Marquab - Syrská perla

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Odpovědět
Uživatelský avatar
t.hajek
7. Major
7. Major
Příspěvky: 442
Registrován: 26/2/2009, 12:03
Bydliště: Praha

Marquab - Syrská perla

Příspěvek od t.hajek »

Marquab – Syrská perla
V poslední době v médiích slyšíme o Sýrii jako o zemi zmítané nepokoji, které zvolna přerůstají v občanskou válku mezi dlouhodobě nespokojenými Syřany a dezertéry na jedné straně a jednotkami věrnými Asadovi, straně a vládě na straně druhé. Mrzí mě to, protože Sýrii jsem si během svého krátkého pobytu zamiloval a bojím se zničení země a následné destabilizované situace, o současném a budoucím osudu obyčejných lidí ani nemluvě. Abych tyto chmurné myšlenky trochu odklonil předkládám článek o jednom z největších syrských hradů. Když se mluví o křižáckých hradech v Zámoří asi každý si vybaví Krak des Chevaliers.. ale jaké jsou ty další? Jak se jmenují, natož jak vypadají, ví asi jen velmi málo lidí. Marquab byl přes svoji výjimečnost vždy druhý po Kraku a i když byl po jeho dobytí roku 1271 na dalších 14 let hlavní pevností řádu, druhým už zůstal dodnes. A právě o hradu, který mě naprosto ohromil a podle mě je neprávem jen „ten další“ je tento článek.

Obrázek
Marquab při východu slunce

Qal´at Marquab قلعة المرقب Margat (fr.) Margathum (lat.) Markappos, Marchapin ( řec.)

Qal´at Marquab (arabsky Pevnost Strážní věž) byl postaven necelé dva kilometry od pobřeží Středozemního moře na 360 metrů vysokém čedičovém vrchu spojeném širokou šíjí od vyššího kopce. Místo bylo vybráno velmi dobře a umožňovalo kontrolu důležité pobřežní cesty mezi Tripolisem a Antiochií a současně dodaleka pozorovat pohyb na moři.

HISTORIE

Základy pevnosti položili roku 1062 Arabové. Muslimská posádka zde přečkala i tažení první křížové výpravy, ačkoli nedaleko ležící přístav Baniyas (Valenie) Frankové na čas získali. Osudným se hradu stal až byzantský útok proti Antiochii roku 1104. Tehdy admirál Kantakuzenos na několik měsíců Marquab obsadil. Poté se opevnění opět vrátilo do muslimského držení a zůstalo v něm, i když Tankred roku 1109 připojil Baniyas k Antiochii. Nicméně rozpínavý soused se posádce příliš nezamlouval a roku 1116 vyjednal majitel hradu ibn Muhríz výměnu Marquabu za jiný majetek. Hrad vzápětí obdržel lénem mocný aristokrat Renaud de Mansoir a učinil jej centrem nového panství kam patřil i Banyas a Malavans. V letech 1133 až 1140 Marquab drželi muslimové, ale poté je opět v majetku rodu Mansoirů. Byla to důležitá hraniční pevnost Antiochijského knížectví jak proti jižnímu křesťanskému Tripolisu tak proti Assasínům, kteří si v pohoři Nusayriyah vytvořili vlsatní stát. Vzhledem ke své rozlehlosti bylo přímo na hradě vytvořeno několik lén pro rytíře sloužící pánovi hradu. Marquab těžce poškodila zemětřesení v letech 1157, 1170 a 1186. Rodinná pokladnice těžce krvácela a na rozsáhlé opravy se nedostávalo peněz. Poslední tečkou byly spory s antiochijským knížetem Bohemundem III. a Bertrand de Mansoir po posledním zemětřesení roku 1186 hrad a město Baniyas prodal johanitům za roční rentu 2 000 byzantiů.

