Lavočkin La-7

Letadla 1918-1945 - Šturmovik, Lavočkin, Jak, MiG.....

Moderátor: Hans S.

Odpovědět
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Lavočkin La-7

Příspěvek od YAMATO »

La-7 byl dalším krokem, jak kvalitativně dohnat a předehnat stíhací letouny Luftwaffe. Letoun navazoval na La-5, který byl již, zvláště ve versi FN, dosti povedeným strojem. Bohužel nebyl k dispozici výkonnější motor než AŠ-82 FN s maximálním výkonem 1250 kW, respektive byl zde typ AŠ-71 F o výkonu 1490 kW, který však byl velice poruchový a nevyráběl se proto sériově. Prototyp La-5 s tímto motorem (z dubna 1943) zaznamenal značný výkonostní nárůst, byl ale velmi nespolehlivý.

Bylo nutno jít na věc jinak a to úpravou aerodynamiky a odlehčením letounu. Cestou maximálního možného odlehčení stroje však Lavočkin odmítal jít, na rozdíl od Jakovleva, a dělěl dobře, Jaky byly sice výkonné, ale často až vražebně křehké. Přesto však i odlehčení bylo možné, a to pouhým nahrazením dřeva duralem. Ten však byl bohužel příliš nedostatkový, takže jím bylo možno nahradit pouze nosníky křídla (to bylo použito už u posledních La-5 FN). I tak se podařilo ušetřit cca 100 kg! Dost názorně to ukazuje na nevýhody dřevěné konstrukce.

PROTOTYPY

Aerodynamika byla zkoumána pomocí aerodynamického tunelu T-104 v CAGI na jednom La-5. Výsledky měření ukázaly, že je možno výrazně zvýšit maximální rychlost (o 30 i více km/h) bez zvýšení výkonu motoru. V listopadu 1943 byl dokončen stroj La-5 "206", upravený podle těchto zjištění. Jednalo se o stroj, stažený ze sériové výroby a přestavovaný na nové provedení. Jaké byly změny? Především utěsnění vnitřku konstrukce, přesun chladiče oleje, přemístění vstupu vzduchu do kompresoru a další. Postupovalo se cestou pokus-omyl, každé zlepšení bylo zkoušeno v aerodynamickém tunelu. Úpravy přinesly velká zlepšení, při zkouškách v LII (letecký výzkumný ústav) byla dosažena maximální rychlost 684 km/h.

Následoval stroj "La-5 etalon 1944", kde byl opět přeseunut vstup do karburátoru a to do kořenů křídla, dále došlo k úpravám regulace chlazení motoru, jeho krytu, použita byla nová vrtule a další menší změny. Prototyp byl hotov v lednu 1944 a 1.2. byl s velkým úspěchem zalétán. Později se připojil druhý prototyp, 27.3. byly zkoušky ukončeny a stroj byl doporučen k výrobě, neboť v porovnání s La-5 FN došlo k zlepšením prakticky ve všem. Bylo jen doporučeno odstranit několik vad: ventilace kabiny byla nedostatečná, neboť instalace olejového chladiče způsobovala výrazné přehřívání pilotní kabiny (až 55°C!), dále bylo navrženo zlepšit havarijní opuštění letounu, zvýšit účinnost chlazení motoru a zavést sdružené ovládání náběhu vrtule a plynu a automatické přepínání kompresoru a řízení klapek chlazení motoru.

La-7

Nový letoun dostal označení La-7. Bohužel většina doporučení nebyla realizována, pouze bylo zavedeno automatické nastavování úhlu náběhu vrtule. Ovládání letounu nebylo tedy nejjednodušší. Automatická regulace byla zavedena až ke konci výroby La-7, což však již nemělo pro válečné nasazení typu význam. Také ventilace kabiny nakonec byla zavedena, ale také až ke konci výroby. Toto bylo často improvizovaně napravováno dílnami u jednotek.

