BOŘIVOJ I. (kníže v letech 867/872? - 883? a 885? – 888/890)

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

BOŘIVOJ I. (kníže v letech 867/872? - 883? a 885? – 888/890)

Příspěvek od kacermiroslav »

BOŘIVOJ I. (*852/855 - + 888/890)
Český kníže v letech 867/872? - 883? a znovu 885? – 888/890
dynastie Přemyslovců

Obrázek
Bořivojův křest z Veleslavínské bible (1. pol. 14.století)

Bořivoj I. je prvním písemně doloženým český panovníkem z dynastie Přemyslovců, jehož vláda následovala po kronikářem Kosmasem uváděných sedmi pololegendárních knížatech, kteří ale na rozdíl od Bořivoje nebyli ještě pokřtěni a tak jejich osudy náš první kronikář nezaznamenal. Osoba Bořivoje vystupuje jak v Kosmově Kronice Čechů, tak máme o něm písemné zmínky ve Fuldských análech i Kristiánově legendě.

V měsíci květnu poslal proti moravským Slovanům Durynky a Sasy. Poněvadž s sebou neměli krále a nechtěli být mezi sebou svorní, dali se před nepřáteli na útěk, a když ztratili velký počet svých [lidí], s hanbou se vrátili. Ba vypráví se, že některá hrabata byla na útěku ženičkami té země zbita a kyji shazována s koní. Znovu byli někteří z Franků posláni na pomoc Karlomanovi proti uvedeným Slovanům, jiní byli určeni proti Čechům. A ti pět knížat těchto jmen: Svatoslav, Vitislav, Heriman, Spytimír, Mojslav, (Goriwei), která se s velkým množstvím lidu pokoušela rozpoutat válku, obrátili s pomocí na útěk. Jiné pobili a jiné zranili, někteří utonuli též v řece Vltavě, ti však, kdož mohli uniknout, uchýlili se do měst.
(zdroj: Fuldské anály k roku 872)

Zde poprvé z dějin vystupují jmenovitě postavy českých knížat. Kronikář fuldských análů je zapsal jednoho po druhém, Svatoslav, Vitislav, Heriman, Spytimír, Mojslav a Goriwei (Bořivoj). Letopisec však píše (viz. níže), že se jednalo o pět knížat, ale včetně Bořivoje jich je šest. Dá se asi těžko pochybovat, že by kronikář neměl počítat do šesti. V úvahu tak přichází, že Bořivojovo jméno bylo připsáno dodatečně, až analista zjistil, že Bořivoj I. usedl na český knížecí stolec (872/875?). I když je Bořivojovo jméno analistou připsáno do kroniky dodatečně, přesto je velmi pravděpodobné, že se vojenského střetnutí u Vltavy na straně Čechů zúčastnil. O ostatních českých knížatech zmiňovaných v tomto zápisu bohužel žádné další zprávy nemáme a tak asi o nich platí to samé, jako v případě Kosmou uváděných pololegendárních Přemyslovců počínaje bájným Přemyslem Oráčem.

Přemysl naplniv už dny, když ustanovil práva a zákony, byl vzat k zeti Cereřinu, jejž za živa ctil jako boha. Po něm Nezamysl nastoupil vládu. Když toho smrt uchvátila, Mnata dostal odznaky knížecí. Když sešel z tohoto světa, Vojen se ujal kormidla vlády. Po jeho dožití Vnislav řídil knížectví. Když jeho život přetrhly Sudičky, Křesomysl byl posazen na výsost trůnu. Když byl vyrván světu, Neklan se zmocnil knížecího křesla. Když od něho život odstoupil, Hostivít na trůn nastoupil. O životě a stejně i o smrti těchto knížat se mlčí, jednak že jsouce oddáni břichu a spaní, nevzdělaní a neučení, podobali se dobytku, takže zajisté proti přírodě tělo bylo jim k rozkoši, duše na obtíž; jednak i proto, že nebylo toho času, kdo by perem zachoval paměti jejich skutky. Ale pomlčme o těch, o nichž se mlčí, a vraťme se tam, odkud jsme se trochu uchýlili. Hostivít zplodil Bořivoje, jenž první z knížat byl pokřtěn od ctihodného Metoděje, biskupa moravského, za časů císaře Arnulfa a krále moravského Svatopluka.
(zdroj: Kosmas: Kronika Čechů, kn. I, kap. 10)

