První námořní bitva stoleté války
První námořní bitva stoleté války
Námořní bitva u Arnemuidenu
Bitva u Arnemuidenu, aneb zapomenutý masakr, který odstartoval éru palných zbraní na moři. Dne 23. září 1338 proběhla v ústí řeky Šeldy první námořní bitva stoleté války a zároveň vůbec první doložené námořní střetnutí v evropských dějinách, při němž byly na palubách lodí použity palné zbraně. Anglický král Eduard III. tehdy vznášel ambiciózní nárok na francouzský trůn, k vedení nákladné kampaně však nutně potřeboval enormní finanční prostředky. Ty v tehdejší době plynuly především z monopolního obchodu s vlnou. Anglická surovina putovala do flanderských dílen, kde se z ní tkalo luxusní sukno, a tento export představoval největší zdroj bohatství celého ostrovního království. Získané prostředky král obratem vynakládal na zajišťování klíčových spojenectví s knížaty v oblasti Nizozemí. V září 1338 proto vyplul směrem k Antverpám strategický konvoj pěti velkých anglických kog s masivním nákladem vlny, který měl tyto diplomatické dohody zafinancovat.
Koga byla robustní obchodní loď s vysokými boky – pomalá, odolná a konstruovaná primárně pro přepravu objemného nákladu, nikoli pro manévrový boj. Vlajkovým plavidlem tohoto konvoje byla hrdá koga Christopher. Právě na její palubě se nacházela tři malá děla a jedna ruční zbraň, představující tehdejší absolutní technologický experiment. Tyto rané palné zbraně, v dobových pramenech označované jako pot-de-fer, měly podobu litých kovových váz či hrnců. Vyznačovaly se krátkým dostřelem, jako střelivo využívaly železné šípy utěsněné kůží nebo kamenné koule a pro samotnou obsluhu představovaly kvůli riziku roztržení hlavně stejné nebezpečí jako pro nepřítele. Nešlo o ucelený zbraňový systém, nýbrž o technologickou novinku, kterou si Eduard III. pořídil kvůli své osobní zálibě v podobných inovacích. Přesto tento moment odstartoval vývoj, který o staletí později vyústil v éru řadových bitevních lodí.
Doprovodná anglická flotila však svůj úkol fatálně nezvládla. Její velitel John Kingston byl u Arnemuidenu na ostrově Walcheren zaskočen ve chvíli, kdy se značná část jeho mužstva nacházela na pevnině. Proti pěti osamoceným kogám se náhle zformoval obří francouzsko-janovský svaz pod velením admirálů Huguese Quiéreta (1290-1340) a Nicolase Béhucheta (1288-1340), čítající čtyřicet osm rychlých galér. Galéra byla pravým opakem těžkopádné kogy: štíhlá, poháněná desítkami vesel, mimořádně obratná, nezávislá na větru a po okraj naplněná profesionálními vojáky. V úzkých pobřežních vodách se tak nerozhořela klasická bitva, ale naprosto nerovný masakr. Angličané se sice s využitím vysokých palub bránili hrdinně většinu dne a způsobili útočníkům těžké ztráty, po vyčerpání munice se však Kingston musel vzdát.
Následovala událost, která šokovala tehdejší křesťanský svět a předznamenala mimořádně krutý tón celé stoleté války, jež s přestávkami trvala 116 let. Rozzuřený francouzský admirál Béhuchet nechal všechny anglické zajatce do jednoho chladnokrevně povraždit. V první polovině 14. století přitom bylo standardem urozené rytíře propouštět za výkupné a řadové námořníky vysazovat na břeh. Tento barbarský akt vyvolal na anglické straně vlnu hluboké nenávisti. Všech pět lodí bylo ukořistěno, cenný náklad vlny zabaven a vlajková koga Christopher byla s ukořistěnými děly zařazena do francouzského válečného loďstva.
Odveta na sebe nenechala dlouho čekat. O dva roky později, 24. června 1340, rozdrtil král Eduard III. francouzskou flotilu v slavné bitvě u Sluys. Koga Christopher byla po tvrdém boji Angličany získána zpět. Na poražené straně byli přítomni oba francouzští admirálové zodpovědní za arnemuidenský masakr. Zatímco Hugues Quiéret padl přímo v boji, Nicolas Béhuchet byl zajat živý. Král Eduard III. s ním neměl žádné slitování. Za povraždění námořníků a následné brutální vypálení anglického přístavu Southampton v závěru roku 1338 nechal francouzského admirála potupně oběsit na ráhně stěžně vlajkové lodi. Tento trest byl v tehdejší době vyhrazen výhradně pirátům a pro vysokého námořního důstojníka představoval nejvyšší možnou společenskou degradaci. Zatímco Sluys vstoupilo do učebnic jako slavné anglické vítězství, zapomenutý střet u Arnemuidenu zůstává mementem divokého úsvitu námořního dělostřelectva a krutosti, která navždy změnila pravidla středověkého válčení.
Zdroj:
https://twitter.com/ancienthistorry/sta ... 6356442313
https://en.wikipedia.org/wiki/Battle_of_Arnemuiden
https://en.wikipedia.org/wiki/Hugues_Qui%C3%A9ret
https://en.wikipedia.org/wiki/Nicolas_B%C3%A9huchet
https://medium.seznam.cz/clanek/jan-hrd ... bran-16421
výjev z bitvy u Sluys (1340).

"Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla" - Karel Poláček
