Hradiště DĚVÍN

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Hradiště DĚVÍN

Příspěvek od kacermiroslav »

HRADIŠTĚ DĚVÍN Z DOBY VELKOMORAVSKÉ

Obrázek
Umělecká představa o podobě Děvína

„Král Ludvík vytáhl v měsíci srpnu za Dunaj s velkým vojskem a oblehl Rostislava v jakémsi městě, které jazyk onoho národa [Moravanů] nazývá Dowina, tj. dívka. (lat. Hludowicus rex mense Augusto ultra Danubium zum manu valida profectus Rastizen in quadam civitate, quae lingua gentis illius Dowina, id est puella dicitur, obsedit). Ten však, když se neodvažoval střetnout s královými vojsky a když viděl, že není vůbec míst, kterými by unikl, donucen nutností postavil tolik rukojmí, kolik a která král požadoval. Nadto [Rostislav] se všemi svými velmoži potvrdil přísahou, že po všechny dny zachová králi věrnost, třebaže ji nikterak nezachoval“.
(Fuldské anály k roku 864)

Z propasti dějin nám vedle Nitry, poprvé v písemných pramenech zmiňované v roce 828, dále vystupuje další z velkomoravských míst, která známe jménem a to hradiště Děvín u Bratislavy. Tato významná pohraniční pevnost Velké Moravy byla v roce 864 napadená franskými vojsky krále Ludvíka II. a byla donucená kapitulovat. Rostislav, který byl v pevnosti přítomen, pak byl donucen vydat rukojmí a zavázat se poslušností králi Ludvíkovi. Samozřejmě existují i hypotézy, které hledají Dowinu v jiné lokalitě. Ty jsou pak ale podle mě neodůvodněné. Kromě shody jmen tu je celá řada aspektů, které potvrzují tradiční lokalizaci. Jen krátce tedy. Rostislav jako správný středověký panovník vládl především ze hřbetu koně a objížděl svou zemi. To, že se nacházel v pohraniční pevnosti, svědčí o tom, že nepřátelský útok byl nečekaný a panovník tak byl na hradišti překvapen. Nemohl tedy včas prchnout do týlu, kde by zformoval vojsko. Dowina tak muselo být hradiště, které leželo skutečně na hranicích s Říší, protože v opačném případě by byl útok na území Velké Moravy včas zaznamenán a Rostislav by tak buď mohl prchnout, nebo připravit obranu. Ani jedno se ale v roce 864 nestalo. Velkomoravský panovník byl překvapen a nemohl z hradiště ani nepozorovaně prchnout, což opět nasvědčuje tomu, že se jednalo o Děvín u Bratislavy. Protože jen málokteré hradiště mělo takovou polohu, že z jedné poloviny jej chránil velký skalní blok obtékaný Dunajem a Moravou a z druhé strany mohutné hradby. Přes skálu a řeku to bylo pro Rostislava asi těžko myslitelné nepozorovaně prchnout a přes pevnou zemi taky protože zde leželo nepřátelské vojsko, které jej oblehlo. A jelikož nemuselo vojsko oblehnout celý obvod hradiště, ale v místě soutoku řek jen postavit hlídky, tak pozemní část byla zcela jistě pod důkladným dohledem. Děvín u Bratislavy tak můžeme s velkou pravděpodobností ztotožnit se zmiňovanou Dowinou z Fuldských análů.
V dnešní době je Děvín součástí hlavního města Bratislavy a od rušného centra je oddělen kopcem jménem Devínska Kobyla. Z druhé strany je pak Děvín chráněn korytem řek Dunaj a Morava. Přímo pod Děvínem je soutok obou řek. Bohužel slovanské opevněné sídlo, které se tu za doby Velké Moravy nacházelo, bylo během následujících staletí četnou stavební činností hodně pozměněno a tak nám podoba původního hradiště zůstává stále ne úplně dořešená. Lokalita Děvínu byla osídlená v mladší době kamenné, když zde začali vznikat první rolnické usedlosti. V areálu to je doloženo nálezem hrobu, který je archeology datován ke kultuře s lineární keramikou. Rovněž lid starší a mladší doby bronzové tuto lokalitu využíval a poté i další kultury až po mladší dobu železnou, a to Kelty. Keltové pak měli poměrně bohaté kontakty s Římskou říši, která rozepjala svá křídla moci až k hranici Dunaje. Obchod obou národů je doložen velkou koncentrací nálezů, z kterých se dá i usuzovat, že tato lokalita byla za nedlouho na to i Římany obsazena a využívaná. Počátkem letopočtu obsadil císař Augustus území dnešního Rakouska a západního Maďarska a nechal zde zřídit novou římskou provincii Panonii. Jejich moc se pak dále rozšiřovala podél středního úseku Dunaje a přes ústí řek Moravy a Ipľa se dostali do vnitrozemí dnešního Slovenska a Moravy. Děvín tak byl po následující čtyři století využíván Římany, kteří na něm zanechali své stopy v podobě vybudovaného římského tábora a dalších staveb. Místo pak zahrnuli do své pohraniční obranné sítě zvané „Limes Romanus“ spolu s nedalekým Carnutem, v kterém byly dislokovány legie XV. a později XIV. Základy římských staveb nalezených na Děvíně jsou nejčastěji spojované se vzrůstajícím významem této lokality během Markomanských válek (166-180). Jen pro zajímavost, někde v tomto prostoru kolem Vídně a Bratislavy se odehrávala úvodní scéna amerického velkofilmu Gladiátor. Tedy její skutečná předloha, protože císař Marcus Aurelius zde skutečně pobýval a roku 180 i zemřel. Stavební aktivity v tomto regionu pokračovali i po jeho smrti a to někdy do 4. století. Římský historik Ammianus Marcellinus nám zanechal zprávu, že císař Valentinian I. (364-375) vybudoval v zemi Kvádů opevněná sídla (praesidiaria castra) a během následujících bojů muselo Carnuto odrážet útoky barbarů vedených z nejbližší pevnosti. Tou pevností byl zřejmě míněn i Děvín, který se v té době asi již znovu nacházel v keltských rukách. Pozůstatky římských staveb odkryly v prvních desetiletích 20. století čeští archeologové J.Zavadil a I.L.Červinka, kteří k tomu napsali: „Na východnom kopci nad Devínom boli tri väčšie popolnice a v nich rímska keramika, bronzové spony, ktoré sú z doby rímskoprovincionálnej a mince cisára Aureliana. Spolu s nimi tam boli zlomky rímskych tehál, niekedy s kolkom XIV. légie. Bol teda na pahorku kedysi rímsky príbytok. Prišlo sa tam dokonca na základy obdĺžnikovej budovy dlhej trinásť metrov a širokej sedem metrov a orientovanej od východu na západ.“

