Královna bojovnice

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav, Thór, Hektor

Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Královna bojovnice

Příspěvek od kacermiroslav »

Královna bojovnice
Britské ostrovy
1.století po Kristu


Obrázek Královna Boadicea

Boudicca - (též Boadicea, Boudica, Bodicea), královna britského kmene Icenů, stála v čele povstání proti dobyvačným Římanům (v letech 59 - 61 n. l. ). Z prvopočátku se povstání dařilo a Keltové dobyli několik měst; toto snažení vyvrcholilo zničením sídla Londonium (dnešní Londýn), kde pobili IX. římskou legii. Pak následovala odplata, Icenové byli poraženi a Boudicca spáchala sebevraždu (předpokládá se, že se otrávila).

Přibližně kolem roku 59 – 60 n.l. umírá král Icénů Prasutag. Icénové byli keltský kmen žijící v jižní Anglii (Norfolk, Suffolk), která v té době byla od Caesarových dob okupována Římskou říší, a kteří byli za vlády krále Prasutaga spojenci Římanů. Ve své závěti ustanovil dědičkami trůnu své dcery a manželku Boudiccu (Boaidiceu) jako jejich opatrovnici. Ta na základě manželovi závěti převzala legálně vládu. V té době byla Boudica zralá žena, která měla dvě dospívající dcerky. Boudicca prý byla zrzka, nosila barevné šaty, přes které měla přehozený modrý plášť sepnutý sponou, byla vysoká. Jinak se toho o ní moc neví, přece jenom už je to hezkých pár století. U Keltů bylo normální, že bojovaly i ženy, a Boudicca válečnice rozhodně byla. Dokonce jednou z největších válečnic vůbec.

Římská správa na toto převzetí moci neprodleně zareagovala, avšak reakce byla veskrze nepříznivá. Římský správce Dacianus zabavil královský majetek a poklad, ale především nechal královnu veřejně zbičovat a její dcerky znásilnit. Tím se dopustili těžkého zločinu v očích Keltů. Navíc se římané rozhodli vybudovat na provinciálním foru v Camolodunu obrovsou svatyni, která zboš'tovala císaře Claudia (dobyvatel Británie). To byla, jak napsal Tacitus "do očí bijící bašta cizí vlády". K tomu všemu ještě navíc byli Římští výběrčí daní nemilosrdní a prokurátor Decianus Catus byl nechvalně známý svou nenasitností.

Římané se však domnívali, že si tímto aktem upevnili moc nad Icény a dále se radši věnovat své oblíbené kratochvíli – vybíjení druidů a keltských kněžek. S částí vojska se přeplavili na posvátný ostrov Mona (Anglesey), aby tamní obyvatelstvo povraždili (v ltech 60 - 61 po Kr. a znovu 78-79 po Kr.). I sám Caesar byl 100 let před touto vzpourou přesvědčen že druidismus přišel do Galie ( a dalších keltských zemí) právě odsud a že druidové se na ostrov vracejí aby prohloubili svoje vědomosti.


Pád Camulodunumu (Colchester)
Bezbranní druidové a černé kněžky byli bez milosti pobíjeni a posvátné dubové háje byly zničeny. A zatímco se Římané radovali ze svého „vítězství“ přišla k nim zpráva o děsivém povstání proti římským usedlíkům ve východní Colonii. Rozhádané keltské kmeny se totiž spojili a usoudili, že je třeba se zbavit římské nadvlády. Odhadem na 120.000 keltských bojovníků (u Keltů bojovaly i ženy) vytáhlo - pod vedením královny Boudicci – proti městu Camulodunum (Colchester).

Bylo to skutečné moderní město s tekoucí vodou, lázněmi a kanalizací. Obyvateli byli převážně římští vojenští veteráni s rodinami (po absolvování vojenské služby dostal veterán právo se oženit a byla mu v hraniční oblasti dána k dispozici půda ke kolonizaci). Neštěstím města byl jeho bouřlivý rozvoj. Nedávno strhli část hradeb, aby bylo místo pro další domy. Správa města po informacích o blížících se Keltech požádala o pomoc vojenskou posádku v Londýně (Londinium). Římský správce Dacianus odeslal na pomoc, která byla spíš výsměchem, pouhých 200 mužů. To město nemohlo spasit.

Útok Britů byl strašlivý, město bylo vlastně okamžitě zničeno a velká část obyvatel pozabíjena. Podle jednoho popisu rudovlasá Boudicca promlouvala ke svým jednotkám a chrlila na "takzvané dobyvatele" opovržení. "Jsou to"...říkala,...muži, kteří se koupou v teplé vodě, jedí vyumělkované lahůdky, pijí neředěné víno, potírají se myrhou, spí na měkkých lůžkách a jejich spolunocležníky jsou chlapci...a jsou otroky neschopných hráčů na lyru".

