CHAZAŘI - SKORO ZAPOMENUTÁ ŘÍŠE

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Odpovědět
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

CHAZAŘI - SKORO ZAPOMENUTÁ ŘÍŠE

Příspěvek od Pátrač »

CHAZAŘI - SKORO ZAPOMENUTÁ ŘÍŠE

V bývalém Sovětském svazu bylo možné všechno. Ale jedna z věcí která měla řád a přinášela nové a často i převratné poznatky byla jejich historická věda. Bylo to dáno archeology, geografy a historiky jako byli N. A. Kozyrjev, S. I. Ruděnka – ten řídil svého času vykopávky na poli pazyryckých mohyl a pro mě osobně je nejpřitažlivější osobnost Lva Nikolajeviče Gumiljova. Tento člověk zasvětil svůj život studiu a výzkumu kočovnických říší. Věnoval se Hunům, Mongolům a Turkům. Bylo nutnou zákonitostí, že musel narazit i na zemi Chazarů. Mě osobně jeho práce uchvátily. Díky nim se mi otevřel úžasný svět mohutných a velmi agresivních říší, které rychle vznikaly a stejně rychle zanikaly. Některé zanechaly v dějinách silnou stopu, jiné se v jejich běhu jen zableskly a zmizely a některé stopu zanechaly, ale z důvodů, které už nemá cenu zkoumat, se na ně zapomnělo.

Jedna z takových říší je i říše Chazarů.

Chazaři byli původně kočovníci, později polokočovný turkitský národ nejasného původu, který obýval střední Asii. Historické záznamy dokládají, že Chazaři pocházejí ze směsi Mongolů, Turků a Finů. Již ve 3. století po Kr. byli identifikováni ve stálých bojích v oblastech Persie a Arménie. Později, v 5. století, byli Chazaři mezi pustošivými hordami Huna Attily. Tím, jak jeho příslušníci postupně bohatli z kontroly tranzitního obchodu mezi evropským severem a Orientem, stále více přecházeli k usedlému způsobu života. Jejich nejdůležitějším obchodním střediskem a zároveň panovnickou rezidencí se stala nově založená pevnost Itil v deltě řeky Volhy. Tolik se dá najít ve slovnících třepa podobný text najdete i na Wikipedii. Tato práce neaspiruje na nalezení odpovědí na všechny otázky kolem jejich říše. Ale alespoň nějaké se pokusím najít.

Ve druhém století našeho letopočtu došlo k dalšímu cyklickému zvratu počasí. Stepi a to i Velká step začaly vysychat. Zároveň začalo více vody dopadat na lesnaté části asijského kontinentu. Tento proces dosáhl maxima ve 3.století kdy hladina kaspického moře dosáhla asi 32 metrů pod hladinou dnešní základní mořské výšky. Vody sbírané řekou Volhou se rozlévaly z koryta a vytvořily deltu podobnou té, jakou má Volha i dnes. Nová říční ramena vytvořila bohaté louky . Sem pak přišla jedna z větví zanikajícího národa Hunů a i když se zde neusadila, zesílela zde a při dalším pohybu na západ se smísila s Uhry. Tím vznikl ten národ Hunů, před kterým se třásla celá západní a jižní Evropa. Hunové se zde tedy neusadili stejně jako se zde neusadili Bulhaři, národ který Huny porazil a byl považován za jejich dědice. Prostě delta je nezajímala a usadili se v okolních stepích.

Historií Hunů se zde nebudu zajímat i když by z hlediska historie i vojenství by byla jistě zajímavá. Bude stačit, že ze svého původního prostoru byli vytlačeni. Dvě století se v oblasti, kde původně sídlil tento výjimečný národ, nedělo nic, co by historici zaznamenali.V 5. století se začaly poměry v počasí opět měnit a step byla opět schopna uživit velké skupiny lidí. V 6. až 7. století pak step poskytovala kočovníkům velmi dobré podmínky pro život. Důkazem dostatku vláhy těchto obrovských oblastech je mapa kterou v 9. století vytvořil neznámý čínský historik či spíše zeměpisec. Obrysy Bajkalu zde zahrnují celou bajkalskou kotlinu i s dnešním jezerem Alakol a řeky Sarysu a Ču, které dnes mizí v písku, zde vytváří četná jezera tam, kde jsou nyní suché prolákliny. Za těchto podmínek se nejen delta Volhy ale i údolí Donu musely změnit v místo pro kvalitní život.

Na místě hunské rodové říše vznikl Turkutský kaganát. Byla to mocná říše.Turkuti byli jeden z národů turecké národní skupiny. Jejich říše byla větší a mocnější než říše jejich předchůdců. Turkuti sestoupili z Altajských úbočí a z pohoří Changaj. V roce 552 porazili Turkuti Žuan-Žuany, což byl kaganát vzniklý ve 4. století v prázdných mongolských stepích poté, co je opustili Hunové. Hned v dalších letech, hlavně pak 556 až 557 zahnali národ Hefthalitů až do hor před Pamírem. Najednou se staly hegemony v celém prostoru euroasijských stepí. V letech 557 až 571 si podrobili severní Kavkaz a navázali styky s Byzancí a Persií.

Takže můžeme říci, že ovládli mezi léty 550 až 580 stepi od Velké čínské zdi až k Donu a připojili ke své říši i kvetoucí sogdská města v povodí Amudarji. Dnes se v těch místech nachází Samarkand a Buchara. Navázali politické, obchodní a vojenské kontakty s Čínou, Íránem a nakonec i s Byzancí. V této době do jejich kaganátu byli v členěni Chazaři. Jelikož se zdá, že si zde našli svoje místo na slunci, od samého počátku vykazovali kaganátu loajalitu a věrnost, přitom ale neměli statut poddaných. Spíše se považovali za svobodný kmen, který si vybral svoji cestu. Každopádně se zdá nepochybné, že si zachoval velkou míru samostatnosti.

Konce 6. století se poměry hlavně mocenské celé oblasti asijského kontinentu vyostřily. V Číně padla někdy kolem roku 565 dynastie Sin-pei a jí vytvořený stát Pej Wej se rozpadl na dva celky a ty okamžitě zahájily vzájemný konflikt. Turkuti zatím budovali a Čína pro ně nebyla hrozbou. V této době jejich říše sahala od Žlutého až k Černému moři. Zmocnili se i hlavních bodů karavanního obchodu. Ten byl přes formální podřízenost Uhrů a Bulharů kaganátu těmito neustále napadán a začali tak narůstat rozpory mezi Byzancí a Íránem. Turkuti se ocitli v jistém tlaku. A zde se poprvé jako významná síla objevují Chazaři. Ti se podle hesla nepřítel našeho nepřítele je náš spojenec nabídli pomoc početně slabým turkutským oddílům a tím se Turkuti stali skutečnými pány ve stepích na sever od Kaspického a Černého moře. Sami Chazaři nabrali na síle a přešli do útoku proti svým dlouhodobým protivníkům. Poráží bulharský kmen Barsilů a potom jako součást turkutské armády zahajují boj proti Íránu. Cíl je jediný – prolomit hráz mezi Střední a Přední Asií.

