Offův příkop (Anglie)

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Offův příkop (Anglie)

Příspěvek od kacermiroslav »

OFFŮV PŘÍKOP – Offa´s Dyke
Království Mercie (dnešní Velká Británie)
8. století


Britské ostrovy je jedna z mála evropských krajin, které mě dokážou vždy něčím novým překvapit. Při zpracování článku na téma Hadriánův a Antoniův val z doby římské, jsem v následné diskusi narazil od jednoho z kolegů na tzv. Offův příkop. Přiznám se bez mučení, že zrovna o něm jsem měl dosti mlhavé povědomí a tak mi to nedalo a trošku jsem potrápil strejdu Googla a nadto si zalistoval ve svých zdrojích. Štěstí, že jsem v knihovně narazil na knížku „Ostrovy dějiny“ od Normana Daviese, protože jinak strejda Googla zrovna moc sdílný nebyl. A nebo jsem holt špatně hledal :-( Co se mi tedy podařilo zjistit? Mno….i tak toho moc není, ale podělím se s vámi o svá zjištění a třeba mě někdo doplní.

Až doposud jsem si myslel, že liniová obrana, byla typická spíše pro období starověku. Jejím nejznámějším evropským představitelem byla antická „Limes Romanus“ budována Římskou říši. Tato „zeď „ měla Impérium oddělovat od světa barbarů a zároveň plnit funkci hranic. Tedy hlídat, kdo a s jakým úmyslem vstupuje na území Říše, vybírání poplatků atd. Zároveň měla „Limes Romanus“ plnit i obrannou funkci. Proto se nejednalo jen o obyčejnou „zeď“, ale o důmyslný obranný systém včetně velkých pevnosti s tisíce vojáky, kteří měli být schopni zachytit první nepřátelský vpád na římské území. Zároveň tyto pohraniční posádky podnikaly řady výpadů vně římské hranice, ať jako prevence nepřátelským útokům, nebo za jinými účely.

Jenomže s pádem Západořímské říše roku 476 se rapidně změnily poměry v západní polovině Evropy. Trvalo to poměrně dlouho, než se v této barbarské části vytvořila dostatečně vojensky a kulturně silná říše. Nicméně tyto nové říše, království atd. vznikali na jiném základě, než měla svého času Římská říše se svými legionáři a pomocnými sbory. Jejich armády většinou měly jen pár tisíc mužů a jejich udržování ve zbrani stálo panovníka nemalý peníz. Jen pro představu, Velkomoravská říše za doby jejího největšího panovníka Svatopluka (+894) disponovala v době vpádů do Panonie (dnešní Maďarsko) vojskem o síle nějakých 25.000 – 40.000 mužů. Nicméně elitních bojovníků Svatoplukovy družiny bylo přibližně 5.000 mužů. Ostatní bojovníci, to byly často jen rolníci vyzbrojeni tím, s čím byly zvyklý obdělávat pole, či pracovat v lese.

Tak jako se v polovině 8. století na evropském kontinentu stala dominantní silou Franská říše pod vládou Karla Velikého (vládl v letech 768-814), tak ve stejné době na Britských ostrovech, které si více méně žili vlastním životem, hrála prim Mercie. Že nevíte co, nebo kdo to je? Nevadí, něco málo jsem dohledal.