Obrázek Obrázek
Čelo jádra

Johanité hrad přeměnili na pevnou oporu své moci. Roku 1188 se před ním objevil Saladin, ale dle kronikáře Abu´l Fida „poznal, že hrad je nedobytný a nemá naději na jeho dobytí, pak odtáhl k Jable“, což je interpretováno částí historiků jako krátké neúspěšné obléhání, další hovoří o tom, že se o dobývání ani nepokusil. V době třetí křížové výpravy zde byl uvězněn Izák Komnénos, byzantský správce Kypru, kterého zajal Richard Lví srdce. Na počátku 13. století sem přenesl své sídlo biskup z Banyásu a hrad se proměnil v jedno z center johanitké moci. Spolu s posádkou 60 km vzdáleného Kraku byli místní ozbrojenci stálou hrozbou svým sousedům a často napadali okolí Hamá. V roce 1204 v odvetu hrad oblehl sultán z Aleppa al Ghazí Zahir Malik. Podařilo se mu zničit několik věží, ale při jednom z útoků byl zasažen šípem a zemřel, načež bylo obléhání ukončeno.

Na hradě byl umístěn archiv řádu, v letech 1204 až 1206 se zde konala generální kapitula. Z okolních majetků a výběru cla z kupecké stezky plynuly řádu velké příjmy. Stejně tak řádoví rytíři vybírali tribut 2 000 zlatých prutů z okolních muslimských území. Kromě financování vojenských a špitálních aktivit sloužili samozřejmě i k vydržování silné posádky. Německý poutník Wilbrandt von Oldenburg roku 1212 napsal, že na hradě je posádka 1 000 mužů, pro které jsou připraveny zásoby na 5 let. Každou noc drží stráž 4 rytíři a 28 vojáků. Roku 1280 zdde byl oddíl 600 jezdců mimo další vojáky. Muslimský geograf Yakút o Marquabu roku 1220 psal: „každý říká, že tento hrad nemá sobě rovného“.

Obrázek
Počítačová rekonstrukce

Po polovině 13. století začali na křižácká území útočit nesmiřitelní mamlůci z Egypta. V letech 1269 a 1270 hrad přečkal dvě obléhání bajbarsovou armádou. Další útok roku z pověření Bajbarse pod vedením emíra Saif ad-dín Balban al Tabbakhího se 7 000 muži také skončil neúspěchem. Ani johanité nenechali nepřítele na pokoji a roku 1280 napadlo 200 jezdců Marquabské posádky okolí již muslimského Kraku. Bajbarsův nástupce Kalawún se rozhodl Marquab dobýt. Shromáždil obléhací stroje a zásoby z Egypta a Damašku, ale cíl výpravy pečlivě tajil. Tak se nečekaně objevil před hradem 17. dubna 1285. Obléhání máme dobře zdokumentováno díky arabskému kronikáři Tašrífovi. Proti hradu byly postaveny tři „franské“ katapulty, tři vahadlové qarabughy a čtyři „ďáblové“. Současně se začalo s podkopovými pracemi na jižní a západní straně hradu. Franské katapulty zničili katapulty obránců a mamlúci mohli přisunout obléhací věže. Ovšem johanité stroje záhy opravili a zničili věže muslimů. 24. května byla zapálena výztuha pod Ostruhovou věží a začal velký útok, který byl kravavě odražen. V noci se ale Ostruhová věž konečně zřítila a po detailním ohledání obránci zjistili, že hradby a věže jsou podkopány i jinde. Naznaly nemožnost další obrany a začaly s Kalawúnem vyjednávat. Sultán přijal kapitulaci hrady s podmínkou volného odchodu posádky a obyvatel se všemi osobními věcmi a hotovostí.