V praxi se velkou nevýhodou z hlediska spolehlivosti ukázalo přesunutí vstupu vzduchu do kompresoru do kořenů křídel. Aerodynamicky výhodné řešení mělo vážnou vadu v tom, že byl až příliš často nasát prach zvířený vrtulí a docházelo k zadření motorů. Prachové filtry byly vyvíjeny, ale zavedeny byly až po skončení války, mimoto nebyly zvlášť účinné.

Standartní výzbrojí La-7 byla dvojice kanonů ŠVAK ráže 20 mm, umístěných v trupu před kabinou. Pod křídlo bylo možno zavěsit pumy do hmotnosti 200 kg. Již prototyp sice měl výzbroj tří kanonů B-20 ráže 20 mm, ale ta nejprve nebyla vůbec zkoušena ( ! ) a poté, co jejich zkoušky v červnu 1944 začaly, se ukázalo, že nejde o spolehlivou výzbroj. Po dalším vývoji sice nakonec byly La-7 s touto výzbrojí také vyráběny (bez jakéhokoliv odlišujícího označení), ale z celkového počtu 6158 sériových strojů tvořili jen zlomek, konkrétně 368 kusů. Zkoušen byl také jeden La-7 se dvěma kanony NS-23 ráže 23 mm, nejprve v červenci 1944, kdy také neprošel, po úpravách se však v říjnu ukázala tato výzbroj povedená, nebyla však v sérii u La-7 zavedena.

Výroba La-7 probíhala od května 1944 do konce roku 1945. V závodě NKAP č. 21 (v Gorkém) bylo postaveno 4610 strojů, v závodě č. 381 (Moskva) vzniklo 1298 letounů a závodě č. 99 (Ulan Ude) dalších 250.

DALŠÍ VARIANTY

Výšková varianta La-7 TK
Byla spojena s monáží dvou turbokompresorů TK-3 a motoru AŠ-82 FNV. První prototyp byl hotov v červenci 1944. Podařilo se dosáhnout dost solidních výkonů, v 8000 m byla maximální rychlost 676 km/h a prakticky použitelný dostup byl až 11800 m, ale výšková stíhačka již nebyla potřeba (akce Němců s výškovými stroji již skončily), takže bylo v roce 1944 postaveno pouze deset těchto strojů a dál se nepokračovalo. Letouny nesly pouze levý kanon. Krátkou dobu sloužili u moskevské PVO.

La-7 s motorem AŠ-71 TK
Zabudování tohoto motoru o výkonu 1490 kW vybaveného turbokompresorem byl další z výškových pokusů s La-7. Oproti versi TK však nedošlo k nijak výraznému zlepšení a hlavně byl motor stále nespolehlivý.

La-7 s motorem AŠ-83
S tímto motorem o výkonu 1490 kW dosáhl La-7 rychlosti až 725 km/h v 7400 m. Výzbroj byla zesílena, tvořila ji dvojice kanonů NS-23 ráže 23 mm.

Raketový La-7 R
Byl vybaven raketovým motorem RD-1 konstruktéra Gluškova na konci trupu, což se projevilo změnou SOP. Motor byl poháněn petrolejem a kyselinou dusičnou v poměru 1:2. 90 l nádrž na petrolej byla za pilotem, 180 l nádrž s kyselinou v centroplánu. Tato nádrž stále trpěla netěsností a stejně tak i samotný motor a jeho instalace, což bylo velmi nebezpečné. Neustále bylo nutno provádět další a další úpravy. Výrazně byla omezena zásoba paliva pro AŠ-82, která stačila na necelou půlhodinu letu. Další změnou byl přesun vstupu do kompresoru opět na na příď na motor a instalace závaží na motorové lože, k tomu došlo z důvodu úprav těžiště, které se posunulo vlivem instalace raketového motoru.

