TANKY DNES A ZÍTRA část IV.

Cokoliv s pancířem mimo NATO a VS
Odpovědět
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

TANKY DNES A ZÍTRA část IV.

Příspěvek od Pátrač »

TANKY DNES A ZÍTRA část IV.

Takže zde je poslední část pojednání o tankové technice.Doposud jsem uvedl spoustu údajů, ze kterých vyplývá, že tanky projdou dramatickým vzrůstem odolnosti proti úderům jakékoliv povahy a také to, že tyto kroky podnikané jednotlivými státy začínají přinášet své ovoce. Zde bych opustil tuto část a dám se do další a tedy poslední.

Obrázek

Úvodem řeknu, že tank je bojový prostředek musí tedy střílet. Ochrana tanků roste ale možnosti kanónové výzbroje tanků začínají narážet na limity. Jde o tato omezení:

Primo: Munice působící kinetickou energií naráží na omezení dané fyzikálním hranice. Nové materiály hlavní sice umožní dosáhnout vyššího tlaku plynů, ale to nepřinese lineární růst úsťové rychlosti střely. Navíc vojenská balistika praví, že růst úsťové rychlosti neznamená adekvátní růst dopadové rychlosti. Je to dáno tím, že odpor vzduchu roste se čtvercem rychlosti.

Secundo: Větší hmotnosti střely lze dosáhnout zvýšením hustoty použitého materiálu na výrobu střely-tato cesta už je asi vyčerpána. Dokonalou ukázkou je americká APFSDS (Armor Piercing Fin Stabilized Discarding Sabot) - průbojná střela s velice tvrdou a hustou hlavicí z ochuzeného uranu jejíž obrovská rychlost jí umožňuje proniknout jakýmkoli současným pancéřováním. Křidélka zajišťují její přesnost i na velké vzdálenosti, ale kvůli charakteristice průniku pancířem se používá především pro střelbu na kratší vzdálenosti (přibližně 300m), kdy je kinetická energie střely největší. Střela je označována jako SABOT po opuštění hlavně 6 x překročí rychlost zvuku.

Další cesta je potom celkový růst hmotnosti střely cestou větších ráží. Montáž kanónů větší ráže je konstrukční problém - větší věž, větší rázy, růst hmotnosti, potřeba silnějších motorů aby nedocházelo ke ztrátě pohyblivosti a najde se celá řada dalších potíží. Pouze Rusové tvrdili že u svého tanku T-95 šli cestou přímé montáže kanónu ráže 135 mm ale jeho věž měla být provedena tak, že bylo možno montovat i ráži 140 a 152 mm bez potřeby zásadní úpravy věže. Ve finále z toho nic nebylo.

Tertio: Účinnost kumulativních střel se také blíží své hranici. Je totiž dána pouze hmotností nálože a chemickými reakcemi . Nelze očekávat nový převratný objev v chemii exotermických reakcí a zvyšování hmotnosti naráží na stejné konstrukční problémy jako zvyšování ráže kanónu.Je tedy potřeba hledat nové cesty a jak se to daří se pokusím nastínit v této časti .

4. Nové možnosti tankové munice

Kinetické střely-takto si pro zjednodušení nazvu střely, které ničí cíl dopadovou energií.Jsou označovány jako APDS (Armour Piercing Discard Sabot.
První možnost –jde o běžnou munici podkaliberní, známe všichni.
U těchto střel je dopadová rychlost důležitější než počáteční. A tak je nasnadě řešení známé z běžného dělostřelectva - raketový pomocný motor. Ten může střelu urychlit i více než byla počáteční rychlost a dlouhodobým působením po určeném úseku dráhy letu eliminuje působení odporu vzduchu. Nevidím zde zásadnější problém snad jen prodloužení střely ale to lze eliminovat použitím dělené munice. Pro tank M1A2 je připravena munice tohoto typu označená M872 X-ROD s koncovým navedením a raketovým urychlovačem - předpokládaná dopadová rychlost 2000m/s se mi zdá vysoká, ale je možné vše - zvláště v kontextu se systémem LOSAT o kterém budu psát dále.

Další možnost - je použití munice, která vysokorychlostní střelu vytvoří výbuchem nálože obsahující potřebné komponenty. Tento princip nazvaný EFP (Exposive Formed Penetracion) všichni znáte - granát, raketa ale i letecká puma či mina v těsné blízkosti cíle explodují řízeným způsobem. Speciální kovová platforma je tímto výbuchem zformována do podoby tlouku o vysoké rychlosti a ten proráží krytí cíle. Vzhledem k tomu, že existují výbušniny s rychlostí hoření až 7,4 km za sekundu je to cesta jak penetrační rychlost navýšit. Navíc nosič nemusí být při dopravě na místo určení příliš rychlý.

Tato munice je dnes velmi účinná při útoku shora. Západní armády s ní mají bohaté zkušenosti. Dokonalá ukázka je americká PTŘS BGM-71TOW-2B. Pokud se podaří tento systém aplikovat do podoby tankového granátu bude to jedna z cest. Zdá se, že USA pro tanky M1A2 brzy zavedou granát M943 STAFF. Opět s koncovým navedením, který pomocí projektilu tvarovaného explozí budou ničit cíle úderem shora.
Co se děje na východ od nás v této oblasti nevím bezpečně, ale jsou náznaky, že stav je obdobný.

Munice s kumulativním efektem- zde je poměrně jasno. Je to munice využívající Moreúv efekt výbuchu speciálně tvarované nálože v přesně určené vzdálenosti od ničeného cíle. Je označována jako HEAT (High Explosive Anti Tank). Jde o vysoce explosivní střely, schopné proniknout i ten nejtužší ocelový pancíř, ale používají se i proti lehce obrněné technice, bunkrům, budovám apod. Vzdálenost od cíle nemá vliv na destrukční efekt střely. Moderní kompozitní pancíř však tato střela schopna překonat. Jde tedy o to, jak pomocí této munice ničit stále odolnější vozidla. Pěkně je o ní psáno v knize Toma Clancyho Rudá bouře.

První způsob je použití vícenásobných hlavic. Dnes to umí PTŘS a ruční RPG. Tanková munice tohoto typu je ve vývoji a zde se naráží na problém prodloužení délky projektilu. řešení je skryto v dělené munici a možná i jinde ale to dále. Nejdále jsou zde USA a Velká Británie. Rusko touto cestou nešlo a asi ani nepůjde.

Druhý způsob je skryt vtom, že kumulativní munice budoucnosti také přenese působení na jiná místa tanků, než je tomu dnes. Opět půjde o působení na horní části tanků. Západní armády i Rusko vyzkoušeli s velkým úspěchem granáty s koncovým navedením. Tyto mají dokonce i možnost určitého manévru a tím je jejich schopnost zásahu do vybraného prostoru prudce navýšena.
Vrcholem vývoje v této oblasti jsou granáty s možností působení na cíle i mimo optickou viditelnost cíle. Jde o střelbu ze zakrytých postavení a vyzkoušen byl i granát který po odpálení z tankového kanónu zničil cíl 22 km vzdálený. Samozřejmě to předpokládá potřebný průzkumný systém a sytém naváděcí nezávislý na tanku - např. bezpilotní průzkumný prostředek.

Munice s rázovým efektem - jde o tankovou munici s tak zvanou plastovou hlavou označovanou jako HESH ( High Explosive Sguash Head). U těchto střel jde o zvláštní modifikaci výbuchu na povrchu pancíře, která vyvolá rázové vlny v pancíři, které vytrhávají jeho kusy uvnitř vozidla. Tuto munici používají např. tanky Challenger.

Jako další novinka zvětšující bojové možnosti tanků je munice ERM-(Extended Range Munition) Je to munice dlouhého dosahu, která zvětšuje bitevní prostor ze současných 3 až 4 km maximálního viditelného dosahu a umožňuje pokrytí bojiště palbou za hranicí viditelnosti na více než 8 km. Využívá schopnosti vlastních průzkumných vozidel zaměřit a označit cíle, technologie digitální komunikace k přenášení informací v reálném čase veliteli nebo střelci a technologie inteligentní munice odpalované ze 120mm kanónu zasahující cíle mimo vizuální kontakt. Je zavedena u tanků M1A2. Umožní ničit externě zaměřené cíle dříve než tyto budou schopny sami objevit a zahájit palbu. Při použití této dokonalé technologie bude tankista schopen zničit velké množství pohybujících se cílů na více než dvojnásobném prostoru bojiště.

Průzkumník zaměří cíl a odešle digitální data palubnímu počítači tanku, který spolu se systémem řízení palby vypočte způsob palby včetně braní v úvahu terénních jevů. Hlaveň bude automaticky nastavena do správné pozice a jakékoli následné změny trajektorie budou převedeny datovou linkou do munice během odpálení. Po odpálení munice a nezbytných korekcích letové dráhy se spustí v hlavici automatický vyhledávač na bázi milimetrových vln nebo infračerveného skeneru. Průzkumník bude moci přes datalink stále upřesňovat cíl a zamezit tak munici dopadnout na špatný nebo již zničený cíl.