Roku 579 se roztočilo další kolo válek. Turkuti vytrvale drželi pod tlakem občanskou válkou oslabenou Čínu a v tomto roce si vyměnili s Byzantskou říší poselstva. Výsledek byl ten, že oba státy uzavřeli spojenectví proti Íránu. Zde v té době vládl šáh Óhrmazd IV, nepřítel aristokracie, který se opíral o armádu. Nebyl ale zrovna chytrý v tom, že začal popravovat představitele šlechty. Přišel o podporu ve vlastní zemi. V době kdy jeho popularita byla na bodě mrazu se na hranicích po deseti letech příprav objevily turkutské a byzantské sbory. Cíl byl jediný – porazit Írán a otevřít bránu mezi Východem a Západem. V roce 589 začal kombinovaný útok. Perská armáda se opřela o národ a zahájila podle všeho beznadějný boj. A stal se zázrak. Turkuti byli poraženi v kruté bitvě u města Herát. Chazarský sbor spolu Gruzínci byl odražen a byzantská armáda se po sérii porážek musela stáhnout na vlastní území. Arabští šejchové se pak z boje stáhli po přijetí masivních úplatků. Šáhův rádce prohlásil, že kdyby vůdce Turkutů Save-šáh prorazil u Herátu až k Rumu, byl by Írán jak kulička vosku v ohništi.

Turkutský kaganát se válkou velmi vyčerpal. Toho využila znovu sjednocená Čína a její vojska zahájila tažení s cílem podmanění si Turkutů. Síla Turkutů se tak přetvořila v jejich slabost. Dobyli obrovská území, a tím se stali závislými na loajalitě svých nových poddaných. Často to byly statečné a bojovné národy. Zvláště citelné to bylo na západě kaganátu kde pravých Turkutů bylo velmi málo a od rodných stepí byli odděleni kmeny Kao-ťüů, obývajících Džúngarsko. Čína dovednou diplomacií vyvolala povstání těchto kmenů. Kagan v boji zahynul a celá říše se v roce 603 rozpadla na dva samostatné kaganáty, které se okamžitě dostaly do nesmiřitelného nepřátelství.

Od roku 589 do roku 642 se neobjevuje o Chazarech jediná zmínka. Podle všeho se stáhli do své delty a využili její přirozené obranyschopnosti a stále podporovali turkutský kaganát. Vše, co se dělo kolem jeho západních částí, se týkalo i jich, a tak o nich dějepisci jako o části kaganátu samostatně nepíšou. A můžeme říci, že se děly věci, které i když s chazarskou říší souvisí jen zprostředkovaně, jsou natolik zajímavé, že je zkusím zkrácenou formou popsat.

Východní západní kaganát se jak jsem už uvedl stali zásadními protivníky. Nová sjednocená říše v Číně zvaná Tchány sousedila s východním kaganátem a tím se stala přirozeným spojencem západního.Ten čerpal své bohatství z obchodních aktivit sogských měst a byla přirozeně a dlouhodobě v trvalé rozepři s Íránem a podporovala Byzanc. Avarský kaganát byl spojencem Íránu a byl ve válce s Byzancí. Protože Avaři bojovali s Franky, tito opět byli spojenci Byzance. Langobardi před Avary chránění Alpami bojovali s Byzancí a obávali se stejně jako Vizigóti na Pyrenejském poloostrově Franků. Mimo jakoukoliv koalici neznámých národů tak zůstaly pouze národy na Britských ostrovech a Japonsko.

Do roku 630 tak na celém euroasijském kontinentě zuřila válka, která by si zasloužila podrobnou studii. No, třeba někdy příště. Docházelo v ní k obratům, které berou i po tolika letech dech, a které je možné vysvětlit jen tím, že převratné změny se děly ve stejné době na tak vzdálených místech, že si jejich dopady nikdo v té době nemohl uvědomit. Podíváme se na to.

Cařihrad byl zachráněn, když čínských císař zastavil bojovníky východoturkutského kagana na březích řeky Wej-che a tím tento kaganát od roku 626 na tři roky vyřadil z boje.

Hned poté západoturkutský kaganát, spojenec Číny a nepřítel Íránu, zbaven hrozby z východu poslal armádu na jih. Dobyl derbentská opevnění a podpořil byzantského císaře Herakleia, který už podléhal vyčerpání. Ten přešel do útoku a dorazil až ke Ktesifontu. Před sebou viděl vysílený Írán. Když se chystal k útoku, od východu začala přicházet vojska vzpamatovavších se východních Turkutů. Císař neváhal a uzavřel mír dříve, než ho západní Turkuti opustí pod tlakem obnovené hrozby.To stálo západního kagana život – byl zabit spiklenci.

Ale východní říše si nevedla o moc lépe – válka na dvou frontách byla nad její síly a v roce 630 byla znovu poražena Čínou.

Blíže k nám pak Avaři v této gigantické skrumáži ztratili své bulharské poddané. Ti napřed povstali a po porážce utekli do Itálie a Bavorska. Avarská říše ztratila význam a to předurčilo vzestup Franků.

Vyčerpaný Írán se stal v roce 636 obětí válečníků nového protivníka. Chalífa Umar a jeho Arabové vedeni islámskou vírou nebyli k zastavení a v roce 637 padlo i hlavní město Ktesifont. Budeme objektivní – je vysoce pravděpodobné, že kdyby Írán nebyl vyčerpán mnohaletou válkou s několika protivníky, Umara a jeho válečníky by porazil. Na porážce se podepsalo i zchudnutí země - hlavní zdroj financí – obchod - nemohl kvůli válce fungovat. To se podepsalo v roce 642 na další porážce, a to už konečné – íránský šáh nebyl schopen vybavit tak silnou armádu, jak bylo potřeba.

Do světových dějin tak vstoupila nová říše – arabský chalífát.

