Peršané díl I.

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav, Thór, Hektor

Odpovědět
Uživatelský avatar
Tunac
podporučík
podporučík
Příspěvky: 678
Registrován: 29/5/2006, 22:23
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Peršané díl I.

Příspěvek od Tunac »

Perská říše díl I.
V polovině 2. tisíciletí př.n.l. se hnuly indoirácké kmeny ze stepí Asie na jih a okolo roku 1400 př.n.l. sever Iránu obsadil kmen Médů, jiný iránský kmen, Peršané, se usadil na jihu ve Fársu. V 6. stol př.n.l. spojil Kýros Veliký Médy a Peršany pod svou vládu v mohutnou Achaimenovskou říši, která hrála klíčovou roli až do příchodu Alexandra Velikého roku 331 př.n.l.. Potomci jednoho Alexandrova vojevůdce, Seleukovici, tu nevládli dlouho. Roku 283 př.n.l. přitáhli iránští Parthové a do roku 191 př.n.l. dobili celou Mezopotánii (za vlády Mithridata I.) a stali se výrazným činitelem brždění římské expanze na Středním východě. Roku 224 př.n.l. založil Ardašir I. dynastii Sasánovců, která trvala až do obsazení Iránu muslimskými Araba r 624.

Obrázek

Kýros Veliký v pol. 6. př.n.l. začal klást velký důraz na kázeň a výcvik. Snažil se zvýšit hodnotu a význam pěchoty, s jejichž masami se dalo obtížně manipulovat. Perská armáda se skládala ze stálého vojska a domobrany. Elitní královskou gardu tvořilo 1000 jezdců a 1000 pěších kopiníků. Tělesná stráž královského paláce (při tažení královského stanu) měla 10 000 „Nesmrtelných“, což znamená, že byla stále doplňována.

Většinu vojska tvořila pěchota, vyzbrojená luky (nejoblíbenější perská zbraň). Peršané se učili střílet z luku od 5 do 20 roků. Podle Hérodotose stříleli lučišníci „husté mraky šípů“. K této lehké pěchotě patřili také prakovníci. V boji zblízka používala pěchota válečnou sekeru, nebo krátký meč „akinakes“, dlouhý meč měli důstojníci. Pěchota byly bosá, nebo v sandálech a neměla ochranný oděv. Velitelé hnali pěchotu dopředu za použití bičů a neustále je hnali vpřed. Někdy se navzájem i ušlapali.
Válečné vozy vjížděly tryskem do sestavy nepřítele a razily cestu jízdě a pěšákům. Vozy měly na nápravách připevněny kosy, které masakrovaly nepřátelskou pěchotu. Byly krásně zdobené, na nich bojovali zámožné a vyšší vrstvy. Ti také nosili zbroje: vesty s lamelovými, nebo šupinatými pancíři, bronzové, železné, nebo kožené přilby a štíty různých tvarů, ze dřeva, nebo spletené z proutí.
Válečné vozy byly postupně nahrazovány jezdectvem na koních a velbloudech, jež bylo vybaveno dlouhými kopími a luky. Dobytí Médie umožnilo Peršanům začlenit do vojska vynikající jezdce. těžká Perská jízda a jízdní lučišníci byly ve své době nejlepší na světě.
Před bitvou byli na výsledek dotazováni astrologové a věštci, přinášely se oběti bohům. Vojevůdce promluvil k vojsku, nástup k boji probíhal za zvuků trumpet a bubnů.

Vojsko postupovalo k nepříteli v souběžných řadách, pěchota uprostřed, vozy a jízda na křídlech, nebo před pěchotou. Pěchota nemanévrovala v posledních chvílích před bitvou, byla obava, že se vytvoří mezery v řadách, nebo se vystaví křídlo protiútoku vrhacích zbraní. K taktickému umění patřila volba terénu, aby nepřítel byl nucen bojovat v za nepříznivých okolností, nebo jen částí svého vojska. Pěchota byla řazena do hloubky 10 – 30 řad. Proto křídla a týl byly velice zranitelné.

