Středověký strážní systém, aneb jak hrad „Špilberk“ ke svému

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Odpovědět
Uživatelský avatar
Tunac
podporučík
podporučík
Příspěvky: 678
Registrován: 29/5/2006, 22:23
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Středověký strážní systém, aneb jak hrad „Špilberk“ ke svému

Příspěvek od Tunac »

Středověký strážní systém, aneb jak hrad „Špilberk“ ke svému jménu přišel.

Obrázek

V středověku se předávaly zprávy o ohrožení pomocí kouřových a ohňových signálů z kopců. Potom se teprve vysílal jízdní posel. Na kopcích bývaly neustále hlídky a tyto kopce se nazývali Stráže.

V okolí Brna býval nejvýznamnější kopec „Špilberk“, jehož původní jméno se nezachovalo, ze kterého je dobrý výhled do okolního kraje, jenž byl centrálním kopcem strážních signálů. Po vybudování hradu na kopci, z důvodů nebezpečí požárů, tuto úlohu převzal „Červený kopec“, který zřejmě dostal jméno po ohních, na něm zapalovaných.

Z obou kopců je výhled na severozápad, na vrcholky kopců „Kuřímská hora“, „Sychrov“ a „Bába“.
Na severovýchod a sever je výhled na kopce okolo potoka Ponávky a vranovskou vrchovinou kde vyčnívá kopec „Babylon“. Nedaleko Lelekovic je vidět kopec „Strážná“, který sloužil asi jako strážný kopec Lelekovického hradu. Ve směru na Kuřim je další „Červený vrch“ (na jeho úpatí je ve starých mapách uváděna lokalita „Pod stráží“. Další vrchol se jmenuje „Opálenka“. Z „Červeného vrchu“ u Kuřimi je vidět další vrchol kopce „Strážnice“s výškou 501m, který byl asi centrálním hlídkovým kopcem pro křižanovickou planinu k hradu „Perštejn“, k „Víru“, „Zvoli“ a „Bobrové“.
Z „Červeného kopce se předávaly signály na kopec „Strážný“ u Moravských Knínic a odtud na vrch Strážnice u Lažánek. Odtud signál šel přes „Strážnici“ u Pávova, Rouměřov až po kopec „Vort“ (neboli „Varta“), které v nejnovějších mapách má jméno „Stráž“ (u Žďáru nad Sázavou).
Dále ze Špilberku je vidět na „Strážnici“ u Lažánek, ze kterého je vidět „Strážnici“u Veverských Knínic. Dále jsou vidět „Stráž“ nad Lhotu u Lysic, na ni navazuje „Strážnice“ u Černovic“, který byl ještě v roce 1945 nazýván „Špilberk“.

Strážní zeměpanského hradu „Špilberk“ odtud sledovali, co se děje v okolí.

Poznámka:
Prof. Vermouzek spočítal, že na Moravě je 72 „Špilberků“, na Jižní Moravě 275 „Stráží“. Pokud ve vašem okolí se nachází nějaký, v článku zmiňovaný název, nebo podobný, tak tam asi dříve bývalo středověké strážní stanoviště.

Výklad, že brněnský hrad „Špilberk“ má pojmenování po „Spielberku“ – „Hravého kopce“, nebo „Hracího kopce“ je mylný z těchto důvodů:
1/ rytířské turnaje se uskutečňovali na rovině, ne na kopci.
2/ mýlí se i prof. Šujan, který odvodil jméno Špilberk dle střelby na ptáka, která se odehrávala na úpatí kopce. Ale tato zábava byla známa v Brně až od konce 16. století. (Otakar Franěk).
3/ Že jméno Špilberk vychází z německého slova ,,spile“ – tenký zahrocený kolík užívaný při hrazení opevněných míst. Takto podle archeologů se ale označují kultovní místa.

Jméno Špilberk (Spielberch, Špimberk, Špilnberk, Špimberk) je podle R. Šrámka odvozeno z latinského „specula“ – stráž, hlídka, vyvýšené místo a „speculum“ – zrcadlo, odrážející polohu (přeneseně odrážející signály dál).

Zdroje:
Čtení o Špilberku, Forum Brunense, Brno 1990
Osudy hradu Špilberku jeho pánů a vězňů, Luboš V. Koláček
Vojáci!!!!
Jste vojáci smrtí!!! A já jsem ten, co Vás bude posílat tam, kde se umírá!!!
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

Proti komu a v čí prospech tento varovný systém v okolí Brna pracoval?
Podľa nákresu je orientovaný zväčša na sever - akoby by hlavná hrozba prichádzala odtiaľ...
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Uživatelský avatar
Tunac
podporučík
podporučík
Příspěvky: 678
Registrován: 29/5/2006, 22:23
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Tunac »

