Trojúhelné věže na středoevropských hradech

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Odpovědět
Uživatelský avatar
t.hajek
7. Major
7. Major
Příspěvky: 436
Registrován: 26/2/2009, 12:03
Bydliště: Praha

Trojúhelné věže na středoevropských hradech

Příspěvek od t.hajek »

Trojúhelné věže na středoevropských hradech
..a vlastně nejen na nich..

Obrázek


Trojúhelná věž.. má vůbec smysl použít takový opevňovací prvek s ohledem na relativní náročnost jeho stavby a nevýhodnost vnitřího prostoru? Jak nám ukáže několik případů, rozhodně to pro středověké stavitele nějaký smysl mělo.

Podoba hlavních věží si prošla krásným vývojem od čtverhranných po okrouhlé, ať už se jedná o donjony či bergftity. A samozřejmě se řešilo jak nejlépe tyto stavby ochránit před účinky ostřelování. A nejen vlastní stavby, ale také prostor za nimi, zejména ve středoevropském prostředí (kam s ohledem na vývoj hradní architektury počítám i německé oblasti říše). Nebudu zde popisovat vývoj donjonů a bergfritů jako celku a rovnou se podíváme na možné příčiny vzniku trojhranných věží.

Čtverhranné věže v oblastech říše obykle ztrácejí svou obytnou funkci, kterou zde měl palác, krytý právě za věží. A i zde se hledá jak nejlépe ochránit věž před ostřelováním. To nejjednodušší je natočit čtverhrannou věž nakoso vůči směru ohrožení (Cheb, Landsberg v Alsasku).

Obrázek Obrázek
Cheb, Landsberg

Později se ve směru ohrožení nároží nepravidelně protahují až vznikají pětiboké věže, rozumný prúnik ochrany z vnějšku a využitelného prostoru. Ty mohou být čtverhranné s trojúhelným čelem (Raabs, Schauenstein, ale třeba i donjon hradu Crest v Laguedocu), pravidelně rozvržené (Hollókö) nebo mají výrazně protažené nároží do břitu (Čachtice).

Obrázek Obrázek Obrázek
Schauenstein, Hollokö, Čachtice

V Alsasku, se objevují i pětiboké věže s velmi tupými úhly stěn, která navazují na čelní nároží na Bernsteinu či Ortenbourgu. Celek už se velmi blíží trojúhelníku. Věže se do nádvoří obracejí rovnou stranou a je zde tedy lepší možnost využítí prostoru než v případech, kdy sem zasahuje nároží čtverhranné věže (výše uvdený Landsberg). Další výhodou je vnitří prostor věže, kde zůstal zachován pravidelý čtverhranný rozměr.

Obrázek Obrázek
Bernstein, Ortenbourg

Někde také došlo k redukci čtvrté strany na úplné minimum, jako na Haldensteině ve Švýcarském kantonu Chur. Čtvrtá strana je maximálně minimalizována, přesto zůstala a bergfrit navazující na obytné vícepatrové budovy za sebou lze prakticky považovat za trojhranný. Jako dispozice je to poněkud něčitelné, doporučuji kliknout na tento odkaz https://sketchfab.com/models/29c300011b ... 7b91a378c3. Je tam báječný detailní 3D model současného stavu, s kterým si lze pohrát. Podobně na tom byl i Grenzau na Rýně u Koblenze.

Obrázek
Grenzau

Odtud byl jen krůček k opravdové redukci počtu nároží. Nastíněný vývoj by celkem dával smysl, ale k užívání jednotlivých typů věží docházelo v čase nerovnoměrně a to i v oblastech navzájem kulturně propojených. Nejdůležitější bylo nároží směřující proti směru útoku, k němu přiléhající strany pak svíraly různý úhel. Hojné používání pětibokých věží v Podunají dalo vzniknout myšlence na věž s pouhými třemi stranami, což snad mohlo stavbu i zlevnit. První takovou věží je bergfrit hradu Rauheneck jižně od Vídně. Věž byla postavena patrně kolem poloviny 12. století a odtud se její použití rozšířilo na další hrady Dolních Rakous, Štýrska a Uher. Nejednalo se ovšem, jak uvidíme, o nijak masovou záležitost.

Nyní si podrobně ukážeme tři vybrané ukázky, které jsem měl to štěstí navštívit


Obrázek

Hrad Rauheneck

48°00'21.6"N 16°12'18.3"E


Krátce k historii hradu. Vznikl na místě, kde bylo osídlení již v době kamenné a k roku 1000 je zde doložena ves. Na přelomu 11. a 12. století zde pak byl postaven hrad, po kterém se ptal Hartungus z rozvětveného ministeriálního rodu von Türsen. Ten svědčí na zakládací listině kláštera Heiligenkreuz, kde se píše „de Rauhenegcke“. Na konci 13. století odtud po okolí škodil Jindřich z Pillichsdorfu. Se svolením vévody Rudolfa III. Vídeňští měšťané hrad oblehli a dobyli. Záhy byl však obnoven. Roku 1384 rod vymřel a hrad získali rytíři von Wallsee. Reinprecht von Walsee byl straníkem vévody Arnošta při jeho sporu s Leopoldem a tak byl Rauheneck obsazen roku 1408 jistým Stielbergem, Leopoldovým purkrabím Mödlingu, který se stal postrachem okolí. O rok později se do jeho vlastnictví opět vrátili původní majitelé.

Obrázek
Vstup s bergfritem

Roku 1461 byl prý dobyt husity… snad bratříky ze Slovenska, žádné české vojsko do Rakous v tomto roce netáhlo. Roku 1463 se hradu lstí zmocnil vůdce žoldnéřské skupiny František von Haag, který držel i blízký Baden. Za rok byl lapen a jako škůdce popraven. V roce 1477 byl dobyt vojsky Matyáše Korvína. V roce 1483 zemřel poslední rytíř von Walsee Reinprecht V. a panství přešlo na zeměpána. Roku 1495 byl při obhlídce popsán jako zcela zpustlý a roku 1529 mu poslední ránu zasadili Turci.

