Rytíř - zbraně, zbroj, taktika

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Geo
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 134
Registrován: 27/10/2007, 08:22

Rytíř - zbraně, zbroj, taktika

Příspěvek od Geo »

Rytíř

Rytíř, fenomén své doby a epochy, je jako bojovník opředen mnoha pověrami a předsudky.
Stává se to beletristům, filmařům a dokonce i renomovaným historikům(ne vojenství). Dalšími
významnými šiřiteli podobných báchorek jsou vášnivý vyznavači historického šermu, kteří jsou ve svém nadšení ochotni uvěřit první knize která jim padne do ruky, ba co hůř, jsou ochotni samy domýšlet použití a význam jednotlivých věcí, aniž by jejich znalost dobových reálií byla více než
povrchní. (ty ovšem do jisté míry ospravedlňuje jejich nadšení)
Kdo tedy byl rytíř? Byl to tvrdý bojovník, nebo feudální povaleč? Byl to profesionál, nebo amatér?
Byla to hromada železa, kterou na koně dostávaly kladkou, a která když o onoho koně přišla stala se bezmocnou hromadou šrotu?

Kde se vzal?
Počátek rytířstva se je v knížecích družinách. Tyto družiny byly na knížeti zcela odkázány. Službou si
zajišťovaly živobytí a knížeti jeho družina zajišťovala jeho výsostné postavení. Šlo tedy o vzájemně výhodný stav.
V pozdějších dobách se z družin začali vydělovat jednotlivé feudální rody. Ze západní Evropy pak přišel zvyk pasování. Zpočátku mohl rytíře pasovat každý již pasovaný. V pozdější době přešlo toto právo na zeměpána. Pasováno bylo za zásluhy. Statečnost v boji, či jiné cenné služby. Tradiční bylo pasování před bitvou. To mělo velice dobrý důvod. Nově pasovaný rytíř chtěl určitě ukázat co v něm je, a podle toho se na bojišti choval.

Výzbroj a výstroj
Výzbroj
Hlavní zbraní a symbolem rytíře byl jeho meč. Tento meč měl délku cca.90cm a šířku čepele 5-6 cm.
Tyto rozměry jsou jen průměrné. Unifikace žádná neexistovala. Šlo o individuální výrobu podle přání majitele. Meč nebyl určen k bodu, ale k seku. Další běžně používanou zbraní byl válečná sekera. To byla velice efektivní zbraň ovšem s tou nevýhodou, že její těžiště se nacházelo na konci(vrcholu) a její užívání byl tím pádem velice namáhavé. Meč měl těžiště ve 2/3 délky a proto se snáze ovládal.
Další důležitou zbraní bylo kopí o délce cca.2,5-3 m. a bylo používáno v první fázi boje. Po tom jej rytíř odhodil. Ve skrumáži se již nedalo použít. Původně jej bojovníci používali tak, že jej drželi ve vztyčené ruce a bodali pohybem paže v před.

V průběhu 11.stol. převládlo technicky náročnější, ale účinnější založení kopí do podpaží. Což umožňovalo násobit sílu úderu vahou těla.

Samozřejmě, že existovala i celá další škála zbraní která mohl rytíř používat.