Osobně si myslím, že zde bývalo za údělných knížectví bývalo centrum moci panovníků, potom Přemysl Otakar II v Brně rád sídlil. Panovníci cestovali po Moravě a Čechách a potřebovali informace o tom, co se na hranicích děje, ať byli na jakémkoliv místě. Dále pro potřebu obrany zeměpanských hradů.
Je to podle mne systém, kdy se udržovalo spojení s Olomouckem, s hranicí s Rakouskem a jižní Uherskou hranicí. Od Brna pokračovaly zprávy směr Čechy. Tento systém dával čas na shromáždění vojska na obranu země a přípravu hradů na obležení.
Vojáci!!!!
Jste vojáci smrtí!!! A já jsem ten, co Vás bude posílat tam, kde se umírá!!!
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

Na Slovensku existoval v čase tureckého a predtým i tatárskeho ohrozenia podobný varovný systém v okolí významných banských miest (ale nielen tam). Turci i tatári podnikali jazdeckými skupinami koristnícke nájazdy z územia dnešného Maďarska na sever - signál strážnych ohňov bol varovaním pre okolité obyvateľstvo, mestá, dediny a hrady, že v oblasti bola spozorovaná takáto skupina a znamenal výzvu na ukrytie, uzavretie brán a ďalšie opatrenia proti nájazdu. Mal teda jasný, vopred dohodnutý význam.

Zo stručného popisu systému v okolí Brna takýto jednoznačný varovný význam nevyplýva - skôr mi to pripadá ako prostriedok všeobecného varovania či upozornenia, ktorého skutočný obsah bol dodatočne upresnený poslom. Teda niečo ako výzva pre zainteresované zložky, aby boli uvedené do stavu zvýšenej pohotovosti, či niečo v zmysle "pripravte sa na priatie dôležitého posla a vyslanie poslov k ďalším zložkám", ale bez konkrétneho upresnenia, o čo ide.
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Uživatelský avatar
knezdub
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 833
Registrován: 13/10/2009, 19:54
Bydliště: Blatnička

Příspěvek od knezdub »

I na jih a jihovýchod mohl, a zřejmě i směřoval tento výstražný systém. Jižně je na dohled vrchol Výhonu, odkud je zase přímý dohled jak na Pálavu, odkud je jak na dlani celý Dyjsko-svratecký úval včetně Moravského pole, tak i Stážovský kopec, který zase poskytuje kontrolu nad Dolnomoravským úvalem, s dohledem na Chřiby, Bílé a Malé Karpaty až po pahorkatinu pře Vídní
ObrázekObrázek
Cep
vojín
vojín
Příspěvky: 17
Registrován: 24/4/2009, 00:39
Bydliště: Brno

Příspěvek od Cep »

Moc bych se divil, kdyby Červený kopec neměl jméno podle výrazně červené horniny, ze které je utvořen. Teorie, že je to podle ohňů, které na něm byly zapalovány ... je hodně, ale hodně slabá.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

První hradská soustava byla soustava raně středověkých hradišť, kterou začal budovat již Boleslav I. před polovinou 10. století a která měla organizačně a správně zajišťovat přemyslovské panství nejdřív v Čechách a od první poloviny 11. století i na Moravě. Hradská soustava byla postupně v rámci starého sídelního území dotvořena do období vlády Břetislava I. a fungovala až do první poloviny 13. století.
Byla tvořena nikoli klasickými kamennými hrady stavěnými na maltu ale podobnými fortifikačními prvky jako hradiště v pravěku a třeba i za Velké Moravy.

Jako ukázku jsem si vybral hradiště v Olomouci které podle rekonstrukce pana Vojkovského mohlo vypadat takto:
Obrázek

Na Moravě měla první hradská soustava tato centra:

Bítov
Brno
Břeclav
Olomouc
Přerov
Spytihněv
Znojmo


Určitá skupina přemyslovských hradišť a kolem nich vytvořených aglomerací si i ve vrcholném středověku uchovala centrální postavení a přerodila se ve vrcholně středověká města, kterým často dominoval už kamenný středověký hrad. Pro hradiště na Moravě to platí na 100%. Všechna byla na podobu vrcholně středověkých hradů buď přímo přestavěna nebo tyto hrady vznikly v jejich obvodu a převzaly jejich funkci.

Jako příklad jsem si nemohl vybrat nic jiného než unikátní dnes už zapomenutý a dlouhá staletí zanikající hrad v Olomouci:
Obrázek

Královské hrady byly hrady stavěné a užívané panovníkem především jako mocenské opory, správní a reprezentační objekty. Co se týká přiřazení do této kategorie existuje obecná shoda u těchto moravských hradů:

Buchlov, Děvičky, Hradec nad Moravicí, Vranov nad Dyjí, Znojmo.

Jisté pochybnosti pak jsou u hradů, Špilberk, Přerov a Olomouc.
Zvláště spor o hrad Olomouc mě udivuje – dlouhou dobu zde bylo sídlo markraběte moravského a spravoval jej třeba i mladý muž, pozdější Karel IV.

