Pražská rychlice - komorová puška (15.století)

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Pražská rychlice - komorová puška (15.století)

Příspěvek od kacermiroslav »

PRAŽSKÁ RYCHLICE – KOMOROVÁ PUŠKA
15.století


Obrázek

Když jsem viděl, jak slušně se rozjela diskuse (v dobrém slova smyslu) v článku o dvouhlavňovém renesančním děle (článek ZDE: http://www.palba.cz/portal.php?topic_id=4637), tak jsem si říkal, že by nebylo špatné napsat další článek o nějaké zajímavé zbrani z našeho středoevropského prostoru. Tentokráte jsem si vybral zbraň, která má přímo v názvu jak místo, kde byla sestrojená, tak i smysl, proč. Mé oko se totiž zahledělo na Pražskou rychlici ze sbírek Vojenského muzea v Praze. Jak už jsem avizoval, název „Pražská“ je dán původem a „rychlice“ znamená snahu vývoj zbraně, která by byla schopná vést palbu rychleji (rychlice), než bylo v té době obvyklé.

Pražská rychlice vycházela ze zkušeností Husitů a z jejich četných inovací v organizaci, taktice i technice a pocházela z 15.století. Byla nabíjena komorou oddělenou od vlastní hlavně. Komora byla opatřena rukojetí, takže se dala snadno vyjmout a nahradit novou. Jaký to mělo smysl? Obsluha zbraně mohla mít v zásobě připraveno hned několik takovýchto komor již nabitých. Asi není třeba říkat, že v 15.století ani v pozdějších letech, nebyl proces nabíjení děla, případně pušky, žádnou rychlou záležitostí. Hezky se musela nejdříve kartáčem vyčistit hlaveň, aby nám od nějaké zbylé jiskry nevznítil střelný prach. Pak nasypat prach, hezky napěchovat a utěsnit zátkou a pak přidat teprve kuly. Tím že si ale obsluha toto vše již před bitvou připravila do samostatných komor, mohla být rapidně zvýšena kadence palby v porovnání s běžnými předovkami (zbraně nabíjené jen zepředu). Pomocníci (v husitském vojsku méně kvalifikovaná pracovní síla, jako ženy nebo mladíci) pak mohli průběžně během boje jednotlivé komory naplňovat, takže jich byl neustále dostatek. Takže pokud se měla vést palba, stačilo vzít nabitou komoru, vložit do nabíjecí komory na konci hlavně, vzít dřevěný klín a s pomocí palice pak komoru utěsnit, aby energie výstřelu šla dopředu a nikoliv do stran v prostoru mezi komorou a hlavní. Nicméně jen klínem, i když jste do něj bušili palicí sebe více, se nedokázala komora dostatečně utěsnit, tak i tak docházelo k vysokému uniku energie. Tím se samozřejmě snížil dostřel a průraznost. A z tohoto důvodu pražská rychlice poměrně rychle mizí z užívání, přestože se svou koncepcí jednalo o velice pokrokovou zbraň, ale značně předběhla dobu.

Co se kadence týče, tak si pro představu můžeme odskočit do roku 1422, kdy byl knížetem Zikmundem Korybutoviče (potencionální kandidát na český královský trůn) a jeho Poláky obležen Karlštejn. Z hrubého kusu zvaného „Pražka“ se střílelo sedmkrát denně a stejně tak z dalšího velkého děla „Jaroměřky“. Naproti tomu „Rychlice“ měla kadenci již třicet ran denně. Ovšem v tomhle případě teď z hlavy nevím podrobnosti (ráže jednotlivých děl a další parametry). Nicméně „rychlice“ hovoří sama za sebe, že se jednalo o komorové dělo výrazně vyšší kadencí a o to mi v tomto malém příkladě šlo. Na druhou stranu častá střelba měla za následek únavu hlavně a její následné roztržení. O kvalitě materiálu a jeho zpracovávání v 15. století si nemusíme dělat žádné iluze.