Římané tak jako první na území Slovenska zanechali stopy po moderních zděných stavbách, jejichž základy se dochovaly do dnešních dnů. Stavebním materiálem byl tradiční kámen, ale také i kvalitní pálené cihly a tašky. První římská stavba byla odkryta v západní části dnešního středního hradu. Jde zároveň o nejlépe dochovanou architekturu z římské doby. Jedná se o stavbu o rozměrech 13,5x7 metrů se čtyřmi místnostmi a půlkruhovou apsidou. Osmnáct metrů od západní brány byly zjištěny základy další stavby, ke které patřil 11 metrů dlouhý kanál vybudovaný z velkých neopracovaných kamenů, sloužící k dopravě vody. Vznik prvních zděných staveb v této lokalitě se dá spojovat s obdobím tzv. Markomanských válek (166-180) za vlády císaře Marca Aurelia. Předchozí římské období s působností na Děvíně od doby císaře Augusta, který do této lokality pronikl někdy na přelomu letopočtu, nelze přesně zodpovědět. Poslední římské stavební aktivity, jak jsem psal výše, byly zřejmě ukončeny v době vlády císaře Valentiniana I., kdy římské osídlení na Dunaji dosáhlo svého vrcholu. Z římského období byly kromě výše popsaných staveb odkryty i základy několika nadzemních srubových staveb s maltovou podlahou. Zřejmě se jednalo o běžné obydlí.

Jak už jsme se řekli, Římané tento prostor museli opustit někde kolem roku 400, kdy již severní hranice tvořená „Limes Romanus“, nebyla dále schopna zadržovat nápor barbarských kmenů pronikajících na římské území. Někdy v průběhu 5. století se pak předpokládá, že území střední Evropy začali obsazovat Slované. Ti, kteří dorazili na soutok Moravy a Dunaje, si nemohli nepovšimnout staveb zbudovaných zde předchozími civilizacemi. Je pak logické, že pevné opěrné místo bylo dále obsazeno a využívané i Slovany. Na strmém skalnatém ostrohu tak Slované přebudovali někdejší opuštěnou římskou pevnost podle obrazu svého a jako taková byla pevnost (hradiště) časem začleněna do Nitranského knížectví, kterému v první třetině 9. století vládl Pribina (někdy se uvažuje, že Děvín byl moravskou protiváhou nitranské Bratislavě). Tomu ale ještě předcházelo období za Avarského kaganátu, kde se zřejmě právě Děvín na čas stal centrem jejich moci, což dokazuje výrazný nárůst jezdeckých hrobů na pohřebišti v Devinskej Novej Vsi a Záhorskej Bystrici. K tomu je pak potřeba přičíst i ojedinělý, ale bohatě vybavený hrob (zřejmě významné osoby) avarského jezdce pohřbeného přímo na Děvíně.