Obléhání bylo těžké a boje urputné. Francouzský archeolog Paul Deschamps našel kolem některých střílen v maltě zaseknuté velké množství hrotů od šípů. Do jaké míry můžeme ale věřit popisu obléhání je velká otázka. Pád hradu způsobila jistě silná podkopová činnost, ale například užití obléhacích věží si nedovedu představit. Terén na západě sice není tak strmý, ale přece jen se jedná o celkem slušný svah s mnoha teréními nerovnostmi, skalami atp. Jedině možný by snad byl přístup po cestě, ta je ovšem kompletně kontrolovaná posádkou. Bohužel poněkud nejasný je i popis obléhacích strojů. Co je myšleno „franským“ katapultem? Klasický totach alias trebuchet? Co je vahadlová qarabugha? Dohledal jsem, že se jedná o turecký vahadlový stroj mandžaník qarabugha, v podobě černého býka, který střílel velké šípy. Jak mohl vahadlový stroj střílet šípy si už vůbec nedokážu představit. Stejně tak, čemu mohl Tašríf nebo muslimší válečníci říkat „dábel“? Pokud máte jakékoli informace k tomuto tématu, budu velmi rád.

Kalawun se rozhodl mohutnou pevnost zachovat a umístil zde kromě posádky 1000 vojáků a 1500 mamlůků i obléhaí szroje, které měli nyní sloužit k k obraně. Velitelem se stal emír Saif ad-dín Balban al Tabbakhí, který hrad obléhal již roku 1271. Na opravě hradu pracovalo 400 řemeslníků. Pevnost sloužila Mamlúkům a později i Osmanům. Ti zde zřídili vězení a odešli až při vytvoření francouzského mandátního území. Do 50. let bylo městečko obydleno několika vesničany a nejméně do roku 2001 zde pracovalo několik vojáků a civilních zaměstnanců v opravené budově s mnoha anténami..

STAVEBNÍ VÝVOJ

Hrad zaujal zhruba trojúhelníkovitý vrchol kopce a svou dispozicí se blíží našemu Křivoklátu. Anglická kasteologie pro tento typ razí termín koncetrický hrad, tedy hrad kde je obrana soustředěna do několika pásem obrany za sebou. Z muslimského opevnění se nedochovalo nic, ale i původní hrad Mansoirů je těžké blíže rekonstruovat. Vzhledem k použití čtyř čtverhranných věží, typických pro 12. století lze předpokládat, že tyto stavby jsou pozůstatkem raného křižáckého hradu. Jejich rozmístění po obvodu opevnění naznačuje možnost, že již hrad z počátku 12. století zaujal celý vrchol kopce a hlavní hradba je do velké míry původní. Již tehdy byl ale hrad zřejmě rozdělen na dvě části, vlastní jádro na jihu a předhradí, či spíše opevněné městečko na severu. Celý tento komplex obíhala již zmíněná hradba. Hrad byl až na výjimky postaven z místního tmavého čediče, který nedovoloval příliš mnoho architektonických detailů. Pokud bylo potřeba, byly na hrad dopraveny vápencové bloky.

Obrázek
Náčrt půdorysu

Obrázek
Půdorys dle Reye

Přechod do majetku Johanitů znamenal pro hrad čilou stavební aktivitu. Patrně se nejednalo o nějaké dvě tři etapy rozsáhlých přestaveb a modernizace, opravy a dostavby probíhaly postupně bez zásadního plánování. Po poškození roku 1205, kterému zřejmě za oběť padly některé čtverhranné věže, byly na jejich místě postaveny polookrouhlé bašty. Na západní straně severně od brány byly postaveny čtyři věže shodné se současnými stavbami na Kraku. Další bašty Stějně tak poloohouhlé bašty získaly i další úseky hradeb. Na východě jádra nebyly věže zapotřebí díky strmému svahu. Ve vrcholech dispozice byly vybudovány mohutnější okrouhlé věže. Největší byla na severozápadě, menší na severovýchodě. Podobu jižní Ostruhové věže neznáme díky jejímu zániku při obléhání roku 1285 a následné přestavbě. Naproti tomu severovýchodní věž se zachovala v celé své velikosti a známe tak její zakončení. Poslední patro bylo opatřeno střílnami pro lučistníky a širokou obdélnou „střílnou“ patrně pro balistu nebo jiný válečný stroj. Nad touto úrovní byl ochoz s cimbuřím, kde stínky obsahovaly další střílny. Vstup do hradu vedl uprostřed západní strany čtverhrannou branskou věží. Brána obsahovala padací mříž a nad vstupem bylo podsebití. V přízemí branské budovy se cesta lomila a vedla jak vlevo, kde pokračovala ke vstupu do města, tak vpravo kde vstupovala čtverhrannou branskou věží na nádvoří jádra. Vyšší patra brány nebyla přístupná z přízemí.

