Organizace a způsob použití malých tankových jednotek NSR

Odpovědět
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Organizace a způsob použití malých tankových jednotek NSR

Příspěvek od Pátrač »

Organizace a způsob použití malých jednotek NSR v 70 a 80 . letech – tankové jednotky do stupně rota.

B/ TANKOVÉ JEDNOTKY

Tankové jednotky podle názorů velitelství Bundeswehru nejlépe odpovídají požadavkům soudobého boje.Tvoří významnou součást jak tankových tak i mechanizovaných brigád. Jejich pancéřová obrana, výzbroj, a manévrovací schopnosti jim umožní vést převážně útočnou činnost, využívat výsledků jaderných úderů, bojovat i v silně zamořeném terénu a z chodu překonávat vodní překážky.

Při dobrém výcviku jsou vysoce efektivní i při vedení boje na zdrženou a při pronásledování.

V obraně se používají především k protiztečím.

B-1/ Tanková četa v 70. letech

Tanková četa měla 20 osob a byla tvořena:
Velitelským tankem, kde byla osádka ve složení:
- velitel čety-zároveň velitel tanku,
- pomocník velitele čety – zároveň střelcem z tankového kanónu,
- řidič a
- nabíječ.

- 4 tanková družstva ve složení 1 tank a osádka ve složení velitel, řidič, střelec z tankového kanónu a nabíječ.

Platila zásada, že velitel 3. tankového družstva byl zároveň zástupce velitele čety.

B-1-2/ Tanková rota v 70. letech

Tanková rota měla 85 vojáků. Byla složena ze tří tankových čet a velitelství roty.

Velitelství mělo 25 vojáků a mělo tyto sekce:

Velitelské družstvo, ve kterém bylo celkově 11 vojáků rozdělených takto:
- velitelský tank s osádkou - velitel roty který byl zároveň velitel tanku, řidič, střelec a nabíječ
- tank zástupce velitele roty s osádkou - zástupce velitele roty který byl zároveň velitel tanku, řidič, střelec a nabíječ
- motospojka
- automobil osobní terénní s řidičem a radistou

Administrativní družstvo ve kterém bylo celkově 10 vojáků rozčleněných
- velitel administrativního družstva
- 2 vojáci administrativní skupiny
- motospojka
3 řidiči těchto vozidel:
- automobil terénní střední s přívěsem – polní kuchyně s kuchařem
- automobil skříňový terénní lehký se dvěma vezenými radisty
- automobil osobní terénní

Hospodářské družstvo ve kterém byli celkově 4 vojáci rozčlenění takto:
- velitel hospodářského družstva
- řidič automobilu nákladního terénního středního
- 2 vojáci hospodářského družstva.

Jako hlavní bojové jednotky měla tanková rota 3 tankové čety podle výše popsané organizace.

Jako základní bojový tank Bundeswehru byl této době používán tank Leopard 1 který prošel postupně 4 modifikacemi.

Obrázek

B-2/ Tanková četa v 80. letech

Tanková četa měla 16 osob a byla tvořena:
Velitelským tankem, kde byla osádka ve složení:
- velitel čety-zároveň velitel tanku,
- pomocník velitele čety – zároveň střelcem z tankového kanónu,
- řidič a
- nabíječ.

- 3 tankovými družstvy ve složení 1 tank a osádka ve složení velitel, řidič, střelec z tankového kanónu a nabíječ.

Platila zásada že velitel 3. tankového družstva byl zároveň zástupce velitele čety.

B-2-2/ Tanková rota v 80. letech

Tanková rota měla 62 vojáků. Byla složena ze tří tankových čet a velitelství roty.

Velitelství mělo 14 vojáků a mělo tyto sekce:

Velitelské družstvo, ve kterém bylo celkově 6 vojáků rozdělených takto:
- velitelský tank s osádkou - velitel roty který byl zároveň velitel tanku, řidič, střelec a nabíječ
- automobil osobní terénní s řidičem a radistou

Administrativní družstvo ve kterém bylo celkově 6 vojáků rozčleněných
- velitel administrativního družstva
- 1 voják administrativní skupiny
3 řidiči těchto vozidel:
- automobil terénní střední s přívěsem – polní kuchyně s kuchařem
- automobil skříňový terénní lehký se dvěma radisty
- automobil osobní terénní

Hospodářské družstvo ve kterém byli celkově 2 vojáci rozčlenění takto:
- velitel hospodářského družstva který byl zároveň řidič automobilu nákladního terénního středního
- 1 voják hospodářského družstva.

Jako hlavní bojové jednotky měla tanková rota 3 tankové čety podle výše popsané organizace.

Jako základní bojový tank Bundeswehru byl této době používán tank Leopard 2, který začal být zaváděn od roku 1979.

