Seznam slovanských hradišť (1.díl) - A-B

[kacermiroslav]

Seznam slovanských hradišť v Čechách na Moravě a ve Slezsku
Raný středověk

1. díl (A-B)

Pro nejstarší dobu slovanskou jsou nám známější především archeologické prameny než ty písemné, které se našemu území věnují jen zlomkovitě v tzv. Fredegarově kronice (7. století) a poté až v pozdějších pramenech (9. století). Proto pro nás má velký význam archeologie a jej výzkumy, které mnohdy dokážou odpověď na otázky, odkud Slované v českých zemích pochází a jak tu žili. Jedním z takových zdrojů jsou např. žárové hroby, mohylníky, sídliště i hradiště. Teprve na úsvitu našich dějin se k některým z hradišť vztahují psané zprávy, které ale i tak mnohdy musíme brát s rezervou. O četnosti slovanské hradištní výstavby v Čechách na Moravě a ve Slezsku pak pojednává tato práce.

Předem říkám, že čerpám sice informace z řady zdrojů, ale není vyloučeno, že na nějaké slovanské hradiště bude zapomenuto. Navíc některé hradiště nejsou se 100% jistotou všemi historiky řazena mezi slovanská, a tudíž v některých pracích o nich zmínky jsou a někde nejsou.



ANDĚLKA
(okr. Liberec) – jihozápadně od obce Loučná (na katastrálním území obce Andělky)
rozloha: 0,1 ha
vznik: 9. – 10. století
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jihozápadně od obce Loučná (na katastrálním území vzdálenější obce Andělky) na západním výběžku ostrožny Sedlákovy hory se nachází malé jednodílné hradiště. Délka areálu v maximálním rozměru je pouhých 34 metrů a šířka se pohybuje mezi 10 až 18 metry. Jak je na samotných rozměrech vidět, jednalo se o vskutku malé hradiště, možná dokonce o to nejmenší na našem území. Jeho plocha byla pouhých 0,1 ha. Samotné hradiště leželo níže, než je vrchol hory a proto bylo důkladně opevněno především z východní strany. Ještě dnes toto východní opevnění dosahuje výšky 2 až 3 metrů. Před tímto hlavním východním valem byl terén upraven snížením, to když stavitelé při budování hradeb z těchto míst odebírali hlínu k budování hradeb a tak zde vznikl menší mělký, ale široký příkop, který stěžoval přístup k samotným hradbám. Kromě silného východního valu bylo hradiště chráněno po celém obvodu, přestože z ostatních stran jej chránily přirozené příkré svahy. Vstupní brána byla v jižní stěně. Archeologický výzkum prováděný v letech 1982-84 odhalil typ opevnění, které bylo sypané štěrkopískem s čelní kamennou plentou (z mohutných kamenů) a z dřevěných konstrukčních prvků. O vnitřní zástavbě se nám nedochovalo žádných stop. Podle nálezů zlomků šperků, železné ostruhy a skleněné perly se datuje existence hradiště do 9. až 10. století. Lokalizace hradiště na samé severní hranici Čech stejně jako specifický typ opevnění nasvědčuje tomu, že se jednalo o hradiště, které souviselo s osidlováním Lužice. Hradiště leželo na jedné z cest, které spojovali Čechy a Lužici.


BÁNOV
(okr. Uherské Hradiště)
rozloha: ?
vznik: ?
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Na dominantní vyvýšenině zvané Hrad, případně Kalvárie, bylo již v pravěku pohřebiště. Opevnění zde také vzniklo již v pravěku, a bylo několikrát přestavováno. Ve vrcholném středověku pak na vrcholu kopce stával mohutný hrad, který kontroloval z tohoto strategicky důležitého místa důležité průsmyky přes Bílé Karpaty. I v raném středověku zde existovalo slovanské osídlení, ale nemáme důkaz o jeho opevnění. Je možné, že tedy bylo využito pravěkých valů a to minimálně v době existence Velké Moravy, protože z tohoto období se pod novodobým hřbitovem našlo velkomoravské pohřebiště. Jelikož existence ranně středověkého slovanského hradiště není zcela vyloučena a dá se spíše předpokládat v této důležité lokalitě, je uvedeno i v tomto seznamu hradišť.