Obrázek
Plánek z konce 19. století

Hrad střeží vstup do údolí Helenentalu, kudy vedla důležitá cesta ke klášteru Heiligenkreuz. Zhruba obdélná dispozice byla postavena na strmém a mírně se zužujícím opyši. Hrad vznikl nejméně ve třech fázích. Nejstarší je obdélné nádvoří z 12. století, v jehož čele byl na nejvyšším místě dispozice postaven mohutný trojhranný bergfrit na půdorysu rovnoramenného trojúhelníka se základnou 20 metrů a stranami 15, 4 metru dlouhými. Se silou zdi dosahující 3 metry dosahoval výšky 25 metrů.

Obrázek Obrázek
Bergfrit – boční strana s okénky, zadní část věže

K útočníkům se obracel tupým břitem a zdi na břit navazující obsahují několik osvětlovacích a pozorovacích štěrbinových okének připomínajících střílny. Ze západního nároží věže vycházela vysoká osmimetrová hradba proražená kulisovou branou, kudy se vcházelo na nádvoří. Celou jeho vyvýšenou východní stranu zaujal dlouhý trojprostorový palác přiléhající až k bergfritu. Hlavní obytné budovy tak byly hmotou věže dokonale chráněny. Do bergftitu se vcházelo dodnes zachovalým portálem ve druhém podlaží, patrně po pavlači z patra paláce. K západní straně nádvoří přiléhaly drobnější stavby - vedle brány stála strážnice, v severní části byla vyhloubena cisterna, později přibyla kuchyně, stáje.

Obrázek Obrázek
Nádvoří a palác

Na severní straně zakončovala nádvoří příčná hradba. Na tuto hradbu navázalo na přelomu 12. a 13. století nové čtverhranné nádvoří, jehož severovýchodní nároží zaujala pozdně románská kaple s polookrouhlou apsidou směřující netradičně na jih. Na východní straně vyrostla dvouprostorová budova navazující na palác. V nové příčné severní hradbě tohoto nádvoří byla malá výpadová branka. Poslední rozšíření hradu vzniklo s ohledem na zabezpečení vstupu na přelomu 14. a 15. století. Před bergfritem vzniklo oválně zalamované předbraní či příhrádek se strážnicí. Vstup vedl kulisovou branou umístěnou přímo v ose břitu bergfritu. Před příhrádkem byl rozšířen příkop, který dosáhl šířky 12 metrů.

Obrázek
Zadní část s výhledem na Rauhenstein

Bergfrit byl poprvé zpřístupněn návštěvníkům již v roce 1810. Po roce 1961 byl celý hrad zakonzervován, přičemž poslední úpravy bergfritu jsou z tohoto tisíciletí. A stojí za to. Věž je také volně přístupná se schodištěm, dřevěnými stropy a měděnou střechou. Je odtud báječný výhled třeba na protilehlý hrad Rauhenstein.


Obrázek


Uhrovský hrad, Uhrovec

48°45'15.4"N 18°23'28.7"E

Hrad nechal vybudovat patrně trenčínský župan Báš z rodu Hunt-Poznan nejpozději v šedesátých letech 13. století. Roku 1295 jej výměnou za několik vsí v Tekově získal Matúš Čák. Výměna to byla poněkud nerovnoměrná a Bášův syn Petr si stěžoval, že k ní došlo pod hrozbou smrti. Po Matúšově skonu roku 1321 hrad získal král Karel Robert a až Zikmund Lucemburský jej roku 1389 daroval svému podporovateli Stiborovi ze Stibořic (také psaný jako Ctibor ze Ctibořic). Po smrti Stibora mladšího roku 1434 hrad opět připadl králi. V roce 1435 jej získala Zikmundova manželka Barbora Celjská a v roce 1439 jí ho zabavil a na svou manželku Alžbětu převedl král Albrecht Habsburský. Záhy hrad získal válečník Pankrác ze Sv. Mikuláše, kterému byl potvrzen do dědičné držby roku 1453. V roce 1483 byl hrad zastaven Ondřeji Danffymu a později část připadla také Ondřeji Kolárovi z Výčap. V roce 1506 Barbora Danffy dala hrad do zástavy Vavřinci Salczerovi ze Záblatí. V roce 1530 hrad získal Petr Szilagy řečený Doktor, podle svého působení u královského dvora. Ovšem i jinak se asi celkem vyznal a provozoval zde penězokazeckou dílnu.

Obrázek
Rekonstrukce hradu v 17. století

V roce 1547 Ferdinand I. udělil panství Františku Zayovi, přičemž tento musel vyplatit nároky vdovy po Szilagyim, konkrétně částky za stavební úpravy. Poměrně dobře bráněný hrad sloužil v 17. století jako útočiště jednak pro členy rodu Zaya, ale také pro bohatší lid a drobnou šlechtu z okolí, kteří zde schovávali nejen peníze, poklady, ale například i cenné listiny. Veškeré vojenské akce 17. století se ale poněkud zastrčenému hradu vyhnuly a Zayové jen řešili, kdo se má o hrad starat. Společná péče nedělala dobrotu a Štěpán Zaya si například nechal potvrdit listinu, kde se uvádí, že nutné úpravy a údržbu zajišťuje jen on a ostatní příbuzní to ignorují. Na počátku 18. století vyhořel dolní hrad, byl však opraven. V průběhu století zde bydlí jen několik strážných a hrad sloužil částečně jako vězení, ale také příležitostné lovecké sídlo. V roce 1802 jej nechali Zayové provizorně opravit včetně poničené střechy. V roce 1848 byl vyrabován a vypálen oddíly Hurbanovců a začal pustnout.