Co se vlastního použití týče (v případě Husitů), tak v TTD uvedený vývrt komory 20 mm ukazuje, že se jednalo podle našich současných parametrů o dělo malé ráže. Nicméně v 15.století se běžně používalo označení „puška“. Svou ráží sice nemohla udělat proti hradbám opevněných měst, hradů a tvrzí žádných velkých škod, protože o přesnosti střelby na dobře ukrytého obránce to bylo více než diskutabilní a proti zdem ji bylo úplně zbytečné používat (možná tak max. proti palisádám, košům s hlínou a polským plotům. Ale pokud se použila proti nepříteli, který v té době běžně útočil v sevřených šicích, tak i zásah jediného těžce vyzbrojeného a opancéřovaného rytíře na koni, znamenal jeho pád a následný pád těch, kteří jeli za ním a v těsných řadách se mu nemohli vyhnout. Pokud pak byla obsluha dostatečně zručná a rychlá, tak se mohlo z „rychlice“ vypálit i vícekrát během doby, než nepřátelská těžká jízda překonala vzdálenost pár set metrů (samozřejmě první rána byla vedena na max. dostřel, který odhaduju tak 150-250 m) k husitským liniím. I když i dvě rány byly asi v té době, během tak krátkého času, naprosto výjimečné. Proto mohl být přínos „rychlice“ i v tom, že pokud bylo vojsko překvapeno nepřítelem, mohlo rychle zaujmout obrannou polohu a ihned nabít.
Obrázek

V případě použití rychlic větších ráží pak není pochyb o tom, že našli své uplatnění především u obléhacích akci, jak jsem zmínil výše u Karlštejna z roku 1422.

Pro lepší manipulaci pak byla „rychlice“ umístěna na mobilním dřevěném podvozku opatřeným koly. Jednalo se tak de facto o polní dělo. V bojové akci se pak umisťovala do prostoru mezi obrněnými vozy. V případě přepravy mohla být kovová hlaveň sejmuta a nesena na voze zvlášť. V akci pak byla na lafetu přivázána silnými provazy.

Dalším specifikem této malé „rychlice“ byla její relativní výrobní a finanční dostupnost. O dřevěném podvozku ani nemluvě. České země (Čechy i Morava) měli v době pozvolného rozvoje palných zbraní výrazné zastoupení výrobců, kteří takové kusy byli schopni vyrábět. Alespoň pokud k roku 1434 vztáhneme tyto informace například v porovnání s Německem. Tradičně byla výroba zastoupena v bohatých městech jako například Staré Město Pražské, Jihlava, Brno a Znojmo. S vybudováním husitského Tábora se četní zbrojíři přemístili právě do tohoto města a to především ve dvacátých a třicátých letech 15. století.

Samotná výroba hlavně, pak probíhala procesem kování z jednoho plátu kovu (nejdříve železa, později ocele). Takto se hlavně vyráběli až do konce 15. století a některé kusy najdeme i počátkem století následujícího. Zbraně většího průměru (cca nad 50cm vnitřního průměru) se vyráběly kováním z podélných plátů, které byly navíc zesíleny příčnými prstenci. To aby se hlaveň při výstřelu neroztrhla. Nicméně zbraně menšího průměru, jako tato popisovaná „rychlice“ se již na přelomu 14. a 15.století mohli vyrábět odléváním principiálně stejným, jako když se odlévaly zvony. Odlitek pak byl kladivy a rýdly dopracován do konečné podoby.

O významu palných zbraní v 15. století hovoří text ze Starých letopisů českých, kde jsou pušky (Ručnice dále dělené na Hákovnice a Píšťaly, dále Bombardy a Polní děla dělená na Komorové pušky, Houfnice a Tarasnice) speciálně uváděné mezi kořistí po bitvě u Lipan (1434).

„... a s landfrídem kraje plzeňského a s jinými svými pomocníky porazili sú ta vojska táborská a Sirotčí mezi brodem a Kouřimem pod Lipany u Hřibu u vsi a pušky a vozy a stany i vše, což sú měli, jim pobrali, neb jsú vždy s sebú u voziech statky své vezli." „...Tu Čechové s boží pomocí veliké vítězstvie obdrželi; jakož obecně pravili, že pušek ke třem stóm vzali a vozuov na dva tisícce kromě těch vozuov, kteříž jinými dvěma cestoma utekli pře les, o nichž Čechové nevěděli."

