Temné storočie VII. Čechy po zničení Mojmírovcov.

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Odpovědět
Uživatelský avatar
palo satko
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2528
Registrován: 16/9/2013, 17:59
Bydliště: Pezinok, Slovensko

Temné storočie VII. Čechy po zničení Mojmírovcov.

Příspěvek od palo satko »

Temné storočie VII. "De sagittis Hungarorum libera nos, Domine" Čechy po zničení Mojmírovcov.

Česi po páde Veľkej Moravy.

Česi sa zbavili moravského jarma v roku 895 tým, že sa Spytihněv spoločne s Viťazoslavom poddali cisárovi Arnulfovi. Cisár zomrel v roku 899 a jeho nasledovníkom sa stal Ľudovít IV. zvaný Dieťa, ktorého Maďari porazili v roku 910 porazili v „Prvej“ bitke na Lechu a následné na vojnové útrapy o rok neskôr zomrel. Východofranská ríša sa vymretím po meči dostala do krízy a reálnymi vládcami sa v nej stali vojvodovia.
V bitke pri Bratislave v roku 907 padol aj bavorsky vojvoda Luitpold Korutánsky, ktorý mal aj titul „Dux Boemannorum“ a vládu nad Bavorskom po ňom prevzal jeho syn Arnulf. Ivo Štefan aj Ján Steinhübel zdieľajú názor, že Bohemani po bitke pri Bratislave, kde padol vojvoda ktorému podliehali, vypovedali vazalskú povinnosť voči Bavorom a vytvorili spojenectvo s Maďarmi. Toto konanie ma svoje dve príčiny. Za prvé Maďari zjavne predstavovali väčšie nebezpečenstvo než Bavori.
Druhým dôvodom bolo zastaviť rozpínavosť Saska, ktoré prenikalo do oblasti českých spojencov v Polabí. Spytihněv už v roku 906 využil novú situáciu, ktorú vytvorili Maďari na upevnenie protisaskej koalície a oženil svojho brata Vratislava s Drahomírou, dcérou stodoranského kniežaťa.

Dúdlebi.

Spytihněv tiež využil politickú samostatnosť aj na upevnenie moci Čechov nad ostanými kniežatami vo svojom priestore. Ján Steinhübel píše, že spojeneckých Maďarov nahovoril na zničenie Dúdlebov, ktorí sa odmietli poddať českému kniežaťu a zostali verní Bavorom. Podľa neho Maďari zničili dúdlebské hradiska Bechyně, Branišovice, Katovice, Kuklov, Libětice, Litoradlice, Němětice, Písecká Smoleč a Řepice nielen pre korisť, ale aj v zaujme upevnenia moci Pŕemyslovského rodu. Oproti tomu Naďa Profantová si myslí, že Maďari napadli len niektoré hradiska a za archeologicky naozaj dobre doložene, považuje zničenie malého hradiska – dvorca v Něměticích v južných Čechách, niekedy v prvej tretine 10. storočia. Obr. dvorec v Něměticích
Obrázek

Henrich I. Vtáčnik

V jednom z predchádzajúcich článkov som opísal snahu Henricha I. saského vojvodu prebudovať obranu vlastnej krajiny tak, aby lepšie odolávala maďarským nájazdom. Aj keď niekto predpokladá, že týchto nájazdov sa zúčastnili aj Česi spoločne s inými slovanskými susedmi Sasov, neexistujú pre tento predpoklad nejaké historické zdroje. Na každý pád pŕemyslovské knieža profitovalo z týchto maďarských ťažení minimálne v zahraničnej politike, keďže odpadlo platenie tribútu. V roku 919 ale bol Henrich zvolený za východofranského kráľa a situácia sa dramaticky zmenila.
Henrich získal zdroje celej ríše na účinnejšiu zahraničnú politiku a na miskách váh ohrozenia samotných Čiech sa Henrich stal nebezpečnejší, než nebezpečenstvo plynúce od Maďarov.

Smrť Vratislava.