Vojevůdci:
Kýros Veliký – 559 – 500 př. n. l. – Jako mladík vedl úspěšné povstání proti nadvládě Astyaga Médského. Vymanil Peršany z nadvlády Médů a přiřadil Médii k rané Perské říši. Roku 547 př. n. l. čelil vpádu Lýdů vedeným králem Kroisem, kteří vpadli Kappadokie v Malé Asii, aby dosadil na trůn Kroisova nevlastního bratra Astyaga. Za tím účelem Lýdové uzavřeli spojenectví s Chaldeí, Egyptem a Spartou. Střetl se s Lýdy v zimní bitvě u Pterie, která byla nerozhodná. Kroisos ustoupil za řeku Halys, (Delfská věštírna: Překročíš-li řeku, zničíš říši.), a chtěl se spojenci na jaře postupovat do Persie. Kýros jej předešel, na začátku roku 546 př. n. l. vpadl do Lydie a postupoval na hlavní město Sardy s 50 000 muži. Kýros se s ním střetl v bitvě u Thymbry , byl poražen, jeho vojsko rozprášeno. Na rozdíl od tehdejších zvyků zacházel Kýros se zajatci velkoryse.

Bitva u Thymbry – odehrála se na rozsáhlé planině.
Kroisos chtěl zastavit Kýrúv postup na Sardy. Kýros byl v početní nevýhodě, proto rozestavil vojsko do velké čtvercové formace. (První zaznamenaná odchylka od obvyklého způsobu boje.) Většina jeho vojska byla seřazena v 5 krátkých liniích. Na křídlech Kýros umístil válečné vozy, jezdce, svou nejlepší pěchotu a nově vytvořené oddíly na velbloudech, obrácené kolmo k linii pěchoty. Křídla Lýdského vojska se za bitvy stáčela dovnitř, aby tuto novou formaci obklíčila, což Kýros předpokládal. Když se Lídská křídla stočila, objevili se u středů stáčejících se křídel mezery, jejich zmatek zvětšovala účinná střelba Perských lučišníků a vrhačů oštěpů. Kýros vydal rozkaz k útoku, jeho křídelní jednotky porazily Kroisova rozrušená křídla,perské jezdectvo prorazilo mezerami v středech formací. V zápětí se Lídské vojsko rozpadlo a Kýros je pronásledoval a za chodu dobyl Sardy (hlavní město).
Pak táhl Kýros na východ, kde v rocích 545 – 536 př. n. l. dobyl většinu Parthie, Sogdianu, Baktrii a Arachosii. Dostal se až k řece Hindu. Obrací se do Mezopotánie a vpadá do Babylónie, kde porazil krále Nabonneda a oblehl Babylon. Ten byl pokládán za nedobytný. Po marném obléhání (2 roky) dal Kýros odklonit tok Eufratu a jeho vojsko přešlo přes nízké koryto řeky, překvapilo obránce . Babylon padl a Chaldejská (Novobabylónská) říše byla r. 539 př. n. l. připojena k Persii. Kýros pak znovu táhl na východ, aby upevnil dobytá území na hranici s Indií. Dospěl až k řece Jaxartes, kde padl v bitvě proti Massagetům.


