Obrněné vozidlo budoucnosti, část 5, senzorové vybavení

Cokoliv s pancířem mimo NATO a VS
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Obrněné vozidlo budoucnosti, část 5, senzorové vybavení

Příspěvek od Pátrač »

Toto vlákno by mělo v hodně doplnit předchozí čtyři. Řešíme střední a těžký podvozek, řešíme pohonný systém a také zbraňový systém. Zde bychom měli hledat tyto možnosti:

- jaké prostředky pro pozorování pasivní i aktivní by mohl obrněnec mít sám na sobě

- jaké prostředky pro ovlivnění pozorování nepřítele - tedy maskovací prvky by mohl mít

- čím by měl vylepšit vlastní ochranu a to v tomto případě aktivním působením na přilétající průšvih.

Při hledání těchto možností se nebojme provádět selektivní škatulkování. Jiné vybavení bude mít průskumný prostředek, jiné MBT a jiné vozidlo se specifickým určením minometné, podpůrné, transportní a další si dokážete představit.

Při rozmachu si ale zkusme uvědomit jednu zásadní věc- neměl by nám z toho vzniknout elektronický moloch, který pro svůj provoz spotřebuje 250 KW energie a který sníží integrální ochranu samotného podvozku. Každý průchod přes pancíř kdekoliv na obrněném vozidle totiž znižuje jeho odolnost.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Ionor
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 877
Registrován: 18/6/2008, 03:56
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Ionor »

Pár informácii o najpouživanejších senzoroch a jednej špecialite, keď je chuť, kľudne doplnte o chýbajúce informácie a technológie.

Optika- do príchodu termovízie hrala primárnu rolu, teraz už len ako záloha. Nemecké Elefanty s klasickou optikou dokázali trafiť a zničiť tank s jej pomocou do vzdialenosti okolo 4km, Izraelci s Centurionmi udávajú ostreľovanie cieľov do 10km. Výhody sú jasné pracuje v spektre naších očí (netreba tréning na rozpoznávanie objektov) a obraz poskytuje farby, čo má pri rospoznávaní priteľ/nepriateľ v mierových operáciach stále výhodu nad ostatnými senzormi. S modernými digitálnymi kameramy je detekčná vzdialenosť praktický neobmedzená na druhej strane závislá na počasí a ľahko a lacne rušená dymovnicamy a maskovaním protivníka.

Zosilovače zbytkového svetla- názov hovorí sam za seba, výhody sú, že je to stále v našom spektre a funkčné aj v noci, nevýhody sú stejna závislosť na počasí (musía byť vidno hviezdy ktoré cieľ v noci porebne ožiaria a priama viditeľnosť k cieľu) a fakt, že neposkytuje farby. V súčastnej generácii vozidiel sa používa hlavne u vodiča kde menší detekčný dosah a vyššie spomenuté nevýhody niesu podstatné a priaznivá cena je výhodou.

Senzory v IR spektre

MWIR (3-8 µm)- zachycuje dobre teplotné zmeny plynov a preto sa používa hlavne na navádzanie zbraní proti technike používajúcej motory na fosilné palivá.

LWIR (8–15 µm)- v tomto pásme pracujú moderné termovizie napr. v tankoch a helikoptérach a umožnuje im rozpoznať tepelné rozdiely na látkach v tuhom (trenie pásov a kolies, motor ohrievajúci okolitú hmotu) a tekutom stave, rozdiely v plynoch ale nezachytí a preto je 5x horúcejšia stopa výfukových plynov s turbíny Abramsu stejne neviditeľná ako u dieselu Leoparda 2, to však len do momentu kým sa nezmieša s prachom výtvárajúcim sa za idúcim tankom. Systém je kompletne pasívny a detekuje ciele na veľké vzdialenosti s minimálnym vplyvom dennej doby či počasia.
Najnovšie systémy sú schopné dobrých výsledkov aj bez nutnosti chladenia. v súčasnosti sú termovízie najlepším detektorom tankov, ale aj jeho najdrahším komponentom v dobe zavedenia tanku M1 Abráms do služby stál okolo 0,5mil $, 1/5 ceny tvorila práve jeho termovízia. V súčastnej dobe sú ceny z výkonmy termovizii z výkonmy tých z 80tých rokov zlomkové a preto sa rozšírili aj do rád pechotných systémov ktoré si zase vynucujú výraznejšie potlačovanie IR stopy zo všetkých strán. Dnešné technológie niesu schopné spraviť vozidlo v pohybe neviditeľné voči týmto senzorom stejne ako F-117 voči radarom mobilnej PVO v 80tych rokoch, použitie elektrických motorov, lepšieho systému chladenia a nových materiálov pre pásy a kolesá významne znižujú dosah týchto systémov natoľko aby ich aplikácia bola cenovo ospravedlniteľná aj keď v dnešnej dobe hlavne vo forme poťahov pohlcujúcich IR žiarenie.

