OBRAZOVÝ DOPLNĚK K LETECKÉ ARCHEOLOGII, ČÁST PRVNÍ
Hora IPF - skvělá ukázka jak letecké fotografie mohou doplnit ty, které byly pořízeny ze země.
Hora Ipf se nachází u Bopfingenu, v Badensku-Wuerttembergsku v Německu. Je to pravěké sídliště, které bylo:
- poprvé osídleno v mladší době bronzové - kulturou popelnicových polí ve 12. až 9. století před naším letopočtem.
- dále pak v době železné, v halštatu v 8. až 5. století před naším letopočtem a
- nakonec zde bylo keltské hradiště v době laténské v období 5. až 3. století před naším letopočtem.
Tato lokalita je zkoumána dlouhodobě a je to takové zlaté vejce výzkumu opevňovacích prací na území našich západních sousedů. Jejich archeologie je na vysoké úrovni a ledaskdo se od nich může učit . I my u nás v České republice, ale ne zas tak moc. Takže se napřed podíváme na fotografie pořízené z pozemních stanovišť.
Zde je to obrázek této hory od severozápadu. Zde až tak moc opevňovacích prvků vidět není, pouze je vidět dominantní postavení této hory a její ochrana daná jí přírodou. Vrcholová plošina a strmé svahy které doplněné fortifikací zajistily z této strany dokonalou nedobytnost hradiště. Les co se táhne po severní straně hory je novodobý přirozeně narostlý a je vlastně také ukryt za těžký opevněním. Bylo to nezbytné, v něm u úpatí na této straně se nachází vydatné zdroje vody, nezbytné pro život na této pevnosti. V době osídlení ale zde les zcela jistě nebyl – byl by to rizikový prvek.
Tento obrázek ukazuje lokalitu při pohledu od východu Zde jsou dobře vidět pozůstatky opevnění- terén nese výrazné stopy lidského působení.
Další obrázek dokumentuje mohutnost pozůstatků opevnění na této hoře. Jde o pohled na část valů pod akropolí na východní straně. Zachované pozůstatky jsou i v dnešní době impozantní a hradby, které zde byly musely působit nadpřirozeným dojmem. I dnes jsou výškové rozdíly mezi dny příkopů a za nimi stojícím valy- hradbami, od sedmi do devíti metrů.
Následuje pohled na plochu akropole od jihu. Obvodové opevnění už je málo výrazné . Erozní vlivy trvající více než dva tisíce let zajistily jejich rozsesutí a část materiálu se sesunula po svazích dolů do obvodového příkopu fortifikační linie obepínající samotnou akropoli.
Tato hora byla, jak je vidět opevněna mohutnými opevněními. Tato opevnění jsou viditelná i na zemi, ale jejich impozantnost vystoupí až při pohledu z ptačí perspektivy. Letecký pohled při příletu:
Uznejte, že je více než úchvatný a při přiblížení na kolmou vzdálenost je navíc téměř popisný- viz další obrázek:
Vrcholová oválná plošina o delší ose dlouhé 180 metrů byla obklopena kamennou hradbou. Na geografickém plánu je to linie označená číslem 1. Tato hradba byla obkroužena velkým příkopem zařezaným hluboko do skály. Materiál získaný z tohoto příkopu byl použit k vybudování druhé, vnější stěny okolo první. Jde o linii označenou číslem 2. Na východním svahu bylo opevnění velmi sofistikovaně zesíleno. Mezi dvě hradby obklopující vrcholovou oválnou plošinu byla vložena třetí hradba. Jde o linii označenou číslicí 3. Před druhou oválnou linií byl dále vybudováno obloukovité opevněné, které už tak mimořádnou fortifikační hodnotu opevnění centrální části hradiště ještě zesílilo. Jde o linii označenou číslem 4.
Na severní straně kopce linie označená jako šest vytváří zvláštní jazykový tvar. Navazuje na linii číslo 2 a lez vidět jak klesá k nejnižšímu bodu zvanému "Der Kessel" česky kotel – pozice označená B, který obtáčí a prudce směřuje k jihu. Na severní straně je zachován obrovský val s vnějším příkopem a v místě kde se obrací směrem na jihovýchod je přerušen bránou. Odtud se lomí a po úpatí kopce pokračuje směrem na východ k pozici označované jako, "Der Löffel "česky lžíce. To už je o něco dále na východ až v polovině svahu. Tyto zbytky hradeb označuje linie 6 a tyto hradby souvisely s hlavním opevněním. Další velká hradba opisovala křivku kolem kopce na východním a jihovýchodním úbočí. V jejím průběhu –označeno jako linie číslo 5 je nápadný její zlom v pravém uhlu kde se stáčí na jihovýchod kde se nacházela další prokázaná brána. Za touto branou, viditelnou už jen jako terasovitá úprava terénu, hradba pokračuje a ve středu jižního svahu se opět stáčí v pravém úhlu na sever stoupá kolmo svahem a připojuje se na opevnění centrální části. Stará cesta vedla od brány v jihovýchodním svahu a vedla poměrně přímo branami v jednotlivých liniích opevněních tedy přes čtyři nejvyšší hradby a na vrchol stoupá obrovský rampou v jihovýchodním rohu.