Obrázek
Plánek hradu

Hrad byl postaven na skalnaté zhruba lichoběžné ostrožně. Nejohroženější severozápadní vrchol dispozice proti přístupové cestě zaujala trojúhelná věž. Od ní vybíhala silná hradba k jihu, kde v dalším vrcholu nádvoří stála branská věž. Od ní směrem na východ běžela po hraně skal hradba končící původně patrně původně nějakou obdélnou stavbou na nejnepřístupnějším místě hradu. Miroslav Plaček a Martin Bóna ve své Encyklopedii Slovenských hradů uvádějí, že poslední vrchol zaujala patrně obytná věž. Odtud vedla hradba severozápadním směrem, kde se dvakrát pravoúhle lomila a napojila se na trojúhelnou věž. Záhy byla na nejchráněnějším místě nad skálou na jihovýchodě postavena ještě gotickorománská plochostropá tribunová kaple.

Obrázek Obrázek

Interiér kaple, Uhrovec z východu s kaplí v dolních podlažích

A tady je trochu nejasnost, jak vypadala tato část hradu. Zmiňovaný donjon není nijak archeologicky doložen. Jeho předpokládané masivní zdi by měly být celkem patrné, ale kde nic tu nic. Stejně tak nedává smysl ono pravoúhlé lomení hradby, když by bylo snazší přímé nebo oblé vedení po skalní linii. Tato původní hradba vysloveně vybízí k tomu, aby zde stál palác. Ovšem ani pro to archeologické nálezy nehovoří. Mohl být snad jen lehčí dřevěné konstrukce a později zanikl, respektive byl nahrazen. Tomu by snad nasvědčovala i svatba kaple prakticky mimo nádvoří. Proč byla postavena mimo? Možná proto, že na nádvoří už nebylo místo a navíc by navazovala na palác.

Snad za Stibořiců byl na konci 14. století do severního zalomení hradby nad skálou postaven obdélný palác nebo byl výrazně „od základů“ přestavěn palác starší. V druhé polovině 15. století Pankrác ze Sv. Mikuláše doplnil nový palác mezi Stibořickou stavbu a kapli. Na konci 15. století byla také zlepšena obranyschopnost hradu stavbou předbraní či branské budovy v jihozápadním rohu vně jádra. Vznikla pětiboká stavba, která se napojila na původní portál branské věže. Vstup vedl od severozápadu a cesta se zde otáčela o nějakých 300°.

Obrázek Obrázek
Nádvorní fasáda paláce, průjezd na hlavní nádvoří

Petr Szilagy v letech 1533 až 1546 realizoval velkou modernizaci hradu s ohledem na zlepšení jeho obranyschopnosti. Vznikl dolní hrad západně od jádra. Vstup sem vedl přes příkop po mostě, který kontrolovala vysunutá nepravidelně oválná dělostřelecká bašta. Most ústil do zatažené čtverhranné branské věže a pokračující hradba se pak napojovala na vrchol trojbokého bergfritu. Z již zmíněné severní dělostřelecké bašty vedla hradba rovně jižním směrem, kde se napojila na tentokrát pravidelnou třičtvrtě okrouhlou baštu s tři metry silným zdivem. Od této bašty se hradba napojila na starší pětiboké předbraní. V blízkosti západní zdi jádra byla vyhloubena okrouhlá cisterna. Drobnějšími úpravami si prošel i horní hrad, kde vznikla obdélná budova na severu navazující na palác. Menší úpravy také proběhly v paláci samotném. K roku 1549 máme rámcový účet za tuto přestavbu. Za tesařské práce – 500 zlatých. Za vyhloubení příkopu a cisterny v dolním hradě - 1 000 zlatých. Za stavební práce na horním i dolním hradě a materiál - 4 000 zlatých.

Obrázek
Most kontrolovaný dělostřeleckou baštou

Zayové pokračovali v přestavbách dokončených roku 1589 už v renesančním duchu. Dolní hrad získal do nádvoří u jižní bašty hospodářskou budovu. Další hospodářská budova navazovala na baštu vně jižní hradby. Ovšem hlavní stavební činnost proběhla v horním hradě, který byl výškově sjednocen, čímž původní věže pohledově zanikly. Za trojhranným bergfritem bylo postaveno obytné křídlo dosahující jeho výše. Na severu navazovalo na stavbu vybudovanou v předchozí etapě. Branskou věž na jihu pohltilo další obytné křídlo ve tvaru L s průjezdem v přízemí. Odtud vedlo podél jižní hradby úzké křídlo ke kapli. Ta byla zvýšena stejně jako hlavní palác. Severovýchodní fronta paláce získala z vnější strany mohutné opěráky a pilíře v celé výšce paláce, přičemž nahoře nesly novou obrannou střeleckou galerii. Také pětiboká branská budova vně jádra byla zvýšena a měla celkem pět podlaží.

V 17. století došlo k dalším úpravám v horním hradě a byl nově upraven vstup. Most získal nové pilíře a před původní bránu bylo přistavěno rozšíření zasahující do příkopu. Hrad se nyní snaží zachránit Občianske združenie Hrad Uhrovec. Zřejmě hlavním podnětem se stala destrukce nároží pětibokého předbraní v roce 2004, kdy zdivo odpadlo ve výšce čtyř podlaží.


