PALBA.CZ

Tupolev ANT-4/TB-1

A.N. Tupolev[/align]
Jméno Andreje Nikolajeviče Tupoleva je dnes již nerozlučně spjato s rozvojem sovětského leteckého průmyslu. Již v roce 1918 je založen CAGI (Центральный аэрогидродинамический институт) coby centrum výzkumu aerodynamiky. A.N. Tupolev patřil spolu s N.J. Žukovským k zakladatelům této instituce, v roce 1922 se mu podařilo založit v rámci CAGI „Komisi pro konstrukci celokovových letadel“, což byl vlastně zárodek jeho konstrukční kanceláře. Tupolev byl obhájcem stavby celokovových letounů, hned na počátku si vybral lehké kovy (dural) coby základní materiál pro stavbu svých letadel, což v té době nebylo zrovna obvyklé. Ale samotný život A.N. Tupoleva by vydal za celý článek, já se zaměřím na jeho první vícemotorový letoun, na ANT-4.

Poválečné situace v Sovětském Rusku, od roku 1922 Sovětském svazu, nebyla co do vybavení letectva zrovna růžová. Domácí výroba byla v důsledku občanské války rozvrácena, letectvo vlastně disponovalo hlavně letouny cizí provenience. Ve vícemotorových letounech byla situace ještě horší, poslední velkoletadla „Ilja Muromec“ byli zrušeny v roce 1921. Armáda se proto obrátila na letecké firmy v Anglii, problém se ale ukázala vysoká cena a dlouhé termíny vývoje. Proto se do hry dostává Tupolev, ten se zaváže, že do devíti měsíců postaví prototyp těžkého bombardovacího letounu. Práce na projektu ANT-4 začínají v listopadu 1924, prototyp je dokončen v srpnu 1925.

ANT-4 prototyp

Tupolev postavil letoun dle své filozofie jako celokovový letoun, na kostru a žebra byla použita ocel, povrch byl pokryt duralovým vlnitým plechem. Zde nastal problém, Sovětský svaz neměl prozatím na svém území doly na bauxit (nebo možná měl, ale v nedostatečném množství...). Až nález bauxitu na severu ukončil závislost Sovětského svazu na dovozu duralu. Na svět se dostal první celokovový těžký bombardér, navíc to byl v době dvojplošníků dolnoplošník. V křídlech o silném profilu byly umístěny dva motory, u prvního prototypu to byly použity motory Napier „Lion“ o výkonu 450 HP. 26.11.1925 se stroj poprvé na letišti v Chodince vznesl do vzduchu, pilotoval jej A. Tomaševskij. Stroj postrádal jakoukoliv vyzbroj, i pilotní prostor byl upraven jen pro jednoho pilota. Zajímavostí je nákup určitých částí podvozku v Anglii, přístroje byly rovněž cizí provenience. Jelikož stroj vznikal v továrně CAGI v Moskvě, musel být sestaven až na letišti. První let trval jen 7 minut, kvůli malé zásobě benzínu motory nepracovaly ve správných otáčkách. Po úpravách se pokračovalo v testech až do července 1926. Poté padlo rozhodnutí o dalším vývoji ANT-4, zásadní změnou byla výměna pohonu. Původně se mělo jednat o motory Lorraine-Dietrich, nakonec padlo rozhodnutí o zástavbě motorů BMW VI. Ty se měly ostatně ve svazu vyrábět licenčně pod označením Mikulin M-17.

BMV VI

Druhý prototyp ANT-4 byl dokončen v létě 1928, prvně vzletěl 15.8.1928. Oproti prvnímu prototypu byl letoun již plně vyzbrojen, přední střelec měl stanoviště „v čumáku“ (střeliště Typ-6), další dvě střeliště (Typ-5) se nacházela za sebou zhruba v polovině trupu. Každé střeliště bylo vybaveno dvěma kulomety ráže 7,62 mm, jednalo se asi o sovětské kulomety PV-1. V průběhu výroby asi došlo k výměnně za modernější kulomety DA stejné ráže. Letoun měl již osazeny motory BMW VIz o výkonu až 730 HP. Testy druhého letounu byly ukončeny koncem března 1929, stroj byl doporučen do výroby..

