Územní vývoj Velké Moravy - MAPY

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Územní vývoj Velké Moravy - MAPY

Příspěvek od kacermiroslav »

ÚZEMNÍ VÝVOJ VELKÉ MORAVY
mapová příloha


Jistě snad každého čtenáře zajímá, jakým územním vývojem si Velká Morava za celou svou existenci prošlo, jaká území a v jaké době ovládala a tím pádem i jaká byla její pozice ve středoevropském prostoru v celém průbehu 9. a počátku 10. století. Bohužel na tuto otázku neexistuje jasná odpověď. Kombinací dochovaných historických záznamů, dokumentů a archeologických průzkumů se dá více či méně pouze odhadovat územní vývoj. Ovšem jejich interpretace není pro každého historika a badatele vždy stejná a tak se můžeme v odborné literatuře (a nejen v ni) setkat s celou řadou map rýzných úrovní, kvalit, dat vzniku atd. Kombinací mnoha zdrojů a především pak map J.Dekana, M.Lutovského, N.Profanové, Z.Měřínského, P.Šimíka a dalších jsem se pokusil co nejpřesněji zachytit celý vývoj Velké Moravy od „kolébky“ v první čtvrtině 9.století až do jejího pádu kolem roku 907.

Bohužel jak chybí přesné dobové zprávy o četných územích, která prokazatelně patřila do svazku Velké Moravy, tak nám chybí i bližší určení data, kdy tato území začala spadat pod svrchovanost Velké Moravy. Jeden příklad za všechny. České země víme prokazatelně, že ze svazku Velké Moravy vystoupily v roce 895. Otázkou ale zůstává, kdy se pod svrchovanost velkomoravské říše dostali. Na tuto otázku existuje celá řada teorií, ale žádná, která by byla stoprocentní. Mnou tvořený mapový vývoj tak v sobě odráží mé poznatky a závěry vyplívající z mého poznání stavu věci a s přihlédnutím k té či oné teorii. Proto je potřeba brát tento mapový vývoj s rezervou, stejně jako jsem musel brát s rezervou četné zdroje. Bohužel i v nich existuji až zcela diametrálně odlišné názory na rozsah Velké Moravy a to především co se ovládnutí Slezska týče a také východních hranic, které mnozí historici a badatelé vytyčují až na celé území dnešního Maďarska se zasahováním do okrajových částí Rumunska, Ukrajiny, Slovinska, Chorvatska a Srbska. Osobně jsem se tedy držel střízlivějších úvah o územním rozsahu Velké Moravy a pro dokreslení uvádím pouze jedinou mapu, která počítá s maximálním rozsahem území až právě na výše zmiňované území Rumunska a Ukrajiny.

Velká Morava
1.čtvrtina 9.století
Obrázek
Obr.č. 1:
Podle J.Dekana, doplnil M. Lutovského-N. Profantové 1995 doplnil Z. Měřínský 2002 a P. Šimík 2007- doplnil M.Kačer 2010

Předpokládaný rozsah centra Moravského a Nitranského knížectví v první čtvrtině 9. století. Tedy v době, kdy se začala slovanská knížectví na území Moravy a Slovenska konsolidovat. Hranice obou knížectví je nutno brát s rezervou.

Velká Morava
před rokem 833
Obrázek
Obr.č. 2:
Podle J.Dekana, doplnil M. Lutovského-N. Profantové 1995 doplnil Z. Měřínský 2002 a P. Šimík 2007- doplnil M.Kačer 2010

Pravděpodobný územní rozsah Moravského a Nitranského knížectví před rokem 833, tedy před útokem Mojmíra I. proti Pribinovi a jeho následným nuceným odchodem do Panonie.

Velká Morava
833 - 846
Obrázek
Obr.č. 3:
Podle J.Dekana, doplnil M. Lutovského-N. Profantové 1995 doplnil Z. Měřínský 2002 a P. Šimík 2007- doplnil M.Kačer 2010

Pravděpodobný územní rozsah Velké Moravy po jeho sjednocení Mojmírem I. (+846) v roce 833 a za doby vlády jeho nástupce Rostislava (846 – 870).