Knieža Vratislav vládol od roku 915 a zomrel 15.2.921. Ján Steinhübel vychádzajúc zo Šimona z Kézy, ktorý zaznačil: „Keď sa potom usadili v obsadenej Panónii, zbavili nakoniec všetkého majetku Moravu a Čechy, zabijúc v boji ich knieža Vratislava“. Tato bitka bola súčasťou maďarského útoku na Nitriansko, Moravu a do samotných Čiech, ako odveta za vypovedanie spojeneckej zmluvy namierenej proti Sasku.
Na druhej strane Dušan Třesťík pokladá smrť Vratislava ako prirodzenú, aj keď samozrejme hodne predčasnú. Faktom je, že príčiny smrti sa nezachovali. Knieža Vratislav bol pochovaný v bazilike sv. Juraja na Pražskom hrade, z čoho môžeme dedukovať, že naozaj zomrel „v posteli“ alebo padol vo víťaznej bitke s Maďarmi, kdeže jeho telo nezostalo niekde na bojisku, ale bolo prevezené do hradu. Argument, že v zime sa nebojovalo pri Maďaroch samozrejme neplatí. Nomádi mali jasnú taktiku: na usadlých útočili v zime a na nomádov v lete. Nakoniec v predchádzajúcej časti, ktorá sa venuje obdobiu keď Maďari žili v stepiach nad Čiernym morom sa jasne píše, že v zime podnikali útoky na Slovanov.
Takže naozaj sa mohla udiať niečo ako trestná jednorazová vypráva, bez nejakých územných zmien. Jednoducho Maďari potrestali zradne knieža Vratislava smrťou, krajinu vyplienili a tým to skončilo.

Vpád v roku 915

Naproti predchádzajúcemu názoru sa podľa Naďi Profantovej vpád Maďarov udial v rokoch začínajúcej vlády Vratislava niekedy v rokoch 915 až 917. Priamo súvisel s so spojenectvom bavorského Arnulfa s Maďarmi. Podľa jej názoru Vratislav sa ubránil a zaplatením primeraného tribútu si ponechal vládu v Čechách a pripadne ju rozšíril aj na Moravu.

Rentabilita.

Je to také zvláštne slovo pri hodnotení histórie, ale je si treba uvedomiť, že ma veľakrát veľký vplyv na ľudské rozhodovanie. To, že Maďari napadli Čechy raz a možno dvakrát a nie 10 alebo 20 krát na svoj jednoduchý ekonomicky dôvod. Vtedajšie Česko na rozdiel od Západu a neskorého kráľovského Česka, bolo chudobnou krajinou. V krajine stali maximálne tri kostoly, žiaden kláštor a veľmožské dvorce práve neprekypovali zlatom a striebrom. Na druhej strane ale Česi samotní boli srdnatí bojovníci, ako sa veľakrát presvedčili Bavori aj Frankovia a za palisádami hradísk sa dokázali účinné brániť aj rýchlej maďarskej jazde.
Úplné odpadá dôvod, že by si české knieža najalo Maďarov ako spojencov. Knieža malo problém uživiť svoju družinu a reálne neboli v krajine zdroje na zaplatenie desiatych meríc striebra.
Plienenie v krajine tiež neprinášalo veľký zisk, lebo obyvateľstvo sa mohlo ukrývať v lesoch a keď ich aj nomádi pochytali nemali žiaden hodnotný osobný majetok a ani nebol predpoklad, že ich niekto zo zajatia draho vykúpi. Koristníctvo prinášalo Maďarom v Česku viac strát než úspechov.

Archeologické nálezy.

Na podiv v Čechách sa našlo viac artefaktov ktoré je možne pripísať Maďarom. Na rozdiel od Moravy ale medzi nálezmi nepreväzujú, tie ktoré je možne spájať s vojenskými akciami. Presnejšie povedané, zaklial čo na Morave môžeme nájsť napr. rombické strelky na bojisku alebo v telách pochovaných neboštikov ako u Brankovic na južnej Morave, v Čechách su skôr hrobovou výbavou. Medzi nálezmi skôr prevládajú typické ozdoby odevov a opaskov pripadne jazdeckého sedla alebo postroja. Ako som už spomínal predtým, prítomnosť nomádskych streliek na nálezisku nie je vždy zároveň dôkazom prítomnosti maďarských jazdcov a maďarského útoku.
Druhy problém je, že nálezy vo forme ozdôb môžu pochádzať z rôznych historických situácii. Môžu byt darmi alebo mohli byt získané obchodom pri prechode maďarských jazdcov do Saska, môžu byt korisťou z bitky na Lechu, ktorej sa zúčastnili bojovníci z Čiech ale taktiež importom v rámci diaľkového obchodu. Je zaujímavé, že medzi týmito artefaktmi sa nachádzajú aj ženské ozdoby, takže ďalším zdrojom môže byť migrácia celých rodín z územia kde žili Maďari do Čiech.

