HLEDÁNÍ HLAVNÍHO MĚSTA VELKÉ MORAVY

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

HLEDÁNÍ HLAVNÍHO MĚSTA VELKÉ MORAVY

Příspěvek od kacermiroslav »

HLEDÁNÍ HLAVNÍHO MĚSTA VELKÉ MORAVY

K tomuto tématu jsem se chtěl původně vyjádřit mnohem později až poté, kdy bych sepsal nějaké články na téma hlavní hradiště Velké Moravy, ale jelikož u tématu „Neodůvodněné pokusy o lokalizaci Velké Moravy“ a v dalších vláknech byla tato otázka vyslovená a již i probíraná, tak jsem se říkal, že přehodnotím své priority, co se článků pro Palbu týče, a připravím nějakou rozumovou studií na toto diskutované téma. Předem ale hned upozorňuju, že nejsem schopen předložit naprosto přesvědčivé důkazy, protože toho prostě není schopen nikdo. I ty největší kapacity doby velkomoravské se tímto tématem zabývají celá desetiletí a přesto nejsou schopni dát uspokojivou odpověď, a pokud někdo tvrdí opak, tak si jej troufám hned obvinit ze lži:-)

Obrázek
Mapa nejdůležitějších velkomoravských hradišť
Abychom se mohli vůbec bavit na téma centrum, či hlavní město Velké Moravy, tak musíme nejdříve připustit, že jádro říše leželo na území dnešní české Moravy a západního Slovenska. Což je ostatně téma, které jsem rozebíral dříve a které, jak doufám je dostatečně srozumitelné s tím závěrem, že jádro Velké Moravy leželo na tradičně lokalizovaném území (více viz. ZDE: http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=269&t=5866). Pokud tedy uznáme toto jako fakt, tak se můžeme bavit dál. Další otázkou je, jestli vůbec Velkomoravská říše mohla či musela mít nějaké mocenské centrum, kde existovala církevní i světská správa země. Někdo může namítnout, že v této době středověku vládl panovník především ze sedla koně. A to je i holý fakt. Pokud chtěl panovník účelně spravovat svou zemi, tak skutečně musel být prakticky nepřetržitě na cestách se svými věrnými, což známe z celé řady evropských království a i z našeho domácího prostředí, i když z mladší doby. Takže mohl mít panovník Velké Moravy někde hlavní centrum? Já jsem přesvědčen, že ano. Panovník typu Rostislava, Svatopluka a dalších musel mít někde svou manželku, rodinu, vojenskou družinu, správce a rádce země, církevní hodnostáře atd. O pár desítek let později můžeme tento model vidět například z českého prostředí. Přemyslovská doména, jako soubor opěrných bodů moci, se obtáčela kolem centrálního Levého Hradce a později kolem Pražského Hradu, kam bylo sídlo Přemyslovců přeneseno. A že Pražský Hrad byl v této době skutečně sídlem českého panovníka, tak o tom snad nikdo nepochybuje.

Předpokládané atributy mocenského centra (bez rozlišení důležitosti):
1. Výběr lokality
2. Zdroje vody, orné půdy, lesy (stavební materiál, topné dřevo atd.)
3. Rozsah opevněné části, systém obrany
4. Existence vojenské knížecí družiny
5. Sídlištní aglomerace, počet obyvatel
6. Strategická poloha (dálkové obchodní cesty, terén, snadná obrana, poloha vůči sousedům atd.), infrastruktura
7. Přítomnost knížecího paláce
8. Přítomnost církevních staveb a jejich počet, velikost, význam
9. Přítomnost církevních škol (nartexy)
10. Přítomnost vlastnických kostelů (velmoženských)
11. Písemné prameny
12. Archeologické vykopávky v podobě hrobů bojovníků (meče, sekery)
13. Nálezy železných depotů
14. Ostatní

Těmto podle mě logickým atributům pak neodpovídá celá řada velkomoravských hradišť, která jsou jinak spojovaná s centrem Velké Moravy, a která podle mě můžeme z tohoto hledání vyjmout. Mezi takové lokality tak například počítám hradiště Děvín a Bratislavu a to přestože je několik alternativních historiků za centrum Velké Moravy pokládá. Není pochyb, že se jednalo o významná centra. Děvín je tak například kromě vlastního hradiště tvořen ještě dvojicí strážních, která strážila přístup. Samotné hradiště je pak umístěné na nepřístupné skále, a obranyschopnost je zvýšená i tokem řek Moravy a Dunaje, které se pod skalou slévají. Na Bratislavě se pak podařil najít pozůstatky největšího velkomoravského kostela, který byl nalezen na území dnešního Slovenska. Jenomže tato hradiště prostě nemají parametry nutné k hlavnímu centru moci. Nejsou dostatečně velká, nemají potřebné církevní (množství) či vojenské stavby, nemají kolem sebe potřebnou sídlištní aglomeraci a navíc leží na pomezí Velké Moravy. Těžko si lze tak asi představit, že by hlavní centrum říše leželo na pomezí, ve věčně ohrožené nárazníkové zóně. Tím samozřejmě nechci znevažovat jejich význam, ale bez pochyb se prostě jednalo o pohraniční pevnosti a s jako takovými s nimi musíme i nakládat. Ostatně i v Pomoraví by se našla celá řada jiných, než tradičních lokalit spojovaných s hlavním sídlem, která by splňovala rovněž stejné náležitosti jako Děvín, Bojná a Bratislava. Tak jeden příklad za všechny, hradiště Břeclav-Pohansko s výměrou 28 ha a s církevní stavbou, kde toto hradiště bylo navíc doplněno o dvojici menších přehradí.

Proto bych rád celé pátrání po hlavním sídle Velké Moravy zúžil jen na tři lokality, které dle mého názoru více méně všechny potřebné atributy hlavního sídla splňují a těmi jsou NITRA, MIKULČICE a STARÉ MĚSTO. Pro lepší orientaci jsem se tak rozhodl porovnávat jen tyto tři lokality a to ještě vše rozděleno do více jak tuctu podtémat. Tato podtémata jsou pak zde náhodně srovnána bez rozlišení důležitosti. Tu jsem neuváděl úmyslně, protože každý může mít na každé z podtémat jiný názor. Je tak na čtenáři, aby si z celého článku učinil vlastní názor a sám si řekl, která témata jsou důležitější, a která pro změnu méně.

1/ Výběr lokality
„Väčšinu hradov budujú Slovania takýmto spôsobom: Nájdu si lúky, bohaté na vodu a kroviská a vyznačia si na nich okrúhle alebo štvorcové miesto podľa toho, akého tvaru a veľkosti chcú mať hrad. Potom kopú dookola, navršujú zem, ktorú spevňujú doskami a kolmi. Vytvárajú tak valy, ktoré zvyšujú, až kým hradby nemajú požadovanú výšku. Potom vymerajú pre hrad na vhodnej strane bránu a postavia k nej most. Po ňom doň vchádzajú.“
(Ibráhím ibn Jákúb, 10. století)

Tento text jsem si dovolil vypůjčit od arabského kupce ve službách tehdy muslimského Španělska, který procestoval pořádný kus světa a poměrně podrobně zaznamenával vše, co se kolem něho během jeho dalekých cest dělo. V této pasáži je pak pro nás zajímavý popis, jakým způsobem si Slované zakládají sídla. Naznačuje to, že Slované nebyli zase až tak zvyklý na horské masivy, či kopce, které většinou skýtaly bezpečnější sídlo, ale uměli si naopak poradit se stavbou sídel na rovině. To se dá samozřejmě spojovat s původními sídly kdesi v rovinatých stepích na dalekém východě. Proto by nás nemělo překvapit, že i středoevropští Slované mohli stavbu nových sídel provést v rovinatém terénu a dokonce, že mokřiny a bažiny přímo vyhledávali. Což je právě jeden z bodů, kteří alternativní historici rádi rozebírají a srovnávají. Podle nich totiž Moravané, potažmo Slované nemohli nikdy vystavět hlavní sídlo v tak nehostinné krajině. Podle nich tak musela být hlavním městem pouze Nitra umístěná v kopcovitém terénu. Tady ale tito alternativci zapomínají na to, z jakých krajin Slované přišli a co pro ně bylo prioritou při vyhledávání nových sídel. Myslím si, že Ibrahím ibn Jakúb to napsal zcela jasně.

V jaké krajině stojí Mikulčice, to dnes asi víme všichni, a jak říkám, některé naše východní sousedy to stále zaráží a překvapuje. Sami ale zapomínají na tolik uctívaného Pribinu. Kam následovali kroky tohoto významného a nepochybně zajímavého člověka poté, co jej vyhnal Mojmír I.? Přímo do Franské říše, kam se po menším cestování přes Bulharsko, Chorvatsko a Slovinsko znovu vrátil. Poté mu bylo zapůjčená Panonská země a tento schopný vládce zde vybudoval Panonské knížectví. Na to by asi nebylo nic tak zajímavé až do okamžiku, kdy si uvědomíme, jakou lokalitu si z této rozsáhlé rovinaté země vybral. Jeho hlavní sídlo Blatenského knížectví totiž bylo založené přímo v bažinách. Není pochyb o tom, že podle alternativců by si mohl Pribina vybrat mnohem vhodnější a bezpečnější místo ke stavbě, ale podle všeho Pribina prostě na nějaké pozdější názory této úzké skupiny nedbá a prostě volí místo Blatnohradu tam, kde nakonec skutečně bylo zbudováno. Takže sám Pribina dokazuje, že hlavní město území o rozloze téměř srovnatelném s Moravou či Nitranskem může klidně stát i v tolik zavrhovaných bažinách.

Mikulčice leží v inundačním prostoru pravého břehu řeky Moravy [1], na nevysokém písečném návrší v nadmořské výšce kolem 160 m.n.m. a byla původně obtékaná jejími rameny, která tvořila přirozenou ochranu hradiště. Rovněž Staré Město leží v plochém inundačním prostoru řeky Moravy, ale na mírném návrší. Nitra pak leží v údolí stejnojmenné řeky v nadmořské výšce 151 metrů. Údolí je obklopeno kopcovitým terénem, v kterém byly postaveny i některé z hradišť využívaných rovněž Slovany. Zobor se svou nadmořskou výškou téměř 590 metrů výrazně převyšoval nitranské údolí. Rozdíl ve výběru lokalit je tak evidentní. Zatímco Nitra ležící na hradním kopci byla obklopena vysokými kopci poskytující přirozenou ochranu, tak obě moravské lokality leží v deltě řeky, měly ochranu zajištěnou říčním tokem, rameny a bažinatým terénem.
2/ Zdroje vody, orné půdy, lesy (stavební materiál, topné dřevo atd.)
Tady myslím není vcelku co dodávat. Všechny tři lokality splňovali to, co od nich obyvatelé 9. století vyžadovali a to co se stavebního materiálu, tak i obživy týče. Ostatně jinak by tehdejší člověk asi těžko za svůj domov zvolil lokalitu, která by mu nebyla schopna vše potřebné poskytnout. Proto mi přijdou zcela liché komentáře typu, že výběr lokality Mikulčic v bažinatém terénu, plném komárů, nemocí atd. prostě nemůže odpovídat tehdejším požadavkům. A přesto je odpověď jednoduchá. Stačí se podívat na samotné vykopávky, prostě v takové lokalitě jsou a tak tehdejší člověk asi neměl s tím výběrem takový problém, jako člověk dnešní. Naopak příklad Mikulčic, Starého Města a Blatnohradu (Panonie) jasně ukazuje, že taková lokalita byla cíleně vyhledávaná a to nejen pro svou přirozenou obrannou roli, ale také jako vydatný zdroj vody a dalších nezbytností. Říční ramena tak poskytovala dostatek obživy v podobě rybolovu, stavebního materiálu na střechy obydlí (různé typy rákosů atd.) a i bláto bylo využíváno k vymazávání spár dřevěných staveb. Pravidelně zaplavovaná oblast pak poskytovalo dostatek půdních živin pro zemědělskou výrobu, stejně jako tomu bylo například ve starověkém Egyptě na řece Nil. Na to navazuje i zahradnictví a sadařství, které bylo na Velké Moravě rovněž dosti rozšířené. Lužní lesy pak poskytovaly dostatek dřevin pro četné stavební činnosti a i zvěř v nich žijící byla nedílnou součástí jídelníčku středověkého člověka. Z těchto všech důvodů pak jasně vyplývá, proč byl preferován výběr takovéto lokality, před nějakou nepřístupnou skalní stěnou, kdesi vysoko v horách. V této otázce bych tak do určité míry více preferoval moravské lokality před Nitrou, kde její údolí asi nemohlo sídlištní aglomeraci poskytnout tak kvalitní půdu pro zemědělskou činnost.
3/ Rozsah opevněné části, systém obrany
NITRA
Často je pak rovněž řešená otázka výměry opevněné části. Ano, je fakt, že na první pohled Nitra skutečně poskytuje velkou opevněnou plochu, o čemž svědčí archeologické vykopávky. Takže těch uváděných opevněných cca 50 ha se zdá být skutečně monumentálních. Není pochyb o tom, že Slovani využívali hradní kopec, kde se předpokládá vlastní Pribinovo hradiště (cca 13 ha). Stejně tak není pochyb o hradišti Martinský vrch o ploše cca 20 ha. Takže jsme na nějakých 33 ha a chybí nám ještě téměř 20 dalších hektarů. Tady je to ale již výrazně horší. Opevněné hradiště Borita bylo totiž využívané pouze jako strážní místo a tak se dá těžko počítat mezi zastavěnou a opevněnou plochu. Stejný osud pak náleží hradišti Lupka. Jak sám autor vykopávek píše: „Ide tu pravdepodobne o akési vzdialené predhradie Zoboru, alebo stanovište pre početnejšiu stráž, preto ani na prirodzenú bezpečnost, ani na umelé opevnenia nie sú kladené také veľké požiadavky, ako pri hradiskách, trvale obývaných.“ (Štěfan Janšák, 1928). No a podobně je na tom hradiště Zobor se skoro 15 ha. Toto hradiště vzniklo již v pravěku a slovanské osídlení je zde doložené pouze v menší míře, které by opět vypovídalo spíše o strážní roli nebo roli ochranné pro okolní neopevněnou sídlištní aglomeraci. Z úvodních cca 50 ha jsme se tak rázem dostali na cca 33 ha souvislého slovanského opevnění. I tak je jasné, že Nitra byla významným slovanským centrem, které bylo tvořené hned celou sítí opevněných sídel.

Hlavním centrem celé nitranské aglomerace, o ploše několika desítek hektarů, byl opevněný areál na „HRADNÍ AKROPOLI“ (cca 13 ha). Vlastní opevnění na mírném jižně svažitém kopci bylo tvořeno valem s přibližně metrem širokou kamennou zdí postavenou z nasucho kladených kamenů z každé strany. Celková šíře valu tak byla kolem 5 metrů. Val byl zpevněn dřevěným roštovým systémem tvořeným vodorovně ležícími dubovými kládami kladených hustě vedle a příčně přes sebe. Dosavadní průzkum prokázal opevnění v celém rozsahu hradního kopce, který tak vymezoval tzv. Horní město. Během vykopávek byl zjištěn zajímavý fakt a to, že na část kamenných stěn byla použitá stavební sutina. Ta pak s největší pravděpodobností pocházela z dříve rozebraných hradeb ze staršího období, což svědčí o přestavbě související zřejmě s rozvojem Nitry (Bednár). Vnitřní prostor hradiště byl zřejmě dřevěnými palisádami rozčleněn na více částí, o čemž opět svědčí nalezené stopy.

V městské části Čermaň, která se nachází v jihozápadní části dnešního města, bylo odkryté a prozkoumané již částečně porušené pohřebiště z 9. století. Předpokládá se, že 21 prozkoumaných hrobů s chudší výbavou bylo součástí pohřebiště k osadě, která byla odkryta na vrchu „BORINY“. Ten byl opevněn mohutným zemním valem. V osadě žili zřejmě především skláři, což dosvědčují nálezy sklářských pecí a dílen. Toto hradiště strážilo přístup do centra Nitry od jihu a zřejmě mohlo plnit o ochranou roli pro okolní obyvatelstvo, které se za jeho zdi ubíralo v době ohrožení.

Rovněž lokalita „MARTINSKÉHO VRCHU“ byla obydlená již v pravěku a následné slovanské hradiště o výměře 20 ha, které zde vzniklo, mělo své počátky zřejmě již v době předvelkomoravské. Tato lokalita byla opevněná kamenným valem, příkopem a dvojicí hradeb mohutných palisád, které měly průměr až 60cm. Ranný vznik dokládá i pohřebiště pod hradištěm s hroby bojovníků datovaných do 8. století.

Další z opevněných nitranských hradišť „LUPKA“ leželo asi nejdále od hradního návrší, přibližně dva kilometry vzdušnou čarou. Jeho ochrana byla zajištěna mohutným kamenným valem, jehož zbudování se předpokládá v průběhu 8. – 9. století. Tento val dosahoval výšky 7,5 m, šířky 3,5 m a dále byl chráněn až 3 metry hlubokým příkopem. Kromě hradiště bylo chráněno i rozsáhlé podhradí na jižní straně úpatí kopce.

