Hrad a kostel v obci Žulová

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Hrad a kostel v obci Žulová

Příspěvek od Pátrač »

Obrázek

HRAD A KOSTEL V OBCI ŽULOVÁ, část první - trochu informací o hlavních hradních věžích

Ve své práci o hradu Jánský vrch jsem psal i o hradu Rychleby. O hradu Kaltenštejn jsem se jen zmínil a slíbil jsem, že zde zveřejním další výklad hradní architektury a spojený s reportáží o hradu v obci Žulová, který se v průběhu století změnil v naprosto unikátní kostel. Unikátní v tom, že do své hmoty v členil nebývalým způsoben hlavní hradní věž, tedy kruhovou hlásku či bergfrit, označení je různé. Tato velmi nezvyklá přestavba zajistila, že tato věž se zachovala v mimořádně dobrém technické stavu a navíc je její unikátnost dána i něčím dalším. Ale to bych předbíhal.

Tak jako u Jánského vrchu si nedovolím vám předhodit jen pár řádek a obrázků ze kterých vyplývá, že Pátrač si vyjel s manželkou na výlet a nyní cítí potřebu vám sem něco podstrčit. Proto v první části práce se podíváme na to, co to vlastně bergfrity, hlásky, hlavní věže a hradů vlastně byly, jak byl v komponovány do hradních konstrukcí a jaké byly jejich typy.

Na místě bude začít definicí a jejím rozborem.

Bergfrit byla a na mnoha dochovaných hradech doposud je útočištná okrouhlá, méně často čtverhranná či polygonální hlavní věž hradu. Z obranných důvodů bývá přístupna po můstku v úrovni prvého patra. V případě potřeby mohla poskytnout obyvatelům hradu poslední útočiště (proto útočištná věž) a být zcela samostatně bráněna. Proto v úrovni přízemí neobsahuje žádné otvory a její temné, většinou jenom ve stropě přístupné přízemí, mohlo být využito jako vězení nebo jako skladovací prostora. V dobách míru nebyl bergfrit obýván a jeho prostor k tomu není ani uzpůsoben. Typ hradu, jehož areál bergfrit plně ovládá se nazývá bergfritovou dispozicí .

Má se za to, že:

- to byl základní typ šlechtických hradů 13. a 14. století.

- většinou to byly ostrožné hrady, kombinují tři základní hradní dispozice: věž, hradba, palác.

- v nejstarším horizontu tedy od druhé čtvrtiny 13. století jde takřka bez výjimky o hrady malé s bergfritem v čele, u jehož paty bývá situována brána.

- malý sálový palác zaujímá nejchráněnější část dispozice. Bergfrit může být různým způsobem zavázán do hradby nebo stát volně v nádvoří za ní.

Má-li hrad malé rozměry a jediný palác, jde o úspornou bergfritovou dispozici. Rozvinutá dispozice obsahuje více obytných křídel. O náplň těchto termínů se vedou spory a nikdy neskončí.

Takže shrnutě a opakovaně víme, že bergfrit je útočištná hlavní věž. Z obranných důvodů bývala přístupná po snadno odstranitelném můstku ve vyšších úrovních. V případě potřeby mohla poskytnou obráncům poslední útočiště - odtud útočištná a mohla být zcela samostatně bráněna. Na našem dnešním území býval bergfrit nejčastěji:

- okrouhlý jako mají či měly hrady Týřov, Cimburk u Koryčan, Cvilín, Švamberk, Hauenštejn, Vízmburk a mnoho dalších známých hradů a méně známé pak hrady Kaltenštejn, Rychleby, Drahotuš a nebo Frýdberk, ke kterému tato práce směřuje. Nyní se na pár různých bergfritů tohoto typu podíváme.

Obrázek

Tento obrázek ukazuje hmotovou rekonstrukci hradu Rychleby . Je platná pro rok asi 1400. Je to už kompaktní a poměrně sofistikovaná stavba, která vypadá odolně a asi také odolná byla. Nikdy to nebyl hrad určený k trvalému bydlení vrchnosti. Šlo o hrad strážní. Je totiž téměř neuvěřitelné, ale o tomto hradu není v archivech jediný písemný záznam. Pokud by zde nějaká vrchnost bydlela, zcela jistě by se něco nakonec objevilo. I ten název Rychleby je současný. Jak se hrad jmenoval skutečně nevíme a asi nikdy vědět nebudeme. Vznikl někdy před rokem 1290. Kdo ho postavil není známo ale existuje domněnka že to byli loupežní Vustuhové, kteří postavili i Kolštejn a Frýdberk –Žulovou. Původně to byl jen malý hrad tvořený oválem hradby o síle stěny 2,5 metru což je překvapivě hodně. Věž stojící mimo tento hradební věnec měla průměr 10 metrů a výšku asi 30 metrů. S ochozem hradby byla spojena můstkem asi ve výšce druhého patra. Součástí byl i malý hradní palác o rozměrech jen 12 x 8 metrů. Síla stěn 1 metr ukazuje na strohé prostory pro vojenskou posádku.

Obrázek

Tento obrázek pak ukazuje rekonstrukci podoby mohutného hradu a později opevněného zámku Cvilína, někdy zvaného Lobenštejn a jindy Šelenburk a to někdy po roce 1250. Tato impozantní stavba stála a stojí dones na místě akropole bývalého slovanského hradiště. Ze tří stran byl vnitřní hrad obehnán mohutnou 4 metry silnou hradbou a na čtvrté navíc opevněným přístavkem. Tak vlastně vypadal původní hrad a některé náznaky ukazují, že měl menší hranolovou věž. Přestavba byla radikální. Hranolová věž byla snesena. a na jejím místě vyrostla válcová věž o průměru 14 metrů a mohla se tedy zvedat až do výše 40 metrů. Stojí na přitesaném soklu přímo tedy na skalním podloží a je tedy velmi pevná v kramflecích. Její rozměry naznačují že v horních patrech by mohly být kruhové místnosti obytné ale nejde to nijak doložit.
Vnitřní hrad byl zmenšen a původní okružní hradba se změnila na parkánovou zeď mohutnosti jaká se nevidí. Byla silná stále 4 metry ale dorostla do výše 6 metrů. Kolem byl příkop , před ním val s palisádou a znovu terén upravený do podoby příkopu. Takto nějak vypadal markvartickým hradem Michalovice na Mladoboleslavsku. V budoucnosti pak Cvilín, původně hrad královského založení čekala velká budoucnost, razantní přestavba dokonce i bergfrit byl snesen do výšky asi 8 metrů. Z malého byť robustního hradu se stala výstavná stavba která nakonec skončila jako bídná troska. Ovšem i dnes je to impozantní zřícenina. Zajímavé je i to, že tento hrad stojí na místě které si k osídlení vybrali lidé už v pravěku. Sídlili zde lužičtí lidé popelnicových polí i staří Slované. Na místě akropole starého hradiště pak vzniklo původně hradisko a to postupně přešlo do podoby kamenného hradu. Celkově se zdá, že plocha dlouhodobě obývaná a opevňovaná dosahovala až 32 hektarů. Z této plochy hrad Cvilín v době své největší slávy zabíral jen asi jednu desetinu.