Pokud tedy budeme věřit tomu, co píše Kosmas, tak Bořivoj byl synem Hostivítovým a podle Fuldských letopisů, které jej uvádějí v roce 872 v bitvě u Vltavy, můžeme zhruba odhadovat jeho narození někdy mezi roky 852 až 855. Kdo byla jeho matka a jestli skutečně pocházel z Přemyslova rodu, tak na tuto otázku už dnes asi těžko najdeme odpovědi, i když o tom existuje celá řada teorií. Jeho sídelním hradištěm byl Levý Hradec, z kterého Bořivoj, a zřejmě i jeho předkové, ovládali blízké okolí, protože Čechy byly v té době sídlem více rodů, které mezi sebou válčili (viz. Lucká válka), či naopak v případě potřeby spolupracovali (viz. křest v Řezně v roce 845, či bitva u Vltavy v roce 872). Přemyslovská doména v podobě Levého Hradce a dalších tradičních rodových hradů jako Tetín atd. se tak soustředila především v středočeském prostoru, odkud měla dobrou výchozí pozici a byla pro další vývoj klíčová. V době, kdy Bořivoj podle všeho bojoval po boku dalších českých knížat proti franským nepřátelům u Vltavy, se Čechy nacházeli ve sféře vlivu Velké Moravy, která byla protiváhou Franské říši. Míra závislosti Čech na Velké Moravě je diskutabilní, nicméně z písemných pramenů máme zprávy o vzájemné vojenské pomoci i sňatkové politice. Dá se tedy říct, že to byl takový „sňatek z rozumu“, který vyhovoval oběma stranám. Určitou roli pak v tom kromě jiného mohlo sehrát předpokládané příbuzenství mezi moravskými Mojmírovci a Přemyslovci, na které se poukazuje v návaznosti na kosterní ostatky z hrobu K1 z Pražského hradu, kde by měl být pohřben právě Bořivoj I. a z hrobu 12/59 z velkomoravského církevního okrsku v Sadech u staroměstské-uhersko hradišťské sídelní aglomerace. Podle některých názorů by totiž v tomto moravském hrobě mohl být pohřben právě Svatopluk Veliký. Antropologický výzkum vedený E.Vlčkem, pak ukázal na celou řadu shod a především pak poukázal na anomálií zvukovodu, která bývá dědičná. S velkou mírou přesnosti se tak dá prohlásil, že jedinci pohřbeni v Praze a na Sadech byli příbuzní. Problémem ale zůstává jasný důkaz, že těmito jedinci jsou právě Bořivoj I. a Svatopluk Veliký. Nicméně jejich vzájemné příbuzenské vazby by vysvětlovaly, proč Svatopluk usiloval o Bořivojův křest a proč mu později v protibořivojovském povstání poskytl vojenskou pomoc.

Podle jedné z teorií se Bořivoj stal českým knížetem někdy kolem roku 867, tedy ve věku kolem patnácti let, a že mu k tomu dopomohl právě jeho ochránce Svatopluk. Nicméně historici s dobou jeho zvolením za českého knížete příliš před rok 872 nechodí a tak se tohoto data budu držet i já a budu přitom vycházet z již několikrát zmiňované podpory českých kmenů v bitvě u Vltavy proti východofranské říši reprezentované králem Ludvíkem Němcem. Někde kolem roku 874/875 se jeho manželkou stává Ludmila dcera knížete Slavibora z rodu Pšovanů z kmene Srbů, která byla později, po své mučednické smrti, prohlášená za svatou. Tento sňatek měl nepochybně i politické pozadí tak, jak to bylo ve středověku běžné. Přemyslovská doména ohraničená za Bořivojova života zřejmě hrady Tetín, Levý Hradec, Budeč, Libušín se díky tomuto sňatku dostala až do trojúhelníku soutoku Vltavy a Labe k Mělníku. Z manželství vzešlo několik dětí s tím, že v písemných pramenech máme dochované informace o dvou synech, kteří se oba stali českými knížaty (Spytihněv a Vratislav). Kromě synů dala Ludmila svému manželovi asi tři dcery (někdy se uvádí celkem tři synové a tři dcery). Ludmila do manželství vstoupila zřejmě jako čtrnácti, či patnáctiletá s tím, že do té doby byla vychovávána svým otcem v pohanské víře. Prvorozený syn Spytihněv se narodil zřejmě již krátce po sňatku. Často se uvažuje, že již roku 875. Druhorozený Vratislav pak až kolem roku 888, tedy krátce předtím, než Bořivoj zemřel.

