PALBA.CZ

No a jak to souvisí se schopností nebo neschopností válčit? Ostatně - nebyly náhodou - například Langobardi - společnost válečníků/bojovníků?

Tedy úpadek militárních věd ve středověku? Proboha kde jste na to přišli, kolegové? Středověký oddíl vojska by zcela jistě mocně nacuchal pírka stejně početnému, nebo i početnějšímu oddílu římskému! Proč? Protože technologie! Nebudu spekulovat o tom, zda by například falanga ustála nástup v oceli zakutých rytířů na těžkých koních. Ale obstál by starověký oddíl před střelbou středověkých palných zbraní? Zbraní jejichž účinkem byla "velká průchodiště" v řadách protivníka. Nevěřím, že by římský tvar "želva" obstál proti středověkým tarasnicím, píšťalám, houfnicím, či jak se všechna ta středověká střelným prachem plněná udělátka tehdy jmenovala.
A to pořád mluvíme o polních zbraních. A co středověká opevnění? Hrady? Stavěly starověké ozbrojené síly síly opevnění s obrannou silou hradu? A kolik jich měly? Jen v naší krajině je zbytek nějakého hradu na málem každém vršku...
Námořní síly? Vrcholem starověkého lodního stavitelství byly veslice-ať se nazývaly jakkoliv velikolepě. Byly tyto lodě schopny konat PRAVIDELNÉ zaoceánské cesty? Konaly je?

Vlastimil Čech píše:Tedy úpadek militárních věd ve středověku? Proboha kde jste na to přišli, kolegové? Středověký oddíl vojska by zcela jistě mocně nacuchal pírka stejně početnému, nebo i početnějšímu oddílu římskému! Proč? Protože technologie! Nebudu spekulovat o tom, zda by například falanga ustála nástup v oceli zakutých rytířů na těžkých koních. Ale obstál by starověký oddíl před střelbou středověkých palných zbraní? Zbraní jejichž účinkem byla "velká průchodiště" v řadách protivníka. Nevěřím, že by římský tvar "želva" obstál proti středověkým tarasnicím, píšťalám, houfnicím, či jak se všechna ta středověká střelným prachem plněná udělátka tehdy jmenovala.
A to pořád mluvíme o polních zbraních. A co středověká opevnění? Hrady? Stavěly starověké ozbrojené síly síly opevnění s obrannou silou hradu? A kolik jich měly? Jen v naší krajině je zbytek nějakého hradu na málem každém vršku...
Námořní síly? Vrcholem starověkého lodního stavitelství byly veslice-ať se nazývaly jakkoliv velikolepě. Byly tyto lodě schopny konat PRAVIDELNÉ zaoceánské cesty? Konaly je?

Pozor,pôvodná otázka bola k obdobiu ktoré tu bolo nazvané ako "obdobie temna"

Mám takú otázku ktorá mňa napadla keď som si tu prechádzal vlákno s témou "Temné storočie"

Takže sa bavíme o nejakom období 800 až 1300 nášho letopočtu(pred zavedením pušného prachu)

A já si vždycky myslel že období temna je tak by voko od rozpadu západořímské říše do by voko roku 1000 nebo třeba do karolinský renesance.

No jo, máte pravdu! omlouvám se....

S těmi technologiemi mě napadla otázka: Máte někdo přesnější informace o balistické odolnosti římanova štítu a husitovy pavézy?

Oba odolávaly tehdejším zbraním a jsou k tomu uzpůsobeny. Legionářský štít odolával šípům, možná i nějakému lehkému oštěpu. Pavéza odolávala tehdejším ručním palným zbraním, nebyla ale tak mobilní a jednalo se spíš o specifickou věc. Nejde je dost dobře srovnávat. Obě mají dřevěný základ, potažený plátnem ale pavéza je skládaná z poměrně silných desek (jako sud), kdežto legionářský ze tří vrstev proužků dřeva - spíš jako překližka. Navíc pavézy byly vyrobené z tvrdého dřeva, kdežto římané používali často dřevo březové.