Sériová výroba je naplánována do leteckého závodu 22 v Moskvě, za výrobu měl zodpovídat V. Peltjakov. První sériový letoun byl dokončen v červenci 1929, vojenské označení ANT-4 bylo TB-1. TB znamená v ruštině Тяжелый бомбардировщик – těžký bombardér. Označení vojenských letadel se ve svazu až do konce 30. let řídilo použitím letounu, proto se můžeme setkat s I, R, TB, DB. SB.... Vojenské letouny létaly s osádkou šesti mužů, letoun mohl nést maximálně 1200 kg pum. V průběhu výroby jsou již k dispozici sovětské „BMW“ M-17, nedosahují však stejného výkonu jako originály. Asi padesát letounů bylo vybaveno plováky, označení letounu se změnilo na TB-1-P. Určité množství TB-1 bylo vyřazeno po roce 1933 od letectva, sloužili potom u Aeroflotu nebo společnosti Avia Arktika coby dopravní stroje pod označením G-1.

ANT-4 sloužil také coby platforma pro různé pokusy, některé z dnešního pohledu vypadají dost hrůzostrašně. Hlavně experiment „ZVENO“ V.S. Vachmistrova vypadá dnes jako ze špatného filmu. Jednalo se o „parazitní“ stíhačky nesené na křídle bombardéru, ANT-4 nesl dvě stíhačky ANT-5/I-4. Ty svými motory pomáhali při startu tohoto monstra, nicméně zkouška i přes drobné problémy dopadla úspěšně. Později ANT-4 vystřídal čtyřmotorový ANT-6/TB-3 se stíhačkami I-5. V letech 1933-35 se rovněž testovala možnost doplňování paliva za letu, ANT-4 byl použit coby tanker pro stíhačky I-15 a I-16, testy proběhly i u průzkumného R-5. Samozřejmostí je používání letounů k transportu materiálu.

Zveno 1

Solidní dolet ANT-4 umožnil přelet letounu „Strana Sovětov“ z Moskvy do New Yorku v roce 1929. Náhradní stroj vystartoval 23.8. z Moskvy, v cíli přistál po 21 424 kilometrech 3.11. Posádka Šestakov – Bolotov sice musela v průběhu letu měnit motor (Sitka, USA), v Chabarovsku byly pro let nad mořem namontovány na letoun plováky. Ty byly v Seattlu zase vyměněny za kolový podvozek.

Do dnešních dnů se snad zachoval pouze jediný stroj ANT-4...




technická data TB-1 (s M-17):
délka – 18,0 m
rozpětí – 28,7 m
hmotnost prázdného letounu – 4520 kg
hmotnost vzletová – 6810 kg
výkon motoru – 2 x 680 HP
maximální rychlost – 207 km/h
cestovní rychlost – 178 km/h
dostup - 4830 m
dolet – 1350 km
osádka- 6

---

Použité zdroje:
Duffy, Kandalov – Tupolev, muž a jeho letadla
www.airwar.ru

plovákový TB-1 a civilní G-1


střeliště Typ-6 a pilotní kabina


Zveno 1

sa58 píše: Posádka Šestakov – Bolotov sice musela v průběhu letu motor (Sitka, USA), v Chabarovsku byly pro let nad mořem namontovány na letoun plováky.

Předpokládám, že tam chybí slůvko "měnit".

Jinak jsem poučen, nečekal bych, že první celokovový bombardér postaví Sověti. O tomhle stroji jsem nevěděl vůbec nic.

