Rytieri a kone v boji

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Uživatelský avatar
Stuka
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2120
Registrován: 22/8/2010, 20:18

Re: Rytieri a kone v boji

Příspěvek od Stuka »

Ano, těch faktorů které přispěly ke konci rytířství bylo víc. Cca dvě století rytíři ovládali bojové pole, než narazili na nějakou novou, do té doby nepoužitou důmyslnou obranu, či útok.
Možná byl už začátek konce rytířství v době, když skončily křížové výpravy a kdy ochrana víry byla zaměněna za ochranu nebo hromadění majetku. Také vidím začátek konce rytířství v tom, že vyvíjet se tento způsob boje moc nedá, leda zlepšením brnění, což se i dělo, ale v konečném důsledku jde pořád o stagnaci. Takže pořád stejný rytířský způsob boje narazil na jiné složky armády, které se mohly vyvíjet a také se vyvíjely a využily každou slabinu obrněných jezdců a jejich těžkých koní, až rytířství muselo zatroubit na definitivní ústup. A nejen kvůli způsobu boje, ale jak správně napsal Viligant, přispěla k tomu řada změn v uspořádání společnosti - jako takové.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12969
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Rytieri a kone v boji

Příspěvek od Rase »

Přijde mi, že se palné zbraně poněkud přeceňují. Samozřejmě, mušketa dokázala proniknout kyrysem, zbrojí atd. ale ještě 19.století se živě debatovalo o tom, zda dokáže jezdectvo přímým útokem porazit dělostřelecké pozice nepřítele. Celé to vyústilo za Krymské Války, kdy útok lehké kavalerie byl v mnoha ohledech fiaskem, leč jezdcům se podařilo proniknout křížovou palbou nepřítele, porazit jej a děla ukořistit (kvůli chybám v rozkazech je nedokázali stáhnout, ale to je druhá věc). Pokud se jezdectvo vhodně použilo, bylo více než vhodnou zbraní. O těžké jízdě platilo to samé, pokud byla dobře nasazena, tak byla smrtící i při útoku proti nepříteli s palnými zbraněmi - za vhodných podmínek zkrátka jezdectvo obranou vždy projde. Problém byl pak u velení, zda dokázali úspěchu využít a rychle zareagovat (tak tomu nebylo)
Problém těžké jízdy byl v tom, že rytíř se musel svému řemeslu učit od mládí, zbroj, vybavení, kůň, to vše bylo velice nákladné. Navíc s postupem času byly zbroje sice stále víc dokonalejší, ale taky dražší. Železných jezdců tedy bylo málo, moc málo na to aby si udrželi dřívější rozhodující postavení na bojišti. Zaplatit houf pěšáků bylo mnohem levnější a v případě jeho ztráty šlo lidský materiál rychle nahradit (vycvičit, vyzbrojit, zaplatit). Ještě začátkem třicetileté války bylo možné na bojištích spatřit těžké jezdce v plnoplátových zbrojích (jen jich už bylo tak málo že jejich funkce se smrkla na postávání v zadních liniích). Nebylo pro ně už užitku, válka se vedla už jinak.
Za anglické občanské války, kdy král přišel v bitvě (už nevím kde) o veškerou pěchotu, zbyla mu jen jízda. S ní dokázal ještě nějaký čas vzdorovat a efektivně manévrovat po Ostrově, ale kažému bylo jasné, že samotné jezdectvo už války nemůže vést.

Stuka: přijde mi vtipné, že řadíš soumrak rytířské jízdy do doby ještě za křižáckých válek - tedy krátce po té co ji zdokonalili normané. Fenomén rytířské těžké jízdy nepřišel jen tak z ničeho nic. Prostě jen začátkem třicetileté války zvětral natolik, že už jej nikdo dál nechtěl. O Ochranu víry šlo vždycky až na druhém místě, vysoká šlechta byli pragmatici a ti schopní vždycky věděli že majetek je to oč tu běží - vždycky o něj šlo. To ale neznamená že by nebyli dobrými křesťany (v případě nouze se dalo štěstí v tomhle směru vždycky koupit). Jo a ke koním, tak kůň na kterém rytíř jel k bitvě byl jiný (byl těžší) než ten na kterém vyrážel do samotné bitvy. Tam se používali koně paradoxně útlejší, hbytější, který musel nést jezdce jen krátký čas (spíš sprinter než nějaký vytvralec)
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
Stuka
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2120
Registrován: 22/8/2010, 20:18