Obrázek


OBECNÉ ZÁSADY POUŽITÍ TANKOVÝCH JEDNOTEK

Bundeswehr si svých tankových jednotek považoval. Zdá se, že při vytváření zásad jejich taktického použití čerpal z několika zdrojů:

- velmi dobré zkušenosti z jejich použití wehrmachtem v období II.SV. Po celou dobu války tankové svazky útvary bojovaly velmi dobře. Za celou válku po stránce jejich taktického použití v boji nenašli skutečnou konkurenci na žádném bojišti. Byly poraženy naprostou převahou na všech frontách kde bojovaly.

- prostudování všech taktických novinek z válek po roce 1945

- zvláštní pozornost byla věnována taktickým postupům izraelské armády ve válkách v roce 1967 – Šestidenní válka a co se týká obrany tak válka v roce 1973-Jom Kipur.

Z toho vzešla nová teorie vedení obrany na což jsem poukázal v práci o mechanizovaných jednotkách. Zásady útočného pojetí žádnou převratnou přestavbou neprošli. Ale pohyblivý způsob obrany z předem připravených postavení jakým na Golanách izraelské brigády Barak a 7. tanková brigáda vedly boj s 15 násobnou přesilou a přitom vlastně udržely prostor a způsobily syrským jednotkám nevídané ztráty ukázal, jaká taktika by mohla pomoci odrazit očekávanou lavinu tanků armád Varšavské smlouvy. Takže na taktické použití tankových jednotek se podíváme podrobněji než na stejnou problematiku jednotek mechanizovaných.

Tanková četa v útoku.

Vedla útok nejčastěji v v sestavě tankové roty a to v jejím prvním nebo druhém sledu. Pokud byla určena k plnění samostatného úkolu tak se tak dělo v těchto případech:
- úkoly v bojovém zajištění
- průzkum
- v záloze velitele praporu

V prvním sledu útočila v úseku o šířce 250 až 300 metrů. Její bojový úkol je ovládnout konečný objekt zteče v hloubce 1500 až 200 metrů.

Její předbojové sestavy jsou stejné jako u mechanizované pěchoty. Tedy proud vozidel nebo dva souběžné proudy. Takto se přesunuje v období přibližování k protivníkovi.

Bojová sestava bývá tvořena linií vozidel nebo se vytváří sestava stupňovitě vpravo či vlevo. U tankových jednotek se ale předpokládá že podle situace to nemusí platit a je možná i volná sestava. Tanky jsou od sebe 50 metrů do stran a až do 100 metrů do hloubky.

Je-li tanková četa přidělena k mechanizované pěchotě platí tato pravidla, je to zajímavé a poměrně flexibilní. Celkově jsou 4 možné varianty jak tanky povedou boj.

a/ Tanky postupují před sestavou této pěchoty, pokud se útočí v otevřeném terénu nebo pokud se očekává střetnut s tanky protivníka

b/ Není-li pěchota sesednuta tak přímo v linii vozidel vezoucích pěchotu. Takto postupují i při podpoře sesednuté pěchoty pokud je snížená viditelnost, velmi členitý terén a při silné protitankové obraně protivníka. Tehdy se předpokládá že pěchota se bude podílet na ničení PTO protivníka a zabrání tak přílišným ztrátám tankové techniky.

c/ Na samostatném směru působí výjimečně a to tehdy pokud krátkodobě není spolupráce pěchotou možná.

d/ V noci nebo za útoku z přímého dotyku nevybudovanou obranu protivníka pak tanky postupují za sestavou pěchoty. Tím se brání jejich rychlému zničení PTO protivníka a lépe mohou podporovat palbou postupující pěchotu.

Velitel tankové čety se přemisťuje v tanku velitelského družstva. Bojovou činnost podřízených tankových družstev řídí a spojení s nadřízenými udržuje s využitím pojítek a v případě potřeby i signály.

Tanková četa v obraně.

Tanková četa vedla obranu zpravidla v sestavě tankové roty, často však může zesilovat i mechanizovanou rotu.
Tankové četě se v rámci tankové roty určoval rajón obrany, který bránila pozičním nebo pohyblivým způsobem.

Při pozičním způsobu vedla tanková četa obranu z opěrného bodu, popřípadě obranu na široké frontě. Rajón obrany býval 500 až 700 metrů široký, přičemž vlastní opěrný bod má šířku 400 metrů a hloubku 200 metrů.
Rozstupy mezi tanky byly do100 metrů a vzdálenosti do hloubky 100 až 150 metrů. Pro každý tank se připravovaly až dvě záložní postavení tak, aby opěrný bod splňoval požadavky kruhové obrany.

Vede-li tanková četa obranu na široké frontě, může být její šířka rajónu obrny až 700 metrů, při šířce vlastního obranného postavení až 500 metrů.Tankové čety se brání nejčastěji pohyblivým způsobem.

Tanková rota v útoku.

