PALBA.CZ

Originální konstrukce křídla (již od LaGG-3) byla z delta-drevisiny ... jak nosníky, tak žebra i potah. Výjimku tvořila konstrukce křidélek, klapek a později slotů, která byla duralová (u křidélek s plátěným potahem).
Později, po začátku války, kdy formaldehydové pryskyřice se samy o sobě staly deficitním materiálem, existovalo období, kdy se křídla Lavočkinů stavěly z "obyčejného" dřeva a překližky, ale to netrvalo příliš dlouho. Po zajištění dodávek pryskyřic v rámci lend-leasu se obnovila výroba původní konstrukce. Postupně, jak se kovové materiály stávaly méně deficitní se přecházelo na ně - první byly ty zmiňované nosníky.
Ale pokud by jsi chtěl konkrétnější údaj, musel by jsi specifikovat sérii, která tě zajímá ... přesně jak píše Mirek58.
Pozn. U La-7 již byly nosníky vždy kovové.

Mimochodem, na příkladu delta-drevesiny je zajímavé sledovat, jak jsou nastaveny dvojí metry
SSSR je zaostalá, agrární země, protože používali delta-drevesiny na výrobu letadel.
GB je vyspělá, ženyjální země, protože stavěli letadla ze dřeva...

Je to síce mimo Lavočkina ale je to o tom dreve:
Kedysi sme museli odoberať sovietsky časopis Modelist konstruktor a tam raz bola zmienka, že v rámci deficitu kovov sa v krízových obdobiach do tých ruských nákladiačikov vyrábali piesty z dreva.Teraz keď tu boli popisované tie vlastnosti tých lisovaných materiálov mi to až taká nemožnosť nepripadá.Nepočuli ste niekedy o tom?

Užívatelia fóra jawamania.info skúšali v motore jawa (asi 353 kývačka) piesty z bukového masívu a nefungovalo to, kompresný tlak piest opakovane zničil a nepodarilo sa motor ani naštartovať. Pri tom kompozitovom materiále by to možno aj vydržalo, predpokladám však problémy kvôli malej tepelnej vodivosti toho materiálu. Ak by to vydržal, tak by podľa môjho laického názoru buď došlo k detonačnému spaľovaniu kvôli prehriatiu spaľovacieho priestoru, alebo k zadreniu ventilov zas kvôli zvýšenej teplote hlavy - hliníkovým piestom je dodávaná značná časť tepla.

Pokud vím, tak Jean má pravdu. Problém by (snad) nemusel být v mechanické odolnosti, ale v přenosu (resp. nepřenosu) tepla.
Ono se dá "oje*at" ledacos - když ti to či ono schází. Za války byly jak v SSSR tak i v Německu např. vyzkoušeny např. tzv. "šálky" (ojniční ložiska) z dubového dřeva impregnovaného olejem, ale spíše u parních lokomotiv než u spal. motorů. Nejde ani tak o tlaky, jako o to, že ojniční ložiska u lokomotiv snášejí otáčky max. v jednotkách za sekundu, zatímco u motorů v desítkách.
V SSSR také dělali cca rok podkovy z gumy, resp. gumové "botičky" pro koně, protože železo muselo jít na tanky. Vydržely jen pár dní, než je kůň "prošlapal", ale konec konců, Vitnamci si za války dělali taky sandály z pneumatik, když už pominu jejich tradiční rákosové.
Potom s těmi podkovami přestali, ale ne proto, že by se to neosvědčilo, ale protože pak měli železa dost, ale gumy pro změnu málo...
A mch, co se týče motorů, tak v 80. letech Japonci zkoušeli motory ve kterých se různými vychytávkami zabraňovalo ztrátám tepla. Tak např. byly použity porcelánové hlavy pístů, položené na kovové mřížce, a teprve pak na hliníkovém těle pístu. Výsledek byl fascinující, pane Spocku - sice se potvrdilo, že lze takový píst udělat a že motor má pak vyšší účinnost, ale také se potvrdilo, že takový motor nebude fungovat... prostě se jim pokaždé po pár sekundách zastavil.

PS: To o těch podkovách neplést s návleky, jaké se používají na podkovy, pokud má kůň šlapat po dlažbě či asfaltu! Kování a kovářství je věda

Na pomalobežné klzné uloženia je dubové drevo celkom vhodné, John Deere kombajny mali klzné uloženie vytriasadiel z dreva ešte pri rade 9xxx. Či na dnešných začali používať iný materiál, s istotou potvrdiť neviem. Mechanik od JD tvrdil, že lepší materiál zatiaľ nenašli. A veru som doteraz ložiská vytriasadiel riešiť nikdy nemusel. Ak je to už moc OT, tak to zmažte.

dřevěná ložiska se používaly i na parních turbínách a na uložrení lodních hřídelí - ale ne dubová ale z Guajaku - Guaiacum officinale - samomazné ,velice tvrdé a odolné proti teplotám - přestaly se používat asi jen z toho důvodu že téměř došly stromy

To je ostatne presne to, čo sa píše o balinite (variante deltadrevisiny):

Balinit má zasa jednu zaujímavú vlastnosť - dobre odoláva minerálnym olejom a je ho pritom možné minerálnymi olejmi napustiť. Dajú sa tak zhotoviť otočné uloženia kovového hriadeľa v balinitovom prvku bez použitie samostatného ložiska, ktoré sú "samomazné" počas celej životnosti prvku.

