Sámova říše vojensky (7.století)

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Sámova říše vojensky (7.století)

Příspěvek od kacermiroslav »

Sámova říše
(cca 623/624 – cca 658/659)


strana 1.


Obrázek
Pravděpodobný rozsah Sámovy říše.
Vybrané lokality ztotožňované s Vogastisburgem: 1 – Reicheneck u Hersbrucku, 2 – Voigsburg,
3 – Domažlice-Tuhošť, 4 – Loket, 5 – Úhošť u Kadaně, 6 – Staffelberg u Staffelsteinu, 7 – Burk
u Forchheimu, 8 – Wossburg, 9 – kontaktní zóna nejstarších slovanských hradišť na území
Dervanových Srbů, 10 – Voitsberg, 11 – Mikulčice, 12 – Hostýn, 13 – Znojmo, 14 – Melk,
15 – Wien, 16 – Bisamberg, 17 – Bratislava, 18 – Rubín u Podbořan, 19 – Vranov nad Dyjí.
Podle M. Lutovského-N. Profantové 1995 doplnil Z. Měřínský 2002 a P. Šimík 2007.



První historicky známý státní útvar západních Slovanů. V jeho případě se nejspíše jednalo o kmenový svaz, který byl spolu spojen společným bojem proti Avarům, později pak proti expanzivní snaze franské říše. V čele tohoto kmenového svazu stanul franský kupec Sámo, který někdy kolem roku 623/624 za panování franského krále Chlothara II., dorazil v čele kupecké karavany ke středoevropským Slovanům (není vyloučeno, že se Slovany obchodoval již dříve). Co však víme jistě, je že Slovanům pomohl v boji proti dočasné avarské nadvládě (o jeho formě pomoci však není nic známo), čímž si vysloužil jejich vděk a byl zvolen za jejich „krále“. Co se týče jeho příčin příchodu ke Slovanům, pomoci proti Avarům a zvolení za kmenového „krále“, tak na to existuje celá řada hypotéz. Například není vyloučeno, že jeho vysláním ke Slovanům sledoval své vlastní plány Chlotharův syn Dagobert I., který se právě z otcovy vůle stal králem v Austrasii (část franského království). Dá se však předpokládat, že Sámo jako zdatný kupec i přes franský zákaz, přivážel Slovanům kvalitní meče, a tím je výrazně podpořil v bojích proti Avarům a později i proti Frankům. Do dnešních dnů se totiž dochovaly zprávy z Francké říše o zákazu vývozu mečů k Slovanům. Ten kdo tento zákaz porušil a pomohl tak výrazně úspěchu povstání, se nepochybně u Slovanů těšil největší možné přízni.

Asi v roce 631 byli na území Sámova kmenového svazu přepadení franští kupci. Po následném neúspěšném diplomatickém jednání, které z pověření franského krále Dagoberta I., vedl na Sámově sídelním hradišti vyslanec Sicharius, vytáhla franská říše do boje. Tou dobou byl již Dagobert I. králem celé franské říše a shromáždil veliké vojsko, které tvořili Alamani, Austrasijci a Langobardi. Vojsko vtrhlo na území Sámovy říše ve třech proudech. Hlavní Austrasijské vojsko se pak dalo do dobývání hradiště Wogatisburgu, pravděpodobně někde v severozápadních Čechách. Avšak v třídenní bitvě bylo poraženo a muselo se stáhnout zpět. Slované pak v odvedu několikrát vpadli do sousedního Durynska.

Sámova říše pak zanikla patrně po jeho smrti kolem roku 658, k čemuž asi pomohli i vnitřní neshody. Není zcela jasné, jestli kmenový svaz zanikl hned po Sámově smrti, nebo zdali ještě přetrval v nějaké mocenské či politické struktuře. Písemné prameny se totiž bohužel na dalších 150 let k území Čech a Moravy odmlčují. Někdy se uvažuje o možné návaznosti na pozdější další slovanskou říši, Velkou Moravu.

Centrum Sámovy říše leželo patrně někde na jižní Moravě, její součástí byly jistě i Čechy a pravděpodobně i jihozápadní Slovensko, kde se dají předpokládat ohniska protiavarského povstání. Sámova říše se po vítězné bitvě u Wogatisburgu rozrostla o kmen srbského vévody Dervana, který do té doby uznával jako svého panovníka franského krále, a přidal se na stranu Sáma.

Fakta o Sámově říši známe pouze ze stručných zmínek v soudobé burgundské „kronice tak řečeného Fredegara“. Několik, ale již zřejmě silně zkreslených údajů přinášejí i tendenční díla z 9.století.



Biografie
Sámo (* ? - + asi 658)
Franský kupec a diplomat, který včele své kupecké karavany dorazil někdy v roce 623/624 ke středoevropským Slovanům. Byl zakladatelem státního útvaru (kmenového svazu), který se označuje jako Sámova říše a jeho kmenový vládce „král“ někdy v letech 623/624 až do své smrti (asi 658). Údaje o Sámově původu jsou shrnuty v jediném zdroji v „kronice tak řečeného Fredegara“, jedinou větou, „člověk jménem Samo, původem Frank, z kraje senonského“, avšak ani jedno slovo z originálního latinského znění však není jednoznačně vyložitelné. Jednou z možných hypotéz je, že jméno Sámo je keltského původu, jehož nositelem by mohl být Galoříman. Tudíž romanizovaný, relativně vzdělaný obyvatel bývalé římské provincie Galie, která v 7.století byla centrem franského království. Vlastní Sámovo rodiště je pak kladeno do okolí dnešního města Sens. Ovšem existuje řada i dalších různě věrohodných hypotéz o Sámově původu.

Po svém příchodu ke Slovanům se Sámo snažil vžít s novým prostředím. Pomohl středoevropským Slovanům v jejich boji proti Avarské nadvládě, za což byl jmenován kmenovým náčelníkem „králem“. Následně se úspěšně v bitvě u Wogatisburku v roce 631 postavil franskému útoku krále Dagoberta I.

O jeho osobním životě, stejně jako o celém jeho životě, je málo informací. Kronikář Fredegar se zmiňuje, že měl 12 manželek slovanského původu, se kterými měl 22 synů a 15 dcer. Je pravděpodobné, že velký počet synů mohl po jeho smrti vést k vnitrostátní krizi, boji o moc a následně i k rozpadu Sámovi říše. Z délky o délce panování usuzujeme, že Sámo zemřel někdy kolem roku 658.

O osudu Sámových potomků se objevilo mnoho zcela nepodložených spekulací. Mezi ně patří např. údajná příbuznost s rodem Mojmírovců vládnoucím Velkomoravské říši. Vyskytly se i dohady o tom, že Sámo a bájný praotec Přemyslovců, Přemysl Oráč jsou tatáž osoba, případně, že mýtický Krok, otec kněžny Libuše, byl Sámovým synem. Ve skutečnosti však o ničem takovém nejsou žádné důkazy...


Obrázek Hrot kopí

Slovanská armáda v době Sámovy říše
Složení vojska – v době Sámovi říše, prvního státu západních Slovanů, bylo složení vojska jednoduché. V případě ohrožení do boje vytáhli všichni bojeschopní muži, kteří žili v neopevněných osadách včetně těch, co žili na hradištích. Dle historických pramenů byli Slované ceněni jako vynikající pěší bojovníci schopni boje v hlubokých lesích. Nezalesněné plochy příliš pro boj nevyhledávali, což bylo zřejmě zapříčiněno tím, že prakticky celé území střední Evropy bylo porostlé hustýmu a hlubokými lesy. Některé ze zdrojů se zmiňuji i o ženských bojovnicích v řadách slovanského vojska.