Laser- jeho schopnosť merať vzdialenosť prepočtom doby odrazu po prvý krát umožnil obrnenej technike presne strieľať na veľké vzdialenosti v pohybe, na druhej strane taktiež umožnil detekovať nepriateľa v momente keď vás má na muške, Iránskym Chieftainom využívajúcim laserové diaľkomery nesplňajúce dnešné bezpečnostné predpisy sa taktiež často pripisuje slepota Irackých vojakov.

Milimetrový radar- narozdiel od centimetrových radarov ktoré síce dokazali detekovať pohybujúci sa tank na vzdialenosť cez 5km (testované napr. v rámci programu REPACE pre AMX-30 v 60tych rokoch) až milimetrové radary v 70tych rokoch poskytli potrebné rozlíšenie pre zameriavanie tankov na veľké vzdialenosti.Výhoda radaru je, že vzhľadom na jeho princíp fungovania dokáže fungovať k detekcii aj presnému uhlovému zameriavaniu a určovaniu vzdialenosťi. Vzhľadom na stale častejšiu aplikáciu do obrnených vozidiel v rámci systémov aktívnej ochrany je ich druhotné využitie pre zameriavanie cieľov vcelku realne v ďalšej generácii bojových vozidiel. Vzhľadom na limitácie milimetrového radaru (vyššia citlivosť na poveternostné podmienky) a jeho možnému rušeniu a detekcii na veľké vzdialenosti zostáva hlavne doplnkovým senzorom resp. ďalším vnemovým zmyslom pri plánovanej multispektrálnej fuzii senzorových údajov spracovávaných počítačmi u ďalšej generácie bojových vozidiel stejne ako je tomu dnes napr. u stíhača 5.generácie F-35. Cena milimetrového radaru pre potreby navádzania môže dosahovat cenu až 3,4mil $ čo je cena milimetrového radaru AN/APG-78 (dosah 0,5-8km) použitého v rámci modernizácie vrtuľníku Apache.

Meranie vzdialenosti pomocou posuvu pixelov- technológia s civilného sektoru ktorá by potenciálne mohla v budúcnosti nahradiť laserový diaľkomer. V princípe funguje stejne ako ľudské oči, pokiaľ vieme skutočnú veľkosť objektu, vieme určiť jeho vzdialenosť od cieľa na základe princípov optiky. Podobný princíp ako u stadiametrických optických zameriavačov kde sa počet dielikov zaberajúcich tank v zameriavačiku dá premietnuť do vzdialenosti. Narozdiel od stadiametrických zameriavačov je ale kamera (klasická alebo termovízna) na oboch stranách kanónu. V prípade, že je ciel vertikálne v strede obidvoch kamier a v rovnakej horizontálnej vzdialenosti od okraja smerom ku kanónu u obidvoch kamier, máme kanón presne namierený na nepriateľský cieľ. Pokiaľ vieme skutočnú veľkosť cieľu tak potom podľa veľkosti cielu na obrazovkách určíme jeho vzdialenosť. Použitíe dvoch termovizii z vysokým rozlíšením je pre fungovanie takéhoto systému nutné mimoto elektronika musí byť minimálne na úrovni Type 90 (do príchodu Challengera 2 asi najdrahší tank) kôli nutnému procesnému výkonu pre vizualny autotracking a kategorizáciu cieľa bez ktorej určenie vzdialenosti nieje možné. Na druhej strane takýto systém nieje detekovateľný a veľmi ťažko rušiteľný, hmla a dážď ma na neho podstatne slabší efekt ako na laser. V prípade výpadku jednej kamery je tu stále možnosť zemieriť záložnou optikou, na určenie presnej vzdialenosti stačí jedna kamera.
Uživatelský avatar
asija
poručík
poručík
Příspěvky: 782
Registrován: 16/9/2009, 12:00

Příspěvek od asija »

Ionor > konecne sem ziskal jiste povedomi o cene, to mi dost chybelo, jina otazka je jak ta cena postupne klesa, a nakolik je dana jen cenou vyvoje a pri masivnejsi aplikaci by se zlevnila (nspr. u toho milimetroveho radaru)



u plosledniho "posuvu pixelu" jsem te bud nepochopil nebo mi prijde ze trochu zamenujes stereoskopii princip (kazda kamara vidi obraz pod jinym uhlem) a perspektivu (vzdalenost cile odhadnuta ze zname skutecne velikosti cile) viz.
Pokiaľ vieme skutočnú veľkosť cieľu tak potom podľa veľkosti cielu na obrazovkách určíme jeho vzdialenosť.
celkove mi ale pripada ze narozdil od mechanickych/chemickych/termodynamickych zalezitosti jako je motor, pancir, kanon, podvozek, u elektroniky a senzoru asi moc nemame o cem diskutovat, protoze do hloubky senzorum nikdo moc nerozumi (mozna jen muj dojem), a hlavne mi prijde ze absolutne nejvedsi roli v blizke budoucnosti prave hraji algoritmy zpracovani obrazu a "vytezeni" informace z neho ...... o tomhle asi ma taky malo kdo dostatecne znalosti aby se dalo smysluplne diskutovat
Uživatelský avatar
Ionor
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 877
Registrován: 18/6/2008, 03:56
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Ionor »

asija: je to v princípe automatizovaná stereoskopia a s týmito slovami som to aj mohol skončiť, len som potreboval rozviesť jej aplikáciu kôli vytvoreniu obrazu o jej fungovaní, ľudia sú tu s rozličnym stupňom znalostí.