Slovenský historik Anton Hrnko k tomu píše, "po rozbrojoch vo vnútri Avarskej ríše, ktoré vyústili do zavraždenia kagana v polovici deväťdesiatych rokov 8. storočia, sa tudun pokúsil zachrániť prechodom na stranu Frankov. Karol Veľký ho síce prijal, ale na celkovom osude avarského panstva na strednom Dunaji to už nič nezmenilo. Nový kagan nebol schopný obnoviť centrálnu moc a napriek tomu, že po zdrvujúcich porážkach prijal franskú zvrchovanosť i kresťanstvo, neodvratný koniec avarského panstva nezamedzil. Slovanské kniežatá na Morave a v Nitriansku využili franské víťazstvá nad Avarmi na vlastné posilnenie a moc bývalých utláčateľov v svojom dosahu nemilosrdne likvidovali. Už začiatkom 9. storočia sa Avari sťažovali na útoky Slovanov a cisár im bol nútený určiť nové sídla mimo ich dosah. V tomto období sa moravské kniežatá pravdepodobne opätovne zmocnili Devína a začali ho prebudovávať na jednu zo svojich najvýznamnejších pevností.“
1) Hradiště DĚVÍN
Po porážce Avarů za Karla Velikého, již nic nebránilo v dalším rozvoji a etatizačním procesu středoevropských slovanských knížectví. Na území dnešní české Moravy, Slovenska naddunajské části Dolního Rakouska až po řeku Kampu vzniklo Mojmírovo knížectví zřejmě s centrem v Mikulčicích. Na území Slovenska východně od Malých a Bílých Karpat až po Slánské vrchy s přesahem na území dnešního Maďarska až po Matru se zformovalo Nitranské knížectví s centrem v Nitře. Obě knížectví pak představovala počáteční fázi feudálních států, která se postupně přeměňovala z rodových držav na sídla suverénních feudálních vládců s příslušníky vojenských družin, jakožto zárodku pozdější šlechty. Důležitým místem Nitranského knížectví pak bylo právě místo soutoku řek Moravy a Dunaje, tedy Děvín a Bratislava, které kontrolovaly nemalou část středního toku Dunaje, který byl využíván i pro obchodní účely. Přičemž se předpokládá, že Děvín byl držen v rukou Mojmírovců a Bratislava v rukou vládců Nitranského knížectví. Dále bylo z pevností dobře vidět i na jih od Dunaje, tedy na území Východní marky ovládané Východofranskou říši. Obě pevnosti pak zároveň chránily přechod přes řeku. Jejich význam je tedy neoddiskutovatelný.

Obrázek

Jak jsme si již výše pověděli, opevnění Děvína zbudovali již Římané a Slované někdy v průběhu 8. století torzo dochované části využili a zesílili dřevěnými palisádami. Z římské doby tak byl například využit val na severní straně. Hradiště zaujímalo téměř celou plochu pozdějšího středověkého hradu. Díky vlastní lokalitě tak vzniklo prakticky nedobytné hradiště, které Rostislav za své vlády (846-870) ještě dále vylepšil o důmyslný obranný systém, v jehož rámci byla postavená další menší hradiště. Ta sloužila jako předhradí, či pozorovací místa a měla tak nepříteli ztěžovat postup na samotný Děvín. Tato menší hradiště stála na Devínskej Kobyle (severozápadní výběžek kopce) a známe je jako hradiště Na pieskach a Nad lomom. Bližší popis k nim je níže v textu. Odolnost pevnosti Děvín na vlastní kůži vyzkoušeli v roce 864 franští vojáci včele s králem Ludvíkem, když se jim zde podařilo překvapit moravského Rostislava s družinou. Přímý útok k pádu pevnosti nevedl, ale Rostislav byl zřejmě z důvodu nedostatku potravin po nějaké době donucen kapitulovat. To že se vzdal, tak plně nesvědčí o kvalitě opevnění a lokality, ale o tom, že byl moravský panovník v pevnosti nečekaně zaskočen a nemohl tak učinit potřebné kroky pro dlouhodobé obléhání.