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pražská rychlice – komorová puška
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
* rok vzniku 15.století
* použití: Čechy
* Výška: 650 mm
* Délka: 1.700 mm
* Šířka: 700 mm
* Hmotnost dělové hlavně:
* Obsluha:
* Hmotnost střely:
* Délka hlavně: 1.000 mm
* Vývrt komory: 20 mm
* Přeprava:
* Elevace:
* Kadence:
* Zpětný ráz při výstřelu:
* Dostřel:

Poznámka: Rozměry jsou pouze orientační a mohou se lišit kus od kusu.


Zdroje:
• Macoun J. - Významné bitvy v Čechách a na Moravě – Brno 2007
• Michl K. - Husitství na hradecku – Hradec Králové 1955
• Kratochvíl M.V. - Husitská kronika – Praha 1956
http://www.nielo-sword.com/foto/komorov ... hlice-131/
http://www.kanony.cz/komorova-puska-pra ... hlice.html
http://www.rozhlas.cz/toulky/vysila_pra ... ava/215653
www.wikipedia.org
www.valka.cz
www.palba.cz
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12969
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Rase »

Zajimavý článek. Nikdy mě nenapdalo že už tehdy byla zadem plněná děla.
K té přesnosti. Dávno sem slyšel že první děla se odlévala tak, že do formy se strčil kůl, klacek nebo tyč, díky kterému pak vznikl vnitřní prostor hlavně. Taková tedy byla tehdejší technologie (nápad je to ale podle mého geniální, jelikož nevím jak jinak by tehdy dokázali tu hlaveň udělat).

Ještě mě tak napdalo, zda se tehdy používala kartáčové střely? osobně sem o tom nikde nenašel zmínku, ale zase si říkám, že to určitě nějakého koumáka muselo napadnout. Nepřítel se totiž většinou snažil vozovou hradbou prorazit přímo - tedy se musel přiblížit velice blízko. Kartáčové střely by tedy byly ideální (přesněji třeba pytlík s oblázky atd.)
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Ekolog
rotný
rotný
Příspěvky: 86
Registrován: 13/2/2007, 21:12
Bydliště: Náchodsko

Příspěvek od Ekolog »

Zajímala by mě technologie výroby hlavní v této době. Mám pocit, že hlavně byly kovány, pruty stažené objímkami na trnu. Vše překováno. Vydržela litina namáhání při střelbě? Ocel asi nedokázali nejen odlít, ale ani vyrobit. A do toho nasypat práškový!!! střelný prach, nikoliv granulovaný, to už byla teda odvaha!
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4160
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Příspěvek od Alfik »

Litinu odlévali, do tzv. ztracené formy, to je ten popsaný způso kdy se jako osa (budoucí ráže) použije buď dřevo nebo vosk. Vosk ovšem vyhovuje jen u menších předmětů, příliš rychle se rozpustí.
Ocel se vyráběla v hamrech (spousty jich byly na horách, dodnes mají vesnice toto jméno) tzv. "kuplováním". Kuplování je proces, kdy se hutní železo opakovaně nahřeje na kucí teplotu a pod bucharem se kuje. A kuje a kuje a kuje. Je to pakárna, je to zdlouhavé a je to málo účinné.
Při tom se vždy část úsad - především uhlíku - sloučí a z železa doslova vytluče v podobě strusky. Uhlík se sloučí s kyslíkem na kysličník uhličitý, ostatní prvky rozepisovat nebudu.
Kvalita železa (procesu) se pak pozná podle výskytu tzv. vlysů. Vlysy jsou takové jakoby "záložky" nebo "přeložené" železo. Takové rýhy. Kdybys to viděl hned bys věděl, je to hned jasné. Dnes se také samozřejmě dá zobrazit množství pozůstalé strusky uvnitř, např. ultrazvukem, ale tehdy se to jinak než podle vlysů nedalo poznat.
Teprve takto "vytlučené" železo se pak prodávalo kovářům, platnéřům, zbrojířům...
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Uživatelský avatar
El Diablo
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1872
Registrován: 21/11/2008, 14:11
Bydliště: Xeenemünde
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od El Diablo »