Chazaři zůstali až do konce věrni západoturkutským kaganům. Tato věrnost je pro jejich chování v dějinách příznačná. Když byl v roce 650 zavražděn kagan, a celý kaganát se rozpadl, přijali jeho dědice a přenechali mu trůn vlastního národa – naprosto nevídaná situace. Kaganát sám se stal obětí sousedů:
- říše Tchang se zmocnila povodí řeky Tarim,
- Sogdu dobyli Arabové,
- Sedmiříčí a Džungarsko připadlo Turgešům,
- Altaj zabrali Karlukové a konečně
- stepi kolem Aralu opanovali Oghuzové a Pečeněhové.

Chazarové se dali do boje. Vypukla krutá válka a obchod mezi Dalekým Východem a dalekým západem byl na několik desítek let úplně zastaven. Někdy kolem roku 710 se zdá považovat za nepochybné, že Chazarové vybudovali velkou a silnou říši. Je to poznat podle toho, že obchod se začal znovu rozvíjet. To by bez konsolidace a zajištění bezpečnosti nebylo možné.
V této době sjednotili celou jihovýchodní Evropu, národům ve své říši nabízeli podporu a ochranu za to, že k ní přispějí hmotně i vojáky. A přes de facto ani jedno přesvědčivé vítězství zadrželi arabskou expanzi do oblastí pod jejich vlivem. K poddaným byli ale podle všeho velmi tvrdí a nekompromisní. Vyžadovali poslušnost a pravidelné platby. Nebyla to žádná ideální utopistická říše. Byl to jen další tvrdý kaganát.

Rozvoj obchodu byl neuvěřitelný. Karavany se zbožím putovaly přes hlavní město Itil. Zde byl také proclívány lodní transporty. Nezaplacení cel znamenalo pobití obchodníků a zabavení boží. Placení poplatků podrobenými lidmi bylo ovšem vždy znakem říší, ale ne po způsobu Chazarů.

Takzvané velké říše světa vždy daly něco na oplátku za vybrané poplatky. Například Řím udělal z podrobených lidí občany; a za vybrané daně získali civilizaci a ochranu před útoky potenciálních nájezdníků. Lidé, kteří byli poddanými Chazarů, dostali na oplátku za své platby jedinou věc, a tou byl nejistý slib: Chazaři se zdrží dalších útoků a plenění, dokud budou poplatky placeny. Poddaní Chazarské říše nebyli tudíž ničím jiným než oběťmi obrovského vydírání. Chazarští vládcové byli tudíž všeobecně neoblíbeni a nenáviděni v oblastech, které ovládali, ale zároveň byli také obáváni pro své nelítostné zacházení s každým, kdo se jim postavil na odpor. A tak se Chazarská říše rozpínala, až zaujímala rozsáhlé oblasti nynějšího Ruska a jihovýchodní Evropy.
V 8. století Chazarská říše sahala na sever až ke Kyjevu a na západě zahrnovala Maďary.

Na počátku 9. století jeden z chazarských knížat – beků provedl převrat. Zbavil kagana faktické moci a ponechal mu pouze titul a formální uznání hlavou státu. Sám vystupoval jako bek a navenek jako malik, tedy král. Ostatní knížata Chazarů ale potvrdila staré zvyky a občanská válka, jakou známe v její krutosti i v naší době, otřásala celou oblastí. Nakonec zvítězili příznivci nových věcí. Jak vypadala válka a dokonce ani samotný převrat nevíme. Prameny nejsou jednoznačné. Je ale zajímavé, že v této době říše dosáhla předpokladů k největšímu rozmachu. Na mapě kterou naleznete pod tímto odkazem je vývojová mapa chazarské říše.Převzal jsem ji jako jedinou věc z wikipedie.

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/c ... asaren.jpg

Kolem roku 740 po Kr. se stala ohromující událost. Chazaři byli pod stálým tlakem od svých byzantských a muslimských sousedů, aby přijali buď křesťanství, nebo islám; ale chazarský vládce, nazývaný kagan, slyšel o třetím náboženství nazývaném JUDAISMUS. Zřejmě z politických důvodů a pro zachování nezávislosti kagan oznámil, že Chazaři přijali judaismus jako své náboženství. Přes noc se celá nová skupina lidí, bojovní Chazaři, prohlásila za tzv. adoptivní Židy. Chazarské království začalo být popisováno soudobými historiky jako "království Židů". Následující chazarští vládci přijímali židovská jména a koncem 9. století se Chazarské království stalo něčím jako zemí zaslíbenou pro Židy z ostatních zemí.
V letech 861 až 862 na pokyn Byzantského císaře dorazila do Itilu křesťanská mise vedená dvěma muži, kteří se nesmazatelně zapsali do dějin zejména naší země. Byla to disputační mise Konstantina a Metoděje. Podle všeho měla tato mise za úkol upravit postavení křesťanů po přijetí judaismu chazarským kaganátem.

Kolem roku 860 totiž zaútočili Rusové s Varjagy na Konstantinopol. Byzantský císař si uvědomil rizika a hledal spojence. Přesvědčen o tom, že nejlepší spojenec je i spojenec ve víře a vyslal k Chazarům misii. Jejich úkolem bylo přesvědčit Chazary vyznávající judaismus k přijetí křesťanství nebo s nimi minimálně obnovit důvěrné vztahy.
Bratři zastupovali svou víru během Chazarské polemiky, kdy si malik svolal zástupce křesťanů, islamistů a Židů, aby mezi sebou rokovali o víře a vítěz klání předá náboženství všem. Výsledek asi nebyl ten, co si Byzance představovala a Chazaři zůstali u svého judaismu.

A co dělo dál? Jakoby občanská válka a ztráty v ní utrpěné zbavily Chazary vůle k dalším bojům. Takže došlo k další úžasné změně. Místo aby Chazaři bojovali za svou říši sami, šli jinou cestou. Nejdříve si kupovali spojence mezi kočovníky - Maďary, Oghuzy, a Pečeněhy. Zároveň je štvali proti sobě.
Na počátku 10 . století si vytvořili dvě žoldnéřské armády.
Ta první byla tvořena Rusy a Slovany. Chazarská říše je používala k boji proti muslimům a z muslimských Arsiů, horalů z Dajlemu a Mázandaránu, pak vytvořili armádu druhou, která bojovala - pokud bylo třeba - proti pohanům a křesťanům.

Tak byla vytvořena vláda, která s vlastními poddanými ztratila kontakt. Viděla v nich jen zdroj příjmů. Ale čas se začal naplňovat. Na sever od Chazarské říše se objevil nový soupeř. Rusové. Jejich území se zalidňovalo a začalo se měnit. Města jako Kyjev, Novgorod a Smolensk v té době rostla rychleji než obdobná města na západě, například Paříž. A doháněla města jako Bagdád nebo Cordóbu na pyrenejském území.