Obrázek Obrázek
Brána

Obrázek
Průřez vstupní brány

Ve 13. století byl za hlavní hradbou vyhlouben příkop a vyhozen obezděný val na němž byla postavena druhá hradba, která navazovala na jádro. Tato zeď již byla slabší a nebyla zpevněna věžemi snad vyjma severovýchodní strany, kde patrně existovaly dvě polookrouhlé bašty. Vstup do hradu vedl prostou kulisovou branou proti velké severozápadní věži. Z opevněného městečka se zachovaly rozlehlé ruiny, které jsou dnes změtí kamení prorostlou křovinami.

Obrázek
Půdorys jádra
1 parkán s přístupovou cestou
2 brána
3 čtverhranné věže z 12. století
4 palác
5 kaple
6 severovýchodní věž
7 donjon


Obrázek
Půdorys jádra se zakreslením stavebních fází
Žlutá - křižácké zdivo 1. fáze
Tmavě žlutá - křižácké zdivo 2. fáze
Červená- mamlúcké zdivo 3. fáze
Zelená - mamlúcké zdivo 4. fáze
Modrá - mamlúcké zdivo 5. Fáze

V jádře patrně původní dispozice protáhlého pětiúhelníka jsou patrné tři stavební fáze. Vstup do jádra vedl ze západního parkánu branským komplexem, kde se cesta lomila. Z provozníh důvodů bylo jádro spojeno i přímo s městečkem. Cesta ústila do barbakánu z východu. Ke vstupnímu komplexu byl z jihu přistavěn čtverhranný donjon. Vrchol pětiúhelníka vysunutého proti městečku zaujala čtverhranná věž, na níž navazovala tři křídla valeně zaklenutých provozních budov se stájemi, kuchyní a obrovskými cisternami v suterénu. Toto vnější nádvoří jádra na západní straně uzavíraly hradby a na jihu mu dominuje rozměrná kaple či kostel postavena, z bílého vápence kontrastující s tmavými stěnami ostatních budov. Byla to jedna z prvních staveb po převzetí hradu johanity. Kaple vystupuje podélnou osou do nádvoří. Její závěr byl zavázán do opevnění. Kaple byla sklenutá na dvě pole křížové klenby a neobsahovala příliš architektonických detailů. Tým maďarských archeologů zde v nedávné době podrobně zkoumal fresky objevené ve dvou zákristiích. V pozdějších fázích byly ke kapli z obou stran přistavěny další budovy a některá původní okna tak byla zaslepena. Mezi kaplí a dvoutraktovou palácovou budovou s půdorysem písmene „L“ na jihozápadě vedl průchod pro pěší na vnitřní nádvoří jádra. Zde bylo obydlí velitele hradu a tzv. rytířský sál s elegantní klenbou, patrně kapitulní síň, prakticky jediná ozdobnější místnost na hradě. Do jaké míry tato fáze využívala původní hrad Mansoirů není jasné, pravděpodobně mu můžeme připisovat donjon vedle vstupu a celkovou dispozici jádra.

Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Kaple

Obrázek
Skladiště se zřícenou čelní zdí

Druhá fáze doplnila severovýchodní roh dispozice o polookrouhlou baštu. Největší změny se ale dočkalo vnitřní nároží a jižní úsek jádra. K paláci byl přistavěn okrouhlý donjon s půdorysem podkovy. Jedná se prakticky o jediný okrouhlý donjon v Zámoří. Má šířku 20 a výšku 25 metrů, je tedy nižší než současné donjony stavěné v Evropě. To je dáno zvětšeným nebezpečím zemětřesení, kterému by měla nižší stavba lépe odolat. Je otázka jestli je vnitřní uspořádání prostoru úmyslem nebo nepochopením stavitelů. Rozlehlé místnosti uvnitř donjonu totiž mají čtvercový půdorys a na některých místech v přízemí tak dosahuje tloušťka zdí až 10 metrů. Prostor mezi donjonem a kaplí byl zastavěn další dvoupatrovou klenutou stavbou sloužící jako k ubytování rytířů a posádky.

Obrázek
Průžez čelem jádra

Obrázek
Donjon

Veškeré budovy obsahují v patrech na straně obrácené k možnému nepříteli střílny pro lučištníky. Na střeše byly ve stínkách cimbuří další střílny. Rovné střechy tvořily širokou terasu, kde mohly být umístěny metací stroje, podobně jako na Kraku, Tortose, Athlitu. Jednotlivá patra budov a budovy navzájem byly propojeny mnoha úzkými chodbami a schodišti v síle zdi, často bez jakéhokoli osvětlení. Před čelo hradu k patě kopce byla umístěna obdobně jako na Kraku rozměrná otevřená cisterna, která kromě zásobování užitkovou vodou měla znemožnit podkopání čela hradu.

Obrázek Obrázek
Nádvoří s kaplí

Po poškození při dobývání Kalavunovými vojsky, bylo přestavěno čelo jádra. Na místě Ostruhové věže byla postavena polookrouhlá bašta přecházející v obezněný val. Nová hradba, získala kamenné podsebití vysazené na krakorcích. S arabským citem pro působivý detail byla mezi tmavé čedičové kameny vsunuta řada bílých vápencových bloků s vytesanými nápisy velebícími Alláha a vítězného sultána Kalawúna. Kromě toho v jádře vznikla mezi severovýchodními budovami a kaplí patrová budova a byla upravena brána z městečka. Osmané na plochu městečka někdy v 19. nebo 20. století dostavěli strohou budovu, využívanou armádou (stav 2001).

Obrázek
Burj al Sabi

K přímé kontrole pobřežní cesty byla johanity nedaleko Marquabu postavena strážní věž, zvaná Chlapecká, Burj al-Sabi. Regulérní třípatrový čtverhranný donjon z konce 12. století by všude jinde mohl být naprosto dostatečný, zde plnil jen pomocnou roli. Patro osvětlovala střílnovitá okénka a horní patro bylo vysazeno na krakorcích. Z Marquabu sem vedla dlouhá hradba, která pokračovala po svahu až do moře. Hradba obsahovala bránu, a kdo chtěl projít, musel zaplatit mýto. Vyjma templářů, kteří měli „vstup zdarma“. Jednalo se o tzv. talsperre neboli přehradní hrad, zhusta používaný v alpách. U nás byla podobná hradba s mýtnicí a hradem pravděpodobně v Brandýse nad Labem a zcela určitě na lužickém Karlsfriedu, dnes již několik kilometrů za hranicemi.

POUŽITÁ LITERATURA
Bridge, A.: Křížové výpravy. Praha 1995.
Gabrieli, F. (ed.): Křížové výpravy očima arabských kronikářů. Praha 2010.
Hroch, M.; Hrochová, V.: Křižáci v Levantě. Praha 1975.
Lawrence, T. E.: Crusader Castles. London 1992.
Nicolle, D.: Křižácké hrady ve Svaté zemi 1097-1192. Praha 2007.
Nicolle, D.: Křižácké hrady ve Svaté zemi 1092-1302. Praha 2009.
Runciman, Steve: A history of the crusaders I-III. Cambridge 1950-1954.
Setton, K.M. (ed.): A history of crusades I-VI. University of Pennsylvania press 1955-1962.
Tate, G.: Křižáci v Orientu. Praha 1996.
www.burgenwelt.de
http://www.castles.nl/
www.castlesandmanorhouses.com
http://crossandcrescentthecrusades.devhub.com
www.orient-latin.com
http://wikipedia.org
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5849
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Příspěvek od Polarfox »