Vosk se určitě nepoužíval jako osa! Používá se u metody ztraceného vosku kdy se z vosku vytvoří model který se "obalí" hlínou a poté vyleje bronzí. Dodnes se tak odlévají zvony a sochy.
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4160
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Příspěvek od Alfik »

Jojo děkuji za upřesnění, moje věta vyzní jako by se vosk používal takhle, tak jak to popisuje El Diablo je to přesnější. Navíc, pro zvon je vosk vhodný protože je to rozšiřující se předmět, pro dělo je vhodnější to dřevo. A pro rolničky se používá kamínek obalený voskem :D
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Vladimír
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 486
Registrován: 9/7/2010, 10:34

Příspěvek od Vladimír »

Alfik píše:Jojo děkuji za upřesnění, moje věta vyzní jako by se vosk používal takhle, tak jak to popisuje El Diablo je to přesnější. Navíc, pro zvon je vosk vhodný protože je to rozšiřující se předmět, pro dělo je vhodnější to dřevo. A pro rolničky se používá kamínek obalený voskem :D
Proč by měl být vosk vhodnější pro rozšiřující se předmět? Pokud se ze školy pamatuji, tak je to naprosto jedno. Vosk tvoří výplň písku, takže je v podstatě jedno, mimo doby na vychladnutí, jestli odlévám dělo, zvon nebo třeba brož? U děla je pochopitelně potřeba, když základ otvoru hlavně tvoří pevná látka, možná i dřevo, protože pochopitelně potřebujete mít prostor, kam dělovina nezateče, jinak byste ji museli vyvrtat.
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

Odlievanie dlhých bronzových delových hlavní je umenie asi tak o triedu náročnejšie ako odlievanie zvonov. S odlievaním zvonov sa dá porovnať len odlievanie mažiarov s relatívne veľkou rážou a krátkymi hlavňami .

Na hlaveň, presnejšie na budúci vývrt nemôžeš použiť ani drevo či drevenú kostru - proste sa teplom roztaveného kovu zahreje a zhorí, navyše s vývinom nezanedbateľného množstva plynov - takže kanón vystrelil z formy, čo bol obvykle celkom závažný malér.
Po pravde, jediná kniha, ktorú si pamätám, že v nej bol popísaný a trochu rozkreslený postup odlievania a výroby bronzových delových hlavní bola nejaká bichla o ruských vynálezcoch, snáď z konca 50. rokov.
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17710
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Příspěvek od skelet »

Tak kanón z 15století se dělal nějak takhle
http://www.youtube.com/watch?v=hYWDuXadosA

odlívání děl z 18století máte popsáno zde
http://www.europa.com/~bessel/Naval/Forge.html
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
josefg
poručík
poručík
Příspěvky: 713
Registrován: 16/5/2009, 16:04

Příspěvek od josefg »

