Etika v šermu z pohledu historie a současnosti

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Etika v šermu z pohledu historie a současnosti

Příspěvek od kacermiroslav »

Etika v šermu z pohledu historie a současnosti


1/ Etika dobového rytíře a bojovníka
Typický středověký rytíř byl ve své době vzorem etického chování a tím pádem i určitým měřítkem hodnot pro své okolí. Možná i proto v pozdějším slova významu „rytířské chování“ setrvalo i v zemích, kde středověký rytířský stav nebyl tak rozšířen, nebo jej vůbec neznali (viz. nově objevované kontinenty), jako například v Rusku. Mravnost v chování lze přenést i do společenského života. Tyto základy etických principů vycházely z křesťanské morálky (jako například vést jen spravedlivý boj). Za správné a mravné bylo to, co požadoval pán, i když dnešní pojetí je zcela jiné. V této souvislosti se naskýtá otázka, do jaké míry měl poddaný poslechnout svého pána. Většinou se tak dělo na základně vlastní intuice a zkušeností (nebo prostředí a vzdělání). Pokud se však jednání poddaného odchylovalo od zaběhnutého standardu, bylo obvykle zdrojem problémů.

V době renesance se začal v boji, nebo spíše šermu, prosazovat i měšťanský stav, stejně jako ostatně pronikal i do dalších oblastí života. Velkou souvislost to mělo i s postupným přenosem šermu do civilní sféry. V jižních zemích, kde již byla renesance v plném proudu (například Itálie), se šermíři sdružovali do klubů, spolků atd. (u nás například Fedrfechtýři, neboli šermíři od píra. V Německu tak fungovalo například Bratrstvo svatého Marka). Především pak v Itálii byly rozdíly mezi šlechtou a měšťany velmi malé. Možná to mělo souvislost s tím, že mnohé měšťanské rody se díky dobré sňatkové politice vyšvihly až na nejvyšší místa (například i Mediceové, se díky svým dcerám dostali mezi korunované hlavy a ve svých synech dokonce mezi papeže).

Podobně liberálně se přistupovalo i k nemanželským potomkům. Ze společenských důvodů se na legitimitu původu již nebral takový zřetel jako dříve. Význam ale zůstával v majetkoprávních záležitostech. Tudíž nelegitimní potomci neměli podle tehdejšího práva nárok na dědický podíl. To se jim rodičové většinou snažili vynahradit alespoň získáním kvalitního vzdělání. A neodmyslitelnou součástí takového vzdělání a výchovy bylo i umění šermířství.

Šermířské poznatky byly získávány soukromou nebo polosoukromou cestou od šermířských mistrů . Ti byli z titulu svého postavení následovníky středověkých rytířů a tím i nositeli etiky. Častou jejich rolí bylo rozhodování v čestných sporech a tato jejich rozhodčí role byla všeobecně přijímaná a respektována. Sami často své žáky nabádali k uvážlivému používání svého šermířského umění a pokud možno k vyhýbání se zbytečných soubojů.

Dobový šermíř byl na rozdíl od současného člověka americko-evropské stylu života zvyklejší na smrt. Běžně jí vydával vedle sebe ať v podobě válečné nebo četných nemocí a hladomorů. Současný člověk je naopak zvyklí sledovat smrt pouze v divadelní a televizní roli, kde si je vědom pouze předstíravosti. Proto možná i současnému člověku chybí to vědomí, že smrt, ať už v jakékoliv podobě, je nevyhnutelným koncem lidské bytosti. Odtud také platí pořekadlo, jehož původ můžeme vystopovat ve Španělsku „netasíš bez příčiny, neskryješ mne beze cti“. V překladu? Do boje se pouštěj jen v nutném případě, ale pokud již k němu dojde, bojuj s plným nasazením, abys jej dovedl do vítězného konce. Protože pak může následovat smrt.

Stejně jako smrt byli lidé v dřívějších dobách více připraveni i na fyzické strádání, bolest a zranění. Z historie známe mnoho příkladů, kdy vojáci dokázali velmi vyčerpáni, hladoví a zranění pokračovat v boji (zranění ovšem v takové míře, že dnes by to vyžadovalo dlouhou lékařskou péči). Také jejich projevy citů na veřejnosti byly mnohem spontánnější než dnes a to i těch nejniternějších citů. To se změnilo až když se v evropské společnosti začaly projevovat vlivy indiánských a asijských, především pak japonských, kultur. U těchto kultur jsou takové projevy považovány za projev slabosti.

Lidé v té době byli rozděleni na mnoho více či méně uzavřených komunit. Ty sice nebyly až tak uzavřené jako indické kasty, přesto mezi nimi často docházelo ke vzájemným nepokojům. Takový příslušník komunity si musel být dobře vědom svého postavení a jestli je vůbec společensky únosné, aby na soupeře tasil zbraň.