BECHYNĚ
(okr. Tábor) – Bechyně
rozloha: ?
vznik: ?
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nad soutokem Lužnice a Smutného potoka se na vysokém skalnatém ostrohu na jižním okraji dnešní Bechyně nalézalo slovanské hradiště. Výrazná a strategická poloha skalnaté ostrožny byla osídlena již v pravěku a na přelomu starší a střední doby bronzové. Ve vrcholném středověku pak byla lokalita využita pro stavbu gotického hradu a města, později pro renesanční zámek. Vlivem velkých stavebních aktivit se nám toho o ranně středověkém hradišti mnoho nedochovalo. Nicméně významné slovanské sídlo zde vzniklo i ve sledovaném období. Archeologické výzkumy prováděné v 70. letech a 90. letech 20. století zde našli množství keramiky, která je datována do 9. a první poloviny 10.století. Vlivem velkých stavebních aktivit neznáme rozsah původního slovanského hradiště. Akropole zcela jistě zaujímala prostor dnešního zámku a jeho hranice nejspíše tvořila linie příkopů oddělujícího ve středověku hrad od města. Některé archeologické nálezy byly ale provedeny i mimo tyto hranice v prostorách jádra města a to ukazuje na existenci rozlehlého předhradí. Nemnoho hradišť má svou existenci prokázanou i v písemných pramenech. Bechyně to štěstí má a to z pramenů z 11. a 12. století, kdy zde leželo významné přemyslovské správní centrum. V Kosmově kronice je toto centrum označeno jako „provincia Bechin“. Další písemné prameny pak od 12. století dokazují na hradišti přítomnost kostela. O jeho podobě ale nic nevíme. Teoreticky je jej možné ztotožnit s kostelem sv. Jiří, který zde stál až do roku 1814 na východním okraji bechyňského předhradí, a který byl ve výše uvedeném roce zbořen.


BENÁTKY U LITOMYŠLE
(okr. Svitavy) – Benátky u Litomyšle
rozloha: 1,5 ha
vznik: 8. – 9. století
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Na nízkém terasovitém výběžku nad pravým břehem říčky Loučná na okraji vesnice Benátky se nalézalo ranně středověké slovanské hradiště. Svou plochou 1,5 ha se jednalo o menší slovanské jednoprostorové hradiště. Původně bylo po celém obvodu opevněno valy, které byly místy zdvojené i s příkopy. V 60. letech 20. století zde prováděl výzkumy L.Skružený, který se soustředil především na mapování opevnění hradiště. Val byl dřevohlinité konstrukce z přední strany zesílen až 2,5 metrů silnou kamennou plentou. Na konci 19. století zde byly nalezeny dvě železné ostruhy, přičemž ta starší z nich je datována již na přelom 8. a 9. století. Nálezy keramiky jasně datují osídlení v průběhu 9. století, a je možné že již v této době bylo místo opevněné. Konečná podoba hradiště pak pochází stejně jako většina nalezené keramiky z 11. století. V té době bylo hradiště již důležitým strážním opěrným bodem Čech. Benátky u Litomyšle jsou ztotožňovány s hradištěm Hrutovem, které je zmiňováno v souvislosti se zemskou branou k roku 1055 a 1167.


BEZEMÍN
(okr. Tachov)
rozloha: 3,4 ha
vznik: 8. – 9. století
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nad soutokem Hadovky a Úterského potoka v poloze tzv. Švédské šance, se na ostrožně nalézá slovanské ranně středověké hradiště. Dispozičně se jednalo o dvoudílné hradiště s tím, že zaujímalo plochu 3,4 ha. Dodnes dochované valy malý výšku až 2,5 m a v základně šířku 9 metrů. Valy z přístupové strany byly pravděpodobně zdvojené. Akropole se nacházela v severozápadní části na špici ostrohu a byla samostatně opevněna. Z eliptické akropole se do dnešních dnů zachovala spodní část kamenné zdi, v které byly nalezeny zuhelnatělé zbytky dřevěných trámků z dřevohlinité hradby. Archeologický výzkum byl veden pouze v omezené míře a byl zaměřen především na pevnostní systém. Opevnění tedy sestávalo z již tradiční dřevohlinité hradby s dřevěnou konstrukcí, před kterou byla metrová kamenná plenta. Před valem byl mělký (1,5 m) a 9 metrů široký příkop. Celé hradiště zaniklo velkým požárem. Jestli to bylo v důsledku válečné akce nebo nehody, to se již zřejmě nikdy nedovíme. Podle zlomků keramiky nalezené během výzkumů se dá datovat existence hradiště do 8. a 9. století. Pouhých 250 metrů od Bezemína je další slovanské hradiště Šipín, které vzniklo pravděpodobně právě po zániku Bezemína.