Re: Rytieri a kone v boji

Příspěvek od Stuka »

Rase tvůj názor ti neberu, ale co se týče koní se mýlíš. Na přesun používali lehčí koně a v boji těžké. Byly také samozřejmě vycvičeny k obratnosti a hbitosti, ale nikdo od nich nechtěl žádný dlouhý sprint, za to sílu a tudíž hmotnost ano. Takže to bylo přesně naopak než píšeš.
K těm křižáckým válkám - nepíšu , že začátek konce rytířů možná nastal "ještě za křižáckých válek" ale po jejich skončení. A je to jenom možná úvaha. Ten začátek konce byl tehdy možná málo patrný, ale motivace dělá divy. Do křižáckých válek jeli rytíři s ohromnou motivací, která pomáhá vyhrát - bránit svatou zemi a tu jedinou pravou víru. Zatímco po skončení křižáckých válek šli do boje hodně už jenom za sebe, svoji slávu a získání majetku, prestiže a moci. Neříkám, že se to stalo přes noc, ale přispělo to jistě k určité degradaci, jak si můžeme už víckrát z historie vzít příklad, že válku vyhrává často ten, kdo má vyšší morální motivaci.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5849
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Re: Rytieri a kone v boji

Příspěvek od Polarfox »

Stuka píše:Zatímco po skončení křižáckých válek šli do boje hodně už jenom za sebe, svoji slávu a získání majetku, prestiže a moci.
A to je mělo nějak zdeptat? :) Vždyť tohle dělalo 90% rytířů po 90% času...a to často i na křížových taženích. Chce to možná trochu odhodit ty romantické představy.
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
Uživatelský avatar
riho
rotný
rotný
Příspěvky: 98
Registrován: 8/2/2013, 08:35

Re: Rytieri a kone v boji

Příspěvek od riho »

Stuka píše:K těm křižáckým válkám - nepíšu , že začátek konce rytířů možná nastal "ještě za křižáckých válek" ale po jejich skončení. A je to jenom možná úvaha. Ten začátek konce byl tehdy možná málo patrný, ale motivace dělá divy. Do křižáckých válek jeli rytíři s ohromnou motivací, která pomáhá vyhrát - bránit svatou zemi a tu jedinou pravou víru. Zatímco po skončení křižáckých válek šli do boje hodně už jenom za sebe, svoji slávu a získání majetku, prestiže a moci. Neříkám, že se to stalo přes noc, ale přispělo to jistě k určité degradaci, jak si můžeme už víckrát z historie vzít příklad, že válku vyhrává často ten, kdo má vyšší morální motivaci.
Otázka je ako ohraničuješ obdobie križiackych výprav. Lebo napríklad krížová výprava bola vyhlásená aj proti Jiřímu z Podebrad v roku 1466. To máš od prvej oficálnej viac ako 350 rokov. To už skončili husitské vojny, kde dostávali rytieri pekne na frak, ale na druhej strane v Anglicku akurát prebiehala vojna ruží a tam rytieri rozhodovali bitky. Skôr by som povedal, že do začiatku 15. storočia bola ťažká jazda nezpochybniteľnou silou. Po skončení husitských vojen Európu zaplavili výborne vycvičení vojaci z rozpusteních husitských táborov,ktorý sa nechali sa najímať ako žoldnieri. Nie že by žoldnieri dovtedy neexistovali, ale boli to väčšinou potulní rytieri.
Obrázek

Memento Mori
Uživatelský avatar
Bleu
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1693
Registrován: 29/9/2009, 00:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Rytieri a kone v boji

Příspěvek od Bleu »

K debatě - je potřeba rozlišovat dvě věci - jednak ústup těžkého jezdectva v 16. století - zde jsou důvody do značné míry prostě vojenské. 2ú společenské změny, které prostě zapřičiňují to že se velmi změnil společenský řád a to se děje ale už od poloviny 15. století, které podle mého, Huizinga velmi trefně nazval podzimem středověku.

Když se podíváte na italské války - převládá tam pěchota, těžká kavalerie tam je přítomna samozřejmě taky, ale není ji vyhrazena tak výlučná role jako dřív - Marignano a hlavně pak Pávie je o palných zbraních.