Další munice která si zaslouží alespoň pár řádek je víše citovaná munice označovaná pracovně jako X - ROD. Tento program vznikl k předvedení kinetické inteligentní naváděné tankové střely systému "vystřel a zapomeň" pro vysoce přesné zasažení a zničení současných i budoucích pancéřovaných objektů do vzdálenosti nejméně 4km.
Střela X-ROD prodlouží dobu používání soudobých tanků, má dostatečně ničivé rozměry pro případné zvyšování hrozby a zvětší bitevní prostor jednotek US v počátcích akcí. Program je v současné době ve vývoji aby demonstroval koncept řízení pomocí experimentů navádění a testů střelby z hlavně s nenaváděnými verzemi. Systém navádění by měl být použit také u vrtulníkových střel vzduch-země a vzduch-vzduch.

Jako poslední k munici uvedu něco co by mohlo najít v budoucnosti velké uplatnění při koncepci protiletadlového tankového modulu. Jde o střely zatím známé z tanků M1. Je možno je modifikovat na menší ráže a pak by byly dokonalou municí pro jejich boj s nízko letícími cíly. Jde o munici systémů:
MPAT (MultiPurpose Anti-Tank )- je obdoba střely HEAT s hlavicí, která vybuchuje už v blízkosti cíle - vhodná proti vrtulníkům a letadlům a potom
STAFF (Smart Target-Activated-Fire-and-Forget) - je střela vyvinutá pro zasažení cíle ukrytého za terénem. Je navržena tak, aby přelétla svůj cíl a nad ním odpálila vysoce explozivní nálož směrem dolů. Je také velice účinná proti vrtulníkům, jelikož je může vážně poškodit aniž by zasáhla přímo jejich trup.

Protitankové řízené střely pro odpalování z tankových kanónů.

Jako první se o to pokusily v USA. Už v roce 1959 byla vyzkoušena PTŘS-dále jen střela- MGM-51A Shillelaght [/I]zařazená do výzbroje v roce 1967. Byla odpalována z kanónů ráže 152 mm-část tanků M-60 a hlavně tanky Sheridan.
Francie se pokusila o střelu ACRA (Anti- Char Rapide Autopropulsé) která byla určena pro kanón ráže 142 mm tanku 3.generace, který nakonec Francie přestala vyvíjet.

Nakonec západní armády tuto cestu vyzbrojování tanků opustily - vysoké ceny ale hlavně se podařil průlom účinnosti klasické kanónové munice a tak žádaný efekt byl dosažen rychleji a levněji. Navíc západní systémy vedení a řízení palby v té době výrazně pokročily a potřeba naváděné munice poklesla.

SSSR a potom Rusko šlo jinou cestou a dnes jsou ve vývoji a použití těchto střel nejdále.
V roce 1968 byla zahájen vývoj PTRK pro ráže kanónů 100 a 125 mm. Rusové problémy s malou ráž úspěšně vyřešily. Výsledek byla střela Bastion typ 9M117 , zavedená v omezeném počtu u tanků T-55 s kanónem 100 mm, ale hlavně ve verzi Kobra typ 9M112 u tanků T-64 přezbrojené částečně na kanóny ráže 125 mm začátkem 80-tých let.
Pro tanky T-62 byla vyvinuta střela Šeksna 9M117 upravená na ráži 115 mm kterou tyto tanky měly.
V roce 1985 byla vyzkoušena střela Agona 9M128 s tandemovou kumulativní střelou pro nové zaváděné ráže ale do výzbroje nebyla zavedena.
Nástup tanků T-72 se obešel bez vyzbrojení touto municí - bylo to dáno tím že nabíjecí mechanismus určený pro dělenou munici si se stávajícím typy nedokázal poradit. Byla proto vyvinuta střela Svir 9M119 pro tyto tanky naváděná laserem . Souběžně pak byla vyvinuta stejná střela označená Refleks určená pro tanky T 80 a T-90S. U obou typů tanků je použita Stejná střela ale Refleks má výrazně kvalitnější systém řízení a vedení palby - je to první systém umožňující střelbu střelami i za jízdy tanku.
V roce 1989 se pak objevila střela Invar 9M119M s tandemovou hlavicí, která byla modifikována i pro novější typy nebo modernizace tanků.. Tyto střely jsou jako první na světě naváděny pomocí milimetrového radaru ale současně lze zvolit i navádění laserem - volí osádka podle podmínek boje.

Zde malá vsuvka - málokdo dnes ví že Bastion 9M 117 byly i ve výzbroji ČSLA u tanků T-55AM2. Tím tato zastaralá technika získala poměrně značnou schopnost ničit i podstatně modernější tanky západní provenience.

V dnešní době na západě tato munice prožívá renesanci. Zde je ale potřeba připomenout, že USA v jeden čas nešli cestou střel s kumulativní hlavicí, ale cestou kinetického působení. Šlo o systém LOSAT (Line Of Sight Anti Tank) zkoušený v roce 2005. Měl to být přelomový prostředek, který ve světě neměl obdoby.
Fyzikální zákony praví, že pohybová energie těles závisí na jeho hmotnosti a na druhé mocnině její rychlosti. Potřebné dopadové rychlosti tak dosahovali pouze podkaliberní střely kanónů. Žádná běžná PTŘS nemá rychlost větší než 200-300 m /sekunda. Pouze ruská střela 9M120 Vichr letí nadzvukovou rychlostí ale i to je na kinetické proražení pancíře moderního tanku velmi máto.
Střela MGM 166A KEM jako hlavní prvek systému LOSAT měla speciální raketový motor který jí uděloval dopadovou rychlost přes 1500m/s. Při hmotnosti 20 kg střely tvořené wolframem se mělo jednat o dokonalého zabijáka pancéřové techniky- Její rychlost by vylučovala její zničení všemi známými systémy aktivní ochrany tankové techniky a to i těch které jsou ve vývoji. Systém ale nakonec nedosáhl požadovaných výkonů a nebyl zaveden.
V této době USA údajně uvažují o střele CKEM s rychlostí přes 2000m/s. Jde o snahu vyvinout ruční verzi a tak nižší hmotnost střely má být vyvážena její větší rychlostí. Tato verze je totiž určena i pro bojové prostředky FCS, kde se hledí na každý kilogram váhy. Uvidíme jak si po neúspěchu s LOSAT-em poradí tímto.

A proč se o tomto vše zmiňuji v pojednání o tancích? Tato střela měla být součástí výzbroje lehkého tanku M8 AGS Buford o kterém jsem psal v části o lehkých tancích. Není úplně jasné zda to měla být modifikace odpalovaná z kanónu nebo z doplňkového kompletu ale s touto zbraní by tento lehký tank dokázal ničit jakýkoliv známý MBT na jakémkoliv bojišti a to i při střelbě na čelní pancíře. Bojově by se stal rovnocenným MBT. Je možné že neúspěch u tohoto systému byl jedním z bodů zprávy o důvodech zrušení projektu celého tanku a čeká se na FCS.

Tímto jsem otázku munice pro budoucí i současné tanky vyčerpal. Je pravda, že mám nějaké informace o termobarických střelách a jiných vymyšlenostech ale nechci se dneska dopouštět mého obvyklého věštění z koule střelného prach více než je nezbytně nutné.

Nové možnosti tankových kanónů.

A. Vyšší ráže. Ohledně zvětšování ráží jsem už něco málo napsal výše. Zde bych jen doplnil, že USA se pokusily vyvinout tankový kanón ráže 140 mm.ale z důvodu celkově nové koncepce od něj ustoupily. Nadále jdou cestou FCS která takové zbraně vylučuje z důvodu hmotnosti. V Evropě se o této ráže setrvalo a zdá se že to bude hlavní zbraň evropských tanků 4,5 a 5 generace. Kanóny těchto ráží připravovala i zbrojovka Bofors pro tanky STRV 2000 ale vývoj byl ukončen, jihoafrická firma Denel a izraelská společnost IMI-zde vývoj pokračuje.
Ukrajinci představily takový kanón pro tanky T-72, T-80, a T-90. Rusové na konci 80-tých let strašili kanónem ráže 135 mm a nyní se mluví, že je vyvinut pro tanky T-80UM-2. Zatím ale jsou vyzbrojeny kanóny 125.
Takže zatím mnoho povyku ale nic nového na světě není. Navíc je potřeba si uvědomit že vyšší ráže neznamená dramatické zlepšení výkonů zbraně. Např. nejvyšší dosažená úsťová rychlost u kanónů 120mmm je 2200m/s. U kanónu 140 mm je to 2500 m/s

B.Tekuté střeliviny. To je jedna z cest, jak dosáhnout vysokých balistických výkonů. Při stejné hmotnosti jako s běžnými střelnými prachy je v nich ukryto o 70% více energie. To by pro jakoukoliv ráži znamenalo navýšení o 1/3. U citovaného kanónu ráže 120mm zvýšení rychlosti na 3100 m/s.
Další výhody:
-neexistence nábojnic,
-menší rozměry zbraně,
-nižší hmotnost vezené munice
Nevýhoda:
-je velmi obtížné zkonstruovat potřebné plnící zařízení.