Velice hezký článek, autor si dal záležet.
K účinnosti tehdejších děl, mnoho se povídá, že tehdejší děla byla málo účinná a jejich hlavní význam spočíval v plašení koní. Dovolím si těmto názorům oponovat a uvést některé informace, které podle mého ukazují tehdejší dělostřelectvo v trochu jiném světle. Pár údajů z knihy Husité /Josef Dolejší, Leonid Křížek Vydavatelství Militaria Praha 2009.
Pevnostní děla dostřel a přesnost.
Při oblehání Vyšehradu byly dělostřelbou zničeny dva pražské praky postavené Na Novém Městě u kostela Panny Marie tj vzdálenost kolem 250 m, Na druhé straně dělo umístněné tamtéž působilo Vyšehradským nemalé škody při zásobování po Vltavě (600m). Výstřelem z Pražského hradu bylo na Staroměstském náměstí zabito 6 osob vzdálenost (1600m podle knihy 1300m podle mapy). Co se týká přesnosti našel jsem v jedné z knih o husitském válečnictví informaci o zničení věže, úmyslným ustřelením zvonu na vzdálenost asi 600m (kroků).
Polní děla řízení palby a účinnost
Při pokusu Zikmunda o vyproštění Vyšehradu byl hlavní útok veden po cestě od Kunratic, Husité zde vybudovali polní opevnění se silnou dělostřeleckou výzbrojí a když vůdce útoku Mikeš Divůček královský micmistr, zjistil na co vlastně útočí otočil koně a ujel z bojiště i se svými více než patnácti sty jezdci a tím bitvu rozhodl . Pan Divůček už měl zkušenost od Sudoměře. U Ledče při přesile 20:1si královští jezdci rovněž netroufli zaútočit na vozy osazené děly.
Při nočním ústupu od Kutné se Žižkovy oddíly doslova prostřílely z obklíčení. A naopak krátce po té U Německého (Havlíčkova) Brodu zničil Žižka přímým útokem Zikmundovy vojáky u hradeb města v pozici jednoznačně výhodné pro obránce a následně dobyl město rozbitím věží a hradeb dělostřelectvem. V roce 1427 dělostřelci Prokopa Holého otočili soustředěnou palbou houfnic průběh bitvy u rakouského města Světlé v situaci kdy rakouské oddíly už prorazily a roztrhly vozovou hradbu.
Podle všeho byla dělostřelecká výzbroj té doby už dost účinná, aby dokázala při dobře vycvičené obsluze a umném řízení palby rozhodovat bitvy. Konec konců podle některých pramenů v bitvě u Sudoměře měl Žižka jen jedno dělo a šedesát nábojů a stačilo to. Žižka také zavedl použití hromadných střel (kartáče) který musel mít na vzdálenost kolem dvou set metrů devastující účinek na vše živé. (děla s hladkou hlavní v 19 století používala kartáčové střelivo (kontejner) až na sedm set metrů). Proto soudím že, dělostřelectvo té doby už umělo vyhrávat bitvy. A přesto, že účinný dostřel byl řekněme 250- 500m, tak na vzdálenost více něž kilometr si stejně nemohl být nikdo jistý životem.
Naposledy upravil(a) josefg dne 15/5/2011, 21:05, celkem upraveno 1 x.
Obrázek

read between lines, read between lies
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

Skelet - dik.
Video je zaujímavé, zachycuje výrobu železnej hlavne z prstencov navliekaných na trubkovú dušu. Na konci sa ukáže, že vyrábajú delo s výmennými komorami - teda typ dela, o ktorom je tento článok.

Popis výroby dela je dobrý, ale chýba v ňom presnejšie určenie, ako bol pri odlievaní riešený vývrt.
Vyzerá to totiž tak, že delo sa odlievalo bez vývrtu, ako plný blok a vývrt sa potom vŕtal do odliateho bloku - vŕtanie hlavne a opracovanie hlavne je rozkreslené solídne.

Odlievanie malých historických diel v súčastnosti http://www.youtube.com/watch?v=SAomnhzif7w&NR
Naposledy upravil(a) Alchymista dne 15/5/2011, 21:05, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17710
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Příspěvek od skelet »

já se do toho nechtěl moc zapojovat. Nicméně mám pocit, že v dokumentu Ztracené zbraně královny Alžběty, který se týká právě nalezených děl z dob odražení Velké Armady je právě i výroba jejich kopií autentickým způsobem. Jestli byly vyvrtávány si již neodvažuji tvrdit, je to už déle co jsem to viděl.
Dokument šel sice i dnes, ale pro ty co mají Viasat, tak je zítra opakování
http://tv.sms.cz/televize/Viasat_Histor ... ny_Alzbety

viděl jsem to i ke stažení na netu, ale link sem dávat nebudu. Originální název je Queen Elizabeth's Lost Guns

edit: zde je ještě jedno kované dělo včetně zastřelování
http://youtu.be/KVa5coPZ-54
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Josefg,
to máš pravdu s tím, že už tehdy děla rozhodovala bitvy a obléhání (příkladem může být i pád Konstantinopole roku 1453 a obří Urbanovo dělo). Nicméně u toho obléhání bych jel dodal, že hrady, města a tvrze v té době nepočítali s tím, že budou jednou vzdorovat střelným zbraním a tak podle toho byly také stavěny. Později, s rozvojem zkušeností, se stavěli jiné typy fortifikací, či upravovali stávající, takže tak jednoduše jako za bratra Žižky už dobýt hrad/město, nešlo.

