Hradiště KATOVICE (9.století)

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Hradiště KATOVICE (9.století)

Příspěvek od kacermiroslav »

Hradiště KATOVICE
České knížectví
9.století


Obrázek

V případě řady textů o Velké Moravě, které jsem uveřejnil na Palbě, jsme se dozvěděli, že Pomoraví a Nitransko patřilo mezi slovanská centra, z kterých později vzešel nový státní útvar, který z hodin dějepisu známe jako Velká Morava. Ale jak na tom byl okolní slovanský svět v centrální Evropě? Jak víme první krátkodobý slovanský útvar uprostřed Evropy vznikl v první třetině 7. století (Sámův kmenový svaz, či Sámova říše), ale po jeho zániku kolem roku 660, se další pokus o nějakou centralizovanou moc na dlouho odmlčel. A to až do dobý právě vznikající Velké Moravy. Nicméně víme, že v Čechách také zřejmě nějaká centrální moc existovala a to nejpozději na přelomu osmého a devátého věku, kdy se Čechy staly opakovaným terčem útoku Franské říše pod vedením Karla Velikého. Jasným důkazem centrální moci je pak pokřtění čtrnácti českých knížat v roce 845 v Řezně. To znamená, že i v českém prostředí existovala světská elita reprezentovaná řadou knížat. Center moci tak v devátém věku v Čechách existovalo hned několik a řada z nich byla reprezentovaná třeba jen jedním větším hradištěm, či v lepším případě několika hradišti, jako tomu bylo v případě přemyslovské domény, či kouřimského vládce. Etatizační proces tak v Čechách započal později, než na Moravě a západním Slovensku. Počet mocenských center pak mohl být v osmém věku i výrazně vyšší, než jen těch 14 knížat z roku 845 v Řezně. Svým způsobem tak mohl lokální kníže vládnout jen z jednoho hradiště nějakému omezenému území. Jejich počet se již zřejmě nikdy nedovíme, ale dá se do určité míry odhadnout například i z úrovně fortifikačního systému jednotlivých hradišť. Lokální vládce když už, tak určitě sídlil na nějakém větším hradišti, které bylo dostatečně opevněné. Mezi jedny z nejpevnějších slovanských hradišť, které známe, můžeme počítat hradiště Katovice ležící v Jihočeském kraji v okrese Strakonice.
Slovanské hradiště o celkové výměře 8 hektarů bylo postaveno na vrcholu osaměle stojícího vrchu zvaného Kněží (Katovická) hora (495 m.n.m.), který se tyčí nad levým břehem řeky Otavy poblíž vesnice Katovice ležící asi 6 km západně od Strakonic. V archeologické literatuře byla tato lokalita známa již od poloviny 19. století a brzy se stala cílem prvních výkopů, které zde před rokem 1868 zahájil F.Beneš. První popis tak pochází z pera zakladatele moderní české archeologie Jana Erazima Vocela (1802 – 1871). Další průzkum zde pokračoval až v roce 1946 pod vedením B.Dubského, který mimo jiné provedl podrobné geodetické zaměření. Bohužel průzkum nebyl veden v dostatečném rozsahu, jaký by si tato lokalita vyžadovala. Hradiště stálo na vrcholu hory v ose západ-východ směrem a zaujímalo celý protáhlý vrchol. Oproti jiným lokalitám zde stavitelé odvedli obrovský kus práce, co se fortifikačního systému týče. Dá se říct, že co do odolnosti a důmyslnosti se jednalo o jedno z nejmohutnějších slovanských hradišť z doby raného středověku na území Čech. Navíc hradiště a jeho valy se dochovali ve velice dobrém stavu. O to více nás musí mrzet, že průzkum z roku 1946 nebyl proveden ve větším rozsahu, nebo že na něj žádný další nenavázal. Areál v podstatě tvořil elipsu, jejíž osy měří 220 x 380 metrů. Z jižní strany bylo hradiště velice dobře chráněno strmým svahem, který padal k toku řeky Otavy. Převýšení dobrých osmi desítek metrů tak činil hradiště z této strany prakticky nedobytným. Naproti tomu druhá severovýchodní strana klesala výrazně pozvolněji a bylo ji tak potřeba důkladně chránit. Proto bylo hradiště z této strany důkladně chráněno hned několika pásy hradeb. Pokud bylo standardem doby, že do centrální části hradiště se vcházelo přes jednu, maximálně dvě brány, tak zde útočník musel překonat hned čtyři brány, valy. Pokud budeme věřit hodnověrnosti kresebné rekonstrukce podle A.Beneše, tak spodní dva valy bylo možno překonat přes bránu, zatímco horní dva již přes bránu zesílenou o vstupní věž. Nicméně komunikace k vrcholové akropoli vedla levotočivou cestou, což znamenalo, že útočník byl k nepříteli otočen štítem, zatímco meč držel v pravé ruce. Tím pádem byl při útoku na hradiště chráněn vlastním štítem. V pozdějším středověku bylo běžné stavět hrady tak, že přístupová cesta byla řešena obráceně tak, aby proti hradbám měl útočník meč a nemohl se tak před střelbou z hradeb chránit svým štítem. Vrchol kopce zaujímala centrální akropole, která byla opevněná po celém obvodu. Ze všech stran, kromě jižní, se k hradišti přimyká svažité předhradí, které bylo rozděleno dvojicí valů a příkopů. Stále stojící valy dosahují i dnes výšky čtyř metrů od dna příkopu a dosahují délku 433 a 424 metrů. Takto opevněný prostor byl dále členěn několika stupni, které zmírňovaly spád strmého terénu. Jejich původ ale není znám. Může se tak jednat o umělé stupně, ale stejně tak o přírodní. Vnější předhradí se přimykalo k vnitřnímu a bylo chráněno valem a příkopem. Dále k západu se předhradí rozšiřovalo a tím vznikl poměrně velký prostor pro vnitřní zástavbu. Vnější val dosahoval délky až 640 metrů a jeho výška činila až pět metrů od dna příkopu. Od vnějšího valu se na jižní strmé straně odkláněl k řece další val s příkopem. V souvislosti s tímto valem se někdy uvažuje, že zde leželo další předhradí, které ale bylo jen částečně opevněno, protože další obrana byla zajištěna samotným okolním těžko přístupným terénem.