Výstroj.
Původně chránil bojovníka pouze oděv(košile) z kůže či pevné látky. Toto bylo zdokonaleno našíváním kroužků z rohoviny, kovových lamel atd. Na počátku 11.stol. sahala košile až ke kolenům a byla pošitá kroužky, nebo lamelami těsně vedle sebe. Rukávy končily u loktů. O něco málo později se připojuje kapuce k ochraně krku, zátylku a boků hlavy. V průběhu 11.stol. se rukávy prodloužily k zápěstí a počátkem 12.stol. se staly jejich součástí kovem pošité palcové rukavice(pěstnice). Spolu s tím se zlepšovala ochrana nohou. Tento typ odění byl dostatečnou ochranou proti bodům a sekům.
Koncem 12.stol. se začalo objevovat dokonalejší odění kroužkové, složené buď z řetízků(kroužků) našitých těsně vedle sebe , nebo navlečených na řemíncích. Nejdokonalejším bylo odění tvořené propojením kroužků, kde každý byl propojen se čtyřmi sousedními. Šlo ovšem o výrobně náročnou a drahou záležitost. Výhodou ovšem byla značná elastičnost (tedy odolnost vůči seku) a nízká váha, která nepřesahovala 10-15kg. Koncem 12 stol. Se přes zbroj začala nosit látková suknice(varkoč).
Tento způsob se rozšířil po zkušenostech z křížových výprav, kde si rytíři navlékali oblečení přes zbroj, aby zabránili jejímu přílišnému rozpálení na slunci.
Přilba používaná v 10-12 stol.(normanská) byla kónická, většinou vybavená nánosníkem. Obdobou byla přilba s vyšším, polokulovitě zakončeným zvonem(kalota). Protože obličej nebyl až na nánosník chráněn došlo postupně k rozšíření nánosníku přes celý obličej. Od toho jíž byl jen krok k zcela uzavřené přilbě. Hrncová, kbelcová atd.
Štít se měnil spolu s ochranným oděním. Zpočátku oválný, později mandlový se neustále zmenšoval. Čím bylo odění rytíře odolnější, tím méně bylo zapotřebí ochrany štítu.
Plátové brnění, které se objevuje na konci 13 a hlavně v průběhu 14-15 stol. Se vyvinulo z ochrany kloubů. Rytíř v kroužkové zbroji byl sice poměrně dokonale chráněn proti bodu i seku, ale jeho klouby byly vystaveny těžkému pohmoždění. Šlo zejména o klouby ramen, loktů a kolen. Tyto partie se tedy začaly vyztužovat pláty, které se postupně rozšířili na celé tělo.

Taktika
Základním a nejefektivnějším způsobem použití rytířské jízdy byl úder z plného rozjezdu. K tomu bylo ovšem potřeba rovného, nebo jen mírně zvlněného terénu, který tuto taktiku umožňoval. Odolat tomuto útoku mohla zase jenom rytířská jízda. To vše samozřejmě za předpokladu, že se protivník nebránil za zátarasem, příkopem apod. Ale ani toto nemuselo být pro rytíře zase tak zásadním problémem, jak bych chtěl dokázat později.
Jízdní rytířský útok byl prováděn v relativně kompaktní formaci, která se ovšem po nárazu rozpadla.
Velikost a uspořádání této sestavy zaležela na množství rytířů a specifičnosti situace.
Základním byl tak zvaný lineární šik. Kde přední řady tvořili těžkooděnci a za nimi byla shromážděna střední a lehká jízda. Úplně vzadu pak pěchota.

Další možností byl tak zvaný plot. K této taktice se přistupovalo v případě, že ve vojsku nebyl dostatek těžkooděnců, a přitom bylo třeba postavit šik o stejné šíři jako protivník.
Rytíři se rozestavili ve větších rozestupech a jejich úkolem bylo prorazit alespoň několik průchodů do sestavy protivníka a tím umožnit její roztrhání lehčími jezdci

Další velice oblíbenou a účinnou taktikou byl proud, nebo také klín.
Těžkooděnci byli v čele a po obvodu sestavy. Klín mohl být použit jeden, nebo několik k souběžnému útoku. Směr úderu mohl být veden koncentricky, ale i excentricky. Jeho účelem bylo rozvrátit sestavu protivníka.

Nějaké větší plánování bylo v rytířském vojsku prakticky nemožné. Vojsko bylo možno uspořádat do nějaké sestavy a naplánovat směr útoku. V okamžiku kdy se těžkooděnci rozjeli bylo vše v rukou božích.