Jen v místním chrámu ještě dva dny odolával zbytek obránců a čekal na pomoc. Avšak marně. To co následovalo bylo daleko hrůznější. Obyvatelé, kteří útok přežili, nebyli zabiti, ale strašlivým způsobem umučeni. Včetně žen starců a dětí. Kronikář Cassius Dio zanechal popis toho, jak ti lidé umírali ve strašných bolestech mučení. Následně bylo celé město vypáleno.


Obrázek Londinium (Londýn) kolem roku 200 n.l

Pád Londinia (Londýn)
Královna Boudicca pak se svým vojskem vytáhla roku 61 na hlavní římské město Londinium (Londýn) na britských ostrovech. Londýn byl však dobře opevněn a měl i silnou vojenskou posádku. Část IX. legie, která měla Londýn bránit, byla umístěna v různých malých pevnostech více či méně vzdálených od Londýna. Přesto v městě zůstala spousta obyvatel a část IX. Římské legie (asi 2.500 mužů pod vedením Quinta Petilliuse Cerialise). I přes nepočetnou obranu se Londýn (kde zůstali převážně starci, ženy a děti) bránil dost dlouho. Cassius Dio popisuje hrdinné činy obránců, kteří již věděli, že je mnohem lepší být zabit v boji, než padnout Britům do rukou. Konzul Suetonius (který již shromáždil všechny římské vojáky) dokonce zvažoval, že se k Londýnu vrátí a obráncům pomůže. Když Londýn padl, neměli vítězové vlastně ani koho mučit. Nacházeli jen mrtvé. Celé rodiny se navzájem pozabíjely. Ze zbytku IX. Legie přežilo údajně jen 500 vojáků.


Pád Verulamiuma (St. Albans)
Po pádu Londýna však Boudica udělala velkou chybu. Zaútočila a také dobila neopevněné město Verulamium (St. Albans). Toto město nebylo výhradně římské, ale obyvatelstvo tvořili převážně Britové. Po jeho dobití ztratila Boudica všeobecnou podporu místního obyvatelstva Britské kolonie. Mnohé keltské kmeny, jako například Atrebaté a Brigantové ji opustili.



Bitva u Watling Street (rok 61)
Keltové: cca 100.000 až 230.000 bojovníků (ztráty v bitvě cca 80.000)
Římané: cca 10.000 až 12.000 legionářů (ztráty v bitvě cca 400)

A právě tehdy se Boudicca střetla s římskými legiemi v čele s Gaiem Suetoniem Paulinem, který připravil Britům léčku. Dodnes se neví, kde přesně se odehrála poslední bitva královny Boudicci. Místo však bylo vybráno Římany a bylo u nějaké soutěsky, na jejímž konci se Suetonius opevnil. Proti sobě stála dvě rozdílná vojska. Profesionální vojáci s dobrou výzbrojí a výcvikem. A proti nim převážně zemědělci a pastevci s doma dělanou výzbrojí, kde dominoval dlouhý a těžký keltský meč.
Britové (kteří se po předchozích úspěších již cítili neporazitelní) si dokonce přivezli na povozech své rodiny, aby viděli zajímavou podívanou - porážku římského vojska.

Před bitvou objížděla prý královna a její dcery v bojovém voze (vůz měl po stranách připevněné kosy) připravené vojsko. Povzbuzovala a prý uvedla celou svou armádu do ohromného nadšení (na tomto voze bývá často zobrazována na sochách, obrazech atd.).

Při prvním útoku Britů ženoucích se do soutěsky proti pozicím nepřítele se římští legionáři ubránili ve své semknuté formaci („želva“). Nepřešli však ihned do tradičního protiútoku. Britští diváci, aby lépe viděli, popojeli blíže k soutěsce a teprve poté Římané se svými smrtícími oštěpy a v sevřené formaci vyrazili. Britové byli v pasti. V soutěsce Římané použili svá lehká a těžká kopí a především pak krátký meč „gladius“, který se ukázal v těsném prostoru jako vhodnější zbraň. Britové neuměli bojovat v tak sevřeném prostoru a nemohli se rozmáchnout svými těžkými a dlouhými meči a ani semknuté kohorty Římanů se jim nepodařilo nějakými bočními údery prorazit. Za nimi navíc byly jejich rodiny, které znemožnily ústup ze soutěsky. Byla to smrtonosná past, která právě sklapla na plno. Římané pobili ženy Britů i jejich tažná zvířata spolu s bojujícími muži. Tacitus píše, že zemřelo na 80 000 Britů proti čtyřem stovkám mrtvých Římanů. Ovšem zdroje se různí nejen co ztrát týče, ale i samotných vojsk. Tak například Tacitus (Anály XIV) uvádí 10.000 mužů, včetně 14. a 20.legie a pomocných sborů. Jiné zdroje uvádí 7.000 až 8.000 legionářů a dalších 4.000 pomocných sborů včetne jízdy. Co se britskcýh sil týče, tak Tacitus uvádí nějakých 100.000 zatímco jiný historik Cassius Dio uvádí počet ke čtvrt milionu.