Inak podobný, ale manuálny systém na určovanie vzdialenosti mali aj americké Pattony (ktorý sovietske tanky v tomto značne prekonávali aj keď Rusko práve kôli jednoduchosti zameriavania vďaka plochšej trajektórii preferovalo KE muníciu) kde bol presný výpočet vzdialenosťi veľmi dôležitý nakoľko USA dlhodobo uprednosňovala HEAT muníciu, teda až do príchodu kompositných pancierov a ERA, ktoré odsunuli HEAT na druhú koľaj.

Ohľadom termovizie, dôležitých parametroch a vývoji v schopnostiach a cenách niekedy nabudúce keď ma niekto nepredbehne, čo asi nehrozí :).
Ohľadom vyťaženia, faktom ostáva, že automatické vyhľadávanie už funguje v UAV, a možno aj v K2 a Type 10, informácie na nieto stroje sú kusé a aj u vydaných je pochybná hodnovernosť, snaď len, že K2 vďaka prítonosti radaru je asi prvý tank v službe z možnosťou multispektrálnej analýzy z viacerých druhov senzorov. Sú to zatiaľ príliš čerstvé a citlivé informácie nato aby si sa o nich dozvedel v detaile na prvej strane vo vyhľadávači.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Myslím si že není až tak důležité abychom rozuměli technologiím jakými daný senzor informaci získá, zpracuje a upraví pro lidi do vnímatelné podoby. Jde o to jak vozidlo vybavit aby na bojišti obstálo.

Například systém pro řízení palby musí mít dálkoměry. Nepotřebuji znát jejich funkci ale vím že bez nich ten systém nejede.

Jeli vozidlo ozářeno laserem nebo infra parskem pravděpodobně je na cestě PTŘS. Musím tedy mít na vozidle senzory, které toto indikují a dají varování osádce o nastalém stavu. Tím je zajištěno, že osádka sama nebo automat odpálí zadýmení a odskok vozidla z ozářené plochy.

O nic jiného nejde. Vědecké disputace na téma jak funguje to či ono jsou možné ale nejsou potřebné.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

Ionor píše:Meranie vzdialenosti pomocou posuvu pixelov...
Princíp je zrejmý, využíva fakt, že pri analýze obrazu nie je pre počítač problém presne spočítať počet pixelov - ľudské oko a mozog to nedokáže, aspoň nie dostatočne rýchlo alebo nie bez použitia pomocného merítka.
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Uživatelský avatar
asija
poručík
poručík
Příspěvky: 782
Registrován: 16/9/2009, 12:00

Příspěvek od asija »

ohledne posunu pixelu - slo mi o to ze spektroskipie nepotrebuje znat skutecnou velikost stroje, potrebuje pouze nafitovat na sebe dva pootocene obrazy a urcit o jaky uhel jsou otocene a z toho trigonometricky spocita vzdalenost. Vypocet vzdalenosti z rozmeru obrazu objektu naopak nepotrebuje dve kamery.

jinak docela by me zajimalo jak funguji ony indikatory ozareni laserem. To asi neni pokryt cely povrch tanku nejakym senzorem? Spoleha se tedy na to ze je paprsek laseru dost siroky aby ozaril mimo jine i detektor? V takovem pripade by lepe fokusovany paprsek nebyl detektorem zamereni zjistitelny. Nevim jestli by bylo pouziti uzsich paprsku vyraznejsi problem, napada me pouze ze optika takoveho laseru by musela mit nezbytne vetsi aperturu. U radaru je to jasne, tam je paprsek nezbytne vzdy siroky.
Uživatelský avatar
Ionor
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 877
Registrován: 18/6/2008, 03:56
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Ionor »

Prečo treba 2 kamery som už vysvetľoval a s tou stereoskopiou je síce pravda, že potrebuješ len uhol, lenže na presne vycentrovanie obidvoch kamier v stereoskopii potrebuješ mať obidve kamery v stejnej vzdialenosti od stredu, inak Ti vyjde nezmysel, čiže to meranie od okraja aka posun pixelov tam budeš mať tak či tak len by to bolo pre použitie v tanku ešte viac komplikované na výrobu vďaka potrebe meniť uhly u kamier.