C.Kanóny s elektricky ovlivňovaným spalováním. Jsou to vlastně konstrukce blízké těm dnešním. Jsou ve dvou podobách.

ETG-elektro – termální dělo, kde je proces zážehu a hoření střelného prachu řízen elektricky tak, aby střelivina hořela progresívněji, než při běžném zášlehovém zážehu. Výsledek je dokonalejší hoření a tím stabilnější urychlování střely v hlavni.

ETCG-elektro - termochemické dělo. Jde o děla s vícesložkovými tuhým i tekutými střelivinami v nichž probíhají vysoko energetické reakce ovlivňované elektrickým polem. Opět je zde výsledek dokonalé hoření, plynulost pohybu střely v hlavni a výrazný nárůst úsťové rychlosti.
Vývoj je tak daleko že obě varianty je možno aplikovat do tanků ale zatím to nikdo nezkusil.

D.Elektromagnetické zbraně. Zde už elektřina neslouží jako jakýsi katalyzátor ale přímo jako zdroj urychlení střely. Jsou dva principy těchto zbraní.

CG-tedy „coil gun“-cívková zbraň, kde se soustavou cívek v podobě jakési hlavně pohybuje střela. Postupným buzením cívek v závislosti na pohybu střely se tato urychluje.

RG-tedy „rail gun“-kolejnicová zbraň, Zde jde o dvě rovnoběžné kolejnice mezi nimiž se nachází pohyblivý mezičlen se střelou. K této sestavě je připojen elektrický proud tak, že jednou proudí jedním směrem přes mezičlen do druhé kterou proudí opačným směrem zpět ke zdroji. Pomocí tzv. Lorentzovi síly je mezičlen se střelou urychlován v před.

Tyto zbraně už nejsou pouhou utopií - jsou konstruovány a zkoušeny. Např.na Texaské univerzitě zkonstruovali dělo ráže 90 mm které střílí projektily 2-4 kg rychlostí 2000 až 5000 metrů /s.Při hmotnosti do 1800 kg je to pro tank přijatelná zátěž, zvláště když víme že:
-hmotnost munice klesne o 50% odpočítáme střelný prach a nábojnice,
-zmizí otřesy způsobené střelbou
Jistě je k řešení hromada věcí-zdroj elektrického proudu, potřebné kondenzátory a spousta dalších věcí-ale je to řešitelné. Koneckonců pamatujete se na možnosti pohonů tanků, Konkrétně na hybridní pohon? Podívejme se jaké možnosti nabízí mimo již popsané. Zavěštím si :

Vidím tank s plynovou turbínou, generátorem, potřebnými akumulátory a kondenzátory. Tank pohání elektromotory, rekuperace obnovuje energii při brždění a dojezdech. Přebytek energie pak nabíjí elektrické pancíře, které chrání tank před kumulativními i podkaliberními střelami. A kapacita plynule dobíjených kondenzátorů umožní rychlou střelbu.

Jsem moc velký fantasta?

Na závěr pak ještě jeden zbraňový systém ve kterém se skrývá mimořádný potenciál. Jedná se o zbraňové systémy společnosti Metal Storm z Austrálie. Jedná se o hlaveň, která je nabita za sebou řazenými střelami proloženými náložkami střelného prachu. Odpalování se děje elektronicky a to tak že se odpálí libovolný počet střel z dané hlavně, tedy jedna nebo až všechny. Je možné volit ráži a délku hlavně i počet střel. Neexistují žádné pohyblivé části-neexistují poruchy. Hlavně jde slučovat do baterií o libovolném počtu. Lze volně kombinovat ve svazku hlavní u jejich ráži. Tento palebný systém má neuvěřitelnou kadenci.

Experimentální 36 hlavňová zbraň ráže 9 mm odpálila 180 střel s kadencí 1,62 milionu střel za minutu. A to je reálně dosažený výsledek.

Možnost využití u tanků budoucnosti je nasnadě:
-granátomety pro zadýmování terénu.
-granátomety na likvidaci blízké nepřátelské pěchoty
-součást aktivních systémů obrany tanku proti PTŘS
-možnost protiletadlové palby na nízko letící cíle
-u pěchotních tanků možnost zavalení nebezpečného prostoru takovou palbou, že napadená
protivníkova pěchota ztratí fyzickou i psychickou schopnost bojovat

Tyto zbraně jsou konstrukčně velmi jednoduché, velmi rychle a snadno se nabíjí,Jsou vzhledem k výkonu relativně lehké a masivnost palby umožní ničení jednotlivých cílů i skupin cílů. Umožní střelbu všemi typy známých střel a granátů.

Co závěrem.

Co jsem napsal to jsem napsal. Snažil jsem se o přesnost a snad jsem nenaděl moc chyb. Ale šlo mi více o možnosti a vize než o absolutní přesnost v citacích, indexech a podobně. Pokud tam nějaké chyb jsou, prosím o shovívavost - nejsem žádný tankový odborník, jen mě tato technika zajímá a měl jsem možnost poznat pár skvělých lidí pro které se tanky staly životní náplní.
Uživatelský avatar
cover72
7. Major
7. Major
Příspěvky: 3160
Registrován: 12/6/2007, 20:09

Příspěvek od cover72 »

Pokud vím, tak projekt STAFF byl ukončen, ale plánuje se právě chytrá střela s dosahem přes 8km naváděná osattními prostředky.

Jinak k tomu Reflexu - může to někdo dovysvětlit? Protože pokud vím, tak Svir (a doteď jsem si myslel, že i Reflex) pracoval na principu laser-beam-riding, kdy střela letěla uvnitř širšího laserového paprsku/kužele, měla na sobě 4 čidla a v případě, že jedno čidlo vypadlo za paprsku korigovala zatočením do opačného směru, to vše za stálé rotace. Což střelbu za pohybu vylučuje, protože pokud by tank třeba klesl do prohlubně, střela by vypadla z paprsku a buď tím přišla o zaměření, nebo by překorigovala a napálila to do země - tak co to?
Uživatelský avatar
rabo
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 2134
Registrován: 16/1/2007, 11:52

Příspěvek od rabo »

inak k tomu Reflexu - může to někdo dovysvětlit? Protože pokud vím, tak Svir (a doteď jsem si myslel, že i Reflex) pracoval na principu laser-beam-riding, kdy střela letěla uvnitř širšího laserového paprsku/kužele, měla na sobě 4 čidla a v případě, že jedno čidlo vypadlo za paprsku korigovala zatočením do opačného směru, to vše za stálé rotace. Což střelbu za pohybu vylučuje, protože pokud by tank třeba klesl do prohlubně, střela by vypadla z paprsku a buď tím přišla o zaměření, nebo by překorigovala a napálila to do země - tak co to?
Ako si sa dopracoval k tomuto spôsobu letu? Rakety zo systémov "Svir" a "Refleks" / 9M119 a 9M119M a 9M119M1 / je možné strieľať v stoji, z krátkych zastavení a v pohybe do rýchlosti 30Km/h. Ich spôsob letu je: opustenie hlavne, vzlietnutie do výšky nad líniu zamierenia až tesne pred cieľom zase prechádza na úroveň línie zamierenia.
Rakety sú osadené len jedným príjmačom/ čidlom. Laserový lúč je v tomto prípade dosť široký na to, aby sa umožnilo takéto nadlietanie. Celkom pekne je to ukázané na tomto videu, je to síce raketa zo systému Kornet-E, ale princíp je skoro rovnaký. Skoro preto, že na tankoch je ďaleko zložitejší a prepracovanejšia navádzacia sústava http://www.youtube.com/watch?v=VDXXvTewVY0
Uživatelský avatar
cover72
7. Major
7. Major
Příspěvky: 3160
Registrován: 12/6/2007, 20:09

Příspěvek od cover72 »

No, to je všeobecně popis laser-beam-riding řízení tak, jak jsem ho před pár lety načetl... Nijak zvlášť jsem nepátral po tom, jestli nemá Reflex nějaké odlišnosti - prostě jsem přečetl, že je to také LBR a automaticky si to zaškatulkoval sem... Tak díky za opravu/doplnění.