K hradské soustavě a soustavě královských hradů vrcholného středověku vždy musely být vybudovány i strážní – tedy pozorovací body a k nim příslušné signální přenosové prvky. Tyto body měli někdy charakter strážních hrádků, později tvrzí a strážních věží. Sloužili k tomu, aby hrad jako centrum panovníkovi moci nebyl překvapivě napaden a tím zároveň chránily celé přilehlé území před devastací.

Rozkrytí strážní či lépe výstražné soupravy spadající k hradu Špilberk a přilehlých fortifikací je sice jakoby nenápadné ale velice zajímavě podkresluje celkovou vojensko strategickou situace v dané době a v daném prostoru. Tunac, zajímavé a inspirující
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Jo_Do
vojín
vojín
Příspěvky: 13
Registrován: 26/2/2010, 18:07

Příspěvek od Jo_Do »

Tenhle strážní systém mohl fungovat, dokud měl vládce v moci celou zemi (jen moje hypotézy).
Jakmile začali čeští králové rozdávat půdu šlechtě, tak systém nejspíš skončil, pravděpodobně s úplným zánikem hradské soustavy, po polovině 13. století (za vlády Přemysla Otakara II), kdy zanikala poslední hradiska (třeba Prácheň).
Šlechta na "svém" území nestrpěla projevy panovníkovy moci (viz Otakarovy České Budějovice, díky kterým se rozkmotřil s rožmberky) a na bezpečnosti poddaných, šlechtě vůbec nesešlo.
Země se mocensky a správně roztříštila, moc vládce upadla, šlechtu zajímala jen kořist a rozšiřování vlastního území (na cizí úkor samozřejmě).
V pokročilém stredověku, už pro tento systém nejspíš nebylo místo - nebo se pletu?
Uživatelský avatar
Tunac
podporučík
podporučík
Příspěvky: 678
Registrován: 29/5/2006, 22:23
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Tunac »

K Pátračově příspěvku přidávám mapu Moravy 11. a 12. století.

Obrázek

K mapce v úvodním článku dodávám, že na severozápad, u Veverské Bítýšky stojí zeměpanský hrad Veveří, které také bylo lovecké sídlo panovníka. Proto je tam tak hustá část varování.
Vojáci!!!!
Jste vojáci smrtí!!! A já jsem ten, co Vás bude posílat tam, kde se umírá!!!
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Hradská soustava se skutečně koncem 13. století začala pomalu dostávat z centra důležitosti. Ale její funkčnost setrvala až do doby Jiřího z Poděbrad. Potom už hrady jako pevnosti přestaly být důležité jako sídelní objekty jak panovníků, tak šlechty a zůstala jim pouze vojenská a represivní funkce. Tyto tím, jak se začala později rozvíjet obléhací technika nakonec vzaly za své také.

Morava byla ve své podstatě markraběcí a jako prostor kde se střetávaly zájmy vládnoucích dynastií české, polské a uherské by si asi zasloužila více robustních fortifikací. Ale nebylo jich. Naopak šlechtických a loupežnickcýh hradů a hrádků zde bylo do pěti klobouků. Proto aby se královské zajmy udržely na top místech, strážní soustavy kolem nich byly velmi důležité.

Kolego Tunaci, dal bys dohromady další prostory? Třeba Znojmo? To by mě velmi ale velmi zajímalo.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Tunac
podporučík
podporučík
Příspěvky: 678
Registrován: 29/5/2006, 22:23
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Tunac »

Pátrač píše:Kolego Tunaci, dal bys dohromady další prostory? Třeba Znojmo? To by mě velmi ale velmi zajímalo.
Strážní systém spíš ne, neznám tam okolí a nenašel jsem nic, co by mě mohlo nakopnout. Pokud má někdo víc informací, tak je to jeho,nebudu se zlobit. :D
Hradní systém bych asi stvořil a někdo znalý okolí by to mohl doplnit.
Vojáci!!!!
Jste vojáci smrtí!!! A já jsem ten, co Vás bude posílat tam, kde se umírá!!!
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Tak to skus a já se podívám na možnosti které to dá. Stejně jsou ty staré stavby velmi zajímavé.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Tunac
podporučík
podporučík
Příspěvky: 678
Registrován: 29/5/2006, 22:23
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Tunac »

Při čtení knihy „Z kraje od Perštejna k Veveří“ jsem našel zajímavé údaje:
1- K Deblínu: „Za pánovskou hláskou na konci širokých hvozdů………….. a pověst dodává dodá, že brzy na to byla hláska zbourána.
Tato hláska stála někde v prostoru mezi Bývalým hradem Deblín a vesničkou Pánov a Katov.

2- K Moravským Knínicím: „Tam, kde je nyní les Strážná, stával prý za dávných časů dřevěný hrádek, jehož kamenné základy jsou ještě dnes patrny ….“

Základem knihy byly sesbírané příběhy a pověsti a vyšla v 30. rocích min. století.
Vojáci!!!!
Jste vojáci smrtí!!! A já jsem ten, co Vás bude posílat tam, kde se umírá!!!
Odpovědět

Zpět na „ostatní“