ZÁVĚR
Byla královna mezi těmi osmdesáti tisíci mrtvých bojovníků? Podle římských historiků spíše ne. Tacitus uvádí, že zahynula ihned po bitvě vlastní rukou. Dio Cassius uvádí, že požila jed. O dcerách královny se již historie nezmiňuje a neznáme ani jejich jména ani další osudy. V každém případě chování římského správce vehnalo Kelty do této krvavé vzpoury, která stála životy mnoha desítek tisíc obyvatel britských ostrovů a vypálení tří velkých a důležitých měst (odhaduje se, že v těchto třech městech zemřelo dohromady 70.000 až 80.000 obyvatel, Britů i Římanů a v závěrečné bitvě u Watling Street dalších 80.000). Je možné, že za vznikem a následným vývojem tohoto povstání mohl stát i římský císař Nero a to jak v tom pozitivním tak i negativním slova smyslu (řízení provincie, určení správce, postup potlačení povstání … atd.).

Zajímavé je, že ani jeden z dějepisců nenapsal, že by byla Boudicca krutá. Naopak všichni se shodují v tom, že se strašnému mučení snažila zabránit. Také Suetonius řekl, že královna byla nejen statečná, ale i laskavá a spravedlivá. Kdyby se mu ji nepodařilo nalákat do nastražené léčky, možná by se dějiny Británie vyvíjely jinak. Určitě by Keltové a jejich tajemní druidové nezmizeli v propadlišti dějin tak náhle.


V současnosti
Boudicca se dostala do podvědomí i díky knížce Boudicca od Mandy Scottové (zatím vyšel jen první díl Ve znamení orla). Taktéž byl na motivy této historické osobnosti natočen v roce 2003 film „Královna bojovnice“ režisérem Billem Andersonem.




Druidové
Co je o nich psáno na www.wikipedia.org:

Druidové - byli keltští duchovní a mezi lidmi měli výsadní postavení. Směli kupříkladu vstupovat na posvátná místa, na slavnostech měl druid první slovo, které pronesl dokonce dříve než král, na slavnostech vykonávali oběti a jejich slovo bylo mnohdy rozhodující. Z prací římských spisovatelů a válečníků víme, že dokázali dav běsnících válečníků jediným slovem zcela uklidnit nebo naopak přivést k zuřivosti.

Přes všechno, co o druidech napsali Římané a křesťanští věrozvěsti (přičemž obě tyto skupiny měli zcela pochopitelně zájem vykreslit druidy v co nejhorším světle), dnes víme, že keltští druidi nebyli uzurpátoři a netěžili z domnělé primitivity národa. Vykonávali-li oběti, nebyly to oběti lidské, nýbrž zemědělské či řemeslnické (část úrody, předměty s náboženskými motivy,…). Měli zřejmě velké znalosti z oblasti bylin a přírodních „surovin“ vůbec, jelikož to byli výborní léčitelé a patrně ovládali i umění hypnózy, neboť, jak tvrdí historické prameny, dokázali zapříčinit, že zraněný necítil bolest, a jistě ovládali i astronomii a astrologii, jelikož už tehdy sestavili horoskop (stromokruh), který velice dobře koresponduje s běžným systémem slunečních znamení.

O učení a praktikách keltských druidů toho dnes mnoho nevíme, jelikož sami zakázali zapisování čehokoliv, co se týkalo rituálů a druidské nauky. Tyto záležitosti se předávaly pouze ústní formou. Všichni druidi se dokonce každoročně scházeli a vyměňovali si své poznatky. Jedním z míst kde se scházeli bylo i město Carnut na území dnešní Francie.
Jen jednoho jediného druida známe jménem, a tím je Eduen Diviciacos, který byl diplomatem a jako jeden z mála cizinců byl pozván do Římského senátu, kde jednal s Caesarem. Jistou ukázkou toho, jak moc byli druidové vážení, je to, že do senátu byl vpuštěn i se svým štítem a mečem.

Druidové uctívali rovněž stromy, zejména duby. Posvátné byly tzv. nemethony, neboli posvátné dubové háje, kam měli povolen vstup pouze tito kněží. Zde věštili a spojovali se s jiným světem. Byli to rovněž výjimeční „politici“, svým rozumem zamezili mnoha bratrovražedným válkám, které často mezi jednotlivými kmeny probíhaly. Jakmile se jednalo o vnější ohrožení, tak všichni táhli za jeden provaz.