Historie hradiště „ZOBOR“ sahá až do doby bronzové (lužická kultura), což znamená, že to bylo zřejmě nejstarší opevněné sídlo na území Nitry, a jako vhodné útočiště bylo využíváno i Slovany v 9. století. Svou výměrou kolem 15 ha patřilo k těm největším v daném regionu. Nicméně výměra není zcela vypovídající o významu hradiště, protože Zobor byl podle všeho spíše funkci útočiště pro okolní obyvatelstvo v době ohrožení. Opevnění obepínalo celé temeno masivu stejnojmenného kopce, na severozápadě dosahovala výška valů sedmi metrů. Val byl tvořen násypem kamení a hlíny, který byl ve spodní straně zpevněn dřevěnou konstrukcí. Na hřebení valu stála palisáda z dřevěných zahrocených kůlů. Z vnitřní strany je prakticky po celém obvodu stále viditelná prohlubeň, která vznikla vytěžením materiálů použitím na valy. Do hradiště se vcházelo trojicí bran klešticového typu, umístěných ve východní, severní a západní části valu. Brány byly dřevěné, pravděpodobně zdvojené, silně opevněné a spojené se strážní věží. Rovněž přístupová cesta byla zesílena řadou dalších menších valů. Co se velkomoravského období týče, tak tento úsek dějin hradiště Zobor ještě není zcela probádán a tak přesně nevíme, jakou roli toto opevněné sídlo v této době hrálo. Jak jsem již psal výše, předpokládá se, že bylo spíše využíváno jen jako strážní bod.
Obrázek Obrázek

MIKULČICE
A jak na tom je konkurence? Mikulčice skutečně na první pohled se svou výměrou 10 ha působí jako větší vesnice (z toho 7 ha je vlastní akropole). Ovšem jen do doby, než si uvědomíme, že vykopávky nejsou zdaleka u konce, a když se pak zejména podíváme na říční ramena (z části již zanesená), která kromě vlastní akropole a předhradí vytvářející další přirozenou obrannou linií. Rázem tak na jižní straně, kde stojí kostel č. IX, můžeme předpokládat další opevnění, z kterého se ostatně již část hradeb vykopala. Tento prostor zvané Kostelisko má pak odhadovanou výměru kolem 1,5 ha. Pak tu máme plochu Klášteřiska na severovýchod od akropole, která byla rovněž ze všech stran chráněna vodním tokem a kde se opět na části již provedených výkopech kromě kostela č. VI našli pozůstatky opevnění. Ta má pak odhadovanou výměru 4 ha. V prostoru mezi Kláštěřiskem a vykopaným Předhradím, tedy ve směru východ-západ se pak nachází další velký prostor, v kterém stával kostel č. VIII. I v jeho případě se dá předpokládat, že se jednalo o opevněnou plochu o výměře cca 5-6 ha a od ní na severovýchod se nacházelo možná další menší opevnění opět plně obklopené vodní plochou. Rovněž kostel č. X naznačuje, že byl na ploše, která byla nějakým způsobem chráněná. Tu pak podle mapky odhaduju na další cca 3 ha. Když to pak vše sečteme, tak se můžeme rázem dostat na nějakých 25 ha. Ovšem to jsou jen moje domněnky a proto je potřeba je brát s rezervou. Samotné mikulčické opevnění pak vzniklo někdy koncem 7. století, ale spíše až v průběhu století osmého. Na počátku 9. století dostalo opevnění nové vzezření, když byla akropole a předhradí důmyslně přestavěná. Původní opevnění ustoupilo nové skořepinové konstrukci s čelní kamennou plentou o šířce 1 až 1,5 m; celková šířka hradby pak dosahovala úctyhodných 7 metrů s tím, že spodní část přiléhající k vodním ramenům byla posílena o palisády s kamenným záhozem. Výška hradeb pak byla rovněž kolem sedmi metrů. Přístup k hradbám byl pak výrazně ztížen říčními rameny a vyhloubenými příkopy, do kterých byla svedena voda z řeky a okolních ramen. Přístup na akropoli a předhradí byl zajištěn trojicí mohutných bran s přiléhajícími mosty o délce několika desítek metrů. Vrcholný rozkvět je pak datován do poloviny 9. století.
Obrázek Obrázek

STARÉ MĚSTO
Další předpokládanou lokalitou je staroměstská-uherskohradišťská sídelní aglomerace, která byla pojata skutečně velkoryse. Bohužel dosavadní archeologické výzkumy neproběhly v tak dostatečném rozsahu (přestože střídavě probíhají již nějakých 150 let), abychom si o celé této lokalitě mohli učinit jasné představy. Za jedno z centrálních částí celého hradiště je považované mírně vyvýšené návrší v poloze „Na Valách“. Podle dosavadních výzkumů se jedná o areál o rozloze asi 18 ha [2] a tvaru nepravidelného oválu o přibližných rozměrech 600x370 metrů (opevnění pozůstalo ze tří příkopů a záseků, Hrubý 1965, 342-343). Severní strana této lokality byla chráněná zákopem a z jihu vodním příkopem. Západní obvod tvoří vysoký břeh nad bažinatým zářezem potoka Salašky. Východní stranu chránilo zaplavované území řeky Moravy. První opevnění polohy „Na Valách“ se klade do průběhu 8. století, kdy zde vznikla jednoduchá palisádová hradba chráněna ještě dále příkopem, části pak zesilovala skořepinová hradba o šířce až 6 metrů. Kromě lokality „Na Valách“ se centrální sídlo hledá rovněž v opevněných částech celé sídlištní aglomerace a to konkrétně v poloze „Rybárny“, či „ostrovu sv. Jiří“ (výměra cca 20 ha). Rozsah osídlení a fortifikace na lokalitě ostrova sv. Jiří pak nelze přesně určit, jelikož většina historického terénu byla zničena pozdější středověkou a novověkou výstavbou. Občas se uvažuje, že toto hradiště mohlo být centrem celé sídlištní aglomerace, ale na druhou stranu se jednalo o plochu, která byla ohrožena záplavami. V lokalitě na „Rybárně“ byly nalezeny pozůstatky mohutné hradby o šířce až 9 metrů s čelní kamennou plentou o mocnosti 2-3 metrů (Čižmář 2004, 232-233). Až za touto zdí se nacházela vlastní dřevěná konstrukce tělesa hradby. Další fáze je spojovaná s 11. stoletím a s osadou Veligrad. Toto období ale již nespadá do našeho pojednání. Kromě několika samostatně stojících opevněných lokalit a dvorců je potřeba se podívat především na tzv. Christianův val. Centrální část byla totiž na západní a severní straně chráněna tímto mohutným valem, který kromě hradišť chránil především obrovskou sídlištní aglomeraci o výměře asi 250 hektarů (více k celkové ploše je v bodě č. 5). Tento val v identifikované části dosahoval zatím délky kolem 2.000 metrů! V jeho případě se pak nejedná o žádnou lacinou formu opevnění, ale o důmyslný obranný systém. Christiánův val byl z velké části (920 metrů) postaven jako hradba skořepinové konstrukce s čelní stěnou tvořenou palisádou ze silných, těsně vedle sebe stavěných kmenů. Ty pak byly zapuštěny do zemního násypu. Za ní ve vzdálenosti asi tří čtvrtin metru stála druhá, asi o metr a půl nižší stěna z vodorovně uložených klád, opřených o řadu kůlů zhruba ve stejné vzdálenosti od sebe. Stabilita těchto opěrných kůlů byla zesílena šikmými vzpěrami. Volný prostor byl vysypán a udusán zeminou a štěrkopískem. Takto vzniklý ochoz dosahoval šířky 1,5 metru. Stabilita opevnění byla zesílena náspy z obou jejich stran. Před náspem byl zřízen ochranný ochoz (berma) široký kolem jednoho metru a před ním byl vykopán až 5 metrů široký a 1,7 metrů hluboký (V.Hrubý 1965, 214-220). V roce 1979 byla objevena zajímavost. Jednalo se o dřevěnou věžovitou propusť, která chránila místo průtoku potoka Salaška tělesem opevnění. Boky průtoku byly obloženy stěnami z kůlů. Proti průchodu nepřítele byla do dna potoka zasazena dvojitá řada kůlů napříč, tak, aby nebránila průtoku vody. V těchto místech vnější opevnění pokračovalo již v jiné formě s vnitřní roštovou konstrukcí. Toto pokračování Christianova valu sahalo k lokalitě nad Polním mlýnem. V tělese této části vnějšího opevnění byly v roce 1977 nalezeny pozůstatky po předsunuté obranné baště, která ležela přibližně ve vzdálenosti 200 metrů od brány, kterou procházela stará obchodní Hradská cesta (V.Hrubý 1965, 224). Za branou pokračoval třetí úsek bývalého staroměstského opevnění. Stáčel se k severovýchodu a končil asi 50 metrů za silnicí směrem na Velehrad a Modrou. Byl vybudován v podobě třířadé palisády tvořené mohutnými kůly, které byly zapuštěny a ukotveny ve žlabu. Další čtvrtý úsek byl již tvořen „jen“ příkopem se záseky a pravděpodobně zemním valem s palisádou z těsně vedle sebe seřazených kůlů. Za silnicí na Huštěnovice přestal být v terénu sledovatelný. Zde již se jedná o záplavové území, které bylo po tisíc let každoročně zaplavováno rozlitím řeky Moravy až do regulace jejího toku, čímž stavba dalšího opevnění ztrácela smysl. Pokračování opevnění v severní a severovýchodní části oblouku nebylo zatím archeologicky prokázáno. Nicméně na východní straně byl celý oblouk vnějšího opevnění zřejmě dále navázán na lokalitu „Rybárna“ opevněnou tou nejmohutnější hradbou, jaká byla v souvislosti s velkomoravskými hradišti doposud zaznamenaná. Celková délka Christianova valu včetně na něj navazujících staveb tak musela dosahovat délky kolem 2.000 metrů!
Obrázek
4/ Existence vojenské knížecí družiny
Asi těžko si lze představit, že by vládnoucí panovník pobýval v sídelním místě bez vojenské podpory jemu loajálních družiníků/bojovníků. Tento trend můžeme sledovat prakticky u všech kultur, národů, říší a to nejen v Evropě, ale i Africe a Asii. Ranný středověk pak toho není výjimkou. Naopak. Z těchto loajálních bojovných družin se v průběhu středověku vykrystalizovala šlechta. Dá se tedy předpokládat, že i vládce Velké Moravy byl obklopen družinou svých věrných, kteří hlídali jeho vlastní bezpečí i bezpečí rodiny. Někteří z těchto družiníků pak byly panovníkovi jistě blíže, než jiní, což opět známe z nedalekého prostředí českého knížectví. Dokladem toho je staroboleslavská vražda knížete Václava ze září roku 935. Úkladná vražda se odehrála před dveřmi kostela Kosmy a Damiána, když kníže Václav šel neozbrojen na ranní mši. Václav sice odrazil první bratrův výpad, ale poté byl ubit členy bratrovy družiny. Řadu členů této družiny pak kronikáři znají i jménem.

MIKULČICE
Z těchto indicií je tak podle mě patrné, že moc vládce Velké Moravy se musela stejně jako u ostatních středověkých panovníků opírat o věrnou bojovou družinu a právě její přítomnost na některém z velkomoravských hradišť by nám opět mohla něco napovědět o hlavním městě této říše. Bohužel dosavadní rozsah archeologických vykopávek přinesl pouze jediný důkaz o existenci takové družiny a to v případě Mikulčic. Předhradí tohoto hradiště o výměře 3 ha totiž obsahu více jak 250 objektů, což je koncentrace nebývalá. Důkladné archeologické vykopávky tak v žádném případě nespojují tyto objekty s řemeslnickou či zemědělskou zástavbou jinak tak typickou pro ostatní slovanská hradiště. Navíc toto předhradí, beze stop řemesel a další tvůrčí práce, bylo obehnáno stejně důkladnou hradbou jako vlastní knížecí akropole. Předpokládá se, že předhradí mohlo sloužit pro vojenskou družinu v počtu 800-1000 bojovníků (Stloukal-Vyhnálek, 1976, 169). Podle moderních historiků, Dušan Třeštík se odhaduje, že Svatoplukovo vojsko disponovalo 8.000 až 10.000 jezdci, 25.000 až 40.000 pěšími a více jak 1.000 vozů. Tento odhad vychází ze zápisu Fuldských análů popisujících vpád Moravanů do Panonie v roce 884 [3]. Není tedy pochyb o tom, že přítomnost až 1000 družiníků na jediném hradišti je vysoká vojenská koncentrace, která vypovídá o výjimečném postavení. Josef Poulík svého času uvažoval o mikulčické aglomeraci jako o ústředí celé Velkomoravské říše s argumentací zatím nejsilnějšího nalezeného opevnění na velkomoravských hradištích. To však platilo pouze do okamžiku, než bylo prozkoumáno opevnění v uherskohradišťské lokalitě Rybárny.

Když se pak vrátíme zpátky k existenci bojové družiny, tak ta byla zatím ze všech zkoumaných lokalit na Moravě, Slezsku a Slovensku doložena právě jen v Mikulčicích. Přítomnost bojové elity se pak dá rovněž předpokládat na opevněných dvorcích, které se většinou kolem centrálního hradiště nacházeli jako součást sídlištní aglomerace. V tomto případě je ale limitujícím faktorem velikost a počet opevněných dvorců a rovněž i vzdálenost od centrálního hradiště. Dá se jistě logicky předpokládat, že kníže, pokud se cítil ohrožen, vyžadoval přítomnost bojovníků v co nejkratším možném čase. Tady pak opět má určitou výhodu před Nitrou Stará Město, kde byla celá jeho sídlištní aglomerace chráněna opevněním. Tím pádem by útočník byl nucen nejdříve zastavit u hradeb a obránci by tím získali čas ke svolání vojenské síly. Pokud byla sídlištní aglomerace nechráněná, jako v případě Mikulčic i Nitry, tak riziko nečekaného přepadu bylo výrazně vyšší a tím pádem klesala i šance mobilizovat síly pro ochranu vlastního hradiště.

NITRA a STARÉ MĚSTO
Hypoteticky pak lze přítomnost vojenské družiny předpokládat i ve Starém Městě v předvelkomoravském osídlení na ostrově sv. Jiří, kde byl kromě jiného učiněn nález tří bronzových ostruh a rovněž i v dalších hradištích jako na Starých Zámcích u Líšně, v Pobedimi a též v Nitře, jejíž velkomoravské centrum vyrůstalo na sídlišti z doby předvelkomoravské. Nicméně tak jasné důkazy, jaké poskytují Mikulčice, se zatím nenašly. Více k nálezům u bodu č. 12.
Obrázek
5/ Sídlištní aglomerace, počet obyvatel
NITRA
Bohužel k předpokládanému počtu obyvatel Nitry se mi nepodařilo dohledat potřebné údaje a tak budu vařit z vody a jen odhadovat. Proto tento bod nelze brát z mé strany za příliš hodnověrný, nicméně pokusím se. Když si vezmeme, že slovanské osídlení Nitry se nacházelo převážně na centrální akropoli a na Martinském vrchu a zaujímalo tak plochu nějakých 33 ha a k tomu přičteme sídlištní aglomeraci kolem 50 ha, tak odhaduju celkový počet plus mínus na srovnatelné úrovni s Mikulčicemi. Je mi jasné, že hned na to slyším kritiku zpoza východní hranice, že Nitra byla určitě mnohem lidnatější, kór když byla i větší. Tady bych ale rád připomenul, že mikulčické předhradí v sobě skrývá početnou bojovou družinu narovnanou na relativně malé ploše cca 3 ha. To pak trošku vyrovnává ten handicap Mikulčic ve velikosti.

„Jadrom nitrianskej sídliskovej aglomerácie bol osídlený priestor neagrárneho charakteru, ktorý predstavovali polohy hrad (v podstate celý hradný kopec), Na vŕšku a areál dnešného Starého mesta. V nitrianskej sídliskovej aglomerácii sa podľa doterajších zistení nachádzalo 18 neopevnených sídlisk a 13 pohrebísk z 9. - 10. storočia. Podľa slovenského archeológa Mateja Ruttkaya môžeme o včasnostredovekej Nitre konštatovať, že „územie dnešného hradu (vtedajšieho hradiska) až po tržnicu a od ulice Fraňa Mojtu po Párovskú ulicu tvorilo jednu veľkú sídliskovú aglomeráciu, ktorú možno bez zaváhania porovnať s najväčšími dobovými stredoeurópskymi metropolami".
(zdroj: http://www.hradiska.sk/2010/10/nitra.html)

MIKULČICE
Počet obyvatel Mikulčic se díky rozsahu vykopávek, probíhajících téměř čtyři desetiletí, dá vcelku přesně vypočíst. Podle výzkumu by tedy na hlavní knížecí akropoli mohlo žít kolem 300 lidí vládnoucí elity a potřebného personálu (Stloukal-Vyhnálek, 1976, 169), dalších 800-1000 lidí se předpokládá na opevněném předhradí, který je spojován s knížecí vojenskou družinou. Celkový počet obyvatel Mikulčic v opevněné části a v nejbližším okolí se tak odhaduje na 2.000 (Stloukal-Vyhnálek, 1976, 169). Rozsah celé sídlištní aglomerace je pak odhadován na 30-50 ha (Čižmář 2004, 180).