2/ Etika historického šermíře v současnosti
Historický šerm má jednu zásadní slabinu, a to tu, že jej často provozují lidé, kteří toho nejsou hodni, kteří mu nedělají čest, kterým chybí vazby na to středověké pravidlo etikety. Dále jej poškozuje konkurenční boj, který je často veden „moderními“ tedy neslušnými způsoby, jako pomlouvání, uplácení atd. Součástí historické šermířské etiky by tak měla v dnešní době být především snaha o nabídku kvalitního programu, který bude veden naučnou formou, a který nebude kazit pověst šermířského stavu. Jisté zlepšení by se dalo očekávat zřízením nějaké „šermířské komory“, která by celou záležitost mohla koordinovat.


3/ Etika absolventa šermířské školy
Ta by se dalo shrnout do několika základních bodů:
- nezdvihneš ruku na mistra svého
- nepoškodíš dobré jméno ani hmotný zisk školy
- pokud nejsi oprávněn, nevyučuj šerm
- nehaň jméno školy na veřejnosti
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Ljubov
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 851
Registrován: 13/7/2008, 17:17
Bydliště: Udmurtsko

Příspěvek od Ljubov »

No je pravda, že v klasickém a sportovním šermu, ať už v soutěži jednotlivců nebo družstev, je nutná určitá disciplína a vytrvalost. Tehdy člověk opravdu potřebuje se držet stanovených pravidel, často trénovat a poslouchat svého mistra. Pokud chci dosáhnout určité kvality a považovat se za třídu, nemůžu se po sobotách mlátit fleretem v parku, jak činím já s několika známými. Nejsme šermíři, spíš si na ně hrajeme.

Historický šerm se může člověk naučit dvěma způsoby: Buď jde do skutečné školy, z nichž většina si vybírá způsob konkrétní země- Italská, Španělská, Německá nebo Francouzská. Navštíví obvykle pětidenní seminář, na jehož základě rozvíjí své schopnosti. Pomluvy a úplatky jsou nezbytnou součástí dnešní doby, nevyhnou se ničemu, tedy ani šermu.
Nebo si může vybrat menší skupinku. Znala jsem několik lidí, kteří se dlouhodobě zabývali historickým šermem, specializovali se na Skandinávii - 9. a 10. století a kromě samotného šermu se věnovali i tradičním řemeslům z této vikingské éry. Říkali, že podle nich je samozřejmé, že se tomuto koníčku budou věnovat spíš takové rozevláté duše, zkrátka že neznají žádného velkého intelektuála, který by dobrovolně strávil odpoledne tím, že by tkal rybářské sítě, vyřezával sošky z paroží a šermoval. I mně k tomu víc sedí trochu lehkovážnější, romantické typy, kdo jiný by si v 21. století chtěl hrát na Vikingy a rytíře. Co znám pár skupin, třeba AD INFINITUM nebo Albion, tak ty vedou skuteční nadšenci, kteří šermu rozumí, znají spoustu detailů a historek a umějí zaujmout. Organizovaných skupin je skutečně hodně, ale těch opravdu kvalitních už tolik není. Každá má svá specifika a nabízí jiné možnosti..
Zkusím sem zlanařit nějakého známého, aby celou situaci popsal odborněji a lépe než já. Ale je dobře, že je tu nějaký článek o šermu. Až nějak vyladím formu a změním styl na něco lepšího než "sakra, ještě pár centimetrů a možná se i trefím", tak můžu zkusit něco stvořit.

Obrázek
Jedna partička z Prahy na akci
Obrázek
All for our vantage. Then, in God’s name, march.
Every rose grows merry with time.
There’s never a rose grows fairer with time.

Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Vůbec tím nechci znevažovat nadšené různých skupin. Jsem toho názoru, že nadšení rovná se poloviční úspěch.
PS: a kdepak máme na fotce tebe s fleretem někdo v parku?:-)
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Ljubov
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 851
Registrován: 13/7/2008, 17:17
Bydliště: Udmurtsko

Příspěvek od Ljubov »

Ne, žádnou reklamu na můj nestvůrný xicht.. Chivaz Dospanova působí inteligentně a věrohodně.
Taky si myslím, že ty maličké skupinky jsou mnohem vhodnější, i pro začátečníky i pro znalé šermíře. Jejich přístup je lidštější, hodiny prokládají jinými aktivitami, znají spoustu zajímavostí a jsou to většinou strašně fajn lidi. Je mi sympatické, že na člověka nevychrlí tisíce postojů, výpadů a krytů, slavných šermířů a taktik. Spíš to berou postupně, nikam nespěchají. Jednou naučí toto, pak zajdou na pivo, pobaví se a zase se k tomu vrátí. Celkově je šerm dobrá zábava, pocvičí po fyzické a psychické stránce, ale kolikrát děsně leze do peněz a je vysoce návyková..
Ale stojí to za to vyzkoušet, i kdyby jen v tom parku.
Obrázek
All for our vantage. Then, in God’s name, march.
Every rose grows merry with time.
There’s never a rose grows fairer with time.