Zkoušky začaly od ledna 1945, raketový motor byl poprvé použit 20.1. Jeho tah byl maximálně (pouze) 2,9 kN, doba provozu 2-3 minuty, celková životnost do 45 minut. Maximální rychlost byla 742 km/h, což bylo vcelku zklamání. Vznikl druhý prototyp La-7 R s vyšší SOP, motor RD-1 měl místo elektrického chemický zážeh, označen byl RD-1 Chz. Došlo k zlepšením, maximální rychlost stoupla až na 805 km/h, ale zcela jasně se ukazovalo, že tato cesta zvýšení výkonů není perspektivní. Bez běžícího raketového motoru totiž výkony poklesly až příliš, neboť RD-1 a jeho instalace vážila 235 kg a příliš zatěžovala letoun, dolet byl naprosto nedostatečný, zhoršila se manévrovatelnost a doba chodu raketového motoru byla příliš malá. Mimoto byl celý systém stále velmi nespolehlivý a až příliš často docházelo k nebezpečným situacím včetně výbuchů motoru!

La-7 S
Stroj s dvěmi podvěšenými náporovými motory PVRD-430 konstruktéra Bondarjukovova.

La-7 PVRD
Stroj se dvěma pulsními motory D-12 o tahu po 2 kN. Rychlost s nimi narostla o až 112 km/h, ovšem když neběžely, tak naopak klesla vlivem odporu o 50 km/h. Velkým problémem byly silné vibrace.

Cvičný La-7 UTI
Prototyp vznikl úpravou sériové La-7. Za pilotním prostorem byl vestavěn druhý pro instruktora, s tím souvisela také úprava tvaru trupu v této partii. Aby byla kompenzována jeho váha, došlo k odstranění pancíře za pilotem, zatahovacího mechanismu ostruhového podvozku a pravého kanonu. Zkoušky začaly až v srpnu 1945 a nebyly úspěšné, letoun vlivem změny těžiště dost změnil své letové vlastnosti k horšímu a byl pro výcvik nových pilotů nevhodný. Teprvě v dubnu 1946 byly provedeny úpravy, které stroj zachránili. Chladič oleje byl přemístěn na příď pod motor, což pomohlo dostat těžiště tam, kde bylo u jednomístných la-7. Sériové výrobě už nic nebránilo, nebyla však nijak velká, ostatně výroba La-7 již skončila a pomalu se stával výběhovým typem.

TECHNICKÉ ÚDAJE (La-7 "dvoukanonový")

ROZMĚRY
Rozpětí: 9,8 m
Délka: 8,67 m
Výška: 2,6 m
Nosná plocha: 17,59 m2

HMOTNOST
Prázdná: 2605 kg
Vzletová: 3240 kg

VÝKONY
Max. rychlost: 658 km/h (v 6100 m)
Dostup: 11300 m (spíše teoretický)
Dolet: 660 km

Obrázek
La-7.

Obrázek
Motor RD-1 na La-7 R

Obrázek
La-7 I.N.Kožeduba
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
Fatale
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 1383
Registrován: 18/8/2005, 14:43
Bydliště: ano

Příspěvek od Fatale »

pekny, Yamato, jenom me zarazila ta vyzbroj, ja si myslel, ze s 3x20 bylo vyrobeno daleko vic kusu, to cumim...
jeste bych dodal, ze mohla nest pod kridlama jeste 6 raket RS-82

jinak La-7 si lze IRL prohlidnout i ve Kbelich...
válka je vůl
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Podle mého mínění to byla na konci války nejlepší sovětská stíhačka...na rozdíl od Jaků měla solidní výkony i ve středních výškách, byla podstatně robustnější, přičemž výkony byly dobře sladěny...nebyla bez vad, která ale byla, že?

