Hora IPF - letecká archeologie podporuje klasickou

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav, Thór, Hektor

Odpovědět
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Hora IPF - letecká archeologie podporuje klasickou

Příspěvek od Pátrač »

Obrázek
OBRAZOVÝ DOPLNĚK K LETECKÉ ARCHEOLOGII, ČÁST PRVNÍ
Hora IPF - skvělá ukázka jak letecké fotografie mohou doplnit ty, které byly pořízeny ze země.

Na tomto mikro tématu se pokusím na jednom zajímavém příkladu ze zahraničí ukázat, jak mohou letecké fotografie přispět k poznání struktury opevnění vybrané opevněné lokality a výrazně tak podpořit pozemní archeologický výzkum. Jedná se o mohutné opevnění na lokalitě nazývané HORA IPF.

Hora Ipf se nachází u Bopfingenu, v Badensku-Wuerttembergsku v Německu. Je to pravěké sídliště, které bylo:
- poprvé osídleno v mladší době bronzové - kulturou popelnicových polí ve 12. až 9. století před naším letopočtem.
- dále pak v době železné, v halštatu v 8. až 5. století před naším letopočtem a
- nakonec zde bylo keltské hradiště v době laténské v období 5. až 3. století před naším letopočtem.

Tato lokalita je zkoumána dlouhodobě a je to takové zlaté vejce výzkumu opevňovacích prací na území našich západních sousedů. Jejich archeologie je na vysoké úrovni a ledaskdo se od nich může učit . I my u nás v České republice, ale ne zas tak moc. Takže se napřed podíváme na fotografie pořízené z pozemních stanovišť.

Obrázek

Zde je to obrázek této hory od severozápadu. Zde až tak moc opevňovacích prvků vidět není, pouze je vidět dominantní postavení této hory a její ochrana daná jí přírodou. Vrcholová plošina a strmé svahy které doplněné fortifikací zajistily z této strany dokonalou nedobytnost hradiště. Les co se táhne po severní straně hory je novodobý přirozeně narostlý a je vlastně také ukryt za těžký opevněním. Bylo to nezbytné, v něm u úpatí na této straně se nachází vydatné zdroje vody, nezbytné pro život na této pevnosti. V době osídlení ale zde les zcela jistě nebyl – byl by to rizikový prvek.

Obrázek

Tento obrázek ukazuje lokalitu při pohledu od východu Zde jsou dobře vidět pozůstatky opevnění- terén nese výrazné stopy lidského působení.

Obrázek

Další obrázek dokumentuje mohutnost pozůstatků opevnění na této hoře. Jde o pohled na část valů pod akropolí na východní straně. Zachované pozůstatky jsou i v dnešní době impozantní a hradby, které zde byly musely působit nadpřirozeným dojmem. I dnes jsou výškové rozdíly mezi dny příkopů a za nimi stojícím valy- hradbami, od sedmi do devíti metrů.

Obrázek

Následuje pohled na plochu akropole od jihu. Obvodové opevnění už je málo výrazné . Erozní vlivy trvající více než dva tisíce let zajistily jejich rozsesutí a část materiálu se sesunula po svazích dolů do obvodového příkopu fortifikační linie obepínající samotnou akropoli.

Tato hora byla, jak je vidět opevněna mohutnými opevněními. Tato opevnění jsou viditelná i na zemi, ale jejich impozantnost vystoupí až při pohledu z ptačí perspektivy. Letecký pohled při příletu:

Obrázek

Uznejte, že je více než úchvatný a při přiblížení na kolmou vzdálenost je navíc téměř popisný- viz další obrázek:

Obrázek

Vrcholová oválná plošina o delší ose dlouhé 180 metrů byla obklopena kamennou hradbou. Na geografickém plánu je to linie označená číslem 1. Tato hradba byla obkroužena velkým příkopem zařezaným hluboko do skály. Materiál získaný z tohoto příkopu byl použit k vybudování druhé, vnější stěny okolo první. Jde o linii označenou číslem 2. Na východním svahu bylo opevnění velmi sofistikovaně zesíleno. Mezi dvě hradby obklopující vrcholovou oválnou plošinu byla vložena třetí hradba. Jde o linii označenou číslicí 3. Před druhou oválnou linií byl dále vybudováno obloukovité opevněné, které už tak mimořádnou fortifikační hodnotu opevnění centrální části hradiště ještě zesílilo. Jde o linii označenou číslem 4.

Na severní straně kopce linie označená jako šest vytváří zvláštní jazykový tvar. Navazuje na linii číslo 2 a lez vidět jak klesá k nejnižšímu bodu zvanému "Der Kessel" česky kotel – pozice označená B, který obtáčí a prudce směřuje k jihu. Na severní straně je zachován obrovský val s vnějším příkopem a v místě kde se obrací směrem na jihovýchod je přerušen bránou. Odtud se lomí a po úpatí kopce pokračuje směrem na východ k pozici označované jako, "Der Löffel "česky lžíce. To už je o něco dále na východ až v polovině svahu. Tyto zbytky hradeb označuje linie 6 a tyto hradby souvisely s hlavním opevněním. Další velká hradba opisovala křivku kolem kopce na východním a jihovýchodním úbočí. V jejím průběhu –označeno jako linie číslo 5 je nápadný její zlom v pravém uhlu kde se stáčí na jihovýchod kde se nacházela další prokázaná brána. Za touto branou, viditelnou už jen jako terasovitá úprava terénu, hradba pokračuje a ve středu jižního svahu se opět stáčí v pravém úhlu na sever stoupá kolmo svahem a připojuje se na opevnění centrální části. Stará cesta vedla od brány v jihovýchodním svahu a vedla poměrně přímo branami v jednotlivých liniích opevněních tedy přes čtyři nejvyšší hradby a na vrchol stoupá obrovský rampou v jihovýchodním rohu.