Obrázek


OFFŮV PŘÍKOP
Mercie (angl. Mercia, lat. Mercia, Merciae regnum) bylo jedno z anglosaských království na Britských ostrovech, které zaujímalo územní střední Anglie na hranicích s keltskými Brity. Název Mercie je odvozené právě z polohy království, protože Mercie rovná se marka, neboli pohraniční území. Centrem království byl Stafford. Království vzniklo kolem roku 584 s tím, že centrum v době vzniku leželo ve městě Lincoln (původně římská pevnost a město Lindum Polonia). Největšího vrcholu dosáhlo království v 7. a 8. století, především za krále Offy. Offa (+ asi 29.7.796) se stal králem Mercie v roce 757 a pod jeho taktovkou se Mercie na krátkou dobu stala nejmocnějším královstvím na Ostrovech. Nejdříve se zmocnil malých anglosaských státečků na východním pobřeží Hwicce, Middle Anglia a Lindsey. V roce 779 se vrhl i na své západní sousedy. Porazil království Wessex, o rok později ovládl Sussex, 784 byl podmaněn Kent a roku 794 získal rozhodující ve Východní Anglii (East Anglia). Kromě toho bojoval s keltskými Velšany. Podle kronikáře Assera (+910) pak Offa nechal na ochranu svého území právě před Velšany, vybudovat obranný systém známý jako Offův příkop (Offa´s Dyke). Už roku 761, tedy před svou expanzí do okolních států, král prohlásil, že invazi bojovných Keltů z Walesu (Velšanů) zastaví pouze mohutný nepřerušovaný příkop, který nepřítele zcela odřízne od zbytku pevniny. Zřejmě se nechal inspirovat Hadriánovým a Antoniovým valem na severu. Pochybuju totiž, že by o jejich existenci nevěděl. Mohl se také nechat inspirovat svým předchůdcem králem Aethebaldem (+ 757), který vybudoval mezi Mercii a Walesem příkop zvaný Wattův (Wat´s Dyke). O tom si něco více povíme později.

Obrázek

Král Offa se dostal na trůn Mercie po svých předchůdcích Aethebaldovi (Edwaldovi), který vládl v letech 716-757 a krátké vládě Beornreda (757). Po vzoru franského krále Karla Velikého uspořádal křesťankou korunovaci a razil vlastní mince, které byly první společnou měnou na Ostrovech. Kromě toho se rozhodl jasně oddělit své křesťanské panství od nepřátelských keltských Velšanů na západě. Nechal tedy vybudovat na tehdejší středověké poměry vynikající a rozsáhlou pozemní práci, Offův příkop s valem (walesky „Clawdd Offa). Se stavbou se na králův příkaz započalo v roce 780 a byla zcela jistě dokončena před Offovým úmrtím v roce 796. Příkop se táhl od ústí řeky Dee na severu k řece Wyse na jihu a překonával vzdálenost 240 kilometrů. Místy byl ale přerušen a tak vlastní linie dosahovala po součtu všech úseků celkové délky cca 150 kilometrů. Předpokládalo se, že nepostavené úseky využívaly přirozenou přírodní hranici a z toho důvodu by jí bylo zbytečné vylepšovat náročnou stavbou valu s příkopem. Toto vysvětlení přijal i významný anglický historik Frank Stenton (*1880 - +1967), který ve dvacátých letech 20. století publikoval texty týkající se této stavby. Při svých závěrech vycházel i ze tří průzkumů terénu provedených v letech 1926 až 1928, které uskutečnil na již dnes neexistujících částech Offova příkopu.

Obrázek

V sedmdesátých letech 20. století se rozhořela na akademické půdě ostrá debata napadající více jak půl století staré závěry ohledně stavby. Podle posledních studií se totiž předpokládá, že i místa s lepší přirozenou přírodní hranicí, byla opevněná. V tomto případě ale pouze jednodušší formou v podobě palisádové hradby, po které se nám nedochovali žádné archeologické stopy. Tato teorie podle mě zní logičtěji, protože by jinak byl přechod mezi hranicemi mezi královstvím Powys a Mercii poměrně snadno překonatelný. Takto by naopak byla prostě vystavěna v různých typech, podle toho, nakolik si to situace a místo vyžadovala.