STARÉ MĚSTO
Ve Starém Městě u Uherského Hradiště se pak předpokládá, že mohlo před rokem 900 žít kolem 5.000 až 6.000 lidí, tedy stejný počet, jaký mělo Uherské Hradiště v roce 1921 (Hrubý 1955, 294; 1965, 353). Jen pro zajímavost ruské město Kyjev dosáhlo počtu 4.000 obyvatel až teprve ve 14. století. Nějakých 1.500 obyvatel pak měly například České Budějovice také v průběhu 14. století. Není tedy pochyb o tom, že Staré Město patřilo mezi nejlidnatější lokality 9. století, což podtrhuje obrovská sídlištní aglomerace o 250 hektarech (vztaženo k úrovni poznání ze šedesátých let). Takováto aglomerace se zatím ještě u žádného ze slovanských hradišť ve střední Evropě nepodařila odkrýt a navíc jak už jsem psal v bodě o opevnění, tak tato celá aglomerace byla dokonce opevněná tzv. Christianovým valem!!! Takové velkorysé řešení se opravdu nikde jinde nevidí. K tomu je ještě potřeba zohlednit zázemí celé aglomerace, kde v okruhu 10 kilometrů kolem Starého Města a Uherského Hradiště máme ve spojitosti s 9. stoletím doloženou existenci téměř 70 venkovských sídel a desítek pohřebišť. Jak už jsem nastínil výše, ta výměra celé aglomerace ještě zřejmě nemusí být finální. Stačí si totiž spočítat skutečně opevněnou část. Pokud si vezmeme vzdálenost protilehlých valů, které tvoří oblouk obepínající celou tuto aglomeraci, tak dojdeme k číslu 3,15 kilometrů. Změřenou vzdálenost vynásobíme polovinou Ludofova čísla a vyjde nám délka opevnění 4,95 km, což představuje plochu půlkruhu o výměře 389,7 hektarů! Nicméně ve skutečnosti se nejednalo o přesný půlkruh, ale protažený ovál, či jak to přesně nazvat, který byl navíc zvlněný. Opevněná plocha pravého říčního meandru tehdejšího toku tak ve skutečnosti dosahovala výměry 450 hektarů. K tomu je ještě potřeba započítat osídlenou a opevněnou plochu ostrova sv. Jiří a dostáváme se k ploše přesahující 500 ha! Profesor Vilém Hrubý pak předpokládá, že opevněná byla i sadská ostrožna Derfla, čímž celková opevněná plocha vzroste na neuvěřitelných 600 hektarů. Samozřejmě celá tato opevněná plocha nebyla plně zastavěná. Skutečný rozsah aglomerace tak musí prokázat až další archeologické vykopávky.
Obrázek
Edit: 7.10.2013

6/ Strategická poloha (dálkové obchodní cesty, terén, snadná obrana, poloha vůči sousedům atd.), infrastruktura
NITRA
V rámci slovenské krajiny jsou tu tři velké geograficko-sídlištní oblasti, které se stali základem pro osídlovací postup. Západní Slovensko je směřující do povodí Dunaje, východní oblasti pak do povodí řeky Tisy a střední Slovensko, z kterého je jedna – severní část – komunikačně spojena na západní Slovensko, anebo přes povodí řeky Poprad na spádovou oblast Visly. Jižní část středního Slovenska pak inklinuje do Podunajské nížiny. Pro počátky slovanského osídlení se staly základem první dvě oblasti, což je doloženo i dnes dvojicí různorodých dialektů, krajových seskupení atd. (Kučera 1985, 246). Geografické podmínky pro spojení obou oblastí, ale nebylo v době středověku vůbec jednoduché, protože komunikace totiž probíhala ve výšce kolem 900-1000 metrů nad mořem (Kučera 1985, 246). Proto byl pro styk obyvatel východního a západního Slovenska nejčastěji využíván obchvat středoslovenského lesního masivu a cesty vedly po jižní hranici dnešního Slovenska a dále pokračovali přes území dnešního Maďarska. Jak vidno, pohyb přes Slovensko nebyl nikdy jednoduchý, což ostatně v moderní době zjistili za Druhé světové války i Němci. Hornatý terén s hlubokými údolími umožňoval především pohyb podél těchto říčních údolí. Samotná Nitra pak ležela na Uherské stezce, která vedle ze Starého Města přes hradiště Ducové, Bojnou přes výše zmiňovanou Nitru údolím stejnojmenné řeky až k Dunaji. Zde se pak mohla napojovat na Dunajskou stezku. V tomto směru bych tuto středověkou cestu považoval spíše za lokálního významu. Nitra tak neležela na žádné trase, či křižovatce dálkových obchodních cest celoevropského významu. Na druhou stranu hůře průchodný terén do určité míry poskytoval dobrou ochranu, o kterou se pro jádro tzv. velkého Nitranska starala celá síť lokálních hradišť a sídlišť. Napojení na další osídlené oblasti v rovině západ – východ pak bylo problematické z výše uvedených důvodů horských masívu a vysoko položených tras. Tím i narážím na otázku, která se tu na Palbě řešila ohledně pochodu franského vojska v roce 846. Někteří z diskutérů se totiž domnívají, že Nitra byla jádrem Velké Moravy již za Mojmíra I. a proto, když král Ludvík vojenskou výpravou dosadil Rostislava za nového vládce, musel podniknout cestu právě sem. Jenomže jak víme, na cestu se Ludvík vydal v polovině srpna a zpátky táhl přes Čechy. Podnikat dlouhé vojenské výpravy západních mocností nebyly v té době zase až tak běžné a celkově mi přijde poněkud těžkopádné, aby franské vojsko cestovalo někde z Pasova (odtud zřejmě nejčastěji proti Velké Moravě vyráželo) dále podél Dunaje až k Ostřihomi a odtud pak proti proudu řeky Nitry až k samotné Nitře. Jak ale pak dál? Dále na sever s velkým vojskem přes poněkud krkolomné cesty až ke Starému Městu a poté do nitra Čech? Nebo by se Ludvíkovo vojsko muselo vrátit zpět k Dunaji a přes Českou stezku a Mikulčice se dostat znovu do Čech. V obou případech mi to ale přijde poněkud krkolomné, když vezmeme v úvahu dobový text níže.

Obrázek

„Ludvík ... vytáhl kolem poloviny měsíce srpna s vojskem proti moravským Slovanům, kteří vyvolali vnitřní rozbroje. Zde uspořádal a urovnal vše podle svého uvážení a vévodou jim ustanovil Rostislava, synovce Mojmírova. Poté se vrátil přes Čechy s velkou nesnází a velkou ztrátou svého vojska.“
(Zdroje: Fuldské anály k roku 846)

Vykonávat dlouhé válečné výpravy v prostředí, které je velice nepřátelsky naladěno (viz. vnitřní moravské rozbroje), nebylo jistě nic jednoduché a ještě k tomu že by franské vojsko pokračovalo do Čech, které byly stejně negativně naladěny? Stejným způsobem hovoří i další dobový pramen, který jinými slovy vylučuje druhou trasu, kterou jsem vylíčil výše. Pochybuju, že by vojsko dvakrát prošlo stejnou cestu, protože by to pro Franky znamenalo velké riziko, že utrpí další citelné ztráty v prostředí, které by se na jejich návrat již mohlo připravit. A samozřejmě, tehdejší vojska se málokdy snažila postupovat stejnou cestou dvakrát, protože tím si odpírali možnost doplňovat cestou píci. Severní trasa přes Bojnou a další horské části mi pak rovněž přijde těžko reálná. Takže už jen z tohoto důvodu bych hledal centrum Velké Moravy někde jinde. Samozřejmě není potřeba dodávat, že výrazně delší trasa, myšleno přes Nitru, by znamenala prodloužení tažení o několik týdnů.

„Ludvík, král německý, vytáhl proti Slovanům, ale vrátil se poděšen jak vnitřními různicemi mezi svými, tak i vítězstvím nepřátel.“
(Zdroje: Bertiniánské letopisy k roku 846)

Obrázek
Kresebný návrh M.Kačer

MIKULČICE a STARÉ MĚSTO
Naproti tomu Mikulčice leželi na křižovatce důležitých dálkových obchodních tras České a jantarové stezky. Především Jantarová stezka, tedy její břeclavská trasa, byla jednou z nejdůležitějších obchodních cest Evropy, což samozřejmě svědčí o důležitosti lokalit na trase umístěných. Rovněž Staré Město leželo na Jantarové stezce, ale o nějakých 50 kilometrů proti proudu řeky Moravy, na křižovatce s Uherskou stezkou, přes kterou existovalo hlavní spojení s Nitrou. Pro obě lokality pak patří, že byly postavené v podobném terénu a v husté sídlištní zástavbě. Dá se říct, že tento prostor Pomoraví patří mezi vůbec nejlidnatější oblasti Velké Moravy. Prakticky na katastru každé vesnice se dají dohledat relikty velkomoravského, či časně slovanského osídlení. Na druhou stranu husté osídlení a hustá síť obchodní tras ale samozřejmě mohla být využívaná nepřítelem, který po cestách měl s vojskem jednodušší pohyb a lépe se mohl i zásobovat.

Obrázek

Přítomnost na důležitých obchodních trasách nám kromě jiného opět poskytují hrobové nálezy. Jedná se o různé artefakty, z nichž pro velkomoravské období jsou asi nejtypičtější zdobené gombíky. Nejvíce z nich se pak našlo v Pomoraví ve Starém Městě, v Mikulčicích a na Pohansku u Břeclavi (Dostál 1965). V menším počtu jsou nálezy gombíků doložené na Nitransku (Chropovský 1983, 143). Vedle domácí produkce se samozřejmě nalezly i importované výroby, jako například zlaté nákončí, pocházející z hrobu vnější strany apsidy trojlodní baziliky v Mikulčicích. Tento produkt zatím nemá v dosavadních nálezech období a je spojován s Byzancí (Dekan 1980, 174). Naproti tomu se v rámci šperkařské výroby v Nitře vydělila svérázná skupina nejvíce bronzových a stříbrných výrobků, které jsou tak atypické, že se pro tyto výrobky vžil výraz „nitranský typ“. Ovšem to se jedná o výrobky domácí produkce, stejně jako v případě gombíků z Pomoravského období. Tuto vysoce náročnou šperkařskou výrobu pak máme doloženou na všech zkoumaných třech lokalitách a samozřejmě i na řadě dalších. Tím jen můžeme potvrdit domněnku, že šperkařská výroba zásobovala místní sídlištní aglomerace a zároveň byla určena k dalšímu exportu.
Poznámky:
[1] inundace; inundační kotlina – ve vojenské terminologii uměle zaplavovaná oblast; nízko položený prostor před hradbami vzniklý záměrným vybráním zeminy nebo využitím přírodní prohlubně, které bylo možno úmyslně zaplavovat vodou většinou pomocí stavidel. Tím byla vytvořená přepážka nepřátelskému vojsku k přiblížení k opevnění.
[2] jen pro zajímavost, kyjevský Kreml měl v 9.století výměru 5 ha, což mimochodem odpovídalo i velikosti Pražského hradu ze stejného období.
[3]„Ostatně pak příštího roku, co tohle vypočítáváme, vévoda sebrav množství lidu podruhé, vtrhne jako nepřítel s vojskem do Panonie, aby to, co by z dřívějška zbylo, nyní jakoby vlčí tlamou zcela pohltil. Vládl totiž na této výpravě tak velkým množstvím lidu, že na jednom místě bylo možno vidět, jak jeho vojsko prochází od východu až do západu slunce.“
(Zdroje: Fuldské anály, k roku 884)

Zdroje:
• Bláhová M., Frolík J., Profanová N. - Velké dějiny zemí Koruny české – Praha a Litomyšl 1999
• Čižmář M. – Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku – Praha 2004
• Dekan J. – Velká Morava – Praha 1985
• Havlík Lubomír E. – Kronika o Velké Moravě – Brno 1992
• Havlík Lubomír E. – Svatopluk Veliký král Moravanů a Slovanů – Brno 1994
• Chropovský B. – Slované, Historický, politický a kulturní vývoj a význam – Praha 1989
• Kolektiv – Velká Morava – Tisíciletá tradice státu a kultury – Praha 1963
• Lutovský M. – Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Praha 2001
• Měřínský Z. – České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I. – Praha 2009
• Měřínský Z. – České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II. – Praha 2009
• Poulík J., Chropovský B., kolektiv – Velká Morava a počátky české státnosti – Praha – Bratislava 1985

http://21stoleti.cz/blog/2005/01/21/kde ... ke-moravy/
http://www.veligrad.eu/archeologie/arch ... -naleziste
http://promoravia.blog.cz/0906/hradisko-mikulcice
http://www.moraviamagna.cz
http://www.bratislava-hrad.sk
http://www.ukm.ff.ukf.sk
http://www.slovane.cz
http://www.hrnko.sk
http://www.palba.cz
http://www.sclabonia.sk
http://www.irsa.blgz.cz
http://www.hradiska.sk
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: HLEDÁNÍ HLAVNÍHO MĚSTA VELKÉ MORAVY

Příspěvek od kacermiroslav »

7/ Přítomnost knížecího paláce
NITRA
Logickým atributem sídelního místa je přítomnost knížecího paláce. Archeologické vykopávky pak dokazují, že v nitranském hradním areálu se nacházelo i světské reprezentativní sídlo, zřejmě knížecí palác (je pravděpodobné, že v jeho zdech pobýval sám Svatopluk v dobách, kdy zde mohl být údělným knížetem), který byl zděný a na jehož stavbu byla použitá kvalitní malta a kvádry vápence. Tento materiál byl dodán z kamenolomů v Litavských kopcích v Dolním Rakousku, což svědčí o vazbách místního panovníka (Pribina ?) s Franskou říši. Stavbu zřejmě řídila stejná dílna, která stavěla i kostel. Knížecí palác na Nitře pak zřejmě zanikl v průběhu 13. století v důsledku výstavby severního křídla nového paláce.

MIKULČICE
Ve vzdálenosti 30 metrů od apsidy trojlodní baziliky, na nejvyšším místě celého hradiště, byly nalezeny pozůstatky základů obdélníkové budovy o rozměrech 26x10 metrů. Originály základového zdiva se dochovaly především v místě příčky, která dělila stavbu na východní a západní (větší). Západní část stavby, která je prezentovaná jako knížecí palác, byla zničena v průběhu 10. – 11. století obyvateli hradiště, kteří si stavěli své domy přímo na rozvalinách hradiště. V západní části byly objeveny zbytky lité maltové podlahy a kůlů z kamennými obklady. To znamená, že zde původně stály dřevěné sloupy, které nesly plochý dřevěný strop. Rovněž zde byly nalezeny pozůstatky kamenného krbu. Stavba paláce je pak datovaná, stejně jako trojlodní bazilika, do 9. století. V první polovině 10. století knížecí palác zaniká spolu s církevními stavbami. Zřejmě není pochyb o tom, že poloha na nejvyšším místě hradiště a také výbava svědčí o mimořádné světské stavbě, s největší pravděpodobností o sídle knížete.

STARÉ MĚSTO
V poloze „Na dědině“ v centru Starého Města v těsné blízkosti rotundy byly odkryty základy světské stavby o rozměrech cca 18x10 metrů. Palác měl na maltu kladené mohutné kamenné zdi, které naznačují, že stavba mohla být patrová. V dalších částech byly použité pálené cihly z římské doby, což naznačuje, že nedaleko Starého Města existovala zatím nám neznámá římská stavba, z níž byl tento materiál použit. Podlahová plocha byla provedená ve třech různých typech litých maltových podlah na kamenném nebo štěrkovém podkladu. Dle nálezů vnitřní omítky lze soudit, že interiér byl opatřen rytou a malovanou výzdobou. Na střechu byly použité pálené střešní tašky antického provedení s ozdobnými hřebenovkami. Na vnitřní straně se zdí je vidět napojení, které naznačuje rozčlenění paláce na větší počet menších místností. Nedaleko zdi byla odkryta hluboká zděna studna. Štěrkovým chodníkem byl palác propojen s blízkou rotundou sv. Michaela. Není pochyb, že se jednalo o reprezentativní sídlo, možná dokonce ústřední místo celé Velké Moravy. Dle nálezů se dá předpokládat, že palácový objekt přečkal zánik Velké Moravy a fungoval až do počátku století dvanáctého. Dokládají to nálezy stříbrných mincí pozdějších olomouckých Přemyslovských knížat Oty I. Oty II. Černého a Svatopluka. Objekt zanikl v průběhu první poloviny 12. století, kdy jeho trosky posloužily jako stavební materiál k výstavbě kaple sv. Jana.
8/ Přítomnost církevních staveb a jejich počet, velikost, význam
NITRA
„V této době přišel jakýsi Pribina, který byl vyhnán knížetem Moravanů Mojmírem, přes Dunaj k Ratbodovi. Ten ho ihned představil našemu panu králi Ludvíkovi a na jeho rozkaz byl vyučen ve víře a pokřtěn v chrámě sv. Martina v místě zvaném Traismauer, totiž v dvorci náležejícím k stolici solnohradské.“
(Obrácení Bavorů a Korutanců na víru)

Někdy v letech 821/825 až 833/836 salcburský arcibiskup Adalram doprovázel franského krále Ludvíka Němce na jeho výpravě do Potisí proti Bulharům. Při své cestě navštívil také Nitru (v dobových pramenech uváděná jako Nitrava), kde vysvětil kostel (snad na Martinském vrchu v části Nitry zvané Chrenová). Tento kostel dal postavit Pribina kolem roku 828 a jednalo se o první kamenný kostel, který byl postaven na území západních a východních Slovanů. Předpokládá se, že kostel sloužit především tamější menší franské kolonií. Tento kostel byl pak samozřejmě v moderní době v Nitře hledán a při té příležitosti se podařilo učinit další nálezy. Aktuální stav poznání připouští existenci čtyř kostelů v této lokalitě, což svědčí o její důležitosti. Zcela jasně je doložen kostel na Martinském vrchu, ale další tři se těžko ve středověké a moderní zástavbě, která překrývá tu velkomoravskou, těžko hledají. Další se tak předpokládá na hradním kopci a další dva v poloze „Na Vršku“, které je nejčastěji spojováno s Pribinovým hradištěm. Význam Nitry jako církevního centra ještě podtrhuje přítomnost kláštera z velkomoravského období zřízeném na úbočí Zoboru. Na zbylém území dnešního Slovenska pak byly nalezeny církevní stavby již jen v Bratislavě, na Děvíně, Pobedimi, Nitranské Blatnici a v Kopčenech s tím, že posledně jmenovaný kostel patřil do sídlištní aglomerace kolem Mikulčic. Význam Nitry jako duchovního centra podtrhuje zřízení biskupství pod vedením biskupa Vichinga někdy kolem roku 880.

MIKULČICE
Na téma mikulčických kostelů toho bylo v odborné literatuře napsáno skutečně již hodně a svým způsobem se není čemu divit. Vždyť v této lokalitě byla nalezena více jak polovina všech velkomoravských církevních staveb na české Moravě. Odkryty byly pozůstatky hned 12 kostelů včetně doposud největší baziliky, jaká se vůbec s obdobím Velké Moravy spojuje. Tato trojlodní bazilika s předsíní i atriem o rozměrech 36x12 metrů stála na knížecí Akropoli nedaleko objevených základů světské stavby prezentované jako knížecí palác. Sedm z celkového počtu kostelních staveb bylo nalezeno na knížecí akropoli. Dalších pět bylo odkryto v těsné blízkosti vlastního mikulčického hradiště a jsou nejčastěji spojované s vlastnickou rolí. Tak vysoká koncentrace církevních staveb na tak malém prostoru svědčí o mimořádném postavení místního hradiště. A o jaké kostely se kromě hlavní baziliky jednalo? Byl to jak kruhové rotundy, tak o kostely s polokruhovými i pravoúhlými apsidami. Na základě nálezů četných zlomků omítek se dá usuzovat, že vnitřní stěny byly omítnuté a malíři řádně zkrášleny.