Obrázek

Hlavní vstup byl veden přes severní stranu, kde byla ve valu prolomena brána čelního typu s mírně zataženými křídly. Dále se cesta stáčela k jihozápadu, kde se nacházela další brána vedoucí přes druhý val a za ní již byla brána v třetím valu. Tato třetí brána zřejmě mohla být zesílena o bránu s věží. Na akropoli se vcházelo ze západní, užší strany. Ostatní prolomení, která jsou na valech patrná, pocházejí zřejmě až z mladšího období a s vlastní fortifikací nemají nic společného. Bohužel opět tu platí, že průzkum byl veden jen zevrubně a tudíž ani nebyl zkoumán žádný ze zachovalých valů. Jejich charakter je tak usuzován pouze na základě terénních pozorování. Předpokládá se, že valy byly dřevohlinité roštové konstrukce s čelní, na sucho kladenou kamennou plentou. Nalezené části spečených kamenů svědčí o tom, že alespoň část hradeb lehla požárem a není zcela vyloučeno, že se jednalo o akci, která vedla k úplnému zániku hradiště. Co se osídlení týče, tak výraznější stopy byly zachyceny pouze na předhradí. V místě komunikace mezi třetí a čtvrtou bránou byl odkryt menší pravoúhlý objekt o rozměrech 3 x 2,2 metru. Předpokládá se, že by se mohlo jednat o strážní domek, který byl vybaven i vnější pecí. K akropoli se vztahuje starší ústní údaj o existenci větší kamenné stavby, která byla již dávno rozebrána. Uvažuje se, že by se mohlo jednat o nějakou reprezentativní světskou stavbu, zřejmě sídlo místního velmože. Znovu ale platí, že odpověď na tuto otázku může dát až podrobný archeologický výzkum. Kromě výše uvedených se B.Dubskému podařilo na Kněží hoře nalézt celkem dvě hrnčířské pece, které ke své výrobě zřejmě využívaly i zdejší naleziště grafitu.