Tento příkop, který se v určitých částech dochoval až do dnešních dnů, prakticky Velšany uzavřel na jejich území. Samotná podoba příkopu byla v porovnání s jeho římskou předlohou velice chudým příbuzným, nicméně i tak jej překonat vyžadovalo nemalé úsilí. Příkop včetně násepu místy dosahoval šířky až 65 stop (19,8 metrů) a hloubky 2,4 metrů. Ovšem otázkou zůstává, jak by mohla probíhat jeho vlastní obrana. Království Mercie zřejmě nemělo na přikopu nějaká stála větší centra s muži ve zbrani, kteří by v případě útoku Velšanů jejich nápor odrazili. Možná se tak mohlo opět, jako v případě římských valů, jednat o vymezení hranic království s možností kontroly obchodu. Těch názorů na skutečný smysl celé linie příkopů je hned celá řada, stejně jako na dobu vzniku. Podle jiných historiků, totiž byla stavěna jen asi 103 km dlouhá linie, která se navazovala na již dříve postavené. V tomto případě se odvolávají na římského historika Eutropia, který ve své knize „Historiae Romanae Breviarium“ z roku 369 zmiňuje jistou Severovu zeď (val), který nechal budovat římský císař Septimus Severus (vládl 193 – 211).

Novissimum Bellum v Britannia habuit a utque receptas provincias omni Securitate muniret a vallum za CXXXIII passuum milia mari reklama klisna deduxit. Decessit Eboraci admodum senex, imperii anno sexto Decimo, mense tercio.
Historiae Romanae Breviarium, VIII 19,1

Volně přeloženo: „On během posledních válek v Británii si podmanil a všemi prostředky zabezpečil provincie, postavil zeď dlouhou 133 mil od moře k moři. Zemřel v Yorku jako starý muž v šestnáctém roce a třetím měsíci své vlády.“

Většina historiků ale posunutí doby vzniku Offova příkopu do vlády císaře Severa zamítá. Nicméně v prosinci roku 1999 archeologové objevili zbytky krbu skrytého pod náspem Offova příkopu (u Oswestry) a dle uhlíkových zkoušek odhadují stáří této stavby na rok 446, tedy kdy se naposledy v krbu topilo:-) Všechno tedy skutečně mohlo být ohledně Offova příkopu jinak. Na konečné závěry si budeme muset ale zřejmě ještě dlouho počkat, pokud se jich vůbec dočkáme.

Závěr
Na počátku 9. století vliv království Mercie (tzv. Velké Mercie) rychle klesal a království bylo dokonce na čas rozděleno mezi Danelaw a Wessex. Poté, co byly počátkem 10. století Dánové definitivně na Ostrovech poraženi (Danelaw byl královstvím dánských Vikingů na Ostrovech), se Mercie stala součástí Wessexem sjednocené Anglie (918/919).

Obrázek


Zdroje:
Honzák, Pečenka, Stellner, Vlčková – Evropa v proměnách staletí – Praha 1997
http://www.english-heritage.org.uk/days ... -research/
Černej, Kučera, Vaníček a kolektiv – Evropa králů a císařů – Praha 1997
www.badarchaeology.net/confused/wall_of_severus.php
Norman Davies – Ostrovy dějiny – Brno 2003
www.offasdyke.demon.co.uk/dyke.htm
http://airborn.webz.cz/anglia.html
www.cpat.org.uk/offa/offrev.htm
Asser – Život Alfreda, kap. 14
www.renefejl.cz/farrell.htm
www.wikipedia.org
ObrázekObrázekObrázek
jmodrak
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1376
Registrován: 20/1/2010, 20:53

Příspěvek od jmodrak »

Tento val dal údajne anglické - saské meno welšanom, t.j. tí za valom. Podľa jednej teórie nemala byť je ho funkcia vojenská, ale čisto ideologická, mala symbolizovať moc Mercie a jej kráľa. Mal vymedziť 2 svety - keltsko rímsky a saský - germánsky. Ako to bolo v skutočnosti, sa už asi nedozvieme.
Odpovědět

Zpět na „Středověké fortifikace“