Velká Morava
846 - 858
Obrázek
Obr.č. 4:
Podle J.Dekana, doplnil M. Lutovského-N. Profantové 1995 doplnil Z. Měřínský 2002 a P. Šimík 2007- doplnil M.Kačer 2010

Pravděpodobný územní rozsah Velké Moravy za vlády Rostislava (846 – 870). Po roce 846 (nebo již 833) bylo k Nitransku, které bylo součástí Velké Moravy, připojeno území dnešního východního Slovenska a severní okraj dnešního Maďarska.

Velká Morava
858 - 871
Obrázek
Obr.č. 5:
Podle J.Dekana, doplnil M. Lutovského-N. Profantové 1995 doplnil Z. Měřínský 2002 a P. Šimík 2007- doplnil M.Kačer 2010

Pravděpodobný územní rozsah Velké Moravy za vlády Rostislava (846 – 870) a franské okupace (870-871). V roce 858 zřejmě došlo k menšímu územnímu zisku, kdy se část jižní hranice na Dunaji posunula směrem k Ostřihomi.

Velká Morava
871 – 878/879
Obrázek
Obr.č. 6:
Podle J.Dekana, doplnil M. Lutovského-N. Profantové 1995 doplnil Z. Měřínský 2002 a P. Šimík 2007- doplnil M.Kačer 2010

Pravděpodobný územní rozsah Velké Moravy za prvních let vlády Svatopluka I. (871 – 894). Pravděpodobně roku 871 se území Velké Moravy rozšířilo jihovýchodním směrem do Karpatské kotliny a také bylo zřejmě obsazeno území v místě styku dnešní moravské, české a rakouské hranice na sever od Dunaje.

Velká Morava
878/879 – před 880 (?)
Obrázek
Obr.č. 7:
Podle J.Dekana, doplnil M. Lutovského-N. Profantové 1995 doplnil Z. Měřínský 2002 a P. Šimík 2007- doplnil M.Kačer 2010

Pravděpodobný územní rozsah Velké Moravy při svém expanzivním nástupu za vlády Svatopluka I. (871 – 894). V roce 874 východofranská říše zřejmě uznala moravské držení České kotliny (není zcela spolehlivě datováno. Datace ovládnutí Čech se pohybuje mezi roky 872-889). Kromě rozšíření říše západním směrem následovala expanze i východním směrem k Tise a na východní Slovensko.

Velká Morava
před 880 (?)
Obrázek
Obr.č. 8:
Podle J.Dekana, doplnil M. Lutovského-N. Profantové 1995 doplnil Z. Měřínský 2002 a P. Šimík 2007- doplnil M.Kačer 2010

Pravděpodobný územní rozsah Velké Moravy po vlně expanze před rokem 880. Někdy mezi roky 874 až 880 se předpokládá získání území na severním toku řeky Odry, tedy část Slezska.

Velká Morava
asi 880 – 882
Obrázek
Obr.č. 9:
Podle J.Dekana, doplnil M. Lutovského-N. Profantové 1995 doplnil Z. Měřínský 2002 a P. Šimík 2007- doplnil M.Kačer 2010

Pravděpodobný územní rozsah Velké Moravy poté, co začali Lužičtí Srbové odvádět tribut (poplatek) na Velkou Moravu. Tímto aktem uznali Svatoplukovu svrchovanost. Do roku 880 platili tribut do Východofranské říše.

Velká Morava
892 - 894
Obrázek
Obr.č. 10:
Podle J.Dekana, doplnil M. Lutovského-N. Profantové 1995 doplnil Z. Měřínský 2002 a P. Šimík 2007- doplnil M.Kačer 2010

Pravděpodobný územní rozsah Velké Moravy v době jejího vrcholného období za Svatopluka I. (vládce v letech 871-894).