Smrť sv. Václava.

Nie nebojte sa, Maďarov naozaj nemožno obviniť zo smrti sv. Václava ale smrť tohto svätca ma aj tak zaujímavú spojitosť s Maďarmi. Ako iste viete, sv. Václav bol zabitý družinou svojho brata Boleslava 28. Septembra ale dejepisci ponúkajú rok 929 aj rok 935. Svätec v mladosti žil na hrade Budeč a vyzerá to tak, že Budeč bol dôležitý aj za vlády dospelého Václava.
Na hrade sa našiel hromadný hrob bojovníkov. Odhad počtu mŕtvych kolíše medzi 35 až 60. Šesťdesiat vojakov predstavovalo vo vtedajšom českom kniežatstve významnú silu. Podľa historika Jozefa Žemličku české knieža disponovalo armádou max. 350 až 400 vojakov. Podľa Iva Štefana mŕtvi bojovníci boli družinou kniežaťa Václava a zomreli v boji s prívržencami Boleslava Ukrutného. No a práve to je zaujímavé, že neboštici neboli miestni ale pravdepodobne prišli z Nitrianska.

Cudzinci.

Prítomnosť cudzincov na kniežacích dvoroch Slovanov je bežný jav. Už knieža Rastislav poveril vedením svojho vojska korutánskeho markgrófa Gundakara, ktorý v bitke Moravanov s Karolmanom v roku 869 zahynul. Na českom kniežacom dvore prítomnosť neslovanských cudzincov dokazuje smrť kňažnej Ľudmily. Historici su presvedčení, že svätú Ľudmilu na pokyn Drahomíry zadusili šálom Tunna a Gomonem. Títo dvaja lotri zjavne nemajú slovanské meno a Dušan Třeštík píše že to boli Severania. Na Pražskom hrade archeológovia našli hrob bojovníka s príznačným mečom. Bol pochovaný v 9.storoči ako výskumy jeho zubov dokázali, bol pôvodom zo Severu z Dánska. V polovici 10.storočia začína fungovať diaľková obchodná cesta prechádzajúca cez Prahu a Krakov až do strednej Ázie. Jej európsku časť vo významnej miere ovládali Severania, ktorých poznáme pod názvami Variagovia, alebo Rusi. Po ustálení pomerov v Strednej Europe, ktoré nastalo po vzniku Uhorského kráľovstva sa rozšíril obchod po ceste medzi Prahou a Budínom neskôr nazvanej Via Bohemica. Na obr. je "vikingský meč z Hradčan v Prahe.
Obrázek

Samostatný vývoj.

Porážkou pri Lechu v roku 955 a pravdepodobným výpadom Boleslava proti Maďarom v tom istom roku Boleslavom I. odstránila maďarské nebezpečenstvo. České kniežatstvo sa vyvíjalo v rámci západného sveta niekedy viac a niekedy menej samostatne. Až po zmene tisícročia prichádzajú nove konflikty a spojenectva, ale už nie s maďarskými nájazdníkmi, ale s Uhorským kráľovstvom, ktoré celkom stratilo svoje nomádske znaky a ľahkú jazdu si zabezpečovalo rovnako ako Nemci alebo Taliani sto rokov predtým. Uhorskí králi si najímali nomádskych Pečenehov a neskôr Polovcov a Kumánov.
Obrázek
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12902
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Temné storočie VII. Čechy po zničení Mojmírovcov.

Příspěvek od Rase »

Moc pěkně sepsáno
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Temné storočie VII. Čechy po zničení Mojmírovcov.