Super článek. Jináááč...
Co je myšleno „franským“ katapultem? Klasický totach alias trebuchet? Co je vahadlová qarabugha? Dohledal jsem, že se jedná o turecký vahadlový stroj mandžaník qarabugha, v podobě černého býka, který střílel velké šípy. Jak mohl vahadlový stroj střílet šípy si už vůbec nedokážu představit. Stejně tak, čemu mohl Tašríf nebo muslimší válečníci říkat „dábel“? Pokud máte jakékoli informace k tomuto tématu, budu velmi rád.
Přesně jako na potvoru jsem před týdnem vrátil knížku, kde bylo tohle vše vysvětleno a pořádně si to nepamatuju :/ Ale franský katapult je klasický trebuchet.
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4079
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Příspěvek od jarl »

Ten hrad vypadá opravdu impozantně a z mého laického pohledu i skoro nedobytně. Proto mi příjde zvláštní, že se jej Kalawúnovi vojáci zmocnili po obležení trvajícím jenom asi pět týdnů. Jestli jsem to dobře pochopil, tak jej Johanité vydali kvůli obavám z masivních podkopů. Ale bylo vůbec možné během několika týdnů provést tak rozsáhlé podkopy, aby hrozilo zřícení hradeb?
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Jsem rád, že pan Hájek sem dal další kousek středověkých fortifiakcí ze Zámoří. Je to velmi zajímavé čtení.

Mě zaujala skutečnost, že na rozdíl podobných aktivit u nás, je zde všude vidět velmi kvalitní zdivo. Taková kvalita je u nás málo obvyklá a vyskytuje se zpravidla jen u hlavních hradních věží. Je to možná i tím, že tamnější majitelé na to asi měli dost prostředků.

Je to tak pane kolego?
Naposledy upravil(a) Pátrač dne 28/12/2011, 20:05, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11466
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Příspěvek od Zemakt »

Spíš bych to tipoval na dobré klimatické podmínky. Mráz, slunko, déšť, sníh a zase mráz tomu se špatně odolává. Nebo?
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Ne tím to není. Jde o to že většina hradů u nás se stavěla tak, že se postavila čelní stěna a zadní stěna hradby a dutina masy stěny se vylévala maltou a kameny se tam de facto sypaly a pěchovaly.

Hlavní věže se stavěly z kvádříkového zdiva a to extrémeně pečlivě - tím se staly nejodolnější částí hradu. Totiž celá masa zdiva věží byla kladená s maximální pečlivostí.

To co zde vidíme ale přímo září kvalitou a precizností. A to nebylo zadarmo.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Já bych v tomhle případě rozlišoval mezi "státní" zakázkou a privátní. Co si budeme povídat. Těch cca 900 hradů v Čechách na Moravě a ve Slezsku patřilo převážně malým, drobným šlechticům, kteří tak museli šetřit kde se dá. V tomto případě Svaté země, ale došlo ke kombinaci tradiční evropské a arabské fortifikace. Tedy obrovské a na evropský středověk, luxusní sídla s velkými prostory. A ty jen tak se zdivem špatné kvality, nepostavíš. Navíc Svatá země když se jukneš...to je hodně o kameni. Prakticky kam koukneš, tam je šutr...skála. Takže kvalitního stavebního materiálu habakuk. No a v neposlední řadě.....křižácké hrady...to byly ve skutečnosti obrovské pevnosti pro tisíce vojáků, ale s úplně jinou koncentrací, než malé hrádky u nás budované na téměř každém příhodném kopečku. Ve Svaté zemi se tak mohli stavbě daleko více věnovat a jen ti nejlepší z nejlepších.