STARÉ MĚSTO
Ve Starém Městě byly zatím archeologickými vykopávkami odkryty tři církevní stavby. První menší kostelík byl nalezen v poloze „Na Valách“, která je spojovaná s centrem celé sídlištní aglomerace. Jednalo se o stavbu s obdélnou lodí a podkovitou apsidou. Druhý kostel stál v západní části staroměstského areálu v trati Špitálky s obdélnou lodí, nartexem a kruhovitou apsidou. Jednoapsidová rotunda byla odkryta pod stojícím kostelem sv. Michala v Osadě IV. „Na dědině“ (Hrubý 1965, 176-178, 184-191, 197-198). Kolem prvního kostelíku se po příchodu byzantské misie začalo hojně pohřbívat a celkem bylo v této lokalitě prozkoumáno na více jak 1.600 hrobů. Drtivá většina z nich patřila do poslední třetiny 9. století a do první poloviny 10. století (Hrubý 1955, 347-374, 292). Kromě odkrytých církevních staveb se v areálu předpokládá výskyt dalších tří staveb a to v prostoru nálezu knížecího paláce, v lokalitě „Rybárny“ a na ostrově „sv. Jiří“. Kromě církevních staveb na celé aglomeraci byly objeveny i další v blízkém okolí. Na Sadské výšině, kterou ze tří stran obtékala říčka Olšava a která okolní krajinu převyšovala o cca 30 metrů asi 4 km jihovýchodně od Starého Města v Sadech, byl objeven církevní komplex mimořádného významu. Jde o soustavu tří kostelů, které nemá v českých zemích a na Slovensku konkurenci, a která je jedinečná i v evropském kontexu. Často se předpokládá, že zde bylo duchovní centrum celé Velké Moravy. Kostelní komplex byl budován v několika stavebních fázích v průběhu celého 9. století. Nejstarším objektem, který byl stavěn na počátku století, byl kostel s křížovou dispozicí a pravoúhlou apsidou. Někdy po polovině 9. století byl kostel rozšířen o další stavbu se dvěma bočními vchody a západní polokruhovou apsidou. Zřejmě se jednalo o hrobovou kapli, protože se v ní začala intenzivně pohřbívat. Ve třetí čtvrtině byla provedena další přístavba a to v podobě kaple a hrobové komory. Pár metrů západně od kostela byla vystavěná kruhová stavba – baptisterium-křtitelnice. Nejzápadnější část celé stavby zřejmě sloužila jako církevní škola, což dokládají nálezy pisátek do voskových destiček (stily). Do severní kaple byl na konci 9. století uložen honosný pohřeb, který je spojován se samotným Svatoplukem. Do výklenku, který byl vylámán v základech kostela bývá lokalizován původní hrob Metoděje, který byl ale nalezen prázdný. Církevní areál byl na severní straně doplněn o 14 až 15 srubových obydlí s tím, že v jednom z nich byla studna a v dalším kovárna. Jižně od chrámu byly odkryty pozůstatky velké dřevěné halové stavby ve tvaru písmene „L“ o rozměrech 35x7,5-8 metrů (275 m2). Všechny dřevěné stavby vznikly až v druhé polovině 9. století. Předpokládá se, že zde sídlila církevní komunita, od žáků až po nejvyšší církevní hodnostáře (Hrubý 1975, Galuška 1996). A aby toho nebylo málo, tak 4 kilometry severně od Starého Města u obce Modrá byl vykopán další kostel z velkomoravského období. Stavba o rozměrech 13,5x 7 metrů se dá díky hrobové výbavě datovat již do první třetiny 9. století, či dokonce do přelomu 8. a 9. století. Někdy je tento kostel s pravoúhlým presbytářem spojován s iroskotskými misiemi (Cibulka 1958, 232-233).
Obrázek
Církevní areál Uherské Hradiště – Sady, kresebná rekonstrukce podle L.Galušky

Přítomnost nejvyššího církevního představitele v sídle panovníka se dá předpokládat i na základě nedalekého příkladu z Blatenského knížectví. Zde v Blatnohradě sídlil vedle Pribiny i salcburský archipresbyter [4], jakožto nejvyšší představitel církevní moci v celém knížectví.

„Když (Pribina) zbudoval zmíněné opevnění, postavil uvnitř nejprve kostel, který arcibiskup Liupram vysvětil r. DCCCL ke czi svaté Blahorodičky Marie, když v tom území horlivě vykonával kněžský úřad a přišel do onoho hradu. Byli tam přítomní: Kocel, Unzat, Chotěmir, Ljutemir, Skrben, Šilič, Vlkina, Vitemir, Trěbič, Prisnyč, Češka, Krimšin, Gojmir, Čistil, Amalrih, Vilém, Fridperch, Skrot, Gunther, rovněž Gunther, Arfrid, Nidrih, Isanpert, Rato, Diotrih, rovněž Diotrih, Madalperth, Engelhart, Waltker, Deotpald. Ti v onen den, kdy byl ten chrám vysvěcen, to je 24.ledna, viděli a slyšeli vyjednávání mezi Liupramem a Pribinou. Tehdy Pribina odevzdal do rukou a moci arcibiskupa Liuprama svého kněze jménem Dominika a Liupram dal tomu knězi povolení, aby v jeho diecézi zpíval mši a svěřil jeho péči onen kostel a lid, jak to vyžadoval kněžský řád. A když se onen velekněz a s ním Kocel odtud vracel, vysvětil kostel kněze Sandrata, pro který Kocelv přítomnosti zmíněných mužů daroval území, les a louku a obešel s nimi jejich hranice. I kostelu kněze Ermpertha, který vysvětil vzpomenutý velekněz, daroval tehdy Kocel tolik, kolik tam měl Engildeo a jeho dva synové i kněz Ermpreht, a obešel se zmíněnými muži jeho obvod.“
(Zdroje: Spis o pokřtění Bavorů a Karantánců, kap. 11., k roku 850)

9/ Přítomnost církevních škol (nartexy)
Dalším předpokládaným atributem knížecí moci je přítomnost sakrálních staveb na hradištích a v jejich okolí. Především by nás pak měli zajímat stavby s typickými byzantskými prvky, které jistě bratři Konstantin a Metoděj na Moravě realizovali. Jak píše archeolog A.T.Ruttkay (2007): „Nateraz najznámejším prvkom, ktorý by ukazoval na byzantský vplyv, je predpokladaný nartex rozpoznaný v pôdoryse kostola na hrade Devín.“ Nartexy pak sloužili potřebám východní liturgie a jsou sami o sobě typickým projevem byzantské chrámové architektury. Co to vlastně Nartex je? Je to místnost, která byla vyhrazena pro církevní žáky – katechumeny. Tato kostelní přístavba nejčastěji obdélníkového či čtvercového půdorysu je pak typická pro byzantské stavby a u starších kostelů mohla vzniknout dodatečnou přístavbou. A jelikož nartexy vyžadovali, aby v nich kromě žáků seděli i učitelé, tak se dá logicky předpokládat, že jejich přítomnost na velkomoravských sakrálních stavbách bude znamenat i přítomnost vyššího církevního představitele. Třeba i samotného arcibiskupa Metoděje. Kostelů s nartexem pak ve velkomoravském prostředí najdeme hned celou řadu, což by odpovídalo písemným zdrojům té doby, které tvrdí, že Konstantin s Metodějem se svými učedníky chodili po hradištích a vyučovali zde nové křesťanské víře. A možná nejen víře, ale celkově rozšiřovali svým žákům všeobecné vědomosti. Nartexy tak můžeme právem považovat za takové vysoké školy raného středověku středoevropského prostoru. Z logiky věci pak opět vyplývá, že tyto „školy“ musely existovat v místě, kde byla soustředěná církevní moc, která pak zcela jistě byla v souladu s Rostislavovým přáním zřizovaná v jeho bezprostřední blízkosti. Kútnik-Šmálov ve své publikaci píše: „Rastislav ako panujúce knieža mal svoj súkromno-vlastnícky kostol. Podľa svojej vôle správu tohto kostola mohol zveriť platne vysvätenému kňazovi a pritom ho mohol poveriť aj osobitnými učiteľskými úlohami. Konštantína ustanovil za učiteľa… a obmedzeného výlučne na kostoly súkromnovlastníckeho rázu. Nakoľko však šlo o vysokoškolského profesora, toto oprávnenie bolo vyššie a širšie.“ Prvé tři roky (čtyřicet měsíců) působení Konstantina a Metoděje na Moravě tak můžeme předpokládat, že nartexy vznikaly především u již existujících kostelů, zatímco u nově stavěných mohly již být jejich součástí. Velkomoravská architektura nám tak poskytuje další vodítko k hledání centra Velké Moravy, potažmo k Rostislavově hlavnímu městu.

MIKULČICE
Tak například mikulčický třetí kostel (III), který se nachází v centrální části mikulčických Valů, tedy přímo na akropoli. Jedná se o mimořádnou stavbu, největší, která byla doposud ve spojitosti s Velkou Moravou nalezena, o rozměrech 36,5 x 11,8m. Tato sakrální stavba, kolem které se hojně pohřbívalo (téměř 500 hrobů) se dělí na tři základní části, na chrámovou loď o vnitřních rozměrech 14,4m x 9m s půlkruhovitou protáhlou apsidou připojenou na východě s delší osou 4,6m a rozponem 4,2m, na západě s přistavěným NARTEXEM o vnitřní délce 6,5m a šířce 8,7m a k němu ještě západněji přilehlým atriem o vnitřní délce 6,6m a šířce 8,4m (podle A.Merhautové druhý NARTEX). V atriu se nepohřbívalo, v nartexu se našly čtyři bohaté hroby. Podélně byly v chrámové lodi o vnitřních rozměrech 14,4 x 9m zjištěny základy dvou bočních lodí o šířce 1,7m a 1,75m (jižní), oddělených od centrální lodi široké 3,8m patrně sloupořadím. Jižně od apsidy byly nalezeny zbytky zděné stavby s hlubokou kamennou studnou či cisternou interpretované jako zbytky baptisteria charakteristického pro biskupské chrámy a z okolí rovněž pocházejí železné stily sloužící ke psaní do voskových tabulek. Tento sakrální objekt byl zřejmě ohraničen dřevěnou palisádou. Nartexů u mikulčických kostelů je více, než jsem uvedl jen v tomto jediném příkladu, ale jako důkaz to myslím pro tuto lokalitu stačí.

STARÉ MĚSTO
A co takhle staroměstská aglomerace, konkrétně Špitálky. Zde stával sakrální objekt o rozměrech 18,5 x 7,14m s půlkruhovitou apsidou a NARTEXEM o rozměrech 5,8 x 5,8m. Severně od apsidy se nacházela konstrukce, která je interpretovaná jako baptisterium. Celý objekt byl patrně obehnán palisádou. Tato sakrální stavba má pak dvě stavební fáze. První (loď s apsidou) měla vzniknout někdy v letech 850-863/864 před příchodem věrozvěstů. Druhá pak představuje zbudování nartexu po roce 863/864. Podle J.Pošmourného nese pak tato druhá fáze byzantské prvky přinesené sem možná právě Konstantinem a Metodějem. Vedle této sakrální stavby v prostoru staroměstské aglomerace tu pak máme další v poloze Hradiště-Sady. Tato sakrální stavba byla zbudována opět ve dvou stavebních fázích. Ve druhé stavební fázi byly v bočních stěnách prolomeny dva portály o šířce 1,26m. Spojením původní stavby se západní přístavbou pak vznikl dvojitý kostel, tzv. duplex, typický pro biskupské kostely. Chrámový komplex byl ještě doplněn kaplí s podélnou lodí.

NITRA
V případě Nitry nejsme zatím schopni prokázat existenci nartexů v době velkomoravské, protože jediný důkladně prozkoumaný kostel (na Martinském vrchu) v první stavební fázi nartex zřejmě neměl a rovněž i samotná datace kostela je poněkud problematická. Protože datování se opírá o nález franské mince z hrobu č. 209. Tu ale lze zařadit do velice širokého období od první poloviny 9. století až po 11. století. Nicméně s nitranskou lokalitou a velkomoravským obdobím je spojován i benediktinský klášter sv. Hipolyta na úbočí Zoboru a tudíž bych souhlasil s tím, že i nitranská lokalita splňuje požadavek na přítomnost církevních škol – nartexů.
10/ Přítomnost vlastnických kostelů (velmoženských)
NITRA
Dalším z logických atributů centrálního sídla je přítomnost vládnoucí elity a to nejen knížecí, ale i velmoženské, která se vytřídila z bojové družiny. Tu pak můžeme doložit existencí opevněných dvorců a především pak vlastnických kostelů, protože postavit kostel, to mohl jen vládnoucí kníže a nejužší elita. V případě Nitry se nepodařilo ani jeden ze čtyř kostelů (jeden je doloženy a tři jsou předpokládaný) ztotožnit s někým jiným, než s vládnoucím knížetem, protože jeden z kostelů se nachází v hradišti na Martinském vrchu a zbylé tři v centrální části hradního kopce a v poloze „Na vršku“ (P.Bednár a hradiska.sk). Tedy pokud nepřipustíme, že Pribina byl v podřízené roli vůči Mojmírovi a tudíž by tento první nitranský kostel byl vlastnickým.

„Pribinovi… vysvětil kdysi arcibiskup Adalram za Dunajem kostel na jeho vlastnictví v místě zvaném Nitrava…“
(Spis o pokřtění Bavorů a Karantánců, kap. 11., k roku 828)

MIKULČICE
V případě Mikulčic se dá velmi vážně uvažovat, že hned několik kostelů odkrytých kolem centrálního hradiště by mohlo být vlastnických. Jinak se dá velmi těžko vysvětlit tak velká koncentrace dvanácti kostelů v této lokalitě s tím, že hned sedm stálo na centrální akropoli. Kostel č. VII v poloze na Štěpnice ležel cca 100 metrů před vstupním mostem na předhradí, další kostel č. VIII pak na východně od tohoto vstupu na ostrově, který byl vytvořen meandrem koryta řeky Moravy. Na západ od předhradí byl odkryt další kostel (č. X) a v poloze Kostelisko, která byla rovněž ze všech stran chráněna vodním tokem, se nacházel kostel č. IX. Poslední z těchto církevních staveb (VI) byl postaven v poloze Kláštěřisko (Těšický les). Jak vidno, tak prostor kolem Mikulčic se hemžil celou řadou církevních staveb, jejichž koncentrace byla skutečně vysoká a výrazně převyšovala potřeby vlastního opevněného hradiště i přilehlé sídlištní aglomerace. Proto byla vyslovená domněnka, že některé z těchto kostelů mohly být vlastnické. Například kostely č. VI a VII (Merhautová, Měřínský 2006, 594).

STARÉ MĚSTO
Stejně, jako v případě Nitry, tak ani u Starého Města nemáme tak přesvědčivé důkazy o vlastnických kostelech, jako u Mikulčic. Rotunda sv. Michaele, která se nalézá blízko hlavního knížecího paláce, byla sice se světskou budovou spojená štěrkovým chodníkem a evidentně tak sloužila soukromým účelům knížete a jeho rodiny, ale za vlastnickou ji zcela považovat v tomto smyslu nemůžeme. Rovněž duchovní centrum v Sadech, ležící 4 km od centra Starého Města, nemůžeme považovat za vlastnické ale spíše za církevní centrum celé oblasti, ne-li dokonce za sídlo arcibiskupa Metoděje. V případě kostela nalezeného v Modré u Velehradu (cca 4 k od centra Starého Města) se ale již o vlastnické stavbě dá velice vážně uvažovat. Dokazují to hrobové nálezy kosterních ostatků s noži, což svědčí o tom, že patřili do již vyšší privilegované skupiny, nikoliv jen nevolníci atd. Kolem kostela pohřbívalo přibližně 100 let, než došlo k úpadku místního osídlení (zřejmě vesnice či opevněný dvorec).

11/ Písemné prameny
“Král Ludvík sebral v měsíci srpnu vojenské sbory a rozdělil je na tři části. K potlačení opovážlivosti Srbů určil svého jmenovce a Durynky a Sasy a Bavorům přikázal, aby šli na pomoc Karlomanovi proti Svatoplukovi, synovci Rostislavovu, který zamýšlel válčit. Sám však u sebe podržel Franky a Alamany a chtěl bojovat proti Rostislavovi. A když bylo třeba vytáhnout, onemocněl. Tak nutností donucen a poručiv výsledek Pánu, postavil v čelo tohoto vojska Karla, nejmladšího ze svých synů. Když ten přišel s vojskem sobě svěřeným k-(do) oné nepředstavitelné Rostislavově pevnosti, nepodobné i těm nejstarším (omnibus antiquissimis dissimile ineffabilis Rastizi munitio) , spoléhaje na pomoc Boží, spálil požáry všechna opevnění v onom území a uchvátil vše, co nalezl ukryté v lesích nebo zakopané v polích; všechny, kteří se s ním střetli, obrátil na útěk nebo pobil. Karloman neméně pustošil ohněm a železem království Svatoplukovo. Když bylo celé území zpustošeno, sešli se bratři Karel a Karloman, blahopřejíce si k vítězství danému jim nebem ...“
(Fuldské anály k roku 869)

Jeden z mála popisů Rostislavova hlavního sídla je obsažen v dobových Fuldských análech k roku 869. Z textu je zcela jasné, že franští vojáci byli překvapeni z toho, co vidí. Líp řečeno, Rostislava pevnost musela být na tehdejší poměry atypická. A jak atypická? Muselo to být něco, co východofranští vojáci ze svého domácího horského terénu neznali, čímž se dostáváme k Nitře. Pochybuju, že by Nitra usazená více méně v horském terénu byla pro vojáky uvyklé na kopce, hory, divoké řeky, něčím atypickým. Naproti tomu Mikulčice i Staré Město usazené v říční deltě, to je úplně něco jiného. Zvláště pak pohled na Christiánův val u Starého Města musel být pro tehdejšího člověka úchvatný, nepředstavitelný. Málokteré město i antického světa se totiž mohlo těžko chlubit mohutnou čelní hradbou, která se táhla v délce několika kilometrů a za ní byla vidět sídlištní zástavba a řada dalších opevněných hradišť. Ona „nepředstavitelná Rostislavova pevnost, nepodobná i těm nejstarším“ , je pak, po Rostislavově zatčení v roce 870, nazývána (871) starým Rostislavovým městem (urbs antiqua Rastizi). Je dosti pravděpodobné, že se jedná o totéž město, v němž se Rostislav opevnil „tou nejpevnější hradbou“ již v roce 855.