V letech 1984-1985 byla v poloze „Nad pristaviskom“ objevena velká tříprostorová sakrální stavba z velkomoravského období, která opět jen podtrhuje mimořádný význam hradiště. Důkladný archeologický průzkum ukázal, že vnitřní příčky byly navázány na vnější obvodové zdivo, což dokazuje, že celá stavba vznikla během jedné stavební fáze již s koncepcí vnitřního členění. Z vnější strany byly zdi opatřené bílou vápennou omítkou. Interiér byl rovněž opatřen omítkou, která byla následně vyzdobená četnými malbami v zemitých tónech. Stejným způsobem byla provedena vnitřní výzdoba u kostelů v Mikulčicích, či na Bratislavském hradišti. Vzhledem k tomu, že se kolem kostelu intenzivně pohřbívalo, bylo na základě vnitřního hrobového vybavení možno stavbu datovat do 9. století. Pohřbívání v této lokalitě pokračovalo až do začátku 13. století, což dokazují nálezy mincí, tedy v době, kdy již sakrální stavba ležela v ruinách. Kromě kostela a pohřebiště kolem něj byla v areálu hradiště zjištěna řada dalších sídlištních staveb. Ty se pak nacházejí prakticky na celé ploše hradiště s převážnou koncentrací v severozápadním rohu. Jako obydlí sloužili čtvercové nadzemní chaty srubové konstrukce, které jsou pak doloženy zejména při severním a východním svahu. Sídlištní zástavba zcela jistě vznikala především v druhé polovině 9. a začátkem 10. století. Ojedinělé stavby ale mohli vzniknout již v průběhu osmého věku. Rovněž mimo hradiště byla prokázána poměrně hustá sídlištní zástavba s četnými nálezy. Kromě menších nálezů jsou významné především nálezy tří pohřebišť v katastru obce Děvín, což naznačuje již zmíněné poměrně husté osídlení. Bohužel z pohřebiště v poloze „Mladošovičov vinohrad“ bylo zatím odkryto jen 13 hrobů, jejichž bohatá výbava ale svědčí o vysoké úrovni zdejšího osídlení (nálezy náušnic, skleněného náhrdelníku, korálky, keramika a další). V roce 1953 bylo odkryto (Ľ. Kraskovská) druhé pohřebiště ležící v poloze „Staré Vinohrady“. Rovněž u zde zkoumaných hrobů (24) byla objevená bohatá výbava. Především pak nálezy nožů, kopí a moravských seker (bradatice) ukazují na přítomnost vojenské elity včetně jízdních složek, což dokazuje nález jízdní ostruhy z hrobu č. 17 (datováno do první poloviny 9. století). Největším zkoumaným pohřebištěm pak je to v poloze „Za kostolom“, které odkrýval tým archeologa I.Kellera. Celkem zde bylo odkryto a zdokumentováno 122 hrobů s převážně chudší výbavou. Téměř polovina hrobů (40%) pak byla dětských, což ukazuje na vysokou úmrtnost. Pohřebiště na centrálním hradišti kolem sakrální stavby evidentně sloužila k potřebě velmoženské elity, zatímco ostatní využívalo obyvatelstvo podhradí.

Převážná koncentrace sídlištních objektů v prostoru Devinskej vsi v průběhu 8. století se v následujícím věku stěhuje přímo do oblasti samotného Děvína, což zřejmě poukazuje na snahu přesunout obydlí co nejblíže hlavnímu opevnění. I v následujících staletích byl Děvín jedním z důležitých bodů systému pohraničních opevnění a to jak proti agresi staromaďarských nomádských kmenů, tak i proti pozdějším nájezdníkům. Jeho slovanské osídlení přetrvalo i po pádu Velké Moravy a převládalo i v průběhu 10. až 13. století, když zde na troskách někdejšího hradiště vznikla osada. Zaniklý kostel z 9. století byl pravděpodobně o století později nahrazen menší kapičkou vystavenou v jeho blízkosti.

Obrázek
Děvín v 9. století podle Štefanovičej

Výrazná koncentrace větších obydlených lokalit poukazují na velkou důležitost Děvínské oblasti v 9. století. Dá se předpokládat, že již během 8. století se těžiště osídlení přesunulo z Devínskej Novej Vsi do oblasti samotného Děvína. Pohřebiště umístěné mimo areál hradiště tak zřejmě sloužilo obyvatelstvu v podhradí. Místo kolem kostela pak bylo zřejmě využíváno především velmoženskou skupinou.