Podle Kristiánovy legendy přijal Bořivoj se svou manželkou křest na dvoře velkomoravského panovníka Svatopluka z rukou arcibiskupa Metoděje. Podle této legendy, když Bořivoj se svým doprovodem na Moravu zavítal, tak nebyl usazen jako ostatní u stolu, ale jako pohan na podlaze před stolem. Metoděj se jej pak otázal: „Jaká běda, ty, muž tak vynikající, a nestydíš se, žes vyhoštěn ze sedadel knížecích, ačkoli sám také vévodskou moc a hodnost máš, ale raději chceš pro hanebnou modloslužbu s pasáky sviní na zemi sedět.“ To knížete pohnulo k tomu, že se i s Ludmilou nechal pokřtít a mohli se tak řadit mezi křesťanské panovníky. Datování křtu nelze přesně určit a je de facto ohraničeno rokem, kdy měli Bořivoj s Ludmilou svatbu a Metodějovým úmrtím v roce 885. Nejčastěji se pak uvádí rok 883. Tento akt měl pro další vývoj v Čechách velký význam, protože teprve nyní nastal skutečný počátek christianizace Čech, který neúspěšně započal na sněmu v Bavorsku v roce 845 křtem 14 českých knížat a zakončen by až o několik staletí později. Bořivoj tak křest volil ze stejných pragmatických důvodů, jako moravští panovníci, aby se tak vyhnul expanzivním snahám východofranské říše a bavorských biskupů, kteří si na území Čech činili nárok již od dob Karla Velikého. Zároveň ale Bořivoj přijmutím křtu z rukou moravského arcibiskupa přijal Svatoplukovu svrchovanost nad územím, které ovládal.

Strojmírovo povstání
Bořivojův křest jej logicky vedl dále, tj. k šíření víry na úkor pohanů, což se ne vždy setkávalo s pochopením. Spíše by se mělo říct, že to byl velký kámen úrazu. Přesto se ale Bořivojovi po návratu do středních Čech podařilo na Levém Hradci postavit rotundu svatého Klimenta, což je první doložená církevní stavba u nás (myšleno jako v Čechách nikoliv na Moravě, kde si křesťanství úspěšně razilo cestu již od přelomu 9. – 10. století). S velkou pravděpodobností si Bořivoj z Moravy na své hradiště přivedl i stavitelé této první církevní stavby, protože tímto tzv. římským způsobem, nikdo stavět neuměl. Ostatně podle Kosmy ještě o více jak 50 let později nechal Boleslav I. popravit jakéhosi velmože jen proto, že měl připomínky k této „moderní“ metodě stavby. Stavba rotundy se sice na levém Hradci zdařila, ale christianizace narazila na staré pořádky, které nové víře nechtěli ustoupit. Bořivoj tak musel se svými věrnými, manželkou Ludmilou a synem Spytihněvem prchnout před velmoži vedenými jistým Strojmírem a kam jinam, než na Velkou Moravu ke Svatoplukovi. Strojmír byl zřejmě nějaký Bořivojův příbuzný, který byl vyhnán již dříve a pobýval v Bavorsku ve vyhnanství, což je zajímavé, protože v této zemi bylo křesťanství hodě rozšířené a pokud Strojmír chtěl pobývat u nějakého významného bavorského velmože, tak ten velmož byl nepochybně křesťan. K tomuto Bořivojovu vyhnanství došlo někdy kolem roku 883 a o nějaké dva roky později se Bořivoj do Čech vrací.

Když to pozoroval onen věrolomný had, chopiv se svých vlastních zbraní, hleděl obnoviti starý boj. Ve veškerém lidu českém roznítil vzpouru proti knížeti, protože prý opouští otcovské mravy a přijímá nový a neslýchaný křesťanský zákon svátosti. Povstanou proti němu svorně a jednomyslně a snaží se ho vypuditi ze země, ba pokoušejí se i života ho zbaviti. Když to kníže poznal, odešel od nich a znovu se uchýlil na Moravě ke králi Svatoplukovi a biskupu Metodějovi. I byl od nich přijat s velkou slávou a jak se slušelo a přebývaje u nich po nějakou dobu, seznámil se dokonale s naukou Kristovou. Ale svrchu řečený lid, setrvávaje ve své nepravosti, nějakého vévodu Strojmíra, jehož jméno se do latiny překládá rege pacem a který uprchnuv ze své země žil jako vyhnanec u Němců, přivedl zpět domů, vypraviv pro něho poselství, a ustanoví si ho knížetem.
(zdroj: Kristiánová legenda)

