Tak jak jsi to napsala - ten možný scénář pokračování - to vypadá dobře.
Ale teď na Tebe nasměruji první dotaz. Ljubov, první křížová výprava byla vyhlášena v roce 1095. tedy v době kdy křesťansví v blastech Ruska vzkvétalo.
Nenarazilas někdy na informace, které by dokládali podobný pokus nebo výraznější účast ruských knížat a jejich vojáků na na podobném podniku? Já na nic takového nenarazil, ale na druhou stranu když se o to mohli pokusit nestoriáni z Dálného východu proč ne pravoslavní Rusové. Na třetí stranu proč byto dělali když třeba byzantská říše - silná křesťanská země tyto aktivity také nepovažovala za svoje priority.
Ljubov co Ty na to?
Rozkol pravoslavné víry
Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav
Složitý dotaz, doufám jen, že se jejich intenzita nebude stupňovat..
Mám trochu problém s pochopením otázky. Je myšleno účast na první křížové výpravě, na celkovém křižáckém tažení nebo všech velkých "akcích"? Zkusím to vzít nějak celkově.
V roce 1095, kdy byla vyhlášena první křížová výprava s cílem osvobodit Svatou zemi a Byzancii od nevěřících, zažila Rus velkou krizi:
Po smrti knížete Vsevoloda I. roku 1093 se očekávalo, že jeho jediný syn Vladimir vystřídá otce na knížecím stolci, že to bude on, kdo převezme korunu. Když tu se náhle objevil Svjatopolk, syn zavražděného Izjaslava ( Izjaslav I. se dostal k moci tím, že svrhl bratra Česlava a poté byl sesazen dalším bratrem Svjatoslavem. Izjaslavovi pomohli spojenci v zahraničí, vybavili ho posilami a umožnili mu roku 1076 ovládnout Kyjev. O pár dní později vstoupil do vražedné hry čtvrtý bratr, otcův oblíbenec Vsevolod. Smetl veškerý odpor a prohlásil se velikým knížetem. Mezi lety 1077- 1078 se Izjaslav opětovně ujímá vlády. Vytouženého trůnu ho zbavila až smrt.)
Kněží vedení metropolitou však upřednostnili Svjatopolka a přiřkli mu jméno Svjatopolk II. Na nového vládce čekalo mnoho práce, kmen Pečeněhů ohrožoval hranice a napadal blízká sídla. Zahájil proto tažení, zvítězil a oženil se s dcerou jejich náčelníka. Aby předešel vraždění v knížecí rodině, velmi tvrdě trestal své děti a stanovil jim jasná pravidla: už nikdy se podobné nepřístojnosti nebudou opakovat. Krutost vůči příbuzným a chudému lidu zapříčinila roku 1113 povstání v Kyjevě.
Svjatopolka II. nahradil všemi uznávaný Vladimir, jmenovaný na knížete Vladimira II. řečeného Monomach ( jméno Monomach je pravděpodobně odvozené od Vladimirova dědečka, byzantského císaře Konstantina Monomacha nebo se překládá z řečtiny jako "ten, kdo válčí sám").
Po téměř půl století krvavých sporů v Rurikovské rodině nebyla armáda na svatou válku připravena, mnoho bojarů bylo zavražděno v potyčkách, pokladna prázdná a lid hladověl. Proto ani vladař neměl sílu vypravit vojsko za hranice své země, když neměl pevné zázemí doma. Respektive na to ani nepomyslel, mohl si říkat třeba něco takového: "Že na Blízkém východě a v Anatolii stříká krev proudem je sice smutná věc, ale co je mi po tom, když se mě tady snaží otrávit!?"
Nejsem si jistá, ale myslím, že nějaké vojáky do války Byzantinci poslali, když první impulsem k jejímu vyhlášení byla prosba byzantského císaře Alexeje I. Komnéna o pomoc.