Jinak jsem teď v práci, kde nemám flash (úmyslně, nebudu ho těm spráťatům instalovat a na server už vůbec ne) a doma mi inet vypadl - takže pokud tomu dobře rozumím z popisu, 9M119 po vystřelení zamíří směrem k poslední známé pozici tanku a až před zásahem se zase dostane do paprsku laseru a začne se navádět, NEBO ji ten paprsek sleduje celou dobu a koriguje?
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

D.Elektromagnetické zbraně. Zde už elektřina neslouží jako jakýsi katalyzátor ale přímo jako zdroj urychlení střely. Jsou dva principy těchto zbraní.
...
Tyto zbraně už nejsou pouhou utopií - jsou konstruovány a zkoušeny. Např.na Texaské univerzitě zkonstruovali dělo ráže 90 mm které střílí projektily 2-4 kg rychlostí 2000 až 5000 metrů /s.Při hmotnosti do 1800 kg je to pro tank přijatelná zátěž, zvláště když víme že:
-hmotnost munice klesne o 50% odpočítáme střelný prach a nábojnice,
-zmizí otřesy způsobené střelbou
Oba závery sú chybné.
Spätný ráz pre strelu s energiou rádu 10MJ (cca 3kg pri 2500m/s) bude rovnaký alebo väčší ako u súčasných tankových kanónov (úsťová energia šípovej strely 7,5-9 MJ i viac).
Hmotnosť munície samozrejme poklesne o cca 15-20kg na náboj, ale namiesto toho bude potrebné voziť stovky kilogramov vážiace kondenzátory alebo generátory schopné dodať energiu rádu 10MJ a viac v čase tisíciny sekundy.
Nezanedbateľným a ťažko riešiteľným problémom bude aj konštrukcia munície. Pokusné zbrane síce dosahujú celkom slušné počiatočné rýchlosti, ale tvarovanie ich striel je absolutne nevhodné pre streľbu na väčšie vzdialenosti. Takže strela bude musieť byť riešená ako klasický šíp - lenže ten sa zasa nehodí na urýchľovanie ani v cievkovom ani v koľajnicovom elektromagnetickom systéme. Bude sa teda musieť ísť cestou oddelenia vodiacich častí strely. To však znamená výrazný pokles hmotnosti samotnej strely alebo veľký nárast urýchľovanej hmotnosti - v cievkovom systéme musí byť vodiaca časť magnetická, v koľajnicovom zasa dobre elektricky vodivá - v oboch prípadoch to znamená použitie značného množstva kovu.
Střela MGM 166A KEM jako hlavní prvek systému LOSAT měla speciální raketový motor který jí uděloval dopadovou rychlost přes 1500m/s. Při hmotnosti 20 kg střely tvořené wolframem se mělo jednat o dokonalého zabijáka pancéřové techniky.
20kg je dopadová hmotnosť - štartová hmotnosť rakety je až 80kg (177 lb) pri dĺžke strely 2,85 metra. Efekt štartu a letu rakety je tiež mimoriadne nápadný, čo by z jej nosiča - upraveného HMMWV urobilo okamžite cieľ odvetnej paľby protivníka. Vypúšťacie zariadenie je na HMMWV montované nepohyblivo, čo sťažuje taktické použitie a manéver paľbou.

Zbraň typu MetalStorm je z hrobu vytiahnutý princíp espignoly kombinovaný s niekoľkými hlavňami, upustený už v 18. storočí.
Má samozrejme mohutný účinok pri jednotlivom použití, ale v boji takmer nulovú opakovateľnosť použitia, pretože zväzok hlavní treba nabíjať ručne a náboje so skupinou striel a prachových náplní radených za sebou sú rozmerné.
Navyše princíp sa hodí len pre zbrane so skutočne malou počiatočnou rýchlosťou a nízkym balistickým výkonom, pretože už pri náplniach porovnateľných s balistickým výkonom 30mm automatického kanónu hrozí priešlah plameňa do nasledujúcich prachových náplní, hromadná iniciácia celej série náplní a havária zbrane.
Takže reálne použiteľná zbraň pre protilietadlovú obranu na tomto princípe patrí do ríše rozprávok.


Pokiaľ by vývoj smeroval k obrneným vozidlám pre boj v zastavaných aglomeráciách - teda k niečomu ako "mestský tank", výzbroj bude pozostávať pravdepodobne
- automatického kanónu kalibru okolo 40-50mm s námerom 60-75°
- jedného alebo niekoľkých automatických granátometov kalibru 30-40mm
- niekoľkých tradičných guľometov
- pre boj na väčšie vzdialenosti a proti tvrdým cieľom bude použitá protitanková riadená strela s kumulatívnou alebo výbušnou hlavicou
Munícia pre automatický kanón (a možno aj granátomety) bude vybavená elektronickými zapaľovačmi nastavovanými pri výstrele a zbraň bude mať možnosť výberu z niekoľkých druhov munície.
Kaliber kanónu 40-50 mm zaručuje priebojnosť tehlového muriva do 50cm "bežným" trieštivo-trhavým strelivom a do 80-120cm priebojno-výbušným strelivo. Priebojnosť betónových konštrukcií by bola zhruba polovičná. Priebojnosť proti pancierovaným cieľom (OT, BVP) môže dosiahnuť cca 20-25mm trieštivo-trhavým strelivom, šípovou strelou s vysokou počiatočnou rýchlosťou cca 150mm.
Pancierová ochrana takéhoto vozidla musí odolávať všesmerovo paľbe priebojnej munície zbraní do kalibru najmenej 30mm, s reaktívnym pancierovaním musí zabezpečiť ekvivalent aspoň 1000mm RHA.
Posádku bude tvoriť aspoň 4-5 osôb, možno i viac, aby dokázali ovládať všetky zbrane a efektívne sledovať priestor okolo vozidla.
Problémom bude hmotnosť - veľmi ľahko prekročí 35 ton.
Uživatelský avatar
asija
poručík
poručík
Příspěvky: 782
Registrován: 16/9/2009, 12:00

Elektricky napájené zbraně a rakety odpalované z kanonu

Příspěvek od asija »

Především bych se rád zeptal jaké výhody má odpalování řízených střel z kanonu oproti jejich odpalování normálně z raketometu nebo kapsle? V případě střel, které jsou v hlavni balisticky urychleny to přináší zbytečné nároky na odolnost mechanizmu střely, a stejně to příliž nešetří potřebu vlastní pohoné jednotky. U řízených raketových střel navíc odpadá starý argument hlavňové výzbroje proti raketové - tj. nízká přesnost neřízených raket.

K elektrické akceleraci projektilů bych chtěl říci, že zařízení schopné uložit 10-20MJ elektrické a uvolnit ji během milisekund pro urychlení projektilu nejen, že má nezandbatelnou hmotnost jak podotýká alchimista. Vezmu li jen hmotnost materiálu nejlepších superkapacitorů je kolem 0.02MJ/kg tedy 1 tuna na výstřel. A to nepočítám žádné ztráty, žádné rozvody, spínací tiristory a dlaší vypavení nezbytné z vládnutí tak obrovského pulzu elektrického proudu.
Magnetická indukce takového pulzu přenášená vodičem je sama o sobě slušné EMP. Navíc 10-20MJ je 10-20s příkonu 1 MW (silnější tankový motor). Opakovací frekvence takové palby za jízdy při plné zátěži motoru by tak byla relativně velmi nízká.

Mě osobně k tomu napadl dříve myšlenka použít jako akumulátor samotné supravodivé cívky Coil-Gun, čímž by odpadla potřeba přesunu energie pulzu vedením. Hustota elektrické energie uložená v supravodivé cívce je srovnatelná s energetickou hustotu superkapacitorů. Hlaveň kanonu má přitom ideálni pevnou tyčovou stavbu takže by snadněji zvládala namádání lorenzovou silou při průchodu pulzu. Takový akumulátor energie by bylo možné také budit ať už primárně nebo nouzově výbuchem pyropatrony (vlastně klascikého slepého náboje tankové tonáže) na principu lineárního generátoru. Právě tímto způsobem se budí EMP bomby. Magnetická cívka by tak vlastně sloužila pouze k tomu aby zkoncentrovala energii výbuchu k urychlení malého projektily na obroskou rychlost, nedosažitelnou středověkým principem pístu. Klasické střeliviny z termodynamických omezení nejsou schopné udělit projektilu o mnoho větší rychlost než dnes kvůli omezené rychlosti pohybu částic plynu. Nejrychlejší by bylo vodíkem plněné dělo (limit ~10000m/s při zanedbatelném poměru hmotnosti projektilu/urychlujícího plynu), ale pochopitelně žádná exotermická chemická střelivina nebude produkovat ve spalinách vodík v dostatečném množství.

Pro komplikace s tím spojené vidím stále jasnější výhody v naváděných raketách, které jsou sice dražší a hmotnější než tankové střelivo, ale mnohem flexibilnější a nevyžadují mohutné odpalovací zařízení čímž enormně zjednodušují konstrukci vozidla.
cernakus
poručík
poručík
Příspěvky: 797
Registrován: 20/3/2007, 08:15

Příspěvek od cernakus »

asija:

1) Řízené střely odpalované z kanónů jsou 2 druhy. S pohonem a bez. Ty bez jsou jasné, z raketometu by asi moc neletěly. Ty s pohonem pak sice mají jistá omezení nicméně. Hmotnost částí pro zvýšenou odolnost není nijak větší než potřebná vyšší hmotnost paliva pro start motoru při rychlosti 0. Naopak je čím dál více v neprospěch paliva. Dále pak je třeba vzít v potaz, že na vež je třeba umístit další rozměrově velké odpalovací zařízení a nabíječ navíc. Dále je pak třeba chránit toto zařízení, tedy protivník má celkem 2 cíle, kterými vyřadí bojeschopnost tanku.