Ohľadom toho lasera, možeš mať presný zväzok, ale keď ho nedokážeš presne udržať mimo senzory je to zbytožné a ver mi, že pohybujúci cieľ presne aby si vynechal senzory nedokážeš, pokiaľ sa hýbete obaja už vôbec nie.
Na fórum už neprispievam, smerujte svoje nezmysli na ostatných členov fóra...
(Tech channel) youtube.com/user/IonorRea
(Satire channel) youtube.com/channel/UCjS5hvJT-No5zoxPKdX1qCA
Uživatelský avatar
asija
poručík
poručík
Příspěvky: 782
Registrován: 16/9/2009, 12:00

Příspěvek od asija »

kdyz mas presny svazek (predstavuju si treba dot 1cm^2) tak je pravdepdobnost ze prejede prez senzor celkem mala, zvlaste kdyz nemusis ozarovat kontinualne ale jen v kratkych okamzicich s nejakou rozumnou opakovaci frekvenci (pro navadeni strely treba 1/4 sekundy) pro dalkomer jen 1x bliknuti. Proto me prave zajima jak ty senzory vypadaji (jak jsou nahusto), pokud to jsou treba 4x rybi oko v kazdem rohu tanku (jak si to predstavuju) tak to zachyti s dost malou pravdepdoobnosti. pokud to je nejaky fototranzitor kazdych 5cm na povrchu tanku, tak to asi je docela spolehlive.

s tou stereoskopii - prijde mi ze si vubec nerozumime. Pokud identifikujes ze nejaky pixel na obou kamerach odpovida stejnemu bodu 3D sceny, pak znas uhel paprsku mezi tim bodem a osou obou kamer. Z dvou uhlu a usecky mezi kamerami je jednoznacne urcen trojuhelnik i kdyz ten trojuhelnik nemusi byt vubec rovnorameny (nemusi byt vycentrovane jak rikas), uvazuju ze kamery jsou fixni s rovnobeznou osou. Hlavni pro presne urceni vzdalenosti je aby byly kamery dost daleko od sebe (aby mereny uhel byl dostatecne velky relativne k rozliseni kamery).
A stadiamtrie je podle me uplne jiny alternativni princip urceni vzdalenosti.
Uživatelský avatar
Ionor
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 877
Registrován: 18/6/2008, 03:56
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Ionor »

No teoreticky môžeš v mojom princípe použiť aj stereoskopický aj stadiametrický princíp, záleží na kvalite senzorov a výkone počítačov.

Maš pravdu, že nemusíš mať cieľ v strede medzi dvoma kamerami aby si zistil vzdialenosť, ale bohužial potom tým smerom nemiery kanón čo trochu postráda zmysel merania. Keď si to nevieš predstaviť je mi to lúto hádať sa s tebou nemienim.
Warthog
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 103
Registrován: 23/4/2010, 21:48

Příspěvek od Warthog »

Asija má pravdu, že není třeba aby byl cíl přesně mezi kamerami. Ostatně jako výhoda se bere když má schopnost měřit vzdálenost i velitel, což by v případě dvou kamer systému bylo obtížné. Možným řešením by bylo použití čtyř kamer po stranách (což by zvedlo cenu). Pro počítač by pak nebyl velký problém použít data z libovolných dvou kamer s dostatečnou vzdáleností mezi nimi, popř. kamer které by byly zrovna volné (nepoužívané k zaměření primárního cíle).
Uživatelský avatar
Ionor
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 877
Registrován: 18/6/2008, 03:56
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Ionor »

Toto sa už riešilo a zhoda padla, že by nato stačila aj digitálna stadiametria u jednej termovíznej kamery čiže nič pridávať netreba, v mojom návrhu tanku by šla aj tvoja digitálna stereoskopia nakoľko tam mám na veži 3 otočné termovizie.
Na fórum už neprispievam, smerujte svoje nezmysli na ostatných členov fóra...
(Tech channel) youtube.com/user/IonorRea
(Satire channel) youtube.com/channel/UCjS5hvJT-No5zoxPKdX1qCA
Uživatelský avatar
kopapaka
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 3837
Registrován: 26/1/2008, 20:47
Bydliště: kósek od Prostějova

Příspěvek od kopapaka »

asija píše:kdyz mas presny svazek (predstavuju si treba dot 1cm^2) tak je pravdepdobnost ze prejede prez senzor celkem mala, zvlaste kdyz nemusis ozarovat kontinualne ale jen v kratkych okamzicich s nejakou rozumnou opakovaci frekvenci (pro navadeni strely treba 1/4 sekundy) pro dalkomer jen 1x bliknuti. Proto me prave zajima jak ty senzory vypadaji (jak jsou nahusto), pokud to jsou treba 4x rybi oko v kazdem rohu tanku (jak si to predstavuju) tak to zachyti s dost malou pravdepdoobnosti. pokud to je nejaky fototranzitor kazdych 5cm na povrchu tanku, tak to asi je docela spolehlive.
Dva z detektorů jsou nad maskou kanónu, ale neřeknu ti, kolik jich tam je celkem... Asi to stačí. Možná, že ty detektory dokážou zachytit i odrazy paprsku od povrchu tanku, pak by byla slušná šance že to najdou. Navíc, nejhorší variantu, tedy navádění zbraně, obvykle znamená delší dobu ozařování ( byť přerušovaného ) a zvýšení šance na zjištění...