Proč se Rusko nijak výrazně neúčastnilo pozdějších vojenských tažení? Na to není lehké odpovědět, napadají mě následující důvody:
1. Vždycky měli dost svých vlastních problémů, nebo si při jejich nedostatku vždy dokázali nějaké jiné vytvořit. Všeobecná závist a touha po moci sžírala všechny společenské vrstvy a vedla k mnoha povstáním.
2. Nebo se nechtěli míchat do záležitostí v Evropě a pomáhat jí, když si položili otázku: Pomohla by Evropa nám a zachránila by nás? Nejspíš ne, jsme pro ni jen sebranka.
3. V Evropě neležela hlavní oblast ruských zájmů, na co by se vláčeli někam do Francie. Zato kdyby měli možnost získat vysněnou Konstantinopol, určitě by okamžitě volali: "do zbraně!"
Shrnu to projevem cara Alexandra III. Alexandroviče: "Evropa musí počkat, když ruský car zrovna loví ryby,". Toto zvolání obletělo svět, mluví za vše.
Ale, myslím, že do obou světových válek byli nasazeni až příliš, minimálně jejich následky byly mnohem horší, než si vůbec dokázali na začátku představit.. Proto jsou teď spíše opatrní, aby se nemuseli deset let vracet tam, kde už jednou byli..
Mám trochu problém s pochopením otázky. Je myšleno účast na první křížové výpravě, na celkovém křižáckém tažení nebo všech velkých "akcích"? Zkusím to vzít nějak celkově.
V roce 1095, kdy byla vyhlášena první křížová výprava s cílem osvobodit Svatou zemi a Byzancii od nevěřících, zažila Rus velkou krizi:
Po smrti knížete Vsevoloda I. roku 1093 se očekávalo, že jeho jediný syn Vladimir vystřídá otce na knížecím stolci, že to bude on, kdo převezme korunu. Když tu se náhle objevil Svjatopolk, syn zavražděného Izjaslava ( Izjaslav I. se dostal k moci tím, že svrhl bratra Česlava a poté byl sesazen dalším bratrem Svjatoslavem. Izjaslavovi pomohli spojenci v zahraničí, vybavili ho posilami a umožnili mu roku 1076 ovládnout Kyjev. O pár dní později vstoupil do vražedné hry čtvrtý bratr, otcův oblíbenec Vsevolod. Smetl veškerý odpor a prohlásil se velikým knížetem. Mezi lety 1077- 1078 se Izjaslav opětovně ujímá vlády. Vytouženého trůnu ho zbavila až smrt.)
Kněží vedení metropolitou však upřednostnili Svjatopolka a přiřkli mu jméno Svjatopolk II. Na nového vládce čekalo mnoho práce, kmen Pečeněhů ohrožoval hranice a napadal blízká sídla. Zahájil proto tažení, zvítězil a oženil se s dcerou jejich náčelníka. Aby předešel vraždění v knížecí rodině, velmi tvrdě trestal své děti a stanovil jim jasná pravidla: už nikdy se podobné nepřístojnosti nebudou opakovat. Krutost vůči příbuzným a chudému lidu zapříčinila roku 1113 povstání v Kyjevě.
Svjatopolka II. nahradil všemi uznávaný Vladimir, jmenovaný na knížete Vladimira II. řečeného Monomach ( jméno Monomach je pravděpodobně odvozené od Vladimirova dědečka, byzantského císaře Konstantina Monomacha nebo se překládá z řečtiny jako "ten, kdo válčí sám").
Po téměř půl století krvavých sporů v Rurikovské rodině nebyla armáda na svatou válku připravena, mnoho bojarů bylo zavražděno v potyčkách, pokladna prázdná a lid hladověl. Proto ani vladař neměl sílu vypravit vojsko za hranice své země, když neměl pevné zázemí doma. Respektive na to ani nepomyslel, mohl si říkat třeba něco takového: "Že na Blízkém východě a v Anatolii stříká krev proudem je sice smutná věc, ale co je mi po tom, když se mě tady snaží otrávit!?"