Obrázek

Hrad Boldogkö, Šťastný kámen

48°20'40.3"N 21°13'56.9"E

Hrad vznikl k ochraně cesty vedoucí do Košic východně od údolí Hornádu po mongolské invazi patrně v letech 1255 - 1272, kdy hrady se svolením krále Bély IV. rostly jako houby po dešti. Jeho stavitelem byl buď Jaak, syn zemplínského župana Tyba z rodu Tomaj nebo Abovci, kteří měli v okolí rozsáhlé majetky. V roce 1272 jej získal výměnou za jiné statky král Ladislav IV. Kumán a v královském držení byl až do vymření Arpádovců roku 1301. Poté jej obsadil Omoděj Aba a držel jej do bitvy u Rozhanovců, jejíž důsledky jej donutily králi Karlu Robertovi předat řadu pevností a Boldogkö byl mezi nimi. Král hrad předal jako zástavu svému věrnému družiníkovi Filipu Drugethovi. Roku 1351 skončila drughetovská zástava a hrad byl nadále v přímém královském držení až do roku 1388, kdy jej Zikmund Lucemburský zastavil bývalému nejvyššímu sudímu Petrovi Cudarovi. V době Zikmundova zajetí hrad obsadil roku 1403 Petr Perényi. Později se ale vrátil králi, který jej zastavil roku 1422 Štěpánu Lazarevičovi. V letech 1427 až 1453 patřil srbskému despotovi Jiřímu Brankovičovi. V roce 1456 se stal opět královskám majetkem a král Matyáš jej roku 1461 zastavil Pavlovi a Ladislavovi Parlagi. V letech 1467 až 1471 bylo panství zastaveno městu Košice. Poté jej držel Imrich Zápolský.


Obrázek
Plánek

Po bitvě u Moháče hrad často střídá majitele. V roce 1527 jej Ferdinand udělil Štěpánu Báthorymu, aby jej o rok později dobyl Jan Zápolský a záhy jej opět získali Ferdinandovi straníci. A opět roku 1530 jej ovládá Jan Zápolský. V srpnu byl obléhán šest týdnů Kašparem Serédyim a Františkem Bebekem, kteří donutili posádku alespoň uzavřít příměří. Válečné akce byly ale záhy obnoveny a Bebek s Rupertem Herbersteinem hrad opět oblehli, nyní již neúspěšně. Panství téhož roku koupil kardinál Jiří Martinuzzi. V roce 1537 ho Ferdinandova armáda znovu obsadila pod vedením Lenárta z Felsu. V roce 1542 Ferdinand vyměnil hrad za Gyulu s Františkem Patóchy. Jeho dcera se provdala za Jiřího Bebeka, který zde provozoval penězokazeckou dílnu. V roce 1560 hrad získal Michal Štěpán Sarközy také výměnou, ovšem tentokrát za zajatého tureckého velitele Achmeda pašu. Jeho syn prodal panství Serényiům, což potvrdil i král Rudolf. V rozvětvené rodině se objevilo více uchazečů o dědictví, z čehož vyvstala dlouhá soudní pře. Konečně roku 1612 hrad koupil od Františka Serényi Jiří Palochay. Po jeho smrti v roce 1617 zdědil panství jeho syn Gábor a potom jeho vnuk Štěpán. Od roku 1627 jej držel pravděpodobně formou zástavního práva, Matyáš Szikszay a pak od roku 1630 Jan Varkonyi. Poté se hrad vrátil do držení rodu Palochay. Roku 1644 jej obsadily oddíly Jiřího I. Rákócziho. Roku 1663 se v jeho blízkosti shromažďovala uherská armáda proti Turkům, jejichž následná porážka odvrátila případný turecký postup do této oblasti.

Obrázek
Hrad ze západu

Gabor a Štěpán Palochay v roce 1671 prodali hrad Jiřímu Szelepcsenymu kaločskému a ostřihomskému arcibiskupovi. V neklidných časech kuruckých válek byl několikrát obležen, ale hejtman František Becskereky obléhatele roku 1674 i 1675 odrazil. Úspěšní byli až vojáci Imricha Thökölyho v roce 1678. Ale po porážce Turků u Vídně a jejich následném ústupu ze severu našli císařští roku 1684 hrad Boldogkö prázdný. Hradu se týkalo císařské nařízení o poboření pevností, které mohly sloužit jako opora povstalců. V roce 1702 byl obsazen císařskými a za pomoci střelného prachu bylo pobořeno vnější opevnění a obě věže. Hrad už pak nehrál žádnou vojenskou roli. V roce 1705 panství získali jezuité a relativně zachovalý palác sloužil jako sýpka. Chátrající hrad koupil roku 1753 Gábor Péchy, který zde nesídlil a hrad se změnil ve zříceninu.
Hrad byl postaven na podlouhlé severojižně orientované andesitové vyvřelině převyšující okolí o nějakých deset až patnáct metrů. Skála patrně už od počátku utvořila dvě výškové úrovně, přičemž vyšší logicky zaujalo jádro hradu a nižší stupeň patřil hospodářskému provozu. Sem se vstupovalo po zemní rampě, která přecházela v dřevěný most.

Obrázek
Hrad ze severu

Původní jádro hradu bylo na nejvyšším místě skály. Hranu této výškové úrovně vůči dolnímu hradu patrně zabezpečila hradba, do které byla v jižní části dispozice zavázána čtverhranná obytná věž (maďarsky öregtorony). Věž měla sílu zdiva 2, 8 metru a vnitřní prostor v přízemí byl 5, 5 metru. Vstup byl veden patrně po vnějším schodišti portálem v patře, ale díky zřícení vyšších úrovní věže není identifikovatelný. Směrem na východ chránila nádvoří hradba postavená na hraně skály. Přístup do jádra vedl z dolní úrovně patrně po schodišti jižně od věže.

V první polovině 14. století Drugethové hrad rozšířili. Severně od obytné věže byla vyhloubena cisterna, jejíž dno dosáhlo 26 metrů. Severně od cisterny byla vybudována srostlice budov, která zaplnila nádvoří jádra až na severní konec dispozice. Nejseverněji byl postaven trojhranný bergfrit (maďarsky lakótorony), s vrcholem směřujícím na sever proti možnému směru ostřelování.