Jak již bylo řečeno, druidové byli i keltskými kněžími. Keltové věřili v přírodní medicínu a posvátnou rostlinou jim bylo jmelí. Později po střetu se středomořskými kulturami Říma a Řecka přejali také jejich systém bohů. Nejvyšším bohem s jejich systému byl Taranis. Mezi další významné bohy patřil Lugh - dobrý bůh světla, Cernunos, Epona a Sequana. Jako posvátná zvířata uctívali jelena, koně a kohouta. Svým bohům přinášeli i lidské oběti, většinou však obětovali zvířata... Druidové
Keltští druidové nejsou jen náboženskými představiteli, ale jednalo se o keltskou inteligenci. Některé římské prameny uvádí, že se na druida studovalo až 20 let. Byla to velmi vážená vrstva lidí. Každoročně se scházeli ke svým sněmům v Carnutu, v městě na území dnešní Francie.
Je s podivem, že při současném stupni rozvoje poznání je mnoho publikací staršího vydání neustále opisováno a znovu vydáváno i s již vyvrácenými omyly a chybami. Už téměř tradicí se stalo psát (začal s tím patrně již římský historik Plinius ve svém díle Naturalis historia), že keltští druidi prý šestého dne v měsíci konali obřad léčící neplodnost. Při něm měli být obětováni dva bílí býci a druidi měli do svých bílých plášťů nasekat zlatým srpem jmelí z dubů. Připravený nápoj měl vyléčit problémy s potencí.

Tedy: druidi skutečně bílé pláště nosili. Vše bílé bylo totiž Kelty považováno za posvátné, protože je toho v přírodě málo. Už z toho důvodu nikdy nebyli obětováni bílí býci. Za prvé byli posvátní a za druhé by také velice brzy došli, kdyby byli obětováni hned po dvou. Kromě toho by se také neměl kdo „postarat“ o zplození nových telat, jelikož býků je obecně daleko méně než krav. Za druhé, jmelí: to totiž sice na dubech roste, ale zcela výjimečně. Na dubech můžeme častěji najít jiného cizopasníka, jmenuje se ochmet. Keltové sice považovali za posvátný jak dub, tak jmelí (dodnes v něm lékaři nalézají netušené léčebné účinky podobně jako v hadím jedu), ale je nepravděpodobné, že by jmelí sbírali na dubu. A onen záhadný srp? Dodnes nebyl na keltských nalezištích nalezen ani jediný exemplář. Zlato také vydrží v zemi daleko déle než např. železo, přesto je železný srp při vykopávkách běžným nálezem. Tento omyl tedy není ničím jiným než výplodem příliš bujné Pliniovy fantazie. Přesto je dnes v řadě knih prezentován jako fakt.




Zdroje:
Ostrovy Dějiny - Norman Davies - 2003
www. civilizace.mysteria.cz
www.fanaticus.org
www.wikipedia.org
www.navajo.cz

Poděkování Martanovi za kontrolu prapopisu.
Naposledy upravil(a) kacermiroslav dne 28/12/2008, 15:05, celkem upraveno 5 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Thór
7. Major
7. Major
Příspěvky: 889
Registrován: 7/8/2008, 02:35
Bydliště: Chrudim

Příspěvek od Thór »

Super článek. Boudicca byla ve strarověkých dějinách ojedinělá osobnost. Jsem rád že jsi ji sem uvedl. Nemáš v "záloze" něco víc o druidismu?
ObrázekObrázek
" Thór "

Kaphar hunnu bhanda marnu ramro
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Thór píše:Nemáš v "záloze" něco víc o druidismu?
Zatím ne. Spíše se věnuju svému svěřenému tématu WW1 a ke královně bojovnici jsem si jen "odskočil" :-)
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Thór
7. Major
7. Major
Příspěvky: 889
Registrován: 7/8/2008, 02:35
Bydliště: Chrudim

Příspěvek od Thór »

kacermiroslav- no tak na to že se tím článkem vlastně "vydýcháváš za rohem", jenom potvrzuješ obecnou kvalitu svých postů :up:
ObrázekObrázek
" Thór "

Kaphar hunnu bhanda marnu ramro
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Thór píše:kacermiroslav- no tak na to že se tím článkem vlastně "vydýcháváš za rohem", jenom potvrzuješ obecnou kvalitu svých postů :up:
Mno...s tou chválou bych to radši zase nepřeháněl:-))) spíše jsem včera narazil po dlouhé době na tuto historickou postavu. Zaujala mě a tak jsem se rozhodl něco k ní napsat. Nebo spíše zkombinovat dostupné zdroje.