Obrázek


Další obrázek je podoba hradu Kaltenštejna pro dobu asi 1300. Je to to, co je dnes označováno za bergfritovou dispozici. Byl to v počátku malý hrad tvořený nepravidelným oválem hradby. Jeden úsek hradby byl využit jako stěna paláce a v prostřed zúžení oválu stála velká věž. V přízemí měla průměr 10,6 metru při síle zdi 4,35 metru měla jen velmi malý vnitřní prostor. Horní patra podle dochovaných pozůstatků sílu stěn jen 1,5 metru. Tím vznikly místnosti, které mohly sloužit jako zbrojnice a sloužit k obraně hradu. Věž byla přístupná portálkem ve výši prvního patra na severu a jeho pozůstatek se dokonce zachoval.

Hrad byl založen asi mezi léty 1284 a rokem 1295 kdy se objevují první osady z jeho zboží a jméno Kaldesteyn se objevuje v prvních dokumentech. A v roce 1295 byl už hotový hrad vykoupen knížetem Bolkem z rukou nepřátel církve. Poté co Hrad nabyl v roce 1296 biskup Jan Romek, byl hrad určen za zemskou pevnost. O 150 let později to byl velký hrad ale poměrně lehce opevněný. Byl spíše hospodářským než obranným centrem oblasti. Jeho věž byla rozmetána výbuchem nálože střelného prachu roku 1505 jako nepotřebný a aby bylo zabráněno jeho používání různé loupeživé chásce. V následujících letech byl postupně vytěžován a velké množství jeho architektonických prvků skončilo v přestavovaném hradu Jánský vrch.

Obrázek

Jako poslední obrázek stejného typu hradu jsem si vybral méně známý hrad s kruhovou věží. Jde o hrad Drahotuš. Je to hrad málo známý ale je zajímavý tím, že přes široké údolí spojující Lipník na Bečvou a Hranice na Moravě tvořil s mohutným hradem Helfštejn jakousi hradní dvojici. Drahotuš byl jedním z nejstarších moravských hradů. Nepochybně ho založil krátce před r. 1269 Bohuš z Drahotuš, který pocházel z rodu pánů z Čeblovic. Bohuš zakládal na lesním území drahotušského panství nové vsi a osazoval je Němci. Někdy na konci husitských válek se zmocnil Drahotuše Boček Puklice z Pozořic, který ohrožoval loupežnými přepady široké okolí. Po roce 1447 byl hrad se zbožím vrácen pánům z Cimburka, kteří však o hrad nestáli, poněvadž drželi důležitější opevněná místa. Ctibor Tovačovský z Cimburka prodal nakonec drahotušské zboží Vilémovi z Pernštejna, který je připojil ke svému hranickému panství. V r. 1543 se uvádí hrad Drahotuš jako pustý.

Nás ale zajímá to o čem je tato práce. Věž hradu. Ta se do dnešní doby nezachovala. V době destrukce hradu byla na několik etap zničena výbuchy střelného prachu. Zachované kusy zdiva ukazují, že měla průměr 8,0 až 8,2 metru s vnitřní dutinou maximálně 2,5 metru. Byla tedy poměrně štíhlá a masa sutin ukazuje, že mohla být až 25 metrů vysoká. Stála v čele původního hradu a svojí masou kryla dvoupatrový palác a malé technické zázemí vybudované uprostřed původního hradního jádra.

- okrouhlý s břitem jako u hradů Strakonice, Svojanov či Veveří,

Obrázek Obrázek

Obrázek ukazuje hrad Veveří. První zmínka o mohutném hradu Veveří pochází z roku 1234 nasvědčuje tomu, že byl založen markrabětem Přemyslem, bratrem krále Václava I. hned v prvních letech jeho vlády. Hradní komplex je tvořen kromě vlastního hradu na západní straně předhradím, odděleným příkopem a kamenným mostem. Původní románský zeměpanský lovecký hrad byl velmi prostý a kromě obvodové hradby jej představovala masivní hranolová věž - donjon s obytným prostorem v patře. Již ve 13. století se stavba rozšířila o přední hrad tvořený válcovou věží s břitem a dnes nedochovaným palácem. Později hrad vyrostl do podoby mohutné pevnosti kterou nedokázali dobýt ani husité roku 1424 a ani švédská vojska roku 1645. Pro potřeby našeho pojednání stačí názorná hmotová rekonstrukce.

Nechci zde dělat reklamu jen tak pro nic a zanic, ale tento hrad a jeho předhradí s mimořádně mohutným opevněním stojí za návštěvu.

- méně často pak čtverhranný jako je u hradů Loket, Gutštejn nebo Rokštejn někdy i se zaoblenými nárožími se zaoblenými nárožími. Já však vybral i dva moravské hrady – Náměšť na Hané a Kvinburk

Obrázek

Hrad Náměšť – obrázek vlevo byl asi pěkný kompaktní hrad, nepříliš velký spoléhající na dobrou pasivní obranu. Je to jeden z hradů které naše první dáma hradní architektury paní Menclová nazývá hrady podunajského typu. Sem řadí několik hradů a vždy mají hlavní věž hranolovitého tvaru. V Čechách se jich vyskytuje jen málo, na Moravě je tento typ podle jejích závěrů častější. Pravda je, že věž hradu Náměšť byla spíše menší. Měla rozměry 7,2 metru x 7,2 metru při síle stěn 2,4 metru. Vnitřní prostor pak stačil na dřevěná mezipatra propojená žebříky. Zde uvedená rekonstrukce je do značné míry osobní invence autora. Z hradu se zachovalo jen velmi málo - z jeho postupného rozebrání lez obvinit stavitele nádherného zámku v Náměšti na Hané kterým posloužil jako dostupný a levný kamenolom

Obrázek

Hrad Kvinburk- tedy obrázek vpravo je velmi málo známý hrad.Je to i proto, že zanikla velmi brzy. Podle nemnoha nálezů keramiky a z historických souvislostí je pravděpodobné, že hrad byl postaven někdy na přelomu 13. a 14. století a opuštěn byl ještě ve 14. století. Z hradu či spíše hrádku byl výtečný rozhled na stezku v údolí. Stával na dvou samostatných skalách od hřebene oddělených průrvou přecházející v příkop. Na přední skále hradu stál nepravidelný palác, na zadním skalisku dodnes stojí torzo nárožní štíhlé hranolové věže. Obě skály na jihu spojovala silná hradba s malým dvorkem s cisternou, do níž se žlábky sváděla voda. Štíhlá hranolová věž je někdy považována právě za Hranolový bergfrit. Zde jsem nebyl a bez osobní znalosti a aplikace vlastních znalostí na místní podmínky si netroufám zaujmout stanovisko jak to bylo opravdu.

Nyní ale dáme něco co je známější. Tedy hrad s impozantním hranolovým bergfritem. Moje volba padla na hrad Rokštejn.

