Operace z nezpevněných letištních ploch

Letadla 1918-1945 - Šturmovik, Lavočkin, Jak, MiG.....

Moderátor: Hans S.

Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

kopapaka - hezké ale nic zvláštního. Na dálnici Olomouc - Praha jsou taková letiště dokonce dvě. Se stojánkami a pojezdovými dráhami. Na tom u Vyškova jsem se účastnil letového provozu v roce 1984 a na tom kdesi u Čáslavi v roce 1988.
Bylo to normální zaměstnání s názvem Létání na záložním letišti dálnice.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Pop
poručík
poručík
Příspěvky: 777
Registrován: 1/2/2009, 22:56
Bydliště: ČR

Příspěvek od Pop »

Kamarádi-vysloužilí i aktivní letci tvrdí, že nácvik létání ze záložních ploch byl nedílnou součástí většiny cvičení letectva ČSLA a dálniční úsek pro ně představoval standardní VPD. Technický personál si pochvaloval přítomnost motorestu na jednom z konců tohoto úseku, dnes už oba konce mají své restaurační zařízení. Jenže, s novým společenským pohledem na úlohu letecva a politickým odmítáním jakékoliv bezpečnostní hrozby, je tento druh letištního manévru odeslán ,,do kytek".
Naposledy upravil(a) Pop dne 26/3/2009, 12:47, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Pop píše:Jenže, s novým společenským pohledem na úlohu letecva a politického odmítání jakékoliv bezpečnostní hrozby, je tento druh letištního manévru odeslán ,,do kytek".
Ještě že tak. Přerušení provozu na dálnici dnes znamená v porovnání se situací před 20 - 30ti lety šílené dopravní komplikace. Několikadenní cvičení by bylo pro dopravu pěkně svízelnou situací. Vzhledem k tomu, že jen na území současné ČR je vojenských letišť snad dokonce více, nežli Grippenů, tak se mi tyto nouzové plochy jeví jako docela zbytečné a to ať uvažuji o jakémkoliv scénáři :)
Pop
poručík
poručík
Příspěvky: 777
Registrován: 1/2/2009, 22:56
Bydliště: ČR

Příspěvek od Pop »

Dnes již žádná taková plocha v užívání není. Chci tím říci, že cvičné nasazení letectva z jakýhkoliv záložních letišť ( nejde o dálniční úseky ) nepatří dnes do scénáře výcviku leteckého personálu. Kolem jednoho takového letišťátka občas projíždím - jezdí na něm několik ,,závodníků" na motorkách.
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

V Příbrami je tamní asfaltová plocha také považována za vojenskou zálohu. Ale jestli s tím dneska armáda počítá, to netuším. Užívá se hojně k civilním účelům, stejně jako souběžná travnatá dráha. Ostatně sídlí tam Aeroklub, na letišti funguje služba AFIS..prostě klasika :) Nicméně když se nějakému tomu Grippenu něco nepozdává, jistě by to použít mohl i dnes - přece nepoletí až do Kbel, nebo dokonce na Ruzyň.
Motorkáři a auto-nadšenci občas používají "nepoužívanou" taxinu. I když i ta může být v nouzi použita jako záložní dráha :)
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

Hansi, pokud se dobře pamatuji, tak vyšel za komančů článek o testování dálnice D1 jako záložního letiště, tak přistání, natankování a vzlet stíhačky (MIG-21) se odehrál během cca 15 minut, dálnice byla myslím zavřená o pět minut více. V létě před zúžením na dálnici čekáš klidně déle a to nemluvím o nehodách.

Zavření dálnice na několik dní je nesmysl, i když při dnešních poměrech by to klidně mohlo nastat.

Jinak tady je stojánka, moc toho nezůstalo, co by napovídalo že se jedná o záložní letiště
Pop
poručík
poručík
Příspěvky: 777
Registrován: 1/2/2009, 22:56
Bydliště: ČR

Příspěvek od Pop »

V Příbrami je alespoň aeroklub. Měl jsem však namysli plochy zřízené pouze za účelem polních VPD s náležitými odstavnými stojánkami. Výběr takových prostorů je velmi složitý proces. Lokalita , určená jako polní letiště , musí splňovat nesmírně přísná kritéria. Nejde jen o samotnou letištní plochu, ale i o možnost umístění naváděcích prostředků, které musí stát přesně v ose dráhy, dále je rozhodující úroveň místní infrastruktury ( přítomnost železniční tratě, blízkost zdroje vody atd.). Samotný systém drah vyžaduje průběžnou údržbu, je nutné pravidelně kontrolovat a aktualizovat databázi různých dalších, pro letce důležitých , místních údajů.
Uživatelský avatar
Mantra
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1018
Registrován: 19/2/2008, 08:57
Bydliště: Platan

Příspěvek od Mantra »

Jenom malý detail. Na letišti na dálnici D1 u Velkého Meziříčí měla po revoluci vzniknout po obou stranách motoresty. Naštěstí si armáda prosadila vybudování pouze benzinové stanice, aby zachovala možnost použití tohoto letiště.