Nejsem si jistá, ale myslím, že nějaké vojáky do války Byzantinci poslali, když první impulsem k jejímu vyhlášení byla prosba byzantského císaře Alexeje I. Komnéna o pomoc.
Proč se Rusko nijak výrazně neúčastnilo pozdějších vojenských tažení? Na to není lehké odpovědět, napadají mě následující důvody:
1. Vždycky měli dost svých vlastních problémů, nebo si při jejich nedostatku vždy dokázali nějaké jiné vytvořit. Všeobecná závist a touha po moci sžírala všechny společenské vrstvy a vedla k mnoha povstáním.
2. Nebo se nechtěli míchat do záležitostí v Evropě a pomáhat jí, když si položili otázku: Pomohla by Evropa nám a zachránila by nás? Nejspíš ne, jsme pro ni jen sebranka.
3. V Evropě neležela hlavní oblast ruských zájmů, na co by se vláčeli někam do Francie. Zato kdyby měli možnost získat vysněnou Konstantinopol, určitě by okamžitě volali: "do zbraně!"
Shrnu to projevem cara Alexandra III. Alexandroviče: "Evropa musí počkat, když ruský car zrovna loví ryby,". Toto zvolání obletělo svět, mluví za vše.
Ale, myslím, že do obou světových válek byli nasazeni až příliš, minimálně jejich následky byly mnohem horší, než si vůbec dokázali na začátku představit.. Proto jsou teď spíše opatrní, aby se nemuseli deset let vracet tam, kde už jednou byli..
All for our vantage. Then, in God’s name, march.
Every rose grows merry with time.
There’s never a rose grows fairer with time.
Děkuji za vyčerpávající a zajímavou dpověď. Ani mě to moc nemrzí, že se do těch křížových aktivit nezapojili. Alespoň si ušetřili účast na konečném debaklu celého toho mnohaletého snažení.
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
To Ljubov:
Ahoj, trošičku bych poopravil tvoji repliku z 23.11 adresovanou Pátračovi na dotaz ohledně víry Konstantina a Metoděje - odpověděla jsi, že si myslíš, že byli pravoslavní, protože byli řekové ... Pravdou je, že Konstatin s Metodějem nebyli pravoslavní, ale byli křestany Východní Církve. Tehdy totiž ještě byla jedna univerzální křesťanská Církev jednotná a dělila se na starší Východní Církev (která se dále dělila na Řeckou, Byzantskou, Koptskou, Habešskou, Syrskou, Arménskou, Slovanskou církev) a na mladší Západní (latinskou) Církev tvořenou tehdejšími národy západní a části střední Evropy (Němci (Germáni), Španělé, Italové, atd ...). Obě tyto součásti tehdy jednotné Církve odlišoval "ritus" čili způsob slavení Bohoslužby, ale hlavně se obě Církve lišily mentalitou - teologickým a filosofickým pohledem na problematiku křesťanského náboženství. Přední světový znalec Východního křesťanství, český kardinál Tomáš Špidlík to říká lapidárně: "Lidé na Západě hledají především příčinu každé věci, "causa efficiens", zatímco Východňané se se soustředují na příčinu exemplární, tj. hledají ve všem dění především jejich význam smysl ..." V době kdy v Čechách a na Moravě působili dva solunští bratři Konstatin (v překladech se užívá Cyril nebo také Kirill) a Metoděj byla Církev ještě jednotná a Konstatin při své pouti z Čech do Říma k tehdejšímu papeži byl z čisté nevraživosti proti působení Východních křesťanů v Českých zemích na dlouhý čas vězněn jedním německým biskupem. Ten ho propustil až na přímý rozkaz Papeže a pod hrozbou exkomunikace. Konstatin se tedy nakonec k Papeži dostal, ale byl po dlouhém věznění těžce nemocen. Navíc byl svědkem toho, jak po tisíciletí plodného soužití Východní a Západní Církve dochází díky osobním nevraživostem k narůstání rozporů mezi Východní a Západní hierarchii. Protože tušil, kde to asi skončí a tak 14. února 869 v Římě zemřel - je pochován v kryptě baziliky svatého Klimenta. Za nějakou dobu došlo k rozpadu dosud jednotné Církve na Východní (Ortodoxní neboli Pravoslavnou) Církev a na Západní (latinskou - katolickou, všeobecnou) Církev) kvůli formálnímu teologickému sporu o filioque ( http://www.katolikrevue.cz/traditio_ori ... lioque.htm )
