Koncept moderních tanků

[NANUK]

Dzin:
špatně si vysvětluješ obrázek od kenaf nebo si myslíš, že střely z hlavního směru útoku (ten úhel 60°) max. vytvoří max. výseč tím, že maximálně prolétnou nad pravým či levým blatníkem napínacích kol? Protáhni si osu kanonu až k motoru a od této osy si odměř 30°na každou stranu a pohybuj si s tímto nastaveným stupněm po ose, aby jsi viděl co je tím míněno. Zjistíš, že i celá délka boku věže je vystavena útoku těch 0-30°. Pak se podívej na bokorys tanku, kde zjistíš, která část tanku nejvíce chytá zásahy podle výšky (to je těch 65%). Když si uděláš průmět 2 zmíněných věcí zjistíš, že ten baťoh není žádné terno a chytne mnohem více zásahů než munice uložená na dně podvozku.

[kenavf]

Výseče nám ukazujú z ktorého smeru najčastejšie idú strely. Ale to koľko tých zásahov dopadne na tank, nám silno ovplyvňuje jeho silueta. Okolo tej bezosádkovej časť striel len preletí a je to časť siluety ktorá je pokrytá "najhustejšou" strelbou(najväčšia pravdepodobnosť).
Ak je predok korby a čelo veže najviac pancierované a niekto odtiaľ na mňa striela a prestrelí môj pancier, tak už mi to asi bude jedno že za mnou prestrelí aj stenu karuselu bezosádkovej veže. A pri tej strelbe zboku je zase karusel uložený nižšie v zone nižšieho výskytu striel(a ak predsa len dostane karusel zásah, tak osádka je v kapsule), kdežto batoh je uložený vysoko v najhustejšej palbe takže vyradenie takého tanku z boja je pravdepodobnejšie.

[Dzin]

NANUK
Rozumím, ale to potom už nepopisuješ to, co je na obrázku, ale vkládáš do toho vlastní invenci. Pořádně se na něj podívej. Ten obrázek rozděluje prostor kolem tanku podle četnosti útoku. Vyčleňuje z ní výseč, ve které je veden nejčastější útok z obrázku plyne, že je to na čelo korby pod úhly 30 stupňů od osy kanonu. A ta končí jasně na čele korby a vůbec nezasahuje dál na její boky nebo boky věže. První polovina délky boku věže a korby potom spadá do druhé výseče, oněch 12 stupňů odklon. A opět je to jasně ohraničeno siluetou tanku. A zbytek výseče je oněch 6 procent a vztahuje se na záď tanku a druhou polovinu věže a korby.

Pracuj s tím, co je na obrázku a ne jak by si to chtěl. Všimni si ohraničení výsečí a nedávej do toho invenci, která tam není. Rozumním, co máš na mysli, ale tento výklad je z obrázku evidentně špatný, protože ten v tomto pracuje se siluetou tanku a jejím ohraničením. To co se snaží tento obrázek tvrdit je, že většina útoků je vedena na čelo korby a věže (její zešikmení) a bále pracuje z rozvrstvením pravděpodobnosti zásahu právě na nich.

Podle tohoto obrázku střely nejčastěji přilétnou na tank tak, že zasahují jeho čelo. Ty střely, které míří na jeho boky potom spadají do další výseče a jsou to tebou zmíněné střely. V obrázku nejde o to odkud střela letí, ale kam na tank dopadá.

kenavf
Obrázek právě ukazuje četnost útoku, tedy která část tanku je vystavena nejvíce zásahům. Možná by bylo lepší, kdybys k tomu měl nějaký průvodní text.

Jinak podstata debaty ze Skeptikem nebyla o siluetě atd. ale o umístění munice a z toho o nejméně ohrožené části tanku. Z tebou prezentovaného obrázku jasně plyne, že je to právě záď tanku. Batoh je evidentně mimo nejohroženější oblast (v normálním postavením tanku) a to, jestli je vysoko v tom podle tvého obrázku moc roly nehraje. Protože zasáhnout ho takto by znamenalo, že střela by musela prolétnout skrz celou věž, což by asi neudělala a kdyby, tak by to bylo jedno.