Je tam Shellka a vedle mekáč, což není špatná kombinace ani pro válku.....Jestli ovšem toto letiště bude i jenom pro výcvik použito, tomu já vůbec nevěřím. S dnešní hustou dopravou by okolí zkolabovalo a stát si stejně nemůže dovolit.
Obrázek
"Will screw them hard, fast, and in an elegant manner."
Major General Haim Bar-Lev 1967
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

To je pánové asi takto. V případě válečného konfliktu mezi NATO a VS nás měla posilovat jedna komletní letecká armáda VVS SSSR. Ta by se rozmístila v leteckých bázích co si sověti zabrali v 68.

Letiště je první cíl při vybojování vzdušné nadvlády. Jakákoliv dostatečně velká zpevněná plocha, která takový provoz snese byla tehdy vítána. A někdy byly budovány pomocné prostory v blízkosti. Třeba u Vyškova je to velký hangár místního velmi aktivního aeroklubu. Ale 5 kiláků vedle byl v prostoru severně od obce Zelená Hora vybudován areál kde byla kapacita 540 merů krychlových litrů PHM.

Vím to bezpečně, měl jsem to tam jako palivář Prostějovských vrtulníků na starosti. Byly to prázdné nádrže, udržované v dokonalém technickém skladu dokonce s výdejními kiosky. Za války by se jen přisunula čerpadla navozilo palivo a letiště by bylo v plné polní.

Dneska je to nesmysl - není na čem létat a bylo by jednodušší pomocí mobilních prostředků aktivovat letiště třeba v Bechyni, Žatci a podobně.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Pop
poručík
poručík
Příspěvky: 777
Registrován: 1/2/2009, 22:56
Bydliště: ČR

Příspěvek od Pop »

Před mnoha lety, když jsem byl v přeškolovacím kurzu leteckých techniků ( jediný záklaďák mezi profíky ), mi na dotaz - kde budeme létat za války, když nás mají družicemi zaměřené - odpověděl jistý zkušený nadpraporčík asi v tomto smyslu: ,,Jestli si myslíš, že na polních letištích, máš pravdu, ale na takových, která jsou jen na tajných mapách a nepoužívají se. Třeba na louce uprostřed lesa, kolem níž vedou až příliš kvalitní lesní cesty. Ta louka má zesílené podloží na stejnou nosnost, jako běžná VPD, jenom místo betonu či asfaltu má travnatý povrch."
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

Pátrač - od toho boli prakticky na každom letisku S-roty

Pop - pravdu máš čiastočne. Záleží na tom, kedy (v ktorom ročnom období) by sa "to" udialo. Ono takých pláckov príliš veľa zasa nie je, dajú sa odhaliť/vytypovať a nevyhovujú pre každý typ.
Na letiskách sa tiež pomerne hojne vyskytovali tzv. "rošty" asi tri metre dlhé a cca 40 cm široké perforované pásy z hrubého plechu, ktoré sa dali spájať do polí.

Na druhej strane - prečo asi mali Mig-29 uzatvárateľné sacáky?

Ale to sa dostávame od dvadsaťjednotky niekde celkom inde. Možno by stálo za úvahu tému rozdeliť.
Pop
poručík
poručík
Příspěvky: 777
Registrován: 1/2/2009, 22:56
Bydliště: ČR

Příspěvek od Pop »

Letištní plochy s travnatým povrchem byly budovány v 50. a 60. letech minulého století. Dráhy staršího data vzniku stavební jednotky zpevnily na potřebnou úroveň během 70.let minul. stol. . Na většině z nich mohlo letectvo provozovat letadla Su-7, to je trochu jiná hmotnostní kategorie, než námi diskutovaný Mig-21 - jehož nejvyšší vzletová hmotnost byla 9 900 kg ( Mig-21MF ).
V r. 1974 mělo Mig-21 ve výzbroji 6 stíhacích a jeden sbol pluk a částečně jej měl ve výzbroji i školní let. pluk v Přerově. Pouze dva sbol pluky měly letadlový park Su-7 a jeden bitevní pluk používal Mig-15SB - ( naše modifikace 15-ky).
Dle složení letadlového parku lze soudit, pokud nedošlo k několikadenní průtrži mračen, že bojové jednotky mohly celkem bezpečně působit z travnatých ploch celoročně. Zabezpečovací roty letištních praporů měly dostatek prostředků na odklízení a válcování sněhu.
Hektor
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1022
Registrován: 28/5/2008, 15:49