Velká Morava
894 - 895
Obrázek
Obr.č. 11:
Podle J.Dekana, doplnil M. Lutovského-N. Profantové 1995 doplnil Z. Měřínský 2002 a P. Šimík 2007- doplnil M.Kačer 2010

Po úmrtí nejvýznamnějšího moravského panovníka Svatopluka I. (+ 894) začali propukat odstředivé tendence území připojených během předchozích dvou desetiletí expanze Velké Moravy a také sousední země, především Východofranská říše využila změny na velkomoravském panovnickém stolci. V roce 894 tak východofranská říše zabrala větší část Panonie, kterou Svatopluk I. získal vojensky v letech 883-884.

Velká Morava
895 - 896
Obrázek
Obr.č. 12:
Podle J.Dekana, doplnil M. Lutovského-N. Profantové 1995 doplnil Z. Měřínský 2002 a P. Šimík 2007- doplnil M.Kačer 2010

Krize Velké Moravy po úmrtí Svatopluka I. (+ 894) za jeho syna Mojmíra II. pokračovala i v roce 895, kdy se v červenci defenitivně od Moravy odtrhly Čechy, jejichž zástupci přijali v Řezně nadřazenost Východofranské říše. České kmeny tak vyměnily moravsko nadvládu za franskou.

Velká Morava
896 - 897
Obrázek
Obr.č. 13:
Podle J.Dekana, doplnil M. Lutovského-N. Profantové 1995 doplnil Z. Měřínský 2002 a P. Šimík 2007- doplnil M.Kačer 2010

Velká Morava se otřásala v základech po vnitřních nepokojích mezi vládnoucími členy mojmírovské dynastie Mojmírem II. a jeho mladším bratrem Svatoplukem II. A jako takové se tyto nepokoje museli zákonitě podepsat i na hranicích říše, která tak přišla o další území. V roce 896 staromaďarské kmeny překročily Karpaty a usadili se v Karpatské kotlině za řekou Tisou. Velká Morava tak přišla o další část svých východních zemí, včetně území kolem Zemplínu (dnešní východní Slovensko).

Velká Morava
897 – 907 ?
Obrázek
Obr.č. 14:
Podle J.Dekana, doplnil M. Lutovského-N. Profantové 1995 doplnil Z. Měřínský 2002 a P. Šimík 2007- doplnil M.Kačer 2010

V srpnu 897 se Polabští Srbové, kteří uznávali nadvládu Velké Moravy, dostavili na dvůr východofranského panovníka Arnulfa, kde dobrovolně uznali jeho svrchovanost a zavázali se odvádět poplatky. V poslední fázi zaujímala Velká Morava kromě Moravy a Nitranska ještě území Vislanska a s největší pravděpodobností i Slezska. Tyto části říše byly od nárazníkové zóny s Maďary dostatečně vzdálené na to, aby setrvali ve svazku s Velkou Moravou až do jejího zániku. Po roce 907 se Velká Morava po bojích s Maďary a po živelných katastrofách rozpadla na řadu menších celků o jejichž osudu, ale již nemáme žádných zpráv.
Velká Morava

Předpokládaný maximální územní rozsah (nepodloženo)

Obrázek
Mapa č. 15:
(Zdroj: http://www.wikipedia.org)

Podle určité části historiků a badatelů zasahovala moc a svrchovanost Velké Moravy i nad další území (dnešní části Ukrajiny, Rumunska, Srbska, Chorvatska, Slovinska a celé Maďarsko), než která jsou tradičně s Velkou Moravou spojovaná. Tyto teorie nejsou zcela podložené, a proto je zde tato mapa maximálního územního vývoje uveřejněná pouze pro informaci.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Stuka
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2120
Registrován: 22/8/2010, 20:18

Re: Územní vývoj Velké Moravy - MAPY

Příspěvek od Stuka »

Díky za tu názornou postupnost ohledně území VM.
Zajímalo by mě, v čem má tedy Irša (sorry, že ho tady zase pletu) jiný názor.
ObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „ostatní“