Nu a své hlavní soupeře na východní frontě v té době, tedy Bf 109 G-6 a FW 190 A-8/F-8, překonával, nijak radikálně, ale přeci, ve většině parametrů.
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
Fatale
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 1383
Registrován: 18/8/2005, 14:43
Bydliště: ano

Příspěvek od Fatale »

Tak ona mela v podstate jako jedinyho konkurenta, kdyz nepocitam mladsi sestru La5FN, Yak3, jaky letadlo bylo lepsi tezko rict, kazdy melo neco. Zajimavy ale je, ze esa radeji litaly Kobry Q a to i nez La7, coz o necem vypovida...

pokud jde o soupere...
109tky g6 imho mohly docela zdarne proti la7 i manevrovat, protoze piloti la7 si museli davat velkej pozor na padovku, kdy jim letadla bez varovani padaly do spinu, stoupavosti- nedavno jsem videl graf, lisily se v podstate po 1000m, jednou stoupalo lip to, podruhy to, nad 4km uz ale jednoznacne vladla g6, jinak dive i ovladatelnosti pri velkych rychlostech byly asi stejny, rozumej stejne spatny, ovsem s tim rozdilem, ze 109tka zatuhla, kdezto la7 zatuhla a v zapeti neco upadlo....
maximalni rychlosti vyznivaji jednoznacne pro la7 az nekdy do 5km, pak jsou asi tak rovnoceny...

190a8- horsi maximalka az tak do 3, mozna i 4km, horsi akcelerace v lvl, horsi stoupavost, jednoznacne lepsi dive a ovladatelnost pri vysokych rychlostech i vyzbroj, tam asi bez lepsi vychozi pozice nebylo moc sanci na preziti, pokud pilot nemel vysku na dive...
Naposledy upravil(a) Fatale dne 6/1/2006, 20:00, celkem upraveno 3 x.
válka je vůl
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Nezapomeň na Jaky-9.

S těmi Q je to obecně pravda...ovšem taky to mohlo být dáno výraznými odlišnostmi nejen v pilotáži, ale i podvozcích, výzbroji atd.
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
Fatale
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 1383
Registrován: 18/8/2005, 14:43
Bydliště: ano

Příspěvek od Fatale »

Yak 3 byl jednoznacne lepsi, nez Yak 9...
válka je vůl
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Ehm...která verse Jaku-9? Rozdíl mezi prvními Jaky-9 a Jakem-9 U byl podobný, jako rozdíl mezi Bf 109 F a posledními G, tedy velký.

V čem lepší?

BTW Yak? :roll:
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
Fatale
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 1383
Registrován: 18/8/2005, 14:43
Bydliště: ano

Příspěvek od Fatale »

jiste ze se verze lisily, ale ikdyz budu brat ten nejvykonejsi Yak9, tedy verzi U, tak v ty samy verzi byl Yak3 stejne vykonejsi...
ikdyz je vlastne pravda, ze Yak3U uz ve ww2 nelital, nebo jenom par kousku...
Jak, nebo Yak, je to jedno, to mas to samy jako treba Tajfun, nebo Typhoon...
válka je vůl
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Jak v té samé versi? Jak-3 U a Jak-9 U jsou naprosto odlišné stroje. Jak-3 U se nevyráběl mimoto v sérii.

Napiš, v čem byl Jak-3 (standartní WW II provedení) lepší než poslední verse druhoválečné Jaků-9.
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
Fatale
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 1383
Registrován: 18/8/2005, 14:43
Bydliště: ano

Příspěvek od Fatale »

myslel jsem Yak3U a Yak9U, tam byl Yak3 lepsi jak vykonama, tak treba vyzbroji, ale v podstate lital az po valce a chvilku tusim v Korei, stejne jako Yak9U...

Pokud nebudu brat Yak9U, kterych se velky mnozstvi nevyrobilo vcas a k jednotkam se jich tolik nestihlo dostat (v podstate letadlo na posledni 4-5 mesicu valky), tak Yak3 mel vykonovou prevahu, rychlost, stoupavost, na druhou stranu horsi dolet, protoze Yak9D a 9DD byly doprovodny stihacky s doletem i pres 2000km, takze je zakonity, ze je Yaky3 v klasickym DF prekonavaly, to je to samy, tako treba Pony vs. 109K, neco za neco...

