Japonský základní bojový tank Type 61

Cokoliv s pancířem mimo NATO a VS
Odpovědět
Uživatelský avatar
TonyHazard
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 2674
Registrován: 17/9/2007, 23:30

Japonský základní bojový tank Type 61

Příspěvek od TonyHazard »

Tank z období studené války
Japonský základní bojový tank Type 61

Obrázek
Tak jak Německu, také i Japonsku zakazovala mírová smlouva uzavřená po druhé světové válce mít vlastní armádu, ale korejský konflikt, posilování komunistické Číny a přítomnost sovětských vojenských jednotek na Dálném východě zapříčinily, že japonská vláda začala na vytvoření vlastních ozbrojených sil opět vážně pomýšlet. Rozrůstající se komunistické „nebezpečí“ ve východní Asii pomohlo k tomu, že americké okupační úřady na počátku 50. let souhlasili s proměnou japonských Rezervních policejních sil (založené v roce 1950) na silnější a lépe vyzbrojené Síly sebeobrany a z toho také vyplynulo, že je vyzbrojí americkou technikou.
V polovině padesátých let 20. století se začal obnovený japonský průmysl dynamicky rozvíjet, což výrazně pomohlo při obnově ozbrojených sil. V roce 1954 Američané povolily vytvoření japonských Pozemních sil sebeobrany začleněné do Japonských sil sebeobrany. V té době vyvinutý bojový tank Type 61 byl vlastně modernizovaná kopie amerického tanku M47 Patton. Jeho následník Type 74 už dosahovat vyšší technické vyspělosti a poslední v řadě, tank Type 90 se už mohl měřit s moderními tanky jako byly německý Leopard 2 nebo americký M1A2 Abrams.
První obrněná vozidla se do japonské armády dostala v roce 1918, kdy je ukořistily jednotky Císařského válečného námořnictva v oblasti Vladivostoku vzbouřeným ruským vojákům. Jednalo se o několik obrněných automobilů Austin-Putilov. Netrvalo dlouho a v roce 1920 už existovaly tankové jednotky nejen v Císařské armádě, ale i u Císařském námořnictvu, ty také bývaly nasazovány nezávisle na sobě.
První tank se do Japonska dostal koncem roku 1918, z britské zásilky určené do Ruska. Šlo o jeden kus typu Mk. IV, který s britským souhlasem získala japonská vojenská mise působící u Mezinárodních intervenčních sil. O stroj byl armádou projeven velký zájem, proto bylo již v únoru 1919 nakoupeno 13 francouzských tanků Renault FT-17, armádou přejmenovaných na Ko-Gata. Další tanky, tentokrát britské Medium A Whippet v počtu 3 kusů koupila Císařská armáda v červnu 1919. Veškeré stroje byly poslány do výcvikových zařízení, na proškolení a výcvik nových posádek. Zanedlouho, koncem ledna se pak dva stroje Whippet účastnily bojů s Rudou armádou v oblasti Vladivostoku.
Na začátku roku 1925 se rozhodl japonský generální štáb nakoupit větší množství tanků ze zahraničí. Generál Suzuki, který velel Technické kanceláři Císařské armády se postavil proti tomuto záměru s tím, že Japonsko je schopné vyvinout vlastní tanky. Sestavil konstrukční kancelář a jejím vedením pověřil kapitána Tomio Haru, který se pak podepsal pod vývoj většiny japonských tanků.