„O zemi Slovanů. ...Císař Slovanů se nazývá Svatopluk. ...Mají dvě města. Wábnít (město-grad Nít) je prvním městem na východě země Slovanů. Ch.r.dáb je velké město (grad) a sídlo císaře.“
Dodat překlad od Havlíka
(Kniha vzácných drahokamů, Abú Omár ibn Rusta z Isfahánu, překlad Havlík)

Pokud připustíme, že městem Wábnít (městem grad Nít) myslel autor Nitru, což je podle popisu místa (východ země Slovanů) dosti pravděpodobné, tak centrum Velké Moravy rozhodně nemůžeme právě s Nitrou spojovat. Ibn Rusta jasně hovoří o tom, že hlavním městem, sídlem „císaře“, je druhé z jmenových měst Ch.r.dáb. Pravdou ale také je, že například Havlík se domnívá, že označení Wábnít není uspokojivě vyřešeno.

Taktéž Ibn Mahmúd Gardízí v díle Okrasa historie:(překlad Havlík): „Jejich vládce si klade na hlavu korunu a všichni ho poslouchají a konají podle jeho příkazů. Svého nejvyššího vládce nazývají Svatopluk a jeho zástupce nazývají župan. A sídelnímu městu krále říkají Dž.ráw.t. Každý měsíc jsou v onom městě po tři dny trhy, kde obchodují s různým zbožím.“

Ibráhím ibn Jákúb v jiném případě interpretoval označení Ch.r.dát (Ghrád) jako velkou pevnost, velký hrad. Dílo Kniha vzácných drahokamů, původně napsané někdy v roce 912 či 913 se zachovalo v pozdějším opise v podobě jediného exempláře, British Museum (sign Add 23478). Soudí se, že rukopis je torzem opisu staršího textu, jehož autorem byl zřejmě Al-Džarmí, v letech 846-847 zajatec v Konstantinopolu (Istanbul), jenž se zde nejspíš setkal s tehdy jednatřicetiletým Michalem (sv. Metodějem). Překlad jeho zprávy má několik verzí. Další překlad (Šonka): „Nejvznešenější a nejznámější z nich, kterého nazývají vládcem vládců, se jmenuje Svatopluk... Má překrásné vojáky v pancířích, kteří jsou mocní i stateční. Město, ve kterém sídlí, se nazývá Džarádišť a v něm se konají jednou měsíčně trhy, které trvají tři dny ...“

Starý Veligrad jako hlavní město Moravy s metropolitním chrámem svatého Petra se pak objevuje v zápisech Jádra katalogu biskupů Moravy, výtahu ze staršího moravského chronografu. S Veligradem se pak spojuje jak činnost slovanských věrozvěstů Konstantina a Metoděje, tak vláda knížete „krále“ Svatoplukova, poté i činnost arcibiskupů Jana a Silvestra v první polovině 10. století. Pozdní tradice do Veligradu položila sídlo krále Moravy jménem Olgus, který tam měl údajně vládnout v letech 923 - 944 (nebo 932 - 961), tedy již několik let po oficiálním pádu Velké Moravy.
Kniha vzácných drahokamů podle významných orientačních bodů terénu poměrně podrobně popisuje cestu, přičemž vzdálenosti jsou zde určeny počtem dnů pochodu, tedy asi 20 km denně.

Cesta na Velehrad
Prvním orientačním bodem je místo překročení řeky Tisy. Tehdejší cestovatelé postupovali zřejmě po starobylé stezce, vedoucí k antické pevnosti Kelemantia, v místě vácovského ohbí Dunaje, kde byla řeka Tisa přemostěna kamenným mostem. Potvrzuje to druhý orientační bod v textu, kde se píše o dosažení Dunaje („…a další řeka je Ister…“), který však překročit nemuseli, neboť byli na jeho severním břehu. Odtud starobylá stezka, slavná Via Magna, spojující Byzanc se západní Evropou, vedla dál k Holíči a Hodonínu, kde se po překročení Moravy stáčela k Tullnu, překračovala Dunaj a pokračovala po severních svazích Alp do Francie. Popis v cestopisu ibn Rusty tuto trasu zřetelně sleduje také. Z textu vyplývá, že od Dunaje vede cesta členitým terénem asi 200 km k nějaké řece: „… Na břehu řeky je veliká hora, ze které vytéká voda a k té hoře je cesta deset dnů…“. Tento údaj jsme označili jako čtvrtý orientační bod. V těchto místech se krajina výrazně změnila a cíl cesty byl vzdálen necelý den putování, protože jej odtud již bylo vidět („..Další území je rovinaté a lesnaté a oni žijí ponejvíce v těchto lesích.“). Hora „ze které vytéká voda“ zřejmě ležela v jejím středu („… uprostřed tohoto území Slovanů je sídlo Svatoplukovo“) a označili jsme ji jako pátý orientační bod. Nejvyšším vrcholem roviny dolnomoravského úvalu je Náklo (265 m/m.), který převyšuje okolí asi o 60 m.

Postup trasou Via Magny od Dunaje k Holíči naznačuje i skutečnost, že dávní cestovatelé procházeli Nitrou, pro kupce významným místem trhů. Na naší mapce je to třetí orientační bod. Rukopis uvádí: „…na počátku země Slovanů je město Váb Nít…“ Stejně informuje i perský dokument Země světa: „…Mají dvě města. Wáb Nít je prvním městem na východě a někteří se podobají Rusům. Ch.r.dáb je velké město a sídlo císaře…“
K řečišti Moravy u Holíče postupovala stezka po trase, která je dobře určena zdejšími kupci. Vedla od Nitry průsmykem Malých Karpat u Jablonice a podél říčky Chvojnice k jejímu ústí do řeky Moravy u Vrádiště. Tato osada je významným archeologickým nalezištěm a poblíž je největší známý velkomoravský mohylník, skalická „Kopečnica“. Od Vrádiště se otevírá daleký výhled na zalesněnou rovinu mezi řekami Moravou a Kyjovkou, která byla vždy hustě zalidněna, o čemž svědčí množství zdejších archeologických nálezů. Město zde jistě prozrazoval kouř z množství ohnišť početného obyvatelstva.

(http://www.e-stredovek.cz/view.php?naze ... 2006013101, autor J.Galatík)

V této fázi jsem si dovolil půjčit si text J.Galatíka, který poměrně podrobně popisuje pravděpodobnou cestu do hlavního sídla Velké Moravy. Přiznám se, že se ne zcela ztotožňuji s cílem cesty, tedy s Náklem, ale na druhou stranu tento text vcelku dobře naznačuje směr cestky k Velehradu. A opět mi z toho jasně vyplývá, že Nitra tím centrem velké moravské říše být nemohla.

12/ Archeologické vykopávky v podobě hrobů bojovníků (meče, sekery)
Abychom tedy mohli lokalizovat alespoň přibližnou polohu hlavního sídla Velké Moravy, tak se především zaměříme na archeologické výzkumy. V první řadě se můžeme podívat na hustotu hradištní sítě české Moravy a západního Slovenska, které jsou tradičně spojované s velkomoravským prostředím. Dobře je patrná hustota hradišť a sídlišť kolem řeky Moravy a na Slovensku pak kolem Nitry. Dále se můžeme podívat na různé atributy vládnoucí moci, což jsou například válečné sekery a meče. Většina z nich se našla v hrobech bojovníků či členů vládnoucí dynastie, malá část se pak dá považovat za ztracenou v bojích. Vzhledem k pořizovacím nákladům těchto kvalitních zbraní je pak asi jasné, že v hrobech, v kterých se zbraně našli, ležela většinou jen společenská elita. A jelikož knížecí/královská moc se v té době opírala především o vojenskou družinu, tak se dá logicky předpokládat, že hroby budou umístěny právě na území jádra státu, kde tato vojenská nobilita měla své statky. Protože privilegovaní členové společnosti se nejčastěji pohybovali v blízkém okolí vládce a tak i své soukromé statky stavěli někde poblíž panovníkova hlavního sídla. Níže přiložené mapy jsou pak toho vcelku výmluvným dokladem a jsou na nich dobře vidět mocenská centra. Nálezy mečů jsou pak doložené především k dolnímu toku Moravy, kde ostatně byla odkryta nejedna sídlištní aglomerace a opevnění sídlo i soustředění církevní moci. Nejčastěji se nacházeli v prostoru Starého Města, Nechvalína, Mikulčic a Pohanska u Břeclavi.

MIKULČICE
Nálezy 54 bronzových a většinou železných, stříbrem nebo mědí tauzovaných ostruh pocházejících z předvelkomoravského opevněného mikulčického sídliště (8. století) nás přivádí k názoru, že tato lokalita byla sídlem jednoho ze staromoravských knížat se silnou jezdeckou složkou, tedy vojenskou družinou (J.Poulík 1960; 1975, 136-137). Rovněž mladší nálezy z 9. století jasně potrhují přítomnost družiny na hradišti. Patří sem 140 hrobů z 2.000 s pozlacenými bronzovými a železnými ostruhami, z nichž 180 bylo na samotné knížecí akropoli a dále pak 14 hrobů velmožů s meči.

STARÉ MĚSTO a NITRA
Ve Starém Městě bylo k roku 1985 odkryto z téměř 2.000 hrobů 70 hrobů s jezdeckou výstrojí a 5 hrobů s meči (Hrubý 1955, 166-167). V dalších lokalitách to bylo oproti Mikulčicím s nálezy mečů výrazně slabší. Na Pohansku u Břeclavi byly nalezeny 4 meče ze 407 hrobů na kostelním hřbitově (Kalousek 1971) a pátý meč byl v hrobě č. 118 v poloze jihozápadního podhradí (Vignatiová 1980, 167). Z pohřebiště v Nechvalíně u Kyjova pocházejí nálezy 4 mečů (Klanica 1981). Na dalších hradištích bylo nalezeno vesměs jen po jednom meči, což platí i pro Nitru.

Obrázek Obrázek
Mapy nálezu bojových seker a mečů
13/ Nálezy železných depotů
Za polotovary i platidlo lze také považovat železné hřivny zpravidla o délce 160-470mm, které se nacházeli jak ojediněle, tak i ve větším množství v depotech. Hřivny se dále zpracovávaly v kovářských dílnách, kde se z nich vyrábělo až 500 různých druhů výrobků. Což svědčí o bohatosti a různorodosti velkomoravských železných produktů. Mapa (zdroj z roku 1985) pak opět ukazuje na dvě větší centra. Jedním z nich je okolí Nitry a Pobedimi a druhým centrem je Břeclavsko a okolí Mikulčic, tedy hradiště a sídliště kolem řeky Moravy. Archeologické výzkumy pak prokázaly, že tavení rudy probíhalo z domácích surovinových zdrojů. Například čtyři tavící pece máme doložené ze Starého Města (Hrubý 1965, 310-320) a dalších dvanáct pecí je doloženo v okruhu 30 kilometrů. Podle chemických rozborů bylo doloženo, že v těchto pecích se používala surovina z okolních železnorudných dolů. Předpokládá se, že ve staroměstské aglomeraci se používala i železná ruda z dovozu (hematit lupenitý). Další tavící pece jsou doložené z lokalit Pohanska u Břeclavi (Dostál 1978, 85) v Mikulčicích a na dalších místech. Zpracování železné rudy na Nitransku je spíše doloženo až ve středověku (Bialeková 1978, 149-177) a z období Velké Moravy tu nemáme mnoho dokladů o železářských hutích (Chropovský 1983, 129), nicméně dá se předpokládat, že i tato lokalita byla schopna zásobovat region železnými produkty z vlastních dílen. Stejně tak se ale dá předpokládat, že železný depot byl na Nitransko jen dopravován k dalšímu zpracování, což by nasvědčoval větší výskyt těchto polotovarů před dalším zpracováním. Lokality, kde existovalo domácí hutnictví, logicky zřejmě nepotřebovali hromadit železné depoty, které šli ihned ke zpracování do lokálních kovářských dílen. Velmi výrazně je kovářská výroba doložena rovněž na slovenském hradišti Pobedimi nedaleko Nitry (Bialeková 1975, 1981; Vendtová 1969). Z této lokality rovněž pochází nález 14 železných depotů, které byly v menším množství nalezeny i na dalších lokalitách.

Obrázek
Mapa nálezů železných depotů z konce 8. a 9. století
14/ Ostatní
V tomto bodě bych chtěl spíše rozebrat jen pár dalších věcí, které souvisí s hlavním sídelním městem. Tedy spíše chci uvést na pravou míru pár detailů, které jsou Mikulčicím a Starému Městu některými alternativními historiky vytýkány. Jedná se tak například o údajný rychlý zánik obou lokalit. Rád bych to uvedl na pravou míru, protože tvrdit, že Mikulčice a Staré Město po pádu Velké Moravy již dále nebyly využívány k osídlení, by bylo poněkud chybné. Tak například v případě Mikulčic prostoru kostel č. IX sice končí první fáze pohřbívání v průběhu první poloviny 10. století, ale stopy osídlení kolem kostela nacházíme i v průběhu 11. a 12. století, i když se zde v této době nepohřbívalo. Hroby jsou zde pak znovu doloženy ve vrcholném středověku. Samotný kostel (ve skutečnosti rotunda) zde musel stát ještě v 15. století, kdy zde byla svedená jedna z roztržek Husitských válek, či v době neklidných čtyřicátých let 15. století. Dosvědčuje to přítomnost otupených hrotů z kuší, kdy šipky z nich vystřelené narážely do kamenného zdiva (Měřínský 2006, 597). Právě někdy v této době byla tato rotunda provizorně opevněná kruhovým příkopem s valem a v této době také končí stopy po osídlení. K tomu znovu došlo až v mnohem mladším období. Stejně tak i Staré Město nezaniklo po pádu Velké Moravy, jak by si asi někdo představoval. Naopak. Existence knížecího paláce je doložena až do počátku 12. století (viz. již dříve popisované nálezy stříbrných mincí olomouckých Přemyslovců) a nepřetržité osídlení je doloženo až po současnost. Úpadek ikulčic tak nebyl ze dne na den, ale pozvolný a trval přinejmenším celé následující 10. století. Nitra pak měla to štěstí, že se transformovala do nově vznikajícího uherského státu. Její osídlení tak přetrvalo pád Velké Moravy a trvá doposud, stejně jako Starého Města a Uherského Hradiště.

ZHODNOCENÍ
Pokud se někdo domnívá, že tímto článek dostane jasnou odpověď na to, kde bylo sídlo Velké Moravy, tak jej musím bohužel trochu vyvést z omylu. Toto by totiž bylo možné jedině za předpokladu, že by se nám podařilo ze země vykopat nějaký artefakt, kde by byl nějaký text ve stylu „zde bylo sídlo knížete Svatopluka…“ Nebo bychom museli najít nějaký doposud neznámí písemný pramen, kde by byla cesta do hlavního sídla velice podrobně popsaná s přihlédnutím k záchytným bodům, které bychom mohli sledovat i dnes (hory, řeky atd.). Případně bychom museli objevit alespoň hroby vrcholných vládců Velké Moravy. Jenomže ani jeden z těchto zdrojů není k dispozici a zřejmě již ani nebude. Proto se musíme především spolehnout na archeologické vykopávky. Ovšem i zde je menší problém, a to, že řada předpokládaných lokalit nelze podrobně zkoumat z důvodu moderní a husté zástavby a také z finančních. Proto celé mé pojednání musí vycházet ze stávající úrovně poznání, tedy z vykopávek provedených na území Moravy a Slovenska za poslední století. Pokud bychom tedy posuzovaly aktuální stav věci, tak musíme uznat, že všechny tři „testované“ lokality patřily zcela jistě k elitě velkomoravských center s tím, že některé z nich lépe či hůře můžou aspirovat na hlavní sídlo velkomoravské říše.
NITRA - bezesporu patří mezi nejvýznamnější velkomoravské lokality na území dnešního Slovenska. To, že tato lokalita je posetá hned celým systémem hradišť ji činilo zcela jistě obtížně vojenskou cestou ovládnutou. Ale na druhé straně hradiště typu Zobor, která plnila jen strážní roli, mohla být vcelku rychle dobyta (viz. nedostatek obránců) a stala by se tak naopak opevněným místem, které by mohl využít nepřítel k vlastní ochraně pro případ nečekaného protiútoku. Tato strážní hradiště vypadají na první pohled mohutně, ale limitujícím faktorem je malý počet obránců na velkou délku hradeb a valů. Soustředěnému útoku větší bojové síly nemohou odolat a výrazně tomu ani nepomůže ta část, která je díky svahům mnohem hůře přístupná. Pro dobyvatelskou armádu tak tento systém umožňuje postupovat stejně, jako americká armáda za Druhé světové války v Pacifiku tzv. žabími skoky. Samotná volba místa je pak podle mě pro tehdejšího franského bojovníka vcelku typická a proto by ji těžko mohl nazvat „nevýslovnou, nedobytnou“ atd. Vždyť vojska východofranské říše pocházela většinou z hornatých krajin Rakouska a Německa, kde takových typů opevnění byla celá řada. Vzhledem k uvažování o možném centru říše bych pak viděl jako další limitující faktor nepřítomnost vojenské družiny. Samozřejmě můžeme se bavit o tom, že archeologické vykopávky ještě nebyly ukončeny a můžou něco přinést, ale jak jsem psal, za stávající úrovně poznání je prostě v Nitře postrádám. Je pravdou, že díky většímu počtu hradišť by se vojenské síly museli rovnoměrně rozložit na všechna opevněná sídla a tím pádem asi nikdy nenajdeme v této lokalitě žádnou obdobu mikulčického předhradí. Na druhou stranu pokud bychom Nitru spojovali s rolí údělného knížectví, tak by nepřítomnost větší vojenské družiny byla vcelku logická. Panovník typu Rostislava by jistě nenechal svému synovci k dispozici velké vojenské síly, které by mu, jako vládci říše, mohly přerůst přes hlavu.