Dáreos Veliký - 521-486 př. n. l. - zajistil stabilitu perské říše. Byl bratrancem Kýrova syna Kambýsa, který dobyl Egypt, ale ztroskotal v Núbii a Etiopii a byl zabit po návratu do Persie podvodníkem, který se v době jeho nepřítomnosti zmocnil trůnu. Dáreios bratrance pomstil a vzpouru potlačil a říši konsolidoval. Sám se nezúčastňoval různých tažení, ale dohlížel na ně: jak u řeky Indu, tak ve Střední Asii a proti Skytům východně od Kaspického moře. Hranici jeho říše pak tvořil hřeben Kavkazu.
V roce 493 se rozhodl dobýt Řecko, aby potrestal Athény za to, že podporovaly povstání iónských Řeků na západním pobřeží Malé Asie. Vyslal na 50.000 mužů přes Egejské moře pod velením Peršana Artaferna a Méda Datise, ale toto vojsko bylo r. 490 př.n.l. poraženo Athéňany v bitvě u Marathónu. Jako přípravu na tento vpád už v roce 511 osobně vedl výpravu do jihovýchodní Evropy, pro niž stanovil tři cíle:
1. Zřídit základnu v Thrákii, jež by mu usnadnila později obsadit Řecko.
2. 2. chránit dlouhé týlové spoje do Thrákie.
3. 3. napadnout týl skytských kmenů ze stepní oblasti. Jeho výborně připraveného tažení se zúčastnily pozemní i námořní síly, stažené z celé říše, včetně řeckých žoldnéřů. Měl k dispozici na 100 000 mužů. ( Hérodotos uvádí číslo 700.000!) Námořníkům dal příkaz postavit a udržovat pontonový most přes Bospor a neprodyšně uzavřít západní pobřeží Černého moře. Táhl pak k Dunaji, kde jeho námořnictvo postavilo další pontonový most. Pak postupoval na sever proti Skytům, které se však marně snažil přimět k boji: skytští jezdci před ním ustupovali a neustále jeho vojsko napadali ze zálohy. Po dvou měsících se Dáreios vrátil k Dunaji, k Perské říši připojil Makedonii a Thrákii. Po porážce u Marathónu v touze po pomstě chytal výpravu na podrobení Řecka, od níž ho zdrželo povstání v Egyptě; bylo sice potlačeno, ale před jeho koncem Dáreios v roce 486 zemřel.
K dějinám vojenství přispěl Dáreios tím, že zdokonalil Kýrův systém. Požadoval vojenskou službu i od porobených národů, a jednotky takto ustanovené posílal do posádek jiných oblastí: na taženích bylo jeho vojsko mnohonárodní, ale kupodivu loajální, pro jeho shovívavou a chytrou politiku kontrolované decentralizace státní správy: říše byla rozdělena na 20 satrapií, v jejichž čele stál schopný úředník. Každá satrapie měla též svého vojevůdce, přímo odpovědného panovníkovi. Na panovníkově dvoře nad veškerou činností v satrapiích dohlíželo „královo oko“, jakýsi generální inspektor, vybavený systémem jízdních poslů, rychle se pohybujících po silniční síti.

Xerxes I. - 486-465 př.n.l. - byl jedním z Dáreiových synů z druhé manželky Atossy, dcery Kýrovy, kterého otec jmenoval svým nástupcem; vyznačoval se podobnými vlastnostmi, ale měl méně štěstí na svém známém řeckém tažení, kde sice prorazil Řeky u Thermopyl a dobyl Athény, ale byl důmyslným protivníkem poražen v námořní bitvě u Salamíny a jeho vojsko pak u Platají a Mykalé. Vedl prý vojsko o síle 200.000 mužů, postavil dva pontonové mosty přes Helespont; nebyl to nijak neschopný vojevůdce a v pravém smyslu slova ani orientální despota, narazil ale na protivníka hodného obdivu.
Bitva u Thermopyl
Bitva u Salamíny
Bitva u Platají