Příspěvek od Pátrač »

Hradiště u Němětic je velmi zajímavé:

Hradiště Hradec u Němětic - umístěné na okraji terasy nad řekou Volyňskou s malou ostrožnou bylo malé a spíše než označení hradiště by sneslo označení opevněný dvorec. Ale to není až tak důležité. Víme, že bylo osídleno ve dvou obdobích. A protože vše co bylo zjištěno je pro tuto práci důležité, podíváme se na to pečlivěji.

Osídlení první: doba halštatská, osídlení v letech asi 580 až 480 před naším letopočtem.
Obrázek
V této době bylo hradiště na východní a jižní straně dobře chráněno strmými svahy, proto bylo na tomto místě opevnění omezeno pouze na lehčí formy dřevěného ohrazení. Na přístupné, severní a západní straně, bylo hradiště chráněno v této době příkopem a palisádou. Příkop, široký 4 až 5,8 m a hluboký 0,6 až 1 m, byl umístěn vně ohrazení ve vzdálenosti 6-12 m od palisády. Dřevěná palisáda byla ale dvojitá, postavená z kůlů, zahloubených do země a s vnitřním prostorem, vysypaným hlínou. Tím získala charakter lehčí skořepinoví hradby. Opevnění vymezovalo plochu o rozměrech přibližně 70 x 140 m. Brána byla umístěna na západní straně opevnění.

Němětické hradiště bylo jak jsem uvedl spíše opevněným dvorcem tak jak je věda zná ze sousedních Bavor a z našeho území. Nález luxusních předmětů pak svědčí o možnosti vyššího postavení obyvatel této pevnůstky. V době halštatské toto místo zaniklo bez zjevných příčin

Osídlení druhé: doba hradištní od druhé poloviny 9. století do zániku na počátku 10. století
Obrázek
Uteklo 1200 let a na tuto lokalitu pohlédlo oko nového stavitele. Možná rozeznal stopy starého opevnění, možná si jen tak jako jeho předchůdce všiml velmi dobré polohy. A toto místo bylo znovu osídleno a opevněno. Opevnění slovanského hradiště bylo vybudováno na stejném místě jako opevnění předchozí, halštatské. Místo palisády tu však v této době stála již opravdová dřevohlinitá hradba s čelní kamennou zdí. Příkop před hradbou obnoven nebyl. V této době bylo hradiště rozděleno na dvě části příkopem 8 metrů širokým a 1,3 metru hlubokým, lemovaným palisádou. Brána do vnější části hradiště byla umístěna v jihozápadním rohu hradiště, brána do vnitřní části v jižní části valu.

V přední části hradiště které asi sloužilo pro vojenskou posádku a ustájení zvířat byly objeveny pozůstatky pouze jedné stavby, v jihozápadním rohu opevnění vedle brány, jenž je možné interpretovat jako strážní domek. V druhé části hradiště - akropoli, v jeho centru, stála jedna či dvě větší stavby s kamennou podezdívkou, snad sídlo vládce. Ostatní stavby byly situovány při severovýchodním obvodu akropole.

V době hradištní se zdá, že jednou z hlavních funkcí obnovené pevnůstky byl dohled nad obchodní stezkou, který jistě vyžadoval stálou vojenskou posádku. Vnitřní část dvorce s jeho zástavbou kamennými podezdívkami by mohla být dokladem přítomnosti slovanské elity a snad i dokladem toho, že zde mohlo být knížecí sídlo.

Tato pevnůstka u Němětic byla zničen vojenskou akcí. Je vidět, že byla opuštěna ve velké rychlosti, o čemž svědčí velké množství nálezů i takových předmětů, které by při pokojném opuštění místa byly určitě vzaty s sebou. Dalším důkazem násilného zániku jsou stopy po požáru a nález téměř stovky železných hrotů šípů. Když vezmeme v úvahu, že převážná část vystřelených šípů byla vítězi sebrána odnesena po boji, musela být o toto místo svedena tvrdá bitva.

I to by mohlo svědčit o tom, že toto místo v obou epochách, ale hlavně v době hradištní bylo velmi významné. CO je pro mě novinkou, že bylo zničeno nájezdem Maďarů. A tedy jsem zase o něco chytřejší.