A až tehdy z pro Rusy nedostupného Bagdádu pochází věta v kronice neznámého perského autora. Ten napsal:

„ Ještě dobře, že Rusové umí pouze jezdit ve člunech. Jsou tak stateční, že kdyby uměli jezdit na koni, dobyli by celý svět.“


Poplatky platili všichni, tedy i Rusové. Dokud byly jejich kmeny roztříštěné, tak to šlo dobře. Jakmile ale ruská knížata Oleg a Igor dosáhli sjednocení jednotlivých kmenů kolem Kyjeva, vznikl silný protivník. Zdá se, že - jak psala i Ljubov - v této době paritní sílu spolu s Rusy tvořili Varjagové, potomci Vikingů.
Chazaři v té době byli ve stálém vnitřní rozporu. Většina obyvatel a nižší šlechta uznávala stále kagana jako vládce a necítila žádnou úctu před malikem, kterého považovala za uzurpátora. Kagan byl symbol slávy, malik jen představitelem židovské oligarchie, která veškeré dostupné bohatství shromažďovala ve svých sedlových brašnách.
A obyvatelé stepních částí říše necítili povinnost obětovat své životy za tyto pomyslné cizince. Začala destrukce říše. Jako první odpadli kamští Bulhaři. Pečeněhové uzavřeli spojenectví s knížetem Igorem. Oghuzové začali podléhat stejným odstředivým náladám a začali se u nich objevovat ozbrojené střety s žoldnéřskými hlídkami řízených vládou. Jen horalé z Mázandaránu si zachovali pocit odpovědnosti a za přijatý žold stáli za svými plátci.

Čas dozrál. V roce 965 kyjevský kníže Svatoslav Igorevič zahájil s chazarskou říší válku. Vnitřně labilní země, bráněná pouze žoldnéři bez podpory obyvatel neměla šanci. Rusové a Varjagové pod pevným velením v sérii krátkých, ale tvrdých bitev smetli žoldnéře a zničili státní strukturu. V dalších taženích pronikli až na Krym a k úpatí Kavkazu. Pod svoji kontrolu tak uvedli důležité obchodní středisko Tmutarakaň na východním pobřeží Azovského moře. Kyjevu zpoplatnili slovanské Vjatiče a dočasně také Volžské Bulhary, kteří dosud zůstávali tributárně závislí na Chazarech. Oghuzové pak postupně prošli celou zemí a potlačili zbytek odporu, podle všeho nepříliš silného.
Padlo hlavní město Itil a padla i hlavní chazarská pevnost Samander. Chazarští vládcové dílem padli, dílem byli po dostižení pobiti a dílem utekli. Chazarský národ zůstal. Jaký byl jeho další osud - to je složité. Spíš by to chtělo samostatné pojednání, nebo alespoň samostatný díl k této práci.

My ale víme, že tímto rokem tato říše přestala existovat a postupně začala mizet v propadlišti dějin. Seběhlo se zde v následujících letech příliš mnoho událostí. Vznik a zánik Kyjevské Rusi. Mongolský vpád a vznik Zlaté hordy. Vzpomínky na Chazarskou říši mizely. Jejich hlavní město a hlavní pevnosti se ztratily a dlouhou dobu nikdo nebyl schopen určit jejich dislokaci. Až v posledních 60 letech byla díky neutuchající aktivitě L.N. Gumiljova nalezena pevnost Samander. Stalo se to v roce 1965. Byla nalezena citadela tohoto města-pevnosti. Dále byly nalezeny části valů a vodních příkopů. Stav vykopávek, pokud se s nimi začalo, mi není znám.

Známa je ale poloha města Sarkel. Rusové na jeho troskách postavili své město Bílá věž a část jeho základů a infrastruktury včlenili do svých staveb. Zde vykopávky běží desítky let a jsou součástí toho mála co se o této říši ví.

A letos v září došlo možná přelomu. Ruští archeologové oznámili, že patrně nalezli ztracené město Chazarů. Po 9 letech vykopávek poblíž Kaspického moře byly odhaleny základy trojúhelníkové pevnosti z pálených cihel. Předpokládá se, že jde o Itil - Chazarské hlavní město ležící na hedvábné cestě do Číny. Chazarská říše je považována za jeden z prvních feudálních států v Evropě. Přes všechny historické spojitosti s židovstvím ale při vykopávkách nebyly nalezeny žádné židovské artefakty. Takže nejistota trvá.

Je potřeba se nad tím co jsem sepsal tak trochu zamyslet. Položím tedy otázku a zároveň se na ni pokusím sám odpovědět.

Jak tuto říši hodnotit?

Chazarská říše je jedna z říší, které v dějinách zanechaly jen málo stop A to jak hmotných, tak i písemných. Je to dáno tím, že tato říše zanikla už velmi dávno a její území bylo rozděleno v dalších staletích mezi území jiných říší a chazarský národ rozptýlil v národech, které tato území osídlili. Přesto ze zdá, že jeho potomci žijí v některých národech dodnes.

Dějiny Chazarů, jimiž se sovětská archeologie, demografie a historie začala oficiálně zabývat až někdy v polovině minulého století, jsou významné pro vývoj samotného Ruska, Ázerbájdžánu, Arménie a Gruzie. Přitom toho není mnoho, co lze studovat. O chazarské říši se nezachovaly žádné písemné dokumenty. Vše, co o ní víme, je pouze soubor zprostředkovaných informací, majících původ u okolních říších, které záznamy vedly a dokázaly je i uchovat.

Chazarská říše patří k tomu, co je zvykem nazývat barbarskými říšemi. Tyto říše do doby nového stěhování národů na konci prvního tisíciletí rozhodovaly o tom, co se v Evropě a Asii bude dít. Rychle se objevovaly, razantně expandovaly a neméně rychle zanikaly.
K tomu v této době zde přežívali v různé fázi rozvoje nebo úpadku i starověké říše nebo spíše velmoci, které si zachovaly to, co je udělalo silnými:
- vyspělý státní aparát
- kvalitní výzvědnou službu pracující jak pro rozhodování o vojenských otázkách, tak pro obchod
- neméně kvalitní diplomatické aktivity, které se často velmi příznivě projevily v dynastické politice
Přestože tyto říše byli spíše v krizi, rozpadaly se a znovu spojovaly, byly ovládány barbarskými vládci nebo vojáky, dokázaly s novými barbarskými říšemi poměrně často spolupracovat nebo si alespoň navzájem neškodit.
Jde-li o barbarské říše, jsou tři hlediska jak je hodnotit:. Takže se na ně podíváme.