Jinak co se starověku týče, měl bych doma poměrně rozsáhlá data o Egyptě. Ale jsou to jen biografie. Tak si jako správce "Starověku" řekni, jestli to má cenu dávat sem na Palbu, nebo ne. Musel bych si s tím pohrát, protože jsem na těch biografiích faraónů pracoval před 5 lety a není to vše zcela aktualizované.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Thór
7. Major
7. Major
Příspěvky: 889
Registrován: 7/8/2008, 02:35
Bydliště: Chrudim

Příspěvek od Thór »

Kacermiroslav-Samozřejmě! Tohle téma tam chybí a přiznám se že na to bych já odvahu nenašel. Budeš mít veškerý možný prostor a každý post jde hned na první stranu :up:
ObrázekObrázek
" Thór "

Kaphar hunnu bhanda marnu ramro
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Jinak zpět k Britským ostrovům z doby královny Boudiccei. Je zajímavé, jak ostrovní kmeny dokázali dlouho vzdorovat římanům v jejich úmyslu je podmanit. Sice první pokus podnikl už Caesar, ale jednalo se spíše o invazi bez pevnějšího cíle a výsledku. De facto až za doby "podivínské" císaře Claudia, se podařilo dobýt a podmanit si jižní část ostrovů. Ovšem již za doby jeho předchůdce Caliguly se podniklo nákladné tažení na dobytí Británie. Ovšem z tažení stala spíše divadelní fraška, když Caligula se rozhodl nejdříve si podmanit moře. Tak nechal vyzvat Neptuna na souboj a pak jeho armáda začala šípy a katapulty odstřelovat vlny kanálu mezi Francii a Anglií. Za Nerona se moc Říma na ostrovech zase upevnila a na sklonku jeho vlády to již s císařem, nebo spíše s jeho myšlením, šlo z kopce. Má se zato, že i jeho výběr správců a způsob vybírání daní a chování se k podmaněnům národům, mělo právě za následek povstání královny Boudiccei. Bohužel k smůle všech kmenů na britských ostrovech, Římané opět zvítězili a upevnili si svou moc na další stovky let. Ovšem sever země zůstal vždy svobodný a Řím se zde schovával za Hadriánovou a Antiniovou zdí. V době pozdější krizi římského impéria ve 4 a 5 století, pak národy v jejichž žilách kolovala krev královny bojovnice znovu povstali a Británie byla první kolonií, která se od Římské říše před jejím pádem v roce 476 oddělila (pád Západořímské říše).
ObrázekObrázekObrázek
Sgt.Pierro
štábní rotmistr
štábní rotmistr
Příspěvky: 232
Registrován: 21/10/2008, 12:17
Bydliště: Praha

Příspěvek od Sgt.Pierro »

velice zajímavé téma. O této královně jsem sice již slyšel ale prakticky nic o ní nevěděl.
Veni, vidi, vici...
Geo
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 134
Registrován: 27/10/2007, 08:22

Příspěvek od Geo »

Jestli jsem Tacita správně pochopil mělo jít o slepé údolí s poměrně úzkým
hrdlem. Ústup z něj nebyl možný a vlastně to bylo od Paulina špatné řešení, před kterým varují již i soudobé taktické příručky.
"Nikdy se nestav k bitvě na místě ze kterého nemůžeš ustoupit."
Důvodem k takovému řešení byla zřejmě snaha zabránit obklíčení které, vzhledem k poměru sil, hrozilo.
Boudicca byla snad silná osobnost, ale v tomto směru se projevila jako naprostý amatér. Vždyť stačilo zablokovat vchod do údolí a v klidu počkat.
Tato bitva je zářnou ukázkou co dokáže i malá profesionální armáda udělat s početnou tlupou amatérů.
Pokud jde o důvod proč Řím neobsadil i sever Británie, zdá se že byl čistě ekonomický. Obrana valu vyšla laciněji než dobýjení vcelku bezceného území.
Dobrý článek.
Válka není zábava. Válka je vážná věc.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Taktická převaha Říma je jasná. Nemnoho říší světa dokázalo dobýt a ovládat tak rozsáhlá území, s tak malou armádou. Pokud se nepletu, tak v době největší válečné síly, mělo Římské impérium k dispozici na celém svém území něco přes 30 legii (1 legie = cca 6.000 vojáků). Což opravdu není nijak převratná síla, na tak obrovské území a tak dlouhé hranice.

S tím ekonomickým hodnocením zbytku Britských ostrovů musím souhlasit.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Aby nevznikla mylná představa, že pouze královna Boudicca vedla boj proti Římanům. Středem britského odporu proti Římanům totiž byli v 1.století tři po sobě jdoucí vůdci, dva muži a jedna žena (Boudicca).

Caradog (Caractacus)
Již Cunobeůinův syn Caradog (Caractacus),stál proti císaři Claudiovi (dobyvatel Británie) u Tamesis v roce 43 po Kr. a viděl, jak tam byl zabit v bitvě jeho bratr. Se zbytkem vojsk vytáhl na západ k území Silurů, kde dlouhá léta vzdoroval římské moci, ale nakonec byl poražen, dopaden a v roce 51 po Kr. v řetězech odveden do Říma (římanům jej vydala královna Brigandů Cartimadua). Císař Claudius (ten tzv. podivín, viz. film Já Claudius) jej však propustil. Caradog měl údajně po propuštění prohlásit "Proč ten, kdo vlastní tolik paláců, prahne po našich chudých obydlích?".

Boudicca
O královně Icenů, Boudicce je vše podstatné v úvodním článků.