Není zcela jasné, jestli se Bořivoj do Čech vracel s moravskou vojenskou pomocí, nebo jestli se Bořivojovi podařilo nepřátelé svrhnout vlastními silami, jak nám to popisuje Kristián, ale v každém případě se mu podařilo znovu usednout na knížecí stolec a bez krveprolití k tomu jistě nedošlo. Poté dal na ostrohu nad Vltavou na místě poblíž sněmovního pohanského místa Žiži postavit druhý křesťanský stánek v podobě rotundy zasvěcené Panně Marii. V těchto místech údajně stával u kamenný knížecí stolec, na němž byli obřadně usazování nový vládcové. Tímto způsobem chtěl kníže vyjádřit převahu nové víry nad pohanstvím, které se muselo dát na ústup. Jestli kníže přistoupil i ke stavbě Pražského hradu a k přesunu moci z Levého Hradce do tohoto nového centra, není zcela jisté, a i když se dříve historici této myšlence nebránili, tak dneska se založení Pražského hradu nejčastěji spojuje až s jeho synem Spytihněvem I.

Bořivoj zplodil dva syny, Spytihněva a Vratislava, z Ludmily, dcery Slavibora, kmeta z hrádku Pšova. Když odešel po způsobu všeho těla smrtelného se světa, nastoupil v otcovské panství Spytihněv; po jeho smrti dosáhl knížectví Vratislav, jenž pojal za manželku jménem Drahomiř z tvrdého kmene lutického – i ona sama byla k víře křesťanské tvrdší než skála – z kraje Stodoranů. Ta porodila dva syny: Václava, Bohu i lidem milého, a Boleslava, bratrovraždou kletého.
(zdroj: Kosmas: Kronika Čechů, kn. I, kap. 15 a 16)

Od roku 885, či tak nějak kolem tohoto data, se Bořivoj znovu ujímá vlády nad přemyslovskou doménu ve středních Čechách, ale bohužel jen na krátko. Kníže nečekaně umírá poměrně mlád někdy v letech 888/890 ve věku kolem 35. a 37. lety. Samozřejmě někdo může hned namítat, že průměrný věk středověkého člověka byl krátký a má svým způsobem i pravdu. Tak například na Velké Moravě byl průměrný věk něco přes 42 let. Nicméně v tomto případě se jednalo o knížete, který hlady jistě netrpěl a který tak často neumíral v boji, jako normální populace. Po jeho smrti se bezprostřední vlády nad Čechy chopil velkomoravský Svatopluk, který si držení českých zemí nechal udělit od Arnulfa Korutanského v roce 890 v léno. Po Svatoplukově smrti v roce 894 se vlády v Čechách ujímá Bořivojův syn Spytihněv I. Co se Bořivojových ostatků týče, tak bohužel nemáme zcela jistotu, kde je tento Přemyslovec pochován, ale nejčastěji je uváděn hrob K1 objevený pod podlahou nejstarší rotundy na Pražském hradě. Ostatky jsou uložené v depozitáři Národního muzea. Moravský původ jsem již nastínil v úvodním článku. Ostatky z hrobu K1 a z hrobu 12/59 v Sadech mají stejnou krevní skupinu, která nicméně byla tehdy poměrně rozšířená, ale především je spojuje ta zmiňovaná ojedinělá anomálie zvukovodu. Z toho se usuzuje, že by Bořivoj mohl být skutečně Svatoplukův příbuzný a dokonce se uvažuje, že mohl být i synem moravského Rostislava. Jenomže ostatky z obou hrobů nelze jednoznačně identifikovat a především u moravského hrobu panují pochybnosti. I když historik L.E. Havlík a částečně i archeolog Luděk Galuška jsou toho názoru, že by se skutečně mohlo jednat o hrob Svatopluka Velikého.

Zdroje:

• Bláhová, Frolík, Profantová – Velké dějiny zemí Koruny české I. – Praha 1999
• Čechura, Mikulec, Stellner – Lexikon českých panovnických dynastií – Praha 1996
• David Kalhous - České země za prvních Přemyslovců v 10. – 12. století – Praha 2011
• Michal Lutovský – Po stopách prvních Přemyslovců I. – Praha 2007
• Michal Lutovský – Po stopách prvních Přemyslovců II. – Praha 2007
• Dušan Třeštík – Počátky Přemyslovců – Praha 1997
• Kosmova kronika česká – Praha 1972
http://www.moraviamagna.cz
http://www.wikipedia.org
http://www.palba.cz
ObrázekObrázekObrázek
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: BOŘIVOJ I.