Výzbroj – bohužel z nedostatečných archeologických podkladů toho o výzbroji bojovníků Sámovi říše mnoho nevíme. Víme však, že Slované již uměli zpracovávat železo, nicméně kvalita nebyla taková, aby dokázali vyrábět jakostní meče. Nedostatkové meče tak získávali od franských kupců, jakým byl například právě Sámo. Tradiční zbraní slovanského vojska tak byla především sekyra a oštěpy. Dále Slované používali luky a šípy se železnými hroty, dle některých zdrojů údajně otrávenými. K lovu i boji se zřejmě používali i házecí praky. Jako obranu používali především proutěné nebo dřevěné štíty bez puklice. Hlava byly železnou helmou chráněna jen zřídka, to když byla ukořistěná nebo zakoupena od kupců. Tradičnější ochranou byla kožená přilbice vybavena kančími zuby. Co se mečů týče, tak jak již bylo řečeno, byly vyráběny v požadované kvalitě především ve franské říši, ale časem tuto technologii zvládali i slovanští kováři (i když jistě ne v požadovaném množství). Čepel byla vyráběna ze svařkového damasku. Jedná se o složitý způsob kovářského svařování spojených spletených pásků tvrdé a měkké oceli do jádra čepele. Na něj bylo dále navařeno ostří z pevné oceli. Takto zhotovený meč byl houževnatý a v boji nepraskal, přičemž ostří si zachovávalo svou ostrost, protože bylo kaleno ve vodě nebo oleji. Takto vyráběné zbraně z damaskové oceli se pro svou zdlouhavou a drahou výrobu přestali na konci 9.století vyrábět. Byli nahrazeny meči s jednolitou ocelovou vnitřní stavbou čepele.

Uspořádání sil – není známo. Dá se předpokládat, že Slované bojovali především v houfech a oddílech podle obyvatel z jednoho místa (osady). Až Sámo po svém zvolení za kmenového „krále“ začal Slovanské vojsko uspořádávat podle franského vzoru.

Výcvik – pravděpodobně nějaký aktivnější a pravidelný výcvik prováděn nebyl. Zručnost se zacházením sekyr, oštěpů a luků byla přirozená při práci v lese, na obydlích a při shánění obživy lovem. Některé prameny se zmiňují o tom, že slovanské vojsko se umělo dokonale skrytě pohybovat a plížit se v lesích. Jejich oblíbeným způsobem boje bylo přepadávání ze zálohy.

Spojení – bylo zajišťované pěšími a jízdními posli. Krajina byla již tou dobou protkána kupeckými stezkami, která však pro povozy příliš sjízdné nebyli. Zboží a náklad se tak převážel na hřbetě zvířat. Pro spojení byla v Čechách určitou nevýhodou hustota lesnatého porostu.

Zásobování – způsob zásobování vojska, tak jak je známe z pozdější doby, asi v době Sámovi říše nefungoval. Každý bojovník si na výpravu bral dostatek vlastních zásob, případně musel kořistit na pleněném nepřátelském území. Na válečné výpravy se zpravidla vyráželo až po ukončení doby sklizně.

Velení v boji – toto nebylo nejspíše do Sámova příchodu u Slovanů nějak propracované. V boji se houfy bez dlouhého váháni vrhali na nepřítele. Sámo však dokázal jako schopný organizátor zorganizovat Slovanské vojsko tak, že odolalo všem nepřátelským útokům.

Obrázek
Slovanská keramika z 8.století


Slovanské božstvo:
hlavní bůh SVAROG, stvořitel Světa
bůh Slunce, tepla, ohně a úrody DAŽBOG, nástupce Svarogův
bůh hromu a války PERUN
bůh stád i hospodářství VELES
bůh noci a Měsíce CHORS



Zdroje:
Encyklopedie Slovanské archeologie – Michal Lutovský - 2001
Významné bitvy v Čechách a na Moravě – Jiří Macoun – 2007
www.moraviamagna.cz
www.e-stredovek.cz
Naposledy upravil(a) kacermiroslav dne 18/10/2009, 15:52, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Strana 2.


Bitva u Wogastisburgu
rok 631

V roce 631 se stala Sámova říše terčem rozsáhlého tažení franského krále Dagoberta I. s cílem zničit tuto slovanskou říši a podmanit si její obyvatele. Dagobert vyslal celkem tři voje proti Sámovým Slovanům složené z Alamanů, Austrasijciců a Langobardů. Tento způsob vyslání více armád na nepřátelské území, byl oblíbenou strategii již od dob římských a uplatňoval se po celou dobu ranného středověku i později. Vojsko se pak většinou spojilo na předem dohodnutém místě. Takto organizovaný přesun na území nepřítele vyvolával nutnost zajistit si spížováním dostatek zásob pro vojsko, protože to si s sebou většinou bralo zásoby pouze na pár dnů a pak se o sebe jednotlivé vojenské oddíly musely postarat samy. Což v praxi znamená pleněním a rabováním nepřátelského území, kterým táhly a tím pádem tato taktika postihla i samotného nepřítele (vyhlazení obyvatelstva, vypálené osady, zabrané zásoby jídla atd.). A právě dva voje a to Alamanů a Langobardů do značné míry poplenilo zem s získalo bohatou kořist. Langobardi táhli ze severní Itálie, pravděpodobně po staré Jantarové cestě východním Příalpím, někam do prostoru starého římského tábora Carnuntum poblíž soutoku Moravy s Dunajem. Alamáni se pravděpodobně přesouvali na východ přes Bavorsko podél pravého břehu Dunaje po staré římské cestě, která v době římské říše spojovala jednotlivá vojenská opevnění na jižním břehu Dunaje. Hlavní vojsko Austrasijců se asi shromáždilo v Metách, poté postupovalo k soutoku Mohanu s Rýnem a Pomohaním dále na východ. Jak daleko, to zůstává dodnes bez odpovědi a od toho se taky hledá různá lokalizace Wogatisburgu. Strategický plán obrany proti franskému plánu, pokud jej tak můžeme nazvat, mohl za výše naznačených okolností vycházet z oslabení obrany na bočních směrech útoku Alamanů i Langobardů (kteří se patrně stejně nedostali až do centrální části Sámovy říše hledané většinou někde v dolním či středním Pomoraví), ale naopak za cenu možných obětí na obou vedlejších směrech se snažit zabránit postupu nejsilnějších austrasijských oddílů a jejich spojení s Alamany a Langobardy v jádru říše. Franské vojsko se pak po tři dny snažilo ztéct valy a palisády opevnění na hradišti Wogatisburg. Slované se však bránili natolik účinně, že ani po třech dnech se franskému vojsku nepodařilo pevnosti dobýt. K obratu pak došlo třetí den, kdy jak zaznamenal kronikář „Slované mečem“ pobili již tolik Franků, že se zbývající dali na ústup a mnohé co měli s sebou na výpravě, radši nechali na místě. Slované se tak zmocnili veliké kořisti. Nevíme ovšem, jestli posádka hradiště vyrazila třetího dne do bitvy na výpad, nebo jestli oblehaným přispěchal na pomoc Sámo, či jiné slovanské vojsko, které vpadlo Frankům do týlu.

Po vítězné bitvě u Wogatisburgu, se stáhli zbývající dvě franské armády pryč ze slovanského území. Slované v odvedu pak ještě buď ve stejném roce, nebo v následujícím podnikli výpravu do Duryňska, kde svou kořist dále rozmnožili.