Obrázek

EDIT:tak asi čtyři... Víc jich nevidím.
http://img710.imageshack.us/img710/7961/45982122.jpg
ObrázekObrázek Obrázek
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
Uživatelský avatar
asija
poručík
poručík
Příspěvky: 782
Registrován: 16/9/2009, 12:00

Příspěvek od asija »

no, ja si prave myslim, co jsme se ucili na vysce v predmetu "aplikace laseru" tak ten paprsek dalkomeru ma prumer treba nekolik metru - vleze se do neho cely tank. Resp. on je to gaussian takze nekolik metru od stredu paprsku to je jeste porad dostatecne videt. To ze by mozna stacilo udelat ten paprsek lepe fokusovany a svitici v kratkych pulzech je jen muj naivni napad, nemyslim ze se to v soucasnosti dela - otazka je jetli by to pomohlo, a jak by to bylo problematicke.
Uživatelský avatar
cover72
7. Major
7. Major
Příspěvky: 3160
Registrován: 12/6/2007, 20:09

Příspěvek od cover72 »

To, co píše asjia je fakt - vzpoměl jsem si po přečtení jeho postu, že při výcviku amerických tankistů se mj. učí přepínat při zaměřování tanku/cíle mezi tím, kdy bude počítač brát jako vzdálenost první odraz nebo poslední odraz - a to podle toho, jestli míří spíše na korbu (první odraz bude pocházet ještě ze zeminy před tankem, zatímco poslední bude korba či věž - tedy se bere poslední) nebo jestli míří spíše na věž (analogicky - poslední paprsek bude od stromu nějaký kilometr za a nad věží, ergo se bere první).
Co se do systémů varování před ozářením týče, na AH-64D jsou 4 senzory pokrývající prý spolehlivě prostor okolo celého stroje. Jak jsem ale poznamenal v článku o SH, ty jsou kombinované do detektoru PLŘS střel pracujícího v UV či IČ pásmu. Čtyři detektory budou ale asi standard.
Uživatelský avatar
Ionor
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 877
Registrován: 18/6/2008, 03:56
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Ionor »

Zaujmavý článok na detekciu mín termovíziou
ftp://ftp.elet.polimi.it/users/Stefano. ... 000585.pdf

Pár termovízii pre všeobecný prehľad:

T-90A/S strelcová termovízia ESSA (Catherine-FC)
http://www.thalesgroup.com/assets/0/93/ ... gType=2059

T-90M (India) komandérova panoramatická termovízia Matis STD
http://www.sagem-ds.com/pdf/en/D972.pdf

Leclerc Iris
http://www.sagem-ds.com/pdf/en/D1220.pdf
http://www.sagem-ds.com/pdf/en/D977.pdf

PS pre Pátrača: ono by nebola od veci ešte jedna diskusia pre navrhovanú taktiku použitia vozidiel budúcnosti, predsalen pri rýchlosti vývoja sú už niektoré naše návrhy vozidiel značne vzdialené dnešným vozidlám a je to vlastne neodeliteľná čast vývoja ktorá je nutná na plné využitie potenciálu daného novými možnosťami vozidiel. Používať Panzer IV taktikou s prvej svetovej, Nemci by to ďaleko nedotiahli. Trebars tu v sebe niekto objaví nového Guderiana :)
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Kolegové, myslím si že bychom to měli trochu uspořádat. Takže se pokusím o nějakou rekapitulaci možností. Nejde mi nyní o přesnou terminologii ani o přesné popisy. Jen o vyjmenování možností.

Myslím si že tanky a obrněná vozidla celkově musí mí zajištěnou nějakou ochranu a nějakou možnost aktivního propátrání okolního prostoru. Dále si myslím, že by měly mít možnost příjmu informací od externích zdrojů.

Jak tedy zajistit aby posádka vozidla dobře viděla?

Perikop a průzor:
Myslím si že klasický optický průzor a periskop pro přímé pozorování nelze ničím nahradit. Proto má a bude mít u obrněné techniky vždy své místo. Jde o kolik jich na vozidlo dát. Pokud vezmu v úvahu, že by měl být poslední možností jak zjistit co se kolem vozidla děje pokud vše ostatní selže - třeba z důvodu výpadku proudu – musí ho mít k dispozici řidič a velitel tanku.

Kamerové systémy.
Proč ne. Malá kamera se širokoúhlý záběrem je menší než periskop nebo průzor, dá se solidně obrnit, jelikož pro kabel stačí jen malý otvor zeslabení balistické ochrany je oproti průzorům a periskopům výrazně menší.