Na něj navazuje obdélný palác, který byl chráněn hmotou bergfritu, koneckonců stějně byla chráněna i starší obytná věž. Palác byl v přízemí rozdělen zřetelně slabší příčkou na dvě místosti. Mezi palácem a hradbou na východě byla ponechána úzká ulička. Na palác navazovala nová hradba, která dosahovala k donjonu. Celek tak silně připomíná dvouvěžovou dispozici, která ale vznikla postupně. Jižně od donjonu byl nově ohrazen dvorek kam vedlo schodiště z nižší části hradu.

Obrázek
Vstup

V druhé polovině 15. století byla nově opevněna spodní úroveň skály. Vstup sem vedl polookrouhlou baštou zhruba v severní třetině dolního hradu. V baště byla z jihu brána kam ústil padací most z příchozí cesty. V přízemí se pak cesta lomila. V severní části dolního hradu vznikla hospodářská budova. Patrně jen dřevěné stáje pak byly přistavěny k hradbě jižně od vstupu. Na jižním konci dolního hradu před přístupem na horní hrad byla postavena nepravidelná čtverhranná věž. Původně byla přístupná z dolního nádvoří, ale později byl vstup zazděn a přístupná byla jen z horního nádvoří. Ovládala tak celý dolní hrad. Při archeologických vykopávkách zde byly nalezeny pozůstatky po slévání bronzu. Spolu s dalšími předměty dokládají existenci penězokazecké dílny pod „patronací“ v tomto oboru zkušeného Jiřího Bebeka. Západně od věže byl do skály vytesán sklep, snad sloužící jako vězení. Odtud také vedla dlouhá dřevěná pavlač na jižní konec skály, kde byla menší pozorovatelna.

Obrázek
Nádvoří

V 16. století byla zlepšena obranyschopnost hradu zajímavým způsobem. Již zastaralý bergfrit byl zbaven stropů a schodišť a byl zpevněn kameným a písečným zásypem vnitřku. V zásadě se z něj stal vysoký bastion. Patrně v té souvislosti byl také přestavěn palác a dvorek jižně od donjonu byl zastavěn další budovou.

Na konci 19. století byly zachovalé části paláce poměrně nevhodně regotizovány. Zřícenina pak byla v druhé polovině 20. století zabezpečena a hrad byl zpřístupněn veřejnosti. Poslední úpravy proběhly v tomto tisíciletí, kdy byla znovuvybudována dřevěná pavlač a pozorovatelna, či spíše vyhlídka na jihu. Byl zpřístupněn bergfrit a palác získal sedlovou střechu.


..a další..

Kromě zde vyjmenovaných příkladů se triangulární věže objevily ve střední Evropě na několika málo dalších hradech. Na Slovensku je to ještě Hradová u Košic, nedostavěný hrad patrně budovaný někdy mezi lety 1250 - 1310. Rozměrné trojhranné základy jsou zde poněkud nepravidelně (a podle mě dost nelogicky) zavázány do masivní hradby zřejmě v prostoru zamýšleného jádra a je důvodné se domnívat, že tato stavba měla být věžovitá. Ovšem nic víc než cca metr zdiva nad zemí se nedochovalo. Svou masivností na první pohled evokuje věž Rauhenecku, ale bez její ochranné funkce. Mj. celý tento velmi rozsáhlý areál patrně s útočištnou funkcí je jedna velká otázka.

Obrázek
Košický hrad

Kromě Rauhenecku je v Dolních Rakousích trojhranná věž ještě na hradu Arnsteině. Další skupina hradů s trojhrannými věžemi se objevila ve Štýrsku. Klingenstein s rozměrným trojhranným bergfitem se základnou přes celou šířku dispozice dle stavební techniky pochází snad až z doby před rokem 1400. Forchtenberg , Pflindsberg a Šaleški grad nyní ve Slovinsku s věží v čele a chráněným palácem vznikly v první polovině 13. století. Jedná se o klasické jednoduché donjonové typy. Všechny tyto hrady patřily nižší šlechtě. Posledním štýrským hradem z této skupiny je Waldstein patrně z přelomu 12. a 13. století. Také vychází z bergfritové dispozice, ale jádro je obohacené např. o samostatnou kapli, další obytné budovy a vznikl zde i dolní hrad.


Obrázek Obrázek
Klingenstein, Forchtenberg

Obrázek Obrázek
Šaleški grad, Pflindsberg

Obrázek
Waldstein

V dalších oblastech říše se kromě již uvedených rakouských hradů a téměř trojhranných věží Grenzau a Haldensteinu trojhranné bergfrity neobjevují.

Posledním středoevropským hradem s trojhranným půdorysem je Uraz ve Vratislavku. Tento hrad ale nezapadá do výše uvedené hradní produkce. Uraz vznikl velmi pravděpodobně po roce 1466 a jednalo se o dvoupodlažní stavbu o délce strany 30 metrů. Byl to tedy spíš palác na nezvyklém půdorysu. Reálně se jedná dokonce o šestibokou stavbu, byť úhly uprostřed stran jsou velmi, velmi nevýrazné.

Obrázek
Uraz

I když se rozhlédneme dále, nečeká nás žádná záplava trojhranných věží. Na východě (Řecko, Byzanc, Levanta) vím jen o jediném případě užití trojranné věže na prostřední baště severního parkánu kastelu Saranda Kolonés na Kypru, který je datován na počátek 13. století. Ovšem parkán tohoto kastelu je opravdu unikátní – v nároží jsou tři okrouhlé věže a jedna osmiboká. Ve středech kurtin je pak věž čtverhranná, pětiboká a konečně i již zmíněná trojhranná.

Na západě byl v letech 1216 až 1226 do hradu Beaucaire v Languedocu dostaven masivní trojhranný donjon, na základě čerstvých zkušeností s obléháním vojskem Šimona z Montfortu. Další trojhranná věž, dle svého umístění spíše hradební, chránila donjon na hradě Rochebaron v Auvergne a vznikla patrně v průběhu 13. století.