Část první : Vývoj japonských tanků

Obrázek
Vývoj prvního japonského tanku byl započat téměř okamžitě, v červnu 1925. Harova konstrukční kancelář rozpracovala projekt do neuvěřitelných 10 000 výrobních výkresů, kde byly s japonskou pečlivostí rozkresleny i nýty a šrouby spojující ocelové desky. Odpovědnost za zhotovení prototypového vozidla podle projektové dokumentace převzala společnost Ósaka Arsenal, ten byl postaven za třičtvrtiny roku, přesněji v únoru 1927, s označením Chi-i. Komise z Císařské armády se s tankem Chi-i blíže seznámila 21. června v tom samém roce, a ihned se začalo se zkouškami. Pro úsporu času hlavní šéfkonstruktér Tomio Hara vycházel z britské konstrukce tanku Vickers Mk.C, přičemž použil různá technická řešení, hlavně podvozek, který jen upravil. První variantou byl dvouvěžový tank, v hlavní věži s kanonem ráže 57 mm, před kterou se nacházela menší s kulometnou výzbrojí. Ta byla následně odstraněna pro její nevhodnost.
Tak jak každý úplně nový tank, měl i první japonský tank Chi-i svoje závady a problémy vyplývající z nedostatku zkušeností. Snad největším nedostatkem byla jeho hmotnost dosahující 18-ti tun, velkou měrou ovlivňující jeho jízdní vlastnosti, převážně rychlost. Dalším mínusem byla jeho nedostatečná pancéřová ochrana, neboť byl seskládán pouze z tzv. měkké oceli. Ve společnosti Nihonseikosho byl rozjet kolotoč testů a opětovných změn v technologii výroby, až se dospělo k odolnějším deskám, posléze pancéřovým. To však nezměnilo na faktu, že japonské tanky produkované do konce války disponovaly slabým pancířem než jako třeba sovětské a americké tanky, což degradovalo jejich útočnou činnost.
Po velkém zredukování hmotnosti téměř o polovinu, na 9,5 tuny a nutných úpravách jízdního systému bylo prototypové vozidlo vpuštěno do velkovýroby. Výrazné snížení se také podepsalo na změně kategorie, do 10 tun patřící mezi lehké tanky, vozidlo bylo označeno jako Type 89 Chi-Ro. Ještě než byla úplně rozjeta sériová výroba, prošel stroj Type 89 změnami vyplývající použitím nových technologií, které opět zvýšily hmotnost nad 10 tun (přesněji 11,8 t) a tím pádem přeřazením zpět do kategorie středních tanků. Tanky Type 89 začaly být kompletovány ke konci roku (pravděpodobně listopad) 1929 a vyráběly se do poloviny roku 1937, přičemž v roce 1935 po určitých změnách dosáhly hmotnosti 12,1 tun. Jako největší rozdíl byla výměna zážehového motoru za vznětový. První varianta tanku se zážehovým motorem obdržely označení Type 89A Chi-Ro-Ko a bylo jich celkově vyrobeno na 278 kusů. Další varianta tanku Type 89B Chi-Ro-Otsu se vznětovým motorem se do ukončení výroby dočkala zhotovení 126 strojů. Pancíř těchto tanků bylo stále nedostačující, tloušťka 15 mm mohla posádku ochránit maximálně před palbou těžkých kulometů, stroj se mohl pohybovat rychlostí 25 km/h. (Tank Type 89 Chi-Ro byl také označován jako Type 89 I-Go)
Začátkem třicátých let Japonci rozpracovali několik projektů. Například společnost MMC ( Motorcar Manufacturing Company se na žádost jezdectva věnovala projektu pásového stroje Type 92 A-I-Go, který patřil do kategorie těžkých obrněných automobilů. Požadavky zněly, obojživelnost, rychlost do 40 km/h a výkonnou výzbroj. Vzniklé prototypy komisi z řad jezdectva nijak nenadchly, proto musel být z požadavků ubrán pohyb ve vodě. Po malých úpravách byl sestrojen zcela podařený lehký tank, pohybující se rychlostí až 40 km/h, vyzbrojený dvěma kulomety, ráže 13 a 6,5 mm.
V roce 1930 Britové prodali japonské Císařské armádě dva tančíky typu Carden Loyd Mk.VI, následně za měsíc odkoupilo japonské Císařské námořnictvo další čtyři shodné stroje. Harova (v té době už major) konstrukční kancelář se jimi nechala inspirovat k sestrojení prvního lehkého průzkumného tanku, na rozdíl od původního britského stroje, bylo vozidlo opatřeno plně otočnou věží.
Zde ve zkratce technická data některých tanků vyrobených v období před a v průběhu druhé světové války :
Technická data tančíku Type 94 Te-Ke :
> typ : průzkumný tančík
> výrobce : firma Gasu Denki Kogyo, Tokio
> vývoj : 1933 – 1934
> hmotnost : 3,4 t
> rozměry : délka 3080 mm, výška 1620 mm, šířka 1620 mm
> pancéřování : od 8 do 12 mm
> posádka : 2 muži
> rychlost : silnice až 40 km/h
> dojezd : silnice 200 km
> pohon : motor Mitsubishi Type 94 o výkonu až 35 HP
> výzbroj : 1 kulomet Model 91 ráže 6,5 mm (později ráže 7,7 mm)
> výroba : celkem 843, (rok 1935) 300, (1936) 246, (1937) 200, (1938) zbytek
(Podvozek složen ze dvou nůžkových vozíků na jedné straně, přichycených na korbě. Tlumiče zastupovala šroubovitá pružina spojená s každým vozíkem zvláštním ramenem, usazená na boční desce vany korby podél delší osy vozidla. Napínací kola s vlastními pružinovými tlumiči se nacházela vzadu, vpředu hnací kola, horní část pásu zajišťovaly dvě podpůrné kladky.

Obrázek Japonský tank Type 89 Chi-Ro

Technická data tančíku Type 97 Te-Ke :
> vývoj : na základě Type 94 (rok 1937)
> hmotnost : 4,72 t
> rozměry : délka 3680 mm, výška 1770 mm, šířka 1800 mm
> pancéřování : od 8 do 12 mm
> pohon : motor Ikega o výkonu 65 HP
> posádka : 2 muži
> rychlost : silnice až 42 km/h
> dojezd : silnice 250 km
> výzbroj : kanon Type 94 ráže 37 mm, kulomet ráže 7,7 mm
> výroba : celkem 593 strojů