Obrázek
Slovanské hradiště z pol. 8.století (Klučov)

Lokalizace Wogatisburgu
Kde tedy ležel Vogastisburg? Většinu výše uvedených lokalit vyřazují ze hry archeologické nálezy. Ty pocházejí buď z doby starší (např. Úhošť u Kadaně č. 5), nebo naopak mladší (např. Domažlice-Tuhošť, č. 3). Jedině na vrchu Rubín u Podbořan (č. 18) (katastr Dolánky, obec Kaštice a Pšov, okres Louny) nové sondáže (J. Kruta a V. Bubeník) i získaná kolekce keramiky a dalších nálezů prokázaly osídlení a také opevnění celé polohy snad již na sklonku 6. století. K další možné lokalizaci Sámova Wogastisburgu naposledy přispěl Ing. Jaroslav Růžička ze Znojma (2006). Umísťuje jej do blízkosti Vranova nad Dyjí (č. 19) v pravděpodobném směru tažení Austrasijců jižními Čechami a podél řeky Dyje do centra Sámovy říše, předpokládaného dosud v Pomoraví.

Obrázek Průřez opevnění na hradišti Klučov (pol. 8.století)

Obrázek rekonstrukce brány na hradišti Klučov (pol. 8.století)




Kronika tzv. Fredegara scholastika
Stručně o kronice

Dá se říci, že latinsky psaná Kronika tak řečeného Fredegara se skládá ze dvou částí. V první části jsou shromážděny starší kronikářská díla. Ve druhé jsou převyprávěny franské dějiny mezi léty 584-642/643. Latinský název kroniky zní Chronicarum guae dicuntur Fredegarii Scholastici libri IV ( Čtyři knihy tak řečeného Fredegara scholastika ). Skutečné jméno autora není známé, jméno Fredegarius se objevuje až v přepisech z 16.století. Též se neví, zda-li se jedná o jednoho, či více autorů. Dokonce se neví ani kde a přesně kdy byla kronika napsána. Usuzuje se, že čtvrtá kniha vznikla kolem roku 660 v Burgundsku v klášteře v Chalon-sur-Saone, nebo spíše v St. Jaen de Losne.

Díky této kronice vůbec víme o existenci Sámovy říše, neboť je to jediná kronika, která se o říši zmiňuje. A to vlastně jen díky tomu, že franský král Dagobert byl poražen v bitvě u neznámo položeného Wogastisburgu. Bohužel , i přesto, že kronika sestává ze čtyř knih, o Sámově říši jsou zde pouze dvě krátké kapitoly ve čtvrté knize.


Výňatky z kroniky
*** rok 623
Čtyřicátého roku kralování Clothara ( 623/624) muž jménem Sámo, národem Frank z kraje sasonského, vzal sebou četné kupce a odebral se mezi Slovany jménem Venédy, aby obchodoval. Slované již počali bojovati proti Avarům, jménem Hunům, a jejich králi - chaganovi.Venédové byli již odedávna bojovníky Hunů, tak když hunové útočili vojskem proti kterémukoli kmeni, Hunové stavěli své sjednocené vojsko k ochraně táborů, Venédové pak bojovali; jestliže nabyli vrchu k vítězství, tehdy Hunové udeřili, aby brali kořist; pakli však byli Venédové přemáháni, podporováni pomocí Hunů, opět nabývali sil. Proto byli zváni od hunů bojovníky, že v bojovém zápasu, představujíce dvojitou bojovou korouhev, táhli před Huny. Hunové každý rok přicházeli mezi Slovany za milováním , brali si na lože manželky Slovanů a jejich dcery; Slované platili Hunům vedle mnohých příkoří i poplatky.Synové hunů, kteří se rodili z manželek a dcer Venédů, konečně nesnášejíce zlobu zbraně a násilí a vzpěčujíce se vlády Hunů, začali, jak jsem připoměl nahoře, vesti odboj. Když udeřili Venédové ve vojsku proti Hunům, kupec sámo, kterého jsem výše vzpomněl, táhl s nimi ve vojsku; a tu učinil tak dobrou službu, co se týče Hunů, že to bylo podivuhodné, a veliké množství jich bylo pobyto mečem Venédů. Venédové , vidouce užitečnost Sámovu, zvolí ho nad sebou králem, kde šťastně kraloval třicet a pět let. Za jeho panování svedli Venédové mnoho bitev proti Hunům;jeho radou a dobrou službou Venédové vždy Huny porazili. Sámo měl dvanáct manželek rodu slovanského , z kterých měl dvacet dva syny a patnáct dcer.
(Přepsáno z knihy Dějiny českého státu v dokumentech , Zděnek Veselý)

*** rok 629
Když Dagobert vládl již sedmý rok ..., jeho [Sámova] schopnost vzbudila vpravdě tak silné obavy, že (všichni) se s oddaností pokořovali a poddávali jeho moci. Též národnosti, které sídlí při hranicích Avarů a Slovanů, ho s přesvědčením ujišťovaly, aby pokojně prošel jejich týlem a státní mocí podřídil své vládě Avary a Slovany i lid ostatních národností


*** rok 631
kniha IV, kap.68
Když toho roku ( 631/632 ) Slované jménem Venédové v království Sámově zavraždili a o majetek oloupili kupce Franků ve velikém počtu, to byl počátek svády mezi Dagobertem a Sámem, králem Slovanů.A Dagobert posílá vyslance Sicharia k Sámovi se žádostí, aby dal spravedlivě napraviti za kupce, jež jeho lidé zavraždili a jejichž majetek si nedovoleně přivlastnili. Sámo nechtěje Sicharia viděti, ani by nebyl dovolil, aby k němu přišel; Sicharius obléknuv se na způsob Slovanů, přišel se svými lidmi před Sáma; oznámil mu všechno, co měl uloženo. Ale jak to bývá u pohanství a zpupnosti pošetilých, nic, čeho se jeho lidé dopustili, nebylo Sámem napraveno, leč toliko chtěl dáti dovolení , aby spravedlivost byla navzájem sjednána o těchto a jiných obviněních, která vzešla mezi stranami.Sicharius jako zpozdilý vyslanec mluvil proti Sámovi slovy nespravedlivými, které neměl uložená, a výhružkami tak, že by Sámo a jeho lid království byli povinni služebnost Dagobertovi.Sámo odpovídaje již popuzen pravil:"I země, kterou máme, je Dagobertova i my jsme jeho, jestliže však nařídí uchovati s námi přátelství." Sicharius řekl:"Není možné , aby křesťané a sluhové boží mohli uzavírat přátelství se psy." Sámo proti tomu pověděl:"Jestliže vy jste sluhové boží, zatím co vy proti Bohu jednáte, my jsme si vzali dovolení zuby vás roztrhati."Sicharius byl vyhnán z dohledu Sámova. Kdy toto oznámil Dagobertovi, Dagobert pyšně přikáže sebrati vojsko z celého království Austrasijců proti Sámovi a Venédům; tu vojsko vtrhne třemi spořádanými zástupy na Venédy , ba i Langobardi, koupeni Dagobertem, taktéž nepřátelsky vytáhli na Slovany. Slované se proti nim připravili a na těch i jiných místech vojsko Alamanů s vévodou Chrodobertem zvítězilo na území, na které vtrhlo.Langobardi taktéž zvítězili a Alamani a Langobardi s sebou přivedli velmi velký počet zajatců ze Slovanů.Austrasijci však, když přitrhli k hradu Wogastisburg, kde se opevnilo velmi četné vojsko statečných Venédů, obklíčili jej, bojujíce po tři dny, a tu je mečem zabito mnoho z vojska Dagobertova, aodtud zbaběle, zanechávajíce všechny válečné stany a věci, které měli, vracejí se k vlastním sídlům. Potom hojnou odplatou vpadávají Venédové do Durynska a ostatních krajů království Franků za účelem plenu; ba i Dervan, vévoda kmene Srbů, kteří byli z rodu Slovanů a již dávno patřili ke království Franků, přidal se se svými ke království Sámovu.A to vítězství , kterého Venédové proti Frankům dobyli, ne tak získala statečnost Slovanů jako zmalomysleni Austrasijců, když viděli , že s Dagobertem v nenávist a neustále budou olupováni.
(Přepsáno z knihy Dějiny českého státu v dokumentech , Zděnek Veselý)