Rozsáhlý újezd Brtnice získal brtnický Hrut z Kněžic - žijící v letech 1213-1259 - z rodu Hrutoviců, který postavil k jeho ochraně hrad, připomínaný poprvé v r. 1289. Při hospodářském vyrovnání v r. 1444 se mluvilo o vrchním a dolním hradě Rukštejně. Jako jinde ani u Rukštejna však nešlo o dva hrady, nýbrž pouze o horní a dolní část jednoho hradu. Ještě za krále Jiřího z Poděbrad byl majitel hradu Hynek z Valdštejna věrným stoupencem královým a škodil Jihlavským. Za válek česko-uherských však Korvínovi přívrženci Rukštejn pobořili a od té doby je v troskách - v 16. století se připomíná jako pustý. Stávající vzhled hranolové věže ukazují tyto dvě fotografie:

Obrázek Obrázek


Obtížně přístupný hrad stával na vyvýšenině u Přímělkova nad ústím Brtníčky a střežil cestu k Jihlavě. Měl přirozenou ochranu ve skalních útesech, které jeho opevnění doplňovaly; navíc na severní a západní straně byl chráněn rybníkem. Materiál ke stavbě hradu byl získán z lomu, vzdáleného asi 250 m na jihovýchod od dnešní zříceniny. Příchod k hradu od severu k jihu byl chráněn opevněním, hradbami, příkopem a několika věžemi. Vlastní hradní objekt tvořil palác, kaple a vedlejší obytná stavení i mohutná čtyřhranná věž, jejíž zříceniny dodnes svědčí o velkoleposti středověkého feudálního sídla stejně jako zbytky hradního ochozu a hlavních zdí.

- víceboký jako třeba u hradu Roštejn či Příbětice.

Obrázek Obrázek

Zde jsou dva obrázky sedmibokého bergfritu hradu Roštejn. Více komentáře není potřeba, spíše mi šlo o ukázku že hrady s tímto typem existovaly.

Jako další je pak hmotová rekonstrukce hradu Příbětice. Není zrovna ideální ale lepší jsem nedokázal vydolovat. Vedle hmotové rekonstrukce pak je fotografie torza osmiboké věže.

Obrázek Obrázek

Hrad Příběnice s podhradním latránem stával na táhlém skalnatém ostrohu v meandru řeky Lužnice, deset kilometrů jihozápadně od Tábora. Ve své době to byl mimořádný stavební podnik a jedna z nejskvělejších rezidencí v zemi; měřit se s ním co do výstavnosti mohly pouze některé královské hrady. Stavební vývoj hradu proběhl minimálně ve dvou fázích, avšak naše poznatky o něm jsou dosud bohužel malé. Přístup ke hradu vedl od jihovýchodu. Za prvním příkopem je předhradí, jehož zástavba nám není známa. Za dalším, mimořádně širokým a hlubokým příkopem stával vlastní hrad. V čele trojdílného jádra obdélníkového půdorysu, ohrazena hradbou, stála samostatně hlavní věž. Svým polygonálním půdorysem je tato věž v českém prostředí ojedinělým zjevem – obdobná věž je v České republice historicky doložena již pouze na znojemském hradě. Pod okrskem jádra vyhrazeným hlavní věži, jižně od ní, je nad šíjovým příkopem brána do dlouhého, úzkého parkánu, který probíhal pod jádrem na jihozápadě. Pro představu to snad i zde stačí.

Tímto si myslím, že jsem vyčerpal vše co bylo možno napsat o hlavních hradních věžích. Věřím že to nebyla až taková nuda a že zase o hradech na našem území víte něco nového. A nyní se pustíme do toho hradu v obci Žulová, zvaného kdysi Frýdberk.
Naposledy upravil(a) Pátrač dne 9/6/2009, 22:07, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Hrad a kostel v obci Žulová, část druhá - malý historický exkurs a fotoreportáž z velmi zajímavého místa

Obrázek

Jesenicko po celý středověk bylo součástí Niska, slezského knížectví a to od 14. století patřilo k zemím koruny české a bylo ztraceno roku 1742 ve válce s Pruskem. Ale ne celé. Část tvořená Rychlebskými horami, Javornickem, Jesenickem a Jeseníky zůstala Rakousko – uherské monarchii a po jejím zániku Československé republice.

Před 750 lety tento kraj v té době neosídlený nebo osídlený jen bodově potkala řízená kolonizace. Příchozí byli Slované, jak vyžadoval biskupská listina z roku 1248. Možná bylo potřeba i doplnit ztráty obyvatelstva způsobené nájezdem Mongolské armády v roce 1242. Jména prvních slovanských kolonistů nám dějiny zachovaly. Byli to zcela jistě Slezané Pribista a Vrocivoj. Bylo to rychlé a účinné konání. Už kolem roku 1260 až 1270 bylo ustaveno a evidováno životaschopných v této oblasti 17 osad a zárodků budoucích měst.

Kraj byl proti nájezdům dobře zajištěn. Na stezkách byly vybudovány záseky, a bylo vybudováno značné množství opevněných míst – hradů, hrádků a strážnic u brodů řek, v průsmycích a u ekonomicky významných míst. Velká část jich byla dřevo- hlinitá a nezůstaly po nich žádné stopy.
Bylo vybudováno v této době a o něco později nemálo skutečně pevných hradů:

- stezku do Kladska údolí Račího potoka střežil hrad Rychleby – něco málo jsem o něm napsal výše

- stezku do údolí říčky Javorníku střežil hrad Javorník, dnešní Jánský vrch - psal jsem o něm v minulé práci

- průchod na Moravu přes údolí Prudníku střežil královský hrad Edelštejn
- Zlaté Hory pak střežil Leuchenštejn.

Dále zde byly hrady Koberštejn, na Bílém potoku pak byl hrádek v Adolfovicích. Jižněji pak stála zemská pevnost Kaltenštejn a nakonec hrad který je naším cílem. Byla to obec Sestřechovice dnes zvaná Žulová kde byl postaven hrad „Viedeberg“- Frýdberk.

Tento hrad se objevil asi kolem roku 1290 a vznikl v tehdy zvané obci Sestřechovice. Ta byla součástí biskupských statků. Protiprávně si jej postavil Jan Wüstehube, nechvalně známý loupeživý rytíř, který z Frýdberka a svého dalšího hradu Kolštejna podnikal výpady do širokého okolí. Hrad nazval Frýdberk a toto jméno pak přešlo na celou obec kterou ovládal. Pomohli tomu i němečtí osadníci, které si do této oblasti dovedl. Loupeživý šlechtic se opíral o hrady Kolštejn, Frýdberk a nakonec i Kaltenštejn. Měl tedy pevné zápolí a slabé vlády biskupů ve Vratislavi nedokázali dlouhou dobu najít způsob jak jej a jeho následovníky zbavit moci.

Jejich řádění jim dokonce vyneslo klatbu a prohlášení za kacíře - nevyhýbalo se totiž ani kostelům a nakonec při jednom nájezdu na území dnešního Polska v obci Pačkov zavraždili několik věřících přímo v kostele při mši svaté. V tomto loupení pokračovali i jeho potomci a také Haugwicové, kterým na konci první třetiny 14. stoleté hrad postoupili. Klid v oblasti přineslo až vykoupení hradu vratislavským biskupem roku 1358.

Byl to asi kauf jak hrom. Biskup Přeclav z Poragel za hrad Frýdberk zaplatil 3100 kop pražských grošů. Na druhou stranu za něj získal nejen kvalitní fortifikaci ale zároveň i celou obec v jejímž středu hrad stál a 10 vesnic, mlýn a také práva na lov ryb v dostupných řekách. Hrad tedy spravovali biskupští purkrabí.

Tato doba se dá označit pro vratislavské biskupství za dobu vpravdě zlatou. Prožívalo období klidu, vzkvétalo a mělo dokonce pár desítek let dostatek prostředků na to, aby udržovalo v provozu 4 hrady jen na území dnešních Čech a Moravy. V přímém držení biskupství byl hrad celé další století, až jej roku 1459 biskup Jošt svěřil jako dědičné léno do rukou Mikuláše Kotulínského, později byl až do roku 1582 zastavován.