Obrázek
Kopí pouze v ruce

Obrázek
Kopí v založené pozici

Obrázek
Lineární šik
Válka není zábava. Válka je vážná věc.
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Díky za zajímavý příspěvek, jen bych příště prosil o umístění obrázků na forumfoto. Díky
Návod je zde - http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1569
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
Tunac
podporučík
podporučík
Příspěvky: 678
Registrován: 29/5/2006, 22:23
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Tunac »

Štíty rytířů měli na své pravé straně vybrání pro založení těžkých kopí a turnajových dřevců, aby levá ruka držící štít odlehčila námahu pravé ruky.
Když byl rytíř zcela zakován do brnění, tak meč v boji používal jako poslední. Oblíbené byly různé druhy bijáků, řemdihů, palcátů, seker. Meč proti brnění byl účiný jen, když trefil spoj brnění pod správným úhlem. Radši se snažili prudkým úderem deformovat soupeřovo brnění a zhmoždit mu tímto tělo, omezit pohyb.
Sedla byla zvýšené vpředu aby sedícího rytíře chránila, vzadu, aby rytíř měl stabilitu při útoku na kopí a chránila jej zezadu.
Vetšina brnění, která se zachovala u nás, jsou turnajové. Některé mají nanýtován na levé straně hrudi hák pro oporu dřevce.

Perlička: Plátová brnění mívala na konci rytířské doby poklopec na pant ve tvaru velkého ztopořeného údu.

Meč byl základní výbavou z důvodu tvaru kříže. Rytíř se k němu modlil, pokud neměl v okolí kříž s Kristem.

Rytíž měl povinos po vítěství v boji, turnaji, bitvě zůstat na místě vítěství do půlnoci, aby byl prohlášen vítězem. To zamezovalo masakrům poražených. Později se od tohoto zvyku upustilo.
Vojáci!!!!
Jste vojáci smrtí!!! A já jsem ten, co Vás bude posílat tam, kde se umírá!!!
Johan
podporučík
podporučík
Příspěvky: 604
Registrován: 12/8/2007, 22:27
Bydliště: Praha

Rytíř-zbraně, zbroj, taktika

Příspěvek od Johan »

ad. Tunac
Štíty s výkrojem, nebo i výkroji-po obou stranách, jsou záležitostí až 15. století, případně snad i konce 14. Důvodem byl rozvoj zbraní té doby, kdy štít sloužil již opravdu předně jako záštita. Do té doby byl užíván i jako zbraň. Úder kovanou hranou (např. gotického štítu) přes obličej soupeře mohl býti i smrtící.

ad. Geo
Počkal jsem si, nebylo to špatné a věřím, že se bude i pokračovati. Jen doufám, že čtenáři nebudou uvedené přebírat jako 100% unifikaci. Tak středověk "nefungoval". Příkladem mohu uvésti opět českých rytířů. Jejich meče (většinou jednoručné) byly proslulé právě tím, že jsou uzpůsobeny k bodání (byly většinou užší, o něco lehčí a-samozřejmě-s ostřejšími hroty). I proto byla jejich oblíbenou (a opět celoevropsky proslulou) zbraní sekyra, a pak samozřejmě velmi těžké kopí/dřevec. Tímto Vás nikterak nerozporuji. Je to jen doplnění a zároveň i vysvětlivka.

Dále zde upozorňuji na to co pan Geo píše. Povšimněme si prosím postupného nabývání "kování" na rytíři. Postupného přechdu k železné (např. od kožené) zbroji a následně k plátové. Vím, že tím mnohé otravuji, ale ve všech svých článcích se snažím upozorňovati na nutnost vnímání dějin jako celku. Tak třeba v mém článku o Moháči je popis způsobu (a důvodů) dosednutí Habsburgů na český trůn stejně (né-li více) důležitý, jako popis samotné bitvy. Samozřejmě, že každý rytíř (který měl všech 5 pohromadě) snil o plátové zbroji. Jenže ne každý si jí mohl dovolit. A roli nehrály jen peníze, ale i jiné faktory (dostupnost kovů v dané oblasti, vyspělost kovářských prací...). Ve středověku bylo kování velmi vzácné. Často se např. i rýče vyráběly celodřevěné-s kovovou jen špičkou. Takže ve věci nákupu kovové zbroje stál rytíř :D zcela demokraticky :D před stejnými obtížemi, jako sedlák při sháňce např.po kovovém pluhu. Mimochodem-pro oba šlo, v podtatě, o pracovní nástroje nutné k přežití :lol:
Geo
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 134
Registrován: 27/10/2007, 08:22