Rase - nevim jak útok na pozice dělostřelectva, ale od 18.století je zřejmé a všeobecně uznávané, že je to palba co zastaví jezdecký útok - ne bajonet na flintě.
Obrázek

"Slepému neukážeš, hluchému nepovíš, debilovi nedokážeš..."
- Anonym -

Historie bude mít právo nárokovat si místo mezi znalostmi opravdu hodnými úsilí pouze tehdy, pokud nám místo pouhého výčtu postrádajícího souvislosti a prakticky i omezení umožní racionální řazení a postupnou srozumitelnost.
Marc Bloch, 1942
Radek Chalupa
Příspěvky: 2
Registrován: 29/5/2013, 20:46
Kontaktovat uživatele:

Re: Rytieri a kone v boji

Příspěvek od Radek Chalupa »

To co mohlo po nárazu vyhodit jezdce ze sedla určitě nebyla odstředivá síla:-) spíš setrvačná..
Radek Chalupa
www.radekchalupa.cz
Uživatelský avatar
Stuka
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2120
Registrován: 22/8/2010, 20:18

Re: Rytieri a kone v boji

Příspěvek od Stuka »

Máš pravdu. Hned to v článku změním, leda by se zatočil jako káča. :D
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4160
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: Rytieri a kone v boji

Příspěvek od Alfik »

Jestli dovolíte, malý výpoček k problému prostřelitelnosti brnění šípem, šipkou či střelou.
Aproximujme brnění na válec, bez vrchlíků (pro snadnější výpočet).
Dejme tomu (abychom pokryli záhyby, klouby a vlysy, jakož i příp. zdobení), že válec bude mít výšku 2 m, a průměr 1 m. Obvod tedy bude 314 cm a celk. plocha 62800 qcm (100*3,14*200=62800).
Pokud by hmotnost měla být Stukou uváděná, tedy cca 25kg (střední hodnota), pak při hustotě 7,86 g/ccm bude mít válcová plocha objem 3180,66 ccm (25000/7,86=3180,66).
Při jaké tloušťce by mělo těleso o ploše 62800 qcm objem 3180,66 ccm? Výpočet je jednoduchý, vydělíme: 3180,66/62800, a dostaneme 0,0506 cm, tedy 0,5 mm.
Pokud by vám vadila aproximace, mohu snížit či zvýšit válec stejně jako snížit či zvýšit průměr, třeba i na polovinu/dvojnásobek. Výsledek však nebude o mnoho jiný, sami si vyzkoušejte. Pořád to budou desetiny milimetru.
Brnění o tl. desetin milimetru je technologicky zvládnutelné i s technologií běžnou ve středověku, čili pokládám tuto aproximaci za plausibilní a dostatečně přesnou.
No a teď k tomu k čemu jsem celou dobu mířil: Plechů o tl. několika desetin mm je okolo nás dost. Každý si tedy může snadno ozkoušet, jak snadné je takové brnění promáčknout či prostřelit. Kulí, šipkou i šípem.
Ovšem průhyb či průstřel samozřejmě odejme střele nemalý podíl energie, a další nemalou část energie rozvede na velkou plochu, takže samotný průraz či průhyb nemusí být pro obrněnce fatální, což je účelem.
Mch a mezi námi: Brnění jsem pár viděl, a rozhodně nemá ani těch půl milimetru tloušťku :D
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Uživatelský avatar
Bleu
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1693
Registrován: 29/9/2009, 00:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Rytieri a kone v boji

Příspěvek od Bleu »

K tomu jen dodám - pod plechama je prošívanice, a někdy tuším i kroužkovka...
Obrázek

"Slepému neukážeš, hluchému nepovíš, debilovi nedokážeš..."
- Anonym -

Historie bude mít právo nárokovat si místo mezi znalostmi opravdu hodnými úsilí pouze tehdy, pokud nám místo pouhého výčtu postrádajícího souvislosti a prakticky i omezení umožní racionální řazení a postupnou srozumitelnost.
Marc Bloch, 1942
Uživatelský avatar
riho
rotný
rotný
Příspěvky: 98
Registrován: 8/2/2013, 08:35

Re: Rytieri a kone v boji

Příspěvek od riho »

Bleu píše:K tomu jen dodám - pod plechama je prošívanice, a někdy tuším i kroužkovka...
Zakladom bola kruzkova kosela.Na tu sa davalo brnenie.
Obrázek

Memento Mori
Uživatelský avatar
Bleu
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1693
Registrován: 29/9/2009, 00:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Rytieri a kone v boji