Mě spíše na na Maquabu zaujal ten obrovský latrán, nebo jak autor píše, prostor města. Nějak se toho z něj moc nezachovalo. Bylo snad toto město vybudováno z jiných materiálů? A bylo tam zbudováno dodatečně? byl to skutečně latrán a později v něm vznikla městská zástavba nebo naopak?
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Opevněné předhradí této skvělé fortifikace se mi jeví podle obrázků jako integrální součást celého díla. Konekonců jeho opevnění snese přísná měřítka. Navíc to bylo i moudré - lidé v dané oblasti byli zvyklí na jistý komfort bydlení, hygieny a ochrany a tento latrán to umožnil. Prostě velká posádka a obslužný personál byly rozloženy na relativně velkou plochu. Navíc tím vznikala při dobývaní plošná fortifikace pro obranu.

Stav dochovanosti bych připočetl na vrub těmto možnostem:
- přece jen to hlavní pro obranu bylo jádro
- pro postupné rozebírání pro recyklaci zdiva byly objekty latránu dostupnější než jádro

Stejně je to pěkný kus fortifikace.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
jmodrak
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1376
Registrován: 20/1/2010, 20:53

Příspěvek od jmodrak »

jarl píše:Ten hrad vypadá opravdu impozantně a z mého laického pohledu i skoro nedobytně. Proto mi příjde zvláštní, že se jej Kalawúnovi vojáci zmocnili po obležení trvajícím jenom asi pět týdnů. Jestli jsem to dobře pochopil, tak jej Johanité vydali kvůli obavám z masivních podkopů. Ale bylo vůbec možné během několika týdnů provést tak rozsáhlé podkopy, aby hrozilo zřícení hradeb?
Je to možne. Nepodkopávali celé hradby, iba kľúčové miesta obrany. Ale aj tak dobrý výkon, pretože razili v žule. Zrejme bolo všetko dopredu naplánované už v Egypte. Na mieste sa iba zrejme upresnili detaily. Informácii mali dosť zrejme z predošlých obliehaní.
Uživatelský avatar
t.hajek
7. Major
7. Major
Příspěvky: 442
Registrován: 26/2/2009, 12:03
Bydliště: Praha

Příspěvek od t.hajek »

Těch 5 týdnů vychází z písemných pramenů a asi to byla velmi intenzivní práce - pozor bylo to v čediči ne v žule. Podkopali zcela jistě čelo hradu před donjonem, protože tuhle část mamlúci téměř ihned a od základu vystavěli znovu.

A jestli se zdá 5 týdnů jako krátká doba, co budete říkat o téměř stejně velkém Saonu, který padl za dva dny ? :) ( čímž odkládám Safitu a začínám pracovat na Saonu..)

Taky je možné, že se obava z podkopů hodila johanitům „do krámu“ aby mohli se ctí kapitulovat. Pomoc již nemohla přijít, nebylo odkud. Před křesťanským světem tak mohli obstát, protože situace byla neudržitelná. Rozhodně se bránili déle než jiné např. templářské hrady.

Co se materiálu a stavebního postupu týče, byla to velmi vyspělá oblast, která vycházela ještě z antiky. K tomu se připojil jednak dostatek stavebního materiálu na čedičovém vrchu. Myslím, že některé terasy, které jsou jak na hradním vrchu tak i na protilehlém, mohly vzniknout odtěžením kamene. Pracovní síly byly také. Pokud vojáci nebyli na válečném tažení a bylo zrovna období míru, byli často využívání k stavbě hradů (Montreal, Safed). A pak jen pár stavbyvedoucích a šlo to ráz na ráz.

Pokud si vybavuji správně polorozbořené hradby (myslím, že na Masiafu nebo Šejzaru, ale stavební technologie byla stejná) tak byly složeny z velkých bloků vně a mezi nimi byly pečlivě vyskládané menší kvádry cca poloviční až třetinové. Zdi byly kvůli pevnosti občas propojeny antickými sloupy, takže hradby působily i celkem esteticky (není případ Marquabu, žádná antický stavba široko daleko není).