Příspěvek od Geo »

Tady myslím že je třeba rozlišovat dobu o které se mluví. Meč se stával méně účinným proti plné plátové zbroji, což ovšem není otázka 10 - 13 století. Bijáky všeh druhů se anachronicky znovu zavedly právě až s plátovou zbrojí. Meč tuto zbroj prosekával jen obtížně a proto se začaly používat zbraně k drcení. Pokud jde o řemdych, tedy jeho jezdeckou obdobu, byla to sice nesmírně účinná zbraň, ale také vyžadovala nejvíce dovednosti a cviku.
ad. Johan
Souhlas. Např. není důkaz, ře by se ve 12.století v českých zemích vyrábělo plně kroužkové brnění. Zdá se, že šlo o dovoz.
Tento článek jsem napsal jako úvod, jako jakési antre proto, co bych chtěl k věci říci. Rozhodně jsem se nepokoušel být vyčerpávající. To bych u tohoto tématu definitivně zestárl. :D Bohužel nejsem pánem svého času.
Tu práce , tu lenost mě zcela zahlcují. :)
Johan
podporučík
podporučík
Příspěvky: 604
Registrován: 12/8/2007, 22:27
Bydliště: Praha

Rytíři-zbraně, zbroj, taktika

Příspěvek od Johan »

Pane kolego, doufám, že se neurazíte, když si "u Vás" udělám reklamu. Chci "Vašeho prostoru" využíti jen k tomu, abych upozornil, že jsem na "Novověk", do kategorie "Války v Evropě", vložil nový článek "Vídeň 1 529" o 1. obležení Vídně Turky. Samozřejmě nevím, zda to někoho zaujme, ani zda ho "Palbáci" zařadí mezi novinky. Ale na 2.stranu to už nemohu oévlivňovati.
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Re: Rytíř-zbraně, zbroj, taktika

Příspěvek od Rosomak »

Johan píše:Štíty s výkrojem, nebo i výkroji-po obou stranách, jsou záležitostí až 15. století, případně snad i konce 14.
Drobná oprava, výkroj na jedné nebo na obou stranách je záležitost již ve starověku, viz výzbroj hoplítů za městských států cca 500 BC.
Později převážil okrouhlý Spartský štít, takže se to kapku zaměňuje.
I perská armáda měla vykrojené štíty.
Obrázek
Johan
podporučík
podporučík
Příspěvky: 604
Registrován: 12/8/2007, 22:27
Bydliště: Praha

Rytíři-zbraně, zbroj, taktika

Příspěvek od Johan »

V tomto smyslu souhlas. Ale v daných sovislostech jsem měl na mysli štíty z výzbroje/výstroje rytířů.
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11488
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Příspěvek od Dzin »

Add řemdih. Jak to s ním vlastně je? Na samém počátku jsem ho znal klasicky, tedy jako dřevěnou zbraň na konci rozšířenou a pobitou ostny. Postupem času jsem zjistil, že se ale toto označení používá i pro ostnatou kouli spojenou řetězem z násadou, kterou jsem znal jako biják. Nevíte tedy někdo jak to je? Jestli se zde projevil vliv her na hrdiny a fantasy literatury, kde se řemdihem myslí toliko druhá zbraň...
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Milda
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 434
Registrován: 8/5/2007, 20:03
Bydliště: Litoměřice

Příspěvek od Milda »

Nás učili ve škole ten řemdih jako ostnatou kouli s řetězem. A na pořádné myslím, že kratší násadě. To muselo prorazit všechno.
Geo
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 134
Registrován: 27/10/2007, 08:22