[Skeptik]

Dzin si to naopak vysvětluje velmi dobře ... tak aby to vyhovovalo Jeho teorii

Dzine, mám otázku.
Co udělá osádka Abramsu když jejich tank dostane zásah (nebo na něj jen někdo vystřelí) z levé strany? Třeba z úhlu 25 stupňů.
Správně, natočí tam věž, aby mohla opětovat palbu.
A co se stane, když na ně v tom okamžiku někdo jiný vystřelí z pravé strany, rovněž z úhlu 25 stupňů?
Ano, správně, nejspíš to koupí do batohu ... tedy pokud nemají s nepřítelem gentleman agreement, že na tank vždy střílí jen jeden

[Dzin]

Skeptik
Evidentně to není moje teorie, já ten obrázek nenašel. Nemohu za to, že se mi snažíte dokazovat něco a používáte k tomu špatné důkazy.

Ano, to se stane, ale to není to o čem se bavíme. Můžeme si začít teď vymýšlet scénáře jak by co by (třeba tank najede na minu, která exploduje přesně pod dnem korby v místě, kde má skladovanou munici...), ale podstata je, že tvrzení, že záď tanku je nejméně ohrožená zásahem zatím nijak nebylo zpochybněno spíše naopak.

Možná máš při svém hodnocení pravdu, možná to tu bylo prokázáno, ale potom by tedy neměl být problém ukázat něco, čím to bylo prokázáno. Zatím si předložel jen svoje myšlenky a podporoval je kenavfovým obrázkem, která naopak jasně dokazuje to co tvrdím, tedy záď tanku nejméně ohrožená zásahem.

Takže máš nějaká data, která by prokazovala to co tvrdíš? Arten tě podporoval tím, že ano a že to tu bylo prokázáno. Máme odkaz na to, čím to tu bylo prokázáno?

[kenavf]

Karusel umiestnený v zóne s nízkou hustotou strelby za najhrubším pancierovaním versus batoh umiestnený v zúne s vysokuhustotou strelby krytý spredu pancierom veže ale z boku je to pofidérne, čo je bezpečnejšie?

"Batoh ktorý nemáš ti nevybuchne"

[NANUK]

Ach jo. Opravdu zase trolíš. Vystřihni si tank v půdorisu (na gůglu jich najdeš hodně) a nalep si ho na bílou čtvrtku. Vem si pravítko, úhloměr, znova nůžky a vystřihni si trojúhelník o vrcholém úhlu 60° a vznikne ti rovnostranný trojúhleník. Tímto trojúhelníkem pohybuj v protažené ose kanonu, aby jsi viděl prakticky co znamená těch 60°. To, že tank chytá nejvíce zásahů z předku (+- 30°od osy KANONU) je dáno definovaným způsobem protitankového boje, který je nastaven v armádách a, který ty neznáš a proto si ten obrázek vysvětluješ zjednodušeně po svém. Nepřítel střílí po tanku nejvíce v rámci těch +- 30° (60°), protože musí dodržovat určité taktické zásady a jako nepřátelský střelec vidí jak čelní stranu, tak i tu boční stranu věže i pod úhlem 15° nebo 30° a proto tam vede tu palbu po její celé délce a ne jen do čela jak to tu mylně představuješ. Jestli jsi bystrý chlapec, tak teď jsi i nejspíš pochopil jak fungují PT družstva a na jakou část bojiště se zpravidla umisťují (a také třeba i tanky viz. např. taktika pytlů). Sice v tomto vlákně je to trochu mimo téma, ale proč je bok věže T-90, tak zkosený vůči ose kanonu a není rovnoběžný s osou kanonu? Hmmmm...napovím ti ...vystřihni si tank v půdorisu (na gůglu jich najdeš hodně) a nalep si ho na bílou...

[Skeptik]

OK, tak jinak … nerušil jsem, že tu budu muset vysvětlovat matematiku prvního stupně Základní školy
Co nám obrázek ukazuje

70 střel ze 100 jde na tank zepředu, kde je pancíř nejsilnější
Z těch 70-ti cca 2/3 = 47 střel zasáhne věž a 1/3 = 23 střel zasáhne korbu.
Obě části jsou z čelní polosféry dostatečně chráněny = střela s velkou pravděpodobností neprojde a munice je chráněná.
(U tanku s municí v zadní části věže sice dost pravděpodobně hrozí, že může mít věž natočenu a tak některá z těch 47 střel zasáhne slabě pancéřovanou záď věže.
To u munice ve spodní části korby nehrozí.)