Poznámky:
Existují ještě dva výhradně tendenční spisy z 9.století, ale oba líčí spor Sáma a Dagoberta naprosto odlišně (tendenčně) od jejího vzoru, tedy Kroniky tak řečeného Fredegara. Jedná se o "Činy krále Franků Dagoberta I." ( Gesta Dagoberti I. regnis Francorum ) a "Obracení Bavorů a Korutanců na víru" (Conversio Bagoarirum et Carantanorum).





Zdroje:
Encyklopedie Slovanské archeologie – Michal Lutovský - 2001
Významné bitvy v Čechách a na Moravě – Jiří Macoun – 2007
www.moraviamagna.cz
www.e-stredovek.cz
Naposledy upravil(a) kacermiroslav dne 12/5/2010, 17:31, celkem upraveno 2 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Thór
7. Major
7. Major
Příspěvky: 889
Registrován: 7/8/2008, 02:35
Bydliště: Chrudim

Příspěvek od Thór »

:up: Vynikající
ObrázekObrázek
" Thór "

Kaphar hunnu bhanda marnu ramro
Automatix
Příspěvky: 1
Registrován: 18/9/2009, 14:17

Příspěvek od Automatix »

prosím mohl by jsem někdo napsat něco o slovanských bojovnících s praslovanskými názvy a obrázky (vím, že toho moc asi nebude, ale pomohlo by mi to)
jinak velmi pěkné :!:
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Další osudy říše po Sámově úmrtí v roce 658/661

Ohledně zániku Sámovy říše, nebo Sámova kmenového svazu je toho hodně neznámého. Obecně se soudí a v učebnicích dějepisu je uváděno, že se říše rozpadla po Sámově smrti někdy v roce 658 až 661. Tento názor je uváděn na základě chybějících zpráv o dalších osudech říše. To ovšem ve skutečnosti neznamená, že pokud chybějí písemné prameny, že se říše krátce po Sámově smrti rozpadla. Historické prameny se sice na cca 150 let odmlčeli a kronikáři obrátili svou pozornost jinam, ale archeologické výzkumy hovoří jinak, než jak nás ve škole učili.

Centrum říše se předpokládalo mezi toky dolní Moravy a Dunaje. Podle antropologických výzkumů pak z tohoto území od konce 7.století a počátkem 8.století došlo k odlivu části mužské populace (možná hlavní bojovnické třídy) směrem na severozápad. Silná skupina těchto bojovníků se pak usadila ve středním Pomoraví. Zde pak na starších slovanských sídlech začala vznikat nová opěvněná střediska jako například Valy u Mikulčic (středověké jádro Velké Moravy). Podle dalších nálezů se pak tato bojovnická kasta usadila kolme Dolních Dunajovic a Mistelbachu. Místy jsou tyto nálezy o jejich přítomnosti nalezeny na území Dyjsko-svrateckého úvalu (který byl Slovany již dříve osídlen) a také v severním Pomoraví. Právě ze vzájemné symbiozi těchto nově příchozích a již usazených Slovanů začal vznikat zárodek Velké Moravy.

Podle pozdní tradice (T.Pešina z Čechorodu) vládl v letech cca 680 - cca 700 na Moravě syn Sáma jménem Moravod, podle kterého pak země dostala jméno. Podle G.Dobnera (de facto podle Václava Hájka z Libočan - 1761) nevládl Moravod ani na Moravě, ani ve Vespriu (Veszprém). Podle Hájka pak měla na Moravě někdy v letech 700-720 vládnout Vladuc z Karantánie a král Suanthos či Suatben, syn Moravodův, podle G. Dobnera Sámův. Po prohře s Avary přešel Suanthos s velmoži a s vojskem Dunaj a ve Velegradě založil nové ústředí svého království (L. E. Havlík - 1992).

Michal Lutovský a Naďa Profantová (Sámova říše - Academia, Praha 1995)pak o zániku Sámově kmenově svazu napsali toto:
"Běžně tradovaná představa, že Sámova říše po 35 letech vlády svého zakladatele zanikla, nemá oporu v historických pramenech. Vznikla úvahou nad absencí jakýchkoli zpráv o dalších osudech této říše, tedy úvahou analogickou předloženějším představám o zániku Velké Moravy a jiných útvarů. Již jsme se ovšem zmínili, že s doklady »ex silentio« se v daném období musí pracovat velmi opatrně.“

„Při sledování archeologických informací vyvstane nápadně, že alespoň do období blízkého Sámově smrti, ne-li dříve, se datuje rozvoj Mikulčického hradu. Ani žádné z dalších hradišť, která jsme v souvislosti se Sámovou říší jmenovali, nezaniká. Naopak, většina z nich se na přelomu 7. a 8. století dále rozvíjí a během 8. věku dále zahušťuje. Chybí tedy jakýkoli doklad o násilné destrukci některého z hradišť, jak bychom v případě mocenského pádu oprávněně očekávali.“

„Rozhodně nechceme... uvažovat... o kontinuitě vládnoucí moravské dynastie či mocenské elity Velké Moravy se Sámovou říší.“

„Nemůžeme s jistotou říci, že moravské a slovenské Pomoraví bylo skutečně jádrem Sámova panství. Z archeologických pramenů však víme, že právě tam se interakce vlivu franského i avarského [pozn.: na slovanské etnikum] projevovala nejzřetelněji a nejplodněji. V tomto smyslu můžeme pak uvažovat o Velké Moravě jako o dědici odkazu Sámovy říše.“
Naposledy upravil(a) kacermiroslav dne 3/11/2009, 08:55, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1717
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

kacermiroslav: ...Valy u Mikulčic (středověké jádro Uherského Hradiště)...
Není to trochu chyba? Tato dvě místa jsou od sebe vzdálena takových padesát kilometrů. Nemělo tam být spíš jádro Velké Moravy?
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Dokud nebude k dispozici stroj času, tak o Sámově říši a hledání Wogatisburgu budeme ještě dlouho číst... Přece jen jako správný patriot beru na vědomí jako první větší celek na našem území Velkou Moravu. Co bylo před tím ví jen.... /nehodící se škrtněte/
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Co bylo před tím? Několik vln osídlení v několika epochách a celkově po nich zůstalo skoro 700 hradišť. A některá jsou tak velká,že ochraňovala i 100 hektarů zastavěné plochy.

Jak byl organizované - jestli jako Velká Morava centrálně nebo jela každé po svém je otázka. Nebylo zde vzduchoprázdno. Jen nejsou záznamy. Po Velké Moravě už něco písemného zbylo.