A/ Kritérium doby existence.
Zde se dá říct, že v porovnání s jinými, známějšími říšemi existovala chazarská říše poměrně dlouho. Byla upevněna někdy kolem roku 650 našeho letopočtu a zanikla roku 965. Existovala tedy přibližně 300 až 320 let. Je to málo nebo ne? To je na posouzení. Ale zkusme to jinak. Jak dlouho trvaly jiné barbarské říše?

Sámova říše, ve střední Evropě existovala od roku 623 do roku 658, tedy……………..35 let
Avaři ve východní Evropě svoji říši udrželi od roku 560 do roku 796, tedy ………….....236 let
Vizigóti na území pozdější Francie od roku 419 do roku 807, tedy…………………….....88 let
Vandalové, severní Afrika v letech 439 až 534, tedy………………………………….........95 let
Langobardi na území dnešní Itálie pak od roku 568 do roku 774, tedy ……………….206 let
Frankové ve Francii od roku 481 do roku 843, tedy…………………………………......…361 let
Velkomoravská říše, od roku 810 do roku asi 905, tedy ……………………………….......95 let

Je tedy vidět že chazarská říše se svojí dobou existence byla druhá nejdéle „žijící“ barbarská říše. Je to o to zajímavější, že o svoji existenci musela tvrdě bojovat s Iránem, Byzantskou říší, arabskými kmeny, kočovníky přicházejícími z Velké stepi a nakonec s Rusy. Rusům tato říše nakonec podlehla.

B/ Kritérium dynastických zájmů.
Význam chazarské říše ukazuje zájem byzantské říše na dynastických svazcích mezi oběma říšemi. Příkladů je vícero.
V roce 701 nebo 703 se uskutečnil sňatek mezi sestrou chazarského kagana a císařem Justiniánem II. Tato princezna pak přijala křesťanské jméno Theodora. Háček by bylo možno vidět v tom, že v době sňatku byl Justinián svržen z trůnu a u Chazarů hledal azyl. Navíc byl při převratu zbaven nosu a jeho přitažlivost nebyla asi zrovna 100procentní. Ale zdá se, že jeho manželka ho varovala před vlastním otcem, který se ho v zájmu Justiniánova nepřítele pokusil zavraždit. Po varování uprchl k Bulharům. Něco v něm muselo být, protože Bulhaři se rozhodli mu pomoci a díky jejich akcím v roce 705 nečekaně dobil Cařihrad. Když si vyřídil účty poslal silnou námořní a pozemní armádu s úkolem dopravit k němu jeho ženu a syna. Kagan nakonec boj nepřijal a Theodoru k němu poslal sám. Tak se poprvé stala chazarská princezna byzantskou císařovnou.
V roce 711 však při další převratu byl Justinián a jeho syn zavražděni a císařem se stal arménský šlechtic Vardan, který se na trůnu udržel jen díky chazarské pomoci.

V roce 732 se manželkou syna císaře Lva III., který se stal prvním představitelem mocné isaurské dynastie, jež vládla Byzanci skoro sto let, stala chazarská princezna, která při křtu přijala jméno Irena. Její syn, Lev IV., který vládl říši v letech 775 až 780 měl přídomek Chazar.

Podobní situace byla i ve vztazích s arabskými a perskými vládci. O chazarské princezny ze začínají ucházet vládcové těchto zemí asi tak od poloviny osmého století. Bohužel dva známé případy sňatků mezi chazarskými princeznami a arabskými vládci skončily katastrofou.
V roce 759 se za účelem zajištění klidu v Zakavkazsku na přímý pokyn bagdádského chalífy oženil s velkou pompou arabský správce Arménie. Po dvou letech však jeho manželka zemřela a Chazarové dospěli k názoru že to byla smrt zaviněná arabskými intrikami. V roce 762 tedy následoval velmi pustošivý chazarský vpád, který rozvrátil na 10 let celé Zakavkazsko.
V roce 799 se situace vlastně přesně zopakovala. Pouze s tím rozdílem, že tentokrát nevěsta zemřela ještě cestou k budoucímu manželovi. Chazarové opět na nic nečekali a trestná výprava byla téměř okamžitá.

Dynastické svazky mezi Chazary a okolními křesťanskými a islámskými říšemi skončily roku 800, kdy chazarská říše přijala jako státní náboženství judaismus, a to sňatky s lidmi jiné víry znemožnilo. Přesto však tři uzavřené a jeden smluvený sňatek se dvěma císaři byzantské říše a správci Zakavkazska naznačují, že chazarská říše měla velký respekt a byla považována za rovnocenného partnera.

3/ Kritérium podílu na významných událostech dané doby.
Zde se dá říci, že jejich role byla svým způsobem nezastupitelná. Abychom tomuto tvrzení mohli dát nějakou váhu, musíme se na věc podívat trochu více zeširoka.

