Heraldika

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Odpovědět
Uživatelský avatar
jaromír dolanský
praporčík
praporčík
Příspěvky: 391
Registrován: 12/10/2006, 14:21
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele:

Heraldika

Příspěvek od jaromír dolanský »

Co to je - heraldika ?
Z moudrých knih bychom se dozvěděli, že je to pomocná věda historická, která studuje a popisuje pravidla, podle nichž se tvoří, popisují a vytvářejí a kreslí znaky.
Heraldika vznikla zhrubav první polovině 12. století, kdy se v letech 1135 až 1155 objevují první znaky ve většině evropských zemí .
Různé znaky a znamení si samozřejmě malovali válečníci na své štíty již dávno před tím . Nebyly to však o erby tak, jak je chápe heraldika, neboť jejich funkce byla pouze zdobná - dekorativní.
Proč ale tato věda na stránkách vojenských stránek .
Ochranná zbroj se zdokonalovala, stejně jako způsoby vedení boje.
Znak ve smyslu heraldickém, umístěný na štítě byl rozpoznávacím znamením. Jeho původ je v rytířských dobách, ve 12. století. Rytíř jedoucí do boje byl obklopen pěší čeledí. Aby jej družina rozeznala, označil se rytíř výrazným barevným znamením, nakresleným na štítě. Dalším rozlišovacím znamením byl klenot, plasticky provedené znamení, upevněný na rytířově helmici.
V dalších příspěvcích bychom si měli přiblížit základy heraldiky, pojmy, zásady tvoření erbu i jeho vývoj.
Tedy, od heraldiky osobní, přes rodovou, městskou, církevní a zemskou, až třeba k heraldice cechovní a heraldice institucí, kteréžto dvě poslední mohou být považovány za předchůdce znaků, používaných např. vojenskými jednotkami na celém světě do dnešních dnů .
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6811
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Dobrý.
Nevím jestli jsem to již předtím slyšel, ale docela mě dostala ta původní myšlenka - aby rytíře poznala jeho družina. Jak logické a praktické ( bitevní vřava není žádný medík).
Těším se na pokračování.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
jaromír dolanský
praporčík
praporčík
Příspěvky: 391
Registrován: 12/10/2006, 14:21
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od jaromír dolanský »

1

Vymezení pojmů :
Štít – tedy to, na čem byl původně erb / znak namalován. Není třeba připomínat, že prioritním účelem štítu bylo ochránit toho, kdo jej držel, před ranami či střelami . Tvar štítu se postupně vyvíjel. Od mandlového, který kryl jezdce od ramen až ke kolenům, až po malé italské štítky, které se používaly ještě v 17. stol.
Tento vývoj, vzniklý především z praktických důvodů, se samozřejmě promítl i do ztvárnění základu erbu.
Rozdělení je možno provést – podle doby, kdy štít vznikl -
tedy : gotický 13.- 14. století
kolčí 14. - 16. století ( štíty různého tvaru a s výřezem pro dřevce )
renesanční 16. - 17. století ( různě vykrajovaný na okrajích )
barokní od 17. století ( boubelaté, oblé tvary )
podle země původu – španělský, francouzský, italský, anglický.
zvláštní – routový (dámský ) , oválný a karuše
To, jak je štít pomalován je nazýváno tinktura . Ta se dále dělí na barvu, kov, kožešinu nebo damaskování.
Barva je jakákoliv barva v erbu mimo bílé a žluté. Původně se používaly pouze černá, červená, modrá a zelená. Později však přibyly další barvy, například přirozená barva pro zobrazování figur nebo barva purpurová (ta především v církevní heraldice).
Kovy - to je zlato a stříbro. ( tedy bílá a žlutá )
Zde platí základní pravidlo heraldiky. Nesmí ležet kov na kovu a barva na barvě.
Kožešinou rozumíme hermelín, sobol, kunina, popeličina (kožka z popelky, což je v tomto případě popelavá veverka).
Damaskování je ozdoba ornamentem, která se při popisu štítu nehlásí.
Obrázek na štítu se nazývá – figura. Ty se dělí na heroldské nebo obecné.

