Bitka pri Kadeši

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav, Thór, Hektor

Odpovědět
Uživatelský avatar
Thrasher87
četař
četař
Příspěvky: 74
Registrován: 8/6/2008, 20:19

Bitka pri Kadeši

Příspěvek od Thrasher87 »

Bitka pri Kadeši

Obrázek

Situácia v Egypte pred Kadešom


Obdobie Novej ríše (1540-1070 pred n.l.) bolo sprevádzané po vypudení kočovných Hyksósov tébskymi (vesétskymi) princami, intenzívnou expanziou Egypta do oblastí okolo horného toku Nílu (Núbie) a na Blízkom východe. Centrom záujmu egyptských faraónov boli predovšetkým suroviny a obchod. Pobrežie dnešného Libanonu a Izraela a vnútrozemská Sýria boli posiate množstvom prosperujúcich miest ťažiacich zo svojej tranzitnej pozície medzi Mezopotámiou, vzmáhajúcou sa Chetitskou ríšou, minojskou Krétou a mykénskou kultúrou. Zvlášť 15. storočie pred n.l. a s nim spojená vláda silných faraónov Thutmósa I. a Thutmósa III. znamenali obrovskú rozpínavosť egyptskej moci. V rokoch 1494 až 1425 pred n.l. vybudovali títo faraóni rozsiahlu ríšu. Pripojili mestá a štáty Blízkeho východu na severe a rozšírili svoju moc až po Núbiu s Kušitskú ríšu na juhu. Udržiavanie nadvlády v Sýrii si vyžadovalo dislokáciu rozsiahlych okupačných síl, stabilizáciu hraníc prostredníctvom budovania pevností a vydržiavanie stálych posádok. Tým, že Egypt ovládol Sýriu dostal sa do bezprostredného susedstva ríše Mitanni (rozprestierala sa za Eufratom) a vzmáhajúcej sa Chetitskej ríše (s centrom v tureckej Anatólii).

Pôvod Chetitov a dôvody stretu pri Kadeši

Obrázek

O Chetitoch sme až do roku 1915 vedeli len veľmi málo. Spomínaný rok však so sebou priniesol rozlúštenie chetitského klinového písma Bedřichom Hrozným. Na základe ich vlastných záznamov sa potom pred nami vynorila nová staroorientálna civilizácia. O pôvode Chetitov existuje veľa pochybností. Veda uznáva dve najpravdepodobnejše teórie. Podľa tej prvej vraj prišli z oblasti na sever od Čierneho mora, prípadne z územia na sever od Dunaja. Na základe druhej teórie, ku ktorej sa prikláňa aj sám Hrozný, vraj prišli Chetiti do oblasti Anatólie z teritórií rozprestierajúcich sa na sever od Kaspickeho mora na prelome 3. a 2. tisícročia pred n.l. Chetitov Hrozný zaradil do indoeurópskej jazykovej skupiny. Týchto pár riadkov má ozrejmiť, akého boli Chetiti pôvodu a zaradiť ich do istého kontextu vtedajších pomerov v Malej Ázii, kde sa usadili.
Dejiny Chetitov sú rozdelené do dvoch približne rovnako dlhých období: 1. Starochetitské obdobie (1650-1450 pred n.l.) - je spojené s expanziou v Mezopotámii a Sýrii. Roku 1594 pred n.l. dobyl kráľ Muršiliš I. Babylon, následne ho vyplienil a odtiahol. Muršiliš bol výnimočný panovník so snahou o budovanie silného centralizovaného štátu. Po jeho smrti však nastali dynastické spory, ktoré oslabili ríšu a znemožnili tak účinne vzdorovať útokom kočovných kmeňov. V priebehu 15. storočia pred n.l. Chetiti stratili mnohé predtým dobyté územia. 2. Novochetitské obdobie (1450-1200) - znamenalo opätovný rozmach ríše, spojený s novými dobyvačnými vojnami. Chetiti ovládli severnú Mezopotámiu. Okolo roku 1350 pred n.l. rozvrátili ríšu Mitanni. Za vlády Šuppiluliumaša I. a Muršiliša II. bola dobytá severná Sýria, čím sa dve najväčšie mocnosti tých čias, teda Egypt vo vrcholnom období svojich dejín (Nová ríša) a v podobnom štádiu vývoja (moci a vplyvu) sa nachádzajúca Chetitská ríša dostali do bezprostredného susedstva. Prvé dejstvo sa zavŕšilo. Eskalácia napätia na egyptsko-chetitskej hranici v Sýrii hrozil každú chvíľu tým, že prerastie do otvoreného stretu.