Uživatelský avatar
Destroyman
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1288
Registrován: 25/6/2008, 08:35
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Destroyman »

Ljubov píše:Celkově je šerm dobrá zábava, pocvičí po fyzické a psychické stránce, ale kolikrát děsně leze do peněz a je vysoce návyková..
Protože mám jednoho takovýho nadšence v rodině (švagra), tak dodám, že s šermem se taky dá dost dobře cestovat. Pokud vím, tak švára "válčil" kromě Německa, Itálie nebo Anglie taky třeba v Libanonu. Tady je na fotce v Bulharsku, kde "hráli" námezdný žoldnéře z Čech, kteří za těžký peníz pomáhají svým slovanským bratrům v boji proti Turkům. :D

Obrázek
さようなら。
Uživatelský avatar
Ljubov
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 851
Registrován: 13/7/2008, 17:17
Bydliště: Udmurtsko

Příspěvek od Ljubov »

Podle fotky soudím, že si svoji akci opravdu užili, a to je dobře.
Tak přeju, aby se jim nadále dařilo a navštívili spoustu zemí. :up:
Na cestování jsem zapomněla. Souhlasím, že je to další skvělá vlastnost. Šermíři navštíví státy, kam by se třeba jinak nedostali, potkají řadu lidí se stejnými zájmy a můžou o tom v klidu diskutovat a porovnávat. Takže budou stále mezi svými, nikdo jim nebude nic vymlouvat. Je úžasné, že si třeba Čech s Italem povídají o francouzské škole, renesanci a můžou srovnávat a přejímat nové způsoby. Člověku to potom přinese více úhlů pohledu na věc mu blízkou a naučí se další metody, celkově hodně získá..
Obrázek
All for our vantage. Then, in God’s name, march.
Every rose grows merry with time.
There’s never a rose grows fairer with time.

Uživatelský avatar
Destroyman
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1288
Registrován: 25/6/2008, 08:35
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Destroyman »

Nojo, trefila ses, to Bulharsko si užili fakt dobře. Švagr dodnes rád vzpomíná a dusí se přitom smíchy, jak v bitvě jednoho Bulhara čtyřikrát skolil. Pro toho mládence to byla asi těžká potupa, tož večer do sebe nalil pár rakijí na kuráž a chtěl se s švagrem prát. Jenže si neuvědomil rozdíl ve váhové kategorii - on má švagr asi 120 kilo (sestra holt dobře vaří :D ), zatímco Bulhar vážil sotva polovinu. Tak dostal facku, udělal kotrmelec a byl klid. Bulharovi kamarádi to komentovali se smíchem (asi ho taky neměli moc rádi) a poroučeli český výpravě rakije. Ti se nedali zahanbit, rundy čiperně otáčeli a všichni vesele kalili až do rána. Akorát ten nešastník chodil okolo a tvářil se hrozně zle. :D
さようなら。
Uživatelský avatar
Ljubov
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 851
Registrován: 13/7/2008, 17:17
Bydliště: Udmurtsko

Příspěvek od Ljubov »

Tak to muselo být opravdu fajn, docela jim závidím. :D Přesně takovéhle zážitky jsem myslela. Kolikrát by si mohl Čech pokecat s Bulhary o boji proti Turkům? Je úžasný, jak šerm (vlastně i jiné sporty) spojují různé národy. Zachlastají, pobaví se o všem možném a jsou pořád ve své komunitě.
Historický šerm zažívá velký rozmach po celém světě. V Rusku taky existuje řada skupin, které se specializují na konkrétní dějinná období a potom předvádějí rekonstrukci bitev pro veřejnost. Před pár lety jsem měla možnost se podívat na zmenšeninu bitvy na Čudském jezeře. Nepopsatelný zážitek. Možná vypadala vlastní bitva před těmi osmi stoletími jinak, ale i tak to stálo za to. Jeden kamarád navštěvuje právě takovýto soubor a nemůže si vynachválit kolik zajímavých lidí už potkal z různých částí Ruska. Kvalita ruských historických šermířů se zatím ještě nevyrovná Evropě, ale sbírají inspiraci u jiných a objíždějí zahraniční vystoupení. Zkrátka se nemůžu zbavit pocitu, že šerm stírá rozdíly mezi národy, je jedno odkud člověk pochází, přenesou se do středověku a jsou všichni rytíři.
Za sebe doporučuji vidět alespoň jednou nějaké přestavení nebo rekonstrukci bitvy, je to vážně paráda. :up:
Obrázek
All for our vantage. Then, in God’s name, march.
Every rose grows merry with time.
There’s never a rose grows fairer with time.

Odpovědět

Zpět na „Výzbroj, technika, taktika, armády“