Pokud budu brat v uvahu Yak9U a budu ho srovnavat s klasickym Yakem3, tak je urcite lepsi 9U, je to precejenom rozdil temer 2 let vyvoje, nicmene v sealvlu byl Yak3 o neco malo rychlejsi, s pribyvajici vyskou ale ztracel vic a vic a v 6km to uz bylo nejakych 40-50km/h. Stoupavost mel Yak9U o neco lepsi.

btw: Yak3U se v serii vyrabel a byl spolu s La-11 poslednim stihacim pistakem v SSSR
válka je vůl
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

1) Výborně, správně. Jak-3 (a potažmo i Jak-1) a Jak-9 (a Jak-3) byly svými parametry dost obtížně porovnatelné, byly pro poněkud odlišné použtí atd. Takže napsat, že jeden byl lepší je přinejmenším troufalé...prostě jak v čem.

2) Jak-3 U: poháněný motorem AŠ-82 FN, měl skutečně výtečné výkony, ale byl postaven pouze a jen jeden prototyp. Zkušenosti byly později využity u cvičného Jaku-11.
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
Fatale
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 1383
Registrován: 18/8/2005, 14:43
Bydliště: ano

Příspěvek od Fatale »

1) kdyz jsem psal Yak3 a Yak9, myslel jsem tim Yak3 a Yak9, tedy bez pismenek, mozna jsi si dobre vsiml, jak se vzdycky bourim, kdyz nekdo napise, ze treba 109G bylo lip stoupajici letadlo nez Spit9, z toho mi vzdycky slejzaj vlasy, proste typ je treba upresnit, jinak to o nicem nevypovida :mrgreen: Klasicky verze Yak3 a Yak9 mely jasnyho viteze- Yak3, pokud jde o dalsi subverze, tak tam je to uz jak kdy, jak v cem...

2) byly 2 verze Yaku3, jedna s motorem AS-82FN, jak zminujes ty, to byl radialni motor a byl vyrobenej opravdu jeden prototyp, pak ale byla jeste verze s motorem VK-107A a tech bylo vyrobeno +/- 100 kusu a opravdu bojove letaly jeste v Korei. Tenhle typ mel rychlost v 5.5km skoro 740 km/h a vyzbrojenej byl 1x37mm (NS-37)+ 2x20mm (B-20), nekdy se ten 37mm kanon nahrazoval dalsim B-20. Bylo to neskutecne vykony letadlo, protoze pro rychlost, stoupavost, akceleraci i obratnost byla klasicky po rusku obetovana pasivni ochrana. Jenom pro zajimavost, ten motor daval 1.700 koni, coz s letadlem tak nizky vahy delalo opravdu divy...
válka je vůl
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Jak-3 s VK 107 A (celkem existovaly 3 varianty!): Vycházíš ze starých pramenů, kde se ještě oběvovala série 100 ks. Nebyla vyrobena! Vzniklo jich jen 48, poté byla výroba zastavena právě ve prospěch Jaku-9 U. Co se výzbroje týče, popisuješ zde Jak-3 T, vyrobený v jednom prototypu!

Kde jdi vzal Jak-3 jakékoliv verse v Korei je mi záhadou. Jednalo se o Jaky-9 P.

Ty jsi pil? :wink:

Mimochodem, Jaky snad napíšu také, a to 1/3 a 7/9. Je to v dlouhodobém plánu...
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
Fatale
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 1383
Registrován: 18/8/2005, 14:43
Bydliště: ano

Příspěvek od Fatale »

1)ty prameny jsou relativni, nekde se uvadi 100 kusu, jinde 48, proto jsem napsal to "+/-", jsi si opravdu 100% jistej, ze jsou tvoje prameny spravny? ja to o tech svych rict nemuzu, protoze nevim jak to zjistit :mrgreen:

2)vyroba nebyla zastavena ve prospech Yaku9U (byl by to i nesmysl, kdyz byl Yak3U vykonejsi), ale cekove, protoze byl nadbytek stihacek z ww2 a na scenu prichazely proudaky...