Příspěvek od Bleu »

riho píše:
Bleu píše:K tomu jen dodám - pod plechama je prošívanice, a někdy tuším i kroužkovka...
Zakladom bola kruzkova kosela.Na tu sa davalo brnenie.
A pod tou kroužkovkou je - vždycky - ta prošívanice...
Obrázek

"Slepému neukážeš, hluchému nepovíš, debilovi nedokážeš..."
- Anonym -

Historie bude mít právo nárokovat si místo mezi znalostmi opravdu hodnými úsilí pouze tehdy, pokud nám místo pouhého výčtu postrádajícího souvislosti a prakticky i omezení umožní racionální řazení a postupnou srozumitelnost.
Marc Bloch, 1942
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4160
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: Rytieri a kone v boji

Příspěvek od Alfik »

Ano. Pořadí je (od těla) prošívanice, kroužkovka, plech. Eventuálně navrch ještě plášť, přehoz, apod. Každá z částí má svůj účel.
Mě šlo jen o to, aby si někdo nepředstavoval brnění jako pancíř od tanku. Občas se najdou (i na netu) bláboly o tom, jaká tloušťka tam byla. Nebo kolik že měl vážit meč... apod.
Matematika nekecá :)
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Re: Rytieri a kone v boji

Příspěvek od Alchymista »

Hm s mečmi, zvlášť "obojručákmi", je spojený jeden "málo známy" fakt - údajne až 90% takýchto mečov sú výrobky "dedinských kováčov" z 18.-19. storočia. Ako to?
Nuž niekedy koncom 18. storočia sa začal v šľachtických (a nielen šlachtických) sídlach rozvíjať určitý "romantizmus". Bolo pomerne hodne zámožných ľudí, ktorý mali doma rôzne časti i viacmenej kompletné staré plátové brnenia po pra-pra-pra... - a objavila sa móda takéto brnenia "inštalovať" na podstavce. A každý taký plecháč si vyžadoval nejakú tú zbraň, aby to bolo štýlové.
Mečov sa zachovalo o dosť menej, ale hlavne - typický dobový "rytiersky" meč je pomerne krátky, postave v zbroji asi tak po pás a niekedy ani to nie.
"Akčná postavička bojovného predka" opierajúca sa o meč (aby ho každý videl), v pozícii "kryjem si prirodzenie" asi moc akčne nevyznie... Niektorý šťastlivci však našli v starých hraburdách pri prestavbe svojich sídiel aj "obojručáky" - síce pôvodom z úplne iného obdobia, ale to je nepodstatné - a mali trapný problém vyriešený - TOTO je ten správny dôstojný meč pre nášho "bojovného predka"! Môže sa oň opierať pekne, s rukami na úrovni...
A čo tý menej šťastný zámočný muži, na ktorých žiadny poriadny obojručák nezvýšil? John Smith, Jean Forgeron alebo Hans Schmid boli celkom šikovný chlapi a do týždňa požadovaný obojručák za nejaký ten zlaťák ukuli....
Riadny, pádny, žiadne tintítko, železom na dobrom zákazníkovi rozhodne nešetrili - takže dvadsaťkilový...
A keď bolo treba, čo-to opravili aj na tej "starej zbroji". Však je to blbé, keď má náš "bojovný predok" deravé a prehrdzavené brnenie na pupku... A John, Jean či Hans zistili, že majú zaujímavý kšeft, na ktorom sa dá celkom dobre zarobiť - a môžu sa aj "umelecky realizovať". Že sa to nedá nosiť, lebo kompletný plecháč s mečom a podstavcom váži cez metrák, nikoho nezaujímalo.

Dôsledok? V prvej polovici dvadsiateho storočia bolo v Británii, Taliansku, USA a Francúzsku 90% "historických zbrojí" v súkromnej držbe identifikovaných ako novodobejšie falzá.
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Rytieri a kone v boji

Příspěvek od Mirek58 »