Obrázek Japonský tank Type 89B Chi-Ro-Otsu

Technická data lehkého tanku Type 95 Ha-Go :
> vývoj : rok 1935
> hmotnost : 7,4 t
> rozměry : délka 4370 mm, výška 2130 mm, šířka 2060 mm
> výzbroj : kanon Type 94 ráže 37 mm, 1 kulomet Type 91 ráže 6,5 mm, 1 kulomet Type 97 ráže 7,7 mm
> pancéřování : od 8 do 12 mm
> pohon : motor Mitsubishi A6120VD o výkonu 110 HP
> dojezd : 242 km
> rychlost : až 42 km/h, terén 29 km/h
> výroba : celkem 2375 strojů

Obrázek Japonský tank Type 95 Ha-Go

Technická data středního tanku Type 97 Chi-Ha :
> zahájení sériové výroby : rok 1937
> pancéřování : od 12 do 25 mm
> hmotnost : 13,3 t
> rozměry : délka 5500 mm, výška 2230 mm, šířka 2330 mm
> výzbroj : kanon Type 97 ráže 57 mm, 2 kulomety Type 97 ráže 7,7 mm
> pohon : motor Mitsubishi Type 97 o výkonu 150 HP
> dojezd : 242 km
> rychlost : až 39 km/h

Obrázek Japonský tank Type 97 Chi-Ha

Technická data středního tanku Type 97 Chi-He :
> typ : střední (modernější verze tanku Chi-Ha)
> zahájení sériové výroby : rok 1941
> pancéřování : od 12 do 25 mm, ale čelo korby 50 mm
> výroba : celkem 2208 strojů
> hmotnost : 15,2 t
> rozměry : délka 5500 mm, výška 2380 mm, šířka 2330 mm
> pohon : vznětový motor Mitsubishi Type 100 s výkonem 179 kW (230 HP)
> výzbroj : kanon Type 1 ráže 47 mm. 2 kulomety Type 97 ráže 7,7 mm
> rychlost : silnice až 43 km/h
> dojezd : 130 km

Technická data středního tanku Type 3 Chi-Nu :
> hmotnost : 18 t
> posádka : 5 mužů
> výzbroj : licenční francouzský kanon Schneider ráže 75 mm (Type 3), 1 kulomet ráže 7,7 mm
> výroba : pouze 166 strojů
> rozměry : délka 5640 mm, výška 2680 mm, šířka 2410 mm
> pohon : vznětový motor Mitsubishi Type 100 s výkonem 179 kW (230 HP)
> rychlost : silnice až 39 km/h
> dojezd : 130 km

Japonci upřednostňovali rychlost před pancéřovou ochranou, a to se jim v boji s americkými tanky nevyplácelo. Lehké tanky Ha-Go likvidovaly i lehké tanky M3 Stuart, posádky tanků M4 Sherman na zničení japonských tanků používaly protipěchotní střelivo, protipancéřové granáty procházely tenkým japonským pancéřováním, aniž by se iniciovaly. Až vývoj nového kanonu Type 1 ráže 47 mm dal možnost osádkám tanku Chi-He ničit americké lehké tanky M3 Stuart, avšak na Shermany stále nestačily.
Část druhá : Vývoj tanku Type 61

Obrázek
Japonské Rezervní policejní síly, založené na začátku 50. let neměly žádnou těžkou techniku, změnu přinesla přeměna těchto jednotek na národní bezpečnostní síly 25. října 1952 (asi 110.000 osob). Zprvu americká armáda dodala 40 lehkých tanků M24 Chaffee, později pak dalších 250 tanků M4A3E5 (a 80 strojů M32 ARV). Národní bezpečnostní síly byly 4. července 1954 reorganizovány na JGSDF (Japan Ground Self-Defense Force) asi 130.000 osob rozmístěných v šesti oblastech a čtyřech kombinovaných skupinách. Tyto jednotky byly v roce 1963 změněny na 13 divizí.

Obrázek Americké tanky ve výzbroji japonských jednotek sebeobrany.

Obrázek Vozidla M41 Walker Bulldog byly dovezeny od amerických jednotek v Západním Německu a byly to vlastně poslední americké stroje v japonské armádě.