Navíc umožní i něco navíc, lze je doplnit noktovizory nebo infrakamerami a tím je zajištěna při stejném oslabení balistické ochrany i možnost pozorování okolí v noci a za snížené viditelnosti. Zde jde pouze o velikost a možnost integrace na povrch vozidla. Otázka je také taková, jak chránit venkovní prvky tohoto vybavení před poškozením v případě aktivace třeba aktivního pancíře vozidla při zásahu třeba RPG.

Další možností jsou průzkumné radiolokátory ale na to mimo vozidla průzkumná moc nevěřím. U průzkumných vozidel to není žádné novum ale u standardní bojové techniky mi to připadá už zbytečně navíc. Anténa lokátoru navíc je relativně velké, křehká a v přímém boji ji zničí krátká dávka z jakékoliv pěchotní zbraně. Navíc na nízkém bojovém vozidle má omezený dosah.

Zásadní kvalitativní změna je možnost doručit do vozidla informaci od externích očí a uší. Myslím si že by bylo možno zajistit přímý kontakt:
- s bezpilotními průzkumnými prostředky spravovaných nadřízeným stupněm
- s prostředky dálkového průzkumu
- od pěchoty která bojovou techniku doprovází
- od pozemních průzkumných prostředků.
Tyto informace by mohly být jak akustické tak i vizuální. Ze jsou široké možnosti jak do vozidla dostat informace o dění v jeho blízkém a vzdáleném okolí. Zejména při boji v pokrytém trénu a v zastavěných prostorech jsou tyto informace zásadně důležité pro přežití vozidla na bojišti a pro efektivní podporu ostatních bojových prostředků a pěchoty.

U vozidel průzkumných se toto spektrum upravuje a možnosti rozšiřují. Zde je možná
- instalace výsuvných plošin s kamerami, lokátory a infratechnikou
- vlastního malého bezpilotního průzkumného prostředku
- instalace upoutaného létajícího prostředku na bázi vrtulníčku s možností pohonu motorů elektriky ze sítě vozidla.

Ochrana vozidla

V ochraně tanků proti působení nepřítele probíhá revoluce která už přešla v evoluci - Jde o souboj starý už několik tisíc let obranný prvek se snaží odolat prostředku útočnému a zachovat při životě osádku. A je jedno zda jde o kamennou kouli vystřelenou z praku proti hradbě nebo o podkaliberní střelu vystřelenou z dělostřeleckého prostředku proti tanku.

1.systémy které mají zabránit zaměření tanku senzory PTŘS.
V západních armádách jsou tyto prostředky nazývány “soft kill“.
Ve své podstatě jde o rušičky. Jejich podstatou je, že se snaží jakýmkoliv způsobem střelu zjistit, a zabránit tomu aby dokonale zaměřila a vyspělejší dokonce dokáží nebo by měly dokázat střelu odklonit z dráhy.
Nejznámější je prostředek je ruský TŠU-1 Štora-1 použitý na tancích T- 80U,T-84 a T-90.

Tento prostředek je kombinací IČ a laserových senzorů které zjistí ozáření tanku naváděcím paprskem PTŘS. Automaticky pak spustí granátomety. které kolem tanku vytvoří neproniknutelnou clonu dýmu. Současně řidič dostává pokyn provést přískok s celým vozidlem. Další prvek systému je vystřelování klamných IČ zářičů s poloautomatickým naváděním, které přilétající střelu „spletou“ a odvedou mimo tank.
Podobné prostředky používá i Merkava Mk 4 a švédský multifunkční prostředek CV90120 ve většině verzí. Další státy - Německo, USA, Kanada, Pákistán, a Velká Británie je zkoušeli ale o jejich přímém použití nemám věrohodné informace zde je pole pro vás kolegové

Jako ne stará věc je prezentováno použití systému TSU-2 Štora-2 na indickém tanku T-90S. Tento systém detekuje i radiolokační vlny milimetrových délek - jde o reflexi na takto naváděné střely. Vypalované granáty vytváří kolem tanku pole kovového aerosolu a tím tyto střely vyřadí. Přitom to byl asi jen plán - Indové jak mi dal informaci kolega rabo na to nemají peníze a tak realizace byla zastavena.

Do budoucnosti se dá předpokládat doplnění těchto systémů o malý radiolokátor pro zaměřování střel útočících na tank shora.
Jako úplná „fajnšmekrovina“ by bylo použití směrovaných laserů, které by přesvítily IČ a laserová čidla přilétajících střel a tím je vyřadily do kategorie „velmi drahý šrot“.

2.Systémy které mají zabránit zasažení tanku PTŘS.
V západních armádách jsou tyto systémy aktivní ochrany označovány jako „hard kill“. Zde nejde o odklon střely na falešný cíl nebo ukrytí tanku do umělého prostředí, zde jde o aktivní vyhledání a zničení střely dříve než dopadne na tank. Na špici vývoje údajně Rusko. Je to dáno tím, že ruská armáda má něco jako komplex z velké škály a velkého množství protitankových prostředků u potencionálních protivníků a těmi jsou pro Rusko pořád armády NATO. Rusové vyvinuli systémy Drozd a ARENA.