Kadeš: Predohra a priebeh stretu

Vzájomné napätie a spory vyvrcholili na prelome 14. a 13. storočia pred n.l. Už za vlády faraóna Setchiho I. (1309-1290 pred n.l.) a chetitského kráľa Muršiliša II. (1334-1306 pred n.l.) dochádzalo k pohraničným zrážkam oboch veľmocí na sýrskej hranici. Dôvodom boli predovšetkým skrížené záujmy tak Egypta ako aj Chetitskej ríše v oblasti. K žiadnemu veľkému stretu však za vlády týchto panovníkov nedošlo. Rozhodujúcu bitku vybojovali až ich synovia - Ramesse II. (1290-1224 pred n.l.) a Muvatalliš (1306-1282 pred n.l.). Vo štvrtom roku svojej 66-ročnej vlády, teda na jar roku 1286 pred n.l. vytiahol Ramesse II. s veľekou 20 000 armádou pozostávajúcou zo 4 zborov (pomenovaných podľa egyptských bohov - Amona, Ptaha, Rea a Sutecha) na sever , "aby urobil koniec rozpínavosti chetitskej." Ramesse disponoval vskutku impozantnou silou. Všetky spomínané štyri zbory disponovali vlastnou pechotou a vozatajstvom, každý o sile asi 5000 mužov. Popri týchto pravidelných jednotkách s priemernou bojovou hodnotou, viedol Ramesse II. do boja aj svoju elitu jednotku naarinov a kráľovskú gardu, ktoré tvorili tí najudatnejší starostlivo vybraný bojovníci.
Skôr než sa však Ramesse odhodlal udrieť na svojho nepriateľa, napriek tomu, že disponoval snáď tým najlepším, čo kedy Egypt postavil v poli, postupoval veľmi prezieravo a opatrne. Vo Fenícii zriadl viacero oporných bodov, zhromažďoval potrebné zásoby a budoval sklady, ktoré boli nevyhnutné na uskutočnenie takéhoto ťaženia. Po tom, čo zorganizoval všetko potrebné, zoradil svoje armády a vyrazil v ústrety nepriateľovi. Čas sa zastavil, schyľovalo sa dovtedy k najväčšiemu vojenskému stretnutiu v dejinách. V podmienkach 20. storočia by sme to mohli prirovnať ku sovietsko-americkým sporom, známym ako studená vojna, ktoré však nikdy nevyvrcholili otvoreným vojenským stretnutím. Vtedy takmer pred 3200 rokmi dve najväčšie mocnosti tých čias, si to chystali rozdať a vybojovať si hegemóniu v oblasti. Teraz som s síce odbočil a zafilozofoval, no treba si uvedomiť ku akej veľkej ("svetodejinnej") udalosti sa schyľovalo. Vráťme sa však ku Ramessemu II. a jeho armáde, ktorú sme opustili na jar roku 1286 pred n.l., keď sa dala na pochod. Primárnym cieľom Egypťanov bola pevnosť Kadeš, najväčší oporný bod Chetitov v Sýrii. Kadeš leží medzi Palestínou a Sýriou a zároveň na ceste od Eufratu k Stredozemnému moru. Jedná sa teda o strategicky veľmi dôležitý bod. Kto ovládal Kadeš, ten kontroloval aj celú Sýriu. Mesto Kadeš, dnešný Tell Nebi Mend, bol postavený na ostrove obmívanom vodami rieky Orontes a jedného z jej prítokov. Mesto malo skvelú polohu a disponovalo veľkými predpokladmi na dlhú obranu. Ramesse II. si však veril, i keď nemal o hlavných chetitských silách žiadne správy. Po prekročení rieky Orontes na južnej strane mesta však stretol dvoch beduínov, ktorí ho informovali, že Muvatalliš (chetitský veľkokráľ) sa zdržiava s hlavnými silami 200 kilometrov na sever od Kadešu. Faraón poľavil v ostražitosti, vydal rozkaz vybudovať vojenský tábor na severozápadnej strane mesta a ešte v ten istý deň prikročil k obliehaniu. Ramesse II. sa len utvrdil v presvedčení, že Chetiti nie sú v oblasti dosť silní mu vzdorovať. Všetko to však bola len premyslená Muvatallišova lesť. Faraón bol vyvedený z omylu, keď sa mu v blízkosti tábora podarilo chytiť dvoch nepriateľských špiónov, ktorí pod hrozbou mučenia všetko prezradili: Muvatalliš sa so svojimi 3500 vozmi a 37 000 pešiakmi (ak možno veriť egyptským záznamom, aj tak sú to dozaista nadhodnotené čísla), skrýval za mestom a čakal na príchod jednotiek 18 lenných princov. Bolo to jedno z najväčších spojenectiev aké sa dovtedy podarilo vytvoriť. Tu sa v plnej miere potvrdilo heslo: "Strach spája." Ramesse II. pochopil, že hlúpo naletel ľsti chetitského kráľa, ktorý mu do cesty poslal beduínov s falošnými správami o pozíciách chetitskej armády.