Zhodnocení
První zmínka o Katovicích pochází z roku 1045, kdy tuto osadu ležící pod Kněží horou, daroval kníže Břetislav I. (+1055) břevnovskému klášteru. Další písemná zmínka pochází z roku 1318, kdy je vesnice Katovice uváděna v Zemských deskách jako poddanská. Jiných písemných zpráv k této zajímavě lokalitě bohužel nemáme a tak ani neznáme původní jméno hradiště ani jeho osudy. Název Kněží hora může sice evokovat starý místopisný název, ale ve skutečnosti zřejmě pochází až z doby po bitvě na Bílé hoře (1620), kdy pozemky na lokalitě hradiště vlastnila katovická fara. Na význam hradiště se tak dá usuzovat pouze na základě archeologických nálezů, jejichž větší rozsah ale zatím doposud chybí. Svou výměrou patřilo hradiště mezi průměr tehdejších slovanských opevněných sídel, ale naprostou většinu z nich převyšuje svým složitým fortifikačním systémem, který napovídá, že se jednalo o jedno z ústředních hradišť strakonické kotliny. Není vyloučeno, že hradiště mocensky dominovalo okolním opevněným sídlům, jako Hradec u Řepice, Hradec u Němětic a Hradiště u Libětic. Nevelký soubor keramických zlomků objevených zde během výzkumu v roce 1946, datuju existenci hradiště do průběhu 9. století. Nálezy pak dokládají destrukci hradiště (nebo jeho části) mohutným požárem. Zřejmě ani kvalitní opevnění nezabránilo dobytí hradiště nepřítelem. Pokud by se totiž jednalo o nehodu, tak by byla poničená část znovu obnovená a existence hradiště by tak pokračovala dál. Ale je možné, že na ještě na tyto otázky odpoví nějaký nový výzkum lokality. Zánik hradiště je občas spojován s nástupem Přemyslovců a s vybudováním nového hradu Prácheň. Po této stránce je hradiště Katovice stále nedoceněno. Model hradiště je umístěn ve strakonickém muzeu a obraz s předpokládaným vyobrazením hradiště by měl být údajně umístěn v obřadní síni obecního úřadu v Katovicích.

Přístup - z obce Katovice na severozápad silnicí směrem na Střelské Hoštice, asi 0,5 km od okraje obce odbočit vlevo k západu na polní cestu, po 50 m odbočit vpravo k severozápadu a lesní cestou pokračovat vzhůru až k vrcholu. Kněží hora je přírodní rezervací. Podél Otavy se těžilo zlato. Na západním úpatí kopce vede přes Březový potok tzv. Žižkův most, patrně středověkého původu.

Obrázek


Zdroje:

• Bláhová M., Frolík J., Profanová N. - Velké dějiny zemí Koruny české – Praha a Litomyšl 1999
• Čtverák, Lutovský, Slabina, Smejtek – Encyklopedie Hradišť v Čechách – Praha 2003
• Chropovský B. – Slované, Historický, politický a kulturní vývoj a význam – Praha 1989
• Lutovský M. – Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Praha 2001
• Měřínský Z. – České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I. – Praha 2009
• Měřínský Z. – České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II. – Praha 2009
http://web.quick.cz/v_hrdlicka/obsah/zajimav/k_hora.htm
http://www.wikipedia.org
http://www.slovane.cz
http://www.palba.cz
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
palo satko
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2531
Registrován: 16/9/2013, 17:59
Bydliště: Pezinok, Slovensko

Re: Hradiště KATOVICE (9.století)

Příspěvek od palo satko »

na natgeo davali dokument o Staffordshire Hoard robili analyzy z čoho boli tie pekne drobnosti medzi rokmi 600 a ž 800 urobene (vraj ich je 3500 kusov) a zistili, že sklo a zlato je z Carihradu, velke drahokami z Indie a Ceylonu a male to male červene, tie granaty su z česka. a nielen na kuskoch z toho pokladu su časke kamene, ale inych lokalitach. niekto v čechách od roku 600 do roku 800 tažil granaty a posielal ich do anglicka. je to čudne, ked podla Kosmasa vladli kniežata "jsouce oddani břichu a spaní, nevzdelani a neučení, podobali se dobytku, telo jim bylo k rozkoši, duše na obtíž ...
Obrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Hradiště KATOVICE (9.století)

Příspěvek od kacermiroslav »

Bylo by chybné domnívat se, že obchod byl jen lokáního charakteru. navíc Čechy leželi na křižovatce dálkových obchodních tras a tak nebyl problém exportovat výrobky do širokého okolí. Spíše by bylo zajímavé zkusit si vytipovat hradiště, jejichž lokální vládci mohli mít obchod s českými granáty pod palce. Katovice to ale zcela určitě nebyli.
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „fortifikace (technika)“