V poslední třetině 16. století byl renesančně přestavěn biskupem Martinem Gerstmannem. Po dobytí a vyplenění Švédy roku 1639 již hrad chátral. V roce 1650 byly obnoveny obytné budovy a kaple, od roku 1703 byl využit jako pivovar. O století později daroval biskup Hohenlohe celý areál městu na výstavbu církevní stavby, což se stalo v roce 1810, kdy zde byl vystavěn klasicistní kostel.

Tolik bych tedy uvedl z vybraných dějinných souvislostí, které se týkají tohoto zajímavého hradu.

Nyní se podíváme na to co se týká jeho architektury.

Pro stavbu hradu bylo zvolena ostrožna ze tří stran se svažující do údolí. Pouze na vstupní jižní straně musel být ve skále vylámán široký příkop. Nejstarší jádro mělo nepravidelně oválný tvar s okrouhlou věží v čele a palácem na chráněné severní straně. 2 metry silná obvodová hradba byla podepřena v dochovaném úseku na východě a západě osmi pilíři. Válcová věž v čele hradu má zdivo až 4 metry silné a do dnešních dní se dochovala až do výše původního 4. patra. Minimálně na jihu a západě byla obrana jádra posílena parkánem. Rozšíření jádra hradu v severní části je zřejmě mladšího původu, o čemž svědčí i slabší síla zdiva. Došlo k němu pravděpodobně v souvislosti s přestavbou hradu na pivovar.

Obrázek

Hmotová rekonstrukce hradu - takto možná vypadal kolem roku 1380.

Klasicistní novostavba kostelní lodi pohltila významnou část zástavby hradního jádra, kromě bergfritu ponechala z jeho zástavby pouze dodnes patrný oblouk hradby v severní části sloužící jako podezdívka presbyteria. V přízemí bergfritu byla proražena vstupní předsíň kostela a na jeho koruně přibyla zvonice.

Obrázek Obrázek

Obrázek bergfritu v řezu a plán zadního hradu, tedy toho co v Žulové stojí dnes

Bergfrit je unikátní v jedné věci. Je to zatím jediná obranná věž, která má schodiště do jednotlivých pater vedeno v mase stěny, kterou jsem na území naší země objevil. O jiné takové nevím. Stejný architektonický unikát jsem objevil před dvěma lety v hlavní obranné věži hradu na Spiši. Považuji to za mimořádnou vychytávku a myslím si, že je to skvělé řešení. Škoda, že nevím kde stavitel čerpal inspiraci a ani to kdo to byl. Hluboce bych před ním smekl.

Plán hradu pak ukazuje to jak vypadá dnes. Přední hrad nebo lépe předhradí už neexistuje- zmizelo pod městskou zástavbou, některé obvodní zdi se však zachovaly. Jádro je odděleno příkopem širokým 30 m, přes nějž vede kamenný most z poloviny 19. století. Ovál původní románské hradby i gotických parkánů a s opěrnými pilíři zůstal zachován. Vstupní prostor hradu byl nezvykle velký, lze zde předpokládat branskou věž, malá příkop a padací most.

Vlastní hrad tvoří zdeformovaný ovál hradební zdi, na přístupové straně stojí válcová věž o průměru přes 11 m. Vnitřek věže má trámové stropy, jen přízemí, upravené na vchod do kostela, je zaklenuto. Kolem hradu je zčásti zachována zeď parkánu, který na jihu tvořil předbraní.
A nyní je prostor na pár fotografií. Napřed ale popis dvou výše umístěných obrázků.

Úplně první obrázek, který uvádí tuto práci je pohled na bývalý hrad a nyní kostel s unikátní kostelní věží v obci Žulová pri pohledu od západu. Je to foceno z cesty která nás nakonec dovedla do javorníku na hrad Jánský vrch.

Obrázek v úvodu této druhé části je nejpěknější pohled na kostelní věž, jakou asi jinde v naší zemi nenajdete.

Obrázek Obrázek

První obrázek ukazuje spodek hradní - kostelní věže při pohledu z mostu a v levé části je vidět zachovaná hradba. Tato hradba vymezuje plochu hřbitova, který je sám o sobě unikátní.

Druhý obrázek je pohled na těleso kostelní lodi s věží od severozápadu.

Obrázek Obrázek

Tyto dva obrázky ukazují dva ze celkově šestnácti zachovaných opěrných pilířů hradební stěny. Plocha dole je plocha paránů. Ty slouží jako soukromé zahráhky a malý park, bohužel nepřístupný a prosto se mi nepodařily fotografie hradby z běžné perspektivy

Obrázek Obrázek

Zde první obrázek ukazuje náhrobní kámen významného občana zapuštěný do stěny bývalého bergfritu. Obrázek druhý ukazuje jeden z mnoha skělch kamenických prodiktů místních kameníků. Ta zelená hmota ze koruna románské hradby, zarostlé nějakou popínavou kytkou. Hradba má v koruně šířku asi 1,4 metru.

Tímto bych skončil. Více o tomto velmi zajímavém kostele který býval odolným hradem nedokážu v této době uvést. Myslím si, že je to co se týká hradní architektury opravdu luxusní záležitost. Celé to místo na mě udělalo hluboký dojem a navíc v městečku samém objevil čerstvě otevřené kamenické muzeum, které se zaobírá historií a mistrovstvím kameníků v této oblasti. Jak psal jeden kolega v diskusi v článku o hradu Jánský vrch, jejich schopnosti byly takové že významně překročili význam regionu. Odsunem německého obyvatelstva zde toto umění téměř zaniklo.

Na závěr snad jen to, že je to nejdivnější kostel jaký jsem kdy viděl. Narazil jsem i na názor, že tento kostel vypadá tak blbě, že to bere dech. Na druhou stranu je to nejzajímavější bergfrit jaký je na Moravě a možná i v Čechách k vidění.

Fotky na které se díváte pořídila moje manželka. Většinu obrázků mi pomohla dát do použitelného stavu můj pobočník Pozorovatel - signalista.

Literatura:

Svazky 14, 15, 16, 25, 3, 18 a 46 nakladatelství Beatris

Encykopedie hradů v Čechách, Plaček, nakladatelství Libri

Encyklopedie hradů a zámnků na Moravě a ve Slzku od téhož autora a nakladatelsví

Internet: hrady.cz, castes.cz a hrady - dějiny.cz

Moje osobní návštěvy popisovaných míst a spousta času s nosem v knihách

Hmotové rekonstrukce byly zveřejněny s laskavým svolením nakladatelsví Beatris. Svojí radou mi pak přispěl vážený pan Rostislav Vojkovský.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
jakomi
desátník
desátník
Příspěvky: 50
Registrován: 8/9/2007, 21:00

Příspěvek od jakomi »

Je to zatím jediná obranná věž, která má schodiště do jednotlivých pater vedeno v mase stěny, kterou jsem na území naší země objevil... ...Považuji to za mimořádnou vychytávku a myslím si, že je to skvělé řešení.
Není to schodiště uvnitř stěny spíš na škodu? Nesníží se tím pevnost celé věže?

Je to opravdu velmi zajímavá stavba. Dle mého názoru je nejhezčí pohled na kostel ze silnice směrem na Javorník (viz úplně první foto).
Nejhorší je vědět, že je nejlepší nic nevědět.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

jakomi - nevím. Logika věci praví, že by to mělo mít oslabující vliv. I možný závěr, že takových věží je málo, kulhá. Většina věží hradů je v troskách a jsou z nich jen torza a není možno dohledat zda nebyl uspořádány stejně.