Obrázek


Faraón hral o čas, ešte nebol pripravený na útok, ktorý sa dal očakávať každú chvíľu. Okamžite vyslal poslov, aby posúrili armádu, ktorá sa nebezpečne roztratila. Egyptské zbory operovali v podstate samostatne, čím sa stávali zraniteľnými pred sústredeným útokom výkvetu chetitskej armády - bojovými vozmi. Keď Muvatalliš skonsolidoval svoje sily rozhodol sa udrieť. Všetkú hrozivú silu svojich vozov vrhol proti Reovej armáde a jediným strašným úderom ju zničil. Muvatalliš týmto útokom odrezal Amonov zbor, ktorý na čele s Ramessem II. postupoval úplne vpredu pred ostatnými armádami. Faraón sa dostal do smrteľného nebezpečenstva, navyše zvyšky vojakov zo zboru boha Rea, ktoré sa zachránili pred chetitskými vozmi, rozsievali v radoch amonových vojakov zmätok. Začal sa šíriť chaos a panika. Mnohí vojaci zutekali. S faraónom zostala len jeho garda a oddiely naarinov. Napriek tejto na prvý pohľad beznádejnej situácii sa Ramessemu podarilo prebiť z obkľúčenia. Faraón okamžite zamieril k moru. Stratil dve armády, stratil bitku- ale zachránil si život. Počas šialeného ústupu, ktorý prebiehal vo veľkom zmätku narazil Ramesse na egyptský oddiel, ktorý prichádzal z jedného z miest na pobreží. Skonsolidoval, preskupil sily a udrel na Chetitov. Tí sa medzitým pod dojmom víťazstva pustili do plienenia egyptského tábora. S tým, že by sa Egypťania mohli ešte vzchopiť nik nerátal. Teraz Ramesse pre zmenu dokonale prekvapil Chetitov. V tom čase na bojisko dorazila aj Ptahova armáda. Na brehoch Oronta sa rozhorela druhá, nemenej krvavá bitka. Chetiti sa ako tak zoradili a podnikli obvyklý útok s masovým nasadením svojich obávaných vozov. Straty na oboch stranách rástli. Egypťania však Chetitov odrazili. S večerom boje ustali a Muvatalliš sa stiahol za hradby Kadeša. Snáď čakal, že Ramesse II. bude pokračovať v obliehaní. Faraón si však uvedomil, že jeho straty sú neúnosné a tma mu poslúžila ako clona pre to, aby ustúpil a vzdal sa obliehania. Stret pri Kadeši nemal víťaza. Vo športovej terminológii skončil remízou.
Po bitke pri Kadeši sa Ramesse II. svojich plánov na zničenie chetitskej moci vzdal - a celkom rád uzavrel s Muvatellišovým nástupcom Chatušilišom III. "zmluvu o večnom prieteľstve a mieri." (vôbec prvú mierovú zmluvu v dejinách) a oženil sa s jeho dcérou. Takto spečatenú zmluvu obidve strany skutočne dodržali.