Dobrá práce Palo. :up:
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Jiří Fidler
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 270
Registrován: 2/12/2016, 19:49

Re: Temné storočie VII. Čechy po zničení Mojmírovcov.

Příspěvek od Jiří Fidler »

Poznámky k článku:
Rok 895
Jedná se o jeden z důležitých mezníků českého státu. Akce dvou knížat v bavorském Řezně je první písemnými prameny zachycenou diplomatickou aktivitou představitelů českého státu. Osoba Spytihněva je jasná, osoba druhého knížete je stále interpretována s představou na kmenové rozdělení Čech, o němž lze stále více pochybovat. Čechové jako slovanský kmen žijící v české kotlině jsou zmiňováni ve franckých pramenech od konce 8. století a NIKDY se nedělí na nějaké další kmeny.
Jméno toho druhého knížete je v análech uvedeno jako "ui uitizla". Stačí zaměnit "i" za "r" a osoba je bez problémů identifikována - Spytihněvův mladší bratr a jeho nástupce Vratislav. Když je možné ze jména napsaného jako "goriwei" učinit Bořivoje, tak v tomto případě je změna marginální. Onen hypotetický Vitislav, Vítězslav apod. je udržován jen z toho důvodu, aby teorie o rozdělení Čech na kmenová knížectví před vládou Boleslava měla nějakou podporu. Přitom žádný z pramenů 10. století, jak analistického, tak hagiografického původu nezná kmenově rozdělené Čechy. Jedinou výjimkou je Kristiánova legenda (kouřimský kníže), o níž však nemůžeme jednoznačně tvrdit, že z 10. století pochází.
Archeologicky se nepodařilo lokalizovat žádné hradiště, jež by si na přelomu 9. a 10. století mohlo činit ambice na druhé mocenské centrum v Čechách. Česká knížata, Bořivojem I. počínaje, si hledala a nacházela manželky mimo Čechy. Bořivojova manželka Ludmila pocházela ze sálského Srbska (legenda Fuit in provincia Boemorum), Spytihněvova manželka pravděpodobně z Moravy (archeologický rozbor pohřební výbavy), Vratislavova manželka pocházela z Havolanska (všechny václavské legendy) a Boleslavova 1.(?) manželka pravděpodobně pocházela z Bulharska (opis denáru a jazykový rozbor jména). Navíc Vratislav I. byl natolik významný panovník, že jej za nějakým účelem navštívil veronský biskup Notherius, jenž by se těžko vypravil za jakýmsi "středočeským knížetem" (představa J. Slámy o rozsahu Vratislavova panství).
V roce 955 mohl Boleslav I. poslat k řece Lechu POMOCNÝ oddíl o síle 1 000 elitních vojáků (tedy jezdců). To znamená, že v té době měl k dispozici vojsko o síle několika tisíc mužů. Já sám bych to odhadl na 3 000 až 3 500 jezdců a 500 až 1 000 dalších vojáků v posádkách na hradištích. I s využitím volných žoldnéřů ze všech stran muselo tak silné vojsko vznikat postupně, se sjednocováním výcviku i výzbroje. tedy lze předpokládat, že již Vratislav měl k dispozici mnoho set (možná i více, než tisícovku) vojáků - jezdců i příslušníků posádek na hradištích.
Při předpokladu celonoční strážní služby, nutnosti střežení jak bran, tak celé linie valů (byť jen pochůzkou) dostaneme strážní směnu o síle minimálně 10-12 mužů. Pokud budeme uvažovat o čtyřech směnách na noc, dostáváme cca 50 mužů na střežení jednoho hradiště jako minimální posádku. Kolem roku 950 máme jen v Čechách více než desítku správních hradišť a Boleslavova moc v té době již s vysokou pravděpodobností sahala nejen na severní Moravu, ale i do Slezska. Toto jsou čísla, která nelze jen tak snadno vyvrátit. Je možné je pouze ignorovat, jako celou metodiku vojenských dějin, což kolegové historici i archeologové dělají téměř bez výjimky. Dovoluji si proto tvrdit, že jimi prezentovaný obraz českého státu 9. a 10. století je v mnoha ohledech zcela mylný.+
Jiří Fidler
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 270
Registrován: 2/12/2016, 19:49

Re: Temné storočie VII. Čechy po zničení Mojmírovcov.