Mira dobře trefil, je to dobré čtení. Dokonce jsem skrze to abych si to pročetl na chvilu nechal svoje rozdělaná hradiště.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Sa58 má samozřejmě pravdu, že jaksi se nám asi již nikdy nepodaří zjistit jak to vše přesně bylo, ale o tom právě ta historie a pátrání v datech, archeologie atd. je. Takže vycházejte m z toho co víme a doufejme, že se třeba časem podaří nějaký převratný objev. Ostatně mělo by být co najít, protože když začalo stěhování národa, konkrétně Slovanů, tak se do pohybu dala masa lidí, která je odborníky odhadovaná na 700.000 až 1.500.000 lidí, kteří se dali směrem na západ a jejich osidlování na našem území trovalo něco mezi 200 až 250 léty. tedy jen pro info, žádné jedno velké stěhování, ale celá řada různě velkých a početných vln přistěhovalců. A po takové mase lidí snad v té naši matičce zemi zůstalo něco zahrabáno. Jen to najít:-)))
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Tunac
podporučík
podporučík
Příspěvky: 678
Registrován: 29/5/2006, 22:23
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Tunac »

Slované (otroci) se začali odtrhávat od Avarů. Ale neví se bohužel, kdy přesně k ní došlo, zda již v letech 623-624, tedy před obléháním Konstantinopole, nebo až brzy po něm. Do bojů s Avary, které tehdy vypukly, se zapletl francký kupec Samo se svou družinou, pobývající právě u Slovanů, a protože se ukázal být užitečným, zvolili si ho povstalci za krále. Mnozí historikové vyslovili podezření, že jeho objevení se u Slovanů nebylo náhodné, a tvrdili, že musel být vyslancem krále Dagoberta I. (623 až 639), který tehdy vládl austrasijské části merovejské říše, jíž podléhaly i některé germánské kmeny na východ od Rýna, jako byli Alamani (v dnešním Švábsku), Bavoři a Durynkové. Podle některých měla být v této diplomatické hře, zaměřené proti Avarům, zaangažována i východořímská říše. To by ale předpokládalo, že Slované měli ještě před Samovým příchodem nějaké jednotné vedení, s nímž by poslové mohli vyjednávat. Muselo by se jednat o jeden určitý kmen s knížetem v čele, takovým jakými byli v Korutanech kníže Walluc nebo u Srbů kníže Dervan. Pokud by ale existoval, proč o něm nic nevíme a hlavně proč by tito Slované volili za knížete Sama? Volba Sama za vůdce povstání proti Avarům byla zřejmě jakýmsi kompromisem mezi zúčastněnými kmeny a knížaty. Nedávala totiž žádnému z nich přednost, nárok na nějaké zvláštní postavení. Poměry tu vůbec měly daleko k uspořádanosti, putující ozbrojené skupiny byly se svými rodinami na útěku z Panonie, usazovaly se mezi místním slovanským obyvatelstvem v nových sídlech. Vztahy mezi novými příchozími a starousedlíky se teprve utvářely. Týkalo se to nejspíše Čechů v české kotlině a Moravanů na Moravě, asi především jižní. Zasaženo mohlo být těmito procesy ale také Malopolsko a Slezsko jakož i Srbsko mezi Sálou a Labem, i když tito Srbové zůstali zpočátku stranou Samovy konfederace a připojili se k ní pod vedením svého knížete Dervana teprve po roce 631. Na jihu se formovali z nově příchozích skupin Chorvaté a Srbové.
Poněkud starší (asi od osmdesátých až devadesátých let 6. století) kořeny měly etnogenetické procesy zřejmě u Korutanců ve východních Alpách, kteří tehdy již měli svého knížete Walluca. Pod Samovou vládou se tak jednak upevňovala společná obrana proti Avarům, jednak se upevňovaly partikulární kmeny jakožto nová politická etnika. Dvanáct žen Samova „harému“ (podobného „politickým harémům“ Attily nebo Vladimíra I. na Rusi v 10. století) bylo nejspíš odrazem této struktury jeho panství, sňatky s dcerami jednotlivých knížat vznikajících i stávajících knížectví jeho konfederace ji měly upevňovat také prostřednictvím příbuzenských svazků.
O tom, že jádro Samova panství bylo na jižní Moravě (spíše než na jihozápadním Slovensku), může asi sotva býti pochyb. Patřily k němu kromě Moravy a (části) západního Slovenska i Čechy a (přes některé pochybnosti) i Korutany. Dále na jih ovšem jistě nezasáhlo. I tak však šlo o ohromný, třebaže jen volně spojený útvar jakési konfederace nových slovanských kmenů pod jediným voleným vládcem. Ten tvořil nezanedbatelnou sílu, která se dokázala ubránit Avarům a stát se na nich zcela nezávislou.
Teprve takovýto mocenský útvar mohl budit zájem mezinárodní politiky. Přihlásil se nejprve Dagobert I., který viděl v novém Samově slovanském „státu“ vhodný nástroj merovejského pronikání na východ. O Dagobertovi tvrdí kronikář Fredegar, že národy, které sídlí u hranic Avarů a Slovanů“ králi samy „pokorně a podlézavě“ nabízely, aby pokojně prošel do jejich týlu a podrobil si Avary, Slovany a všechny národy až po hranice východořímské říše. To je nepochybně přehnané, odráží to však jistě Dagobertův program. Již před rokem 630 vyslal Dagobert (od roku 628 vládnoucí celé merovejské říši) poselstvo do Konstantinopole, které uzavřelo „věčný mír“. Je také možné, že tehdy s Dagobertem vyjednávalo pomoc proti Avarům i Samo a že se mu jako ostatně svým původem jeho poddaný – formálně poddal. Dagobertovi to však nestačilo, žádal plné podřízení se a když Samo, který se mezitím dozvěděl, že u Avarů propukly boje o nástupnictví (a že tedy na Dagoberta není odkázán, protože Avaři jsou oslabeni), jeho nároky odmítl, zorganizoval proti němu král roku 631 velikou výpravu, pro kterou získal i Langobardy. Vojska táhla jako vždy třemi pochodovými proudy, které se měly spojit v cílovém území a zde svést rozhodující bitvy. K tomuto spojení však nedošlo, Langobardové a také druhý proud, tvořený Alamany, sice svedli bitvy a dosáhli v nich úspěchů, hlavní pochodový proud tvořený Austrasijci byl ale zastaven v Samově pohraničí u hradu Wogastisburgu, obsazeného nejlepšími Samovými bojovníky. Po třídenním obléhání tu došlo k bitvě, v níž bylo austrasijské vojsko poraženo a dalo se na útěk.

Samo vládl svým Slovanům 35 let, tj. zemřel někdy okolo roku 660 (podle toho, zda se dostal k vládě před nebo po roce 626) a jeho říše se rozpadla. Bylo to kdysi připisováno vrozené nestátotvornosti Slovanů, skutečností však je, že jeho říše, která zřejmě nebyla ničím jiným než účelovou konfederací, splnila svůj účel a důvody jejího dalšího trvání prostě zanikly.
Vojáci!!!!
Jste vojáci smrtí!!! A já jsem ten, co Vás bude posílat tam, kde se umírá!!!
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Důvodů proč byl Sámo zvolen kmenovým náčelníkem může být celá řada a to včetně těch, které jsi vypsal. Já osobně se domnívám, že byl u Slovanů dobře zapsán, protože jim prostě vozil ze západu zboží, které bylo hodně žádáno a zřejmě také kontraband, tedy zbraně. Franské meče atd. byly na mnohem vyšší kvalitativní úrovni, než zbraně Slovanů. Ostatně embargo na vývoz zbraní Slovanům zakázal o necelá dvě století později i Karel Veliký. Dá se tedy předpokládat, že nezůstalo jen u tohoto embarga z doby kolem roku 800, ale že již třeba za Dagoberta se hlídalo, s jakým zbožím se obchodovalo. Také je možné že se vše nakonec prozradilo a Sámo se už nemohl domů vrátit, plus do toho přišla doba, kdy se Slované rozhodli zbavit se Avarů atd. Takže člověk, který byl u nich ve vážnosti, protože jim vozil zakázané zboží, plus měl zkušenosti západního vzdělance (kupec neboli obchodník té doby, stejně jako dnes, nebyl asi žádný pitomec:-) byl ideálním kandidátem, který by je mohl vést v boji. Ostatně, proč to s ním nezkusit. Buď se osvědčí a nebo je pořád dost času na to, jak se ho zbavit.....:-)
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

S těmi zbraněmi to bude asi všelijaké. Pokud by i pašoval zbraně pro slovanské odběratele, kolik jich mohl propašovat? Nikdy ne tolik, aby to bylo k čemu dobrému.