Ale psychlogický efekt děla měla rozhodně. Když proti Jiřímu z Poděbrad stál Matyáš Korvín u Vilémova, tak právě pod dojmem obklíčení, a že jsou na něj namířena děla, kapituloval. Řekl bych, že Jiřík měl ve svých řadách i nějakou tu "rychlici":-)
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4160
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Příspěvek od Alfik »

Vladimír: Odpověděl sis sám :)
Skelet: Přesně takhle bych to dělal i já - jsem vyučený kovář/ podkovář a mechanik/ opravář.
Ta zmínka o odlévaných dělech se skutečně týkala pouze hmoždířů (mažiarov), a u těch nám na učňáku tvrdili že se tam ta dřevěná osa používala, ale samo že to nemusí být pravda. Učil jsem se ve dvacátém, nikoli v patnáctém :)
Rolničky jsme během učení odlévali na praxi :) pár kamarádek je dodnes ode mě má.
Přesnost děl byla dostačující. Pravdou ovšem je, že každý dělmistr se musel na tom děle "zastřílet" protože každé střílelo za jiný roh. Nechápu kde vzali někteří autoři svá nesmyslná tvrzení o "plašení koní", když mají spousty dokladů z různých kronik a nejen z husitských Čech, ale i z Itálie, Francie, Anglie... Je ovšem pravda že génius Žižka se obří měrou zasloužil o rozšíření střelných zbraní právě tím, že v praxi dokázal že je to funční a efektivní směr pro příští vyzbrojování.
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Uživatelský avatar
josefg
poručík
poručík
Příspěvky: 713
Registrován: 16/5/2009, 16:04

Příspěvek od josefg »

kacermiroslav píše: Nicméně u toho obléhání bych jel dodal, že hrady, města a tvrze v té době nepočítali s tím, že budou jednou vzdorovat střelným zbraním a tak podle toho byly také stavěny.Ale psychlogický efekt děla měla rozhodně. Když proti Jiřímu z Poděbrad stál Matyáš Korvín u Vilémova, tak právě pod dojmem obklíčení, a že jsou na něj namířena děla, kapituloval :-)
Dík za odpověď, myslím že tady nejsme ve při, ale i tak něco přihodím. V době bratra Žižky už měla děla v Evropě leccos za sebou,
Jedno z prvních doložených užití nějaké formy děl v Evropě je z roku 1241 Mongoly v bitvě u Lehnice. Prokazatelně je měli v roce 1301 Mauři při dobývání Sevily. Rovněž město Mety 1324 použilo dvou děl proti českému králi Janovi. V Čechách máme od Hájka záznamy o znamenitém českém puškaři Václavu Špehérovi z roku 1373 a ze stejného zdroje se dozvídáme, že v roce 1378 puškař Jan Aravský ulil tři děla, střílející kovové koule 127 70 a 50 lb těžké na 1000 kroků. Je tedy zřejmé, že v době zmíněné pražské rychlice nebyla v děla žádnou horkou novinkou, ale zbraní užívanou a svými účinky známou, hrad Karlštejn už je stavěn jako pevnost odolná dělostřelbě a opevnění Tábora, je přímo stavěno jako dělostřelecké a to je Tábor mladší jen o sedmdesát let.

