Bitva na Kulikovském poli (1380) v dobových záznamech

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Bitva na Kulikovském poli (1380) v dobových záznamech

Příspěvek od kacermiroslav »

Historické dokumenty


Bitva na Kulikovském poli
rok 1380
Rusko



Tataři táhnou po obou březích řeky Neprjadvy… Tatarů je mnoho a nemají místo, kde by se rozvinuli. Zlotřilý chán Mamaj vyjel… na vyvýšené místo, aby viděl lidské krveprolití… Srazila se obě vojska a statečně se bila nejen zbraněmi, nýbrž jeden o druhého se zraňovali, umírali pod koňskými kopyty, dusili se ve velké tlačenici, jelikož se na Kulikovském poli nemohli směstnat: prostor mezi Donem a Neprjadvou je těsný… Od jiskření mečů jako by sršely blesky… Nebylo možno uzřít strašnou hodinu smrti: kolik tisíc božích tvorů umírá během jedné hodiny, v okamžení…

Když potom nastala šestá hodina (boje), začali Tataři naše přemáhat… Byl zraněn sám veliký kníže, vzdálil se od vojska i z bitvy a sestoupil z koně, neboť nemohl bojovat… Kníže Vladimír Andrejevič (v záloze) nemohl snášet déle porážku i pravil Dmitriji Volyňskému: „Neštěstí je veliké, bratře, k čemu je naše vyčkávání…komu budeme pomáhat?“ Dmitrij mu řekl: „Veliké je neštěstí kníže, ale ještě nepřišla naše hodina; každý kdo předčasně začíná, přináší sobě neštěstí. Vyčkáváme ještě chvíli… „Těžko je patřit bojarským dětem, jak jsou pobíjeni lide jejich vojska… A přišla osmá hodina a náhle za jejich zády zavál jižní vítr. Volyňský křik mocným hlasem: „Hodina udeřila, náš čas nastal“… Naráz vyjeli, jako když odpočatí sokoli zaútočí na husí hejna… Tataři to uviděli a vykřikli: „Běda nám, opět nás Rusové přelstili; s námi se bili slabší lidé, avšak silní zůstali bez úhony“. A obrátili se Tataři, dali se na útěk a prchali…

Kníže Vladimír Andrejevič stanul nad tatarskými mrtvolami pod černým praporem, nenašel však ve vojsku svého bratrance, velikého knížete Dmitrije Ivanoviče. (…) Pravila litevská knížata: „My se domníváme, že je živ, ale těžce raněn, možná že leží mezi mrtvolami“. A jiný řekl: „Já jsem k páté hodině viděl, jak se statečně bil se čtyřmi Tatry, bylo mu velmi těžko.“ (…) Snaživí vojáci se rozjeli po velkém bojišti. Jedni pak našli Michajla Brenka (a druzí knížete Běloozerského) a považovali ho za velikého knížete… Někteří rekové zamářili vpravo do doubravy… Když poněkud poodjeli z bojiště, našli velikého knížete těžce raněného, odpočívajícího pod břízou… A přivedli mu mírného koně a on nasedl a vyjel na bojiště. (…) Řekl: „Spočítejte, bratři, kolik vojvodů a kolik lidí nám schází“. Moskevský bojar Michajl na to pravil: „Ztratili jsme (celkem přes 420) bojarů a od zlotřilého chána Mamaje zahynulo z naší družiny 250.000 a zůstalo pouze 50.000. Tatarů bylo pobito 400.000 a mrtvoly zabitých leží na 40 verst na obou stranách“.



Zdroje:
Evropa do roku 1914, Historie v dokumentech – Jan Kvirenc – Dialog 2005

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ruská knížectví se po celá dlouhá desetiletí snažila zbavit se tatarské nadvlády, konkrétně pak Zlaté hordy. Na počátku tohoto osvobozeneckého boje ruských bojarů bylo vítězství moskevského velkoknížete Dimitrije (1359-1389), který po vítězné bitvě u ústí řeky Neprjadvy u Donu obdržel přízvisko Dmitrij Donský. Dalším důležitým vítězstvím ruských knížat pak byla bitva na Kulikovském poli v roce 1380, který podrobně popisují dobové ruské zdroje.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Ljubov
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 851
Registrován: 13/7/2008, 17:17
Bydliště: Udmurtsko

Příspěvek od Ljubov »

Mohla bych se zeptat, kdy proběhla ta bitva u ústí řeky Něprjadvy? Nikdy jsem o ní neslyšela a na Googlu jsem o ní žádnou zmínku nenašla. Domnívám se, že se jedná pouze o jiný název bitvy na Kulikovském poli, jež se nachází mezi řekami Něprjadva a Krasivaja Meča, které se nedaleko bojiště vlévají do Donu.
Obrázek
All for our vantage. Then, in God’s name, march.
Every rose grows merry with time.
There’s never a rose grows fairer with time.

Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Přesně tak...trefila jsi hřebíček na hlavičku. Možná časem přidám i článek o této bitvě, ale zamlouvat si jej nebudu. Třeba mě někdo předběhne a tím mi "odlehčí":-)
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Ljubov
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 851
Registrován: 13/7/2008, 17:17
Bydliště: Udmurtsko

Příspěvek od Ljubov »

Díky, teď v tom mám zcela jasno. Říkala jsem si, že by to měla být ta samá bitva, když podle ní získal Dmitrij své přízvisko "Donský". A ono to tak nakonec doopravdy bylo.
Popis bitvy na Kulikovském poli by byl určitě velmi zajímavý, kdybych uměla popisovat bitvu, něco bych sepsala. V mém podání to bohužel vždycky vypadá jako sci-fi. Jestli by ses do toho pustil, bylo by to fajn :)
Obrázek
All for our vantage. Then, in God’s name, march.
Every rose grows merry with time.
There’s never a rose grows fairer with time.

Odpovědět

Zpět na „ostatní“