2) Hradiště NA PÍSKÁCH
3) Hradiště NAD LOMEM
Obě hradiště umístěná na severozápadním výběžku kopce vzdálená přibližně 4 km severně od Děvína, byla systematicky zkoumána Ľ.Kraskovskou, která je toho závěru, že obě hradiště zřejmě neexistovala ve stejné době, ale každé bylo zbudováno zvlášť v jiné době. Nicméně výzkum nedokázal odpovědět na otázku, které bylo postaveno dříve a které později. Hradiště měla zřejmě roli obrannou a strážní, když hlídala severní (ze strany od Moravského pole a soutoku Moravy) přístup k hlavnímu hradišti Děvínu. Hradiště „Na pískách“ bylo opevněné roštovou konstrukcí (roštovou konstrukci hradby tvořila jednotlivá břevna ukládaná příčně k průběhu hradby tak, že vytvářela rošty (křížením břeven), opět zpevněných vysypanou zeminou a kamením). Přední zkosená část hradeb byla zpevněná kamennou plentou. Na stavbu byl využit materiál, který stavitelé vytěžili před hradbou, čímž vznikl obranný příkop. Vytěženou zeminou byl následně vyplněn val. Severní část valu nebyla zpevněná dřevěnou konstrukcí jako na jiných místech, ale byla tvořená pouze jen násypem zeminy. Kvalitnější opevnění z této strany nebyl důvod budovat, protože z této severní strany bylo hradiště chráněno přirozenou strmou stěnou kopce. Rovněž v případě hradiště „Nad lomem“ byla použitá roštová konstrukce s čelní kamennou plentou z nasucho kladených kamenů. Během výzkumů zde byly odkryty dva objekty srubové konstrukce. V jednom z nich byly nalezené tři pece, což naznačuje, že tento objekt byl využíván nikoliv jen k obytným účelům. Obě hradiště pak zřejmě zanikla během požáru, který na nich mohl vypuknout spíše v důsledku válečného konfliktu. Předpokládá se, že kromě obranné role byly obě hradiště využívané rovněž jako řemeslná střediska.

Obrázek
1–Centrální hradiště (dnešní hrad), 3-Na pieskach, 4-Nad lomom

Obrázek Obrázek
řez opevněním hradiště „Na pískách“ a kresebná rekonstrukce části hradiště


Zhodnocení
Stejně jako v případě Nitry, tak ani Děvín nelze chápat jen jako samostatně stojící hradiště, ale jako větší sídlištní aglomeraci tvořenou přinejmenším dvojici až trojicí hradišť, i když dvě z nich plnila roli předhradí pro hlavní Děvín. Dále byl tento prostor vyplněnou menším počtem neopevněných lokalit, což nám dokládá celá řada archeologických nálezů v podobě osad, pohřebišť, hrobů a dalších. Děvín tak nebyl jen pohraniční pevností, ale zároveň i centrem moc s menší sídlištní aglomerací a řemeslným zázemím. Nicméně jeho význam spočíval především v opěrné roli velkomoravské moci, když spolu s dalšími hradišti chránil okolí Bratislavské brány, kudy od pradávna vedly důležité přechody přes Dunaj. Není pochyb, že Děvín byl sídlem nějakého významného velmože, což opět dokládají archeologické nálezy, přítomnost významné sakrální stavby a samozřejmě i samotných význam jako pevnosti. Některé hypotézy počítají s tím, že Děvín mohl být i sídlem knížete, což opět kromě výše uvedeného dokládají i vlastní dobové záznamy z roku 864. Zřejmě není pochyb o tom, že zpráva o obložení Rostislava nepřátelským vojskem skutečně hovoří o tomto místě. Tím pádem máme důkaz o přítomnosti panovníka za hradbami hradiště. Ovšem přikládat mu sídelní roli je podle mě skutečně silně nadhodnocené, protože pro tuto roli bychom v rámci centrální části Velké Moravy našli mnohem vhodnější kandidáty.

Obrázek Obrázek
Hradiště Nad Lomem a Hradiště na Pískách

Zdroje:

• Bláhová M., Frolík J., Profanová N. - Velké dějiny zemí Koruny české – Praha a Litomyšl 1999
• Dekan J. – Velká Morava – Praha 1985
• Havlík Lubomír E. – Kronika o Velké Moravě – Brno 1992
• Havlík Lubomír E. – Svatopluk Veliký král Moravanů a Slovanů – Brno 1994
• Chropovský B. – Slované, Historický, politický a kulturní vývoj a význam – Praha 1989
• Kolektiv – Velká Morava – Tisíciletá tradice státu a kultury – Praha 1963
• Lutovský M. – Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Praha 2001
• Měřínský Z. – České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I. – Praha 2009
• Měřínský Z. – České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II. – Praha 2009
• Plachá V. - Hlavicová J. - Keller I. - Slovanský Devín - Bratislava 1990
• Poulík J., Chropovský B., kolektiv – Velká Morava a počátky české státnosti – Praha – Bratislava 1985
• Steinhubel J. – Nitranske kniežatstvo. Počiatky stredovekého Slovenska – Bratislava 2004