Na druhou stranu, raketomet může mít podstatně větší ráži a tudíž podstatně vyspělejší řízené střely.

2)
Co se elektrické akcelerace projektilů týče - potřebné technologie jsou, ovšem jejich chlazení nízkými teplotami (nejlépe blízko 0K) je pro vojenské užití nevhodné.

Tvoje řešení je jedno z uvažovaných, nicméně vyžaduje spolehlivě užití supravodivého vinutí (a tedy chladit hlaveň), protože v této prostorové konfiguraci je výsledná Lorenzova síla slabá. Proto se zatím uvažuje jen o rail-gunech, kteréhož praktické realizace už známe (klasický lineární motor MagLevů, čerpadla tekutých kovů atd).

Mimochodem, velkou nevýhodou cívky jako MHD generátoru (což je defacto coil-gun) je fakt, že výsledné siločáry jsou prostorově superponovány a vytváří deformační vírové proudy. V čerpadlech tekutých kovů toto způsobuje například nežádoucí promíchávání čerpaného kovu a v případě pevného projektilu by nejspíše docházelo k vibracím a nerovnoměrnému rozložení proudové hustoty a intenzity magnetického pole.

V každém případě cesta k Elmag kanónu vede přes SMES. Dokud nebude vytvořena taková varianta, která bude chladitelná pomocí obnovitelného chladícího média, tak je Elmag kanón zbytečný luxus. Cesta to bude ještě dlouhá.
Docela by mne zajímalo, kdo jako první přijde s diesel-elektrickým pohonem, který by zejména díky boomu hybridních vozů mohl být už realizovatelný v sériovém měřítku (objevují se motory s výkonem 1kW/kg a vyšší)

3) Nahradit klasické náboje raketami není dobrý nápad. Ruské tanky s veškerým protiraketovým vybavenoím jsou v podstatě nezranitelné tímto útokem a jediné co spolehlivě projde přes systémy typu Arena jsou APFSDS projektily. Ty vyžadují rychlost, kterou z rakety prostě nevytlačíš a když, bude hodně velká.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Cernakus - nemám co bych dodal.

asija - zdravím nového kolegu. Vítám Tě mezi námi a těším se na naše pravidelná setkávání ve virtuálním světě. :D
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
asija
poručík
poručík
Příspěvky: 782
Registrován: 16/9/2009, 12:00

Příspěvek od asija »

cernakus - diky, to s tim usetrenim startovaciho paliva me sice napadlo, ale nedokazal jsem kvantifikovat jak moc je to podstatne. Je fakt ze pokud uz tank kanon (a vsechny konstrukcni prvky jim vynucene) ma, pak je rozumne z nej odpalovat i rakety. Zajimala by me ale nejaka podrobnejsi analyza reseni (malorazny kanon + vysokorychlostni navadene strely) vs. (velkorazny kanon). Protoze je ta uspora na konstrukci tanku a vaze kanonu zjevna.

ohledne bodu 3) a protiraket. Klasicke tankove strely s kumulativni hlavici jsou asi snadnym cilem aktivni ochrany, ale vysokorychlostni strely s tvrdym jaderm prorazejici cil kinetickou energii maji rychlosti i vetsi nez APFSDS, ale pokud vim jsou vetsinou spise nerizene - mozna to ma sve duvody, protoze muze byt velice obtizne strelu v takove rychlosti efektivne ridit. Dale me napada ze tyto rakety budou mit asi silne omezenou ucinost na minimalni vzdalenosti potrebne k urychleni. Ale na tyto vzdalenosti se priliz nebojuje a protirakety maji take omezenou ucinost, takze by bylo mozne pouzit klasicke strely s kumulativni vlozkou nebo s vybuchem formovanym projektilem. Konstruce vysokorychlostnich strel musi byt pravdepodbne stejne velice pevna (kvuli potrebnemu vykonu raketoveho motoru) takze budou i v pripade zasazeni strepinami aktivni ochrany mnohem hure zranitelne, a diky sve rychlosti mohou byt navedeny na cil v pocetecni fazi letu (mimo dosah aktivni obrany nepritele) a pak letet defakto jako bezna podkaliberni strela (tj. prut wolframu, motor muze klidne odpadnout). I kdyz je fakt ze asi neni mozne dosahnout priliz dobreho pomeru hmotnosti prubojne_jadro/urychlovaci_cast takze takove reseni bude asi energeticky dost nevyhodnejsi nez kanon, zvlast kdyz se pripocte asi 1.5-2x nasobek potreby pohonych hmot raket proti projektilum.

Cena takove munice je samozdrejme vyzsi, na druhou stranu kdyz se uvazuje s typickym prubehem tankove bitvy - tj. snaha o zniceni nepritele prvni ranou. Je mozne kalkulovat s tim ze tank s klasickym kanonem nedokaze cenovou efektivitu munice jeho kanonu uplatnit - protoze na jedne zniceny tank pripadne prumerne jen nekolik (max. desitek) vystrelu z kanonu, pricemz nekolik prvnich vystrelu bude mit mnohem vetsi bojovou hodnotu nez ty pozdejsi. Pro tank v boji s rovnocennym nepritelem (omlouvam se ze odbiham od predpokladu clanku) je tedy vyhodnejsi zvysit financni nakladnost munice a snizit nakladnost tanku (zbavenim se kanonu) protoze za svuj bojovy zivot nestihne spotrebovat munici v hodnote nakladu na kanonovou variantu. Pro boj se slabsim nepritelem napak postacuje malorazny kanon v kombinaci s minometem jak bylo uvedeno.

Pro uplnost chci rici ze takvy raketomaet muze suplovat kanon i v ostatnoich oblastech krome protitankoveho boje. Muze odpalovat i klasicke tristivotrhave nebo termobaricke naloze jako RPG velke raze pro ucely podpurne palby.

Dalsi velkou vyhodou je snadnejsi realizace strelby z poza terni prekazky (ze skrytu) tak jako provadi napr. bojove vrtulniky za pomoci externiho navedeni (pechotou, pruzkumnym letajicim prosteredkem)
cernakus
poručík
poručík
Příspěvky: 797
Registrován: 20/3/2007, 08:15

Příspěvek od cernakus »

Velký problém u raketového pohonu je jeho zrychlení. Je prostě velmi malé. Je to logické, síla působící na projektil je přímo úměrný tlaku spalin. Čím větší tlak, tím větší síla. Výhodou tankového kanónu je, že "motor" zůstavá na tanku a tudíž není třeba hmotnost motoru kalkulovat do celkové hmotnosti střely. A z toho plyne, že zatímco pro tankový kanón není problém tisíce až desetitisíce Géček, u raket to je něco mezi 1-10.

Musíš vzít v potaz, že i ty nejrychlejší rakety (vždy výhradně protiletecké) dosahují své maximální rychlosti až po vyhoření paliva, kdy se uplatňuje Ciolkovského rovnice, a ve velkých výškách(minimální aerodynamický ohřev). Z toho plyne, že jen málokterá raketa dosáhne v přízemních výškách rychlosti běžného APFSDS projektilu.

Je však pravdou, že kinetické střely mají malý dosah. Není se čemu divit, hlavní složkou jejich průrazné energie je právě kvadrát jejich rychlosti. Proto se udává její průrazný ekvivalent do 500 metrů a od 2 km se obecně počítá jako maximální efektivní dostřel (proti slaběji chráněným cílům). na druhou stranu rakety mohou při pseudobalistické křivce letu (a využití gravitace při sestupu) na větší vzdálenosti dosáhnout dostatečných rychlostí pro kinetickou hlavici (tedy cca 1 km/s). Ovšem jak jsi správně podotkl, na menší vzdálenosti než 1km to asi moc dobré řešení není.

Drobná nevýhoda je, že taková střela je prostě tlustá a tudíž potřebuješ speciální odpalovací zařízení. A jsme zase u dvou hlavních zbraní u tanku (jako Mammoth tank z Tiberium Wars hry :-).

Budeš se divit, ale tanky bojují převážně na vzdálenost pod 1 km. Teda v normálním terénu, v Irácké poušti nebyl problém pálit i na 5 km. Ale koukni se třebas do čech, rovinu o hraně 5km aby jsi pohledal, samý kopec a stejné je to třeba i v Iránu či Severní koreji či afgánistánu (potenciální bojiště). V případě tankových střetů se bude bojovat v podsttatě zblízka.

4) Předpokládáš, že pevnost kinetických raket je nějak zvýšená. To není vůbec pravda a bylo by to kontraproduktivní. Kinetická raketa je prostě klasická lehká raketa s nechráněnými řídícími a pohonnými systémy. To co je pevné a odolné je samotná šipka z DU a podobných materiálů. Důvod, proč Arena a podobné systémy nedokáží šipce ublížit je ten, že je malá, rychlá a má tak velkou příčnou stabilitu. HEAT hlavice je však rozměrnější a pomalejší, není tedy tolik stabilizovaná a stačí, když ji "protivýbuch" jen trohu vychýlí či ještě lépe když zažehne nálože. V obou případech je už pro tank neškodná. Z pohonného a pevnostního hlediska není mezi raketou s HEAT hlavicí a s Kinetickou hlavicí žádný zásádní rozdíl.