Už druhu nedelu mi pod oknami cvičili 4 mladici "Vikingovia" mali repliky mečov, sekery, kružkovu zbroj a štity. Traja pekne repliky štitou a jeden len obyčajny kruh z preglejky překližky. Naozaj sa snažia a hlavne pri uderoch sekerou z tych "originalnych" štitov len tak triesky lietaju. Ten čo ma štit z preglejky tak ho ma celkom v poriadky. Takže Rase može mat pravdu, že rimsky štit hoci lahši a z m§kšieho dreva mohol byt celkom vyhovujuci.

palo satko píše:Už druhu nedelu mi pod oknami cvičili 4 mladici "Vikingovia" mali repliky mečov, sekery, kružkovu zbroj a štity. Traja pekne repliky štitou a jeden len obyčajny kruh z preglejky překližky. Naozaj sa snažia a hlavne pri uderoch sekerou z tych "originalnych" štitov len tak triesky lietaju. Ten čo ma štit z preglejky tak ho ma celkom v poriadky. Takže Rase može mat pravdu, že rimsky štit hoci lahši a z m§kšieho dreva mohol byt celkom vyhovujuci.

Četl jsem si kdysi Islandské báje. Psali tam sice o : "mocných mužích, kteří nosí štíty ze dřeva a kůže" , ale taky o tom, že Vikingové pořádali nějaký souboj, kde každý soubojník mohl mít podle dohodnutého pravidla jen dva štíty. Rozštípali všechny...
Tož nevím... asi to bylo tak jak dneska: jak kdy, jak kde a hlavně jak pro koho!

Ono taky záleží, jestli to má být odolnost proti seku či bodu. Pavéza má chránit hlavně proti střelným zbraním (kuše). A zbraň a štít je v podstatě spotřebák, když se používá.

Ked už sme pri štitoch Vikingov. Tak niekde na severe vykopali hrob Vikinga a pod kovovou puklicou stredu štita a samotnym drevom štita mal ukryte cennosti. Je zaujimave, že ich tam po prichode domov nechal. Ale da z nalezu usudzovat, že to bol statočny vojak, lebo zbabelec odhadzoval štít ako prve.

to je nějaký zvláštní.. co jsem viděl repliku severského kulatého štítu, tak puklice sloužila jako kryt ruky. pod ní nebylo dřevo, ale úchyt- lišta táhnoucí se přes celý štít. Štít jako v mnoha jiných bojových technikách sloužil také jako doplňková zbraň a kdo jej dobře ovládal, dovedl s ním zasadit překvapivou a leckdy vítěznou ránou.

A viking a zbabělec?? by asi ani neměl hrob ne ?

"Vikingský" štít není zrovna ideální příklad odolného štítu - byly to "spotřebáky" z lipového nebo vrbového dřeva s kovovou puklicí pod kterou bylo umístěné držadlo, hrana štítu pak byla zpevněná surovou kůží. To měkké dřevo bylo lehké a navíc se v něm mohla snadno zaklínít zbraň soupeře.

Mno možná byly ty cennosti ve váčku, ukrytém v puklici. Nevím ale jak by se tam vlezl - vikingské puklice nebyly zrovna velké. Oproti tomu znám francké puklice (špičaté), které jsou velké jako malý přilba
Ono tak si říkám, když mohl jeden Lancknechtský velitel nosit pomeranče v poklopci, spolu s dalšími cennostmi, tak je možné asi úplně všechno

palo satko píše: Ale da z nalezu usudzovat, že to bol statočny vojak, lebo zbabelec odhadzoval štít ako prve.

Skúsenosť z "dreváreň" - strata štítu je polovičná smrť.

Bleu píše:Ostatně - nebyly náhodou - například Langobardi - společnost válečníků/bojovníků?

A pokud mě paměť neklame, Karel Veliký je drtivě porážel, zatímco pod jeho velením mu vyhrávali bitvy.