"Ložiská" (skôr "uloženia") z brezovej kôry sa používali u nás aj v niektorých čističkách odpadových vôd na uloženie hriadeľov miešadiel. Vydržali v týchto agesívnych roztokoch až násobne dlhšie ako kovové. Bolo to zavedené (skôr "znovuzavedené") niekedy koncom 70. rokov ako zlepšovací návrh a jediný problém bol, že nie každý údržbár ich vedel správne vyrobiť a namontovať - a keď sa to neurobilo správne, tak sa uloženie za niekoľko desiatok minút celkom zničilo a miešadlo sa zadrelo.

BTW guajak - je ich niekoľko druhov (g. liečivý, g. posvätný...) a je okrem iného považovaný za mužské afrodisiakum. Lebo je tvrdý...

jean píše:Na pomalobežné klzné uloženia je dubové drevo celkom vhodné, John Deere kombajny mali klzné uloženie vytriasadiel z dreva ešte pri rade 9xxx. Či na dnešných začali používať iný materiál, s istotou potvrdiť neviem. Mechanik od JD tvrdil, že lepší materiál zatiaľ nenašli. A veru som doteraz ložiská vytriasadiel riešiť nikdy nemusel. Ak je to už moc OT, tak to zmažte.

Ajóóó *pleskdočela alias facepalm* Na vytřásadla jsem zapomněl...

Použitie prírodných a "zušľachtených" prírodných materiálov, nielen dreva, ale aj kameňa, kože a ďalších materiálov, je v modernej technike niekedy až prekvapujúce... Napríklad drevená lunebergova šošovka v anténom systéme ruského rušiča Fantasmagoria.

Narazil jsem na jeden zajímavý problém ohledně vrtulového kužele na československých Lavočkách. Jaké bylo pořadí barev trikolóry? Správně by to mělo samozřejmě být BÍLÁ-ČERVENÁ-MODRÁ směrem ke trupu. Jenže například Eduard uvádí pořadí BÍLÁ-MODRÁ-ČERVENÁ a na jeho zdroje je většinou spolehnutí. Odpovídalo by to tak taky výsostnému znaku, používanému do roku 1920.

Můžeme-li věřit exponátu z leteckého muzea ve Kbelích, tak je to skutečně bílá-modrá-červená...

No já jsem našel Lavočku sice La 5 fn poválečnou,taky s tímto kuželem.Rok 1946,tento stroj zrušen při havárii v Pieštanech.Kužely v této o kombinaci se malovali až po válce,to si teda myslím.Zajímavé byly kužely Lavoček,třeba v Ostravské operaci,kde byly na kuželích namalovány spirály či malé hvězdy.Ale bavím se o pětkách.

Pokud vím, tak "válečné" lavočky příklonu na kuželu neměly. Jednalo se o poválečnou úpravu.
Dle této lavočky, která havarovala v roce 1946 v Piešťanech byla trikolora skutečně bílá - modrá - červená ... porovnej barvy kuželu a znaku na SOP.

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

To je ta samá mašina,o obrázek výš v barvě.

Martas2411 píše:To je ta samá mašina,o obrázek výš v barvě.

Jasně, aleš tam je to kresba ... a nakreslit se dá cokoliv.
To druhé je fotka, i když černobílá - ta se zfixlovat nedá

Jak jsem psal, Eduard má většinou přesné informace, takže sedí i barvy kužele. Šlo mi o známou "64". Patřila taky Leteckému pluku 2 v Piešťanech jako výše uvedená vyfotografovaná "23", takže bude mít určitě i stejný kužel. Jestli mám správné zdroje, při špatném přistání ji odepsal rotmistr Štefan Ocvirk. Pokud by měl někdo fotografii, hodila by se mi.

Bylo s Lavočkama nějak jinak zacházeno na letišti vzhledem k dřevěné povaze jejich konstrukce ?

Wasp píše:Bylo s Lavočkama nějak jinak zacházeno na letišti vzhledem k dřevěné povaze jejich konstrukce ?

Ne. Bylo to "spotřební zboží".
Navíc konstrukce lavočky nebyla přímo dřevěná, ale z dřevoplastu tedy "laminát s výplní z dřevěných vláken". Na vlhku nehnil jako dřevo, nehořel, ale na druhou stranu přirozeně degradoval = snižovala se jeho pevnost.

Nevíš jak často se konstrukce kontrolovala ? Byla výdrž v poli u La-7 větší než třeba u LaGGa 3 ?