http://lukaskrajcir.blog.sme.sk/c/16955 ... z1CzVaShFp
http://www.staramorava.euweb.cz/prehlad ... c206782740
http://www.castrum.sk/page.php?id=102&ratings=1
http://www.moraviamagna.cz
http://www.bratislava-hrad.sk
http://www.ukm.ff.ukf.sk
http://www.slovane.cz
http://www.hrnko.sk
http://www.palba.cz
http://www.sclabonia.sk
http://www.irsa.blgz.cz
http://www.hradiska.sk
http://www.nitra.sk
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
palo satko
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2531
Registrován: 16/9/2013, 17:59
Bydliště: Pezinok, Slovensko

Re: Hradiště DĚVÍN

Příspěvek od palo satko »

byvam pri bratislave a tak niečo som vo svojom kraji videl. mame tu velke slovanske hradiska na devine, v bratislave a na neštichu nad sv. jurom. dalšie menšie v modre a pravdepodobne nižinne male hradisko na mieste dnešného pezinskeho zámku. je to s podivom, lebo male karpaty nedosahuju urodnost dolnej moravy alebo okolia nitry a aj napriek tomu museli byt na tu dobu velmi ludnaté. v 13. storoči iste žili z obchodu s vínom, ale či aj časoch velkej moravy nie je potrvdene, ale iny zdroj obživy v tej oblasti nie je. tak či tak ludnatosť je v rozpore s názorom že oblast nad dunajom bola pod priamou vladou avarov. kto by žil v malo urodnej oblasti v susedstve nepriatela, akeho opisuju kroniky? skor to vyzera na to, že vlada avarov nad dunajom, tak ako je opisana v kronikach a ako si ju predstavuje aj Hrnko, sa proste nekonala. že to nebola avarska mocenska nadvláda ale niečo ako avarsky commonwealth, ako napísal jeden so súčasnych historikov. minimalne v oblastiach moravy, slovenska, sedmohradska a južnej panonie.
Obrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Hradiště DĚVÍN

Příspěvek od kacermiroslav »

Palo....docela s tebou souhlasím. Taky si myslím, že ta Avarská "nadvláda" nebyla o formě biče, ale spíše měla nějakou volnější formu. Samotná slovanská hradiště v okolí Bratislavy jsou jinak vcelku logická, protože strážila nejen vstup na slovanské území, ale zároveň kontrolovala obchodní trasy na Dunaji a podél Dunaje (viz. Dunajská obchodní stezka).

Devínska Nová Ves chce spolu s archeológmi obnoviť hradisko, ktoré sa nad územím súčasnej mestskej časti nachádzalo v 9. storočí. Dnes vidieť z kedysi mohutnej pevnosti už len násyp a zvyšky opevnenia. Jej obnovením by mal vzniknúť areál plný vzdelávacích, kultúrnych a športových aktivít. Více viz. na odkazu níže.
http://www.bratislavskenoviny.sk/najnov ... _id=318506
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Aiwendill
desátník
desátník
Příspěvky: 41
Registrován: 21/8/2009, 11:28

Re: Hradiště DĚVÍN

Příspěvek od Aiwendill »

palo satko: skús sa pozrieť na celú situáciu okolo polohy tých hradísk viac strategicky a vezmi do úvahy aj iné veci ako je úrodnosť pôdy.

uvediem niekoľko známych faktov, ktoré veľmi dobre podporujú umiestnenie významného osídlenia v tomto priestore:

1) Jantárová cesta - za čias rímskej ríše práve tadiaľto viedla hlavná trasa Jantárovej cesty, ktorá niekde pri Carnunte prekračovala Dunaj a smerovala na juh do Aquileje. Po zániku západorímskej ríše obchod možno trochu upadol, ale stále to bola významná obchodná trasa, takže hradisko na Devíne, ktoré malo vynikajúcu polohu v opozícii proti Carnuntu na druhej strane Dunaja, stálo aj neskorším osadníkom za zachovanie už len z obchodného hľadiska.

2) brody cez Dunaj - medzi Carnuntom a dnešnou Bratislavou boli najlepšie priechody cez Dunaj široko ďaleko, pretože ďalej po prúde bolo okolie rieky už veľmi močaristé a teda dosť nepriechodné. Stačí sa ísť pozrieť k Mošonskému Dunaju a človek uvidí ako to vyzerá teraz, hoci je to už pomerne zregulované. V tých časoch, keď si Dunaj robil čo chcel, tak to bola ťažko riechodná oblasť či už pre kupecké vozy alebo pre vojenské jednotky.