24 střel ze 100 zasáhne tank zboku (zprava či zleva)
16 z nich zasáhne věž (a cca 1/2 = 8 střel z nich přímo batoh)
8 z nich zasáhne boky korby a lze předpokládat, že cca 3/4 z nich (6 střel) zachytí představný pancíř, kola, pásy atd. Na vlastní, poměrně slabý, pancíř dopadnou 2 střely ze 100 … je ale potřeba si uvědomit, že i samotný karusel je chráněn. Kolik z těch 2 projde až k munici si nedovolím odhadnout. Dejme tomu, že 1 střela.

6 střel ze 100 zasáhne tank zezadu
4 střely z nich přímo batoh
2 střely záď tanku = motorový prostor. Dovolím si předpokládat, že naprostá většina z nich k munici nepronikne (případů jako ten ze Sýrie, kdy to T-72M "koupila" RPG-29 přímo zezadu a kumulativní paprsek prošel skrz motor až k munici je minimum … navíc tam je dnes mřížová ochrana)

Vím, že tato úvaha má daleko k úplnosti, ale i tak to vychází 12 : 1 ve prospěch munice "pod věží"

[NANUK]

Skeptik:

[Rase]

akorát ten obrázek vypadá tak na 70. léta a od té doby se hrozby poněkud změnily. Nechci se hádat, ale je to zkrátka dost starý zdroj informací a nejsem si jistý, zda z něj má smysl cokoliv vyvozovat. Dnes jsou spíš problém protitankové řízené střely a RPG dopadající na tank ze shora. On je to vlastně problém minimálně už od bojů v Čečensku. Osobně jsem fanda batohu v zadní části korby, jelikož je hůř na ráně a hlavně se tak dá snád doplňovat z vnějšku (třeba muničním vozem). Ideální pokud je tank použit jako podpůrné dělostřelectvo. Co vím tak tímto způsobem nasadili Izraelci svoje Merkavy a zezadu je ládovali municí. Vojáci tak nemusí šplhat na korbu a jsou i pěkně krytí za pancířem.

Téma jsem osamostatnil, jelikož se tady už opravdu nebavíme o Altayi

[NANUK]

Rase:
obrázek je starší, ale principiálně stále platný co se týká nepravděpodobnějších míst zásahů. V dnešní době převládají nejvíce útoky (v rámci symetrické války) stále ze předu pod úhlem, ale už to není +- 30°, ale je to +- 35°. Střely působící ze shora nejsou ještě tak masově zavedeny, aby se výrazně ve velkém účinku projevily (cena) na konvenčním bojišti, ale, když se podíváme na T-14 jak vypadá strop korby v prostoru osádky a strop věže, tak to již něco naznačuje, že se s touto hrozbou už počítá.

[Dzin]

NANUK
Jestli chceš dokazovat to co píšeš, tak si ale k tomu vezmi jiný obrázek, než to co postoval kenavf či statistiky atd. To jak střelec vede palbu nijak nepopírá to, co je na obrázku. Naopak, podle něho se to stává ve 24 procentech případů, kdy je útok veden na přední boj kěže a korby. Tam nejde o to co vidí střelec nebo na co vede palbu, ale podstata je, kam je veden výsledný útok. Tedy až potom co střelec zamíří a vystřelí tak kam poletí střela a co nejpravděpodobněji zasáhne. Ostatně sám to i píšeš dále, je to o nejpravděpodobnějším místě zásahu a podle toho obrázku je to čelo korby a věže.

Jak už jsme psal, možná je to jinak, ale nemůžete to dokazovat něčím, co dokazuje opak. Je hezké, že píšeš že si uvědomuješ, že ten obrázek je ze starých zdrojů, ale potom s ním nepracuj a dej jiná data, která prokazují to co tvrdíš. Ten obrázek to rozhodně není. Takže jestli máš nějaká jiná data, která zohledňují moderní trendy, sem s nimi. Ale nemůžeš toto dokazovat něčím, co to nedokazuje, tedy používat jiný soubor dat pro jiné závěry.