Co se sakrálních staveb týče, tak rozsah odkrytých nálezů nám neumožní udělat si zcela jasnou představu o počtu a velikosti staveb. Počet čtyř kostelů tak nemusí být finální, ale zároveň také může. Bohužel se mi k jednotlivým stavbám nepodařilo dohledat, jestli splňují i další potřebný atribut moci a to nartexy. Osobně předpokládám, že jako z nejvýznamnějších míst Velké Moravy byly církevní školy zřízené i zde a to možná i samotnými soluňskými bratry (buď u kostela na Martinském vrchu, jehož datace je ale trošku problematická; viz. v příslušném článku výše). Kromě kostelů se tak církevní školy dají předpokládat i u benediktinského kláštera postaveném na úbočí Zoboru, který je s velkomoravskou dobou rovněž spojován. Pokud se tak nestalo během jejich prvního 40 měsíčního působení, tak zcela se tak jistě stalo později za Metoděje. Zcela pak postrádáme vlastnické kostely, které bychom mohli spojit s velmoženskou elitou. Tím jsme se trošku otřeli o další z bodů a do infrastruktura. Nitra sice ležela na regionálně významných trasách, ale ty se v žádném případě nedají srovnat s Jantarovou stezkou procházející přes Mikulčice i Staré Město. Tato stezka, jak víme, patřila mezi páteřní komunikace již antického světa a měla klíčovou roli v utváření obchodních středisek a center moci v celé Evropě.

V dalších faktorech již může Nitra jako centrum říše do jisté míry obstát. Její okolí poskytovalo velký zdroj dřeva, jako stavebního i spotřebního materiálu a zásobárna pro početné řemeslnické pece. Rovněž řeka Nitra poskytovala určitou možnost obživy v podobě rybolovu, stejně jako husté lesy v centrálním údolí zemědělcům. Tomu také odpovídá velikost sídlištní aglomerace kolem 50 hektarů (18 neopevněných sídlišť většinou neagrárního zaměření). Téměř zanedbatelné procento nálezů mečů a jen o něco vyšší procento nálezů bojových sekyr pak může napovědět, že Nitra byla spíše jen správním a především pak obchodním a řemeslným centrem, než vlastním mocenským centrem celé říše. Tomu by i napovídala vyšší přítomnost železných depotů, které se používaly především v obchodě a řemeslnickém procesu. Když se pak podíváme na popis trasy k hlavním sídlu říše z pera arabských autorů, tak z toho opět jasně vyplývá, že Nitra tím hlavním centrem nemohla být.

Když to shrnu, tak jsem dospěl k názoru, že Nitra po exilu někdejšího knížete Pribiny mohla být dále významným obchodním, řemeslným a kulturním centrem Velké Moravy. Vládnoucí kníže v ní ale nemohl přebývat. Knížecí palác, jehož zbytky byly během archeologických vykopávek odkryty, byl tak zřejmě využíván údělným knížetem Svatoplukem do doby, než se sám stal knížetem celé Moravy (a před ním jej zřejmě využíval i sám Pribina). Po něm pak mohl vládnout údělnému knížectví některý z jeho synů, který byl brán jako následník trůnu. To, že Nitra nebyla hlavním městem, napovídají i doložené arabské texty, které zřejmě o samotné Nitře hovoří, ale nikoliv v souvislosti s hlavním centrem Svatoplukovy říše.
MIKULČICE – v případě výběru lokality tohoto hradiště jsou podle mě výtky typu, že se jedná o bažinatý terén nevhodný k žití, zcela liché. Pro slovanský naturel je naopak takový výběr lokality vcelku obvyklý a je doložen z celé řady jiných slovanských lokalit rozesetých po půlce Evropy (například hlavní sídlo knížete Pribiny v Blatenském knížectví, Blatnohrad). Pro franského vojáka uvyklého na domácí kopcovitý a horský terén, pak spíše takovýto typ hradiště musel působit dojmem „nevýslovné, nepředstavitelné pevnosti nepodobné ničemu“ co by znali. Přeci jenom bažinatý terén poskytoval nezanedbatelnou výhodu, když ztěžoval postup nepřátelského vojska k tělesu vlastního hradiště. Obrany schopnost pak byla zesílená o vlastní ramena řeky Moravy, která tak poskytovala obráncům další velkou výhodu umocněnou zcela jistě i regulovanou možností zatopit další území kolem hradiště. Na takový systém obrany nebyl franský bojovník uvyklý. Kromě výše uvedených výhod pak měkký terén znevýhodňoval použití těžší obléhací techniky, která by mohla zapadnout. Nicméně musím uznat, že velikost opevněného hradiště kolem 10 ha, nemusí zase pro obránce působit jako něco obrovského. Naopak pro Franky, kteří často využívali někdejší velká pohraniční římská města, by tato velikost nemohla být nepředstavitelná. V tomto bodě tak musím jen dodat, že na tuto otázku nám odpoví až pokračování dalších vykopávek, které tak velice reálně mohou zvětšit celkovou plochu opevněné části, což již dnes naznačují nálezy dalších fortifikací v podhradí. Vzniklý systém několika samostatně říčním korytem i hradbou chráněných míst by tak mohl vytvářet dojem něčeho pro Franky neznámého.

Oproti Nitře tak Mikulčice zatím pokulhávají ve velikosti hradiště a částečně i v sídlištní aglomeraci, která je odhadována na 30 až 50 hektarů (Nitra kolem 50 ha). Ovšem v ostatních aspektech svého východního „soupeře“ doslova válcují. Obrovský počet sakrálních staveb jak knížecích, tak i předpokládaných vlastnických, plus přítomnost opevněného Předhradí se sídly bojovné družiny, jasně naznačují, že se muselo jednat o místo mimořádného mocenského významu. To potrhuje i přítomnost zatím doposud největší velkomoravské baziliky, která byla na území Moravy a Slovenska vykopána. Rovněž i přítomnost zděného knížecího paláce hovoří jasně pro přítomnost vládnoucí elity stejně jako velké množství nálezů hrobové výbavy v podobě mečů a bojových seker. Tady si je totiž potřeba uvědomit, že tyto zbraně nebyli vůbec levnou záležitostí a tak jejich majitel uložený do hrobu musel mít mimořádné postavení.

Rovněž existence nartexů hned u několika mikulčických kostelů, včetně toho největšího, hovoří pro přítomnost církevní elity. Výběr samotné lokality na křižovatce důležitých obchodních tras (Jantarová stezka) přihrává další body na pomyslnou misku vah mezi Mikulčicemi a Nitrou. Kromě sítě obchodních a řemeslných dílen doložených v okolní sídlištní aglomeraci pak musela být pro místní obyvatelé významná i samotná lokalita v říčních ramenech a úrodné rovině. Doložené nálezy pak jasně ukazují na bohatou rybolovnou činnost a i okolní lužní lesy poskytovaly vše potřebné stejně jako rozsáhlá úrodná půda Pomoraví. Tato krajina tak byla pro pěstování zemědělských produktů využívaná od pradávna a patřila mezi nejlepší krajiny tohoto typu na území celého někdejšího Československa. Nezanedbatelnou výhodu měla rovinatost i v obranyschopnosti, protože nepřátelské vojsko mohlo být spatřeno již na velkou vzdálenost a nemohlo se tak k hradbám města přiblížit nepozorovaně, jako v kopcovité části Nitranska. Pokud bych si tedy měl vsadit na výběr hlavního města mezi Nitrou a Mikulčicemi, tak bych vsadil na Mikulčice, i když to není zcela jednoznačné vítězství. Otázkou totiž kromě jiného zůstává fakt, že zásadní rekonstrukce staršího mikulčického opevnění, ke kterému došlo někdy v polovině 9. století (J.Poulík) bylo provedeno řekněme levnější formou. Původní hradby totiž nevykazovaly nějakou náhlou destrukci ve formě požáru, či stopy po dobývání. Rekonstrukce pak byla provedena zase natolik razantně, že se nemohlo jednat jen o běžnou údržbu. Proto J.Poulík vyslovil domněnku, že Mikulčice mohli plnit roli hlavního mocenského centra jen do určité doby, konkrétně v první polovině 9.století. Tím bychom mohli tuto lokalitu ztotožnit s existenci Mojmíra I. a jeho předchůdců. K rekonstrukci hradeb tak zřejmě došlo až po uklidnění veřejných poměrů a po změně významu Mikulčic jako dřívějšího mocenského aspiranta. Já osobně se s touto myšlenkou vcelku ztotožňuji. Je tak docela možné, že původní soupeření Nitry a Mikulčic vyhrály druzí jmenovaní díky vojenskému zásahu a tak hlavní centrum Velké Moravy dále plnila jen tato lokalita, ale jen někdy do doby konce vlády Mojmíra I. (? +846). Poté došlo k úpadku politického významu hradiště a až po uspořádání poměrů v říši došlo k obnově zchátralých hradeb ovšem v té době již s jiným významem. Tomu i napovídal fakt, že Rostislav byl do funkce knížete dosazen vnější franskou moci a tak si zřejmě musel nejdříve své postavení v zemi upevnit, než mohl přistoupit k nějaké rekonstrukci důležitých moravských sídel.
STARÉ MĚSTO – pokud v případě Nitry a Mikulčic panuje více méně nějaká vzájemná srovnatelná rivalita, tak v případě Starého Města je tomu zcela jinak a to i přestože archeologické vykopávky jsou vzhledem k rozsahu prací, teprve na začátku. Pro výběr lokality v říčních bažinatých ramenech a podél trasy strategické Jantarové stezky platí to samé, co jsem psal u Mikulčic. Rovněž přítomnost většího množství sakrálních staveb splňujících i požadavky na církevní školy je vcelku jasná. Na zkoumaném terénu se sice zatím nepodařilo objevit církevní stavbu, která by převyšovala tu z Mikulčic, což je ale do jisté míry vykompenzováno hned několika církevními středisky typu Sady. Celý chrámový komplex totiž vypovídá o mimořádném postavení místní lokality. Samotná velikost opevněné části je pak rovněž předmětem dalších vykopávek, ale již objevená části nám dávají tušit o velkorysosti fortifikačních možností. Vyvýšené hradiště v poloze „Na Valách“ se svou výměrou 18 ha, plus řada dalších samostatně v říčních ramenech stojících opevněných center dokazuj mimořádnost této lokality. Centra „Na Valách“, ostrově „sv.Jiří“ a v poloze „Rybárna“ by v konečném součtu mohly mít výměru kolem 60 ha (jen opevněná část). K tomu je pak potřeba přičíst bezkonkurenční sídlištní aglomerace o prokázané výměře 250 hektarů (předpokládané až 600 ha i když nesouvislé zástavby – viz. Hrubý 1981a), která ještě navíc byla celá chráněna Christianovým valem! Pohled na valy a zeď o délce cca 2.000 metrů spolu s dalšími opevněnými místy za ní schovanými, musel být pro franského vojáka zcela jistě impozantní. Důležitost lokality pak kromě jiného potvrzuje i mimořádnost hradeb v poloze „Rybárna“, která se svou šířkou 9 metrů (plus další 2-3 metry kamenné plenty) nemá zatím na území někdejšího Československa, konkurenci. Dál asi není třeba dodávat, že velká sídlištní aglomerace dodávala vše, co bylo potřeba pro chod hlavního centra Velké Moravy. Samozřejmě kritici mohou namítnout neexistencí sídla vojenské družiny. Ano, to je pravda. Ale jak jsem již několikrát uvedl, existenci bojové družiny může napovídat to, co jsem psal již u Nitry. Vlastní opevněné dvorce (nejméně osm prokázaných) v celé sídlištní aglomeraci tak totiž mohli na rozdíl od Nitry poskytovat účinnou vojenskou sílu a to právě díky ochraně Christianovým valem. Ta poskytovala tolik potřebný čas k mobilizaci sil uvnitř celé aglomerace a opevněných hradišť. Tudíž vojenská družina mohla být rozptýlená v pravidelné zástavbě a zároveň mohla plnit i svou roli. Co se knížecího paláce týče, tak přestože svými rozměry 20x10mm nepatří mezi největší, ale jeho existence doložená je.

Dalšími plusovými body pro Staré Město je i širší okolí. Tak například 4 km západně stál kostel sv. Jana založený v nejrannější fázi christianizace, tj. na začátku 9. století, v pohoří Chřiby existovalo hradisko sv. Klimenta a jen v okruhu l0 km dnes známe více než 70 soudobých neopevněných sídlišť. Šlo o jedno z nejvýraznějších uskupení obyvatelstva na území dnešní České republiky. Další indicií pak může být i pojmenování vsi Velehrad, která existovala na půdě dnešního Starého Města po zániku Velké Moravy. Později jméno této vsi dalo pojmenování nedalekému cisterciáckému klášteru založeném v první třetině 13.století a na krátkou dobu dokonce i městu Uherskému Hradišti, které se tak jmenovalo po svém založí.

Již v měsíčníku Moravskoslezské pomezí z roku 1938 kanovník Jakub Hudeček ve své přednášce napsal: „Dnes, kdy jsem prostudoval prameny a kdy znám stanovisko dr. Lubora Niederle k výkopům „Na Valách“, jsem přesvědčen, že na území Starého Města v době Říše velkomoravské něco bylo a sice nebylo to nic menšího, než hlavní hrad Rostislavův, či jak praví letopisec, Rostislavovo Staré Město. Jsem si jist, praví dále, že i učenci další brzy to uznají. A pak stane se Staré Město slavným a památným. Pak budou přicházeti učenci studovat Vaše velkolepé musejní sbírky a polohu kraje. A přijde jednou den, kdy ve Starém Městě bude stát pomník Rostislava a velebný chrám posvěcený Svatým věrozvěstům slovanským Cyrilovi a Metodějovi a jako nyní mnozí putují na posvátný Velehrad, tak budou tisíce putovati sem k Vám do Starého Města, aby uctili památku velkého knížete Rostislava a celé Slovanstvo zbožnou modlitbou odporučili ochraně velikých věrozvěstů slovanských sv. Cyrila a Metoděje.“

S tím textem se musím ztotožnit. Žádná jiná doposud zkoumaná velkomoravská lokalita nedosahuje ani z poloviny takové velikosti a významu jako Staré Město u Uherského Hradiště. Jsem přesvědčen, že právě zde leželo hlavní sídlo Svatoplukovi Velké Moravy. U ostatních dvou hodnocených center ale připouštím vůdčí roli alespoň v nějakém kratším časovém úseku. V případě Nitry tak mohlo být v době, kdy zde panoval Pribina, případně jeho předchůdce. Samozřejmě za předpokladu, že budeme věřit těm teoriím, které z Nitranska dělají samostatné Pribinovo panství. Nicméně někdy po roce 833 Nitra své výsadní postavení ztrácí a stává se sice významným velkomoravským centrem, zřejmě i sídlem údělného knížete, ale již nikoliv hlavním městem slovanského knížectví. Co se Mikulčic týče, tak tady bych docela souhlasil s názorem J.Poulíka, který tvrdí, že zde bylo sídlo mojmírovského státu v první polovině 9. století. To by znamenalo, že se jedná o centrum Mojmíra I. a jeho předchůdců. Po výměně osob na trůně, kdy byl v roce 846 dosazen Rostislav, bylo centrum přeneseno na výhodnější pozici do Starého Města. Moc Mikulčic poté stagnovala a město se dále již tak razantně nerozvíjelo, jako právě Staré Město, které v druhé polovině devátého věku zaznamenalo raketový vzestup. Určitou roli v přenesení sídla mohla hrát i vzdálenost od franských hranic. Pro nepřítele to totiž znamenalo, že musel postupovat proti proudu řeky Moravy, kde nejdříve narazil na silně opevněné Mikulčice. Dva dny jízdy vzdálené Staré Město tak mohlo mít dostatek času na mobilizaci sil a zaútočit na nepřítele spolu s posádkou z Mikulčic. Nebo by nepřítel musel své síly rozdělit a blokovat Mikulčice a dále postupovat do nitra slovanské země k hlavní pevnosti. Tím by ale své síly rozdělil a oslabil. Třetí scénář pak může být takový, že hlavní franské vojsko by neztrácelo čas s dobýváním Mikulčic a táhlo dále proti proudu řeky až ke Starému Městu. V tom případě by ale hrozil útok z týlu z Mikulčic podél případné ústupové trasy franského vojska. Všechny tři scénáře myslím vcelku logicky z vojenského hlediska vysvětlují důvod přenesení centra Velké Moravy z Mikulčic do Starého Města. Důvodů k přenesení však samozřejmě molo být mnohem víc.

Poznámky:
[4] archipresbyter – byl kněz ustanovený příslušným biskupem v misijní oblasti jeho diecéze za zástupce ordináře a stal se zde představeným všeho duchovenstva, jež tam působilo.


Zdroje:
• Bláhová M., Frolík J., Profanová N. - Velké dějiny zemí Koruny české – Praha a Litomyšl 1999
• Čižmář M. – Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku – Praha 2004
• Dekan J. – Velká Morava – Praha 1985
• Havlík Lubomír E. – Kronika o Velké Moravě – Brno 1992
• Havlík Lubomír E. – Svatopluk Veliký král Moravanů a Slovanů – Brno 1994
• Chropovský B. – Slované, Historický, politický a kulturní vývoj a význam – Praha 1989
• Kolektiv – Velká Morava – Tisíciletá tradice státu a kultury – Praha 1963
• Lutovský M. – Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Praha 2001
• Měřínský Z. – České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I. – Praha 2009
• Měřínský Z. – České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II. – Praha 2009
• Poulík J., Chropovský B., kolektiv – Velká Morava a počátky české státnosti – Praha – Bratislava 1985

http://21stoleti.cz/blog/2005/01/21/kde ... ke-moravy/
http://www.veligrad.eu/archeologie/arch ... -naleziste
http://promoravia.blog.cz/0906/hradisko-mikulcice
http://www.moraviamagna.cz
http://www.bratislava-hrad.sk
http://www.ukm.ff.ukf.sk
http://www.slovane.cz
http://www.hrnko.sk
http://www.palba.cz
http://www.sclabonia.sk
http://www.irsa.blgz.cz
http://www.hradiska.sk
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

OLOMOUC A VELKÁ MORAVA

Příspěvek od Lord »

No tedy, když jsi otevřel toto vlákno, má sice název HLEDÁNÍ HLAVNÍHO MĚSTA VELKÉ MORAVY, ale já bych tomu dal možná název Hledání významných sídel Velké Moravy.