Valy na vrcholu, tedy všechny čtyři linie včetně těch, které opevnily a zajistily zdroje vody, byly postaveny během doby halštatské. Obvodové zdi byly snad vybudovány v době popelnicových polí. Velké nižší hradby tedy linie 5 a 6 s oběma branami, byla postavena v prvním období laténu, tedy Kelty.
Pozemní výzkum linií opevnění a letecké snímky umožnily velmi přesné zakreslení těchto linií do geografického plánu. Jeho podoba následuje:

Obrázek

Zjišťovací archeologické výzkumy byly provedeny v roce 1907 a 1908. Ty prokázaly, že nižší hradby byly široké až 8 metrů a čelní stěny tvořilo suché-kamenné zdivo s vertikálními dřevěnými výztuhami. Vysoké hradby byly obdobné konstrukce a v horních partiích byly dřevěné konstrukce posíleny – asi proto aby vrchol hradby nebyl příliš těžký a nezatěžoval staticky její základnu. Široké byly asi 5 metrů.
V rámci plošných vykopávek na vrcholové plošině byly nalezeny kulturní vrstvy se značným nahromaděním artefaktů z mladší doby kamenné a několik jich bylo nalezeno i z doby bronzové. Velké množství nálezů je datováno do kultury lidu popelnicových polí. Další velká část jich náleží do střední a mladší doby halštatské Poměrně málo věcí co byly nalezeny věcí patří do starší doby laténské. Nálezy z doby pozdního laténu nebyly nalezeny.

V letech 1989 až 1992 bylo nalezeno a zkoumáno keltského pevnění čtvercového typu. Jde o takzvanou „Viereckschanze". Tyto stavby jsou rozšířené po celé Evropě a pochází podle dostupných datací z přelomu třetího a druhého století před naším letopočtem. Tato lokalita se nachází v údolí na jih od opevněné hory IPF. Vztah tohoto místa k hoře IPF je v současnosti zkoumán.
Následuje letecký snímek archeologického výzkumu tohoto místa:

Obrázek

„Viereckschanzen" - čtyřúhelníkové svatyně – jsou typické pro laténské období. Bývaly to pravidelné čtyřúhelníkové objekty (většinou čtvercové či obdélníkové, výjimečně kosočtvercové) o velikosti mezi 50 až 200 metry, často mají astronomicky významnou orientaci. Obvykle stávaly osamoceně, někde však tvořily oddělenou součást oppida. Objevují se v laténu a pokrývají víceméně celou centrální keltskou oblast. Uvnitř těchto objektů ohrazených valem a příkopem, často s mohutnými bránami, se většinou nacházejí hluboké jámy, v nichž se někdy našly dřevěné sochy „bohů" a jiné obětiny. Uvnitř svatyní se někdy objevují i stopy po malých domcích, které jsou považovány za předchůdce pozdějších galsko chrámků. Ani u nás v České republice takové objekty nejsou výjimkou, jak ukazuje tato letecká fotografie:

Obrázek

Je na ní „Viereckschanzen"po česku v lokalitě Skřípel.

Pokud se podíváme jak to vypadá ze země nic nenaznačuje něco mimořádného. Takže pár slov. Jihovýchodně od obce Skřipel se nalézají pravidelné čtyřúhelníkové valy o rozměru 125x105m. Objekt je podobný keltskému ohrazení typu "Viereckschanzen" a zřejmě jím opravdu je. Valy o výšce až 2,75m nad vnitřní plochou jsou doplněny vnějším příkopem. V areálu, severozápadně od středu byla zaznamenána prohlubeň. Ta by mohla být pozůstatek rituální studny, jaká byla nalezena u většiny těchto sociokultovních staveb. Původní vchod vedl snad ze západní strany. Na začátku minulého století byl patrný val vedoucí zhruba od jihozápadního rohu k jihu a odtud po krátkém průběhu na západ se vracel k prostředku jižní delší strany. Jediný archeologický průzkum z doby před rokem 1878 nepřinesl žádný výsledek. Žádné významné nové poznatky se nezjistily ani pomocí leteckého snímkování.
Pdobných loklait je na našem území několik, velmi známá je ta u Ludéřova, která se nachází jen 4 kilometry od mnou popisované pevnosti na Rmízu u Laškova

Obrázek první: ObrázekObrázek druhý: Obrázek
Obrázek první ukazuje celkový pohled ze země a druhý pak ukazuje výrazně zachovalé valy, které toto místo obklopují.

Tímto jsem doplnil tak trochu téma o letecké archeologii a podívali jsme se kousek vedle do Evropy.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Odpovědět

Zpět na „Ostatní národy“