Ale myslím si, že oslabující vliv to až tak moc nemělo. Masa zdiva vně schodiště je i tak mimořádná. Blbé je, že se těžko dobrat toho, proč takové řešení. Muselo to být dražší a pracnější při stavbě. Zde jsem tak trochu doufal, že se někdo vyjádří co si o tom myslí, nebo napíše že je ještě někde jinde než vím já, stejná věž.

Ale zatím to četlo příliš málo lidí aby byla větší odezva a je otázka jestli to přečte lidí více. Přece jen je to jiné téma než je běžné na vojenských fórech.

Ty se o hrady zajímáš nějak více? Příští práce se bude týkat štítovým stěnám a bolverkům. mám to rozpracováno jen musím navštívit ten správný top. Už jsem tam byl ale neměl jsem digitála. Musím to dohnat.

Jinak jsem zvědav jak se tato práce bude líbit Martanovi a Sawyerikovi. Snad je nezklame.
Naposledy upravil(a) Pátrač dne 22/6/2009, 19:27, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Martan
praporčík
praporčík
Příspěvky: 302
Registrován: 14/6/2005, 00:11
Bydliště: Domašín

Příspěvek od Martan »

Pátrači, líbilo se mi to. Abych se přiznal, tak se musím trochu červenat :oops: V Žulové jsem se nikdy nezastavil, ale vždy jsem jí jen projel. I když na ten kostel jsem se chtěl vždycky podívat. Jestli letos pojedu k našim do Javorníku, tak se určitě musím vypravit. Už jsem si našel, že v kostele jsou mše v neděli v 10:45. Většinou se potom dá domluvit prohlídka kostela.

Jinak jsem našel toto krátké pojednání o kostele
Obrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Tak to udělej - mezi námi je to hezké místo. I to muzeum za to stojí. Já Ti děkuji za tip. Mám v plánu do Potůčníku k Martinákům ještě několikrát jet a tak se do Žulové na tu mši podívám.

Ono hrady jsou úžasný fenomén. Lidé v dnešní době pokud jde o opevnění vidí většinou bunkry a to není to pravé ořechové. I mě se líbí ale v hradech je půvab pestrosti a většinou jsou to i zajímavá místa.

Těší mě že se Ti článek líbí - třeba ten další bude pro Tebe i ostatní palbáky stejně zajímavý. Napovím - Helfštejn
Naposledy upravil(a) Pátrač dne 12/6/2009, 06:37, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Martan
praporčík
praporčík
Příspěvky: 302
Registrován: 14/6/2005, 00:11
Bydliště: Domašín

Příspěvek od Martan »

Ono vůbec je celé Javornicko nádherné. V lesích můžeš chodit hodiny a nepotkáš živou duši. V některých místech člověk nebyl několik let a les si tam roste podle svého. Když jsem se byl před několika lety podívat na stará místa, tak jsem skoro zabloudil, jak byly některé stezky zarostlé. Jako kluci jsme měli prolezlé hlavně okolí Rychleb, Račí údolí a sv.Antoníčka (tam je kaple a studánka, obě naštěstí opravené a udržované). Žulová byla na nás daleko. Pak jsem šel ve 14ti do Martina do školy a od té doby jsem tam byl sporadicky. Ale táhne mě to zpátky čím dál víc.
Obrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Se ani nedivím. Mě to tam také nadchlo. Já jsem vyrostl u Bučovic a zrovna v té oblasti začínají Chřiby. A to máš Buchlov, Cimburk a podobné nádhery. A pohodu. Pak jsem studoval a rotoval po Čechách a nakonec se vrátil na Moravu.

Javornicko či spíše celá oblast od Hanušovi po Javorník je opravdu hezké. A to jsem ještě nebyl na novém hradu u Hanušovic, což podle literatury byl hrad jak stodola. Ale nespěchám - už tam je 700 let tak pár dní ještě počká.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Pátrač píše:jakomi - nevím. Logika věci praví, že by to mělo mít osabující vliv. I možný závěr že takových věží je málo, kulhá. Většina věží hradů je v troskách a jsou z nich jen torza a není možno dohledat zda nebyl uspořádány stejně.

Ale myslím si, že oslabující vliv to až tak moc nemělo. Masa zdiva vně schodiště je i tak mimořádná. Blbé je, že se těžko dobrat toho, proč takové řešení. Muselo to být dražší a pracnější při stavbě. Zde jsem tak trochu doufal, že se někdo vyjádří co si o tom myslí, nebo napíše že je ještě někde jinde než vím já stejná věž.
Asi budu plkat blbosti, ale řekl bych že schodiště uvnitř věže mohlo mít naopak zpevnující účinky. Tedy pokud mluvíme třeba o kamenném šnekovém schodišti. Zkusme si představit stavby Gustava Eifela a jeho rozložení sil v nosnících. Tady by to mohlo působit obdobně, a především pak proti palbě z těžkých praků, bombard atd....ale jak říkám...jen odhaduju.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Tunac
podporučík
podporučík
Příspěvky: 678
Registrován: 29/5/2006, 22:23
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Tunac »

Kacere, asi budeš mít pravdu, protože silnostěná trubka unese víc jak železná kulatina o stejném průměru. Nejvíc unese profil Jäckel, (jak říká několik mích nadřízených, tu hranatou trubku :D ).
Pátrači, díky za tyto témata. Trefil jsi se mě do mych "oblíbených". :razz:
Vojáci!!!!
Jste vojáci smrtí!!! A já jsem ten, co Vás bude posílat tam, kde se umírá!!!
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Mě to taky napadlo. Největší kroutící momenty a rázy snáší duté hřídele nikoliv plné. Je otázka jak by to bylo s dopady težkývh těles vyšší rychlostí.

Miro asi by to mohlo být jak píšeš. Ale skutečně nevím to by chtělo názor dobrého stavaře. Mě prioritně šlo o jediné. Pokračovat v hradech a jejich architektonických prvcích a ukázat vám, že hrady jsou objekty, které si pozornost rozhodně zaslouží. A budu pokračovat. Ale v této době dělám na dalším článku o Službě PHM abych se pohnul i tam.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Sawyerik
praporčík
praporčík
Příspěvky: 317
Registrován: 24/12/2006, 18:37
Bydliště: Ostrava

Příspěvek od Sawyerik »

Přidám krátkou historku z dějin hradu Žulová, která potvrzuje důležitost hlavní věže pro obranyschopnost hradu.