Valy na vrcholu, tedy všechny čtyři linie včetně těch, které opevnily a zajistily zdroje vody, byly postaveny během doby halštatské. Obvodové zdi byly snad vybudovány v době popelnicových polí. Velké nižší hradby tedy linie 5 a 6 s oběma branami, byla postavena v prvním období laténu, tedy Kelty.
Pozemní výzkum linií opevnění a letecké snímky umožnily velmi přesné zakreslení těchto linií do geografického plánu. Jeho podoba následuje:
Zjišťovací archeologické výzkumy byly provedeny v roce 1907 a 1908. Ty prokázaly, že nižší hradby byly široké až 8 metrů a čelní stěny tvořilo suché-kamenné zdivo s vertikálními dřevěnými výztuhami. Vysoké hradby byly obdobné konstrukce a v horních partiích byly dřevěné konstrukce posíleny – asi proto aby vrchol hradby nebyl příliš těžký a nezatěžoval staticky její základnu. Široké byly asi 5 metrů.
V rámci plošných vykopávek na vrcholové plošině byly nalezeny kulturní vrstvy se značným nahromaděním artefaktů z mladší doby kamenné a několik jich bylo nalezeno i z doby bronzové. Velké množství nálezů je datováno do kultury lidu popelnicových polí. Další velká část jich náleží do střední a mladší doby halštatské Poměrně málo věcí co byly nalezeny věcí patří do starší doby laténské. Nálezy z doby pozdního laténu nebyly nalezeny.
V letech 1989 až 1992 bylo nalezeno a zkoumáno keltského pevnění čtvercového typu. Jde o takzvanou „Viereckschanze". Tyto stavby jsou rozšířené po celé Evropě a pochází podle dostupných datací z přelomu třetího a druhého století před naším letopočtem. Tato lokalita se nachází v údolí na jih od opevněné hory IPF. Vztah tohoto místa k hoře IPF je v současnosti zkoumán.
Následuje letecký snímek archeologického výzkumu tohoto místa:
„Viereckschanzen" - čtyřúhelníkové svatyně – jsou typické pro laténské období. Bývaly to pravidelné čtyřúhelníkové objekty (většinou čtvercové či obdélníkové, výjimečně kosočtvercové) o velikosti mezi 50 až 200 metry, často mají astronomicky významnou orientaci. Obvykle stávaly osamoceně, někde však tvořily oddělenou součást oppida. Objevují se v laténu a pokrývají víceméně celou centrální keltskou oblast. Uvnitř těchto objektů ohrazených valem a příkopem, často s mohutnými bránami, se většinou nacházejí hluboké jámy, v nichž se někdy našly dřevěné sochy „bohů" a jiné obětiny. Uvnitř svatyní se někdy objevují i stopy po malých domcích, které jsou považovány za předchůdce pozdějších galsko chrámků. Ani u nás v České republice takové objekty nejsou výjimkou, jak ukazuje tato letecká fotografie:
Je na ní „Viereckschanzen"po česku v lokalitě Skřípel.
Pokud se podíváme jak to vypadá ze země nic nenaznačuje něco mimořádného. Takže pár slov. Jihovýchodně od obce Skřipel se nalézají pravidelné čtyřúhelníkové valy o rozměru 125x105m. Objekt je podobný keltskému ohrazení typu "Viereckschanzen" a zřejmě jím opravdu je. Valy o výšce až 2,75m nad vnitřní plochou jsou doplněny vnějším příkopem. V areálu, severozápadně od středu byla zaznamenána prohlubeň. Ta by mohla být pozůstatek rituální studny, jaká byla nalezena u většiny těchto sociokultovních staveb. Původní vchod vedl snad ze západní strany. Na začátku minulého století byl patrný val vedoucí zhruba od jihozápadního rohu k jihu a odtud po krátkém průběhu na západ se vracel k prostředku jižní delší strany. Jediný archeologický průzkum z doby před rokem 1878 nepřinesl žádný výsledek. Žádné významné nové poznatky se nezjistily ani pomocí leteckého snímkování.
Pdobných loklait je na našem území několik, velmi známá je ta u Ludéřova, která se nachází jen 4 kilometry od mnou popisované pevnosti na Rmízu u Laškova
Obrázek první:
Obrázek druhý: 
Obrázek první ukazuje celkový pohled ze země a druhý pak ukazuje výrazně zachovalé valy, které toto místo obklopují.
Tímto jsem doplnil tak trochu téma o letecké archeologii a podívali jsme se kousek vedle do Evropy.