Jen bych k tomu dodal, že kdysi se nepsalo příliš o Olomouci, ale v současné době Josef Bláha, olomoucký archeolog a univerzitní učitel vytváří „novou teorii“.
Do značné míry právě díky jeho nálezům například víme to, že Olomouc byla významným centrem už za Velkomoravské říše a po jejím rozpadu se stala nejpřednějším městem Moravy.
Josef Bláha píše:Možná právě teď někdo z mladé generace pracuje na nějaké špičkové studii, tak uvidíme, třeba se někdo vyprofiluje. Takový Dušan Třeštík, sám „čistý“ historik, měl tu výhodu, že byl schopen obsáhnout i archeologickou problematiku, on se vždycky rád začetl do toho, co archeologové píšou, a měl přehled o výsledcích výzkumů. Byl to jeden z mála historiků, který se účastnil vysloveně archeologických středověkářských konferencí. To bylo v osmdesátých letech, kdy jsme měli ty skvělé nálezy denárů v Pekařské ulici, já jsem o tom referoval a díky tomu jsme si pak velice hezky povídali. On měl teorii o významu ranně středověké takzvané polské dálkové obchodní cesty z Asie do Kyjeva a přes naše území do Bavorska a dále, dokonce až na Pyrenejský poloostrov. Na této cestě Třeštík předpokládal teoreticky i Olomouc, a naše nálezy množství denárů i jiných předmětů tuto jeho teorii v praxi potvrdily. Takže k vaší otázce – je to škoda, ale takový badatel se tady zatím nevyprofiloval.
Ano, 10. století v Olomouci skýtá zcela obrácený obraz ve srovnání se soudobými poměry v Dolnomoravském úvalu. Zatímco na jihu po pádu Velké Moravy všechno pustne či skomírá, Olomouc v tomto období začíná vzkvétat a jde prudce nahoru. Naše archeologické nálezy to stále více potvrzují, a teď by právě bylo potřeba to nějak podrobněji historicky interpretovat a vysvětlit.
Zdroj: http://www.olomouc.eu/aktualni-informace/aktuality/9859
Já už jsem o tom něco napsal tady http://www.palba.cz/viewtopic.php?p=149650#p149650 Proč ? Co stojí za vzestupem a pádem říše ?
Podle mě žili v Olomouci významní obchodníci. Byly nalezeny kousky jantarů. Toto centrum bylo zaměřeno více na luxusní produkci a vůbec potřeby elity, než pro běžnou populaci. Místo navíc leželo u severního okraje říše, ale zase chráněno o něco dále horami?
Víme, že Svatý Cyril vykonal také misie u Chazarů, také že Chazaři byli tradičními spojenci Byzance.
Taky víme, že tudy vedla polská dálková cesta z Asie do Kyjeva, a přes naše území. S příchodem Askolda a Dira do Kyjeva došlo k posílení pozic místních Slovanů, zejm. kmene Poljanů, na což Chazaři reagovali v letech 875–900 blokádou obchodu se stříbrem.
V 9. století ale došlo i k výrazné změně zahraniční politiky. Dosavadní orientace na jih, ať už při kořistnických výpravách či při obraně proti Arabům, je odsunuta do pozadí a zájem se obrací na sever. Východní Evropa zaznamenává v této době další vlnu stěhování národů. Vzato z globálního pohledu bylo možné vytvořit nová mocenská centra ve Střední Evropě.

Obrázek
Takže tudy mohli cestovat západní a východní Slované. Ukrajina – Polsko – Morava - Labe ...

Archeologické poznatky o Olomouci z dob Velkomoravské říše

Např. na místě Prioru se našlo pravěké a slovanské osídlení. O tom nikdo neměl ani potuchy. Bohužel zhruba dvě třetiny celé té plochy byly rozbagrovány a zničeny. To už je ztraceno.

Přítomnost velkomoravské svatyně archeologové hledali v blízkosti severovýchodního rohu tzv. Tereziánské zbrojnice, resp. v přilehlé východní části Biskupského náměstí. Nelze tudíž vyloučit, a to i vzhledem k relativní blízkosti nálezů malty z 9. stol., že právě na této dominantní výšině, resp. v jejím bezprostředním okolí, je třeba hledat předpokládaný velkomoravský kostel.

Zatím existuje zásadní metodologický problém - „přísní“ historikové požadují doložení takovýchto staveb písemnými prameny, či alespoň jakousi „tradicí“, která by se měla údajně dochovat. Každopádně na území Moravy je zděná architektura doložena nepřímo stavebním materiálem – cihlami a taškami. Zlomky těchto materiálů byly nalezeny při archeologických výzkumech ve Starém Městě u Uherského Hradiště, Mikulčicích a na Pohansku u Břeclavi v kontextu velkomoravských sakrálních staveb. V Olomouci pak na místě předpokládaných sakrálních staveb (kostel P. M. Sněžné, Tereziánská zbrojnice). Předpokládá se, že tento stavební materiál pochází z dosud nelokalizovaných římských objektů.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
palo satko
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2531
Registrován: 16/9/2013, 17:59
Bydliště: Pezinok, Slovensko

Re: HLEDÁNÍ HLAVNÍHO MĚSTA VELKÉ MORAVY

Příspěvek od palo satko »

čo je to hlavne mestov na konci 8. a začiatku 9. storočia? muselo to byt mesto, nestačilo hradisko? je to miesto kde sidlil vladca, a muselo byt pri každom vladcovi rovnake? alebo je to miesto kde bol pochovaný vladca? alebo je to miesto, kde bol (aj ked formalne) zvoleny slobodnými mužmi za panovníka? je to miesto z pohanskej doby, alebo až ine neskoršie schvalene krestanskym klerom? musel byt vladaca rovnakeho entika ako ludia ktorym vladol (vid Samo, Bulhari, Rusi)? nemohol vládnuť zo stanu? tie indicie podla ktorých chcete hladat hlavne mesto su temer moderne. treba ale pochopit myslenie vtedajšieho človeka. ta vec je zložitejšia a jedinou pomockou je vyvoj v čechach a čiastočne v rannom uhorsku. som zvedavý, čo navrhnete.
Obrázek
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: HLEDÁNÍ HLAVNÍHO MĚSTA VELKÉ MORAVY

Příspěvek od Lord »

palo satko píše:Muselo to byt mesto, nestačilo hradisko? Je to miesto kde sidlil vladca, a muselo byt pri každom vladcovi rovnake? Alebo je to miesto kde bol pochovaný vladca? Alebo je to miesto, kde bol (aj ked formalne) zvoleny slobodnými mužmi za panovníka? Je to miesto z pohanskej doby, alebo až ine neskoršie schvalene krestanskym klerom? Musel byt vladaca rovnakeho entika ako ludia ktorym vladol (vid Samo, Bulhari, Rusi)? Nemohol vládnuť zo stanu?
Palo Satko, to máš pravdu, že něco jako stabilní hlavní město nemuselo vůbec existovat. Dále jak byly rozděleny úlohy, byl to "hlavní stan" vojevůdce? Nebo středisko obchodu? Či duchovní místo? Nebo všechno dohromady?
Tedy místo, kde je koncetrace takových nálezů největší :?:
Ale určitě existovala významná místa, ať hospodářsky, vojensky, sakrálně, a že se to mohlo měnit také v čase. Každé mohlo dávat důraz na něco jiného. A jak už psali i ostatní, tak kníže mezi nimi mohl cestovat. Tak tu máme Devín, což byla občas i Rostilavova oblíbená pevnost, ale spíše hraniční. Jenže zde se nechat Rostislav překvapit roku 864 silným franským oddílem. Takže asi potom už to moc oblíbené sídlo nebylo :)
Dále Nitra hospodářské, ale také dobře opevněné sídlo na Slovensku, pro někoho trošku z ruky, dále s určitou autonomií.
Pak nejznámější Mikulčice, dále Uherské Hradiště – bezesporu hospodářsky a kvalitně opevněná města na jihu. No a pak Olomouc, která se zdá začala získávat na důležitosti ke konci „Velké Moravy“.

No necháme se překvapit, co Kačermíra vyplodí. Předpokládám, že rozebere jednotlivá hradiště, co se našlo, fakta, důkazy, interpretace. Tedy jaké stavby, včetně kostelů, předmětů, brnění, zbroje, apod.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: HLEDÁNÍ HLAVNÍHO MĚSTA VELKÉ MORAVY

Příspěvek od kacermiroslav »

I když tom může někdo pochybovat, tak přeci jenom se dá s velkou pravděpodobností počítat, že i Velká Morava, stejně jako drtivá většina panství tehdejší Evropy, měla nějaké centrální mocenské sídlo, kam se sbíhali všechny nitky z říše, kde seděla nejvyšší osoba světské i církevní moci atd. Ty atributy se podle mě za celá staletí moc nezměnila a proto si troufám, říct, že lze podle nich dojít s nějakou pravděpodobností k výsledku. Nebudu se tajit tím, že do finále postupují de facto jen tři sídla, která tak nějak splňují tuto očekávanou funkci mocenského centra (Mikulčice, Nitra a Staré Město). Takže celá práce se bude motat především kolem těchto hradišť/měst. To co píše Palo Satko má sice hlavu a patu, ale v poněkud jiném prostředí, než v Evropě. Jasným důkazem jsou archeologické vykopávky. Vládce tak zcela určitě neseděl trvale někde ve stanu, ale budoval si rozsáhlé sídelní město/hradiště. Samozřejmě to vůbec nevylučuje, že většinu roku stejně proseděl v sedle koně na "inspekčních" cestách po svém území.
ObrázekObrázekObrázek
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: HLEDÁNÍ HLAVNÍHO MĚSTA VELKÉ MORAVY

Příspěvek od Mirek58 »

Zřejmě , je třeba opustit myšlenku, že údolí Moravy je ten hlavní, ústřední bod VM.
Pokud se vezme do úvahy časová posloupnost, jak vlastně VM vzniká jsou zde ústřední body:
V dnešních Čechách , včetně Moravy, Slovenska vládne domácí kmen Langobardů ( hroby v Kyjově)
až po čáru Budapešt, Eger, Miškolc, Užhorod na levém břehu Dunaje.
Od této osy jsou Gepidové směrem na jih. Na pravém břehu Dunaje jsou Ostrogoti.
Langobardi uzavírají spojenectví s Avary a úspěšně likvidují Gepidy. A jak je dobrým zvykem, spojence Langobardi spojence odměnují z dobytého území.
Zde se objevuje území Avarů v dnešním Sedmihradsku a vých Madarsku.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Lom ... te_526.png
A s Avary se objevují na sceně první Slovanské kmeny na tomto území. ( do té doby po nich není ani zmínka, mohli dorazit jako podrobený kemen v područí Avarů, nebo jako jejich spojenci, což se mi zdá pravděpodobnější) Následně Langobardi odcházejí směrem na jih ( dobrovolně, či po porážce od Avarů a Slovanů). A Avaři se Slovany obsazují opuštěné území.
Důležité je, že první etablované stabilní území Slovanského má v tomto případě historickou hranici na jih od řeky Ipel.
Takže pokud platí tato teorie, měly by v čase existovat tři státní útvary:
Bývalé Gepidské
Dnešní Morava
Nitra
A spojovány byly postupně ve VM .
Sázel bych na existenci "hlavního města" na území nejstaršího a nejsilnějšího státního útvaru, na východ od Dunaje.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: HLEDÁNÍ HLAVNÍHO MĚSTA VELKÉ MORAVY

Příspěvek od Lord »

Mirek58 píše:Zřejmě, je třeba opustit myšlenku, že údolí Moravy je ten hlavní, ústřední bod VM. Pokud se vezme do úvahy časová posloupnost, jak vlastně VM vzniká jsou zde ústřední body:
V dnešních Čechách, včetně Moravy, Slovenska vládne domácí kmen Langobardů ( hroby v Kyjově) až po čáru Budapešt, Eger, Miškolc, Užhorod na levém břehu Dunaje.
Hmm, Mirku zajímavé. Ale já si myslím, že počátek moci VM prostě musíme hledat ve Valech u Mikulčic a Starém Městě, ta podle mě patřila do jádra Velké Moravy a jedno z nich bylo „hlavní město“. Na Valách se prostě nalezly zlaté a stříbrné šperky, honosné zbraně i předměty denní potřeby, atd.
Pak jako u všeho existují „alternativní výklady“ dějin. Dám sem něco pro pobavení. Jak lze „vykládat historické prameny“. Cvičení z ekvilibristiky. Stačí málo, aby se někdo "zamiloval do své hypotézy".
Některé písemné prameny líčí sídelní město Velké Moravy jako velké město, velmi starobylé (antické?), mělo nedobytné hradby a nepodobalo se žádnému jinému známému. Takový popis není v souladu s archeologickými nálezy Mikulčic, ani Starého města u Uh. Hradiště, které jsou nejčastěji za ústředí moci navrhovány.

Podle pozitivistického genetismu mohl Olomouc existovat vlastně od začátku dějin, byla zde základna Římanů. Vymezení Hornomoravského úvalu je všude dosti zřetelné, neboť do olomoucké sníženiny klesá i Drahanská vysočina, i Jeseník.
Chcete slyšet svérázný výklad historických zmínek? Toto pasovali na NÁKLO, já to zkusím na Olomouc. Určitě se mi to povede.
Muži jejich, jak je to možné, jsou pod povrchem země … A v jejich zemi vládne Velehrad … mají v něm trhy … A mají hradby výborné, nedobytné a vzácné. Náčelníci ho jmenují Svatopluk, který je nejvznešenější. A konají dle jeho slov.

Vyspělé železářství navazuje na římskou produkci, ovlivněné snad dílnami v Panonii - Želechovice u Uničova, zde rudné doly.
V zalesněné rovině, v jejím středu byla „hora, ze které vytékala voda“. To byl cíl cesty. Podle jiných se jedná o horu u Visegradu mezi Ostřihomí a Vacovem, obtékanou Dunajem.

Říčka Bystřice ústí do Moravy téměř přesně proti Olomouckému kopci. Michalský vršek – skála, a pramen vody. Jenže v podstatě skoro všechna významná hradiště obtékala voda.
Co říkají legendy - Panoramatu dominuje trojvrší, které lze pozorovat z mnoha stran jako výrazný a nezaměnitelný orientační bod na dálkové obchodní trase od Jadranu k Baltu, tzv. Jantarové stezce. Návod pro kupecké karavany, podle některých jde o Holý kopec, Buchlov a Modla (někdy nazývaná Barborkou podle kaple sv. Barbory na jejím vrcholu).
Ačkoli se zdálky může jevit, že nad řekou ční pouze jeden kopec, ve skutečnosti se jedná o tři oddělená návrší, dnes pojmenovaná podle hlavních kostelů, které na nich byly v minulosti postaveny (Michalský, Peterský - 228 m n. m. a Václavský nebo také Dómský - 226 m n.m.). Do oblasti olomouckého kopce spadá dnešní Dolní a Horní náměstí, ulice Pekařská a 8. května.
2.pol. 7.století až asi 830 - opevněné sídliště v oblasti Olomouc-Povel. Nálezy ostruh a dalších dokladů o tom, že na tomto dvorci sídlila aristokracie. Poč. 9.století - původní opevněné velmožské centrum na Povlu dobyto a vypáleno vojskem rodící se Velkomoravské říše (archeologicky doloženo). Nové velmožské centrum již coby součást státu Mojmírovců vzniklo na Petrském vršku (pozdější Předhradí) a na protějším Václavském návrší.
Základem procesu vytváření říši je tedy boj dosud vítězně vládnoucí vrstvy z jednoho nebo více hradišť, čímž pokračovala centralizace moci a rozšiřování území. Na konci sjednocování by teoreticky měla vzniknout dynastie a „Velké Morava“, možná nové sídlo.

Olomoucí protéká řeka Morava, kterou však v minulosti, v čase bez mostů a upravených břehů nebylo lehké překročit. Morava se často vylévala z břehů a z lužních lesů vytvářela bažiny.
U olomouckého kopce se ale shodou okolností nacházel brod a tedy jedna z mála možností jak řeku překročit. Archeologové a historici předpokládají, že starý brod býval severně od Václavského návrší u dnešního Klášterního Hradiska.

Závěr

Víme, že nic nevíme, čím více toho víme :lol: O tehdejších vazbách lze spekulovat, kdyby neexistovaly Fuldské letopisy, tak už by to byla vůbec džungle.