Pro informaci kolegů v roce 1540 bylo Norimberským pravidlem stanoveno určování ráže děla podle váhy kulí kamenných. Později byla ráže označována podle váhy koulí železných (Vídeňské pravidlo). Se zavedením drážkovaných hlavní se přešlo na ráže v palcích nebo v metrické soustavě, ale zároveň se v některých zemích užívá i ráže podle skutečné váhy střely. Zvyšováním přesnosti při výrobě dělových hlavní, ale hlavně střeliva docházelo ke zvyšování účinnosti děla jako stroje a to zmenšením průduchu (spielraum) tj. prostoru mezi koulí a stěnou hlavně. Tento prostor je nutný k bezpečnému nabití děla ale zároveň se jedná o netěsnost a příčinu rozptylu střel. To umožnilo snižovat při stejném výkonu polního děla množství prachové nálože ku váze střely až na poměr 1/3 u děl s hladkou hlavní. Děla středověká spotřebovala prachu mnohem víc. Drážkované hlavně pak přinesly další výrazné zvýšení účinnosti děl (jako strojů) protože konce válcové válcové střely předem nabíjeného drážkovaného děla se tlakem výstřelu roztáhly a průduch uzavřely a střelu v hlavni vystředily, průchod vývrtem ji pak roztočil a stabilizoval. Drážkovaná děla nabíjená zezadu střelou opatřená nákružkem, nejprve olověným a později měděným už neměla průduch vůbec, ale hlavěň byla vybavena nábojovou komorou a přechodovým kuželem.

O psychologickém účinku děl jsem ale rozhodně nepochyboval, místopřísežně můžu prohlásit, že klidně pozorovat dělo připravené k palbě, jsem viděl jenom ty, kteří ho viděli střílet poprvé. A to včetně děl napoleonských při ukázkách klubů vojenské historie. U těch stojí obecenstvo blíž, ale i tak jsou na té straně, kde střelci není vidět do očí. Tak že se Korvínovi nedivím. Pohled do ústí hlavně děla je to poslední o co bych stál.
Podle mne rytíři nebyli žádní vystrašenci, život té doby nebyl ani tak dlouhý, jak byl těžký a bolestivý. Tak že, položit život za nějaký ideál, nebo pro krále nebyl pro rytíře až takový problém. Zvlášť, když si mohl představit jak bude jeho tělo podle zvyku obřadně omyto, panny a paní nad ním budou truchlit a třeba sám panovník dá něco najevo.. To mohl to být pro rytíře 15 století docela přijatelný konec života, pokud ovšem sešel ranou mečem, kopím šípem, nebo i tím cepem, pořád vypadal jako člověk. Jak si ale měl představit svůj pohřeb, když věděl, že střela z děla mu v lepším případě utrhne hlavu ruku nebo nohu, v horším případě, když ho trefí na hrudník tak ho roztrhne na několik kusů a rozhodí po bojišti, kde ho zašlapou do země tak, že ho už nikdo ani neposkládá.
Obrázek

read between lines, read between lies
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5849
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Příspěvek od Polarfox »

Jedno z prvních doložených užití nějaké formy děl v Evropě je z roku 1241 Mongoly v bitvě u Lehnice.
I když tam to asi nebyly ani tak děla, jako spíše nějaké "prskavky" a čmoudění.
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
Ekolog
rotný
rotný
Příspěvky: 86
Registrován: 13/2/2007, 21:12
Bydliště: Náchodsko

Příspěvek od Ekolog »

Nicméně můj obdiv patří i dělostřelcům. Naládovat do hlavně práškový střelný prach, velice ofenzivně hořící, s rychlým nárůstem tlaku v hlavni a spoléhat se pouze na své empirické zkušenosti, je opravdu odvaha. Není divu, že z těchto „kusů“ podle pravidel, (nevím kdo toto pravidlo vydal) musel střílet pouze ten, kdo „kus“ vyrobil. A děla se opravdu trhala. Roztrženým dělem byl zabit i jeden panovník, myslím britský král.
Střelba z velkého obléhacího děla musel být pro tehdejšího člověka úžasný zážitek. A možná bylo i jedno, zda stál před nebo za ústím hlavně.
Uživatelský avatar
josefg
poručík
poručík
Příspěvky: 713
Registrován: 16/5/2009, 16:04

Příspěvek od josefg »