Nově vznikající útvary Jieitai byly zprvu vyzbrojeny technikou z období druhé světové války, tedy americkými tanky M4A3E5 Sherman, lehkými tanky M24 Chaffee a stíhači tanků M36 Jackson. Tato technika byla však zastaralá a mohla se používat jen k výcviku. Americké velení si to uvědomovalo a chtělo tyto stroje nahradit tanky M47 Patton, ale proti záměru se postavily dvě skutečnosti. První problém byla šířka tanku M47, která byla 3,37 m a šířka japonských mostů a tunelů, které někdy neměly ani 3 metry. Druhý problém byl v posádce vozidla, Japonci mají drobnější postavu než Američané (navzdory tomu, že se do služby v tankových osádkách povolávají všeobecně muži spíše nižšího vzrůstu), čemuž zase neodpovídalo pracovní prostředí na bojových stanovištích uvnitř tanku. Japonci tuhle situaci mohli vyřešit pouze vývojem a výrobou vlastního tanku.
Velení Pozemních sil sebeobrany, spíše Oddělení technického výzkumu a výzbroje vytvořilo v roce 1954 skupinu odborníků, nazvanou Rada pozemní výzbroje, která tuto situaci začala řešit. Do tří let (říjen 1957) byly navrženy projekty a postavena čtyři prototypová vozidla, která se zapojila do porovnávacích testů. Dvě vozidla byla označena jako STA-1 a další dvě vozidla pak jako STA-2.
Prototyp STA-1 vycházel z vyrobeného prototypu středního tanku Type 4 Chi-To z konce roku 1944, podvozek měl sedm párů dvojitých pojezdových kol a ze čtyř párů podpůrných kladek horní části pásu. Podvozky druhých dvou prototypů, s označením STA-2 byly seskládány ze šesti párů dvojitých pojezdových kol a tří párů podpůrných kladek. Všechny prototypové stroje, STA1 a STA-2 víceméně kopírovaly americký tank M47, odlišovaly se v rozměrech. Pro další pokračování byl vybrán prototyp STA-2, protože byl lepší v testech mobility.
Technická data prototypů STA-1 (STA-2) :
> šířka : 2950 mm (shodná u obou)
> délka : 6600 mm (6000 mm)
> výška : 2230 mm (2500 mm)
> výzbroj : kanon M36 ráže 90 mm (oba), spřažený kulomet Browning M1919A4 ráže 7,62 mm a protiletadlový kulomet typu Browning M2HB ráže 12,7 mm
> pancéřování : korba čelo 46 mm, boky 25 mm, záď 15 mm, čelo věž 64 mm (oba)
> pohon : vznětový dvanáctiválcový motor typu Mitsubishi 12 HM21WT s výkonem 447 kW (600HP)

Obrázek Prototyp STA-1

Obrázek Prototyp STA-2

Později byly vyrobeny 2 prototypy STA-3 a 10 prototypů STA-4, které se již podobaly sériovým tankům.
Prototypová vozidla byla postavena ve standardu tanků té doby, v čele korby se nacházel oddíl řidiče, bojový prostor uprostřed a zadní část patřila motoru. Rozdíl byl v umístění převodovky, neboť ta se nacházela v přední části, což činilo pozdější tank Type 61 jediným po roce 1945 s tímto uložením. Nezvyklé uložení převodové skříně však také komplikovalo technickou obsluhu tanku, omezovalo řidiče a hřídel procházející bojovým oddílem ubírala z jeho prostoru.
Svařovaná korba tanku byla sestavena z pancéřových desek nedostatečné tloušťky, což velmi snižovalo jeho pancéřovou ochranu (čelo korby 46 mm). Odlévaná věž oválného tvaru se podobala věži tanku M47, jen záď byla protažena jako u stíhače tanků M36. V tomto výklenku byla uložena radiostanice, čímž se ušetřil prostor v bojovém oddíle. Řidič se nacházel na pravé straně čela korby a k jízdě používal tři stabilní periskopy se 4-násobným zvětšením. K opuštění tanku používal jednodílný průlez otvíraný do strany. Ve věži byl zbytek posádky, na pravé straně střelec, za ním velitel tanku a po levé straně kanonu pak nabíječ. Velitel měl k pozorování bojiště k dispozici velitelkou věžičku se čtyřmi průhledy (360°) a dozadu otvíratelný průlez. Na jeho stanovišti byl stabilní dopředu namířený periskop se zvětšením 7x a optický dálkoměr se zvětšením 12x. Střelec měl k dispozici teleskopický pozorovací přístroj se zvětšením 7x a periskop se zvětšením 4x. Nabíječ měl na stanovišti jeden stabilní periskop se zvětšením 4x, jehož hlavice neznatelně vystupovala nad strop věže.
Tank byl vyzbrojen licenčním kanonem M36 ráže 90 mm, označeným Type 61, vyráběným společností JSW (Japan Steel Works). Hlaveň kanonu měla ejektor, zakončena jednokomorovou úsťovou brzdou ve tvaru písmene T, přičemž kanon nebyl stabilizovaný. Sekundární výzbroj tvořil spřažený kulomet typu Browning M1919A4 ráže 7,62 mm a velkorážný protiletadlový kulomet typu Browning M2HB ráže 12,7 mm, který byl později upevněn na kupoli velitele tanku.
K sériové výrobě byl vybrán podvozek prototypu STA-2, a na první, druhé, páté a šesté pojezdové kolo byly doplněny hydraulické tlumiče. Zavěšení podvozku se skládalo z torzních tyčí a vahadel. Hnací kola s ozubeným věncem se nacházela vpředu a napínací kola s osmi odlehčovacími otvory pak vzadu.
Prototypy i sériové tanky poháněl vznětový dvanáctiválcový motor typu Mitsubishi 12 HM21WT s uložením do V, se samočinným vznětem, s výkonem 447 kW (600HP) při 2100 ot/min. To umožňovalo dosažení účinnosti 12,5 kW/t. Pohonný systém obnášel mechanickou pětistupňovou převodovku s jednou zpátečkou a diferenciálem.
Náročné zkoušky prototypů probíhaly další tři roky (prosinec 1960), které se odrazily na změnách, podle kterých bylo postaveno dalších 10 prototypů s označením STA-3 a STA-4.
Tyto vozidla byla vzhledem ke konstrukci brána jako předsériová, byla téměř shodná s konstrukcí sériových vozidel.