Vybavení Perského vojska.
Hérodotos v knize nazvané Polymnia přehledně informuje o vybavení mnohonárodnostní perské armády, které je mimořádně zajímavé. A tak ho nechám mluvit:
Válečného tažení se zúčastnili:
Peršané, kteří byli vystrojeni takto: na hlavách měli čepice, zvané tiáry, z měkké plsti, na těle pestré chitóny s rukávy ze železných šupin podobných rybím, na nohách nohavice, místo těžkých štítů měli lehké, pod nimiž visely toulce. Kopí měli krátká, luky však veliké a rákosové šípy, dále po pravém boku dýky zavěšené na opasku. Jejich velitelem byl Otanés, otec Xerxovy ženy Améstry.
Médové táhli do války ve stejné výstroji; je to totiž výstroj médská, a nikoli perská. Médy vedl Tigranés z rodu Achaimenovců.
Kissiové byli vystrojeni vcelku jako Peršané, ale místo plstěných čepic nosili mitry.
Asyřané měli na hlavách měděné přílby, zhotovené jakýmsi barbarským způsobem, který se nedá dobře popsat; štíty, kopí a dýky měli velmi podobné jako Egypťané, dále měli dřevěné palice okované železem a lněné prošívanice. Řekové jim říkali Syřané, barbaři Asyřané. Patří mezi ně i Chaldejští.
Baktřané táhli do boje, majíce na hlavách pokrývky nejvíce podobné médským, ale měli domácí rákosové luky a krátká kopí.
Skytští Sakové měli na hlavách turbany, vytažené do ostrých přímých špicí, nohavice, domácí luky a dýky a dále válečné sekery zvané sagaris. Ačkoli jsou to Skytové, říká se jim Sakové Amyrgičtí; Peršané totiž všem Skytům říkají Sakové.
Inodové měli na sobě šaty z bavlny, rákosové luky a rákosové šípy se železným hrotem.
Ariové měli médské luky a jinak stejnou výstroj jako Baktřané.
Parthové, Chorasmiové, Sogdové, Gandarové a Dadikové táhli do boje ve stejném kroji jako Baktřané.
Kaspiové měli na sobě kožichy, měli domácí rákosové luky, meče zvané akinaky.
Sarangové se vyznačovali pestrým šatem, boty měli až po kolena, luky a kopí médská.
Paktyové také nosili kožichy, domácí luky a dýky.
Utiové, Mykové a Parikaniové byli ustrojeni jako Paktyové.
Arabové měli široké pláště s opasky a po pravé straně veliké luky s konci zpět ohnutými. Aithiopové byli oděni pardálími a lvími kůžemi, měli veliké luky zhotovené z palmových větví, větší než čtyři lokte (převést neumím), a malé rákosové šípy, na nichž místo železa byl přitesán ostrý kámen, jímž ryjí i pečeti. Dále měli kopí, na nichž byl jako hrot upevněn gazelí roh. Měli také sukovité kyje. Když šli do bitvy, natírali si polovici těla křídou a druhou polovici suříkem.
Asijští Aithiopové byli většinou ustrojeni jako Indové, na hlavách měli kůži stařenou z koňské hlavy i s ušima a hřívou. Místo chocholu jim stačila hříva a koňské uši měli přímo vztyčené; místo štítů používali jako ochranného krytu kůží z jeřábů.
Libyové měli oděv kožený a užívali oštěpů s hroty zpevněnými ohněm.
Paflagonové táhli do boje s pletenými přilbicemi na hlavách, s malými štíty a nevelkými kopími, kromě kopí měli dýky a na nohou boty domácí výroby, sahající do půl holení.
Frygové byli vypraveni skoro stejně jako Paflagonové. Lišili se od nich jen málo.
Arméni vypadali jako Frygové, protože to byli jejich osadníci.
Lýdové měli výstroj podobnou řecké.
Mýsové měli na hlavách přilbice domácí výroby, měli také štíty a používali oštěpů s vypálenými hroty. Jsou odnoží Lýdů a podle pohoří Olympu se jim říká Olympští. Iýdy a Mýsy vedl Artafernés, syn Artaferna, který vpadl s Datidem k Marathónu.
Thrákové šli do boje s liščími čepicemi na hlavách, na těle měli suknice, přes ně měli přehozeny pláště, na nohou a holeních boty z jelenice, dále měli oštěpy, lehké kožené štíty a malé dýky. Následuje ještě několik zcela neznámých kmenů.