Za 30-ti leté války stál hrad Žulová zpočátku mimo hlavní dění, až v roce 1639 vpadli do kraje Švédové podporovaní i žoldnéry naverbovanými v Polsku a Německu. Dobyli Javorník, Otmuchov a počátkem července i Žulovou. K dobytí hradu stačil malý oddíl rejtarů. Když se o tom dozvěděl Jesenický (Frývadovský) hejtman Jindřich Obergk, rychle vyzbrojil skupinu 60-ti měšťanů a v jejich čele na hrad překvapivě zaútočil. Švédy přemohl, dokázal zabít i jejich velitele a hrad obsadit s jednou vyjímkou a tou byla věž, do které se stáhl zbytek obránců a kterou tito dokázali udržet až do příchodu posil z nedalekého Javorníku.
Při pozdějším ústupu Švédové vyhodili část hradu do povětří, vzniknuvší požár zkázu dokončil.
Při druhém švédském vpádu v r. 1642 byl již neobyvatelný. Vojska proto byla nucena ubytovat se v okolních vsích. Při pozdějším odchodu nezapoměla zapálit ani ty.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Pátrač píše:Miro asi by to mohlo být jak píšeš. Ale skutečně nevím to by chtělo názor dobrého stavaře. Mě prioritně šlo o jediné. Pokračovat v hradech a jejich architektonických prvcích a ukázat vám, že hrady jsou objekty, které si pozornost rozhodně zaslouží. A budu pokračovat. Ale v této době dělám na dalším článku o Službě PHM abych se pohnul i tam.
Však děláš dobrou a záslužnou práci...pán Bůh Ti to zaplať na dětech:-)

Jinak v podstatě hrad je nejstarší fortifikační zařízení dochovné do dnešních dní s tím, že svůj účel dokázal více či méně plnit po celá staletí. Což se o dnešních zbraních a bojových prostředcích rozhodně říct nedá. Je třeba zajímavé, jak se hrady, mnohdy ve špatném stavu, stali za třicetileté války pevným opěrným bodem. A to přesto, že se jednalo o stavby staré 300-400 let, které již mnohdy nesplňovali požadavky moderního boje a rozvoje palebných zbraní. Ne nadarmo pak císařský stavitel Pieroni píše císaři Ferdinandovi III. seznam hradů, které se mají dát zbořit, aby se již nemohli stát útočištěm nepřátelských vojsk. Desítky hradů pak na císařův příkaz po roce 1658 skutečně rozmetaly střelným prachem a zbytek dodělal čas a poddaní, kteří zbytků hradů používali jako dobrý stavební materiál na své chalupy a statky. Nebýt tohoto příkazu, mohli jsme se těšit řadě možná ještě dnes stojícíh hradů. Mezi hrady, které Pieroni odsoudil k zániku patří i můj oblíbený Kumburk (u Staré Paky na Jičínsku). Pieroni o něm v roce 1658 napsal:

"Kumburk, starodávný hrad vystavěný za časů templem, patřící k panství Jičín a ležící jednu míli cesty odtud, stojí na vysoké skále, zarostlý hustým černým lesem. Tato skála stojí zcela holá a není z jiného místa ovladatelná, naopak se z ní otevírá rozhled na mnoho mil po širokém okolí. Tento zámek je obklopen třemi pevnými a silnými hradbami s půlkruhový­mi věžičkami, stojícími na pevné skále, jak je patrné z půdorysu. Přestože jsou řečené hradby a věžičky (rondely) jíž velmi sešlé, přesto je do hradu tak těžký přístup, že nepřítel, který by se ho zmocnil, by se na něm mohl s malým množstvím vojáků dobré bránit a o btěžovat celý okolní kraj vybíráním kontri­buce. Z té příčiny, protože jmenované místo nebo zámek je neobydleno a vel­mi poškozeno (přesto by však mohlo posloužit nepříteli, který by z něho mohl učinit zemi velké škody), nestojí v žádném důležitém průsmyku nebo na hra­nici, navrhuji, aby nebylo nadále udržováno, ale celé zbořeno."

Zdroje: www.kumburk.cz
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Jak jsem se spletl

Když jsem tuto práci o hradu a později kostele Žulová psal, byl jsem tak nějak přesvědčen že bych asi těžko hledal podobnou situaci, kdy se z hradu stane církevní majeteknavíc takto nekonformním způsobem. Byl jsem o tom dokoce přesvědčen. Ale když jsem udělal důkladnou inventuru našich hradů - připravuji další práci o hradech se štítovou zdí - byl jsem náhle překvapen. Objevil jsem krásnou ukázku toho, že se splést u našich hradů není až tak těžké a je to příjemné nalezení omylu.

Existuje u nás - tedy v bývalých českých zemích u řeky Sázavy - krásné městečko nesoucí název Rataje nad Sázavou. Je to jedna z mála obcí na našem území kde se v jejich složité historii objevil nezvyklý jev - Rataje nad Sázavou měly dva číslem 2 hrady. Z jednoho se historicky stal zámek a druhý měl připraven jiný osud. Protože zapadá do tématu a navíc se hodí pro zvýraznění učinnosti obrany hradů pomoci hlavní obranné věže, tak se na něj trochu lépe podíváme.

Napřed trochu historie.

Hrad v prvé polovině 14. století založil patrně Jindřich z Lipé. Hrad, který měl chránit Rataje od jihu v místech, kde byl ostroh přístupný cestou z údolí potoka Živého, byl později nazýván Pirkenštejn. Byl postaven na protáhlém skalnatém ostrohu, který vybíhal z hlavního ratajského ostrohu a je obtékán jmenovaným potokem. Celková podoba ostrohu určila i trojúhelníkovou půdorysnou dispozici hradu. Na severu, kde ostroh splýval úzkým skalnatým sedlem s rovinou městečka, byl hrad od okolí oddělen ve skále vytesaným příkopem. Mezi jeho držiteli vyniká Hynce Ptáček z Pirkenštejna, významný český politik a válečník prvé poloviny 15. století. Koncem 15. a v 16. století byl majetkem pánů ze Švamberka a Malešických z Černožic. Za selského povstání v roce 1627 byl těžce poškozen. Pustý hrad počátkem 18. století nechal O. Kinský upravit na faru a zvonici.

Hrad započal svoji existenci jako bergfritová dispozice. Za příkopem byla čelní severní hradba s gotickou branou, která byla původně přístupná po padacím mostě. Hlavní oporou brány byla okrouhlá věž, do níž se vcházelo po dřevěné konstrukci z přilehlé hradby; svědčí o tom dodnes zachovaný gotický vstupní portálek. K východu se černí hradba zatáčela ve velkém oblouku kolem věže a potom směřovala k jihu směrem k východnímu nároží hradního paláce. Též na západní straně se hradba v souladu s průběhem skalnatého podloží zatáčela do jižního směru k západnímu rohu paláce. Palác, tvořící jižní část hradního areálu, nebyl chráněn hradbami – ty končily u jeho nároží –, a protože jeho stěny tedy tvořily současně obrannou linii hradu, dosahovaly v některých místech síly až 2 m. Jedinou oporou paláce byly parkány vybudované ve skalních svazích. Jejich zříceniny jsou dosud patrné. Na opyši pod palácem stojí další hradba se střílnami, která nejspíše představuje pozdně gotický doplněk.
Pirkenštejn byl jedním ze dvou hradů v městečku. Vzhledem k přímé vazbě na jeho organismus zřejmě neměl předhradí v pravém slova smyslu. Jeho předhradí vlastně bylo samo město.


Václav Robmháp prodal v r. 1528 Rataje Ladislavovi Malešickému z Černožic. Všichni dosavadní majitelé Ratají se zdržovali hlavně na Pirkenštejně, zatímco druhý ratajský hrad měl v této době především fortifikační funkci.