Obrázek Prototyp STA-3

Obrázek Prototyp STA-4

Charakteristika tanku Type 61
> Zkosené čelní a boční pancéřové desky, takřka svislá záď korby
> průlez řidiče umístěný na pravé straně korby, těsně před věží, uloženou více dopředu
> výfukový systém motoru umístěný na zádi korby, na bočních pancéřových deskách
> hlaveň kanonu vybavená charakteristickou úsťovou brzdou ve tvaru T
> podvozek se skládá ze šesti pojezdových kol, kola napínacího a hnacího a tří nosných kladek
Část třetí : Sériová výroba tanku Type 61 a další verze

Obrázek
Koncern Mitsubishi Heavy Industries převzal odpovědnost za sériovou výrobu tanků Type 61, první obrněná vozidla ale vyjela z výrobní haly její podřízené, společnosti Maruko. Výrobní tempo nebylo nijak ohromující, v prvním roce produkce, ve zbytku roku 1962 bylo zkompletováno pouze 10 tanků, další rok to byl také shodný počet. Nová výrobní hala firmy Maruko znásobila v roce 1964 počet na dvojnásobek a následujících dvou letech (1965 a 1966) to bylo dokonce 30 tanků Type 61. V letech 1967 až 1969 se neuvádí počet vyrobených tanků, o to více vyzní 250 strojů zhotovených v roce 1970. Celkově se do ukončení velkovýroby v září 1971 vyrobilo na 560 tanků Type 61.
V průběhu provozu došlo i na modernizaci těchto tanků, není však nikde uvedeno v jakém směru. Modernizace tanků Type 61 nebyla nijak převratná, neboť v roce 1975 je začaly ve službě nahrazovat modernější tanky Type 74, takže ani na plánovanou stabilizaci kanonu nedošlo.
Jak uvádí záznamy, tanky Type složily ještě v 90. letech, Pozemní síly sebeobrany ještě v roce 1990 vykazovaly 400 tanky v činné službě a o pět let později (1995) sloužilo ve výcvikových střediscích na 190 vozidel této první generace japonských tanků.
Technická data tanku Type 61 :
> hmotnost : bojová 35 t, prázdná 33,5 t
> posádka : 4 muži
> rozměry : délka s kanonem dopředu 8190 mm, délka korby 6300 mm, šířka 2950 mm, výška po strop věže 2490 mm, výška celkem 3160 mm, světlost 400 mm
> výzbroj : kanon Type 61 ráže 90 mm (50 nábojů), kulomet M1919A4 ráže 7,62mm (4000 nábojů) a protiletadlový kulomet M2HB ráže 12,7 mm (525 nábojů), 2x3 zadýmovací granátomety
> délka kanonu : 52 ráží
> pancéřování : korba čelo 46 mm, boky 25 mm, záď 15 mm - věž čelo 64 mm, boky 40 mm, záď 20 mm
> pohon : vznětový dvanáctiválcový motor s uložením do V, Mitsubishi 12 HM21 WT, s maximálním výkonem 447 kW (600 HP)
> šířka pásů : 500 mm
> měrný hmotný výkon : 12,8 kW/t
> měrný tlak : 0,95 kg/cm2
> stoupavost : 60%
> boční náklon : 40%
> překonávání překážek : kolmá stěn 680 mm, příkop 2480 mm, brod (bez přípravy) 990 mm > maximální rychlost : silnice 45 km/hod.
> dojezd : silnice 200 km
> výrobce : Mitsubishi Heavy Industries, Tokyo
> vývoj : 1954
> prototyp : 1957
> výroba : 1962 - 1971
> zařazení : 1961
> vyřazení : od 1984 (již vyřazen)

Obrázek Tank Type 61 byl prvním japonským tankem vyráběným po druhé světové válce, jeho konstruktéři se inspirovali americkým tankem M47 Patton.

Mostní tank Type 67 AVLB :
Mimo bojovou verzi Type 61 vznikaly na podvozku tanku i zabezpečovací vozidla. Jedním z nich byl mobilní most Type 67 AVLB. Byl to nosič mostní konstrukce, s hydraulickým zařízením umožňující pokládku a opětovné složení mostovky. Mostní tank Type 67 přepravoval dvoudílný most, který po rozložení překlenul překážku o šířce 12 m.
Technická data mostního tanku Type 67 AVLB :
> posádka : 3 muži (velitel, řidič a strojník)
> hmotnost : 35 t
> rozměry : délka 7270 mm, šířka 3500 mm, výška 3500 mm
> maximální rychlost : 45 km/h
> dojezd : 200 km
> nosnost mostovky : 40 t
> šířka mostovky : 3500 mm
> služba do : rok 2002

Obrázek Hlavním nedostatkem tanku Type 61 byl chybějící stabilizátor kanonu. Stroj byl využit ke stavbě zabezpečovacích vozidel (vyprošťovacích, mostních a ženijních tanků).

