Anglie - Bounty

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Anglie - Bounty

Příspěvek od kacermiroslav »

BOUNTY - vojenská dopravní loď
Anglie
1787

Obrázek
Vyobrazení z roku 1790 - vysazování kapitána a jeho společníků z Bounty
V 18.století byla Anglie nucena řešit problém výživy množství černých otroků pracujících na plantážích v anglických državách v Západní Indii a na Jamajce. Britské úřady si vzpomněly, že kapitán James Cook nalezl na Tahiti chlebovník, strom z rodu Artocarpus, jehož bohatě škrobnaté plody stačily Tahiťanům k nasycení. Proč tedy sazenice tohoto stromu nevysadit také na Jamajce?

Admiralita se rozhodla tuto myšlenku uskutečnit. Zakoupila nevelkou obchodní loď Bethia o nosnosti 215 tun a dala ji upravit pro převoz sazenic. Část ložného prostoru byla zařízena jako skleník, také v kajutách na zádi měly být umístěny stovky květináčů se sazenicemi. Loď byla přejmenována na Bounty (Štědrost) a jejim velitelem jmenován kapitánporučík William Bligh. V té době mu bylo teprve 33 let, ale byl již zkušeným námořníkem, který dobře znal jak Tahiti, tak i Jamaiku. Posádku Bounty tvořilo včetně kapitána a důstojníků 45 mužů.

Dne 28.listopadu 1787 vyplula Bounty z přístavu Spithead a zamířila napříč Atlantikem k Hornovu mysu. Tam se však dostala do bouře a téměř měsíc zápasila vyčerpaná posádka s ledovými protivětry. Nakonec nařídil kapitán Bligh obrátit loď a plout k mysu Dobré naděje. Tam výprava zůstala 28 dní, aby mohly být opraveny všechny škody, způsobené bouřemi. Potom Bounty vyplula k jižnímu pobřeží dosud neprobádaného Nového Holandska (dnes je to Austrálie) a dne 26.října 1788 spustila kotvy v zátoce Matavai na Tahiti. Jelikož v tomto ročním období nebylo možné chlebovníky přesadit, byla loď nucena na Tahiti zůstat a to až do 4. dubna 1789. V březnu příštího roku bylo konečně na Bounty naloženo 1.015 květináčů se sazenicemi a 4.dubna opustila Tahiti. Ale tyto sazenice se nikdy na Jamajku nikdy nedostaly.

Posádka na Tahiti prožívala spokojené chvíle mezi přívětivými domorodci teď se zármutkem opouštěli ostrov, až marnotratně překypující štědrostí. Neradu se loučili se svými „vahine“ a „tyo“ – domorodými ženami a přáteli. Odjížděli bez naděje, že se ještě někdy vrátí. Stesk po ztraceném ráji dal nový směr příštím událostem.

Kapitán Bligh byl nesporně vynikající mořeplavec, méně výborné to však bylo s jeho povahou. Snadno propadl nepříčetné zlosti, k posádce včetně důstojníků se choval urážlivě a povýšeně. Nejhorší však byly tělesné tresty. Trest bitím se na anglických lodích používal, měl však být trestem výjimečným. Bligh však byl na udělování tělesných trestů až příliš štědrý. Běžná „sazba“ byla dvanáct ran. Také při pobytu na Tahiti dal několik mužů zbičovat před zraky posádky i užaslých a vyděšených domorodců.

Teď byla posádka zatrpklá a s lítostí vzpomínala ba Tahiti. Mnozí by se tam rádi vrátili. Když Bounty, doplula k souostroví Tonga, dostoupilo napětí vrcholu. Na lodi vypukla vzpoura. První kormidelník Christian pod záminkou, že jde pro mušketu, aby zabil žraloka, který se objevil nedaleko lodi. Sešel do podpalubí a otevřel truhlu se zbraněmi. Vzbouřenci se v mžiku ozbrojili a nenáviděného kapitána zajali. Bligh a dalších 18 mužů, kteří mu zůstali věrni nebo nevěděli, na kterou stranu se přidat, byli vsazeni do člunu. Na cestu dostali trochu zásob, čtyři kordy, sextant a námořní tabulky. A Bligh znovu osvědčil své vynikající mořeplavecké schopnosti, neboť pomoci sextantu a tabulek dokázal dovést sedmimetrový člun po cestě dlouhé 3.600 námořních mil (téměř 6.700 km) až k ostrovu Timor, odkud se na holandských lodích dostal spolu s téměř všemi do Anglie.

Za vzbouřenci z Bounty byla Anglie vyslána fregata Pandora a Duke a loď Bruncvik. Bounty zatím doplula na ostrov Toubouai. Časem však mezi posádkou vznikly neshody o dalších cílech. Zatímco část se usadila trvale na Tahiti (ti pak byli fregatou Pandora dostiženi, odvezeni do Anglie a souzeni), ostatní se spolu s několika domorodýmu muži a ženami vydali znovu na širé moře. Od té doby o nich nikdo neslyšel. Až teprve roku 1808 přistáli u jednoho ostrůvku, nazývaného domorodci Mata-kite-rangi (Evropané jej překřtili na Pitcairn), američtí lovci tuleňů a velryb a na lezli zde domorodce, kteří je přivítali anglicky. Byli to potomci vzbouřenců z Bounty. V té době byl naživu už jen poslední ze vzbouřenců. Tak se svět dozvěděl i konec příběhu. Bounty byla po připlutí na Pitcairn vzbouřenci spálena. Zachovala se z ní jen kotva, která se dodnes uchovává v tamějším městě Adamstownu. Potomci vzbouřenců a Tahiťanů, kteří se k nim přidali, žijí na ostrově dodnes.