Systém pracuje takto: milimetrový radar neustále sleduje okolí a aktivně vyhledává potenciální cíle. Palubní počítač porovnává charakteristiky zadaných reálných PTŘS pokud zjistí že jde skutečně o PTŘS ODPÁLÍ NEZÁVISLE NA OBSLUZE ANTIRAKETU. Ta je navedena přímo na cíl u systému Drozd nebo nad něj u systému ARENA. Cíl je ničen mračnem střepin.

Tyto systémy jsou osazeny na tancích T-80UM Bars-ARENA a systém Drozd je nabízen jako doplněk k celé modelové řadě tanků T-80U.Podle provedení je počet antiraket od 8 do 24 kusů. Navíc zavádění systémů ARENA do armády ruské federace bylo zastaveno. Takže nakonec Rusko zůstalo na půli cesty.

Armády NATO mají tyto systémy v různé fázi vývoje.
Francie pro tank Leclerk systém SPATEM
VB pro tanky Challenger 2 systém TAMS
USA systém Integrated Army Active Protection System, ten je ale vyvíjen pro bojové prostředky FCS. Je-li reálné jeho osazení na některou budoucí variantu modernizace tanků M1 nevím, ale asi ano. Jenže projekt FCS je z finančních důvodů pozastaven.
Tento americký systém je pokud vím jakousi syntézou obou verzí. Počítač po zjištění útočící střely v první fázi střelu odvádí od cíle a pokud to nejde, zahájí aktivní fázi a pomocí antiraket ji sestřelí. Pokud selže i toto nastupuje třetí fáze a tou je odpálení bloků aktivního pancíře.

Toto vše co jem zde uvedl jsou už starší informacea ledaos z toho už asi neplatí nebo ne tak jak dříve. Vím to, ale nějaký prostor ve kterém se budeme pohybovat vytvořit musíme.

Jako možnost se dá předpokládat do budoucnosti nahrazení antiraket výkonnými lasery,infrazvuk, či cokoliv si dokážete představit.

Na závěr tohoto bloku chci říct, že tyto prostředky známe z bojových lodí všech vyspělých loďstev-jedná se o kanónové , raketové nebo smíšené protiraketové komplety které mají chránit lodě proti raketám všech typů.

Je na vás kolegové jak tyto moje neumělé nástřely propracujete - pro mě je to poměrně nejisté pole.

Jako poslední a zde jsem já osobně poměrně hodně za okrajem mapy by bylo možno uvažovat o elektronických či jiných způsobech maskování tanku.

Zde je možno snad uvažovat o:
- prostředcích vytvářejícíh umělé opticky neprůhledné prostředí
- prostředích pro tepelné maskování, které by znejistily střely naváděné po infrapaprsku - klamné bodové cíle, tepelný oblak
- prostředcích pro radiolokační maskování
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
asija
poručík
poručík
Příspěvky: 782
Registrován: 16/9/2009, 12:00

Příspěvek od asija »

Patrac >
Myslím si že klasický optický průzor a periskop pro přímé pozorování nelze ničím nahradit
Je to jen tvuj nazor? Ja bych stim totiz asi nesouhlasil. Vypadek proudu podle me neni argument, protoze bez proudu je moderni tank uplne nanic, a zalozni zdroj muze mit mnohem spise kamera (kvuli malemu prikonu) nez treba otaceni veze. Naopak si myslim ze opticke vedeni drahou ze zrcadel je zranitelnejsi nez elektricke/optoelektronicke. Cenove se opicka soustava periskopu oproti kamere (i s hodne vysokym rozlisenim) urcite nevyplati. Pozadaveky periskopu muzou navic dost omezova design (umisteni posadky) a vytvaret zbytecne diry v pancerovani a vystupky na nevhonych mistech (ktere napr. vynucuji jiny tvar nebo polohu veze)


ad RADAR - docela souhlasim ze antena radaru je neprijemne velka a zranitlna. Na druhou stranu antena nevypada jako zdrovna moc draha (nebo je?). Treba plocha fazove smerovana antena je proste matice dratu. (mozna se milim, nejsem elektrotechnik) Dokazal bych si predstavit ze by tank mohl nest zasobu nekolika nahradnich, ktere by se vysouvaly na omezenou dobu.