Ženijní tank Type 67 AEV :
Na začátku roku 1966 byl ukončen vývoj ženijního speciálu na úpravu terénu a odklízení překážek. Stroj byl označen Type 67 AEV a byl to v podstatě podvozek tanku Type 61 bez věže a náležitě upravenou nástavbou na uchycení různých ženijních pomůcek. Sériová výroba začala v roce 1967, na vozidlo byl umístěn zvedák (jeřábové rameno) a na jeho přední část se dala upevnit radlice.
Technická) data ženijního tanku Type 67 AEV :
> hmotnost : 35 t
> posádka : 4 muži (velitel, řidič a dva muži obsluhy-ženisté)
> nosnost zvedáku : 20 t

Obrázek Vyprošťovací tank Type 70 ARV, postavený na podvozku tanku¨Type 61.

Vyprošťovací tank Type 70 ARV :
Vyprošťovací tank Type 70 ARV byl vozidlem technického zabezpečení v tankových brigádách. Byl to univerzální stroj schopný zastoupit ženijní tank, neboť i jemu bylo možné upevnit na přední část korby radlici. Měl také jeřábové rameno s nosností do 20 t a jeho úprava byla téměř shodná s ženijním tankem Type 67 AEV.

Obrázek Tanky Type 61 při přesunu v roce 1985 na Okinawě v rámci společného americko-japonské cvičení.

Vrchní velení japonské armády si uvědomovalo, že tank Type 61 byl jen přechodným tankem, který bude v dohledné době nahrazen modernějším vozidlem. Už v červnu 1964 se konstrukční kancelář zaobírala novým projektem a rozpracováním vybraných technických řešení, které byly laboratorně testovány až do prosince roku 1967. Koncem července 1968 převzala společnost Mitsubishi oficiální dopis, kde bylo nařízeno zahájit výrobu prototypu nového bojového stroje. Jmenované obrněné vozidlo později převzalo označení Type 74, ale to už je jiná kapitola.
Část čtvrtá : Doplňující informace, kamufláže a zajímavosti tanku Type 61

Obrázek
Verze tanku Type 61
STA-1 : prototyp tanku Type 61.
STA-2 : prototyp tanku Type 61.
STA-3 : prototyp tanku Type 61.
STA-4 : prototyp tanku Type 61.
Type 61 : varianta přijatá do výzbroje japonských sil.
Type 61 "SGL" : modifikovaná verze, pravděpodobně od roku 1988, doplněny vrhače dýmových granátů (na každou stranu věže 3 kusy).
Type 67 AVLB : mostní tank na podvozku tanku Type 61.
Type 67 AEV : ženijní tank postavený vyvinutý na konstrukci tanku Type 61.
Type 70 ARV : vyprošťovací vozidlo vyvinuté na konstrukci tanku Type 61.
Některé tanky byly pro výcvik doplněny dřevěnou maketou odminovacího zařízení, aby vypadaly jako sovětské tanky T-54/T-55.

Obrázek Výroba tanku Type 61 byla ukončena v roce 1975, ale ve výzbroji Japonských sil sebeobrany se vozidlo nacházelo až do roku 2000.

Konkurenti, možní protivníci tanku Type 61
Čínský bojový tank Typ 59
Tank Typ 59, se kterým byly vyzbrojeny tankové útvary čínské armády, byl postaven na bázi tanku T-54, který Sovětský svaz dodal ČLR v polovině 50. let 20. století. První verze tohoto tanku byly jen prostými bezlicenčními kopiemi tanku T-54.
V padesátých letech 20. století zakoupila Čína licenci na výrobu sovětského tanku T-54A. Do armády byl zařazen pod označením Typ 59, přičemž se jeho konstrukce nijak nezměnila. Byl vyzbrojen kanonem Typ 59 ráže 100 mm s drážkovanou hlavní, dvěma kulomety 7,62 mm a jedním protiletadlovým kulometem ráže 12,7 mm. Na věži byl umístěn reflektor s úzkým paprskem. V pozdějších letech začala být montována noktovizní zařízení, laserové dálkoměry a moderní pozorovací přístroje.
Modifikované tanky byly vyráběny v letech 1979 až 1989 v závodech č. 617 pod označením Typ 59-1. Do výroby se dostal také tank s kanonem ráže 105 mm stabilizovaný ve dvou rovinách, s automatickým nabíjením, moderním systémem řízení palby a s novým motorem o výkonu 432 kW (580 HP). Tato vozidla byla označena Typ 59D. Tanky Typ 59 byly v počtu asi 500 kusů ve výzbroji čínské armády ještě v roce 2002. Mimoto sloužily v armádách Pakistánu, KLDR, Vietnamu, Kambodže, Albánie (do roku 1995), Bangladéše, Konga, Tanzánie a Zimbabwe.
Technická data tanku Typ 59 :
> celková hmotnost : 36 t
> posádka : 4 muži
> rozměry : délka 9000 mm, šířka 3270 mm, výška 2590 mm, světlost 425 mm
> výzbroj : kanon Typ 59 ráže 100 mm (34 nábojů), spřažený kulomet Typ 59T ráže 7,62 mm, kulomet Typ 59T ráže 7,62 mm (pro oba 3 500 nábojů), kulomet Typ 54 ráže 12,7 mm (200 nábojů)
> pohon : dvanáctiválcový vznětový motor Typ 12150L 12V s výkonem 382 kW (512 HP) při 2000 ot./min.
> maximální rychlost : silnice 50 km/hod.
> dojezd : silnice 440 km