Příspěvek od Jiří Fidler »

Němětice
Slovanské hradiště je krásným příkladem pro pokus o vojenskou interpretaci, jejíž výsledky nebudou zcela v souladu s archeologickými představami, které zde interpretoval Pátrač. Hradiště mělo plochu necelých 0,4 ha, jeho opevněný obvod měl délku cca 400-450 m. Typická noční strážní směna mohla vypadat následovně - dva muži v hlavní bráně, jeden muž pochůzka na levé kratší straně, jeden muž pochůzka na pravé kratší straně (nad srázem), po dvou mužích na obou delších stranách, jeden muž v bráně vnitřního valu a jeden muž na vnitřním valu. Celkem by tedy strážní směna čítala minimálně 10 mužů. Při počtu minimálně čtyř směn na noc dostáváme stálou posádku hradiště, čítající až 50 mužů. Část z nich - strážní na valech - mohla pocházet z usedlého obyvatelstva (strážní povinnost kromě jiné činnosti), takže by žili v oněch polozemnicích postavených při valu. Střežení klíčových míst (hlavně brána) bylo asi svěřeno "profesionálům", kteří zčásti obývali onen objekt při bráně vnějšího valu, zčásti pak větší objekt na akropoli. Tento objekt má sice kamennou podezdívku, ale není ohrazen, což jej - podle mne - diskvalifikuje jako příbytek nějaké nobility. Spíše vypadá jako miniatura tzv. halového objektu ze Staré Kouřimi z poloviny 9. století, jež je interpretována jako stavba umožňující ubytování družiníků bez rodin. Část strážců mohli být jezdci (možnost pastvy pro koně na předhradí), kteří by přes den vyjížděli do bližšího okolí. Kromě průzkumu mohli také v přidělených vesnicích odebírat určené naturálie. Možní usedlí strážci valů s rodinami se mohli zabývat řemeslnou činností s expedicí výrobků pro vesnice v širším okolí.
Lze předpokládat jednu osobu z "vyšších kruhů" jako velitele hradiště (onen fragment meče se stříbrným zdobením). Absence dvorce na hradišti ukazuje na absenci jeho případné rodiny - mohlo tedy jít o mladého (max. 20-22 let) člena rodiny zasloužilého knížecího družiníka s určitými prvotními zásluhami (účast v akci, absolvovaný výcvik), který měl velením na strážní výspě získat další zkušenosti a zásluhy.
Souhlasím tedy s tvrzením, že šlo o strážní hradiště u jedné ze zemských stezek, osazené "kombinovaně" (několik svobodných profesionálů + strážní službou povinní muži usazených řemeslníků/lovců/rybářů). Předpokládal bych asi 10-15 profesionálů-jezdců a celkový počet asi 300 usedlých osob včetně dětí.
Strážní služba hrazených prostor má své standardy, jež se v průběhu staletí až tak výrazně nemění. Prosil bych tedy návštěvníky fóra se zkušenostmi ze strážní služby, aby se - s přihlédnutím k náčrtu hradiště - k nastoleným počtům mužů strážní směny vyjádřili.
Naposledy upravil(a) Jiří Fidler dne 18/3/2018, 18:18, celkem upraveno 1 x.
Jiří Fidler
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 270
Registrován: 2/12/2016, 19:49

Re: Temné storočie VII. Čechy po zničení Mojmírovcov.