První století hidžry, tedy roky 622 až 720, můžeme bezesporu považovat za století Arabů ve světových dějinách. Pokusím se vysvětlit proč. Za tuto relativně krátkou dobu Arabové dokázali vytvořit jednotný stát a dokázali dobýt neuvěřitelně velká území od Iberského poloostrova až po Čínu. Objevili se v Indii a v jižní Itálii. Dobyli celou severní Afriku a zničili i mocnou Persii. Až v osmém století se je podařilo zastavit. Rozhodla o tom jejich porážka u Cařihradu a u Poitiers.
Práce, které se jejich expanzi věnují v polovině 20. století přišly s tím, že se zapomnělo ještě na jeden aspekt, který arabskou expanzi zastavil. Byla to podle všeho říše Chazarů, která tím, že zadržela jejich pohyb směrem na sever od Kavkazu, zajistila jejich skrytou porážku. Pokud by totiž někdo, kdo se v té oblasti nacházel a jediný, kdo zde byl, byla tato říše, nezadržel Araby na Kavkaze, proudili by dále na sever a cestou, kterou si vyzkoušely v minulosti kočovné kmeny - třeba Hunové – dále do Evropy. Jak by se potom v Evropě vytvořil poměr mezi křesťanstvím a islámem není jasné, ale je možné, že by svět vypadal jinak.
Pokud ale chceme být poctiví, musíme se na to podívat pečlivěji. Arabové si podle všeho podrobili Zakavkazsko v roce 652. V roce 654 pronikli poprvé do chazarských stepí. Zde se prameny rozcházejí. Je ale vysoce pravděpodobné, že v první velké srážce byli poraženi a jejich velitel padl. Ale doložené číslo 4 tisíců padlých arabských vojáků není nic, co by tak mocný kmenový svaz mohlo ohrozit.
Víme o bitvách, kde padli desítky tisíc válečníků na obou stranách. Dalších asi tak 50 let byl na chazarském území klid. Arabové vedli nekonečnou a velmi tvrdou válku s Byzancí. Chazaři nestranili nikomu, ale jejich výpady byly vedeny výhradně do arabských držav. Po roce 706 se ale objevují zprávy o prvních odvetných výpravách arabských vojsk přes kavkazské hřebeny. Až v roce 713 až 714 Arabové podnikli větší výpravu. Chazarský kagan se o ní dověděl včas a sebral větší armádu. Arabové ustoupili a bitvě se tak vyhnuli. Kronikáři tvrdí, že Chazaři bez boje získali velkou kořist včetně harému arabského velitele. Dovolím si předpokládat, že je to jen autorská fantasie.
Chazaři poslali v jejich stopách velkou výpravu do prostor, kde se dnes nachází Ázerbajdžán. Nic moc se neví, ale je nepochybné, že kaganovo vojsko zde utrpělo těžkou porážku, a to dokonce od početně slabšího nepřítele.
V letech 721 až 730 se obě státní formace v nájezdech střídaly, ale vždy šlo o šarvátky bez většího významu.
V roce 730 se ale Chazaři rozhodli problém rozštípnout. Do Zakavkazska vyrazila armáda, která údajně čítala 300 tisíc příslušníků. Tento údaj považuji za nesmyslný, ale budiž. Místní arabský velitel se nelekl a se svojí armádou v počtu 25 tisíc šavlí přijal boj. Bitva trvala 3 dny a arabské vojsko v ní podle kronik padlo do posledního muže. Jiný pramen praví, že přežilo 98 vojáků, kterým bylo povoleno uniknout. Ať tak nebo tak, arabští vojáci svedli boj, na který by jejich Alláh mohl být pyšný, kdyby mu to tak, jak to už to někdy u bohů bývá, nebylo úplně jedno.
Chazaři triumfovali, ale jejich bezuzdné plenění popudilo jak muslimské, tak i křesťanské obyvatelstvo, které si pod vládou muslimů žilo překvapivě dobře. Vrchní velení chazarské armády připustilo její rozptýlení a ztratilo kontakt s většinou samostatných oddílů. Bagdádský chalífa zatím nečekal, až se Chazarové začnou chovat normálně a jednal. Efektivně a důrazně. Poslal do Zakavkazska elitní, 30 tisícový sbor. Než Chazarům došlo, že je něco špatně, byla celá řada jejich menších vojenských oddílů zničena a k arabskému sboru se spontánně přidávalo místní a - co je zvláštní - i křesťanské obyvatelstvo. K rozhodující bitvě v létě roku 731 došlo někde v Kuro–arakské nížině. Postavilo se proti sobě 100 tisíc Chazarů a 50 tisíc arabských vojáků. Výsledek byl zajímavý, ale vzhledem k bojové zkušenosti Arabů ne překvapivý. Vyhráli a poražená chazarská armáda se rozhodla vrátit domů.
Arabové je nechali odejít. Byla to z jejich strany asi chyba, protože dalších šest let pak museli odrážet nekonečnou řadu chazarských útoků. Při tom posilovali pevnosti v horách a cíleně muslimským obyvatelstvem osídlovali důležité oblasti. Čas dozrál v roce 737, kdy se proti Chazarům vypravila armáda, která i s pomocnými sbory zakavkazských knížat dosáhla počtu asi 150 tisíc mužů. Rychlým pochodem prorazilo volžskými rovinami až k hlavnímu městu Itilu. Kagan nechal ve městě a okolí 40 tisíc mužů posádky a sám vyrazil sebrat zbytek armády, aby se mohl vrátit a obléhatele napadnou. Jenže Arabové se zachovali naprosto nezvykle. Nechali město v klidu a vyrazili za kaganem. Posádka z Itilu vlastním rozhodnutím město opustila a začala pronásledovat arabskou armádu. Tak všechna vojenská uskupení pochodovala na sever. Mezi Araby a Chazary byla řeka Volha. Pod ochranou vodní překážky se začala hlavní chazarská síla chovat krajně neopatrně. Arabové toho jedné noci využili překročili řeku a nočním útokem na nestřežený chazarský tábor poničili vše, na co narazili. Chazarská armáda a kagan sám v naprosto beznadějné situaci začali jednat o míru. Po splnění zásadní podmínky - přijmout islám - byl mír dojednán a muslimská armáda odtáhla.

Jenže když se v roce 759 provdala chazarská princezna za arabského správce Zakavkazska, přijala islám až po svatbě. Z toho plyne závěr, že Chazarové to s muslimskou vírou nebrali až tak vážně a od roku 762 se chazarská armáda znovu začala angažovat v trvalých nájezdech proti muslimům.

Takže se nedá dělat nic jiného než položit otázku: „ Jak to vlastně bylo s Chazary a Araby? Zastavili Chazarové islámskou invazi do Evropy z východu nebo ne?“ Z uvedeného je vidět že Chazaři se proti Arabům nedokázali prosadit, pokud se tito rozhodli něco obětovat. Bylo to tedy tak, že Arabové a tedy i muslimové neměli zájem Chazary porazit a expandovat dál? Myslím si, že to nebylo ani tak ani onak.

Arabové zde narazili na něco, co doposud nezažili. Všude, kam přišli zvítězili, a to někdy lehce, jindy za vítězství tvrdě zaplatili. Ale vždy se stalo, že je část obyvatelstva vítala a po jejich ustavení vládci spojeném s přijetím islámu, pokud na tom trvali, v krátké době obyvatelstvo začalo spolupracovat. Tak i když na vojenská tažení potřebovali velkou sílu, po vítězstvích jim stačilo jen málo a oblasti byly v klidu a po nějaké době s jejich říší splynuly v jeden celek.

Chazarská říše přestože sjednocovala - jak víme - vícero národů a náboženství, zůstala jednotná, jakoukoliv spolupráci odmítala a Arabové zjistili, že na její okupaci by potřebovali příliš velkou vojenskou sílu, která by jim trvale chyběla jinde. Díky nízké úrovni třídního rozčlenění chazarské společnosti se nenašla ani jedna sociální skupina, která by na spolupráci s Araby přistoupila. Takže díky tomu, i když Chazarové nikdy proti Arabům neokázali dosáhnou opravdu přesvědčivý výsledek boje, vytvořili proti nim hráz, kterou nedokázali překonat.