Úpadek armády římského impéria byl dlouhodobý proces, který souvisel s celou sociálně-ekonomicko-politickou situací resp. její postupnou proměnou. Faktem je, že poslední styl boje podle "starého římského způsobu" spadá do doby 3. - 4. stol. n. l. kdy dochází k definitivní transformaci římských legií a jejich celkovému úpadku ve smyslu bojových schopností. Byzantinci tak sice navazují na římské válečnictví, ale jeho pozdní formu, která není zrovna vrcholem.

no konečne som to našiel. Rase ma pravdu. V tej puklici bol mešec a v nom boli mince.
http://historyweb.dennikn.sk/clanky/det ... o6JblrOXAU

Mnoho dnešních článků, jak vidím se nenápadně stáčí k tomu hroznému katolicismu a hrozným Germánům, kteří vše špatné způsobili, aby nezapomnělo ukázat úžasný islámský svět, východ, a úžasnou antiku. Prostě všechno nezápadní úžasné.

Bocaccio šel do Monte Cassino, protože to v jeho době to byl stále vyhlášený klášter. V 11. století byla v klášteře dobrá komunita. Mniši nepřekládali jen teologické spisy, ale i antické klasiky – Theocritus, Ovidius, Vergilius a další. Oblíbený antický myslitel u duchovenstva byl např. Aristoteles.

Pravda je, že v době renesance řada klášterů upadala. Z Monte Casina odešla stará garda a po nich se o knihy nikdo nestaral. Ale pořád tu máme staletí zachovávání starých děl.

Západní křesťanství bylo většinu času v kontaktu s Byzancí, takže pouto s Řeckou vzdělaností nikdy zcela přetrženo nebylo.

Jev, který zřejmě způsobil přechod do středověku (spolu s dalšími samozřejmě) byla deurbanizace v Římské říši. Lidé odcházeli z upadajících měst pod ochranu latifundistů na venkově a tam se začal rodit středověký lenní systém.

Pokud jde o „barbary“ v římských legiích, to nebyla novinka posledních let říše. I na vrcholu rozmachu tvořili auxilia cca 50% ozbrojených sil. Rozdíl byl v tom, že na nich Řím nebyl závislý. Jinak je známou věcí ten celkový společenský úpadek. Zájem o službu v legiích, který před tím převyšoval poptávku se zmenšoval a v závěru bylo hodně těžké vůbec sehnat nějaké vojáky. Stát se to v jedné době snažil řešit tím, že učinil vojenské řemeslo dědičné, ale moc to nepomohlo. Řím se stal společností bez pudu sebezáchovy.

Pokud jde o mnohdy idealizovanou antiku, všechny negativní jevy existovali už tenkrát. Včetně tmářství přisuzovanému náboženství. Například Ptolemaios a jeho sluneční soustava.

admiral

Mniši nepřekládali jen teologické spisy, ale i antické klasiky – Theocritus, Ovidius, Vergilius a další.

Vysvetli mi do akej reči prekladali Ovidia, alebo Vergilia? Ved original je v latinčine.

Dzin píše:

Bleu píše:Ostatně - nebyly náhodou - například Langobardi - společnost válečníků/bojovníků?

A pokud mě paměť neklame, Karel Veliký je drtivě porážel, zatímco pod jeho velením mu vyhrávali bitvy.

Úpadek armády římského impéria byl dlouhodobý proces, který souvisel s celou sociálně-ekonomicko-politickou situací resp. její postupnou proměnou. Faktem je, že poslední styl boje podle "starého římského způsobu" spadá do doby 3. - 4. stol. n. l. kdy dochází k definitivní transformaci římských legií a jejich celkovému úpadku ve smyslu bojových schopností. Byzantinci tak sice navazují na římské válečnictví, ale jeho pozdní formu, která není zrovna vrcholem.

Úplně jednoznačný nesouhlas - byzantinci na nic nanavazují - oni jsou dědicové řima a oni římskév válečnictví rozvíjejí dal tak jak potřebují. Znova opkauju - čtěte čtěte čtěte -

http://www.legioxxirapax.com/zasoby/Rance2.pdf

http://deremilitari.org/wp-content/uplo ... ennis1.pdf

https://smerdaleos.files.wordpress.com/ ... ee-org.pdf - tohle někde mám komplet tak ot třeba někam dám... až to najdu

No a zejména tohle doporučuju
https://www.scribd.com/document/3655365 ... atises-pdf

a vůbec marná věc není tohleto:http://tampub.uta.fi/handle/10024/67360

A k obecnému barbarskému světu - https://www.kosmas.cz/knihy/226506/barbarska-evropa/