Skeptik
Už na začátku máš chybu. Doporučuji ti nastudovat si Teorii střelby. Buď máš pravděpodobnost zásahu nebo pravděpodobnost zničení cíle. U pravděpodobnosti zásahu neřešíš, jeslti po zásahu dojde i ke zničení cíle v druhém případě ano. Jenže potom musíš stanovit kritéria pro zničení cíle. To si ale neudělal a tak veškerá tvá další tvrzení o tom, že střela s "velkou pravděpodobností neprojde" jsou naprosto nepřesná.

Takže musíš nejprve stanovit, s jakou pravděpodobností doje k probití pancíře. Následně co se stane, když dojde k probití pancíře, tedy nějak ocenit schopnost střeli způsobyt poškození. Tedy u batohu třeba to, že munice v 95 procentech vyhoří a tank zůstane bojeschopný, u munice v korbě, že třeba v 50 procentech případů dojde při vyhoření munice ke zničení tanku atd. A potom vyhodnotit pravděpodobnost extrémního jevu, tedy onu pravděpodobnost zničení.

Pro příklad, řekněme, že máš tank pancéřovaný na korbě, jako jsme postoval u Abramse v exportní verzi pro švédské zkoušky a proti němu i stejně definovanou účinost zbraně. Potom v 90 procentech případů dojde k probití korby. Tedy ve tvém příkladu by to bylo 21 střel. Následně definuješ (na základě účinosti střely), že pokud se tak stane, třeba ve 25 procentech případů dojde k zasažení munice, tedy 4 střely a to ve 100 procentech případů povede ke zničení tanku. Stejný proces musíš provést i s batohem, kde ale budeš mít účinek střely podstatně menší, protože baťoh je konstruován tak, aby nedošlo ke zničení tanku při jeho zásahu příapdně se výsledný efekt co nejvíce eliminoval.

Ale to co si napsal je jen částečná práce.

[Skeptik]

Dzin
Sorry, ale to je jen "blablablabla …" snaha okázat svoji pravdu za každou cenu

Neřešil jsem pravděpodobnost zničení, ale pravděpodobnost zásahu. A to je statistická úloha.
Pokud jsem zmínil i pravděpodobnost průnuku střely do zásobníku munice, bylo to dáno tím, že v některých případech je sice zásobník v trase střely, ale bostatečně chráněn konstrukcí => např. ten batoh Abramsu při zásahu věže z čela.

A ano, dříve jsem souhlasil s tím, že dokud byla v jednom prostoru s municí i osádka, pak mělo umístění munice v batohu své rácio - byť rovněž ne úplně vždy.
V okamžiku kdy byla osádka "vytknuta před závorku" (rozuměj mimo prostor s municí) tak je munice v batohu u moderních tanků anachronismus odůvodnitelný snad jen tím, že umístění a nabíjení dlouhé unitární munice ze zásobníku je jednoduší pokud probíhá lineárně (např. Leclerc a jeho revolver).

[HONZIK11]

KDYZ TO TAK CTU, NAPADLO ME. Kdybych mel za ukol zvysit aktivni i pasivni pancir korby a v nem ulozene munice,byla by to prochazka ruzovym sadem,nadherne k tomu pristoupili Rusove s Armatou. Co vzali nahore, přidali dolu a hmotnost se zvysila minimalne. Naopak zvysit pancerovani veze tanku je mnohem vetsi orisek. Uz jen zachování hybnosti veze a uhlovych rychlosti jejiho nataceni z toho by me trefil slak.

[HONZIK11]

A hned se k tomu pripoji i jizdni vlasnosti tanku s pancerovou vezi. Klopne momenty, kdyz mam teziste vysoko,odpruzeni podvozku pri jizde v zatacce v terenu. To jsou jen dalsi plusy pancerovaneho podvozku a korby, ne veze a jejího batohu jehoz nevyhody jiz byly odhaleny, ale mnozi si je nechteji priznat. Je -li budoucnost v mobilite a rychlosti, tank nemuze mit 80 tun a mit pancerovanou vez a zaroven korbu zaroven. Munice musi jit dolu a posadka taky,nejlepe pred ni protoze ackoliv je vic na rané šikme pancerovani vyhralo Rusum valku. A zase ta Armata. To jen ke konceptu moderniho tanku.