Příspěvek od Jiří Fidler »

Rentabilita
Představu o "chudých Češích" v 1. polovině 10. století považuji za zavádějící. Poplatek do říše, jenž byl stanoven v roce 806 a téměř každoročně placen, nebyl nijak malý - 120 volů a 500 hřiven stříbra (Kosmas). Zároveň však byl pro zemi únosný, protože vcelku nebyl zpochybňován. Říše sice několikrát neměla možnost platbu vynutit, to ale nic neměnilo na jeho dlouhodobé existenci (první český kronikář o něm psal jako o "starobylém" na počátku 12. století - tedy po 300 letech jeho výběru). Země byla protkána sítí obchodních cest již v první polovině 10. století, některé cesty jsou zmiňovány již v 9. století. Kde jsou komunikace, tam je obchod. Ibrahím ibn Jakúb dorazil do Čech cíleně, tedy byl přesně informován o možnostech obchodních vztahů, které se vyvíjely jistě desítky let. Pro Maďary by tedy asi nešlo o kořistnicky nezajímavé teritorium (ostatně zajatce-otroky lze získat v každé obydlené krajině), ale spíše hůře dostupné. Kosmova charakteristika Čech jako přírodní pevnosti obklopené špatně prostupnými lesy mohla být hlavní překážkou. Zahrazení průsmyků záseky bylo otázkou spíše hodin, než dnů, hloubka pohraničních hvozdů vytvářela špatné zásobovací poměry pro nomádské tlupy o stovkách příslušníků (nedostatek denní pastvy pro koně při pronikání pohraničními zalesněnými horami).
Pokud bychom se shodli, že ony Němětice mohly v případě nebezpečí mít až 60-70 obránců (všichni muži, na některých místech valu i ženy), maďarský oddíl o 100 až 150 jezdcích by na hradiště nestačil, pokud by se mu nepodařil překvapivý útok. Přesto by boj o hradiště trval takovou dobu, jež by zcela jistě umožnila vyslat varování (oheň - kouř). Systém obrany zemských stezek by po varování fungoval zcela jistě spolehlivě. Malý maďarský zájem o Čechy bych tedy rozhodně nespojoval s nízkou životní úrovní a nemajetností obyvatelstva, ale spíše s úspěšným systémem obrany teritoria, moderně řečeno.
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4130
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: Temné storočie VII. Čechy po zničení Mojmírovcov.

Příspěvek od Alfik »

Ta téze o "chudosti" Čech je vskutku neudržitelná. naopak - Čechy a Morava byly až do vlády Lucemburků velmi bohaté, především díky těžbě zlata a stříbra. Sám bydlím v Jeseníku, dříve Freiwaldau, což bylo ve 13. - 14. stol. důlní město s výtěžkem "několika centýřů zlata výtečného", což znamená těženého v dole (výtečné = vytýkané ze země, zlato těžené rýžováním se označovalo jako "plavené" či právě "rýžované").
Je samozřejmě otázkou, zda právě chudnutí země po velkolepých stavebních projektech Karla IV, spolu s vytěžeností hl. zdrojů, resp. nutností těžit ze stále větších hloubek a tím drážeji, nevedlo např. i k husitským bouřím.
Že vedlo k úpadku významu a politické váhy, to je jasné. Habsburský centralismus to už jen dodělal.
A dnes kdy je vše o obchodu, je Česko už nadobro v pérdeli, pane hrábě, protože nemá přístup k moři... jedině zůstat v EU chca nechca :)
Mimochodem, s počty strážných nelze než souhlasit. Já osobně považuji cca 50 mužů za nejnižší stav na jakémkoli hradě či tvrzi. A když si vezmeme že máme zříceninu na každém kopci... vyjde nám obraz českých zemí spíše jako ježek, s bodlinami na každé straně než jako nějakého ušmudlaného, zapomenutého kraje :)
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12902
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Temné storočie VII. Čechy po zničení Mojmírovcov.

Příspěvek od Rase »

50 můžů na hradě a tvrzi ? realita byla mnohem nižší. Nevýznamné hrádky fungovaly spíš pro výběr cla a podobně, osádka v mírovém stavu činila spíš jednotky ozbrojenců (+ nějaký ten úředník a posluhy). Tvrz je otázkou, ale tam záleželo kolik si pán mohl dovolit živit lidí. Taky to ale nebude o moc víc. Ve vrcholném a pozdním středověku ty armády byly dost malé - v tomhle nejde věřit Jiráskovi a zápiskům z husitských válek, které hodně přehánějí. V pozdním středověku bylo i 50 žoldáků silou co by dokázala obsadit a udržet menší město/městečko.
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4130
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: Temné storočie VII. Čechy po zničení Mojmírovcov.