3) úrodnosť okolitej oblasti - malé karpaty sú síce menej úrodné ako ponitrie ale nezabúdaj na to, že v tej dobe neboli také nároky na život ako teraz. určite tam nežilo 100.000 ľudí ako teraz (mestské časti Devín a Devínska nová ves), takže aj keď to bolo menej úrodné miesto, tak to dokázalo utiahnúť nároky hradiska a tých pár tisíc obyvateľov. Okrem toho hneď na druhej strane rieky Moravy sú krásne a úrodné nížiny, kde sa toho tiež mohlo dosť urodiť, takže o zásobovanie by som sa veľmi nestrachoval. Zázemie bratislavského hradiska smerovalo zasa pravdepodobne na východ do priestoru dnešných mestských častí Ružinov a Nové mesto a to je takisto úrodná rovina, takže tam to tiež mohlo byť veľmi dobre zabezpečné...

4) Avari - na začiatku deviateho storočia, keď sa Devín dostával do štádia svojej najväčšej slávy a významu , to už s Avarskou ríšou vyzeralo zle nedobre. Slovanské kmene ich bili zo severu, franská ríša zo západu, Bulhari (Krum) z juhu. A okrem toho nadvláda v tých časoch znamenala niečo úplne iné ako dnes. Ak si odvádzal pravidelný tribút, tak na teba nemali dôvod zaútočiť (aspoň nie tí, ktorým si platil). Viem si teda veľmi dobre predstaviť, že vládcovia Devína, ktoré bolo bohatým hradiskom už len kvôli svojej strategickej polohe, sa jednoducho vykúpili...

a keď si to všetko spojíš dokopy, tak v deviatom a desiatom storočí by som Devínsku aglomeráciu chápal ako jedno z hlavných osídlení Veľkej Moravy (spolu s Nitrianskou, Moravskou a Blatnohradskou aglomeráciou a možno aj so spišskými hradiskami)
Uživatelský avatar
palo satko
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2531
Registrován: 16/9/2013, 17:59
Bydliště: Pezinok, Slovensko

Re: Hradiště DĚVÍN

Příspěvek od palo satko »

Aiwendill 1. jantarova cesta bola v čase o ktorom je reč už malo použivana. zmenila sa moda zapadneho sveta. tato zmena je ale zaujimava pre oblast čiech. cez vikend davali na national geographic dokument o Staffordshire Hoard robili analyzy z čoho su tie pekne drobnosti urobene (vraj ich je 3500 kusov) a zistili, že sklo a zlato je z Carihradu, velke drahokami z Indie a Ceylonu a male, to male červene, tie granaty su z česka. niekto od roku 600 do roku 800 tažil granaty a posielal do anglicka. nevieme o vtedajšich panoch v čechách temer nič. len kosmas napisal, že tam vladli kniežata "jsouce oddani břichu a spaní, nevzdelani a neučení, podobali se dobytku, telo jim bylo k rozkoši, duše na obtíž ...
2. + 3. cez dunaj su v tej oblasti brody len dva. jeden priamo pod bratislavskym hradom (ten použivali už rimania) a druhy nižšie, ktorý bol cez dnešnu štvrť prievoz. (pravdepodobne cez tento prechod prešli madari v roku 907) hradisko na neštichu nechrani brod v bratislave a cez neštich nie je prechod cez karpaty. najbližšii je až nad pezinkom. v tych časoch bol pod karpatami Šur - močarisko až po Modru a pôda naozaj neumožnovala polnohospodarstvo. samozrejme existoval ešte rybolov (tiahli jesetery zvane vyza), ktory mohol byt zdrojom obživy a plus obchod na dunaji. podla poslednych vyskumov sa hradisko neštich skor chape ako mocenske centrum http://www.hradiska.sk/2010/09/hradisko-nestych.html na taku malu vzdialenost Devin - Bratislava -Neštich je tych centier až privela. niekde je nejaky hačik.
4. oblast bratislavy iste bola vyznamna, ale nie som isty či bola už v časoch velkej moravy čisto slovanska. je celkom pravdepodobne, že tam žila zmes slovanov a nemcov a každu chvilu im vladol niekto iný. nakoniec samotna bratislava bola v 13. storoči už pred tatarmi prevažne nemecka. nemecko-slovanska bola aj v časoch krala Štefana I. Svätého. bohužial tato oblast bola trvale osidlena a vinohradnicky sposob polnohospodarstva tak "prevracia zem". že archeologia ma važne problemy s nálezmi.
Obrázek
Uživatelský avatar
Stuka
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2120
Registrován: 22/8/2010, 20:18