5) Odolnost tanků s přídavnými systémy má aktuálně náskok před projektily. Pokud si vzpomeneš na slavné záběry z Pouštní bouře, tak Abramsy měli někdy i několik desítek zásahů a byly stále bojeschopné. Pokud maximálně vybavíme tank ochrannými prvky, tak je pravděpodobnost jeho zabití na první ránu velmi malá. Nejprve je třeba z něj očesat přídavné ochrany (Vystřílí se Arena, Era, prorazí se plůtky atd...) a pak ho teprve dorazit. Tohle zvládnou buď jen submuniční bomby z letadel a nebo hodně výstřelů z protivníkových zbraní.

Jedná se o opravdu komplexní problematiku a američané už raketový tank vyráběli(nevzpomenu si označení). Ve Vietnamu se však težce neosvědčil. Ostatně to samé s absencí kanónové výzbroje u letadel atd...

Cena je pak jeden z hlavních faktorů. Umíš si představit, že by američané takový tank poslali do Iráku aby tam místo levnách HE projektilů (řádově tisíce USD) střílel HE raketou (řádově statísíce USD) po šašcích v turbanech? To by přišli rychle na buben. Tam je dokonce drahý i klasický tankový kanón a proto mají třeba rusáci na BMP-3 100mm. Na vypálení hnízda povstalců to totiž stačí.
Uživatelský avatar
cover72
7. Major
7. Major
Příspěvky: 3160
Registrován: 12/6/2007, 20:09

Příspěvek od cover72 »

Tan raketový tank byl M551 (General) Sheridan. Mělo to problémy s elektroinstalací, ale hlavně z univerzalitou hlavně - zplodiny buď po raketovém motoru, nebo po tankové munici (teď už nevím) překážely tomu druhému druhu munice - takže mašiny skončily v Nevadské poušti, kde dostaly vis-mod a představují sovětské vozítka pro tréning :)
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

Od konca - americký "raketový" tank M551 Sheridan a M60A2 Starship s raketou MGM-51 Shillelagh neboli zrovna vydarené, čo je okrem iného dôsledok toho, že "kanón" bol jednoúčelový a takmer nespôsobilý na streľbu čímkoľvek iným. Je treba tiež mať na pamäti, z ktorého obdobia pochádzajú (1960-1970) - elektronika tej doby na túto úlohu ešte nestačila dostatočne (rozmery, hmotnosť, potrebný priestor, odolnosť proti preťaženiam...).

Je významný rozdiel v pôsobení systému Arena a reaktívneho pancierovania ERA na útočiacu strelu.
Kým "protimunícia" systému Arena (alebo Drozd, IronFist a ďalší systémov aktívnej agresívnej obrany) je v podstate smerová črepinová mína a pôsobí na cieľ predovšetkým črepinovým účinkom. Je teda účinná proti cieľom, ktoré sú na účinok črepín citlivé - a to sú predovšetkým prostriedky s kumulatívnymi náložami. Tie sú jednak citlivé na predčasnú iniciáciu nálože, jednak na poškodenie kumulatívnej vložky (narušenie geometrie vložky prudko znižuje prieraz), majú relatívne nízke rýchlosti a sú teda citlivé aj na vychýlenie zo smeru pred sformovaním kumulatívneho lúča.
Šípový projektil APFSDS však nedokáže tlaková vlna výbuchu protimunície Arena výrazne ovplyvniť, na to je príliš slabá, hustota a energia jej črepín je vzhľadom k rýchlosti a priemeru/rozmerom APFSDS nízka a pravdepodobnosť zrážky je malá, navyše pomer hmotnosti črepiny a APFSDS veľmi nevýhodný, takže strela zrejme zrážku s črepinou "ustojí" bez výraznejšej straty priestorovej orientácie a tým aj priebojnosti.
Reaktívny pancier ERA pôsobí až proti kumulatívnemu lúču vznikajúcemu pri výbuchu nálože a z princípu je pri dostatočnej "masívnosti" dosiek (0,5-1kg) účinný aj proti šípovým strelám APFSDS. Účinok je v princípe rovnaký ako proti kumulatívnemu lúču - destabilizácia a narušenie kontinuity penetrátoru/lúča. Priečna tuhosť APFSDS je totiž pomerne malá, pomer priemer/dĺžka dosahuje bežne 1:15, u najmodernejších až 1:25. Pri priečnom údere doskou ERA dochádza veľmi ľahko k silnému rozkmitaniu projektilu (aj v dôsledku obrovských aerodynamických síl) a pri náraze na vlastný pancier tanku sa kmitajúca strela ľahko ohýba a láme (zotrvačné sily nepôsobia presne v ose strely) - tým prudko klesá priebojnosť.

Maximálny dosah striel APFSDS je typicky okolo 3-3,5km - zodpovedá to poklesu rýchlosti o 20-25% a dopadovej energie/priebojnosti o cca 40-50% alebo dobe letu viac ako 2 sekundy. S ohľadom na optimalizáciu aerodynamiky striel pre rýchlosti Mach4+ tiež pri poklese rýchlosti pod istú hranicu aerodynamický odpor strely narastá alebo zostáva konštantný a tým sa ďalšia strata rýchlosti zvyšuje (objavuje sa napríklad výraznejšia rázová vlna na stabilizátore = väčší odpor).

Kanón vs Raketa - efektívnosť urýchľovania je celkom zreteľne závislá aj na tlaku, pri akom je pohonná látka spaľovaná. Pri porovnaní napríklad 122 mm húfnice a 122mm raketometu je jasne vidieť, že pre dopravu zhruba rovnako ťažkej bojovej časti (cca 20kg) na rovnakú vzdialenosť (20km) je u húfnice potrebná asi polovičná až tretinová náplň streliviny. To je samozrejme okrem iného dané aj tým, že raketa sebou nesie aj pomerne ťažký motor, ktorý je tiež potrebné urýchliť.
Existuje istá medza rýchlosti, kedy výhody rakety prevážia nad výhodami hlavňovej zbrane (raketa napríklad nemá horný limit dosiahnuteľnej rýchlosti - hlavňová zbraň áno, asi 2600m/s, prakticky ale len asi 2000m/s, potom už potrebná prachová náplň a tlaky v hlavni rastú veľmi neúmerne zisku rýchlosti). Tento limit však leží pomerne vysoko a MGM-166A KEM ho dosahuje len okrajovo, prevažujú však iné výhody, napríklad menšia hmotnosť celého systému.
Naposledy upravil(a) Alchymista dne 24/9/2009, 18:16, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

To mě podržte, jak to tady po dlouhé době ožilo. Zajímavé věci se zde objevily. Děkuji vám pánové a pokračujte. :rotuj:
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
asija
poručík
poručík
Příspěvky: 782
Registrován: 16/9/2009, 12:00

Příspěvek od asija »

alchymista - diky za podporu

cernakus - ad zrychleni a omezeni minimalniho dostrelu - v principu rikas to same, tu velikost zrychleni u raket ale podhodnocujes. Nerizene kineticke rakety se pouzivaji na stovky metru uz kvuli nepresnosti. Letecke rakety o kterych mluvis cato prave akceleruji jen v pocatecni fazi letu a pak leti setrvacnosti (i kdyz navadene) protoze raketovy motor funguje efektivneji pri vyzsich tlacich.

I rychlosti nekterych leteckych protipozemnich raket se blizi rychlosti APDFS, napr. obycejna 70mm Hydra ~1200m/s, mluvim ale o tom cemu se rika "Kinetic Energy Missile" nebo "Hypervelocity Anti-Tank Missile". o rychlosti ~6Mach.

ad "dve hlavne" - tady mi pripadlo ze sis to poradne neprecetl. Mluvim o tom jak zbavit tank kanonu (aby se snim nemusel vlacet :) ne o tom pridavat druhy raketovy.

ad 4) Jak jsem rekl, po dosazeni patricne rychlosti muze dale pokracovat samotne prubojne jadro (ad uz je urychlovaci cast odhozena nebo znicena strepinama). Stejne jako v APDFS se aerodynamickym odporem oddeli vodici cast. Raketu vysoke rychlosti je obtizne vychilit, zamerit, (jak rika i Alchimista) a mozna i vubec na ni zareagovat. Kineticke rakety jsou navic stihlejsi protoze zde nehraje roli prumer kumulacni hlavice.

ad 5) Prave tu mluvim o tom jak misto 10 poskrabani 120mm delem ustedrit jeden poradny zasah hyperrychlou raketou dostatecne raze. Navic v iraku bojovaly nejmodernejsi Abramsy proti o generaci starsim tankum za nevyhodnych podminek. (Abramsy dostavaly zepredu a Tcka z boku a zezadu jak byly dezorganizovane). Naproti tomu tankova doktrina podle ktere se pripravovala 3.svetova valka v evrope kladla enormni duraz na zniceni nepratelskeho tanku prvni ranou, z toho duvodu maji zapadni tanky extremne sofistikovane systemy rizeni palby.