Význam Chazarů pro zastavení islámské expanze v této části světa by tak měl být považován za nesporný. Z hlediska možné hrozby byla jejich role mimořádně významná. Možná i více než porážka muslimské armády u Poitiers. Frankové muslimy v tvrdé bitvě porazili a ti se už nikdy nevrátili. Severní Francie je nelákala a taky nemohli vědět, že za pár desítek let jim tam v osobnosti Karla Velikého vyvstane tvrdý protivník.

Chazaři roli hráze plnili více než 200 let. Přesto je bitva u Poitiers ve všech učebnicích dějepisu a o Chazarech tam nebývá jediná zmínka. Je to nespravedlivé, pokud si připomeneme situaci, jaká ve světě v té době byla, ale pochopitelné v dnešní době. K dědictví Franků se hlásí Francie a celá západní Evropa, k dědictví Chazarů se nehlásí skoro nikdo.

Tímto bych vyčerpal tuto část tématu. V další ale kratší části se pak pokusím dohledat co se s národem Chazarů dělo po roce 965.

Věřím, že vás tato historická práce navíc doplněná o velkou spoustu vojenských reálií zaujme. Na jakékoliv ohlasy se těším, případné dotazy se pokusím zodpovědět.

Jazykovou úpravu, úpravu textu a pomoc poskytl můj osobní pobočník Pozorovatel signalista
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Sisa
svobodník
svobodník
Příspěvky: 21
Registrován: 11/11/2008, 19:55
Bydliště: Kosova Hora

Příspěvek od Sisa »

Zajímavé počtení. Vůbec sem národ Chazarů neznal. Děkuji za rozšíření mých obzorů. Jen sem se chtěl zeptat, nějaká mapka nebo schémátko by nebylo? Myslím, že by se hodně věcí chápalo snadněji a rychleji. Ale jinak super!! Už se těším na pokračování.
Uživatelský avatar
Ljubov
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 851
Registrován: 13/7/2008, 17:17
Bydliště: Udmurtsko

Příspěvek od Ljubov »

Skvělý článek, Pátrači, úžasné. :D

Snad nebude vadit menší doplnění: mezi lety 936 až 950 probíhala velmi zajímavá korespondence mezi chazarským kaganem Josefem a Hasdaiem ibn Šaprutem- slavným lékařem a vzdělancem ve španělské Cordóbě, kde působil na dvoře arabského chalífy Abd-al-Rahmana. Z těchto dopisů se zjistilo, jak to bylo s přijetím judaismu ( možná je to pouze legenda, ale dopisy skutečně existovaly):

V době kolem roku 740, kdy byla vyslána křesťanská misie k Chazarům, vládl kagan Bulan (podle něho se odvozuje celá dynastie Bulanovců). Byl přesvědčen, že pohanská víra činí z jeho národa nižší bytosti. Svolal si proto představitele tří hlavních náboženství- křesťanství, judaismu a islámu. Pozvaní hosté měli rokovat o svých vírách a vítěz celého klání měl předat své náboženství všem. Debatovali, ale stále se nemohli shodnout. Bulan rozhodl, že si promluví s každým zvlášť. Přišel za islámským vyslancem a ptal se jej : "Když bys nebyl muslimem nebo by tě přinutili se islámu zřeknout, volil bys raději křesťanství nebo judaismus?". "Judaismus." odpověděl vyslanec. Spokojený Bulan vyrazil za křesťany a položil jim stejnou otázku ( v jejich případě vybírali z islámu a judaismu). Odpověď dostal kagan stejnou, na základě svého výzkumu určil židovskou víru za nejlepší a vybral ji pro svůj národ.

Údajně se po pádu říše Chazarové rozptýlili do celé Evropy. Část z nich se usadila na Rusi, kde se spojila s místní židovskou komunitou, zbytek se měl dle pověsti zabydlet na Kavkaze a stát se předky gruzínských Židů, v Maďarsku a na poloostrově Krym.
Obrázek
All for our vantage. Then, in God’s name, march.
Every rose grows merry with time.
There’s never a rose grows fairer with time.

Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Sisa píše:Vůbec sem národ Chazarů neznal.
Chazaři jsou snad vůbec nejoblíbenější v různých konspiračních teoriích...jako ďábelští židochazaři, předci židobolševiků, sionacistů atp.

A to si fakt nedělám srandu.
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Sisa, v textu je odkaz na mapku na wikině.

Lubov - děkuji. Za pochvalu i za doplnění.

YAMATO - to máš pravdu, byl jsem překvapený kolik se toho o nich píše v souvislostech které jsou skoro k neuvěření. Pokusím se o tom něco napsat v druhé části.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Thór
7. Major
7. Major
Příspěvky: 889
Registrován: 7/8/2008, 02:35
Bydliště: Chrudim

Příspěvek od Thór »

Pátrač-kolego, exceletní článek. Rozšířil jsem si vědomosti o nový tématický celek. Děkuji. :up: :up:
ObrázekObrázek
" Thór "

Kaphar hunnu bhanda marnu ramro
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Thór - děkuji. Mám skoro hotové pokračování takže se dovíte další zajímavé věci.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Thór
7. Major
7. Major
Příspěvky: 889
Registrován: 7/8/2008, 02:35
Bydliště: Chrudim

Příspěvek od Thór »

Pátrač-nedochoval se nějaký náčrt Chazarského bojovníka? Čím se vlastně vyznačoval Chazarský válečník? Máš přístup k těmhle informacím? Zajímalo by mně, zda-li měli nějakou vlastní specifickou jednotku, nebo pouze disponovali přejatými technologiemi. Díky.
ObrázekObrázek
" Thór "

Kaphar hunnu bhanda marnu ramro
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Vidíš, na tento aspekt Chazarské říše jsem zapoměl. Zítra sem šupnu ten druhý díl a podívám se na doplněk který by zachytil to co jsi nadhodil.

Děkuji příteli.