[Dzin]

Skeptik
Chápu, že v dnešní společnosti se věda moc nenosí, ale tohle je věda. A ty ji řešíš většinou tak polovičatě. Máš velmi dobrý nápad, ale nedotahuješ ho.

Řekni mi jediný moderní tank nesovětské řady, který nemá batoch? T-14? Pokud ano, potom je to od tebe dost odvážné tvrzení, založené na jednom tanku o němž se toho moc neví.

HONZIK11
T-14 má zase tu nevýhodu, že má posádku "na ráne". Pokud střela projde čelním pancířem korby, tak má celá posádka prakticky konečnou. Když už bych to měl dělat, asi bych do předu dal motor a možná řidiče a posádku umístil do centra tanku či mírně do zádu a za ně munici (plus do věže).

Běžné pancéřování věže má realtivně dostatečnou ochranu. Problém je, pokud ho snížíš. Potom bude věž extrémně zranitelná a prakticky každý zásah ji zničí/zneschopní. Tím přestane být nebezpečná a tank se bude muset co nejrychleji stáhnout z boje, protože bez věže bude "kachna na odstřel", kdy nepřítel se bude moc k němu přiblížit a zničit bez nebezpečí. "Vzít nahoře" není zrovna ideální přístup.

To za situace, jaká je dnes. Rozvojem aktivních prvku ochrany (včetně tebou zmíněné pohyblivost obecně - rychlost není tak primárně důležitá) nastane samozřejmě změna a tank bude ztrácet pancéřování výměnou za schopnost předcházet zásahu. Ale to je stále hudba budoucnosti.

Jaké nevýhody oddělení munice do "batohu" byly odhaleny? Zatím jsem zaregistroval jen výhody, prakticky neznám případ, kde by se toto umístění projevilo fatálně.

[Rase]

Už jsem to říkal, ale bezosádková věž má taky řadu nevýhod. Priomární je absolutní potřeba spolehnout se na nabíjecí automat a že se nic nepokazí. Osádka v kapsli (případ T14) zkrátka nemá přístup do věže a tak nedokáže vyřešit ani drobný šprajc. Takhle se musí vzdálit z bojiště, opustit vozidlo a zádrhel vyřešit vně chráněný prostor. Myslím teď drobný šprajc, který si může rychle vyřešit osádka sama. V případě větší poruchy je jasné, že musí pomoct alespoň polní dílna.
Dalším problémem je potřeba plně se spolehnout na kamery, případně optický kanál spojující osádku s věží. Na obrázku je i pěkně vidět, že pokud se chce velitel rozhlédnout na vlastní oči ven, je dost v nevýhodě. Zaprvé zavazí mu věž a je velmi nízko. Velitel u konvenčně řešeného tanku je minimálně o metr výš a má celokruhový rozhled. Problém s nutností spoléhat se na elektroniku a kamery nemusím doufám víc rozebírat.
Řekl bych že zrovna výše zmíněné problémy jsou důvodem, proč v rusku tak opatrně a pomaličku řeší zavedení T-14. Nějakou sérii zavedou, to je jasné, ale jde o to, kolik vozidel koupí, v jakém počtu a jaké budou ohlasy vojáků. Osobně mám bezosádkové věže rád i u BVP, ale jak je vidět, vojáci pořád upřednostňují osádkové věže. Nemyslím, že u tanků by to bylo jiné.

[kenavf]

...
Chápu, že v dnešní společnosti se věda moc nenosí, ale tohle je věda. A ty ji řešíš většinou tak polovičatě.

Řekni mi jediný moderní tank nesovětské řady, který nemá batoch? T-14?

T-14 má zase tu nevýhodu, že má posádku "na ráne". Pokud střela projde čelním pancířem korby, tak má celá posádka prakticky konečnou. Když už bych to měl dělat, asi bych do předu dal motor a možná řidiče a posádku umístil do centra tanku či mírně do zádu a za ně munici (plus do věže).