Někomu se to možná bude zdát jako malicherné slovíčkaření ale je třeba poznat celou historii všech náboženství (hindiusmus i islám) a to včetně těch ateistických (marxismus, stalinismus), protože kvůli slovíčkům padaly celé říše a hynuly statisíce lidí ... Dík Ljubov za informace, protože teprve od Tebe jsem se dozvěděl, že Konstatin byl vyslán byzantským Císařem do chazarské říše jako posel - do této chvíle jsem myslel, že oba státy byly v nepřátelství. Jinak část chazarů dodnes žije jako národnostní menšina v Afganistánu a Chazary je i prý část Židů (Aškenáziové) kteří přišli do Izraele především z Ruska (je to ten pověstný ztracený 13 kmen Artura Koestlera - název jeho knihy)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Chazarsk%C ... %AD%C5%A1e
Někomu se to možná bude zdát jako malicherné slovíčkaření ale je třeba poznat celou historii všech náboženství (hindiusmus i islám) a to včetně těch ateistických (marxismus, stalinismus), protože kvůli slovíčkům padaly celé říše a hynuly statisíce lidí ... Dík Ljubov za informace, protože teprve od Tebe jsem se dozvěděl, že Konstatin byl vyslán byzantským Císařem do chazarské říše jako posel - do této chvíle jsem myslel, že oba státy byly v nepřátelství. Jinak část chazarů dodnes žije jako národnostní menšina v Afganistánu a Chazary je i prý část Židů (Aškenáziové) kteří přišli do Izraele především z Ruska (je to ten pověstný ztracený 13 kmen Artura Koestlera - název jeho knihy)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Chazarsk%C ... %AD%C5%A1e
Lidstvo dává veškerou svoji moudrost do knih a proto samo zůstává blbé.
-
Alchymista
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 4883
- Registrován: 25/2/2007, 04:00
K chazarom jedna pripomienka - vyznávali judaizmus, ale nie sú židia pôvodom. K judaizmu sa dostali celkom zaujímavým spôsobom - ich chán niekedy po roku 700 n.l. sa z mne nejasných dôvodov rozhodol, že príjme "monoteistické" náboženstvo a pozval kresťanských, muslimských a židovských mudrcov, aby mu vyložili svoje vierovyznania. V tomto zápolení z pohľadu chána zvíťazil judaizmus, pretože podľa výkladov rabínov sa s ich bohom vždy dalo nejak "dohodnúť" v dodržiavaní náboženských prikázaní.
K neúčasti ruských bojovníkov na krížových výpravách (12. storočie) - v tom čase sa tiež už začínal prejavovať rozkol medzi západným - katolíckym kresťanstvom a pravoslávím. Krížové výpravy boli vyhlásené pápežom, ktorý však pre pravoslávnych už nebol najvyššou kresťanskou autoritou.
Jedným z dôvodov krížových výprav bol aj "nadbytok" rytierov - možnosti odmeňovať šľachticov za vojenské a iné služby panovníkovi pozemkovou držbou už boli vyčerpané, v dôsledku značného počtu šľachtických potomkov s právom dediť začínalo dochádzať k rozdrobovaniu pozemkovej držby. To však bolo nežiadúce, preto v niektorých krajinách zavádzali systém, v ktorom hlavnú časť majetku dedil najstarší syn - výsledkom ale bolo množstvo mladších potomkov - "nemajetných" rytierov, ktorý nemali ani pozemky, ani úrady, len tituly a v podstate ani šancu jedno alebo druhé získať inak ako vo vojne.