M551 Sheridan znam, a to je prave o cem nemluvim, odpalovani raket kanonem (fuj), jde mi o to se (hlavniho) kanonu zbavit. Navic to bylo v dobe archaicke elektroniky.

O te cene jsem prave mluvil (precti si to prosim jeste jednou). Po turbanech at si strili minometem nebo 40mm rychlopapnym, co se ale vazneho konfliktu tyce je lepsi vyplytvat Hellfire za $70000 nez stratit tank za $5mil s 30ti 120mm nabojama za $8000, ktere nestihnul vystrilet a kanonem (s rizenim palby) za vic nez $1 mil $.
Uživatelský avatar
kopapaka
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 3837
Registrován: 26/1/2008, 20:47
Bydliště: kósek od Prostějova

Příspěvek od kopapaka »

Alchymista:
Od konca - americký "raketový" tank M551 Sheridan a M60A2 Starship s raketou MGM-51 Shillelagh neboli zrovna vydarené, čo je okrem iného dôsledok toho, že "kanón" bol jednoúčelový a takmer nespôsobilý na streľbu čímkoľvek iným. Je treba tiež mať na pamäti, z ktorého obdobia pochádzajú (1960-1970) - elektronika tej doby na túto úlohu ešte nestačila dostatočne (rozmery, hmotnosť, potrebný priestor, odolnosť proti preťaženiam...).
Tak s tímhle bych si dovolil tak trochu nesouhlasit...
M551 měl problémy ve Vietnamu, ale po vychytání dětských nemocí v Evropě fungoval spolehlivě. S nábojem XM625 Beehive šlo o nejúčinější protipěchotní zbraň ( pokud jde o přímou PALBU ). Hlavně je třeba mít na paměti k čemu měl M551 sloužit, šlo halvně o výsadkový tank...
M551 na PALBĚ...

Ad: asija
KEM je sice poměrně zajímavá raketa, jenže taky poměrně obludná ( myslím velikost ) a hlavně pouze jednoúčelová. Osobně mi mnohem perspektivnější připadá použití jednorázového UAV " letadla " ( cokoli létacího ) který dokáže zaútočit z kteréhokoli směru, vyčkávat nad cílem, samostatně ho vyhledávat... Do prostoru na uložení jedné KEM se může vejít několik podobných strojů, můžou se odpalovat mimo přímý výhled a také můžou používat jiné druhy hlavic, než jen čistě protitankovou.

V poslední době se ukazuje, že Abramsy v Iráku až tolik tanků nezničili, většinou to dřív zvládl někdo jiný a většina téček " odhodila klobouky " až za přispění ženistů...

Někde na YouTube je video ukazující likvidace, jak ty říkáš " turbana " za pomoci $70000 v podobě rakety Hellfire... Ale už se taky šetří, začali používat 70 mm rakety opatřené jednoduchým laserovým naváděcím modulem. To by mohla být zajímavá volba i pro pozemní použití na méně odolné cíle.
ObrázekObrázek Obrázek
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

asija píše:I rychlosti nekterych leteckych protipozemnich raket se blizi rychlosti APDFS, napr. obycejna 70mm Hydra ~1200m/s, mluvim ale o tom cemu se rika "Kinetic Energy Missile" nebo "Hypervelocity Anti-Tank Missile". o rychlosti ~6Mach.

Hydra 70 a 1200m/s? To by ju museli ešte aspoň dvaja tlačiť (alebo ju odpáliť z lietadla pri vysoko nadzvukovej rýchlosti).
S motorom Mk4 dosahuje 600m/s, s motorom Mk66 do 750m/s, samotný motor Mk66 1000m/s (otázka je skutočná letová rýchlosť jednotlivých verzií rakety, pretože hlavice majú veľmi rozdielnu hmotnosť i tvar). Motory tiež horia pomerne dlho - vyše jednej sekundy.
asija píše:ad 4) Jak jsem rekl, po dosazeni patricne rychlosti muze dale pokracovat samotne prubojne jadro (ad uz je urychlovaci cast odhozena nebo znicena strepinama). Stejne jako v APDFS se aerodynamickym odporem oddeli vodici cast. Raketu vysoke rychlosti je obtizne vychylit, zamerit, (jak rika i Alchymista) a mozna i vubec na ni zareagovat. Kineticke rakety jsou navic stihlejsi protoze zde nehraje roli prumer kumulacni hlavice.
Rozdelenie rakety (oddelenie motoru) ti jednak strelu celkom výrazne predraží a druhak sa poriadne podpíše na presnosti. Neriadená raketa je zasa celkom nepresná na daný účel a obtiažne zamieriteľná, takže potrebuješ navedenie - to je ale zasa rušiteľné...
Problém Areny je niekde inde ako v tom, že APFSDS nevychýli - v prípade potreby kľudne predhodím APFSDS šipu celý, nevybuchnutý blok protiminície, na ktorom si vyláme zuby. Problém je v tom, že APFSDS je príliš malá - v čelnom priereze zodpovedá 30mm strele - a príliš rýchla pre použitý rádiolokátor.
Nie tak strela typu KEM s priemerom cca 120-160mm (na menší priemer sa raketový motor s potrebným výkonom stavia len veľmi obtiažne - existuje minimálny pomer priemer/dĺžka motoru, pod ktorý sa príliš ísť nedá kvôli vnútornej aerodynamike príliš dlhého motoru) - takú strelu zachytí lokátor Areny na väčšiu diaľku a systém je schopný strelu správne vyhodnotiť ako cieľ a zareagovať (to, že v súčastnosti túto schopnosť nemá, je skôr dané tým, že takáto hrozba ešte neexistuje).
asija píše:ad 5) Prave tu mluvim o tom jak misto 10 poskrabani 120mm delem ustedrit jeden poradny zasah hyperrychlou raketou dostatecne raze. Navic v iraku bojovaly nejmodernejsi Abramsy proti o generaci starsim tankum za nevyhodnych podminek. (Abramsy dostavaly zepredu a Tcka z boku a zezadu jak byly dezorganizovane). Naproti tomu tankova doktrina podle ktere se pripravovala 3.svetova valka v evrope kladla enormni duraz na zniceni nepratelskeho tanku prvni ranou, z toho duvodu maji zapadni tanky extremne sofistikovane systemy rizeni palby.
Rozdiel Abrams - Iracké téčka je skôr dve generácie, ale to nie je podstatné, Abrams je za vhodných podmienok takmer bezkonkurenčný tank a púštne podmienky s otvorenými rozľahlými rovinami sú prostredím, kde dnes asi vôbec nemá rovnocenného protivníka.
Idea čisto raketového tanku bola skúšaná niekoľko krát, v ZSSR vznikol napríklad unikátny IT-1 Drakon. Problém je inde:
1) čiste raketový tank je až príliš jednoúčelový, okrem ničenia tankov sa na nič iné takmer nehodí. Kanónový tank je podstatne univerzálnejší, zvlášť pokiaľ disponuje možnosťou použiť muníciu s presným koncovým navedením.
2) hypersonické rakety typu KEM sú až príliš jednoúčelové, takmer nepoužiteľné na ničenie iných ako tvrdých pancierovaných cieľov
3) hypersonické rakety typu KEM sú príliš veľké pre použitie v ťažkom obrnenom vozidle typu tank (dĺžka 2,85 metru, priemer 162mm, hmotnosť 80kg) - do chráneného bojového priestoru sa ich zmestí len málo, navyše sa takýto strelecký systém dosť špatne chráni a vytvára pomerne veľké "slabé miesto" v pancierovaní vozidla.

Celkom rýchlo sa tu dostávame do kruhu kameň-papier-nožnice.
Proste koncepcia KEM ako kinetickej strely poháňanej raketovým motorom má uplatnenie len za určitých podmienok, ale ani náhodou nie je "samospasiteľná".
asija píše:O te cene jsem prave mluvil (precti si to prosim jeste jednou). Po turbanech at si strili minometem nebo 40mm rychlopapnym, co se ale vazneho konfliktu tyce je lepsi vyplytvat Hellfire za $70000 nez stratit tank za $5mil s 30ti 120mm nabojama za $8000, ktere nestihnul vystrilet a kanonem (s rizenim palby) za vic nez $1 mil $.
To ale platí aj opačne. Do tanku za $5mil si naložím nejakú Arenu, Štoru, zadymovací systém, systém varovania pri laserovom ožiarení atď a s Hellfire za x dolárov sa dokážem bezpečne vysporiadať rovnako ako s KEM a hlavne s ich nosičmi. V dnešnej dobe totiž vytvoriť tankový protivrtuľníkový kanónový projektil schopný zvesiť z oblohy Apache na x kilometrov (prakticky až na dostrel kanónu) nie je až taký technický problém, podobne nie je príliš problém vytvoriť tankovú muníciu s riadeným rozpraskom programovanú pri výstrele (už bola vytvorená) a použiteľnú na ničenie mäkkých a stredne tvrdých cieľov bez priameho zásahu (črepinovým účinkom) opäť až do vzdialenosti efektívneho dostrelu TK (tj 10-15km).