Je zajímavé, že této době asi nebyly živé kontakty s ruskými oblastmi. Tam se v té době vyráběli skvělé dlouhé rovné meče .

Osobně bych sázel na typickou slovanskou vlastnosti. Když bude dobrý, svezeme se na jeho slávě všichni. Když nebude, tak debakl svedema na něj a zabijeme ho. Tím si napravíme duševno a budeme hledat dalšího osla co by to zkusil.
Naposledy upravil(a) Pátrač dne 22/12/2009, 14:27, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

Ono Samo tiež asi nebol drobný obchodníček s dvomi oslami, ale skôr šéf solídne zohranej partie aspoň niekoľkých desiatok strážcov a nejakej tej stovky (i viac) skúsených mužov.
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Alchymista píše:Ono Samo tiež asi nebol drobný obchodníček s dvomi oslami, ale skôr šéf solídne zohranej partie aspoň niekoľkých desiatok strážcov a nejakej tej stovky (i viac) skúsených mužov.
Taky se přikláním k této myšlence. Být kupcem v té době a cestovat do vzdálených míst, to obnášelo velkou výpravu o desítkách až stovkách lidí. Už jenom z důvodu, že by se taková kupecka skupina mohla stát snadnou kořistí domorodců, kteří by nechtěli za zboží platit (směňovat). Takže vést s sebou pár desítek nebo i stovek mečů by jistě nebyl problém pro takovou kupeckou karavanu. A kdo říká, že Sámo podnikl jen jednu cestu. Zcela určitě se Slovany obchodoval dost dlouho na to, aby k němu měli důvěru.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Další lokalizace hlavního sídla Sámovy říše

Problém lokalizování hlavního mocenského centra Sámovy říše se snaží odhalit řada archeologů a historiků již dlouhá desetiletí. Již před více jak 80 lety historikové Josef Pekař a Bohuslav Horák hledají skutečné sílo Sámovy říše na Moravě podél obchodní trati vedoucí od Dunaje údolím Moravy k Moravské bráně. To by znamenalo hledat sídlo říše na lokalitách spojovaných především s Velkomoravskou říši o dvě století později. Problém je v tom, že na lokalitách jako Mikulčice, Uherské Hradiště, Olomouc, Brno Líšeň se nikdy nenalezly předměty z doby Sámovy říše (7.století) a jejich samotné datování vzniku se zatím nepodařilo určit. Tím že se na Moravě žádný nález z doby kupce Sáma na těchto výše uvedených opevněných sídlech nenašel, zůstává cesta určení místa hlavního sídla říše stále otevřena. A od doby Františka Palackého se tak hledá prakticky kdekoliv, především pak na území Čech.


NECHVALÍN u Kyjova
V květnu 1975 bylo při zemních pracích v Nechvalíně u Kyjova objeveno ranně středověké pohřebiště. Následný archeologický průzkum prozkoumal 179 hrobů. Datováním se podařilo určit, že se jedná o slovanské osídlení, které zde plynule navázalo na starší germánské. Kromě jiného se ale podařil unikátní nález a to čtyř železných mečů velice starobylého typu, datovaného do doby Sámovy říše. To byl skutečně mistrovský nález během záchranných prací, protože pro srovnání za 50 let neustálého plošného výzkumu Starého města u Uherského hradiště se našlo jen o jeden meč více. Ovšem jen jeden z těchto nalezených mečů byl datován do doby Sámovy říše. Byl nalezen u samostatně ležící skupiny s pohřbem bojovníka a šesti žárovými hroby.

Nálezy dokázaly určit, že lokalita Nechvalína byla osídlena po celou dobu trvání Sámovy říše (7.století) i Velké Moravy (9.století) a přežila i několik dalších následných staletí po zániku Velkomoravské říše.

Význam Nechvalína je přičítán nedalekou lokalitou kopce Babí Lom u Kyjova, kde se těžila železná ruda. Jedna z teorii tak je, že zde Slované od původního obyvatelstva převzali výrobu kvalitního železa. Další význam Nechvalína podtrhuje nález nedalekého největšího slovanského mohylníku na území Moravy. Ten se nachází na vrcholu Babí lom v katastru dnešní obce Stražovice.

To že si Slované do svého čela zvolili právě vzdělaného kupce Sáma, může být i tím, že tento byl schopný i v organizaci hutnické a zbrojní výroby, což bylo stěžejní výrobní odvětví středověku. Pro Slovany pak mělo dvojnásob velký význam, poté co byl zapovězen obchod mezi nimi a Franky, kteří jim jinak přiváželi a prodávali kromě jiného kvalitní zbraně. To by potvrzovalo zmínky dobového kronikáře o „podivuhodných“ schopnostech kupce Sáma.


ZBROD u Mutěnic
Dalším důležitým slovanským osídlením z doby Sáma byla lokalita Zbrod u Mutěnic (okr. Hodonín). Zde při prováděném průzkumu plochy pro uvažované úložiště popílku z hodonínské elektrárny byla kromě 10 keltských chatek nalezena celé slovanská osada složena z více jak jedné stovky objektů. Jedná se tak o nález největší sídlištní aglomerace z doby Sámovy říše. Nejstarší část je datovaná keramikou pražského typu do 6. a 7.století. Ze stovky nalezených objektů byla většina typu polozemnic, ale našla se i řada luxusních nadzemních domů. Tyto nadzemná domy byly srubové konstrukce o rozměrech 350x450 cm a byly vybaveny kamennými pecemi. Velkým překvapením pak byl objev nestaršího známého výrobního objektu Slovanů. Dílna vyráběla luxusně zdobené kostěné hřebeny. Kromě jiného se v této lokalitě podařil unikátní nález bronzové přezky s motivem dvouhlavého hada, která je považovaná za byzantský import.

BOHUSLAVICE u Kyjova
(neboli mohl Sámo razit první slovanské mince?)

V roce 1902 byla v Bohuslavicích u Kyjova nalezena zlatá mince byzantského císaře Heraklia. Jak se tam mince dostala lze těžko odhadovat. Zajímavější spíše je, že se jednalo o padělek. Tím že císař Heraklios vládl mezi lety 610-641, lze vznik padělku zlaté mince klást do doby po roce 610. Tedy do doby, která těsně předcházela Sámově říši. Vlastní vláda byzantského císaře se pak shoduje s dobou vlády Sáma u Slovanů. Tím že byl vyroben padělek je jasné, že autor falzifikátu musel mít k dispozici originál a že se nejednalo o jediný kus, ale hromadnou ražbu. Pokud tato padělatelská dílna nepůsobila mimo území Sámovy říše a samotná mince se na území Moravy nedostala s kupci dálkových karavan, tak pak hlavně panovník (třeba Sámo) měl zlato a prostředky k tomu, aby prováděl vlastní ražbu napodobeniny tehdy platného zlatého byzantského solidu. Jinak padělatelé si neuvědomili, že raznice musí mít zrcadlový obraz. Proto jsou postavy na mincích obráceně.