Běžné pancéřování věže má realtivně dostatečnou ochranu. Problém je, pokud ho snížíš. Potom bude věž extrémně zranitelná a prakticky každý zásah ji zničí.

Jaké nevýhody oddělení munice do "batohu" byly odhaleny? Zatím jsem zaregistroval jen výhody, prakticky neznám případ, kde by se toto umístění projevilo fatálně.

Neoháňaj sa tu vedou, veď tu nikde nikto netvrdil že sa má zmenšovať hrúbka pancierovania bezosádkovej veže. Vždy bola reč o tom že sa veža zmenší čo sa týka rozmerov, ale keď si mal "vedecky" vypočítať len teoretický príklad úspory na hmotnosti zmenšením šírky,dlžky a výšky veže pri zachovaní hrúbky pancierovania v daných smeroch, tak si tu začal klasicky klučkovať že chceš rozmery konkrétnych veží, tak som ti tu vložil tabulku s porovnaním hmotností( resp.ich kvalifikovaný odhad).

"Pokud střela projde čelním pancířem korby, tak má celá posádka prakticky konečnou." -Ale my sa bavíme o tom že nový tank má minimálne také isté pancierovanie korby ako klasický tank. Takže "konečnou" by mali posádky v obidvoch tankoch.

Motor vpredu som tu kedysi navrhoval,tiež som tvrdil že predný pancier by zostal zachovaný a k tomu by pribudol členitý a ťažký motor a dĺžka motorového priestoru. Ale bolo argumentované že by to nepomoholo a že bočný pancier chrániaci osádku by sa musel potiahnuť viacej dozadu na úkor hmotnosti(že radšej niečo z tej hmotnosti pridať na predok korby).

Ktorý "neruský" tank nemá batoh?- A prečo sa v tých západných štúdiách future tankov objavujú tanky bez batohu,osádka v kapsli. A vo všetkých tých štúdiách sa berie do úvahy hmotnosť ako problémová vec. Skrátka sa naráža na to že bojaschopnosť 100tonového tanku a jeho doprava na bojisko by bol problém. A verím tomu že keby nebol problém s dĺžkou celistvého náboja tak by bol batoh úplne mimo diskusie.

[Dzin]

kenavf
Přijde mi, že o "zeslabení pancíře věže" se tu naopak mluví stále.

Co se týká úspory hmotnosti kvůli menším rozměrům, to primárně ztroskotalo na tom, že u jediného tanku, T-14, neznáme rozměry věže a ani její uspořádání. Nebo už to znáš? Já to nikde nenašel. Není to kličkování, je to nutná podmínka pro nějaký výpočet. Ano, mohu si vše navymýšlet, ale jaký to bude potom mít význam?

Ostatně tvůj odkaz. V něm se tvrdí, že věž T-14 má hmotnost 9 tun. Tady máš i odpověď na zmenšení pancíře věže. Protože pokud má věž T-14 9 tun, tak je nepancéřovaná. 2A82 má hmotnost 2,7 tuny. Takže nám zbude 6,3 tuny na lafetaci, vnitřní vybavení věže, konstrukci a pancíř. Tudíž netvrď mi, že nikdo neuvažuej o zmenšení pancéřové ochrany věžě resp. spíše o jejím úplném odstranění.

Ne neměla, protože pokud máš posádku rozprostřenou po tanku, probití v některých místech nemusí ohrozit všechny. Zde je z posádky klasického tanku "na ráne" hlavně řidič a ne celá posádka. to je to, co tu pořád píši, stěsnaný prostor nemusí být jen výhodou, při absorbci poškození je naopak nevýhodou a je třeba zvážit všechny pro a proti.

Ostatně už jsme tu jinde zmiňoval americkou studii z WW2, která právě popisuje šance na přežití jednotlivých členů osádky tanku v případě jeho zásahu a proniknutí střely do prostoru osádky. Pro každého je potom stanovena jinak.