Zajímavá byla výstroj některých jezdců:
kočovní Sagartiové, hovořící persky, postavili 8000 jezdců, kteří »nemají ani měděné ani železné zbraně kromě dýk; používají provazů spletených z řemenů. Když se srazí s nepřáteli, házejí na ně lana se smyčkami na konci; koho zachytí, ať již koně nebo člověka, toho si přitáhnou. Kdo ve smyčce uvázne, je ztracen.
Arabové jeli na velbloudech a byli řazeni jako poslední, protože koně nebyli na velbloudy zvyklí, aby se tedy neplašili. Celkový počet jízdy prý činil osmdesát tisíc kromě velbloudů a vozů.
Válečných lodí bylo tisíc dvě stě sedm a vypravily je také různé národy.

Obrázek

Hérodotos dále poznamenává, že velitelé všechny seřadili, spočítali a ustanovili tisícníky
a desetititísícníky. Desetitisícníci určili setníky a desátníky.
Úpravnou vynikali nejvíce Peršané a byli prý nejlepší. Vynikali množstvím zlata a vozili sebou vozy se souložnicemi a služebnictvem.
Vojáci!!!!
Jste vojáci smrtí!!! A já jsem ten, co Vás bude posílat tam, kde se umírá!!!
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6811
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Skvělé - zvláště ten popis pestrosti Perského vojska.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Atlantis
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 819
Registrován: 7/4/2005, 15:12
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Atlantis »

Zajímavé ty bitvy. Vždy jsem byl přesvědčen (a se mnou, soudě dle serverů, drtivá většina), že Kambýses na zimu armádu rozpustil a Kýros v podstatě připochodoval před téměř volné Sardy, které dobyl po dvoutýdenním obléhání

ad 2) A Babylón že vydali sami obyvatelé, nespokojeni s Nabonnedpvou vládou. Sami prý otevřeli brány. Konfrontoval jsi svůj zdroj i s jinými?

Ale jinak dokonalé, odpadla mě půlka práce:-))
Uživatelský avatar
Tunac
podporučík
podporučík
Příspěvky: 678
Registrován: 29/5/2006, 22:23
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Tunac »

Konfrontoval, tam se prameny rozchází. Je to tak 1/2 na 1/2. Tak jsem vzal ty, kterým víc věřím.
Vojáci!!!!
Jste vojáci smrtí!!! A já jsem ten, co Vás bude posílat tam, kde se umírá!!!
Uživatelský avatar
Tunac
podporučík
podporučík
Příspěvky: 678
Registrován: 29/5/2006, 22:23
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Tunac »

Našla se ztracená armáda z r. 525 př. n. l.
http://www.novinky.cz/veda-skoly/183906 ... ousti.html
Vojáci!!!!
Jste vojáci smrtí!!! A já jsem ten, co Vás bude posílat tam, kde se umírá!!!
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1717
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

Tak temu se opravdu říká dobrý nález :-)
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Úžasná zpráva. Pokud další výzkum - tedy počty kosterních nálezů, ale hlavně výzbroj, která by měla odpovídat době, byl by to nález století. A potrzení věrohodnosti záznamů.

Tedy to je něco.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Vida, jak se legendy nakonec potvrzují. Velká část bible, Homér, teď toto...
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1717
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

Jaké části Bible se potvrdily? Udávej nejaké zázraky. Jako o válkách sem slyšel aj o proč a jak a co volal Goliáš na Davida. A že David byl děvkař.
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

No různé vykopávky, co našly místa popisovaná Biblí a podobně.
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Hektor
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1022
Registrován: 28/5/2008, 15:49

Příspěvek od Hektor »

Tak toto je pre mňa správa roka!!!
Čítal som o tom ako malý a predstavoval som si že jednoducho v búrke stratili smer a pošli smädom.
A teraz toto, v búrke musia zastaviť, tá neprestáva, môže trvať aj tri dni, dochádza voda, disciplína sa rozpadá.
Už sa teším na odborní popis čo sa vlastne stalo, pretože tých 5 m piesku na kostiach je síce pekní argument ale príroda na to mala 2500 rokov.
Predstavte si že by sa dnes tratilo veľmoci 50 000 ozbrojencov.
Odpovědět

Zpět na „Ostatní národy“