NÁKLO u Vacenovic
(neboli měl Sámo za manželku avarskou princeznu?)

Panují názory, že Slované přišli do styku s křesťanskými zeměmi a Avary již ve 4.století (samozřejmě v době ještě před stěhováním se jednalo o jiné, východnější lokality jako např. Ukrajina). K těmto stykům mohlo dojít prostřednictvím Gotů. Součástí christianizačních reforem byla i sňatková politika s nově pokřtěnými příslušníky vládnoucích rodů. Aby taková princezna byla nezpochybnitelná a nezaměnitelná (eufemické zrození v purpurovém, tj. královském loži) prováděli například avarské ale i germánské kmeny drastickou úpravu vzhledu. Ta spočívala v tom, že již od útlého věku byla princezně deformovaná lebka do délky. To se provádělo pevně staženým obinadlem po mnoho let. Autentičnost princezny tak byla na první pohled nezpochybnitelná.

Na úpatí kopce Nákla na katastru dnešní obce Vacenovice (okr. Hodonín) byl v prosinci roku 1954 učiněn zvláštní nález.Dělníci při provádění výkopových prací našli řadu starobylých hrobů s nádobami a střepy. Kromě nich se nalezla i jedna kostra, která se od ostatních dosti lišila svou deformovanou lebkou. Tento nález byl předán do Kyjovského muzea odkud v roce 1957 putovala k posouzení do krajského muzea ve Zlíně. Antropologické posouzení z roku 1957 bylo následující:

Kostra nalezená ve Vacenovicích patřila ženě staré 20 až 25 let, malé postavy a gracilní (štíhlé, útlé) stavby těla. Její lebka byla značně uměle deformovaná, a to aymarským způsobem. Z hodnocení souboru vyplývá, že se jedná o jedince typu mongoloidního. Dosavadní nálezy na území ČSR, které byly popsány tj. lebka z Podbaby (Niederle 1892) a dvě z Čelákovic (Malý 1935) jsou typu nordického. Patřily k typu starogermánských řadových hrobů. Intenzita deformace je u vacenovské lebky největší, u čelákovické nejmenší. Časové určení je sporné, neboť nebyla provázena kulturním materiálem. Arose povrchu kostí a způsob deformace svědčí pro širší období stěhování národů…“

Jak se zdá podle nalezených ostatků avarské princezny, okolí Vacenovic a kopec Nákla mohlo být jedním z důležitých ranně středověkých slovanských lokalit. Princezna mohl být provdána jen nejurozenějšímu z nejurozenějších a tak není vyloučeno, že kromě slovanských manželek mohl Sámo, jakožto hlavní panovník celého kmenového svazu, mít i za manželku právě avarskou princeznu. Tímto sňatkem si mohl Sámo pojistit svou jihovýchodní hranici říše (Panonii) právě díky manželství s avarskou princeznou. Pokud manželem princezny nebyl sám Sámo, dá se uvažovat i o některém z jeho četných synů, který měl významné postavení u otcova stolu.

Další lokalizace Wogastiburgu
Hostýnské vrchy

Nejprve na úvod pár řádků z kroniky tak řečeného Fredegara (7.století): „Zatímco co se z opačné strany Slované na těchto i jiných místech připravovali, dosáhlo vojsko Alamanů s vévodou Chrodobertem vítězství v krajině, do niž vkročilo. Rovněž Langobardi dosáhli vítězství a jak Alamani, tak i Langobardi si odvedli značný počet slovanských zajatců. Avšak Austrazijci, obléhající pevnost Wogastisburg, kde prodlévala většina branné moci statečných Vinidů a po tři dny s nimi bojujíce, mnoho jich tam z vojska Dagobertova bylo zabito. A odtud se útěkem vraceli do vlastních sídel, zanechávajíce všechny stany a věci, které měli…Toto vítězství, které Vinidé nad Franky vybojovali, nezískali Slované ani tak statečností, jak bezhlavostí Austrazijců. Zjistili, že upadli u Dagoberta v nemilost…“.

Michal Lutovský přepokládá, že útěk Austrazijců byl způsoben nečekaným výpadem obléhaných slovanských bojovníků. Naproti tomu historik E.James (1987) píše“ „Podle Fredegara příčinou porážky byla demoralizace Austrazijců…Očividně se domnívali, že je král Dagobert opustil a odešel do Neustrie…“. Nastiňuje tak myšlenku, že kronikář se snažil jen diskrétně naznačit, že první kdo začal prchat byl sám král Dagobert. Co tedy mohlo způsobit takovou paniku, že na svůj útěk strhl i vojsko? Co třeba podobná událost, která „zázračně“ o několik staletí dříve zachránila vojska římského císaře Marca Aurelia (rok 172). Mohlo tak tedy dojít třeba nečekané erupci uhlovodíků na naftovém poli? Staré moravské legendy něco podobného zmiňuji a jmenují jako „Hostýnský zázrak“. Název Hostýna se pak dá také vysvětlovat jako výklad názvu Wogastisburg (Wo = U; Gastis = Gostin = Hostýn; Burgus = opevnění). Jinak trysk naftového plynu se například stal v Hodoníně v roce 1930, kdy při vrtání studně na naftovém poli došlo k erupci plynů, které pak vyráželi na povrch dalších pět dní a spolu s plyny létala až do 30 metrové výšky směs vody a bahna.

Ovšem zásadní problém je v tom, že Hostýnské vrchy neodpovídají svou polohou, tedy tak jak je známo ze současného stavu věcí a vědění.


Zdroje:
www.wogastisburc.com
www.e-stredovek.cz
www.wikipedia.org
www.slovane.cz
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Předchozí příspěvky autora "alfonz00" jsem smazal. Důvod? Neměli s tématem Sámova kmenového svazu nic společného. Pouze odkazovali na stránky http://sclabonia.sk/2011/01/patranie-po-velkej-morave/ ,které preferují nacionalistickou verzi slovenských/slovanských dějin v období Velké Moravy, tedy dějiny o 150 let a více později, než jakým se věnuje úvodní článek zde na Palbě "Sámova říše vojensky". Pokud chce autor příspěvků diskutovat na téma Sámova kmenového svazu, nebo Velké Moravy, jsem mu k dispozici na emailu kacermiroslav@seznam.cz
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
josefg
poručík
poručík
Příspěvky: 713
Registrován: 16/5/2009, 16:04

Příspěvek od josefg »