To je otázka, kolik toho pancíře by se muselo protáhnout do zadu. Ostatně obecně je nyní trend, že se přídavný pancíř proti kumulativní munici dává běžně po celé délce korby (pokud je předpoklad nutnosti plynoucí z nasazení). Ostatně stejný argument se může použít pro skladování munice uprostřed tanku. Pokud by se muselo protáhnout pancéřování pro ochranu posádky, nemuselo by se stejně totéž udělat pro ochranu munice zde uložené?

Ano objevují, ale stále to jsou jen studie. Až se nějaký takoví tank zavede, bude to jiná. Navíc i část těch studií stále "batoh" či nějakou jeho obdobu má (oddělení osádky od munice a směrování její exploze mimo tank). Dokonce i starší sovětský návrh, co jsem tu zmiňoval, ho má. Není to tedy tak, že by s nimi vůbec nepracovali, platé to pouze pro určitá konstrukční řešení.

[Skeptik]

Chápu, že v dnešní společnosti se věda moc nenosí, ale tohle je věda. A ty ji řešíš většinou tak polovičatě. Máš velmi dobrý nápad, ale nedotahuješ ho.

Vždy jsem se považoval za člověka, který se snaží řešit věci odborně a vědecky. Emocionální stránku nemám příliš silnou a víra mi nic neříká (Babička vždy říkala: "Věřit znamená hovno vědět.")
Takže prosím, CO nedotahuji.
Souhlasím s Tebou, že se zaměřuje na střed cíle … v tomto případě tanku.
Současně tvrdím, že se zaměřuje na střed VIDITELNÉ části cíle … což v případě tanku znamená většinou někam na spodní část věže.
Distribuce pravděpodobnosti zásahu, které sem dával kenavf, to jasně potvrzuje … část tanku od země do cca 1 metru je nejméně ohrožená.
Přesně dle Teorie střelby souhlasím s tím že existují různé vlivy, které mají dopad na přesnost zásahu - přesností zbraně, jejího uložení a zaměřovacího systému počínaje, přes meteorologické vlivy až po lidské chyby. To způsobuje, že se prakticky každá střela odchýlí od ideální trajektorie. Tyto vlivy se někdy sčítají, jindy naopak částečně eliminují. Zásah přesně do záměrného bodu je veliká náhoda.
V cíli pak distribuce zásahů odpovídá vlivu těchto chyb.
Je-li tedy záměrný bod někde na spodní části věže, dopadá většina zásahů na věž … viz tento můj neumělý nákres

modrý křížek je záměrný bod (střední zásah, v ideálním případě)
světle modré obdélníky je obrys tanku (zboku)
Pokud se tank pohybuje, narůstá chyba, odchylky, ve vodorovném směru … naznačeno červenými šipkami.

A teď mi prosím řekni: "Co jsem nedotáhl do konce?" Díky

Řekni mi jediný moderní tank nesovětské řady, který nemá batoch? T-14? Pokud ano, potom je to od tebe dost odvážné tvrzení, založené na jednom tanku o němž se toho moc neví.

Na tuto otázku je dost těžké odpovědět, protože moderních tanků nové generace (tj. s posádkou v korbě mimo věž) moc neexistuje … T-14 a pak jen několik demonstrátorů budoucích tanků. Pokud vím, tak většina z nich, ne-li všechny, mají munici umístěnou v korbě. Ale mohu se mýlit. Neznám vše
Co se tanků generace 80-tých a 90-tých let týče, tam je to dáno spíše kanónem.
U tanků s kanónem používajícím unitární munici (primárně Rheinmetall), která je hodně dlouhá a složitá na manipulaci, se batoh používá. Výjimkou je Leopard 2, který má batoh jen jako sklad dodatečné munice - při boji nedostupné.
U tanků s kanónem na dělenou munici, kterou lze lépe skladovat, protože je s ní jednodušší manipulace, se batoh nepoužívá. Výjimkou je T-90AM / MS, ale tam je batoh, stejně jako u Leopardu 2, zásobník pro dodatečné munici - při boji nedostupné.

Ale jak jsem psal, u této generace, s posádkou ve věži a unitární municí nabíjenou manuálně dává batoh smysl. V okamžiku, kdy lze munici umístit níže (do korby) a její případné vyhoření neohrožuje posádku (protože ve věži není) stává se z batohu anachronismus, který zbytečně snižuje odolnost tanku.