Naposledy upravil(a) Thrasher87 dne 25/7/2008, 19:18, celkem upraveno 6 x.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Dochoval se text, kterým Ramesse II kárá své vozatajstvo (jízda) za neúspěch u Kadeše:

Jak zbabělá jsou vaše srdce, mí vozatajové! Žádný z vás již není hoden mé důvěry! Je snad mezi vámi někdo, pro něhož bych nečinil to nejlepší? Nepomohl jsem vám snad, když jste byli chudí? Ze své dobré vůle jsem vás každý den činil nejvyšší důstojníky, ze synů i z otců, abych tak skoncoval se vší špatností v této zemi.

Obrázek
Přibližný rozsah Egyptské říše kolem roku 1450 př.Kr. - tmavou barvou jsou obydlené oblasti, světlou, přibližný rozsah vlivu
Hektor
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1022
Registrován: 28/5/2008, 15:49

Příspěvek od Hektor »

Sú nejaké zdroje z ktorých by sa dalo zistiť koľko mal vtedy Egypt obyvateľov?
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

Technicky: Proč vidím místo českých znaků nesmysly? je to můj problém, nebo je ještě nekdo jako já? Pls.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

redboy píše:Technicky: Proč vidím místo českých znaků nesmysly? je to můj problém, nebo je ještě nekdo jako já? Pls.
Autor upravoval text přes rychlý edit (levé tlačítko na edit), už jsem něco podobného viděl... Asi jediná možnost je vložení celého texty znova, ale už pomocí plného editu v novém okně..
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
Pegeucko
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 2793
Registrován: 14/7/2005, 10:40
Bydliště: jižní Čechy

Příspěvek od Pegeucko »

Rychlý edit jsem právě zakázal. Už by to nemělo házet problém. Ale ten výše zmíněný text je nutno ještě překopat.
Pokud by chtěl někdo rychlý edit povolit individuálně, dejte vědět.
ObrázekObrázekObrázekObrázek

Vím vše, protože mlčím, abych slyšel..... motto STASI
Uživatelský avatar
Thrasher87
četař
četař
Příspěvky: 74
Registrován: 8/6/2008, 20:19

Příspěvek od Thrasher87 »

no editoval som to a rozhodilo ten text tak som to opravil dufam ze je to uz ok
Uživatelský avatar
Pegeucko
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 2793
Registrován: 14/7/2005, 10:40
Bydliště: jižní Čechy

Příspěvek od Pegeucko »

Už je to OK a na Portálu. Jen jsem ubral centrovací tág, aby to na Portál nešlo celé, ale rozdělilo se to jako jiné články.
ObrázekObrázekObrázekObrázek

Vím vše, protože mlčím, abych slyšel..... motto STASI
Uživatelský avatar
Thrasher87
četař
četař
Příspěvky: 74
Registrován: 8/6/2008, 20:19

Příspěvek od Thrasher87 »

dik nechapal som čo to spravilo . Inak k tej otazke o počte obyvateľov egypta v tom čase tak takuto informaciu nemam a ani si netrufam typnúť si
Uživatelský avatar
Thrasher87
četař
četař
Příspěvky: 74
Registrován: 8/6/2008, 20:19

Příspěvek od Thrasher87 »

no mam otázku nedali by sa aj vrámci tohto fora starovek vytvorit podkategórie povedzme dejiny orientálnych statov anticke grecko rim a tak podobne myslím že by to bolo prehľadnejsie podobne ako je tema druhej sv vojny rozdelená na podkategorie
Erwin
Příspěvky: 7
Registrován: 6/1/2005, 13:04

Příspěvek od Erwin »

Hektor píše:Sú nejaké zdroje z ktorých by sa dalo zistiť koľko mal vtedy Egypt obyvateľov?
Nedávno jsem zpracovával nějaké materiály o vývoji egyptské civilizace. Autor uváděl pro období Staré říše 1.2 milionu obyvatel, 2.1 milionu v Nové říši (kam spadá vláda Ramesse II.) a 3.2 milionu v řeckořímském období. Následně růst populace stagnoval až do 19.stol... Jde ale pouze o odhady na základě výnosnosti egyptského zemědělství a doložené sídelní struktury.