BÍLINA
(okr. Teplice) – Bílina
rozloha: 7,25 ha
vznik: poslední třetina 10. století
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Předchůdcem bílinského zámku bylo i slovanské hradiště, které se nalézalo na protáhlé ostrožně, která je ze tří stran chráněna strmými svahy, které prudce padají do údolí řeky Bíliny a Lukovského a Syčivského potopa. Celková plocha hradiště zaujímala 7,25 ha. Přístup na hradiště pak byl z východní strany a byl chráněn vnějším již téměř zaniklým valem (byl rozvezeno v 19. století), který přetínal ostrožku s hradištěm. Vnější část hradiště od akropole byla oddělena mohutnou ještě dnes do 10 metrový výšky stoupající hradbou, která se nacházela na zužující části ostrožny. Archeologický výzkum odhalil tři fáze výstavby. V první fázi byla původní hradba široká asi 8 metrů, v poslední fázi ve 12. století pak byl val v základně až 19 metrů silný. Val v poslední vývojové fázi pak již měl kromě samotného tělesa kamennou plentu z opukových kamenů jak v čelní štítové zdi, tak i v zadní části. Samotné těleso valu bylo tvořeno dřevěnou hradbou vystavěnou do roštu vyplněných hlínou. Z vnitřní strany byl k hradbě ještě připojen dřevěný ochoz. Brána se nalézala při jižním svahu ostrožny, v místě kde byla hradba zesílena, zvýšena a vytvářela do hradiště vybíhající pravoúhlý ohyb. V této přístupové části byla hradba posílena o dva příkopy. Součástí opevnění byl i další, třetí val, který vymezoval opačný konce vnitřní akropole. Po obvodu ostrožny pak bylo ještě zřejmě lehčí typ opevnění. Rozsáhlý archeologický výzkum byl prováděn v 50. a 60. letech 20.století. Při těchto výzkumech byly nalezeny na vnitřní ploše, tedy akropole, základy po četných kůlových objektech, zbytky vozové cesty, četné keramické zlomky, skleněné prsteny atd. V západní části akropole bylo prozkoumané rozsáhlé pohřebiště (výzkum odkryl 192 kostrových hrobů s tím, že původní rozsah se odhaduje na 700 až 800 hrobů). Pohřebiště bylo o rozměrech cca 40 x 40 metrů a bylo od zbytku hradiště odděleno symbolickým žlabem. Vznik Bílinského hradiště je kladen do poslední třetiny 10. století, a svou funkci hradiště zastávalo v následných dvou stoletích. Konec existence hradiště je kladen do první poloviny 13. století. Od druhé poloviny 11. století se pak ve vnitřní části hradiště začalo pohřbívat, jak již bylo výše řečeno. V té době se pravděpodobně v areálu hradiště již nacházel i kostel, jehož existenci se však nepodařilo výzkumy prokázat. Hradiště Bílina bylo velice důležitým hradištěm přemyslovského panství, o to důležitější že se nacházelo u hranic s většinou nepřátelským Saskem. Z písemných pramenů známe jeho správce Prkoše, který v roce 1041 měl za úkol organizovat obranu hranic proti dalšímu z řady nepřátelských vpádů. O tom že v této úloze neuspěl, pustil nepřátelské vojsko do země a byl poté za to Břetislavem I. potrestán na hrdle, to je již jiný příběh.


BOLETICE
(okr. Český Krumlov)
rozloha: ?
vznik: ?
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Na vršku kopce Razibergu se nacházelo malé nepravidelné kruhové ranně slovanské hradiště, o jehož obranný systém se postaraly dva souběžné valy s příkopy. Toto hradiště jako řada jiných vzniklo na základech pravěkého opevnění. Nálezy slovanské keramiky nám podávají svědectví o využití opevnění právě i v raném středověku.


BOŘICE
(okr. Domažlice)
rozloha: 2,75 ha
vznik: konec 9. století
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
O některých hradištích jsme neměli nejen písemné prameny, ale ani jakékoliv jiné a byly objeveny naprostou náhodou. Díky leteckému snímkování v 90. letech 20.století byl náhodou objeven opevněný areál o rozměrech 2,75 ha na oválném návrší, pouhých 700 metrů severovýchodně od hradiště Smolov. Malé Bořikovské hradiště bylo chráněno valem a předsunutým příkopem. Podle povrchových nálezů keramiky se dá datovat vznik opevnění do konce 9. století a jeho zánik poté do 11. století. Poté jeho funkci převzal nedaleký Smolov.


BOUDY
(okr. Písek)
rozloha: cca 1,5 ha
vznik:
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pravěké osídlení si našlo své místo i na vrcholu homolovitého kopce Hrad a zabíralo plochu cca 1,5 ha. Opevnění bylo provedeno dvěma mírně oválnými kamennými valy o výšce 1 až 1,5 metru. Na místě byly nalezeny zbytky středověké keramiky, zřejmě z 12. století. To by mělo dokazovat, že opevnění z doby železné bylo minimálně občasně využíváno i v raném středověku buď jako sídliště nebo i jako příležitostné hradiště. Podle B.Dubského, který na místě nalezl větší množství uhlíků a keramiky, by se mohlo jednat o signální místo.



Zdroje:
Bláhová, Frolík, Profitová - Velké dějiny zemí Koruny české I. do roku 1197 – Praha/Litomyšl 1999
Kolektiv – Československé dějiny v datech – Praha 1986
Lutovský Michal – Encyklopedie slovanské archeologie – Praha 2001
Lutovský Michal – Po stopách prvních Přemyslovců I. – Praha 2006
Musil F. a kolektiv - Dějiny východních Čech do roku 1526 – Praha 2009
www.wikipedia.org
www.palba.cz


PS: Pokud někdo víte o dalším hradišti, které je v pramenech jmenováno pod jménem začínajícím na A nebo B, tak mi prosím dejte vědět, nebo rovnou doplňte text. Děkuji.