K neúčasti ruských bojovníkov na krížových výpravách (12. storočie) - v tom čase sa tiež už začínal prejavovať rozkol medzi západným - katolíckym kresťanstvom a pravoslávím. Krížové výpravy boli vyhlásené pápežom, ktorý však pre pravoslávnych už nebol najvyššou kresťanskou autoritou.
Jedným z dôvodov krížových výprav bol aj "nadbytok" rytierov - možnosti odmeňovať šľachticov za vojenské a iné služby panovníkovi pozemkovou držbou už boli vyčerpané, v dôsledku značného počtu šľachtických potomkov s právom dediť začínalo dochádzať k rozdrobovaniu pozemkovej držby. To však bolo nežiadúce, preto v niektorých krajinách zavádzali systém, v ktorom hlavnú časť majetku dedil najstarší syn - výsledkom ale bolo množstvo mladších potomkov - "nemajetných" rytierov, ktorý nemali ani pozemky, ani úrady, len tituly a v podstate ani šancu jedno alebo druhé získať inak ako vo vojne.
Kutuzov: Také mě to později napadlo, že jsem napsala úplný nesmysl a chtěla jsem to nějak vyretušovat. Protože jak se tak na to dívám, dalo by se z toho vyvodit, jak je možné, že Rusové přijali pravoslaví, když k rozdělení církví došlo až roku 1054 během Velkého schizmatu. Přitom pravoslaví se postupně vyvíjelo od 1. století. Zapomněla jsem na spoustu důležitých věcí, něco jsem opravila o čtyři dny později.
Snad jsem nenapsala více podobných nesrovnalostí.
Jen musím protestovat, s tím, že Konstantin s Metodějem navštívili Chazarskou říši během křesťanské misie, přišel kolega Pátrač. Díky tedy patří jemu.
Chazarové udržovali s Byzantskou říši naopak velmi přátelské vztahy, například se dohodli, že uzavřou spojenectví proti Arabům. Pro oba státy představovala velké nebezpečí nově vznikající Kyjevská Rus, která přispěla k dalšímu prohloubení vztahů. Rusové podporovaní Varjagy zaútočili roku 860 na Konstantinopol a hrozilo vypuknutí války, byzantský císař se proto rozhodl vyslat ke spojencům křesťanskou misii, aby posílil vzájemné vazby, jež by přijetí křesťanství ještě umocnilo.
Alchymista: Nechápu, proč mě vždy napadají složité definice, když se to dá vyjádřit takto jasně a srozumitelně. Děkuji, zvlášť za druhý odstavec.
Můžu jen dodat: Ano nejsou původem Židé, patří mezi Turkické národy.
Snad nám, alespoň mně jistě, kolega Pátrač ve svém díle objasní tuto problematiku
Snad jsem nenapsala více podobných nesrovnalostí.
Jen musím protestovat, s tím, že Konstantin s Metodějem navštívili Chazarskou říši během křesťanské misie, přišel kolega Pátrač. Díky tedy patří jemu.
Chazarové udržovali s Byzantskou říši naopak velmi přátelské vztahy, například se dohodli, že uzavřou spojenectví proti Arabům. Pro oba státy představovala velké nebezpečí nově vznikající Kyjevská Rus, která přispěla k dalšímu prohloubení vztahů. Rusové podporovaní Varjagy zaútočili roku 860 na Konstantinopol a hrozilo vypuknutí války, byzantský císař se proto rozhodl vyslat ke spojencům křesťanskou misii, aby posílil vzájemné vazby, jež by přijetí křesťanství ještě umocnilo.