Ekolog píše:Nicméně můj obdiv patří i dělostřelcům. Naládovat do hlavně práškový střelný prach, velice ofenzivně hořící, s rychlým nárůstem tlaku v hlavni a spoléhat se pouze na své empirické zkušenosti, je opravdu odvaha. Střelba z velkého obléhacího děla musel být pro tehdejšího člověka úžasný zážitek. A možná bylo i jedno, zda stál před nebo za ústím hlavně.
:lol: :lol: Ten za dělem si ho ale víc vychutnal :lol:. K nabíjení , dělostřelci velice brzo přišli na to, že je potřeba hlaveň vyčistit od větších zbytků náboje ucpávky nebo klínků k zachycení koule v hlavni a pak vytřít mokrým vytěrákem. K namáčení vytěráku se často používala moč. :???: Pro vyšší bezpečnost a rychlost nabíjení se prach předem sáčkoval a do hlavně se pak cpal celý, předem navážený pytlík prachu. který se nabijákem zarazil do hlavně a přiměřeně dorazil. Ani moc ani málo. Na něj se navalila koule a pokud hrozilo vypadnutí z hlavně zaklínovala se. Přes zátravku se pytlík s prachem jehlou propíchl. Dosypal se prach a luntem se dělo odpálilo. Velká děla musela čekat na vychladnutí kvůli unavě materiálu, polní děla (houfnice apd) podle mne tento problém neměla a rychlost střelby byla dána jen dovedností obsluhy, to by mohl být klíč k úspěchům českých husitských dělostřelců. Jenže o dávkování prachu a nabíjení husitských děl jsem našel jen tolik že Žižka kázal kousky železa hřebů či řetězů, nebo kameny vhodné sbírati do pyliků a u děla vždy připravené míti.
Obrázek

read between lines, read between lies
vodouch
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 936
Registrován: 15/1/2008, 23:15
Bydliště: Praha

Příspěvek od vodouch »

Alfik píše: Nechápu kde vzali někteří autoři svá nesmyslná tvrzení o "plašení koní", když mají spousty dokladů z různých kronik ...
Tak to já si přisadím. Překlad z angličtiny praví:

" … že nebýt pečlivých spisů několika historiků doby (mohlo jít i o kroniky, kdoví?), zůstalo by bez povšimnutí, že Edward III. použil (v bitvě u Kresčaku) na svých křídlech poplašné dělo (stampede cannon) … “ Šlo o železnou trubku na dřevěné lafetě, užitou hlavně k plašení koní nepřítele a nahnání strachu necvičeným pěšákům. Se schopností vrhat projektily se nepočítalo. Zařízení se nabíjelo hrubým černým prachem, smíšeným s voskem; směs byla zformována do koulí. Po odpálení vytvářela efekt podobný římským svícím.
Obrázek
Uživatelský avatar
josefg
poručík
poručík
Příspěvky: 713
Registrován: 16/5/2009, 16:04

Příspěvek od josefg »

vodouch píše: Tak to já si přisadím. Překlad z angličtiny praví:
že Edward III. použil (v bitvě u Kresčaku) na svých křídlech poplašné dělo (stampede cannon) … “ . Se schopností vrhat projektily se nepočítalo.
Zajímavá informace indukuje zajímavé nápady. Střílet ze předovky není úplně jednoduché, právě kvůli spáře mezi střelou (koulí) a hlavní. Rána se ozve vždy, ale koule vždy letět nemusí. Všimněme si podivného tvaru tehdejších těžkých děl, malá prachová komora a veliká koule řešila problém tesnosti hlavně. Jěště hůř jde střílet hromadnou střelou. Budu trochu spekulovat. Co když za úspěchem husitské polní dělostřelby stojí právě vyřešení problému správné ucpávky mezi prachovou náplní a střelou? To co se nám dnes může zdát jako banální věc, (kartuše, nebo flastr, či zátka) mohlo mít v těch dobách cenu vítězství. A také přísně střeženého tajemství. Také by to částečně vysvětlovalo odvahu s níž se nepřátelé proti českému dělostřelectvu na začátku bitvy vrhali, znali už dobrých 80 let poplašná děla. A také zoufalství, se kterým pak z boje utíkali a důvod byl. V bitvě u Ústí n. Labem padlo podle knihy Husité viz výše k 15 000 křižáků a 19 Čechů. Prostě se na bojišti objevila nová smrtící kvalita.
Obrázek

read between lines, read between lies
Odpovědět

Zpět na „Výzbroj, technika, taktika, armády“