Čínský bojový tank Typ 85
Tento nový čínský tank byl vyvinut za základě tanku T-54, ale rozsáhlé změny týkající se korby, věže a kanonu z těchto tanků udělala úplně nové bojové stroje.
Tank Typ 85 je rozvinutím modelu Typ 80. Jeho nejnovější sériově vyráběnou verzí je Typ 85III, lafetovaný moderním kanonem s hladce vrtanou hlavní ráže 125 mm, používající munici FSDS, HAET a HE-FRAG. Tento tank používá, podobně jako sovětské tanky, nabíjecí automat. Pancíř je pravděpodobně kompozitní, z modulů, jsou známy fotografie, na nichž jsou tyto tanky vybaveny reaktivním pancířem. Vozidlo je vybaveno stabilizátorem kanonu, který umožňuje, poprvé u čínských tanků, střelbu za jízdy. Největší změnou v poměru předcházejícím čínským konstrukcím je věž tanku, která je svařovaná a ne odlévaná, a rozhodně nižší než věže dřívějších vozidel čínské armády.
Technická data tanku Typ 85IIM :
> celková hmotnost : 41 t
> posádka : 3 muži
> rozměry : délka 10 280 mm, šířka 3450 mm, výška 2300 mm, světlost 480 mm
> výzbroj : kanon 2A46M ráže 125 mm (40 nábojů), kulomet Typ 59T ráže 7,62 mm (2 000 nábojů), kulomet Typ 54 ráže 12,7 mm (300 nábojů)
> pohon : dvanáctiválcový vznětový motor s turbodmychadlem o výkonu 544 kW (730 HP)
> maximální rychlost : silnice 57 km/hod.
> dojezd : silnice 450 km

Kamufláže tanku Type 61

Obrázek Obrázek

Obrázek Obrázek

Model tanku Type 61

Obrázek

Pár plků nakonec
> První verze tanku Chi-i měla před hlavní věží umístěnou další věž, v níž byl instalován kulomet. Brzy se však ukázalo, že toto řešení je velice nepraktické, a bylo od něj upuštěno, je zajímavé, že vícevěžové řešení bylo velice oblíbeno v SSSR, kde byl vyprojektován například trojvěžový T-28, nebo dokonce pětivěžový T-35.
> Nedostatkem nového tančíku Te-Ke bylo to, že prakticky veškeré jeho části byly vystaveny ohrožení nepřátelskou střelbou. Za bojů v Číně nebo u Chalchyn-Golu byly lehké tanky Type 95 Ha-Go, vybavené stejným podvozkem, zneškodňovány dokonce jen střepinami z ručních granátů.
> Díky výrobě tančíku Type 94 Te-Ke mohla japonská armáda zahájit formování dalších tankových jednotek.
> Tank Ha-Go vyvinutý v roce 1935 měl poměrně slabý pancíř, jen 8-12 mm, což bylo motivováno snahou ušetřit na váze tanku. Major Hara v kontextu s tím prohlásil : ,,Nezajímá nás tloušťka pancíře, zajímá nás rychlost a výzbroj.''
> Motory do středních tanků Chi-Ha a Chi-He byly vyráběny v mateřských závodech Mitsubishi a v továrně Hitachi a není bez zajímavosti, že díly téhož modelu motoru i dalších subsystémů vyráběné těmito dvěma firmami se naprosto lišily, takže použití dílů z motoru Mitsubishi do motoru Hitachi (a naopak) nebylo možné. Teprve v roce 1942 bylo vydáno rozhodnutí o tzv. unifikaci motorových dílů.
> Posledním japonským za války sériově vyráběným středním tankem byl Type 3 Chi-Nu, který byl vyzbrojen licenčním francouzským kanonem Schneider ráže 75 mm. Byla to první zdařilá reakce Japonců na tank Sherman, bylo však vyrobeno pouhých 166 kusů tohoto vozidla.
> Od prosince roku 1984 začaly být tanky Typ 61 nahrazovány tanky Type 74. V roce 1988 přesto sloužilo ještě 424 strojů. Verze tohoto tanku zahrály ve filmu Sengoku Džieitai z roku 1981 režiséra Kosei Saita.
> V roce 1960 velení Pozemních sil sebeobrany vyměnilo lehké tanky M24 za M41A1 (v počtu 147 strojů). Vozidla M41 Walker Bulldog byly dovezeny od amerických jednotek v Západním Německu a byly to vlastně poslední americké stroje v japonské armádě, poslední M41 opustily japonské jednotky v roce 1981.
> Jeden ze zdrojů uvádí v roce 1967 změnu ve výrobě tanků Type 61, tím také změnu v označení vyráběných tanků na Type 67B (o jaké změny zde šlo, se neuvádí). Zbytek tanků sloužících po roce 1995 byl vyřazen z armády v roce 2000.