Venutis
Roku 51 po Kr. vydala královna Brigandů Cartimandua ("hladký poník")výše uvedeného Caradoga Římanům. Její manžel Venutis se však Římanům postavil se zbraní v ruce a vzdoroval jim dlouhá léta. Poslední obranné stanoviště měl ve velké pevnosti na severu v roce 71 po Kr.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4130
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Příspěvek od Alfik »

Jen dodám že správce Decianus Catus byl nedlouho poté odvolán ze své funkce.
Záminkou bylo právě to že na jeho pokyn byly znásilněny ty dvě dívky - samo znásilnění by k tomu samozřejmě nestačilo, to se běžně stávalo i v Římě (vzpomeňte jen na případ Seianovy dcery) - které byly panenskými kněžkami.
To byl zločin i v Římě - stejně jako kdyby byly podobně znásilněny Vestálky.
No a příčinou (každá věc má jak příčinu tak záminku :D ) bylo vyšetřování "katastrofálního poklesu vybraných daní za povstání a po jeho potlačení".
Možné ovšem je také to, že příčinu a záminku lze v tomto případě zaměnit :D
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Docela mě rozesmál jeden Tacitův citát z díla "Agricola", který se týká projevu královny Boadicei ke svým mužům, když mluvila o dobyvatelích:

"Jsou to muži, kteří se koupou v teplé vodě, její vyumělkované lahůdky, pijí neředěné víno, potírají se myrhou, spí na mekkých lůžkách a jejich spolunocležníky jsou chlapci…a jsou otroky neschopných hráčů na lyru".

Královna evidentně dobyvatele i po těch pár desítkách let, co začali s obsazováním Ostrovů, znala velice dobře. Mno…na druhou stranu začátek citátu by se dnes klidně mohl použít i na náš způsob života.
ObrázekObrázekObrázek
Hektor
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1022
Registrován: 28/5/2008, 15:49

Příspěvek od Hektor »

Ona sama civilizovanosť nás tlačí aby sme sa tak správali, jedli, a pili a to platí aj k tým spolunoclažníkom.
Poslednou dobou toho zasa chrlíš pomerne (aj nepomerne) dosť, niečo staršie než Julia C. by si nemal? Ideálne 300-200 p.n.l.
Vďaka
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

O povstání teto královny - bojovice jsem četl ledacos. Zdá se, že oboustranná nenávist byla tak velká, že nakonec asi muselo k vyhlazovací válce dojít. Z této války vyšel Řím vítězně, ale bylo hořké vítězství - ztráty na rodinách legionářů a římské elity byly příliš velké, aby to vyhrání mělo nějakou hodnotu.

Bezzuzdné mučení, hromadné upalování a nadšené třeštění Keltů kolem mučených římských zajatců, nakonec extrémně upevnilo morálku římských legií, kdy vojáci věděli, že není co ztratit a nakonec se vše proti královně obrátilo v nejméně v hodný okamžik.

Přitom člověk by měl tendenci fandit spíše jí a jejím lidem. Byla to tvrdá doba a v ní panovaly stejně tvrdé zvyky.

Hektor - já bych něco staršího měl, ale jelikož je to jen jedno nádherné hradiště, z doby cca 2500 před naším letopočtem asi to nebute to pravé ořechové co bys chtěl. Třeba se polepší mirakačerů.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Stuka
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2120
Registrován: 22/8/2010, 20:18

Příspěvek od Stuka »

Druidi sú zaujímavé téma. Doplnila by som, že boli na vrcholku keltskej spoločnosti bez toho, aby oficiálne vládli, ale pravdepodobne v skutočnosti to boli oni, čo ovplyvňovali veškeré dianie v spoločnosti. Boli nielen kňazi, ale aj liečili, veštili, vyučovali (sami sa celý život učili), pozorovali oblohu, zostavovali kalendár, boli sudcami, pri bitvách zariekávali, bojovníkov pomazávali atď. Keďže nezanechali po sebe žiadne písomnosti, ťažko dnes určiť čo je legenda a čo pravda. Svoje učenie nedávali na papier nielen z dôvodu utajenia ale najmä z dôvodu, aby sa z neho nestala dogma - to je sympatické.
Prečo vlastne zanikol svet druidov? Zdá sa, že žili maximálne ohľaduplne s prírodou, využívali šetrne jej dary, dokázali sa celý život učiť a múdrosť preferovali pred majetkom. Zhřňali vedomosti a vedeli ich uplatniť. Boli pravdepodobne takými duchovnými vodcami, na ktorých všetci roky a roky márne čakáme a pod ktorými by sa mohla každá spoločnosť vyvíjať len k lepšiemu. Kde sa teda stala chyba?