Se ti Zveno zdá hrůzostrašné? Američani s tímto nápadem experimentovali ještě v šedesátých letech. Ale naprosto bez výsledků. U Rusů se tento způsob přepravy letadel do operační zóny dočkal i bojového nasazení. V druhé světové válce byly případy, kdy těžký bombardér TB-3 nesl stíhačky I-16 upravené na střemhlavé bombardéry. Pokud vím, tak tyto ojedinělé a nečekané útoky na týl agresora z Německa byly celkem úspěšné.

Hansi, a to až uvidíž těžký TB-3! To byl ve své době vysloveně superstroj. SSSR byla v těžkých bombardérech dlouho velmoc č. 1. On i Pe-8 byl skvělý stroj, ale prakticky nedostal šanci.

Ale ty dvě střeliště za sebou...docela bych měl strach

TB-3 už znám..to je jeden z nosných typů počátku WWII. Pořádná mrcha I když to vypadá na počátku 40 let značně archaicky, hlavně pozice střelců i pilotní kabina, podvozek..vlastně všechno. Ale diskusi o tomhle ptáku bych nechal až ji sem někdo dopíše.

Prvni celokovovej bombarder postavil imho Hugo Junkers jeste behem WW1. Ted nevim presny oznaceni (J-2?), kazdopadne jestli rusove postavili celokov v roce 1925, tak mel pred nima Hugo naskok tak 7-8 let.

Fatale píše:Prvni celokovovej bombarder postavil imho Hugo Junkers jeste behem WW1. Ted nevim presny oznaceni (J-2?), kazdopadne jestli rusove postavili celokov v roce 1925, tak mel pred nima Hugo naskok tak 7-8 let.

Junkers CL.1 (tovární označení J-10) byl bitevním letounem, ale máš pravdu, byl to celokovový dolnoplošník (dural), J.1 (tovární označení J-4) měl dokonce vanu z ocelového plechu. Ale šlo o jednomotoráky, ANT-4 byla asi skutečně první celokovový těžký bombardér.


Junkers J-10

Těch koncepcí parazitních letounů se v historii naexperimentovalo hodně, i v Sovětském svazu v poválečném období. I když se nejednalo o vysloveně parazitní letoun, ale vlečený na laně za těžkým strojem. Souvisí to také s Andrejem Tupolevem, vlečný letoun byl Tu-95.

YAMATO píše:Ale ty dvě střeliště za sebou... docela bych měl strach

Strelištia nie sú priamo za sebou, ale sú posunuté do strany, predné myslím že vpravo, zadné potom vľavo, každý si strážil svoju stranu.

A pokiaľ máš na mysli, že sa strelci mohli navzájom streliť do hlavy - museli by mať dôvod

redboy píše:Těch koncepcí parazitních letounů se v historii naexperimentovalo hodně, i v Sovětském svazu v poválečném období. I když se nejednalo o vysloveně parazitní letoun, ale vlečený na laně za těžkým strojem. Souvisí to také s Andrejem Tupolevem, vlečný letoun byl Tu-95.

Můžeš k tomu dát něco víc?

OBRAZEM: První celokovový těžký bombardér byl dílem geniálního Tupoleva
10. listopadu 2018 0:02

Andrej N. Tupolev, od jehož narození dnes uplynulo 130 let, se řadí mezi světově proslulé letecké konstruktéry. Kromě svého syna, který se profesně potatil, byl i otcem vůbec prvního celokovového těžkého bombardéru TB-1. U příležitosti zmiňovaného výročí si geniálního konstruktéra připomeneme sérií fotografií zaměřenou především na TB-1 a jeho většího brášku TB-3.

Zdroj: https://technet.idnes.cz/tupolev-celoko ... enstvi_erp

PS: co jsou to chladiče Lamblin?

Chladiče konstrukce Alexandra Lamblina.
De-facto dlouhá stočená trubka s žebry. Vůči tehdejším chladičům měl být účinnější a aerodynamičtější ... což asi byl.
Poměrně hodně užíván ve 20-tých a 30-tých letech, pak ale vytlačen kapotovanými tunelovými chladiči.
Typická instalace třeba zde na Wrightu

THX nedařilo se mi nic dohledat.