Alchymista: Nechápu, proč mě vždy napadají složité definice, když se to dá vyjádřit takto jasně a srozumitelně. Děkuji, zvlášť za druhý odstavec.
Můžu jen dodat: Ano nejsou původem Židé, patří mezi Turkické národy.
Snad nám, alespoň mně jistě, kolega Pátrač ve svém díle objasní tuto problematiku
All for our vantage. Then, in God’s name, march.
Every rose grows merry with time.
There’s never a rose grows fairer with time.
Alchymista - o tom zavedení Judaismu v chazarské říši jsem věděl a je to velmi zajímavý přístup. Jehovu nakonec vzali jako státní náboženství proto, že jim připadal když to řeknu normálně jako bůh nejlidštější.
Trval na zásadách - Desateru, ale nebyl proti násilnému řešení, pokud bylo na místě - Oko za oko, zub za zub. Měli pocit že tento bůh dává lidem šanci.
Na druhou stranu dokázali ve své říši tolerovat jiná mono- i poly- teistiská nábožensství, pokud se neprosazovala nad jiné. Když se objevily arabské kmeny a a chtěli šířit silou islám, do té doby tolerovaný, chazarská říše šla do dlouhé a vlastně nikdy nerozhodnuté války.
Je ale fakt, že přes ni se islám na sever do oblastí budoucího Ruska a na západ tedy do střední Evropy nedostal - jeho šíření tímto směrem zastavili. I díky jejich boji se tak v těchto oblastech mohlo upevnit a natrvalo usadit křesťanství v jakékoliv podobě.
To co píšeš o nadbytku šlechticů v Evropě je tak jak píšeš. Podobné tendence jsem vypozoroval i u kmenů ve Velké stepi - mnoho válečníků bojujících v řadách Mongolů tak dělalo proto, že jiným způsobem nemohli získat postavení a mejetek aby se mohli usadit a založit vlastní rodiny. Tak v jejich řadách bojovali příslušníci desitek národů.
Velmi zajímavé věci pane kolego.Děkuji.
Trval na zásadách - Desateru, ale nebyl proti násilnému řešení, pokud bylo na místě - Oko za oko, zub za zub. Měli pocit že tento bůh dává lidem šanci.
Na druhou stranu dokázali ve své říši tolerovat jiná mono- i poly- teistiská nábožensství, pokud se neprosazovala nad jiné. Když se objevily arabské kmeny a a chtěli šířit silou islám, do té doby tolerovaný, chazarská říše šla do dlouhé a vlastně nikdy nerozhodnuté války.
Je ale fakt, že přes ni se islám na sever do oblastí budoucího Ruska a na západ tedy do střední Evropy nedostal - jeho šíření tímto směrem zastavili. I díky jejich boji se tak v těchto oblastech mohlo upevnit a natrvalo usadit křesťanství v jakékoliv podobě.
To co píšeš o nadbytku šlechticů v Evropě je tak jak píšeš. Podobné tendence jsem vypozoroval i u kmenů ve Velké stepi - mnoho válečníků bojujících v řadách Mongolů tak dělalo proto, že jiným způsobem nemohli získat postavení a mejetek aby se mohli usadit a založit vlastní rodiny. Tak v jejich řadách bojovali příslušníci desitek národů.
Velmi zajímavé věci pane kolego.Děkuji.
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Ale panové, trocha tolerance by nebylo ... ?
... psal jsem to hodně pozdě a měl jsem toho za celý den docela dost, takže pravda, moje vyjadřování je v té pasáži poněkud kostrbaté ... ! Tou větou jsem chtěl pouze říci, že Konstatin byl velmi prozíravý muž, filosof, národností Řek (z byzantského prostředí měl s intrikami velké zkušenosti) a k tomu spoločensky významný člověk a měl tedy dobré konexe a informace. Na první pohled mu bylo jasné kam ta situace okolo věroučného sporu povede. Nakonec to nebylo v dějinách křesťanství poprvé. Do té doby si tehdejší Církev užila s nestoriány, ariány (v jednu doby měli v Církvi převahu)
, gnostiky, monofyzity a spoustou dalších a vždy byla ve hře uražená pýcha, mocenské a osobní zájmy. Vědomí toho co Církev čeká, ještě více podlomilo Konstatinovo zdraví takže v udaném datu v Římě zemřel.