Za vlády Malešických z Černožic nastala změna ve vztahu ratajských hradů. Ladislav si zvolil za své sídlo hrad stojící v místech dnešního ratajského zámku a v průběhu 16. století ho dal renesančně přestavět. Pirkenštejn byl ponechán svému osudu - snad sloužil jen hospodářským účelům.
V r. 1604, když Jan starší Čejka z Olbramovic prodával Rataje Veronice Šternberkové, se Pirkenštejn již nepřipomíná. Vzhledem k tomu, že od počátku 16. století majitelé panství na Pirkenštejně nesídlili, nebyl přestavován a uchoval si v podstatě svou původní podobu.
Též po celé 17. století zprávy o Pirkenštejně chybějí. V r. 1712 koupil Rataje od Jana Františka Ludvíka z Talmberka Václav Oktavián Kinský. Za něho byla v Ratajích opět zřízena fara a jako její sídlo byl určen opuštěný Pirkenštejn.
Proto byl objekt v l. 1713–1724 přestavěn, aniž se však změnil jeho celkový charakter. Přestavba se týkala hlavně hradního paláce, který se změnil na jednopatrovou obdélníkovou budovu s rizalitem na východní straně. V interiéru přibyla ke třem původním místnostem podélná chodba a na východní straně čtvercová předsíň. Místnosti dostaly nové stropy. Zchátralé hospodářské budovy při západní hradbě byly opraveny a bylo do nich umístěno hospodářské příslušenství fary. Hradní věž byla změněna na zvonici. Z této doby pochází její dřevěná nástavba, zastřešení a přístupové schodiště. V době úprav Pirkenštejna na faru byla též zasypána část hradního přikopu a původní zvedací most nahrazen kamennou barokní stavbou. Podobu z l. 1713–1724 si hrad zachoval dodnes.

Od přestavby na počátku 18. století byly na hradě prováděny již jen drobné úpravy. Z nich byla nejrozsáhlejší úprava fasád bývalého paláce v r. 1843 za Aloise z Lichtenštejna. Jako fara slouží celý objekt hradu dosud. Ve stávající době je objekt údajně nepřístupný a církev ho nevyužívá.

Nyní se podívamé na to jak to vypadalo a vypadá.

Obrázek

Na schématu je vidět vše hlavní. Je zde masa hlavní obranné věže, která je poměrně těsně obtočena smyčkou hradby . Toto uspořádání zajistilo to, že palba vedená z této smyčky apabba s ochozu či podsebití věže mohly plně ovládnou prostor brány. Vzniklo tak něco, co se později vytvářelo cíleně a jmenuje se to barbakán.
Dále je vidět, že některé stěny paláce byly tvořeny hradbou a je zde zakreslen i parkán a pomocné dělící hradby.


Obrázek

Hmotová rekonstrukce tato fakta potvrzuje. Není moc podrobná ale pro utvoření představy stačí. Vystupuje z ní poměrně velký příkop a znovu i masa hlavní věže. Přes poměrně úspornou bergfritovou dispozici které nedošla rozvoje je vidět, že měl poměrně veké ubytovací možnosti.

Obrázek

Fotografie ukazuje vzhled bývalé haradní věže , nyní zvonice,v dnešní podobě. Přístupové dřevěné schodiště kryté pavlačí je vedeno vně hradu do portálku ve výši prvního patra, kam byl v minulosti přístup pouze z ochozu hradby.
Hlavní věž ničím jiným nevyniká. Ale je pravda, že díky této proměně se zachovala ve velmi dobrém technickém stavu.

Osobně si myslím že jsem toto téma vyčerpal. Pokud ale narazím na další podivuhodnost jak velmi nadneseně nazvu svůj omyl, opět sem dodám informaci.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Pátrači,
musím uznat, že Žulová je skutečný unikát a moc hezky se na ni dívá a asi těžko nadjeme další podobnou "reinkarnaci" hradu na církevní stavbu. Pokud by jsme ale hledali pouze určitou spojitost hrad-církevní stavby (pominu hradní kapme stavěné spolu s hradem), tak takových staveb najdeme více.

Například hrad Strašice
V roce 1431 odkoupil Strašice od Rožmberků král Zikmund, který je vzápětí zastavil svým věřitelům, od nichž je brzy získali Kolovratové. A když roku 1477 prodával Hanuš z Kolovrat zbirožské panství, byl již strašický hrad uveden jako pustý. Tento stav potvrzuje další zpráva z roku 1542, kdy zboží drželi Lobkovicové. V roce 1818 byla na troskách jedné z hradních budov postavena fara.

hrad (tvrz) Mnich
V obecní kronice se o vzniku Mnichu můžeme dozvědět, že na tomto místě stával hrad (dnes fara, která bývala vodní tvrzí), opevněný zdmi, valy a vodním příkopem. Obec Mnich je v jižních Čechách mezi Jindřichovým Hradcem a Kamenici nad Lípou (kousek od Červené Lhoty).

hrad Valdštejn
Také jeden z nejstarších šlechtických hradů v Čechách a rodové sídlo rodu Valdštejnů, hrad Valdštejn u Turnova v Českém ráji byl v době romatismu rozsáhle přestavován. Na zbytcích hradu pak byl například vystavěn velký barokní kostel sv. Jana Nepomuckého, který je od 18. století novou dominantou hradu a zdaleka viditelnou součástí barokní kompozice krajiny.
Obrázek
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Jo Miro, svět je neklidný. Na druhou stranu musíme uznat, že se jedná o zajímavé věci. No až přijde čas, třeba se zase něco podobného objeví. A jinak jsem rád, že se nám vrátila z domova Ljubov. Naše sluníčko je zpět.

Edit Ljubov: Děkuji za pěkné přivítání :D ..
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Kromě hradních objektů, které se později přestavěli a začali používat jako církevní, viz. úvodní článek, lze podobný průběh najít i u středověkých fortifikačních staveb o třídu nižší úrovně, tedy u tvrzí. Mezi takové tvrze, které jsem jen tak letem světem našel v Enycklopedii českých tvrzí (1. a 2.díl) jsou například:

Bedřichův Světec
(Most)
Zaniklé panské sídlo ve vsi, 11 km jihovýchodně od Mostu.

Panské sídlo (tvrz) ve vsi Bedřichům Světec je v písemných pramenech poprvé zmiňováno až roku 1559, ale podle archeologického průzkumu spadá jeho původ min. do první poloviny 13.století. Toto sídlo stávalo uprostřed vsi v závěru ostrožny, na kterém stál rovněž románský kostel sv. Jakuba, jednolodní stavba z velkých kvádrů s půlkruhovým závěrem a panskou tribunou. Stavební podobu tohoto panského sídla přesně neznáme. Kolem roku 1250 pak toto místo bylo přestavěno na nové panské sídlo, které nahradilo původní převážně dřevěné. Podle průzkumů ale kostel využíval původní místo tvrze a jako takový tedy zřejmě vyrostl na jejich základech. Nové sídlo pak bylo majiteli používáné až do 14.století, kdy si šlechta vystavěla nový objekt.

Chvojen
(Benešov)
Návrší s tribunovým kostelem sv. Filipa a Jakuba,a si 3,5 km jihozápadně od Benešova

Vesnice Chvojen je v písemných pramenech poprve uváděna k roku 1316. Sídelní lokalita byla zkoumána během archelogických prací prováděných v letech 1965-1970 A.Hejným. Již v nejstarší fázi (poslední čtvrtina 12.století) bylo temeno návrší opatřeno příkopem a valy. kromě hlavní obytné budoy s kamennou podezdívkou stáli na akropoli další obytné a hospodářské objekty, převážně s kůlovou konstrukcí. během první čtvrtiny 13.století pak byl východně od halvní obytné budovy založen tribunový kostel. jeho mohutná západní část byla zřejmě již ve stavební fázi používana jako součást opevnění. Někdy v první polovině 14.století zaniklo obytné stavení i další budovy. Na místě tvrze pak byla postavena fara, která později také zanikla.