Obrázek Obrázek
Beaucaire, Rochebaron - trojboká věž v čele mezi okrouhlými věžemi

Početnější skupinu nalézáme v Itálii, kde jsou ovšem jednotlivé stavby geograficky izolovány. Od hradu Gardona na Piavě v Alpách, přes Montegualtieri v regionu Abruzzo, Monte San Biagio na severu Neapolska až po hrad Santa Lucia del Mela u Messiny na Sicílii, kde je trojhranná věž postavena osamoceně v prostoru parkánu. Jediné bližší ovlivnění můžeme nalézat mezi hradební věží města Passignano na Transimenském jezeře a Lvím hradem Rocca del Leone v Castiglione del Lago, který nechal postavit císař Fridrich II. Pětiúhelná dispozice měla v nárožích zatažené čtverhranné věže, přičemž protažený vrchol směřující vůči městu obsahoval masivní tříbokou obytnou věž s posledním patrem vysazeným na krakorcích. Známe jak datum dokončení roku 1247 tak i architekta mnicha Eliáše z Cortony.

Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

Montegualtieri, Passignano hradební věž, Santa Lucia věž před jádrem, San Biagio

Obrázek Obrázek
Castiglione del Lago - Rocca del Leone

Ve Španělsku dostal starý almohadský hrad Castillo de la Mola u Noveldy trojhranný donjon v první polovině 14. století. Jeho stavebníky byly Aragonští králové a snad se dá uvažovat o inspiraci italským užitím této věže, která je ve Španělsku jediná.

Obrázek
Castillo de la Mola

A tím výčet trojhranných věží v Evropě vytvořený za pomoci mé paměti, encyklopedií hradů a vyhledávání v googlu s hesly „trojhranná věž“ v různých jazycích končí. Nedělám si iluze, že se ještě někde nějaká věž nenajde, ale toto by opravdu měla být významná většina.


V zásadě lze říci, že trojhranné věže se objevují nezávisle na sobě od poloviny 12. do konce 14. století v geograficky oddělených oblastech a jejich souvztažnost se až na výjimky hledá velmi obtížně. Vznikly jako reakce stavitele na místní podmínky. Ve střední Evropě jsou rakouským vynálezem, patrně jako jedna z větví vývoje pětibokých bergfritů. Zde je také jejich největší zastoupení. Jako jakýsi etalon či praotce pak můžeme považovat Rauheneck, který jak kvalitou provedení tak dobou vzniku předcházel všechny ostatní trojhranné věže. Francouzský Beaucaire reagoval na právě přestálé obléhání a tento tvar věže byl vyhodnocen pro danou dispozici jako nejlepší. Obdobné to bylo zřejmě na italských hradech vyjma Lvího hradu Fridricha II., kde mohla vzniknout libovolná dispozice, ale stavitel si „pohrál“ s půdorysem a doplnil ji trojúhelným donjonem. Sicilská Santa Lucia del Mela by pak mohla bý inspirací pro aragonskou přestavbu Castillo de la Mola.. třeba i s ohledem na podobnost obou jmen. Věže na trojúhelném základě jsou ale vždy uváděny jako něco unikátního. Ono vzhledem k tomu, že jich je po celé Evropě jako šafránu jedná se skutečně o raritu.

.. málem bych zapomněl, ještě Azkaban..

Obrázek


POUŽITÁ LITERATURA

Bóna, M; Plaček,M.: Encyklopedie slovenských hradů. Praha 2007.
Durdík, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha 1999.
Durdík, T.; Bolina, P.: Středověké hrady v Čechách a na Moravě. Praha 2001.
Menclová, D.: Čecké Hrady 1. Praha 1972.
Plaček. M.: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha 2002.
http://varak.hu
http://www.apsida.cz
http://www.burgenkunde.at
http://www.wehrbauten.at/
https://www.hrady-zriceniny.cz/
http://archive.is/OSnwR
https://sketchfab.com/models/29c300011b ... 7b91a378c3
http://www.burgenseite.com
http://www.hraduhrovec.sk/
https://www.chateauxfortsalsace.com/
http://www.jdiezarnal.com/
http://www.icastelli.org/
http://www.burgenwelt.org/
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11406
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Trojúhelné věže na středoevropských hradech

Příspěvek od Zemakt »

Věže na trojúhelném základě jsou ale vždy uváděny jako něco unikátního. Ono vzhledem k tomu, že jich je po celé Evropě jako šafránu jedná se skutečně o raritu.
Zeptám se jako naprostý laik. A co dělostřelecká bašta na Českém Šternberku? Pomineme-li tedy její umístění. Lze zde nalézt nějakou souvstažnost s předmětem článku. Nebo jde jen o náhodně zvolený, optimálně tvarovaný půdorys objektu, a shodou okolností tak ne nepodobný těmto věžím?
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
t.hajek
7. Major
7. Major
Příspěvky: 436
Registrován: 26/2/2009, 12:03
Bydliště: Praha

Re: Trojúhelné věže na středoevropských hradech

Příspěvek od t.hajek »

jasně.. já jsem to totiž s jasným zaměřením na problém neuvedl do souvislostí ("provozní slepota"). Šlo mi primárně o hlavní věže (donjony, bergfrity) hradů vrcholného středověku.

Ta bašta na Č. Šternberku vznikla s úplně stejným záměrem jako troj a pětiboké věže (a sedmiboká na Roštejně) vrcholně středověkých hradů. Břit nebo nároží mělo omezit vliv tentokrát už dělostřelby na statiku vlastní stavby.