Hradby byly ale mnohem širší než u nás. Jednak to bylo z důvodu větší odolnosti proti vlivům zemětřesení, druhým dobrým důvodem byl nedostatek dřeva, takže ochozy byly v šířce hradeb. U nás byl ochoz běžně dřevěný chodník přečnívající do nádvoří.

Podle způsobu opevnění hlavní hradby to vypadá, že vznikla najednou již v počátcích křižáckého hradu. A velká opevněná plocha mohla původně sloužit jako opevněný tábor ( jakoby Spiš) který se postupně přeměnil v předhradí, latrán, městečko či jak tomu říkat. Místní stavby byly samozřejmě mnohem méně pevné než hradby a budovy jádra. Ještě do poloviny 20. století zde byla vesnice a je možné že po odchodu obyvatel byly domy i pobořeny. Ale abych řekl pravdu, moc jsem to tam neprocházel. Ti pánové od „antén“ se dívali všelijak a taky mě to táhlo hlavně do vlastního hradu.

Na ty obléhací stroje se ještě podívám, už se mi trochu rýsuje co je co.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Jejda já pořád špekuloval co mi to připomíná - Spišský hrad to je ono!!! Pane Hájku to je taky pěkný kousek fortifikace...
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Vladimír
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 486
Registrován: 9/7/2010, 10:34

Příspěvek od Vladimír »

Nemohl by prosím sem někdo dát souřadnice pro Google maps, abychom se mohli podívat z výšky ...
jmodrak
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1376
Registrován: 20/1/2010, 20:53

Příspěvek od jmodrak »

K podkopom som našiel obdobný hrad - Jakubov brod, tiež Chastelet. Mala to byť najväčšia pevnosť tých čias, ale nebola dostavaná. V roku 1178 ju dobyl Saladin za 5 dní. Hlavnú prácu odviedli zákopníci - minéri, keď podkopali hlavnú vežu, ktorá sa zrútila. Zrejme dopredu vycvičené skupiny, udáva sa 60 členov v jednej, dokázali vykopať až 30 m denne v skale. Priemerný postup bol 1m za 2 hodiny.
Uživatelský avatar
t.hajek
7. Major
7. Major
Příspěvky: 442
Registrován: 26/2/2009, 12:03
Bydliště: Praha

Příspěvek od t.hajek »

Marquab 35.151111°N 35.949167°E

Chastellet (také Vadum Jacob, Jakob´s Ford) určitě neměl být největší ve smyslu rozhohy, ale co do modernosti opevnění. Jednalo se o téměř pravidelnou obdélnou dipozici s jedinou postavenou (archeology odkrytou) nárožní věží, která byla ale menší než klasické donjony 1. poloviny 12. století.

http://vadumiacob.huji.ac.il/gallery.html
ObrázekObrázekObrázek
Vladimír
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 486
Registrován: 9/7/2010, 10:34

Příspěvek od Vladimír »

t.hajek píše:Marquab 35.151111°N 35.949167°E

Chastellet (také Vadum Jacob, Jakob´s Ford) určitě neměl být největší ve smyslu rozhohy, ale co do modernosti opevnění. Jednalo se o téměř pravidelnou obdélnou dipozici s jedinou postavenou (archeology odkrytou) nárožní věží, která byla ale menší než klasické donjony 1. poloviny 12. století.

http://vadumiacob.huji.ac.il/gallery.html
Díky.

V Google Earth je nádherně vidět i dispozice původního parkánu, včetně toho, že jsou na zeleni vidět i náznaky některých budov, Družice to brala trochu šikmo.
Uživatelský avatar
t.hajek
7. Major
7. Major
Příspěvky: 442
Registrován: 26/2/2009, 12:03
Bydliště: Praha

Příspěvek od t.hajek »

ve středu 28.12. od 21:00 poběží na VIASAT HISTORY maďarský hodinový dokument Rytíři z Marquabu

já to bohužel neuvidím

jako malý předkrm přidávám odkaz na cca tříminutové video na youtube http://www.youtube.com/watch?v=nm-QUeG5UDw
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Středověké fortifikace“