heroldskou figurou nazýváme figuru, která slouží ke geometrickému členění štítu.
Je to – polcení ( půlení ) - kolmo
dělení – vodorovně
pokosem
pošikem ( šikmo )
dále - kombinace polcení a dělení
kombinace pokosem a pošikem
kombinace dělení, polcení, pošikem a pokosem
a pak- lemy a štítky

obecnou figurou rozumíme obrázky živých, neživých a neskutečných věcí kladené do štítu.
Tedy - přirozené - lidé, zvířata, rostliny, nadpozemské úkazy
nadpřirozené - božské osoby, světci, náboženská symbolika, nestvůry
umělé - zbraně, nástroje, nádoby, zdi atd.
kříže - kříže různých tvarů

Obecná figura by se neměla dotýkat okrajů štítu a měla by pokud možno zaplňovat celý, jí vymezený, prostor. Kreslí se zásadně schematicky. Obecná figura se také může objevovat v klenotu.
Uživatelský avatar
jaromír dolanský
praporčík
praporčík
Příspěvky: 391
Registrován: 12/10/2006, 14:21
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od jaromír dolanský »

Vymezení pojmů - 2.

Blason

Pokud nevidíme erb, musíme se spolehnout na jeho popis. Jedná se o tzv. blasonování ( slovo pocházející z francouštiny. )
Jsou to pravidla, podle kterých je erb popisován. Popis musí být tak jednoznačný, aby heraldik,kterému je erb popisován, byl schopen jej nakreslit naprosto přesně, aniž by jej kdy viděl.

Při popisu erbu nejprve popisujeme tinkturu štítu nebo dělení heroldskou figurou a jeho tinktury.
Potom popisujeme tinkturu a označení hlavní erbovní obecné figury.
Je-li štít čtvrcen, popisujeme pole zprava a shora.
Pokud jsou však dvě pole stejná, blasonují se společně
Pokud štít obsahuje štítky, popisuje se v pořadí - srdeční štítek, čestný štítek, pupeční štítek, štít.
Pokud má erb více figur, hlásí se nejprve figura hlavní a pak ostatní.
Pokud je štít rozdělen vícenásobně, začíná se vždy první hlášenou tinkturou.
Pro polcený štít se začíná zprava. Pro dělený štít shora. Štíty dělené pokosem a pošikem shora.

Co je kolem štítu.

Štít, který držel bojovník v levici nesl tedy namalované figury – viz předchozí díl.
Erb zobrazovaný v malbách a jiné výzdobě či podkladech však není možno považovat za úplný a dostačující, pokud mu některé součástky schází. Takto zobrazovaný znak se správně také nazývá erb neúplný
Těmito dalšími součástmi se rozumí přílbice s klenotem a překryvadly, případně hodnostní koruna.

Kolem štítu se mohou objevovat i další, už nepovinné součásti. Jsou jimi
řádové dekorace
štítonoši
heslo a pokřik
Pláště , stany


Základní pravidla heraldiky
Pravidlo barvy a kovu
Ve znaku nesmí ležet kov na kovu a barva na barvě. U kožešin je to sporné. Dle některých heraldiků nesmí být kožešina na kožešině, dle jiných je to jedno.
Existují ale i četné vyjímky.
Pravidlo levé a pravé strany
Znaky se popisují z pozice člověka, který drží štít. ( Pravá strana je potom levá a naopak. )
Kresba heraldických figur
Heraldické figury se kreslí vždy schematicky.
Přílbice a klenot
Přílbice sedí pevně na štítě.
Na nakloněném štítě je jen jedna přílbice a hledí směrem naklonění štítu.
Přílbice a klenot hledí vždy stejným směrem.
Přílbice nese jen jeden klenot.
Přílbice
-se přidala někdy na konci 12. století. Postupem času prodělala podobný vývoj jako štít.
Někdy je nazývána také helm.
Přílbice může hledět vpřed, vpravo nebo vlevo. Může být uprostřed horní hrany štítu, nebo na jeho rohu
Přílbice se kreslí převážně v barvě leštěného železa. (jinak stříbrné přílbice používá vyšší šlechta, knížata a králové přílbice zlaté. )Vnitřek přílbice je červený.
Původně byla na štít posazována vždy jen jedna přílbice.
Základní tvary přílbic jsou :
Přílbice hrncová - první přílbice, která se objevuje v heraldice na přelomu dvanáctého a třináctého století.

Přílbice kbelcová - také kbelíková, Užívá se od poloviny třináctého století do jeho konce.

Přílbice kolčí - užívá se od konce čtrnáctého století.

Přílbice turnajská - tato přílba se používá od poloviny patnáctého století.