Lochy
(Kutná Hora)
Zbytky tvrziště kolem kostela sv. Bonifáce na západní straně osady, asi 6 km jihovýchodně od Kutné Hory

Přítomnost zdejšího sídlo, tvrze dokládají dvě zprávy a to z let 1258 a 1259. Tvrz pak podle všeho brzy po těchto zprávách zaniká. Na jejich zbytcích je pak v druhé polovině 13.století vystavěn gotický kostel sv. Bonifáce, který byl ještě později rozšiřován. Dnes je kostel bohužel ve špatném stavu a zpustlý. Kromě zbytcích tvrze na jejicž základech byl kostel vystavěn se dochovala ještě část vnějšího opevnění, příkopy, který byl později využit jako náhon dnes již zaniklého mlýna z vod nedalekého potoka.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Skvělé miroslave. Děkuji za doplnění tohoto tématu. Takto si ho všimnou i nováčci a třeba je zaujme a něco doplní.

Jinak jsem s potěšením zjistil, že i u nás v Prostějově je v mase věže a části nosných stěn kostela Povýšení svatého kříže uchována masa původní městské tvrze. Asi to nebude žádná výjimka. Ale pravda je, že Žulová je prostě jen jedna.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Martin T.
Příspěvky: 1
Registrován: 17/1/2010, 08:11
Bydliště: Brno

Schodiště v síle zdiva věže

Příspěvek od Martin T. »

Pánové, chtěl bych přidat kousek do vaší debaty z pohledu stavaře na téma schodiště a síla zdiva věže.

Až do přečtení tohoto článku jsem netušil, že zakomponování chodiště do síly zdiva kruhové věže je neobvyklá věc. Jsem si téměř jistý, že si takové schodiště pamatuji z prohlídky několika hradů a napríklad na Pernštejně se člověk dozví, že tyto schodiště byly stavěny tak, aby obránce (ten, kdo bojuje shora) měl pravou ruku s mečem při vnějším oblouku, kde má více místa, zatímco útočník při vnitřním oblouku schodišťového prostoru, kde je omezený v pohybu. Skoro určitě si takové schodiště pamatuju i odjinud, myslím si, že se celkem běžně používalo ve spodních patrech věží s klenutým stropem - tam je to daleko logičtější způsob, než dělat díru do klenby. Navíc je jasné, že místnost ve věži se vstupem z boku je dispozičně daleko lepší, než se schody nebo žebříkem někde uprostřed.

Co se týče samotné síly zdiva, ta byla podle mě dána empiricky zejména předpokládanou výškou věže - čím vyšší věž, tím tlustší zdivo u paty věže - a ve vyšších patrech se zdivo může oslabit (tento princip se běžně používá dodnes, například domy z první poloviny 20. století mají v přízemí zdi silné 60 cm, ve 2. podaží 45 cm, a ve 3. 30 cm. Dnes dokážeme přesně spočítat potřebnou tloušťku zdiva, takže bysme zeď postavili daleko tenčí, oni to pouze odhadovali, proto zdi stavěli velmi mohutné. Další rozdíl bude asi v tom, že dnes je při návrhu jakékoliv stavební konstrukce hlavním kritériem ekonomičnost návrhu (co nejlevnější konstrukce, která splní svou funkci na určenou dobu - obvykle tak 50 let), tehdy se stavělo navěky a s velkou rezervou. Proto taky ty věže stojí na mnoha zříceninách dodnes, i když jsou stovky let beze střechy a jakékoliv údržby. Takto stavěná věž navíc umožňuje bez problémů jakékoliv rozumné přestavby - např. prorážení dalších dveří apod.

Jsem přesvědčen, že v době, kdy tyto hrady vznikaly, a kdy neexistovalo těžké dělostřelectvo, nemohla střelba z tehdejších zbraní věž prakticky vůbec ohrozit. Zásah kamennou střelou z praku o váze několika stovek kg rozhodně znamenal vážné poškození pro stěnu paláce nebo hradbu o síle např. 1 metru, pokud na ni dopadl kolmo, ale vhodně tvarovaná masa věže by měla takový zásah absorbovat bez větších poškození. Z těchto důvodu se k věžím také přidával břit. Věže pak v průběhu dalších stovek let celkem úspěšně odolávaly daleko těžšímu bombardování, než jaké bylo možné v době jejich vzniku.

Z tohoto pohledu se celkem malá klenutá dutina ve zdivu, navíc někde na vnitřním lící zdiva, kde bylo umístěno schodiště, určitě nedá považovat za významné oslabení konstrukce. Takhle masivní zeď zatížení při případném zásahu prostě roznese. Předpokládám, že když by došlo na skutečnou obranu útočiště ve věži, nejlepším způsobem, jak ji vyřídit, je obránce vyhladovět, rychlejší by pak mohlo být prokopat se dovnitř odněkud, odkud na vás nestřílejí, rozdělat uvnitř oheň a zkusit obránce vykouřit, nebo později věž podminovat a vyhodit do vzduchu. A nebo postavit kryté lešení k těm dveřím v patře a zkusit to přímo.

To Tunac: silnostěná trubka unese víc jak železná kulatina o stejném průměru - tohle je blbost, zkusím to uvést lidskými slovy na pravou míru. Při zatížení v ohybu (torze u staveb nepřipadá v úvahu), záleží na geometrii - průměru trubky - čím je trubka tlustší, tím je tužší a víc vydrží. Materiál, který na vnějším okraji trubky, je využíván daleko víc, než materiál uprostřed. Takže pokud ze stejného množství materiálu vyrobíme kulatinu a trubku o větším průměru, vydrží trubka daleko víc. Pokud ale vezmeme kulatinu a vyvrtáme do ní díru (budeme mít trubku o stejném průměru jako kulatina), bude mít trubka menší hmotnost, ale také míň vydrží. U pevnosti v tlaku (vlastní váha věže) na geometrii nezáleží, ale vlivem nedokonalého tvaru věže, větru a pod. se k tlaku vždycky přidá i ohyb, proto je větší průměr při stejném množství materiálu vždycky lepší. Takže trubka vyhrává. Ufff.

Z toho vyvozuji následující závěr - pokud má věž stěnu silnou 5 a více metrů, a někdo do ní vestaví schodiště a tím ji lokálně oslabí na cca 3,5 metrů, nemá to na její odolnost prakticky žádný vliv.

No, snad jsem vás nenudil...
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Ne nenudil.

Abych něco málo vysvětli. Vestavěné schodiště do stěn obranných věží jsem já osobně viděl jen na dvou hradech. Na Žulové a na Spiši. Pokud jsou i jinde - a proč by nebyly, nevím o tom z osobní zkušenosti. Konzultoval jsem to třeba s panem Vojkovským z nakladatelství Beatris a ten naznal, že to není neobvyklé ale ne zrovna časté.

Navíc já se většinou motám po troskách hradů kde často z věží bývá dochovano pár metrové torzo. Tvoje doplnění je skvělé, podívej se na další práce a pokud najdeš cokoliv co by šlo doplnit či upřesnit - budu jen rád.

Děkuji, Pátrač
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Odpovědět

Zpět na „fortifikace (technika)“