Příspěvek od Geo »

dřevěnou zbraň na konci rozšířenou a pobitou ostny
Z tohoto popisu by to vypadalo na sudlici.
Podoba řemdihu byla podle druhu použití. Mohl být na dlouhém ratišti(pěšák proti jezdci), na kratším( pěšák proti pěšákovi) a na vysloveně krátkém(jezdec proti jezdci). Potíž byla v jeho ovládáním, které vyžadovalo značný cvik. Také použití v tlačenici bylo problematické, nebo dokonce vyloučené. Ostnatá koule neuměla rozlišit kdo je kdo.
Válka není zábava. Válka je vážná věc.
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11488
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Příspěvek od Dzin »

Geo: Sudlice bych neřekl, že je zrovna celá dřevěná. :-)
Podle popisu je to řemdih, tak jak jsem se s ním seznámil. A o to mi jde, protože to co znám jako řemdih by měl být kropáč, ale ten znám jako toliko podobnou zbraň, ovšem na dlouhém ratišti a novější.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Geo
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 134
Registrován: 27/10/2007, 08:22

Příspěvek od Geo »

Tady samozřejmě záleželo na tom kdo ji používal. Tedy přesněji řečeno, na jeho majetnosti. Ale i tak je to vcelku jednoduché. Dřevěné, kovovými pásky zesílené ratiště s kovovým, ostnatým zakončením.
Válka není zábava. Válka je vážná věc.
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11488
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Příspěvek od Dzin »

Dřevěné, kovovými pásky zesílené ratiště s kovovým, ostnatým zakončením je tedy řemdih a když je tam řetěz, je to tedy biják?
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Geo
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 134
Registrován: 27/10/2007, 08:22

Příspěvek od Geo »

Ne. Výraz biják je vlastně povšechný. Biják bylo coko-li co bylo schopno drtit. I sekeromlat byl vlastně biják. V jisté době(od konce 13.st.) jde o anachonismus. Bijáky, které se dřív hojně užívaly, byly vytlačeny zejména mečem. Zdokonalení plátové zbroje k vysoké odolnosti proti seku mečem, vyvolalo opětné zavedení velkého množství drtících zbraní(tzv.bijáků). Např.
palcát, řemdich, různé druhy kladiv atd. Řemdich byla koule na řetězu, s různě dlouhým ratištěm. Ale to už bych se opakoval.
Válka není zábava. Válka je vážná věc.
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11488
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Příspěvek od Dzin »

Super díky za vysvětlení.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Geo
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 134
Registrován: 27/10/2007, 08:22

Příspěvek od Geo »

Žádný problém. :D
Válka není zábava. Válka je vážná věc.
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11488
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Příspěvek od Dzin »

Geo: Tak teď jsem trochu v rozpacích:
"Poslední údernou zbraní byl biják - závaží, upevněné na delším či kratším řetězu na krátkém držadle"
Vojenské dějiny Československa I. str. 229
čili to, co jsme si řekli, že je řemdih...
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Geo
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 134
Registrován: 27/10/2007, 08:22

Příspěvek od Geo »

Není proč. Stačí si přečíst celý předcházející odstavec. Zde shrnují tyto zbraně pod pojem úderné. Řemdych samozřejmě do této kategorie patří.
Válka není zábava. Válka je vážná věc.
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11488
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Příspěvek od Dzin »

Což jsem udělal a nikde zde řemdich neuvádějí. Jeho popis je až u hesla biják. Předtím mají toliko dvě zbraně, sekery a palcáty. A celek je nenazývají jako bijáky, ale toliko jako drtivé.
Čili opět jsme na začátku, je to biják nebo řemdich? Z knihy plyne jednoznačně název biják. Není možné, že řemdih je převzatý název (populární) a správně českou odbornou terminologií je biják? Podobně jako tank/hlavní bojový tank?
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Odpovědět

Zpět na „Výzbroj, technika, taktika, armády“