Jen mezi nimi není přímá vývojová návaznost, protože bergfrity i donjony se u nás přestávají stavět kolem poloviny 14. století. A o cca 100 let později začínají stavitelé řešit totožný problém jako jejich předchůdci, ještě vylepšený o požadavky aktivního ostřelování předpolí.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11406
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Trojúhelné věže na středoevropských hradech

Příspěvek od Zemakt »

Rozumím, díky.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11406
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Trojúhelné věže na středoevropských hradech

Příspěvek od Zemakt »

Sice to sem zas tak moc nepatří, ale v případě Kynžvartu je v publikaci hezky shrnuta jedna z cest jak modernizovat starší hrady proti stále pokrokovějšímu vývoji dělostřelectva.
https://www.hamelika.cz/?42,cz_brana-kralovstvi-ceskeho
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: Trojúhelné věže na středoevropských hradech

Příspěvek od Lord »

Článek asi neměl za úkol postihnout všechny trojúhelné věže na hradech, ale nevím, každopádně je velice odborný. Divím se, že se o hradech na Palbě už tolik nediskutuje.
Trojúhelníkové přehradí nebo trojúhelníkový půdorys hradů, např. Uhrovec se dělal asi z podobných důvodů? Někdy prostě stavění na kopci mělo tuhle logiku.

Čtvercové masivní věže běžně dělali, např. hrad Rýzmburk, Riesenburg. Bergfrit je zase masivní kruhová obranná věž. Pátrač má seriál o typologiích hradů má na Palbě, a uvádí i okrouhlé dispozice. Všechno mělo nějaké souvislosti s pasivní ochranou.

Zajímavostí je věž břitová - Svojanov, Zvíkov. Břit zesiluje pevnost kruhové věže. U ní bych hádal podobnou odolnost jako u trojúhelníkové věže, ale musí být takový terén, který umožňoval do hradu střílet pouze z určitého směru. Při výkonu pozdějších děl, už to bylo jedno, předpokládám, že museli dělo dostat do blízkosti po nějaké přístupové cestě.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11406
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Trojúhelné věže na středoevropských hradech

Příspěvek od Zemakt »

Bergfrit je zase masivní kruhová obranná věž.
No, já bych řekl že se spíš označuje jako věž útočná, nicméně proč je mi záhadou. Možné vysvělení: věž útočná jako poslední útočiště, či útočná ve smyslu ataku. Nebo, že byla většinou situovaná ve směru útoku nepřítele, tedy největšího náporu?
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: Trojúhelné věže na středoevropských hradech

Příspěvek od Lord »

Hmm, viz taky Pátrač http://www.palba.cz/viewtopic.php?p=61851#p61851
Máš pravdu, že asi podle toho z jakého úhlu pohledu se to vezme.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
t.hajek
7. Major
7. Major
Příspěvky: 436
Registrován: 26/2/2009, 12:03
Bydliště: Praha

Re: Trojúhelné věže na středoevropských hradech

Příspěvek od t.hajek »

Nikoli útočná, ale útočištná, protože měla být posledním útočištěm. Současně typologicky byla maximálně pouze pomocnou obytnou stavbou, nikoli stavbou jedinou. Pak bychom mluvili o donjonu, který byl zpravidla masivnější s větším využitím obytného prostoru, ale samozřejmě také plnil funkci poslední obrany.

Pokud někdo někde napsal věž útočná, pak to byl buď překlep nebo nepochopení její funkce.

K jejímu půdorysu - v Čechách máme cca 98 % věží okrouhlých, případně vylepšených o břit. Na Moravě už je to cca půl na půl s čtverhrannými a to se zde ještě objevuje Roštejnská sedmiboká rarita, případně osmiboká (zbořená) věž ve Znojmě, i když tam o útočištné funkci nevíme. V Podunají jsou pak pětiboké, šestiboké i osmiboké věže a třeba v Rakousku jsou okrouhlé bergfrity vysloveně ve výrazné menšině.

Břit měl své opodstatnění i za dělostřelby. Koneckonců hrany bastionů se na hradech, a vůbec tam kde to podmínky dovolovaly, také stavěly proti předpokládanému směru ostřelování.
Mj. břit je poměrně kuriózní věc, protože břity jsou patrně nejvíce zastoupené právě v Českých zemích. Byly sem importovány z Francie, coby reakce na La Roche Guyon či Chateau Gaillard a kromě donjonu na Bítově se záhy zmenšily a byly používány na bergfritech. V zahraničí jde o velmi raritní věc - v Polsku (reálně Slezsku) Bolków ovlivněný právě českým prostředím, v Uhrách Ćičava a možná Oponice, případně Forchenstein. V celé Říši je pak znám snad jen jediný další výskyt.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: Trojúhelné věže na středoevropských hradech

Příspěvek od Lord »

V opevňování jsme se asi občas inspirovali ve Francii, viz pozdější Maginotova linie a naše "betonová hranice". Myslím, že Francie byla v opevňování špička už ve středověku. Břit je podle mně dobrá vychytávka. Kdysi se mi líbila břitová věž na Pernštejnu, který má i bergfrit, byl považován za "nedobytný hrad".

Trojúhelné věže jsou u nás raritou, nebo se málokterá dochovala? Blízko maďarsko-slovenského pomezí trosky hradu Újhely a některých dalších? Ostatně jak je už v článku napsáno ... její použití se rozšířilo na další hrady Dolních Rakous, Štýrska a Uher. Takže vždy odněkud přišel nějaký vliv.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
El Diablo
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1871
Registrován: 21/11/2008, 14:11
Bydliště: Xeenemünde
Kontaktovat uživatele:

Re: Trojúhelné věže na středoevropských hradech

Příspěvek od El Diablo »

Hrad Veveří má taky břitovou věž a další je v Mikulově.
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11406
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Trojúhelné věže na středoevropských hradech

Příspěvek od Zemakt »

Pokud někdo někde napsal věž útočná, pak to byl buď překlep nebo nepoch
Je to relativně rozšířené. Jsem rád, že jsem se příliš nesekl. Útočiště mi připadalo jako nejvíce logické, faktem pak je, že pojmenování, chybné, "útočná" je dost matoucí.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
t.hajek
7. Major
7. Major
Příspěvky: 436
Registrován: 26/2/2009, 12:03
Bydliště: Praha

Re: Trojúhelné věže na středoevropských hradech

Příspěvek od t.hajek »

Trojúhelné věže jsou opravdu velmi vzácné. Mj. na Újhely nic takového nevidím.