Příspěvek od Mirek58 »

Tahle věta nepřímo potvrzuje nadvládu VM nad prostorem Čech už v 872n.l.
V měsíci květnu poslal proti moravským Slovanům Durynky a Sasy.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: BOŘIVOJ I.

Příspěvek od kacermiroslav »

Mirku, trošku jsi to vytrhl z kontextu. Celý text je:

V měsíci květnu poslal proti moravským Slovanům Durynky a Sasy.. (…). Znovu byli někteří z Franků posláni na pomoc Karlomanovi proti uvedeným Slovanům, jiní byli určeni proti Čechům. A ti pět knížat těchto jmen: Svatoslav, Vitislav, Heriman, Spytimír, Mojslav, (Goriwei), která se s velkým množstvím lidu pokoušela rozpoutat válku, obrátili s pomocí na útěk. Jiné pobili a jiné zranili, někteří utonuli též v řece Vltavě, ti však, kdož mohli uniknout, uchýlili se do měst. Když zpustošili nemalou část té země, vrátili se bez pohromy.
(Zdroje: Fuldské anály k roku 872)

Tj...jeden směr útočníků proti Moravanům, jiný proti Čechům. Více jsem se této otázce ovládnutí Čech věnoval v tomto článku ZDE (http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=266&t=4569). Osobně se tak domnívám, že k ovládnutí Čech Svatoplukem Velikým došlo až prostřednictvím Bořivoje a to po jeho křtu. Ten odhaduji, že se uskutečnil někdy kolem let 878/879.
ObrázekObrázekObrázek
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: BOŘIVOJ I.

Příspěvek od Mirek58 »

Aha, tak jsem text pochopil blbě.
Já stavěl na zeměpise.
Durinkové - západně od Krušných hor
Sasové - severozápadně za Durinky.
Tedy pokud by je někdo vyslal proti - Moravským Slovanům, museli projít přes Čechy, nebo mašírovat kolem Šumavy, údolím Dunaje k dnešní Vídni, což je blbost.
ObrázekObrázek
radecky
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 197
Registrován: 7/11/2008, 19:25

Re: BOŘIVOJ I.

Příspěvek od radecky »

Údolí Dunaje bylo velmi častý prostor pohybu různých vojsk východním i západním směrem. Je docela možné ,že popisované tažení tuto cestu skutečne užilo, zejména proto ,že byla známá a snadná. Projít pohraniční hvozdy Čech je daleko náročnější. V té době navíc Morava zasahovala jižněji až k Dunaji.
Obrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: BOŘIVOJ I.

Příspěvek od kacermiroslav »

K té bitvě u Vltavy z roku 872 je samostatné téma ZDE: http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=266&t=3839
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
palo satko
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2528
Registrován: 16/9/2013, 17:59
Bydliště: Pezinok, Slovensko

Re: BOŘIVOJ I.

Příspěvek od palo satko »

s krstom Bořivoja a Ludmili je spojena vzacna relikvia Paladium zeme česke. Vraj sv. Metod dal Ludmile ikonu Bohorodičky s Ježiškom odliatu z famozneho korintského bronzu, ktory si starovek cenil nad zlato. samozrejme je pravdepodobne viac legenda než absolutny fakt. Paladium sa neskor deformovalo pri požiari a bolo podla povodneho tvaru bolo znovu odliate. vyzera sice modernejšie než by sa byzantsky vyrokok z roku 850 patrilo, ale bronz vraj naozaj pochadza zo stredomoria.
Obrázek
Uživatelský avatar
palo satko
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2528
Registrován: 16/9/2013, 17:59
Bydliště: Pezinok, Slovensko

Re: BOŘIVOJ I.

Příspěvek od palo satko »

ten Mojslav, čo sa spomina bol podla legendy otcom Dobroslavy alebo dnes zvanej Sv. Eurosie, ktorej po tom čo osirela, sa ujal Bořivoj a Ludmila a ked papež Jan VIII. potreboval spravnu nevestu pre aragonskeho princa, tak ju papežovi doporučil sv. Metod Moravsky. Pri ceste zahynula a stala sa mučenčkou a pannou. http://it.wikipedia.org/wiki/Eurosia_di_Jaca
Obrázek
Odpovědět

Zpět na „osobnosti a dynastie“