Zpětný pohled na článek mi říká, že pohled na "tzv" rytíře je tak trošku dost zmatený a vychází z novodobého, romantického pohledu na věc.
Rytíř, jako panceřovaná jízdní jednotka, obklopená svoji družinou jistě se vyskytoval. Ale pouze v bitkách mezi jednotlivými zemany. Je to čistě lokální záležitost.
Rytíř jako součást jednotky težké jízdy, ten už má své kořeny jinde, než ve vlastnictví své tvrze.
Naprosto se zde zapomnělo na význam Normanů ( býv. Vikingů), kteří po sesednutí z lodí obsedli koně a zase byli mobilní.
Jejich odkaz spočívá v organizaci těchto jednotek. Přešli od rojové taktiky vedení boje k boji v řadách a hlavně boje komplexních jízdních útvarů, umožnující manévr a řízení vedení boje.
Tahle organizace a způsob vedení boje, není pouze Normanský vynález, to existovalo i na východě ( jednotky těžké jízdy cca 1 000 mužů)
Tedy se zde dost neštastně pomotaly dva pohledy - Rytíř v čele své družiny a - Rytíř jako příslušník jednotky těžké jízdy.
Těch prvních, bylo hafo, ale příslušníků těžké jízdy pomálu a byli velice cenění panovníkem.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Stuka
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2120
Registrován: 22/8/2010, 20:18

Re: Rytieri a kone v boji

Příspěvek od Stuka »

Zpětný pohled na článek mi říká, že pohled na "tzv" rytíře je tak trošku dost zmatený a vychází z novodobého, romantického pohledu na věc.
Takže díky že jsi ve svém příspěvku vše vysvětlil. Jsem o moc moudřejší. :rotuj:
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Sholva
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 268
Registrován: 22/8/2012, 20:07

Re: Rytieri a kone v boji

Příspěvek od Sholva »

Alfik: K tvému výpočtu - desetiny milimetru jsou hodně přitažené, to bych se hádal. Mám se zbrojema vlastní zkušenosti. Reálně by ses měl pohybovat okolo 1,5 mm. Upozorňuji, že spousta dochovaných zbrojí jsou spíše dekoračního charakteru, ne do boje. A taky na dostupné technologie výroby takových plátů ve středověku - nic jednoduchého a ještě v tak tenkém provedení... A na závěr, neporovnávejte prosím pancéře rytířů s pozinkovým plechem. Ty věcičky se různě kalily a jinak upravovaly, což je posouvá do jiných vod odolnosti...

Jinak jízda měla své pokusy o vyžití kupodivu ještě během druhé světové - tuším poláci a myslím i rusové používali lehkou jízdu na očesání tanků od pěchoty...
"Každý šermíř na ho..., když nepřátel nerovno."
(A. Sapkowski)
Uživatelský avatar
Stuka
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2120
Registrován: 22/8/2010, 20:18

Re: Rytieri a kone v boji

Příspěvek od Stuka »

Ta plná platová zbroj ( některá místa ale kvůli pohyblivosti i tak nemohla být zakryta plátem) se paradoxně objevuje v době, kdy rytířský způsob boje už pomalu ale jistě spěl ke svému konci (15.století). Nejvíc (a nejdéle) se používala tedy kroužková (nebo řetězová ) zbroj a ta se postupně pokrývala pláty až vznikla plná (ne úplně doslova plná) plátová zbroj. Ta se dělala každému na míru, jinak byla nanic.
A taky se dělala podle toho na co byla určena. Jestli na boj, nebo na slavnosti nebo na turnaje (hry). Bojové brnění mělo poskytnout maximální mobilitu a optimální ochranu (a jak správně napsal Sholva, moc se jich asi nezachovalo, jestli vůbec nějaké - to nevím). Nejvíc se zachovala brnění slavnostní (a taky snad turnajové) - to slavnostní bylo pro okázalost maximálně vyzdobeno ornamenty s použitím i zlata a stříbra a turnajové - bylo možná mohutnější, aby vydrželo náraz kopí a taky s ním nebylo potřeba běhat po kolbišti.
Z toho mi vyplývá, že tloušťka plátů byla různá.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12969
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Rytieri a kone v boji

Příspěvek od Rase »

Pod zbrojí se nosil vycpávaný kabátec, který byl co nejtěsnější. K němu byly přivazovány tkanice, kterýmy byly připevněny jednotlivé části zbroje (ramena, nohy atd.)všechno muselo přesně sedět na svém místě. Kroužková zbroj později nebyla kompletní (to bylo zbytečné), kroužky zakrývaly jen ty části těla, kde nebyl plech (podpaží, rozkrok, někdy krk jako bonus k plechu), šlo o to ušetřit váhu a kroužky nechat jen tam kde bylo potřeba. Hrudník a záda kryté být nemusely, o to se postaral plech. Pokud vím, tak kompletní celo zbroj šlo vytvořit, Jindřich VIII jednu takovou měl na pěší souboj (turnaj) s francouzským králem.
Ty výpočty nejsou směrodatné. Přední část kyrysu byla zdvojená (spodní část), většina pozdějších zbrojí (německé) měly kanelování, které také zvyšovaly odolnost brnění proti seku (zbraň se po něm mohla také snadno odrazit). Zbroj se také kalila, jak již bylo řečeno. Plát železa je plát železa, zbroj je zbroj - to nejde porovnávat. To samé meče, ten taky není jen kus železa potřebného tvaru.