3)yak3t byl opet ve dvou verzich, s 37mm kanonem, tech bylo vyrobeno nekolik a pak taky s 57mm kanonem, ten byl vyrobenej jenom 1, s 37mm jich bylo vic, presny cislo bych si ted ale cucal z prstu ... navic yak3t mel tusim motor VK 108A a ne VK 107A... ikdyz opet je to realtivni, v Yacich 3 vsech typu se vystridala pekna radka motoru, snad 6-7 a obcas se nehledelo na verzi...

4)Yaky3 litaly v Korei, hodim sem jenom jednu citaci, ale jestli chces, muzu ti jich najit X, ostatne figurujou i v oficialnich hlasenich o sestrelech pilotu USAAF
On June 25, 1950, the North Korean army rolled across the border and invaded South Korea. The air forces of the North included mostly Soviet propeller-driven aircraft like the Lavochkin La-7, Ilyushin Il-10 Sturmovik, and Yakovlev Yak-3, & Yak-7, & Yak-9, & Yak-18.
5)jo, par piv jsem urazil :mrgreen:
válka je vůl
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Fatale, v oficiálních hlášeních leckdy figurují i letadla, která se ani nevyráběla v sérii! Splíst si v boji Jak-3 a Jak-9 není nic těžkého.

Ty verse popisuješ hodně podivně. Vycházím ze Štěpaňce, což je asi to nejlepší, co o Jacích vyšlo, takže si trofám kritizovat...

Ukaž mi fotky Jaků-3 z Koreje! Fotky, kde je jisté, že jsou to bojově používané Jaky-3, že jsou v Koreji, že top je v době Korejské války, že jsou s motorem VK 107 A (jako bonus :wink: ).
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
Atlantis
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 819
Registrován: 7/4/2005, 15:12
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Atlantis »

Ukaž Ty fotky jiných letadel. IMHO se shánějí dost blbě. Kolik jich je v té tvé knížce?
Uživatelský avatar
Fatale
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 1383
Registrován: 18/8/2005, 14:43
Bydliště: ano

Příspěvek od Fatale »

zkusim neco najit, ja jinak vychazim z docela kvalitnich serveru o letecky technice, at uz je to ALX, nebo rusket Aviation...
válka je vůl
Uživatelský avatar
Fatale
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 1383
Registrován: 18/8/2005, 14:43
Bydliště: ano

Příspěvek od Fatale »

furt nemuzu nic najit, nemuzu najit ale ani yak9, proste zadnou pistovou stihacku v korejskych barvach... to bude vorech :roll: ale uz jsem rozhodil site ke znamym do ruska, snad neco vystrachaji (prinejhorsim osedlam photoshop :mrgreen:)
válka je vůl
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Malé srovnání Jaku-3 (standartní velkosériové provedení) a Jaku-9 U

Max rychlost: 646 km/h (4100 m) / 672 km/h (5000 m)
Max. rychlost u země: 565 km/h / 575 km/h
Výstup na 5000 m: 5 min / 5 min
Dostup: 10400 m / 10600 m
Doba zatáčky o 360°: 21 s / 20 s
Zisk výšky v bojové zatáčce: 1200 m / 1300 m
Dolet: 650 km / 670 km
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
Fatale
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 1383
Registrován: 18/8/2005, 14:43
Bydliště: ano

Příspěvek od Fatale »

kolik bylo vyrobeno a hlavne dodano Yaku9U k bojovym jednotkam ve ww2?
válka je vůl
Odpovědět

Zpět na „Ruské letectvo“