Příspěvek od Hektor »

Z trávnatej plochy mohol operovať aj Mig-23? Vzhľadom na jeho nízko posadený chvost.
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17710
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Příspěvek od skelet »

Všechny MiGy krom "25" a "31" jsou schopny operovat z polních letišť. Stíhacími Súčky si tak jist nejsem.
ObrázekObrázekObrázek
Hektor
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1022
Registrován: 28/5/2008, 15:49

Příspěvek od Hektor »

Su-9/11 boli záchytné špeciáli u nich to nebolo nutné. Zatial čo vyslovene frontové Migy to brali ako samozrejmosť. A zasa Mig-25/31 sú špeciáli. Niesom si istý ale nemá Su-27 tiež clonu na vstupoch vzduchu ako Mig-29?

Samozrejme že MiG-23 teoreticky mohol operovať z trávy (vid tie blatníky!)
Ale myslel som niečo z praxe ako (v roku XX smena cvičení skúšali to a to alebo videl som na nete takú a takú fotku.
Pop
poručík
poručík
Příspěvky: 777
Registrován: 1/2/2009, 22:56
Bydliště: ČR

Příspěvek od Pop »

to Hektor: Mig-23 mohl létat z takového letiště. Dle předpisu pro ošetřování musel, v tomto případě, technik upravit tlak vzduchu v pneumatikách hlavního podvozku. Dráhy ( VPD i pojížděčky ) byly zpevněny t. zv. drátěnkami. Toto řešení používaly stavební jednotky ozbrojených sil USA již ve II WW, hlavně v tichomoří. Asi největší problém měla verze BN, která byla vybavena předními koly KT-100 s větším průměrem než KT-152 ( U, MF ) či KT-134 ( ML ). ML-ka naproti tomu problém neměla, protože její podvozek byl překonstruován a ocas letounu byl o 175 mm výše.
Když byla letka Migů-23 letectva AČR na letišti Cambrais ve Francii, údajně tam technici, při motorové zkoušce na U-čku ( zkoušeli těsnost PPN po navěšení ), vyrvali kus živičného povrchu stojánky. Úlomky živice vysklily okna poblíže stojícího stanoviště jedné z místních perutí. A to šlo jen o U-čko, kde byl slabší motor - R-27F2M-300.
Pokud mám informace, u nás nikdy nedošlo k nasazení 23-ky z trávy.
Blatník na kole hlavního podvozku byl součástí krytů podvozku v zasunuté poloze a teprve druhotně měl účel blatníku tak, jak jej chápeme u pozemní techniky.
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1717
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

Jinak co se týče tohu sůčka 27, tak ten nemá clonu v sání, ale jakési mříže tam s taky. V jedném dokumentu ukazovali vzlety Su-27 a Mig-29 z polních letišť a zároveň tvrdili, že letouny z USA a to hlavně F-16 a 18 takových věcí schopny nejsou.
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
lamada
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 148
Registrován: 9/3/2009, 17:15

Příspěvek od lamada »

kopapaka - hezké ale nic zvláštního. Na dálnici Olomouc - Praha jsou taková letiště dokonce dvě. Se stojánkami a pojezdovými dráhami. Na tom u Vyškova jsem se účastnil letového provozu v roce 1984 a na tom kdesi u Čáslavi v roce 1988.
Bylo to normální zaměstnání s názvem Létání na záložním letišti dálnice.
Chlape, chtěl bych se zeptat okud jste z té dálnice u Vyškova létali, jestli se nepletu tak dálnice z Brna na Olomouc v místech kolem Vyškova byla otevřena na začátku devadesátých let. A letiště na dálnici kdesi u Čáslavi ??? No možná jste létali s Blaníkama ve Zbraslavicích.

Létání z dálnice rozhodně nebylo normální zaměstnání. Dlouhodobě se plánovalo, byla domluvena spolupráce několika útvarů. Spolupracovalo se s VB později Policií. Železnice zabezpečovala vagony paliva, které bylo stáčeno do cisteren atd. to rozhodně nebyla žádná sranda.