Tunac píše:Slované (otroci) se začali odtrhávat od Avarů. Ale neví se bohužel, kdy přesně k ní došlo, zda již v letech 623-624, tedy před obléháním Konstantinopole, nebo až brzy po něm. Do bojů s Avary, které tehdy vypukly, se zapletl francký kupec Samo se svou družinou, pobývající právě u Slovanů, a protože se ukázal být užitečným, .......b]
Článek je složený velice hezky , otázkou však je jak věrohodné jsou prameny které je toto období evropských dějin popisují, Trochu jsme na palbě zaspali dobu a utekl mám rozvoj vědy zvané genetika. Ale nejsme sami. Mnozí čekali, že nové možnosti genetiky potvrdí staré kroniky, ale ony je spíš vyvrací. Tak že pokud dnes mluvíme o Slovanech, Germánech či Keltech, jako o něčem samozřejmém a nezpochybnitelném a jasném, tak už zítra se můžeme cítit jako hlupáci.. Co se týká Slovanů a Germánů tak v současné době máme jisté jen jazykové dělení (protože jsme si jazykové skupiny sami nadefinovali) a to se ještě musíme vyrovnat s nepříjemnou věcí, totiž že slovo Germán bude „slovanského“ původu., tak že dnes vůbec není rozumné tvrdit kdo byl Slovan a kdo Germán. Genetické hranice Evropy nerespektují hranice jazykové, natož státní a jak to vypadá neměnily několik tisíc let.. Pokud budeme za Slovany považovat kmeny které přišly ze současné Ukrajiny tak sem patří kromě Polska a Ruska i severovýchodní Německo až po Norsko, ale také Maďarsko a Island, atd. Pokud za Germány prohlásíme ty ostatní, dostaneme se Španělům, Portugalcům Angličanům Francouzům Irům a Velšanům , V Německu a Skandinávii je jak jsem už psal obyvatelstvo geneticky smíšené podobně jako u nás.
Tak jsem pro, aby se diskuze raději vyhýbala pojmům jako Slovan Germán atp.
Obrázek

read between lines, read between lies
Vladimír
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 486
Registrován: 9/7/2010, 10:34

Příspěvek od Vladimír »

V seznamu možných lokalizací Wogastigburgu chybí kupodivu jedna z dalších doměnek - asi největší původně keltské hradiště v Čechách - Závist u Zbraslavi (rozloha 170 hektarů). Zvláště z jihomoravských lokalit by bylo na následnou trestnou výpravu do Durynska trochu daleko.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Pane Josefg,
neřekl bych, že vědní obor genetika nám není znám. Ovšem v jeho případě je poněkud více problémů. Je otázkou na jak velké skupině lidí byl prováděn test, s jak velkou skupinou a z jaké lokality byl prováděn. Jak plošně byl rozprostřen atd. Už jsem se setkal i s názory vycházejícími z genetických výzkumů prof. Feráka, že napříkl. Slováci jsou na Slovensku přítomni již nějakých 8.tis let. Ovšem tam kde je řečeno "A", musí také být řečeno "B", tedy že takový výzkum není schopen zjistit, jestli se ten či onen vzorek skutečně pohyboval pořád v jednom prostoru, nebo jestli si neodskočil do úplně jiné krajiny (viz. zpochybňování procesu stěhování národů). Takový výzkum je pak jen založen na teorii, že Slovani byli převážně zemědělci a zemědělec svou půdu neopouští.

Takže já osobně bych se raději držel kombinace všech možných pramenů s přihlédnutím především k písemným pramenům. Ty pak nově příchozí etnika nazývají jejich jménem Germán, Slovan atd. a neřeší, s kým se takové etnikum ve své předchozí historii i v budoucí křížilo a bude křížit. A zde v tomto úvodním článku je popisována situace k 7.století. Nakolik jsme my dnes genetičtí Slovani, to už je jiná kapitola. Důležitější ale je, za koho se považujeme, jaké je naše národní cítění a uvědomění. Spousta dnešních cizinců, emigrantů, je také geneticky více např. Čechy, ale nikdy by to o sobě neprohásili, když již nějakou druhou třetí generaci žijí v cizině a ani původní jazyk svých rodičů a prarodičů neznají. Samotní Slovani pak procesu genetického míšení výrazně napomáhali. Například jejich postup při expanzi proti nepřátelům byl ten, že si odvlekli otroky, kteří nějaký čas prováděli otrockou práci. Pak se ale mohli buď vrátit domů, nebo u Slovanů zůstat se vším všudy, tedy i s tím, že tam založí novou rodinu.
Vladimír píše:V seznamu možných lokalizací Wogastigburgu chybí kupodivu jedna z dalších doměnek - asi největší původně keltské hradiště v Čechách - Závist u Zbraslavi (rozloha 170 hektarů). Zvláště z jihomoravských lokalit by bylo na následnou trestnou výpravu do Durynska trochu daleko.
Tady dochází trošku k omylu. Wogastisburg je spojován pouze s konkrétní válečnou výpravou z roku 631. Podle některých historiků se dokonce nemuselo jednat o žádnou stálou pevnost, ale pouze na rychle zbudovanou (třeba i s využitím nějaké staršího keltského, či pravěkého opevnění). Pro samotnou polohu Wogastisburgu je pak pro historiky největším vodítkem směr jednotlivých útoků Austrasijců, Alamanů a Langobardů. Přičemž s hlavním Austrasijským vojskem, které vyšlo s velkou pravděpodobností z Mét, se střetli Sámovy bojovníci u zmíněného Wogastisburgu. Následné slovanské vpády na území Durynků, tak s místem bitvy z roku 631 nemají nic společného. Stejně tak nelze Wogastisburg spojovat s centrem Sámova kmenového svazu. Prostě to bylo jen místo, kde se střetla obě vojska. A jak bylo praxí té doby, pokud byl útok veden z více směrů (za předpokladu, že se mělo jednat o definitivní zlomení odporu a porobení nepřítele), tak se tato vojska měla na dohodnutém místě setkat a tím většinou bylo centrum říše. V tomto případě se ale vojska nesetkala právě proto, že hlavní proud byl zastaven.
ObrázekObrázekObrázek
Vladimír
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 486
Registrován: 9/7/2010, 10:34

Příspěvek od Vladimír »

kacermiroslav píše:Pane Josefg,
neřekl bych, že vědní obor genetika nám není znám. Ovšem v jeho případě je poněkud více problémů. Je otázkou na jak velké skupině lidí byl prováděn test, s jak velkou skupinou a z jaké lokality byl prováděn. Jak plošně byl rozprostřen atd. U
Kdysi uveřejněný průzkum, ještě v Československu, konstatoval ubývání slovanských genů směrem na západ. Ostatně i sám Vladimír Volfovič Žirinovskij před dvaceti lety prohlašoval, že až to tady bude zase Rusko okupovat, tak hranice bude na řece Moravě, protože Slováci jsou ještě správní Slované, ale Moraváci a hlavně Češi jsou tak zkažení a pokřížení s Němci tak, že nemají pro slovanské Rusko žádnou cenu a Rusové je nechají Němcům.
I Vůdce měl názor, že Češi jsou nejhorší a nejnebezpečnější národ v Evropě, u kterého se sloučila germánská důkladnost, slovanská lenost a asijská prolhanost a lstivost. Heydrich se také divil tomu, že podle fyzických kritérií pro hodnocení rasového původu jsou Češi v průměru většími Árijci než sami Němci.
Prostě řečeno průměrný obyvatel české kotliny je klasický Evropan. Po tom, co sem po Keltech přišli Germáni, po Germánech Slované a všechno se promíchalo, minulých tisíc let tady procházely armády ze všech koutů Evropy a vojáci nechali své genetické dědictví, tak nelze Čecha tak snadno národnostně určit.
Já sám se můžu prohlásit za klasického Evropana, mám příjmení slovinského původu, polovina mých příbuzných jsou různí Fischerové a Brunnerové, jeden prapradědeček byl z Bretaně, otec kdyby šel do hospody v Dublinu, tak na něj budou volat "Hallo O´Brien" atd. Zkrátka a dobře jsem normální průměrný Čech.
Odpovědět

Zpět na „ostatní“