Re: Hradiště DĚVÍN

Příspěvek od Stuka »

Stačí trocha zagoogliť a hneď nám vyskočí takéto vysvetlenie varianty mena kniežaťa Rastislava:
Rastislavovo meno je zaznamenané v staroslovienskych prameňoch v podobe Rastic a v najstarších prameňoch (M.S. Ďurica spomína, že v "aspoň 14 análoch a kronikách") je zaznamenané najčastejšie v podobe Rastic alebo jej variantoch (napr. Rasticius v Annales Alamannici, Annales Xantenses, Rastizen v Ruodolfi Fuldensis Annales, Rastiz v Reginonis Choricon atď.), nikdy nie napríklad v tvare Rostic a zriedkavo vo variantoch tvaru Rastislav. Meno Rastic môže byť z jazykového hľadiska jedine buď (stredo) slovenského pôvodu alebo (podľa P. Ratkoša) môže pochádzať aj z – čisto hypotetického – jazyka stredovekých Slovanov (Slovákov) v dnešnom Maďarsku. Ján Stanislav doslova píše: „Forma Rastic nie je možná u nijakých iných Slovanov, len práve u Slovákov, a to u stredných Slovákov, resp. u Slovákov zo stredného Slovenska, lebo koncové -c je za praslovanské tj, a teda typicky západoslovanské, a rast- je z praslovanského orst, čo je systémový jav stredoslovenský a juhoslovanský. Meno s týmito dvoma javmi vedno môže byť len stredoslovenské… Ostáva zjavným faktom, že Rastic je typicky stredoslovenská forma a že teda on sám žil na území stredoslovenského nárečia resp. sám bol stredoslovenského pôvodu.
Príklady doložených tvarov Rastislavovho mena v dobových textoch:
Rastic (Apológia mnícha Chrabra)
Rastisclao (Cividalské evanjelium)
Rastitius (list pápeža Mikuláša I. Ľudovítovi z mája alebo júna 864)
Rasticius (Annales Alamannici a Annales Xantenses)
Rastiz (Fuldské letopisy a Reginonis Chronicon) (aj vo variantoch: Rastic, Rastizes, Rastices )
Ratzidus (Annales Hildesheimenses…)
Restitius/ Resticius (Annales Bertiniani)
Rastislaus
Ratislaus
Ďalšie mená vyskytujúce sa v literatúre:
Rostislav (český tvar)
Rastilaus
Rastirius
Radislaus

http://sk.wikipedia.org/wiki/Rastislav_ ... A1_Morava)

Takže autor článku logicky použil tvar jemu najbližší.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Hradiště DĚVÍN

Příspěvek od Pátrač »

Mě se článek líbí. Tedy abych řekl pravdu nějak moc jsem se nahrabal v tom co je psáno o tom co je ve všech těchto vláknech zde na Plabě jádrem sporuů, tedy dohadování se co je historické a co nikoliv, ale v tom co mě zajímá nejvíce, samotné fortifikaci.

Velmi se mi to líbí a ta umělecká vize mě nadchla. Skvěle vybraná lokalita a velmi kvalitní opevnění - krásný kousek práce raně středověkých stavitelů.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
palo satko
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2531
Registrován: 16/9/2013, 17:59
Bydliště: Pezinok, Slovensko

Re: Hradiště DĚVÍN

Příspěvek od palo satko »

dve veci 1.myslim, že sa môžu poriadat konferencie aj každy den to tom ako sa maju označovat ludia, žijuci v Modre, v Mikulčiciach alebo Prahe. doležite je ako si vraveli oni. podla dokladov sa volali menom a niekedy titulom. moderny vydobytok 19. storočia zvany nacionalizmus im bol uplne zbytočny. popravde všetky knihy o dejinach napísané v 19. a 20. storočí su svojím spôsobom vadné.
a za druhé. odpoved na otazku kto je akeho etnika (nie národa) v rannom stredoveku je uložena v kostiach nebožtíkov z tych čias. robia sa testy. počkajme si.pravdepodobne mame ostatky Svútopluka I. ak sa otestuju vzorky, je vymalované. len ked zistia u Svätopluka R1b, budeme musiet vyhadzat vela knih, kopec ludi a politikov si kupi somarske uši a roduverni narodovci si povedia: ved ten nemec iste vedel pekne a spisovne "staroslovenský".
Obrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Hradiště DĚVÍN

Příspěvek od kacermiroslav »

ADMIN: Téma jsem promazal a zbavil jsem jej textů, které s ním nemají nic společného.
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Středověké fortifikace“