Kdosi zde uvedl, že za 5 minut po odklonění provozu se šlo na to ( necituji doslova ). Tak na to pánové zapomeňte. Po uzavření dálnice v mnohem větším úseku než byla samotná dráha v prostoru obce Měřín, nastoupil prapor Rádiotechnického zabezpečení letectva položil nškolik kilometrů kabelů světlotechnického vybavení, zprovoznil pojízdnou věž, postavil 1km v ose dráhy bližnou přívodní stanici, ve vzdálenosti ( tuším) 5 km v ose dráhy dálnou přívodní stanici , postavil komára zaujal pracoviště RSP. Letištní prapor zakopal roll-stop a připravil autopark, vyčistil dráhu. Technický personál stavěl tzv. Tresky ( maskovací sítě pro letadla) mimochodem kdo nevyzkoušel nepochopí o čem mluvím, vybalil vleky předsunutých skupin, připravil skupinu technické pomoci, rozbalil stanoviště Disk atd. Takže zkráceně mohu říci, že při vyhlášení Bojového poplachu následném nákmitu do práce , následovala příprava letadel 1roj do 60ti minut, 1roj do 90ti minut a poslední roj do 120ti minut. V devadesáté minutě odjezd předsunuté skupiny na schromaždiště. Po přesunu na záložní letiště , minimálně 5 hodin tvrdé dřiny asi tak dvou stovel lidí. Na dálnici se chodilo minimálně většinou se využívali záložní letiště : Panenský Týnec, Hořovice, Tchořovice, Dlouhá Lhota, Všechov, Kámen, Opava a možná ještě nějaká další. Někde z nás měli žbrndu poňeváč během tří týdnů jsme tam byli 2x a mezitím nás střídali jiné pluky.
S přistáváním na travnatá letiště dle mého jak říká má žena někdy mdlého úsudku nepočítali ani soudruzi z velení ČSLA hustota letišť v Československu byla poměrně dobrá, každý útvar měl v mobilizačních rozkazech určeno kterou svou částí zaujme dané letiště. Naposled startovali MiG 21 F 9.slp z travnatého pásu při cvičení Štít 84 na Žateckém letišti, startovali nikoliv PŘISTÁVALI. Ani jsem neslyšel od starších kolegů o tom že by od MiG 19 létali z trávy. MiG 23 měl blatníky na předním kole z důvodu odletování kamínků a jiného nepořádku od příďáku směrem k Sacím kanálům aby nedošlo k nasátí cizích předmětů. Z těch samých důvodů mel MiG 29 zavírací panely sacích kanálů a vzduch k motoru proudil z horních pomocných vstupů. Nepopírám, že v rúzných příručkách bylo napsáno o oerování některých typů ze zpevněných ploch, ale opravdu se spíše jedná o sience-fiction z leteckého prostředí.
Obrázek
Pop
poručík
poručík
Příspěvky: 777
Registrován: 1/2/2009, 22:56
Bydliště: ČR

Příspěvek od Pop »

to Lamada: Souhlasím s Tebou, že přesun na záložní letiště není zábava pro skautíky, ale dřina pro opravdu sehrané týmy leteckých odborníků. Něco podobného jsem také prodělal během zákl. sl. a žádná legrace to nebyla. A to jsme se přesunuli na letiště trvale v provozu, kde jsme měli podporu části místního osazenstva, nemuseli jsme vybalit všechno s sebou vezené náčiní. Ty určitě znáš travnaté letiště v Prešově - dráha 2 km dlouhá, od východu sestup mezi Slánskými vrchy a Čergovským pohořím, ze západu sestup nad částí města ( dnes mají asfaltku a sídlý zde vrtulníky Slovenského letectva ).
Uživatelský avatar
Mantra
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1018
Registrován: 19/2/2008, 08:57
Bydliště: Platan

Příspěvek od Mantra »

[ Nepopírám, že v rúzných příručkách bylo napsáno o oerování některých typů ze zpevněných ploch, ale opravdu se spíše jedná o sience-fiction z leteckého prostředí.[/quote]

Příteli tohle byla chlouba komunistické propagandy, že naše letadla dokážou operovat z nezpevněných ploch. To bylo snad to první co jsem slyšel o 29. Tank ve vzduch a schopný operace viz výše a vzlet na 150m.
To byly časy, proto jsem chtěl vždycky být letecký mechanik no a revoluce mi udělala čaru přes rozpočet a skončil jsem hrabáním se v zemi.............
Obrázek
"Will screw them hard, fast, and in an elegant manner."
Major General Haim Bar-Lev 1967
Odpovědět

Zpět na „Ruské letectvo“