Keltská spoločnosť bola, podľa môjho názoru, v tom čase príliš vyspelá, príliš slobodná. Neviem ako to lepšie nazvať. Nemyslím teraz na vyspelosť v technickom alebo celkove materiálnom slova zmysle, ale skôr v duchovnom slova zmysle. A keďže bola z jednej strany tlačená Rímom a z druhej strany hordou divokých Germánov, jemný keltský svet musel nutne zaniknúť. Vtedajší Rím bol oproti keltskej spoločnosti postavený na disciplíne a na oddanosti vodcovi - cisárovi. Zatiaľ čo keltský svet bol postavený na mudrcoch a tolerantnosti. V čase tyranie, krutosti a uzurpátorstva museli Kelti ustúpiť. Možno si to idealizujem, ale tak sa mi to javí.
ObrázekObrázek
Stryx
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 135
Registrován: 22/11/2009, 22:00
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Stryx »

Stuka píše:Druidi sú zaujímavé téma. Doplnila by som, že boli na vrcholku keltskej spoločnosti bez toho, aby oficiálne vládli, ale pravdepodobne v skutočnosti to boli oni, čo ovplyvňovali veškeré dianie v spoločnosti. Boli nielen kňazi, ale aj liečili, veštili, vyučovali (sami sa celý život učili), pozorovali oblohu, zostavovali kalendár, boli sudcami, pri bitvách zariekávali, bojovníkov pomazávali atď. Keďže nezanechali po sebe žiadne písomnosti, ťažko dnes určiť čo je legenda a čo pravda. Svoje učenie nedávali na papier nielen z dôvodu utajenia ale najmä z dôvodu, aby sa z neho nestala dogma - to je sympatické.
Prečo vlastne zanikol svet druidov? Zdá sa, že žili maximálne ohľaduplne s prírodou, využívali šetrne jej dary, dokázali sa celý život učiť a múdrosť preferovali pred majetkom. Zhřňali vedomosti a vedeli ich uplatniť. Boli pravdepodobne takými duchovnými vodcami, na ktorých všetci roky a roky márne čakáme a pod ktorými by sa mohla každá spoločnosť vyvíjať len k lepšiemu. Kde sa teda stala chyba?

Keltská spoločnosť bola, podľa môjho názoru, v tom čase príliš vyspelá, príliš slobodná. Neviem ako to lepšie nazvať. Nemyslím teraz na vyspelosť v technickom alebo celkove materiálnom slova zmysle, ale skôr v duchovnom slova zmysle. A keďže bola z jednej strany tlačená Rímom a z druhej strany hordou divokých Germánov, jemný keltský svet musel nutne zaniknúť. Vtedajší Rím bol oproti keltskej spoločnosti postavený na disciplíne a na oddanosti vodcovi - cisárovi. Zatiaľ čo keltský svet bol postavený na mudrcoch a tolerantnosti. V čase tyranie, krutosti a uzurpátorstva museli Kelti ustúpiť. Možno si to idealizujem, ale tak sa mi to javí.
Zas bych keltskou spolecnost tolik neglorifikoval. Byli to v prvni rade docela divoci valecnici, jenz bojovali hlavne za slavu a cest...a trofeje (sbirali lebky, skalpy, nebo hnetly kulicky ze smesi mozku a vapna). Ovsem jejich problemem byla jista nedisiciplinovanost (kazdej sam za sebe...jen valecnik a jeho slava) a jak to dopada pak vidime pri potlaceni Boudicina povstani. Tim padem dostavali od Rima ci dalsich narodu, ktery podchytili krapet strategie v boji, poradnej kour. Pak se jim mohlo zdat ze se bohove od jejich naroda odvratili (keltska mytologie je strasne slozita, hlavne se tam strida nekolik generaci bohu...fomorijsti, Tuatha de danansti a Milesiansti atd.) a tak hledali spasu jinde....nacez jim byl nabidnut jeden velky a silny Buh,ktery sliboval spasu a vecny zivot po smrti. To neslo odmitnout, hur uz nebude, proto se take prvni knezi rekrutovali z rad druidu. Takto ustuopila monoteismum vetsina polyteismu...proste je prebila lepsi nabidka sluzeb za min prace (lip myslet na jednu motlitbu denne, nez obetovat ruzny veci v ruznej cas ruznejm dvaceti bohum :))

Druidi vladli prakticky stejne jako knezi ostatnich nabozenstvi. Kdyz se to vezme tak a tak, bez rady od bohu nesel u vetsiny kultur panovnik ani na zachod. A kdyz se jim panovnik znelibil, stacilo ho oznacit za prokleteho, heretika atd. a nejak tam dostat nekoho vhodnejsiho. Jinak i v druidismu existovaly lidske obeti.

Jednim z hlavnich duvodu zaniku je samozrejme take to,ze keltove nebyli schopni vytvorit jakykoliv vetsi a zaroven stabilni uzemni celek, vetsinou to byly jen skupiny opidii patricich urcitemu kmeni a jeste kolikrat mezi sebou tyto kmeny sami valcili (cehoz naramne vyuzil Julda kdyz tahl Galii...aneb dva se perou, treti formuje legii a pak uz jen Veni, Vidi, Vici.). Proste organizovanym masineriim s logistickou i silovou prevahou nemohli odolat v tak malem poctu.