Zdroj informací :
čas. Tanky, nakl. PMA.C, tankguy.gooside,
mainbattletanks.czweb.,wwiivehicles, wikipedie.
kn. Tanky, nakl. Naše vojsko, Chris Chant, 2006,
Fotozdroje :
čas. Tanky, nakl. PMA.C, tankguy.gooside,
militaryfactory, mainbattletanks.czweb
ObrázekObrázekObrázekObrázek
Nebojuj s nikým, kdo neví nic o vztahu rytíře a meče!
Na fóru Palba.cz jsem skončil, dotazy a SZ prosím neposílat.
Uživatelský avatar
TonyHazard
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 2674
Registrován: 17/9/2007, 23:30

Japonský základní bojový tank Type 61

Příspěvek od TonyHazard »

Co se do článku nevešlo :

Obrázek Tank Type 97 Chi-Ha.

Obrázek Tank Type 89 Chi-Ro

Obrázek Přes tradiční konstrukci, opírající se o poměrně starší americký projekt, umožnil tank Type 61 Japonským silám sebeobrany zvládnout taktiku využití moderních obrněných zbraní.
ObrázekObrázekObrázekObrázek
Nebojuj s nikým, kdo neví nic o vztahu rytíře a meče!
Na fóru Palba.cz jsem skončil, dotazy a SZ prosím neposílat.
Uživatelský avatar
Sawyerik
praporčík
praporčík
Příspěvky: 317
Registrován: 24/12/2006, 18:37
Bydliště: Ostrava

Příspěvek od Sawyerik »

,,Nezajímá nás tloušťka pancíře, zajímá nás rychlost a výzbroj.''
Jinak řečeno - Co se vymstilo v průběhu války u stíhaček, to se vymstilo i u tanků. Samurajské "bušidó" se nezapře. A výzbroj během války taky prudce zastarala. Jak se zdá, Japonci díky obrovským investicím do loďstva zaostali ve vývoji obrněné techniky pro pozemní síly.
Naposledy upravil(a) Sawyerik dne 17/1/2010, 11:29, celkem upraveno 1 x.
Obrázek

Spálené knihy osvítily svět.
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

Tony - dobrý článok o menej známom tanku z "tankovo exotickej krajiny".
Jak se zdá, Japonci pro díky obrovským investicím do loďstva zaostali ve vývoji obrněné techniky pro pozemní síly.
Nielen obrnenej techniky - i ostatnej "pozemnej" výzbroje, vrátane pechotnej, delostreleckej i leteckej. Je to výsledok chybnej strategickej úvahy, zrejme vychádzajúcej z relatívne úspešného ťaženia proti Číne a neberúcej do úvahy poučenia z vojnových stretov so ZSSR (aj keď sovietske úspechy boli v skutočnosti menej efektné, než sa v minulosti obecne tvrdilo, jasne naznačili, že úroveň japonskej pozemnej výzbroje je nedostatočná).

Japonský priemysel mal značne obmedzené výrobné kapacity i surovinové zdroje, takže v rámci príprav na vojnový konflikt, zameraný na získanie surovinových zdrojov v juhovýchodnej Ázii, musel logicky preferovať námorníctvo, pretože to muselo byť schopné všestranne zabezpečiť vylodenie a zásobovanie inváznych jednotiek. Dá sa povedať, že táto časť vojnového plánu bola splnená a v prvej fáze vojny potom skutočne dosiahli proti britom a američanom nepopierateľné bojové úspechy v námornej vojne, čo mohlo vzbudiť zdanie, že pokiaľ si naďalej udržia námornú prevahu, moderná pozemná armáda nebude potrebná.
Vážnou chybou ale bolo hrubé podcenenie výrobných a vývojových kapacít strategických súperov a samozrejme aj podcenenie ich bojového odhodlania. Proste japonský vojnový plán vychádzal z nesprávnych predpokladov.
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17687
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Příspěvek od skelet »

Pro připomenutí sem dám odkaz na předválečné pozemní vojsko Japonska, kde tyto tanky popsal Yamato.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Aaron Goldstein
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 3062
Registrován: 19/7/2014, 19:38
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Japonský základní bojový tank Type 61

Příspěvek od Aaron Goldstein »

Mě na Type 61 fascinuje, že je pro nás jako "auto z Anglie"... Řidič, střelec, velitel na pravé straně, nabíječ na levé...
Obrázek

Že jsem paranoidní ještě neznamená, že po mě nejdou...
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12902
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Japonský základní bojový tank Type 61

Příspěvek od Rase »

Tahle podivnost co vypadá jako německý Pz IV je japonský tank Type 61 s přídavným pancéřováním :D
V roce 1982 sloužily k výcviku - tedy asi k simulaci tanků nepřítele.

1oiovrad5b551.png
590233893_type61AOA2.jpg.0754056ac061147a2d05f229731084c2.jpg
1613541181_type61AOA.jpg.58cc3ee1f8dea530647612b10923bc6d.jpg
k0lcevv0a6zz.jpg
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Odpovědět

Zpět na „Obrněná technika“