Francie byla inspirací jen velmi omezenou a vzdálenou. Principy fortifikací ve Francii byly založeny převážně na aktivní obraně, tedy postřelování hradeb a předpolí z vysunutých věží. Tady se převážně uplatňoval princip překážek stavěných útočníkovi do cesty a přejímali jsme vzory z blízkého okolí, případně z Podunají.

Ty importy z Francie pak často nebyly pochopeny a byť měly vnější formu shodnou, tak postrádaly původní smysl.

1. donjon na Bítově s břitem - pohledově stejný, jenže smysl břitu je zesílení okrouhlé věže břitem proti směru ostřelování. Na Bítově vnitřní prostor kopíruje půdorys, má tedy také tvar kapky a zesílení ohrožení strany se nekoná.
Na Strakonicích břit zase udělali tak, že okrouhlou věž osekali.

2. Konopiště - nádherná a ojedinělá ukázka tzv. francouzského kastelu. Celkem osm věží vysunutých před hradbu. Takový hrad bych čekal někde u Loiry a ne u Benešova. jenomže.. kolem hradu postavili parkán, jak je v kraji zvykem. A ten tu obrovskou výhodu a hlavní funkci vysunutých věží dost omezuje.

Další příklady kastelů pak mají věže povětšinou zatažené a tedy zcela bez své původní funkce, Úsov, Hradiště ( Tábor/Kotnov).
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: Trojúhelné věže na středoevropských hradech

Příspěvek od Lord »

t.hajek píše:Trojúhelné věže jsou opravdu velmi vzácné. Mj. na Újhely nic takového nevidím.
Hrad Újhely - Sátoraljaújhely
Trojúhelnou věž a fotky popisují viz odkaz
https://www.hrady.cz/hrad-ujhely/galerieo/196967

t.hajek píše:Ty importy z Francie pak často nebyly pochopeny a byť měly vnější formu shodnou, tak postrádaly původní smysl. Na Bítově vnitřní prostor kopíruje půdorys, má tedy také tvar kapky a zesílení ohrožení strany se nekoná. Na Strakonicích břit zase udělali tak, že okrouhlou věž osekali.
Hmm, tak osekání to už je fakt absolutní nepochopení :D

Břitové věže - La Roche-Guyon - inspirace Bítov, jenže břit měl věž zesilovat ne oslabovat, nevhodné uspořádání střílen.
http://hrady.dejiny.cz/bitov/pudorys.htm

Někde nepochopeno, podobný půdorys (vnější a vnitřní), též Stráž nad Nežárkou, gotický hrad přestavěn na renesanční zámek, břitová věž je pro něj charakteristická.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
t.hajek
7. Major
7. Major
Příspěvky: 436
Registrován: 26/2/2009, 12:03
Bydliště: Praha

Re: Trojúhelné věže na středoevropských hradech

Příspěvek od t.hajek »

Obrázek

Újhely - no jo, je tam. Já se ještě díval na varak.hu - stránku o uherských hradech - a tam byly jen starší půdorysy. Teď tam probíhal výzkum (cca 2016-20) a skutečně vykopali přízemí trojúhelné věže, které bylo zcela zasypané. Je situována v čele dispozice výrazně před jádrem tak, aby chránila celý hrad včetně předhradí či prvního nádvoří.

Obrázek

Může souviset s uherským používáním těchto věží - Boldogkö je cca 50 Km, Košice také nejsou nejdál a ani Vinné, kde také patrně taková věž stála. Situace je tam nejasná - nároží, kde byla bylo vícekrát přestavěno. Nicméně to vypadá na přeci jen větší výskyt takových věží v Uhrách a pokud budou výkopy i nadále pokračovat a pokud je tam více takových uzavřených (zcela zasypaný hrad, z něhož nad povrch vystupují jen opravdu nepatrné zbytky zdiva) hradů, můžeme se dočkat dalších kousků do sbírky.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: Trojúhelné věže na středoevropských hradech

Příspěvek od Lord »

Krásná vizualizace hradu Újhely, super modelový příklad. Stále je co objevovat :)

Obrázek

Na snímku z dronu je trojúhelník též patrný, když tomu vybízel půdorys hradu, tak dát do špice trojúhelnou věž byl dobrý nápad. Při obléhání však mohli útočníci střílet z více stran, resp. jsem se díval kudy asi vedla cesta, asi z druhé strany a byla strmější, než kdyby jí vedli od trojúhelné věže, která je níže? Dnes těžko posoudit. Samospasitelná nebyla, ale byl to určitý prvek obrany.

Obrázek

Přitom špice trojúhelné věže měla značnou sílu zdiva, podobně jako měl břit, ale trojúhelná věž může zabrat větší plochu a tím více chrání hrad.

Obrázek

Dobře postavenou břitovou věž považuji za odolnou proti palbě. Což je případ hradu Pernštejn trojúhelníkovým půdorysem s čelní břitovou věží na severu. Ale otesat kameny do kruhu bude náročnější kamenická práce než u trojúhelné věže.


Sátoraljaújhelyi vypadal jinak než byly kdysi představy. Nyní je z toho v Maďarsku "velký objev" a chtějí tam postavit rozhlednu.

Připojuji video z archeologického průzkumu ... István Ringer vedl práce.

ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Středověké fortifikace“