jinak tu velikost by dost zmensil LIDAR (laserovy radar). Tady se ale dostavam v otazce - Co vlastne radar v pozemnim boji vydi? V leteckem boji je to snadne - tam je budto letadlo nebo volny prostor. V pozemnim je vzdy treba porovnavat odezvu "prirozeneho pozadi" jako stromu, zeminy, budov, a nepratelskych vozidel.
Je jasne ze odezva velkych kusu kovu / vodice je hodne odlisna od nevodicu. Tady by asi stalo zato zvazit nakolik je mozne se u tanku teto charakteristicke odezvy zbavit. Dokazu si predstavit ze vnejsi pancir ("krehky") muze byt stejne uciny je li keramika vazana kompozitem polymeru a vlaken.
Co by radar videl v takovem pripade? Pronik by az ke kovovemu podkladu? Pokud ne, na cem zavisi odezva? Pokud vim tak predevsim na elektromagneticke impendaci pri frekvencich daneho radaru. Vetsina dobrych izolantu se bude chovat asi velice podobne (plasty, keramiky se sirokym zakazanym pasem), jinak se ale asi bude chovat napr. voda nebo jine male polarni molekuly (viz. mikrovlna trouba) a spatne vodice (uhlikove vlakna).
Je treba si taky uvedomit ze rozliseni radaru je mnohonasobne nizsi nez IR a to je zase nekolikrat nizsi nez VIS.
Zodpovezeni tehle otazky je dulezite pro zvazeni nakolik uzitecny je radar v pozemnim boji.
Pokud budeme vedet co vlastne se da ocekvat od radaru, muzeme teprve posoudit nakolik je vhodna jeho nahrada LIDARem. Jestli se vubec "aktivni senzory" ktere samy vyzaruji paprsek a demaskuji tak vozidlo, a ktere jsou take nakladnejsi, vubec vyplati


jinak ke konci - "infrazvuk" jako prostredek ochrany pred raketami? To si nekde slysel? Kdyz o tom zauvazuju pomoci jendoduche fyziky - aby ucinek zvuku byl neco vice nez ucinek jedine jeho periody musel by cil rezonovat s tim zvukem. Nevim jake vibracni mody takova raketa ma, ale rekl bych ze frekvnece bude vyzsi nez 16Hz. Pokud ten zvuk nebude rezonovat tak ucinek nebude vetsi nez treba ucinek tlakove vlny od vystrelu z pusky (tzn. zanedbatelny). Dalsi vec je ze cim vetsi je vlnova delka (pri 16Hz asi 20m) tim vetsi reproduktor potrebujes aby si udrzel malou divergenci sazku (aby zvuk zustal intenzivni ve vleke vzdalenosti).
Vojenske vyuziti infrazvuku je zamereno proti lidem a spoleha na jejich specificke psyochologicke a fiziologicke reakce. Kdyz uz uvazovat o zvukove zbrani proti technice, tak skoro urcite spise ultrazvukove.
Uživatelský avatar
Ionor
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 877
Registrován: 18/6/2008, 03:56
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Ionor »

asija: periskopy majú stále značnú záložnú hodnotu napr. u tankov s posádkov vo veži, kde je možnosť otáčať vežu aj záložným manuálnym prevodom, čiže aj po výpadku prúdu si udržiavajú určitú bojovú hodnotua s periskopmy taktiež prehľad.

Ohľadom radaru, na milimetrové (napr. vrtulníky) kompozity nejak valne nepôsobia, vezmi si ich použitie v mapovaní terénu ktoré naznačuje, že sa odrážajú aj od hliny, nieto ešte od kompozitov.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Asija - kdybych starý nerudný dědek, tak Ti řeknu: na periskop mi nesahej.

Ale já jsem muž středního věku a tak jen řeknu, že nevím jaký je názor na periskopy druhých lidí ale já svůj nehodlám měnit. Periskopy co jsem kdy viděl já v posledních asi tak 20 letech nebyly nic jiného než skleněná deska správně tvarovaná a broušená. Tedy žádné soustavy zrcadel a podobné vymyšlenosti.

Já vím, že každý prostup pancířem ho zeslabuje. Jako člověk, který se dlouhodobě zabývá hrady a pevnostmi vím, že nejslabší místa hradů jsou brány, okna a zazděné brány. Tedy vím i to že každý prostup panířem je vlastně zazděná branka. Periskop má různé rozměry ale vždy bude větší než prostup pro kabel od kamery.

To všechno je mi jasné, ale z důvodu toho, že ne vždy složité znamená dobré či nejlepší, chci mít na bojovém vozidle i v budoucnosti něco, co není závislé na dodávce proudu a co opraví sama posádka pomocí jednoho klíče a náhradního kusu skla.

Co vlastně radar v pozemním boji vidí? To je otázka. Je to součást aktivních soustav obrany tanků před PTŘS. Může zjistit včas blížící se letecký prostředek protivníka. Některé typy dokáží i více. Nezatracoval bych ho.

LIDAR? - napiš o tom více.

Infrazvuk to byla provokace, tedy ode mně. Ale viděl jsem, jak inrazvukový impuls roztříštil 5 kilo těžkou skleněnou vázu. Zde bych tedy viděl potenciál pro poškozování něčeho na něčem co přilétá zničit náš prostředek.
Naposledy upravil(a) Pátrač dne 3/9/2010, 11:55, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Odpovědět

Zpět na „Obrněná technika“