Popis plavidla
Bounty byla dlouhá na palubě 27,5 m, široká 7,3 m, vysoká od kýlu po horní palubu 5,9 m. V jiných pramenech se však tyto údaje o velikosti různí. Ponořena část trupu byla pobyta měděnými deskami na ochranu proti mořským červům. Široká příď byla zakončena galionem (klounem). Zahraniční prameny uvádějí, že galion byl ozdoben figurou Amazonky v modrém oděvu a s bílým třírohým kloboukem. Avšak roku 1773 vyšlo v Anglii nařízení, přikazující odstranit z lodi všechny dřevěné figuríny, a výzdoba galionu se omezila na vyřezávaný královský znak, někdy podpíraný malými postavičkami.

Novodobá rekonstrukce Bounty, zhotovena ve třicátých letech v „životní velikosti“ pro film Vzpoura na lodi Bounty, byla rovněž ozdobena jen znakem, jak je patrné ze snímku z tohoto filmu. Pro úplnost je však nutno dodat, že shora zmíněné nařízení nebylo dodržováno dlouho, protože v následujících desetiletích se na anglických lodích znovu objevily galiony bohatě ozdobené pestře malovanými figurami.

Na palubě byly na přídi po stranách dva šikmé kotevní trámy na zvedání kotev, že předním stěžněm byl vchod do podpalubí. Vedle předního stěžně na pravoboku vyčníval černý komín od kamen lodní kuchyně. Mezi předním a hlavním stěžněm stály tři čluny, na největším z nich Bligh a jeho druhové opustili loď. Za hlavním stěžněm byl vchod do zadní části lodi a vratidlo. Za třetím stěžněm stál kormidelní stojan s kolem a lanovými převody k páce kormidla, která vyčnívá na zádi. Bounty byla vyzbrojena čtyřmi děly a deseti falkonetami. Kotvy byly černé. Zrcadlo (zadní část trupu, tvořící stěnu kolmou k bokům) byla rekonstruována podle nejstaršího známého vyobrazení od anglického malíře R.Dodda. Autor vyobrazení měl asi možnost seznámit se s podrobnostmi od navrátivších se účastníků. Na zrcadle jsou místo lodních luceren dva velké květináče se sazenicemi.

TTD Bounty
----------------------------------------------------------------------------------------------
* Typ plavidla: fregata (trojstěžník)
* Délka: 27,5 m (na palubě)
* Šířka: 7,3 m
* Výtlak: 215 t
* Výzbroj: 10x poziční děla, 4x těžká děla umístěna na lafetách
* Posádka: 45 mužů



Filmová zpracování tématiky
· Vzpoura na lodi Bounty (Mutiny on the Bounty), USA 1935, Režie: Frank Lloyd, Hrají: Charles Laughton (William Bligh), Clark Gable (Fletcher Christian), Franchot Tone, Herbert Mundin, Eddie Quillan
· Vzpoura na Bounty (Mutiny on the Bounty), USA 1962, Režie: Carol Reed, Lewis Milestone, Hrají: Marlon Brando (Fletcher Christian), Trevor Howard (William Bligh), Richard Harris, Hugh Griffith
· Bounty (The Bounty), Velká Británie, USA 1984, Režie: Roger Donaldson, Hrají: Mel Gibson (Fletcher Christian), Anthony Hopkins (William Bligh), Laurence Olivier, Edward Fox, Daniel Day-Lewis



Zdroje:
Časopis ABC – Přemysl Kubela – rok 198?
www.wikipedia.org
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Mantra
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1018
Registrován: 19/2/2008, 08:57
Bydliště: Platan

Příspěvek od Mantra »

Neví se náhodou kolik jich z těch 18 na člunu přežilo? Přeci jen je to docela kus cesty.
Obrázek
"Will screw them hard, fast, and in an elegant manner."
Major General Haim Bar-Lev 1967
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Tak kupodivu až na jednoho, všichni na člunu přežili. Po 41 denní plavbě přistál 7 metrový člun pod Blighovým vedením na Timoru (ostrov Tofua, kde však byli napadeni domorodci a jeden námořník z posádky člunu byl domorodci zabit. Ironií osudu bylo však to, že po svém zachránění, několik členů posádky zemželo na nemoci (zřejmě malárie) zatímco čekali v přístavu na loď do Anglie.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17687
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Příspěvek od skelet »

Napadá mě kacířská myšlenka .. neudělali si na tom člunu hodokvas?
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Tak hodokvas si tak maximálně udělali domorodci z toho jednoho Blighova námořníka na ostrově Tofua.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17687
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Příspěvek od skelet »

jen jestli to na ně chudáky nesvedli... Hlad je svině :)
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4070
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Anglie - Bounty

Příspěvek od jarl »

Historii vzpoury na Bounty nedávno v knize Vzbouřenci a ztroskotanci pěkně zpracoval Václav Králíček. Čtenář se tu dozví nejenom popis nešťastně zakončené výpravy Bounty, ale i životopisy a osudy hlavních aktérů vzpoury a spoustu zajímavostí. Jako příklad uvedu její celý název znějící HMAV Bounty, přičemž zkratka HMAV znamená His Majesty´s Armed Vessel (Ozbrojená loď Jeho Veličenstva). Původně se jednalo o uhelnou loď Bethia, kterou Admiralita odkoupila za 1950 liber šterlinků a do její přestavby investovala dalších 4456 liber.

Obrázek
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Odpovědět

Zpět na „ostatní“