Fekri A. Hassan, The Dynamics of a Riverine Civilization: A Geoarchaeological Perspective on the Nile Valley, Egypt, World archaeology 29/1 (1997), 51 – 74.
http://www.kar.zcu.cz/studium/materialy ... A-1997.pdf
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Thrasher87 píše:no mam otázku nedali by sa aj vrámci tohto fora starovek vytvorit podkategórie povedzme dejiny orientálnych statov anticke grecko rim a tak podobne myslím že by to bolo prehľadnejsie podobne ako je tema druhej sv vojny rozdelená na podkategorie
Jistě že by to šlo. Ale chce to trochu systému, viz. ZDE
Obrázek
Uživatelský avatar
mmmichalll
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 118
Registrován: 7/3/2008, 18:09

Příspěvek od mmmichalll »

Po bitke pri Kadeši sa Ramesse II. svojich plánov na zničenie chetitskej moci vzdal - a celkom rád uzavrel s Muvatellišovým nástupcom Chatušilišom III. "zmluvu o večnom prieteľstve a mieri." (vôbec prvú mierovú zmluvu v dejinách) a oženil sa s jeho dcérou. Takto spečatenú zmluvu obidve strany skutočne dodržali.
Smlouva nebyla jen mírová ale měla i spojenecký charakter.
Její dodržení bylo v zájmu obou velmocí, protože se z Mezopotámie začala roztahovat Asyrská říše.
Ministerstvo školství varuje: Čtení škodí hlouposti
Uživatelský avatar
mmmichalll
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 118
Registrován: 7/3/2008, 18:09

Příspěvek od mmmichalll »

Taktika nasazení bojových vozů
Chetité používali těžké železem zesílené vozy, které měly na kolech připevněny kosy pro snadnější likvidaci protivníka. Tyto vozy byly zároveň i relativně dobře chráněné. Kvůli své váze však neměly takové manévrovací schopnosti, proto prováděli většinou přímí útok na nepřaátelskou formaci. Vozatajové měli k dispozici oštěpy,kopí, štíty a meče, tedy výzbroj pro boj zblízka, který proferovali.
Egypťané používali své vozatajstvo odlišně. Díky menším znalostem v metalurgii (zase to železo) byli jejich vozy slaběji chráněny, tedy lehčí a lépe manévrovatelné. Hlavní výzbrojí byl výkoný kompozitní luk s dostřelem kolem 300 metrů. Díky své pohyblivosti a daleko větší palebné síle bojovali většinou stylem zaútočit na protivníka, zasipat jej mohutnou salvou šípů, včas se odpoutat a zformovat se na další nájezd. Takto útoky pokračovaly, dokud nebyly nepřátelské řady dostatečně prořídlé a vozy mohly přímo zaútočit.
Další výhodou v bitvě byla u egypťanů alespoň částečná modernizace a profesionalizace pěchoty. Byla zavedena jednotná výzbroj a vojáci měli dobře cvičené velitele. Egyptská pěchota byla schopna bojovat v jakési primitivní formaci, které se dařilo sem tam udělat i nějaký ten manévr. Úrovně řeků a římanů však zdaleka nedosahavali. Chetité naopak svou pěchotu zanedbávali jak se jen dalo. Byli to jen rolníci z vesnic bez žádného výcviku a velení. Výzbroj se získavala stylem co dům dal.
Ministerstvo školství varuje: Čtení škodí hlouposti
Praeditus
Příspěvky: 1
Registrován: 27/12/2013, 20:23

Re: Bitka pri Kadeši

Příspěvek od Praeditus »

Zdravím všechny,
Jak vlastně probíhala komunikace (signály) v bitvě nebo před ní u starověkých národů? Vím, že se používaly trubky, praporce, bubny atd. Ale zajímalo by mne, zda se ví, co které armády preferovaly?
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Bitka pri Kadeši

Příspěvek od Mirek58 »

Rozdílná taktika egyptských a chetitských byla dána jejich konstrukcí.
Egyptské byly lehčí, posádka 2 muži - vozataj , střelec z luku. Tedy boj z dálky vedený šípy.
Chetitské měly posádku tříčlennou, vozataj, střelec, plus štítonoš. Mohly se spíše dát do boje na kontaktní vzdálenost.
Obojí vycházely z rozdílných geografických podmínek ve kterých vznikaly.
Egypt otevřený terén Sahary, Nubie, Chetité členitý terén blízkého východu a Anatolie.
ObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Ostatní národy“