Existuje i několik, dosud (ne)objevených archeologických nalezišť. Je na interpretaci odborníků, které zvolí za „hlavní město“ od začátku věků :)
Ještě abychom nepodcenili Slovensko, tak zde výborný odkaz. Včetně obrázku a fotografií.
Hospodárske a politické centrum nitrianskeho kniežatstva je prehnaný. Bohaté nálezy tam sú, avšak tie pochádzajú z depotov, čiže zo skrýš kam ich zakopali ludia na hradisku keď bolo dobyté a vypálené niekedy v prvej tretine 9. storočia (dalo by sa povedať, že ano, Mojmír ho dobyl keď útočil na Nitru, bohužial presne sa to datovať nedá, čiže to je otázne, keďže v tom období sa bojovalo dosť často, nie len Morava – Nitra). Inak to ani bohvieako významné hradisko nebolo.
Po druhé k nitrianskemu kniežatstvu. Tam je veľa otáznikov a dnes sa prehodnocujú mnohé názory. Vôbec nie je isté, že na celom západnom Slovensku bolo nitrianske kniežatstvo. Je možné, že Považie s Pobedimom bolo úplne samostatné územie, taktiež oblasť Bratislavskej (starej Uhorskej) brány a podobne.
Nitra a Pribina je známy len preto, lebo postavil prvý kostol, ale kto vie kedy, keďže ten rok je len konštrukt. Samozrejme tým určite neznižujem váhu Nitry, tá bola najvýznamnejšou sústavou hradísk vo veľkom okolí.
http://www.skyscrapercity.com/showthread.php?t=904992
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Tunac
podporučík
podporučík
Příspěvky: 678
Registrován: 29/5/2006, 22:23
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Re: HLEDÁNÍ HLAVNÍHO MĚSTA VELKÉ MORAVY

Příspěvek od Tunac »

Kačere, kde jsi vzal mapu Velké Moravy, kterou jsi vložil do 1. příspěvku??? http://www.palba.cz/album/displayimage. ... fullsize=1
Je na ní Děvín i Dowina, tedy to, co neguješ v příspěvku "obležení hradiště Dowina" http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=266&t=3760 .
A Dowina na obrázku je u Dyje, ne u Dunaje.
Vojáci!!!!
Jste vojáci smrtí!!! A já jsem ten, co Vás bude posílat tam, kde se umírá!!!
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: HLEDÁNÍ HLAVNÍHO MĚSTA VELKÉ MORAVY

Příspěvek od Mirek58 »

To otáčení map po vynálezu kompasu mě zaujalo.
Nemáte čirou náhodu někdo fotku nějaké třebas byzantské mapy, ze které by byla zřejmá její orientace?
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
palo satko
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2531
Registrován: 16/9/2013, 17:59
Bydliště: Pezinok, Slovensko

Re: HLEDÁNÍ HLAVNÍHO MĚSTA VELKÉ MORAVY

Příspěvek od palo satko »

len zopar otazok pre valamira:
ADMIN 22.10.2013: kacermiroslav - úvodní text autora VALAMIRA ze dne 25.9.2013 byl smazán z důvodu plagiátorství. Tento text byl plně zkopírován ze stránek níže:
http://sclabonia.sk/2013/09/velka-morav ... ulciciach/


1.prečo sa wiching stal biskupom v nitre a prečo sa v nitre nestal metod arcibiskupom?
2. mojmirovi II. vysvetili troch biskupov a jedneho arcibiskupa, kde by ste ich rozhodil, bez moravy?
3. je dokazane, že po vpade madarov boli mikulčice zničene povodnou, prečo by sa mali ludia vracat do zaplavovej oblasti?
4. ak došli cyril a metod medzi krestanov ktorých pokrstili nemci, tam kam až daleko chodili prví misionari z nemecka? do Nitry? dobre do Nitry a ti slovania čo ich mali po ceste cez Moravu, ti ich nezaujimali?
5. prečo zakazali vladcovia frankov vyvažat slovanom meče, ked ti boli niekde v dialke a nie priamo na hranici.
6. prečo v hroboch velmožov su meče z povodia ryna a nie šable z vychodu, alebo meče vikingov?
7. prečo si myslite, že vlada mojmirovcov, arpadovcov alebo karola velkeho by mala poddanych a vazalskych velmožov tešit a o dušu by sa mali snažit ju obnovit, ked lešie bolo neživit družinu a neplatit desiatok cisarovi a desiatok kleru?
8. nemyslite, že totalny kolaps mojmirovskych držav bol prave prejavom centralizovanej moci?
9. rim nemal opevnenie v časoch caesara a augusta a preto nemohol vladnut svetu?
10, kedže všetci poznali nitru, prečo nik nenapisal, že to je to hlavne mesto?
Obrázek
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: HLEDÁNÍ HLAVNÍHO MĚSTA VELKÉ MORAVY

Příspěvek od Lord »

Tunac píše:Kačere, kde jsi vzal mapu Velké Moravy, kterou jsi vložil do 1. příspěvku??? http://www.palba.cz/album/displayimage. ... fullsize=1
Je na ní Děvín i Dowina, tedy to, co neguješ v příspěvku "obležení hradiště Dowina" http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=266&t=3760 .
A Dowina na obrázku je u Dyje, ne u Dunaje.
Dowina – nejedná se o hradiště Břeclav – Pohansko ? Nálezy prozrazují přítomnost ozbrojené složky velkomoravské společnosti.
Jinak co je to tady za šíleně dlouhý článek, to už jsem někde viděl. To je ze slovenského národního webu. Kačermíro rozhodni se co s tím. Vezmu si z toho jen pár citací.
Museli dobiť „nevýslovnú pevnosť Rasticovu“, zničiť hlavné mesto ríše, aby tak ochromili celú správnu štruktúru Veľkej Moravy. Nevieme, ako sa im to podarilo, ale dokázali to. Možno ľsťou alebo pomocou zrady, ale dobili Mojmírovo hlavné mesto a zničili ho.
A nie len mesto. Brutálne ničili aj remeselnícke a roľnícke osady v širokom okolí, suport, bez ktorého nijaké väčšie mesto nemôže žiť, s úmyslom vyľudniť kraj, aby mesto nemohlo byť nikdy obnovené. Bezohľadne vraždili obyvateľov a ničili ich osady, a obyvatelia, ktorí prežili v hrôze utekali na sever k svojim, aby sa už nikdy viac nevrátili.

A je v tom článku alternativa, že NITRA byla nedobytná? Nebo co ? Kde mělo bejt sídlo ? Tedy vypálená. Provedena genocida a velkoslováci zanikli. Dobrý :lol:
Už neistota zástancov mikulčického mýtu ohľadne určenia konkrétnej lokality, ktorá by mala byť sídlom kniežatstva a hlavným mestom, hovorí veľa o chabosti ich „dôkazov“. Mikulčice s akropolou o rozlohe 8,5 ha (ani nie 300 x 300 m), chránené „blatnou hradbou“, a s jedným jediným „kniežacím palácom“ o rozlohe dnešného bytu, nemohli byť „nevýslovnou, nedobytnou pevnosťou Rasticovou“.

Opevnění velkomoravského hradu tvořila obvodová hradba akropole a předhradí. Důležitým obranným a komunikačním prvkem hradiště byly brány a mosty. Na mě to působí jako velmi solidní pevnost!

Obrázek

V místě brodu přes řeku Moravu byla křižovatka obchodních cest. Ze severu na jih vedla trasa Jantarové stezky a z východu na západ spojovala obchodní cesta Slovensko s Brněnskem.
Ale v Starom Měste chýba bazilika a opevnenie tiež za veľa nestojí, takže prichádza na rad rozprávka o vládnutí zo sedla a jasne účelové tvrdenie že „Evidentně vznikalo mnoho center tehdejší moci,…“. Je to len pokus obhájiť neobhájiteľné.
To nevíš co chybí. Všechno je, několik kostelů! To je lakování. Hradba v Uherském Hradišti – Rybárnách představuje nejmohutnější prvek pevnostní architektury na velkomoravské sídelní aglomeraci. V souvislosti s její funkcí se obvykle uvádí, že zabezpečovala aglomeraci na jejím východním okraji. Sídliště na ostrově sv. Jiří tvořilo mocenské centrum.

Obrázek

Opevnění bylo základní a zcela nezbytnou součástí raně středověkého mocenského centra. I když se to možná dnes nezdá, na tehdejší poměry to bylo odolné a účinné hrazení.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
CAT
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1683
Registrován: 6/8/2009, 10:53

Re: HLEDÁNÍ HLAVNÍHO MĚSTA VELKÉ MORAVY

Příspěvek od CAT »

Jsem zvědavej na článek. Když kouknu na mapku, tak je dost jasné, že centrum je na pomezí mezi dnešním českem a slovenskem a je zřejmé, že z našeho pohledu je třeba koukat mnohem víc na východ, než na západ... Škoda těch vlasteneckejch výlevů tady, já musim říct, že z toho co sem se tu zatim dočetl fandím Nitře, nebo jinak, z toho co bylo napsáno sem došel k závěru, že byla nejvyspělejší a možná i nejlidnatější částí VM, přesto z dobových pramenů vyplývá, že to Nitra nejspíše nebyla (ale to zas tak divné není, "vlavní město" nemusí být v nejvyspělejší části země)...
Obrázek
"We can't restore our civilization with somebody else's babies."
"Settlemunt my arse, let's slot floppies"
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: HLEDÁNÍ HLAVNÍHO MĚSTA VELKÉ MORAVY

Příspěvek od Mirek58 »

Nitra by mohla splnovat nároky, jenže až do r. cca 805 byla Avarská a dostal ji do držení Pribina - Priwignus (levoboček).
ObrázekObrázek
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: HLEDÁNÍ HLAVNÍHO MĚSTA VELKÉ MORAVY

Příspěvek od Mirek58 »

prečo sa v spáleniskách Pribinových hradov zničených Mojmírom našli hrotý šípov južného typu,
- a aj aký účel mali strážne pevnosti na pravom brehu Dunaja (Ostrihom, Visegrád).
Hroty šípů jižního typu mohli vyrábět Antové, slovanský kmen, který došel spolu s Avary do podunajké nížiny.
A strážní pevnosti na pravém břehu Dunaje, měly stejný účel jako za dob Římských - chránit pravý břeh Dunaje, nikoliv předmostí na pravém břehu.
Na levém břehu se do r. 805 rozkládal Avarský kaganát ( poslední kagan Theodor do. 805)
A v mapě zníněný výboj Moravanů proti Nitře r. 805 je zakreslen pouze ze západu, ale současně byl i zničen kaganát Komárno, tedy útok synchronně musel proběhnout i z jihu, přes Dunaj.
ObrázekObrázek
jmodrak
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1376
Registrován: 20/1/2010, 20:53

Re: HLEDÁNÍ HLAVNÍHO MĚSTA VELKÉ MORAVY

Příspěvek od jmodrak »

Lord - Holomouc by mohlo byť hl. mesto, spĺňa atribúty, dokonca má niekoľko významných predností ako Mikulčice a Staré Mesto na viac, je vhodne umiestnené atď. Má však 2 problémy.
1. písomné pramene. Pokiaľ sa nič nenájde, jasne definujúce ako hl. mesto,ostáva archeológia.
2. Obávam sa, že aj keby bol napr. celý Olomouc zbúraný, nepomohlo bito. Mám za to, že stavba pevnosti nadobro zničila hlavné archeologické nálezy. Princípy pevnosti platia od praveku. Pochybujem, že by Olomouc bol výnimkou. Naviac to bolo pevnostné mesto, kde platili určité stavebné obmedzenia, tak že sa určite vyťažovalo v centre bez ohľadu na nejakú VM.
Čo sa týka hľadania počiatku Mojmírovcov a ostatných, dám niečo cez víkend do všeobecnej VM.

Mirek - k mapám. Áno, orientovalo sa na východ, ale sever ostal severom. http://gis.zcu.cz/studium/tka/Slides/hi ... 0_1500.pdf
K šípom a Pribinovy. Je to trochu inak ako Anti vyrábajúci šípy pre Mojmíra a Ľavoboček na tróne. Taktiež Nitra nemohla byť Avarská. Tiež so synchronizačným útokom to bolo trošku ináč a samozrejme Avarmi tiež. Vydrž ešte pár dní, v piatok to rozoberiem.
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: HLEDÁNÍ HLAVNÍHO MĚSTA VELKÉ MORAVY

Příspěvek od Mirek58 »

Budu se těšit,
S těmi šípy jsem chtěl říct, že vlastně v Avarském prostředí byly domácí výzbrojí.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: HLEDÁNÍ HLAVNÍHO MĚSTA VELKÉ MORAVY

Příspěvek od Lord »

CAT píše:Jsem zvědavej na článek. Když kouknu na mapku, tak je dost jasné, že centrum je na pomezí mezi dnešním českem a slovenskem a je zřejmé, že z našeho pohledu je třeba koukat mnohem víc na východ, než na západ... Škoda těch vlasteneckejch výlevů tady, já musim říct, že z toho co sem se tu zatim dočetl fandím Nitře, nebo jinak, z toho co bylo napsáno sem došel k závěru, že byla nejvyspělejší a možná i nejlidnatější částí VM, přesto z dobových pramenů vyplývá, že to Nitra nejspíše nebyla (ale to zas tak divné není, "hlavní město" nemusí být v nejvyspělejší části země)...
CATe - Mikulčice bylo „vojenské“ centrum, kde sídlili bohaté elity Moravy. Skutečně hospodářská aglomerace se nemusí shodovat s mocenským centrem. Prostě velmožové a elita, která vládne, má ráda bezpečí, kor v tehdejší době. Jinam stačí vyslat pacifikační či okupační jednotky, a lidi, či kolonie pak platí tribut. Nechci snižovat vážnost Slovenska, ale prostě mnohé lze vysvětlit i jinak.
Asi bychom si neměli tehdejší dobu přikrášlovat, že „vládnul lid“, že jsme byli pupkem světa. On ten název "Velká Morava" vzbuzuje určité asociace, ale však víš.
My se můžeme jen dohadovat, kdo tento pokus o státní uspořádání financoval? Zda vše z vlastních zdrojů, nebo knížata - kdysi leníci Bavorů, měli už od nich základ nějaké vojsko, ale přitom se Rostislav cítil na tolik důležitý a měl vlastně i prostředky (v zastoupení), že když byla Franská říše oslabená, začal si hrát na vlastního pána, odrazil trestné výpravy, přestal platit tribut, atd. Do toho mohla vstoupit ještě síla zvenčí, která ho podporovala, tedy vliv Byzance, apod. Nakonec i slovanské kmeny se kolem něj semknuli, posílila se vnitřní integrita.

Každopádně NITRA už byla vypálena Mojmírem I., když vyháněl Pribinu, ale ne vše kolem dokola, jak by chtěli někteří Slováci věřit. Mojmír II. (syn Svatopluka) vládl na konci éry VM, ale situaci nezvládal. Proč přesně nevíme.
V Nitře se našlo mnoho unikátních věcí, ale že by tam nastala nějaká apokalypsa, jak líčí článek, to asi těžko. Ovšem zase víme, že nic nevíme, Nitra podobně třeba jako Olomouc byla přestavěna, zastavěna, atd. Takže to stěžuje archeologický průzkum.
palo satko píše:- prečo sa Wiching stal biskupom v Nitre a prečo sa v Nitre nestal Metod arcibiskupom?
- je dokazane, že po vpade madarov boli Mikulčice zničene povodnou, prečo by sa mali ludia vracat do zaplavovej oblasti?
- ak došli cyril a metod medzi krestanov ktorých pokrstili nemci, tam kam až daleko chodili prví misionari z nemecka? do Nitry? dobre do Nitry a ti slovania čo ich mali po ceste cez Moravu, ti ich nezaujimali?
No ono se zdá, že Frankové se skutečně snažili nejvíce a nejdříve christianizovat vzdálenější kolonie. Proto tam byl Wiching. Metod dostal požehnání přízněného papeže, ale dva kohouti na jednom dvorku? Já už tento spor popisoval jinde. Hledej kamaráde na Palbě podle klíčového slova Wiching.
Velká Morava je skutečně ničena nájezdy Maďarů, ale možná nastávají i klimatické změny, mění se koryta řek. Souhrn faktorů vedl k úpadku, včetně přerušení obchodních stezek.
palo satko píše:- prečo v hroboch velmožov su meče z povodia ryna a nie šable z vychodu, alebo meče vikingov?
- prečo si myslite, že vlada mojmirovcov, arpadovcov alebo karola velkeho by mala poddanych a vazalskych velmožov tešit a o dušu by sa mali snažit ju obnovit, ked lešie bolo neživit družinu a neplatit desiatok cisarovi a desiatok kleru?
No něco už jsem vysvětlit výše. To, že máš meče z povodí Rýna, souvisí zase z Franky, a zřejmě byli i kvalitnější. A to ostatní záleží podle situace, kdo má zrovna delší klacek.
Pokud už to výhodný nebude, nebo nebude karabáč, tak se říše rozpadne, nebo dění posune jinam.

Jinak Omar ibn Rusta napsal - sídlo Svatopluka se nazývá Džirváb – mnozí si mysleli, že se jedná o aglomeraci Starého Města (resp. Veligrad), ale spíše to je Múráb, což je Morava.
A dále Vá ít (mysleli si Nitra), ale Gardíží uvádí tvary Dánítb a Vantít, neví se, o jaké město jde. To je problém překladů.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Valamir
Příspěvky: 8
Registrován: 25/9/2013, 18:44

Re: HLEDÁNÍ HLAVNÍHO MĚSTA VELKÉ MORAVY

Příspěvek od Valamir »

Mirek58 » 25/9/2013, 19:37
Nevieme presne pokiaľ siahala Avarská ríša, ale to nie je dôležité. Do pádu Avarskej ríše nemá zmysel hľadať "hlavné mesto moravy".
To dobíjanie Nitry z juhu nasvedčuje práve tomu, že Mojmírovi Moravania prišli spoza Dunaja.
Meče - aj dnes sa nakupujú zbrane podľa možnosti najlepšie. Všetko nasvedčuje tomu, že na rieke Morave stáli významné pohraničné hradiská.Preot je tam toľko nálezov mečov. Tam boli pohraničné posádky. Preto, keď hlavné mesto zaniklo alebo ho obsadil nepriateľ, hranica stratila zmysel. Uvedomme si, že to čo je na mapách zakreslené ako "najväčší rozsah Veľkomoravskej ríše" je len fikcia. Skutočné priamo ovládané územie bolo oveľa menšie - za ním boli vazali, ktorí raz prisahali vernosť na jednu stranu druhý raz na inú stranu a pritom v podstate boli nezávislí a potencionálne nebezpeční. Česi patrili k "ríši" 4 roky, Srbi jedno leto? , atď. To znamená, že skutočné hranice skutočnej ríše neboli tam kdesi v dialke na Labe, ale tam, kde končilo územie loajálneho obyvateľstva. A to na západnej strane bolo v povodí rieky Moravy, lebo tam končilo slovenské osídlenie. Za ním boli už iné kmene.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: HLEDÁNÍ HLAVNÍHO MĚSTA VELKÉ MORAVY

Příspěvek od kacermiroslav »

Tunac píše:Kačere, kde jsi vzal mapu Velké Moravy, kterou jsi vložil do 1. příspěvku??? http://www.palba.cz/album/displayimage. ... fullsize=1
Je na ní Děvín i Dowina, tedy to, co neguješ v příspěvku "obležení hradiště Dowina" http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=266&t=3760 .
A Dowina na obrázku je u Dyje, ne u Dunaje.
Je to mapka ze stránek moraviamagna.cz Já vím, že to neodpovídá tomu, co píšu, ale mě se prostě jinak ta mapa zdá velice přehledná a proto ji používám. Takže ji ber spíše jako ilustrační:-)
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „ostatní“