Já se zpravidla nechám unést teoriemi a širokými pohledy a zapomínám na některé aspekty které mi v té chvíli připadají málo důležité. Napravím to.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Thór
7. Major
7. Major
Příspěvky: 889
Registrován: 7/8/2008, 02:35
Bydliště: Chrudim

Příspěvek od Thór »

Pátrač-děkuji ještě jednou. Zajímá mě to z pohledu existence více než 300-leté říše a toho, že pod svoji vládu sjednotili monoho různorodých kmenů, ergo tedy i typů válečníků a druhů výzbroje. s odvoláním na Tvůj článek jistě nebude nezajímavé vypátrat, jak se toto promítalo do výzbroje,výstroje a taktiky přímo Chazarů. Dodatek tvého článku o ztracené říši jsem si pozorně přečetl a snad i dodal něco " k věci" :)
ObrázekObrázek
" Thór "

Kaphar hunnu bhanda marnu ramro
strojmir
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 871
Registrován: 19/3/2011, 22:23

Re: CHAZAŘI - SKORO ZAPOMENUTÁ ŘÍŠE

Příspěvek od strojmir »

Ta věta z kroniky o statečnosti Rusů. Nemohlo jít ve skutečnosti o Varjagy? Vždyť název Rhós používali Byzantinci pro Vikingy, kteří roku 860 útočili na Konstantinopol.
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4160
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: CHAZAŘI - SKORO ZAPOMENUTÁ ŘÍŠE

Příspěvek od Alfik »

strojmir píše:Ta věta z kroniky o statečnosti Rusů. Nemohlo jít ve skutečnosti o Varjagy? Vždyť název Rhós používali Byzantinci pro Vikingy, kteří roku 860 útočili na Konstantinopol.
I samo slovanské označení "rusi" označovalo spíše Varjagy než Slov. obyvatelstvo. Vzniklo nejspíše z popisného "rusí", tedy hezky česky "mají vlasy jak pochcaná sláma". Není dokonce vyloučeno, že i byz. "rhós" pocházelo ze slov. "rusí".
Podle legendy připlulo v první vlně s Rurikem 13 družiníků (podle paralelní verze jich bylo 13 vč. Rurika) - ale to je jen legenda... jednak proto, že když přibyl Rurik do svých budoucích držav, tak tam jíž bylo početné Varjagské obyvatelstvo, a jednak proto, že ten počet je podezřelý neboť je totožný s počty bojovníků z různých ság, a jde totiž o počet posvátný, v měsíčním kalendáři jaký seveřané používali je 13 měsíců za sluneční rok, resp. 12 celých a "zbytek".
Hnědo- a černovlasí Slované tedy měli s rusými seveřany nemálo zkušeností a mohli si je takto označovat. Stejně jako obyv. České kotliny označovali "své" Germány jako "Němci", neboť se nejspíše blbě a pomalu učili česky :)
V době, kdy Byz. psali o "rhósech", bylo již obyv. pomícháno a geneticky normalizováno - není tedy vyloučeno, že slovo se ujalo jako označení pro všechny, a protože Varjagové z obou Rusí (zemí) mezitím přejali slovanský (Ruský) jazyk, je to vlastně jedno, jestli si stále říkali Varjagové. Byzantinci je mohli už házet do jednoho pytle se Slovany.
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
stc
svobodník
svobodník
Příspěvky: 26
Registrován: 19/6/2007, 21:24

Re: CHAZAŘI - SKORO ZAPOMENUTÁ ŘÍŠE

Příspěvek od stc »

Dovolím si trochu hnidopišskou otázku. Pátrač v článku uvádí jména států a národů, ale je to trochu nekonzistentní.. Na jedné straně je tam název Írán, což je nám známá Novoperská nebo jinak Sásánovská říše ( Sasanian Empire, Sasanid), stát jehož vlastní obyvatelé obyvatelé jej nazývali "Ērānshahr". Na druhé straně píše o Byzanci, Byzantské říši, což je novotvar z devatenáctého století. Byzantinci svůj vlastní stát nazývali řecky "Basileia tôn Rhōmaiōn", přeloženo Římské Císařství... Což je tak trochu schíza.. považovat se za řeka a nazývat svůj stát "Řím"... Tak se ptám, proč taková nekonzistence? Asi by měli být názvy států buď moderní a nebo historické..
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: CHAZAŘI - SKORO ZAPOMENUTÁ ŘÍŠE

Příspěvek od Pátrač »

NO proč kolego stc - to je poměrně jednoduché. Podívej se kdy jsem tuto práci napsal - je to skoro 8 let. Jakou autor jsem začínal a nebyl jsem vypsaný, nebyl jsem znalý mnoha věcí které dnes jsou pro mě normální a lépe jsem to neuměl. A ty názvy?

když dnes napíšeš Levanta - kolik lidí bude tušit o co jde? Když dnes napíšeš Sásánovská říše - kolik lidí bude mít šajnu o tom, co to je za čudo? A jak by to dopadlo kdybych použil onen vnitřní název Ērānshahr?

Nepíšu vyloženě odborné práce, nebo tehdy jsem prostě takové práce nepsal. Dnes je píšu, ale nedávám je vždy na Palbu. Psal jsem a píšu tak aby to bylo srozumitelné pro každého. Co je Irán ví dnes každý a každý si uvědomí, že je to starobylý státní útvar. Tudíž to zůstane tak jak je. Hlavně pro to, že se mi nechce psát Ērānshahr a za to do závorky Sásánovská říše dnes Írán.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Aaron Goldstein
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 3062
Registrován: 19/7/2014, 19:38
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: CHAZAŘI - SKORO ZAPOMENUTÁ ŘÍŠE

Příspěvek od Aaron Goldstein »

Pátrač píše:NO proč kolego stc - to je poměrně jednoduché. Podívej se kdy jsem tuto práci napsal - je to skoro 8 let. Jakou autor jsem začínal a nebyl jsem vypsaný, nebyl jsem znalý mnoha věcí které dnes jsou pro mě normální a lépe jsem to neuměl. A ty názvy?

když dnes napíšeš Levanta - kolik lidí bude tušit o co jde? Když dnes napíšeš Sásánovská říše - kolik lidí bude mít šajnu o tom, co to je za čudo? A jak by to dopadlo kdybych použil onen vnitřní název Ērānshahr?

Nepíšu vyloženě odborné práce, nebo tehdy jsem prostě takové práce nepsal. Dnes je píšu, ale nedávám je vždy na Palbu. Psal jsem a píšu tak aby to bylo srozumitelné pro každého. Co je Irán ví dnes každý a každý si uvědomí, že je to starobylý státní útvar. Tudíž to zůstane tak jak je. Hlavně pro to, že se mi nechce psát Ērānshahr a za to do závorky Sásánovská říše dnes Írán.
A já ti za tento styl děkuji... Alespoň my "blbci" tak nějak tušíme o čem píšeš a nepotřebujeme ke čtení mít po ruce tři odborné publikace... Takže za mě osobně raději srozumitelně... Obrázek
Obrázek

Že jsem paranoidní ještě neznamená, že po mě nejdou...
Odpovědět

Zpět na „státy a říše“