Příspěvek od Alfik »

Jiráskovi sice věřit nejde, ale fyziologii věřit jde. S pár muži prostě každodenní celonoční služby nedodržíš. V tom má Jiří Fiedler pravdu.
Hele, je to jako v tom vtipu ze školy. Znáš jistě ten příklad z matiky, že "když jeden kopáč vykope metr za den, kolik lidí potřebuješ na tunel Blanka?" Odpověď je, že k těm kopáčům potřebuješ ještě mistra, dílovedoucího, mzdovou účetní, svačinářku, mluvčího pro TV... a také musíš na každých 6 chlapů počítat nejméně jenoho na dovolené a jednoho na absence (i ty omluvené), atakdáleatakdál.
Jeden muž vydrží držet celonoční stráž jeden den na jedné straně - ale nevydrží to každý den a nemůže být na obou stranách současně. Takže, jak správně ponamenává kolega, potřebuješ na každé stanoviště tak 4 muže na noc, krát počet stanovišť, plus něco jako náhradu za nemocné, raněné a dovolenkáře, plus další členy osádky a nějaké ty velitele, cvičitele, apod.
A najednou je z několika jedinců několik desítek jedinců.
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11405
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Temné storočie VII. Čechy po zničení Mojmírovcov.

Příspěvek od Zemakt »

Selský rozum. Já bych se spíš ptal, zdali lze dnešní minimum pro výkon str. služ. aplikovat na tehdejší.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Jiří Fidler
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 270
Registrován: 2/12/2016, 19:49

Re: Temné storočie VII. Čechy po zničení Mojmírovcov.

Příspěvek od Jiří Fidler »

Pro Rase:
Nebavíme se o hradě či tvrzi, což je 13. a vyšší století, pohybujeme se v 9. a 10. století. V takovém případě již nejde o tzv. útočištná hradiště (stahovalo se do nich obyvatelstvo z vesnic v širokém okolí), ale o počátek hradišť správních. Správní hradiště však bylo strukturováno, mělo na akropoli jeden či více dvorců se samostatnou fortifikací. V Něměticích nebyl takový dvorec zatím objeven, což neznamená, že tam nebyl. Zatím tedy lze toto hradiště považovat za typ strážního hradiště na zemské stezce poblíž pohraničního hvozdu. Jako takové muselo být střeženo, a proto by mne zajímal názor těch, kdo mají zkušenost se strážní službou, zda jsou moje "tabulky počtů" správné či nikoli. U strážního hradiště lze také počítat s určitou průzkumnou činností, i zde mne zajímá názor odborníků. Vcelku nechápu, co s tím má společného Jirásek, případně Švandrlík (psal také o Břetislavovi a Jitce).
Naposledy upravil(a) Jiří Fidler dne 20/3/2018, 14:45, celkem upraveno 1 x.
Jiří Fidler
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 270
Registrován: 2/12/2016, 19:49

Re: Temné storočie VII. Čechy po zničení Mojmírovcov.

Příspěvek od Jiří Fidler »

Pro Zemakt:
Vše souvisí s pocitem bezpečnosti. Kolem hradiště nebyl koridor s probíhajícími psy, hlídka neměla noktovizor, v předpolí se nenacházely nástrahy se světlicemi. Vše musel řešit zrak a částečně sluch. Pokud bylo hradiště první za pohraničním hvozdem, na bdělosti jeho hlídek závisela bezpečnost celého okolí i bezpečnost správního hradiště. Zemská stezka, procházející hvozdem, nebyla zatarasena - záseky se prováděly v případně akutního nebezpečí a byly hotovy za několik hodin. Proto lze předpokládat, že ze strážního hradiště vyjížděly jízdní hlídky do hvozdu i před něj, aby sledovaly případný pohyb. Takový výjezd mohl trvat celý den, a pak bylo nutné se někde po návratu uložit, postarat se o koně apod. Těžko mohl jezdec po celodenním harcování ještě 4-6 hodin zevlovat za palisádou na stráži. Takže si nemyslím, že by se základní normy strážní činnosti až tak moc lišily.
Odpovědět

Zpět na „Evropa“