Alchymista: máš recht, ale doba to byla jiná než dnes. Zbroje se po celý středověk různě recyklovaly. Kroužkové košile se předělávaly (některé nalezené kroužkovky jsou velice staré), ze starých plechů se nařezaly pláty a z nich se dělaly brigantiny atd. Po té co se zbroje přestaly používat na bojištích, byly městské zbrojnice vyklízeny a nezajímavé kusy šrotovány a recyklovány na ocel. Středověk byl plný zbrojí, kroužkových košil a atd. ty později posloužily i ke zpevňování cest (!) Lidi ty zbroje brali jen jako šrot a tak se k nim chovali. Zachovaly se zbroje jen ty co měly nějkou uměleckou hodnotu (což byl důvod proč si je nechat). Obyčejné zbroje a kabátce neměly žádnou estetickou hodnotu, byly to sériovky a tak k ničemu. Ve výsledku ono to zrestaurování (byť neumělé), alespoň pomohlo zachránit tu zbroj jako takovou. k čemu nechávat doma poškozený kus železa...
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Re: Rytieri a kone v boji

Příspěvek od Alchymista »

Mirek - podľa mňa sa mýliš v chápaní, ako sa v danom období zbierala armáda.
Lénny pán, povinný vojenskou službou "suverénovi" (nemusel to byť len panovník), bol obvykle rytier "se vším všudy" - výcvikom, výzbrojou atď... K jeho povinnostiam patrilo priviesť na určené miesto a v určenom čase stanovené množstvo chlapov s "predpísanou výstrojou". Obvykle to zahrňovalo niekoľko jazdcov v zbroji rôznej kvality, nejakých strelcov a húfec pešiakov, tiež vzbroji rôznej kvality, alebo bez zbroje.
Odkiaľ ich zobral?
Lénny pán obvykle privádzal do armády svojich potomkov a rôznych príbuzných, mal svojich nižších lénníkov - často tiež šľachticov, len nižších stupňov, alebo "osobne slobodných" mužov, vojenskou službou boli lénnemu pánovi často povinný i "dedičný richtári" na usadlostiach, dedinách a mestečkách, a ak mu podliehalo nejaké mesto, tak tiež malo určenú vojenskú povinnosť v mužoch, výstroji, výzbroji a ďalšom materiále. Lénny pán mal vždy aj nejakú tú "posádku profesionálnych vojakov", ktorý v mieri zaisťovali "strážnu a bezpečnostnú službu" na území jeho léna, a samozrejme, mohol zobrať do vojny aj nejakých tých poddaných. K tomu patril "primeraný" trén, čo boli zasa ďalší poddaný a služobníctvo.
Takže na mieste určenia sa zozbierali vojaci s rôznou výstrojou a úrovňou výcviku - a až tam boli rozdelený do "vojenských jednotiek". Dôležité je, že jeden rytier, ako "ťažký jazdec", bol doprevádzaný aj skupinou "ľahších jazdcov" a skupinou pešiakov a strelcov rôznych kategórií.

Rase - to mi je jasné.
Ostatne, pre "prerábky", opravy a úpravy bol jeden veľmi dobrý dôvod - výroba zbroje bola veľmi pracná a technologicky značne náročná - a zbroj vždy (teda v dobe, kedy sa používala) predstavovala nemalú hodnotu, takže pokiaľ sa prakticky používala, oplatilo sa investovať aj do jej opráv a údržby - alebo neskôr do "recyklácie" na iné typy zbroje s využitím kvalitneho materiálu.
"Vypráznenie mestských zbrojníc" od starých zbrojí prichádza až od dosť neskôr (storočie? dve?), v čase, keď bola "rytierska zbroj" skôr už len historickým pojmom či kuriozitou. A myslím si, že tie zbroje podľa toho aj vyzerali...
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Odpovědět

Zpět na „Výzbroj, technika, taktika, armády“