Tak to zas vidim ja.
Pojde dobytek,zemřou tví přátelé. I ty jednou zemřeš. Však jedno nikdy neumírá ! Tvé jméno! Tvé jméno,tvá sláva a skutky jenž si vykonal.
Uživatelský avatar
Stuka
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2120
Registrován: 22/8/2010, 20:18

Příspěvek od Stuka »

Zaujímavé je, že sa Kelti síce rozšírili na ďaleké územie, ale nikdy nemali snahu vytvoriť jednu veľkú ríšu. Asi z toho dôvodu, že nemali tendenciu poslúchať jediného vodcu, alebo nemali tradíciu ani vôlu, aby si niektorý z nich urval pre seba takú moc.
Poznatkov o Keltoch veľa nie je a stále patria medzi záhadné spoločnosti. To, čo vieme, je od Rimanov a Grékov a tí všetko posudzovali svojimi očami.

Citácia:
Ovsem jejich problemem byla jista nedisiciplinovanost (kazdej sam za sebe...jen valecnik a jeho slava) a jak to dopada pak vidime pri potlaceni Boudicina povstani. Tim padem dostavali od Rima ci dalsich narodu, ktery podchytili krapet strategie v boji, poradnej kour. Pak se jim mohlo zdat ze se bohove od jejich naroda odvratili (keltska mytologie je strasne slozita, hlavne se tam strida nekolik generaci bohu...fomorijsti, Tuatha de danansti a Milesiansti atd.) a tak hledali spasu jinde....nacez jim byl nabidnut jeden velky a silny Buh,ktery sliboval spasu a vecny zivot po smrti. To neslo odmitnout, hur uz nebude, proto se take prvni knezi rekrutovali z rad druidu. Takto ustuopila monoteismum vetsina polyteismu...proste je prebila lepsi nabidka sluzeb za min prace (lip myslet na jednu motlitbu denne, nez obetovat ruzny veci v ruznej cas ruznejm dvaceti bohum )

Nemali výdrž. Buď sa im podarilo zdolať protivníka hneď, alebo už potom nestíhali. Áno, a dôvodom bolo aj to, že pravdepodobne nemali žiadnu extra disciplínu ani taktiku boja.
Ovšem nezdá sa mi, že by sa prví kresťanskí kňazi hlásili práve z ich radov. Nejde totiž len o to, že sadu bohov zameníš za jedného. Snáď tí druidi neboli padnutí na hlavu. :)
ObrázekObrázek
Stryx
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 135
Registrován: 22/11/2009, 22:00
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Stryx »

Nemali výdrž. Buď sa im podarilo zdolať protivníka hneď, alebo už potom nestíhali. Áno, a dôvodom bolo aj to, že pravdepodobne nemali žiadnu extra disciplínu ani taktiku boja.
Ovšem nezdá sa mi, že by sa prví kresťanskí kňazi hlásili práve z ich radov. Nejde totiž len o to, že sadu bohov zameníš za jedného. Snáď tí druidi neboli padnutí na hlavu. :)[/quote]

Je to padnuty na hlavu, ale tohle prevlikani kabatu (rubasu, rouch, kuten... :) ) byl jeden ze standartnich postupu. Delalo se to s vetsinou kultur, ktery byly nezne nuceny prijmout jedineho boha.Ono je to snadnejsi vzit autoritu z dob pred , zpracovat ji k obrazu svemu, naslibovat mu hory, doly atd. nez vychovavat nejakyho novyho ci tahat klér az z domoviny, kterej ani nebude umet rec. Bud druida upalili nebo vymenil bilou za hnedou a triquetru za kriz. Krestani taky prevzali od predeslych nabozenstvi vse co se dalo pouzit a spojit s krestanstvim a pak uz se dobre vladlo. Obvzlast kdyz se na stare bohy zacalo zapominat. Neco podobnyho se stalo treba v jizni a stredni Americe, o tom uz zaznamy jsou.
Pojde dobytek,zemřou tví přátelé. I ty jednou zemřeš. Však jedno nikdy neumírá ! Tvé jméno! Tvé jméno,tvá sláva a skutky jenž si vykonal.
Uživatelský avatar
Stuka
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2120
Registrován: 22/8/2010, 20:18

Příspěvek od Stuka »

To je pravda, že křesťani převzali všechny významné pohanské svátky a k významnému dni, ke kterému se dlouhou dobu vázalo něco jiného (např. zimní slunovrat) přilepili narození svého mesiáše a lid se radoval a oslavoval, až zapomněl na to púvodní a přijal to nové za své. No opravdový druid mi připadá (asi si ho představuju moc heroicky :) ) jako zástance své víry a ne přeběhlík. Spíš vidí bohy v přírodě, (a víly v lese) než jednoho divnýho na kříži.
ObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Ostatní národy“