Klenot - je součástí přílby Byl vytvořen z různých látek, kovů a kůží.
V boji mohl sloužit velmi dobře jako další a zdaleka viditelné rozpoznávací znamení, otázkou je, jak moc zatěžoval již tak těžkou přílbu
Z příleb rytířů mizí ve čtrnáctém století, ale v heraldice přetrvává.
Klenot je v heraldice kreslen plasticky.
Většinou kopíruje figuru ve štítě, ale nemusí tomu tak být vždy.
Klenot směřuje stejným směrem jako přílba i když ani to není pravidlem. ( pokud tomu ale tak je, je nutné to vždy uvést v popisu – blasonu )
Prvními a nejstaršími klenoty byly rohy, parohy a peří. ( bůvolí, volské rohy a jelení parohy, peří pštrosí, paví, kohoutí a orlí křídla. )
Rohy se dále potom zdobily praporky, pavími pery a podobně.
Dále mohou být klenotem také postavy lidí a zvířat.


Koruna – poněkud porušuje předchozí pravidlo, protože může sedět na štítě a přílbice je nad ní.
Koruna je vždy nad symboly řádů a ostatních předmětů, nic ji nesmí překrývat.
Hodnostní koruny - se v českých zemích objevily poprvé v sedmnáctém století, ale ve větším měřítku se používaly od století devatenáctého.
Překryvadla
Překryvadla se kreslí v základních barvách erbu.
Nahoře je barva, dole kov.
Pokud je erb hodně barevný, mohou být jednotlivé strany barevně odlišné.

Překryvadla ( přikrývky, pokrývky, krydla a fafrnochy. )vznikla při křižáckých válkách do Svaté země zcela z praktického důvodu A dlužno říci, že evropští rytíři je nejspíš převzaly od svých nepřátel, aby uchránili své brnění před pálícím sluncem.
Je o barevný pruh látky, upevněné na vrcholu přílby dozadu a do stran.
Způsob kreslení překryvadel je poplatný době a módě, ve které byl erb namalován.
Barvy jsou obvykle totožné s hlavními barvami štítu, barva bývá zvenčí , kov zevnitř.

Helmovní korunka
Nemá význam hodnostní koruny.
Korunky a točenice – slouží k zakrytí spoje mezi přílbou a klenotem.
Točenice jsou svinuté konce překryvadel. Její barvy ( tinktury ) se tedy shodují s tinkturami ( barvami ) překryvadel. Je li tomu jinak, v blasonu erbu je třeba to zmínit.
Korunka na přílbici neoznačuje hodnost nositele erbu, je pouze grafickým prvkem není tedy korunou hodnostní. I její vývoj je poplatný době vzniku erbu.
Řádové dekorace
Nejvýznamější řád je vždy nejblíže erbu.
Řádovou dekoraci smí mít u erbu pouze člen řádu
Štítonoši
Štítonoši musí vždy stát, nesmí se vznášet ve vzduchu.
Uživatelský avatar
mmmichalll
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 118
Registrován: 7/3/2008, 18:09

Příspěvek od mmmichalll »

Šlechtici získávali znaky do svých erbů taky jako odměnu od panovníka symbolizující výjimečné činy.
Například:
Páni z Choustníka získali do erbu žebřík, protože jejich vojáci zdolali pomocí žebříků jako první hradby Milána při tažení Fridricha Barbarossy a českého krále Vladislava.
Uživatelský avatar
Thór
7. Major
7. Major
Příspěvky: 889
Registrován: 7/8/2008, 02:35
Bydliště: Chrudim

Příspěvek od Thór »

jaromír dolanský- nevím jestli se nemýlím, ale mám pocit, že erbovní znamení používaly nejstarší české rody už před rokem 1000. Myslím tím např. Hrabišice,Buzice či Benešovice.
ObrázekObrázek
" Thór "

Kaphar hunnu bhanda marnu ramro
Uživatelský avatar
jaromír dolanský
praporčík
praporčík
Příspěvky: 391
Registrován: 12/10/2006, 14:21
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od jaromír dolanský »

Ano, máš pravdu, různé znaky byly používány již zdaleka dříve. Datování vzniku skutečné heraldiky je složité. Vycházel jsem z názorů obecně přijímaných známými heraldiky a z jejich publikací.
Různé znaky a znamení si samozřejmě malovali válečníci na své štíty již dávno před tím . Nebyly to však o erby tak, jak je chápe heraldika, neboť jejich funkce byla pouze zdobná - dekorativní.
VIVERE SUIS DESIDERIS. PRO SUO HONORE MORI.
Odpovědět

Zpět na „ostatní“