, gnostiky, monofyzity a spoustou dalších a vždy byla ve hře uražená pýcha, mocenské a osobní zájmy. Vědomí toho co Církev čeká, ještě více podlomilo Konstatinovo zdraví takže v udaném datu v Římě zemřel.
Lidstvo dává veškerou svoji moudrost do knih a proto samo zůstává blbé.
Není potřeba se omlouvat. Bylo to tak jak píšete Vaše Blahorodí Goleniščeve Kutuzove. Možná by vývoj církve bez toho dlouhodobého věznění jednoho z bratrů vypadal jinak. A možná také ne. Ať tak nebo tak, pro naši zemi sehráli naprosto nezastupitelnou roli a jejich místo v naší histori je více než čestné.
To že navíc pro křesťanskpou víru pracovali i jinde je dokonce vyzdihuje ještě výše. Znamená to, že měli v tehdejší tvrdé době ulohu nadevše významnou - dokázali pomáhat celým národům a státům.
Jak by se takoví emisaři s jejich pověstí a schopnostmi hodili i dnes. Třeba na Středním východě.
To že navíc pro křesťanskpou víru pracovali i jinde je dokonce vyzdihuje ještě výše. Znamená to, že měli v tehdejší tvrdé době ulohu nadevše významnou - dokázali pomáhat celým národům a státům.
Jak by se takoví emisaři s jejich pověstí a schopnostmi hodili i dnes. Třeba na Středním východě.
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Protože považuji za povinnost napravit svou rádobyvtipnou poznámku věcným přispěním k diskuzi uvádím toto:
Kutuzov napsal:
"Konstatin (v překladech se užívá Cyril nebo také Kirill) a Metoděj byla Církev ještě jednotná a Konstatin při své pouti z Čech do Říma k tehdejšímu papeži byl ... na dlouhý čas vězněn jedním německým biskupem. Ten ho propustil až na přímý rozkaz Papeže
Konstatin se tedy nakonec k Papeži dostal, ale byl po dlouhém věznění těžce nemocen. Navíc byl svědkem toho, jak po tisíciletí plodného soužití Východní a Západní Církve dochází díky osobním nevraživostem k narůstání rozporů mezi Východní a Západní hierarchii. Protože tušil, kde to asi skončí a tak 14. února 869 v Římě zemřel - je pochován v kryptě baziliky svatého Klimenta."
Podle mých informací byli ale do Říma pozváni oba bratři (tedy Konstantin i Metoděj) papežem Mikulášem I. Dostavili se v r. 868 kdy byl už papežem Hadrián II. Cesta proběhla bez zvláštních potíží (tedy věznění). Porady se protáhly až do r. 869. K tomu přispělo i Konstantinovo onemocnění. Když vycítil, že se už asi neuzdraví přijal jméno Cyril a po 50 dnech zemřel.
Tolik k Cyrilovi. Konstantin bylo tedy jeho dřívější jméno a nebyl vězněn.
Metoděj se vrátil na Moravu na podzim r. 870. Zde již po Rostislavovi našel Svatopluka obklopeného německým duchovenstvem, které ho zajalo a poslalo do Německa. Zde ho soud před shromážděním biskupů odsoudil do žaláře. Lazarovi, který byl učedníkem Metoděje, se podařilo r. 873 o tom podat zprávu do Říma. Zde byl už papežem Jan VIII. Ten byl dotčen, že se němečtí biskupové postavili proti rozhodnutí papežské stolice a přikázal německým biskupům Metoděje propustit. Ten se vrátil na Moravu a konal bohoslužby dále.