Útočila v sestavě tankového praporu nebo mechanizovaného praporu podle začlenění v příslušné divizi nebo mohla být přičleněna k mechanizované jednotce k přímé podpoře.
Samostatně plnila úkoly zejména v záloze velitele brigády nebo v zajištění.

V sestavě praporu pak mohla vést útok v prvním nebo druhém sledu, obvykle na hlavním směru. Byla –li vyčleněna do samostatné útočné skupiny pak bojovala sestavě organického tankového nebo zesíleného mechanizovaného praporu, posíleného o další prostředky a pak se podílela v rámci útočné operace na samostatném úkolu. Byl preferován útok po přesunu z hloubky.To vypadalo takto:
Před zahájením útoku je rozmístěna v předbojových sestavách v prostorech soustředění a zde si 10 až 15 kilometrů od předního kraje provádí kompletní prověrku stavu a obnovu bojeschopnosti.
Na povel vyrážela po stanovených pochodových osách v proudech tankových čet se vzdálenostmi 200 až 300 metrů mezi četovými proudy a 50 až 80 metrů mezi jednotlivými tanky v proudu do výchozího postavení 2 až 4 kilometry od vlastních čelních jednotek. Zde pak přecházela do předbojových sestav. Z těch na další povel pak přešla do stanovené bojové linie.

Bojová sestava mohla být učleněna do dvou nebo pouze do jednoho sledu. Typickou sestavou ale byla u tankové roty sestava učleněná do dvou sledů, kdy v prvním sledu se pohybovaly dvě tankové čety a v druhém sledu pak jedna tanková rota.
Tanková četa v druhém sledu se přesunuje ve vzdálenosti až 400 metrů za prvosledovými jednotkami. Celková hloubka dvousledové útočné sestavy byla hluboká od 600 do 800 metrů.

Šířka fronty tankové roty v prvním sledu mohla být 700 až 1000 metrů široká. Pokud bylo potřeba prorážet silnou obranu mohla být tato šířka i menší.
Bojové úkoly roty se stanovovaly takto:
- bližší objekt zteče se určoval v hloubce 1500 až 2000 metrů
- konečný objekt zteče se určil v hloubce 3000 až 4000 metrů za předním okrajem protivníka
Pro provedení útoku může být rota zesílena až ženijní četou, případně i mechanizovanou četou.

Tanky měl překročit pěchotu na čáře zahájení útoku, společně sní proniknout do postavení protivníka a zde ničit živou sílu, palebné prostředky a techniku protivníka.
Pokud to podmínky boje dovolovaly neměly se zastavovat ale pokračovat do hloubky nepřátelských postavení. Přitom měly udržet v rámci součinnosti s pěchotou maximální vzdálenost od ní do 400 metrů.
Po splnění bojových úkolů se technika tankové roty soustředila v rotních shromaždištích kde se zahájily práce na obnovení plné bojeschopnosti.

Tanková rota v obraně.

Tanková rota vedla obranný boj buď v sestavě tankového praporu nebo se přidělovala mechanizovanému praporu k zesílení jeho protitankové obrany a provádění protiztečí. Samostatně pak mohla působit v záloze velitele brigády, popřípadě na předsunutém postavení.

Tanková rota v sestavě tankového praporu mohla působit v prvním nebo druhém sledu brigády.

Tanková rota vedla obranu zpravidla pohyblivým způsobem.Rajón obrany mohl být 1500 až 2000 metrů široký a do 1000 metrů hluboký. Zásady vedení boje jsou stejné jako jsem popsal u mechanizovaných jednotek. Tankové rotě se zpravidla do obrany přidělovala jedna mechanizovaná četa. Často se to dělalo tak, že mechanizovaná rota dostala tankovou četu a jednu tankovou četu dostala mechanizovaná četa.

Tanková rota bojující ve druhém sledu mechanizovaného praporu vedla boj pozičním způsobem z opěrných bodů čet nebo na široké frontě. Přičemž vždy se počítalo s jejím použitím k protizteči, kterou prováděla z předem připravených čar.
Vede-li obranu z opěrných bodů čet, určuje se jí rajón obrany, který může být 1000 až 1500 metrů široký a 600 až 1000 metrů hluboký.

Jednotlivé tanky se rozmisťovali cca 150 až 200 metrů od sebe. Bylo li možno byl zakopány do věžových postavení nebo se k tomuto krytí využilo terénních nerovností. Každý tank měl jedno hlavní a až dvě záložní postavení.
Při odrážení nepřátelského útoku se v:
-první řadě zaměřovaly na ničení tanků,
-druhém pořadí OT a
-třetím pořadí na ničení těžkých zbraní
Někdy se tanková rota nechávala v záloze s úkolem v součinnosti s vyčleněnou pěchotou z druhých sledů pěších bojových skupení provádět protizteče.
Do tohoto tématu v dalším vložím pár schémat která to ozřejmí ale to chce čas.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Odpovědět

Zpět na „Doktrína, strategie, taktika a organizace NATO“