Kopapaka - máš pravdu, hoci moje hodnotenie sa týka skôr systému Shilelagh. V úlohe podporného vozidla pechoty sa osvedčiť mohol.
Uživatelský avatar
asija
poručík
poručík
Příspěvky: 782
Registrován: 16/9/2009, 12:00

Příspěvek od asija »

ad hydra - 1200m/s mam z knizky encyklopedie Tanku (christopher chant), ale je mozne ze se pocita s rychlosti letadla

ad rozdeleni strely - stejne jako odpadnuti vodicich casti APDFS odporem vzduchu APDFS projektil nedela az tak konstrukcne slozitym nevidim duvod proc by podobne nemohla fungovat KEM, na presnosti se to stejne jako u APDFS nemusi vyrazne podepsat, potrebna presnost se dosahne navadenim rakety v pocatecni fazi letu (mimo dosah systemu aktivni obrany), dale se strela chova stejne jako sipka z kanonu, jen nepotrebuje nemotorny kanon na urychleni. Raze puvodni rakety neni priliz podstatna.

S tou jednoucelovosti KEM uplne souhlasim. K jakemu jinemu ucelu nez pro boj s tanky je vsak tankove delo vhodne? (co nevyresi minomet + malorazny rychlopalny kanon)? Navic stejne jako pro kanon existuje automaticky nabijeci system volici ruzne druhy munice, nevidim duvod proc nenabijet podobnym zpusobem do raketometu ruzne rakety (KEM,. HEAT, HE-FRAG, termobaricke).
Mechanizmus takoveho nabijeni je navic usnadnovan mensimi naroky na pevnost raketometu (oproti delu), nepotrebe zaveru, zakluzu a podobne.
Co jsem cetl tak akcelerace v kanonu je vazny problem pro nektere casti inteligentni munice (ulozeni submunice, optoelektroniku, gyroskopy) a raketove reseni je u ni vyrazne levnejsi nez reseni hlavnove. Proto mi prijde raketomet naopak univerzalnejsi.

co se tyce hmotnosti vychazel jsem spise z
http://en.wikipedia.org/wiki/Compact_Ki ... gy_Missile
ktery poskytuje priblizne stejnou energii a rychlost (tedy za predpokladu stejneho penetratotu i prubojnost) jako soucasne APDFS a je asi 2x tezsi. Jenze nepotrebuje kanon a nema zpetny raz. Kolik takovych strel se vleze do prostoru uvolnenych kanonem a pridruzenym zarizenim? Kolik se jich da uvezt na misto jeho hmotnosti, a koupit za jeho cenu?

Moje motivace je prave spise usporna, nechapu KEM jako superzbran, spise chapu kanon jako zbytecny luxus zustavajici z tradicionalizmu. Nesnazim se nikoho presvedcit ze by KEM bylo nejak vyranze lepsi nez kanon, dost mozna by bylo o neco horsi, ale porad mi z toho pripada ze by to za ty uspory (ktere by se daly uzit na jinych aspektech vybavy tanku) vyplatilo.
Uživatelský avatar
asija
poručík
poručík
Příspěvky: 782
Registrován: 16/9/2009, 12:00

Příspěvek od asija »

kopapaka >

jak to myslis s temi UAV? Obecne mi prijdou jako dobra vec zvlaste v koordinaci s obrnenimi vozidly strilejicimi z poza horizontu, neni mi ale moc jasne jakym zpusobem by UAV mohly primo napadat tank? Nemohou mit zaroven doboru vytrvalost a nosnost, a jsou jeste mnohem pomalejsi a zranitelnejsi (aktivni obranou) nez klasicke protitankove HEAT rakety.
cernakus
poručík
poručík
Příspěvky: 797
Registrován: 20/3/2007, 08:15

Příspěvek od cernakus »

asija:

hodnoty ze zdroje wikipedie jsou zadání. Zatím se je nedaří naplnit (což je logické). Ve všech případech byl demonstrátor odpalován z rychle letícího letadla v střemhlavém letu z velké výšky. Tyto podmínky se podstatně odlišují od střelby z 0/0.

Co se velikosti a ceny kanónu týče - je to malé a levné zařízení (M256 stojí cca 100 000 USD). Většina je totiž mimo pancéřovanou oblast, ukotvení a závěr pak zabírají méně než 1 m3.

A jestli se dá použít tankový kanón pro jiné účely než pro boj s tanky? No jasně že ano, 120mm dělo se hodí na likvidaci všech cílů, proto taky v běžném vybavení tanku je protitanková munice jen 1/4 veškeré nesené munice, zbytek jsou protipěchotní a protipevnostní projektily. Zkušenosti z Grozného potvrdily, že když chceš levně rozmlátit město na šutry, není nad hlavňovou výzbroj :-)
Uživatelský avatar
rabo
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 2134
Registrován: 16/1/2007, 11:52

Příspěvek od rabo »

I rychlosti nekterych leteckych protipozemnich raket se blizi rychlosti APDFS, napr. obycejna 70mm Hydra ~1200m/s, mluvim ale o tom cemu se rika "Kinetic Energy Missile" nebo "Hypervelocity Anti-Tank Missile". o rychlosti ~6Mach.
Najbližšie tomu by mohla byť raketa z viacplatformového raketového systému "Germes". Má udávanú rýchlosť 1,3Km/s. Určitým prekvapením je, že používa trieštivú hlavicu a to aj napriek prioritnému použitiu proti tankom, ale to bolo pre ňu plánované dávnejšie, dnešnej škále cieľov vyhovuje viacej tento typ hlavice.
V dnešnej dobe totiž vytvoriť tankový protivrtuľníkový kanónový projektil schopný zvesiť z oblohy Apache na x kilometrov (prakticky až na dostrel kanónu) nie je až taký technický problém, podobne nie je príliš problém vytvoriť tankovú muníciu s riadeným rozpraskom programovanú pri výstrele (už bola vytvorená) a použiteľnú na ničenie mäkkých a stredne tvrdých cieľov bez priameho zásahu (črepinovým účinkom) opäť až do vzdialenosti efektívneho dostrelu TK (tj 10-15km).
On by už mal byť aj sériovo vyrábaný, síce nie tak skoro ako sa plánovalo, ale T-90A, by ho už údajne mali mať - systém AINET. Na základe dopredu zistenej vzdialenosti cieľa, sa nadstaví čas výbuchu trieštivej munície a....pred cieľom sa vytvorí mrak črepín.
aktivácia -
Obrázek



K jakemu jinemu ucelu nez pro boj s tanky je vsak tankove delo vhodne?
Tu sa dostávaš do témy "Budú tanky ešte v budúcich vojnách potrebné?"
Budú. Sú situácie keď je tankový kanón nenahraditeľný a už tá spomínaná cena raketa vs projektil. Armády majú plné sklady tankových nábojov a pokým ich minú ubehne veľa rokov. Neočakáva sa ani tak splynutie raketometov a tankov, ako skôr tankov a samohybiek. Už koncom 80. rokov bol v ZSSR skúšaný tank - "objekt / číslo z hlavy neviem / ", ktorý disponoval 152mm delom a mal byť tým univerzálnym systémom využívajúcim výhody tanku a samohybky.

zbytecny luxus zustavajici z tradicionalizmu
Je to veľmi pravdepodobné, ale prechod k niečomu inému by vyžadoval obrovskú "reformu", ktorá by stála kopec zbytočných peňazí. Okrem toho, delo ráže 100mm a viacej, v dobre pancierovanom vozidle, je ešte stále nenahraditeľná priama podpora "vojaka v poly". Keď ti za chrbtom priateľsky "brumká" bratský tank, tak vieš, že si "v dobrých rukách". Smolu máš, ak si na druhej strane barikády.
Ale nedá sa povedať, že by sa nové smery nehľadali, len to chce viacej času USA - FCS a môj čierny kôň - rodinka nových verzii BMD a samozrejme "všetkobíjec" - objekt 199 / mediálne známi ako BMPT /.



jak to myslis s temi UAV? Obecne mi prijdou jako dobra vec zvlaste v koordinaci s obrnenimi vozidly strilejicimi z poza horizontu, neni mi ale moc jasne jakym zpusobem by UAV mohly primo napadat tank? Nemohou mit zaroven doboru vytrvalost a nosnost, a jsou jeste mnohem pomalejsi a zranitelnejsi (aktivni obranou) nez klasicke protitankove HEAT rakety.
Posledný druh munície - http://www.youtube.com/watch?v=fYnBmxjfld4

ide síce o prieskumné zariadenie, ale to je len záležitosť relatívne nenáročnej prestavby. Proti útokom zhora, sú tanky ešte bezbranné. Tenký pancier, slepé miesto prieskumných systémov, ako aj systémov aktívnej obrany.
Odpovědět

Zpět na „Obrněná technika“