Vězněn byl tedy Metoděj (v r. 873), nepokračoval do Říma a zemřel až v r. 885.
Kutuzov napsal:
"Konstatin (v překladech se užívá Cyril nebo také Kirill) a Metoděj byla Církev ještě jednotná a Konstatin při své pouti z Čech do Říma k tehdejšímu papeži byl ... na dlouhý čas vězněn jedním německým biskupem. Ten ho propustil až na přímý rozkaz Papeže
Konstatin se tedy nakonec k Papeži dostal, ale byl po dlouhém věznění těžce nemocen. Navíc byl svědkem toho, jak po tisíciletí plodného soužití Východní a Západní Církve dochází díky osobním nevraživostem k narůstání rozporů mezi Východní a Západní hierarchii. Protože tušil, kde to asi skončí a tak 14. února 869 v Římě zemřel - je pochován v kryptě baziliky svatého Klimenta."
Podle mých informací byli ale do Říma pozváni oba bratři (tedy Konstantin i Metoděj) papežem Mikulášem I. Dostavili se v r. 868 kdy byl už papežem Hadrián II. Cesta proběhla bez zvláštních potíží (tedy věznění). Porady se protáhly až do r. 869. K tomu přispělo i Konstantinovo onemocnění. Když vycítil, že se už asi neuzdraví přijal jméno Cyril a po 50 dnech zemřel.
Tolik k Cyrilovi. Konstantin bylo tedy jeho dřívější jméno a nebyl vězněn.
Metoděj se vrátil na Moravu na podzim r. 870. Zde již po Rostislavovi našel Svatopluka obklopeného německým duchovenstvem, které ho zajalo a poslalo do Německa. Zde ho soud před shromážděním biskupů odsoudil do žaláře. Lazarovi, který byl učedníkem Metoděje, se podařilo r. 873 o tom podat zprávu do Říma. Zde byl už papežem Jan VIII. Ten byl dotčen, že se němečtí biskupové postavili proti rozhodnutí papežské stolice a přikázal německým biskupům Metoděje propustit. Ten se vrátil na Moravu a konal bohoslužby dále.
Vězněn byl tedy Metoděj (v r. 873), nepokračoval do Říma a zemřel až v r. 885.
Na mojí poznámku "nevědí kde mají hranice" se kolega skelet vyjádřil (ale ne přímo na mne) uštěpačnou pozn. "Přišlo mi to od něj jako rádoby inteligentní pokus si do tebe a Ruska kopnout."
Ale zas už čtu:
Členové ruské expedice, která minulý týden dosáhla dna oceánu pod severním pólem, se dnes triumfálně vrátili do Moskvy. Po přistání na letišti Vnukovo se ohradili proti kritickým hlasům ze zahraničí. "Arktida vždycky byla ruská a ruská zůstane,"..."Jsme šťastní, že jsme umístili ruskou vlajku na dno oceánu, kde před námi ještě nikdo nikdy nebyl, a je mi úplně jedno, co si o tom myslí lidé ze zahraničí," pronesl vedoucí výpravy, polárník a místopředseda dolní komory ruského parlamentu Artur Čilingarov. (napsáno 7.8.07)
A zas ty polární expedice...
Ale zas už čtu:
Členové ruské expedice, která minulý týden dosáhla dna oceánu pod severním pólem, se dnes triumfálně vrátili do Moskvy. Po přistání na letišti Vnukovo se ohradili proti kritickým hlasům ze zahraničí. "Arktida vždycky byla ruská a ruská zůstane,"..."Jsme šťastní, že jsme umístili ruskou vlajku na dno oceánu, kde před námi ještě nikdo nikdy nebyl, a je mi úplně jedno, co si o tom myslí lidé ze zahraničí," pronesl vedoucí výpravy, polárník a místopředseda dolní komory ruského parlamentu Artur Čilingarov. (napsáno 7.8.07)
A zas ty polární expedice...
