Pěkný obrázek bitevního křižníku, autor se nechal hezky unést představivostí - místo ruských 305mm děl měla být dodána německá děla Krupp 380 mm. Nebyl nikdu spuštěn na vodu...
jednalo se o projekt bitevních křižníků (projekt č. 69), který byl zadán roku 1940. Na dvou jednotkách třídy (lodě Krondštadt a Sevastopol se začalo pracovat, ale nebyly dokončeny). Během sbližování Německa s SSSR bylo v konstrukci počítáno se 6 děly ráže 381mm (z třídy Bismarck). Děla by byla sice k dispozici, ale věže nebyly u Němců objednány. V důsledku průběhu války na východní frontě, se z pochopitelných důvodů od stavby upustilo a tak byla loď Krondštadt v roce 1945 hotov pouze z 10%. Po válce se uvažovalo o použití rozestavěné části pro nový projekt bitevního křižníku (projekt 82), ale ani tento nebyl uveden v realizaci. V roce 1950 šla rozestavěná část do šrotu.
Krondštatd - byl stavěn v Leningradu, fa Baltic Shipyard - začátek stavby byl zahájen 15.července 1939
Sevastopol - byl stavěn v Nikolájevu, fa marti Yard - stavba byla zahájena v roce 1939. V průběhu války se trupu zmocnili v roce 1941 Němci, kteří jej sešrotovali.
TTD třída Kronštadt -----------------------------------------------------------
* výtlak standard: 35.432 t
* výtlak plný: 41.640 t
* délka: 250 m
* šířka: 31,6 m
* ponor: 9,5 m
* výkon pohonné jednotky: 201.000 k
* rychlost: 32 uzlů (max 33 uzlů po dobu 2 hod.)
* dojezd: 8.300 nm při rychlosti 14 uzlů (1.150 nm při 32 uzlech)
* posádka 1.837 mužů (na www.russia-history.narod.ru je 1.037 mužů, to je asi chyba)
* Výzbroj: 9x305mm (3xIII), 8x152mm (4xII), 8x100mm AA (4xII), 28x37mm AA (7xIV), 2x hydroplán Beriev KOR-1 (1xkatapult)
* pancéřování: 230mm (boky), 305mm (věže děl), 50-110 mm (věžě děl střední ráže), 330mm (barbety), 330mm (velitelská věž), 14,2+90+30mm (paluba)
No je to trochu nešťastný zvyk na všechno připasovávat anglická jména. v běžné mluvě také nepoužíváte anglický termín Czech Republic ale Česká republika případně Česko.
Spíš bych použil originální ruský název "Николаевские объединенные государственные заводы имени Андре Марти" což by se dalo přeložit jako Spojené (sjednocené) státní loděnice André Martího (úřední název ale byl "Státní loděnice č. 198").
V Leningradu se to jmenovalo zase "Балтийский судостроительный завод имени Серго Орджоникидзе" neboli Baltské loděnice Grigorije Ordžonikidzeho (úřední název zněl "Státní loděnice č. 189, nebo "Severní loděnice).
Chlapi, psal jsem to ve 2 hod ráno....fakt se mi nechtělo moc přemýšlet nad správným překladem:-))) navíc autor tématu jej taky nazval po anglicku Kronshtadt a ne Krondštadt:-)))
kacermiroslav píše:Chlapy, psal jsem to ve 2 hod ráno....
Noooo ja stale niektorych podozrievam ze pomaly ani nespia. Tak sa konecne niekto aj priznal... LOL
Tieto povojnové hračky pre admirálov (Projekt 82). Chápem určitý zmyslel pre ostrelovanie pobrežia, na ktoré sa ponechali existujúce lode resp. dokončili rozostavané, ale stavať loď prakticky odznova? Admiráli sa predsa mohli fotiť aj na Aurore.
Když zrovna nebyla Aurora po válce zrezavělá, tak se tam fakt fotit mohli:-) Někde jsem četl, že na rozdíl od Hitlera, měl Stalin zálibu ve velkých hladinových plavidlech a proto se asi vážně uvažovalo o modernizaci projektu 69 na projekt 82 (Stalingrad). Mezi tím tu byl ještě návrh přestavět plavidla na letadlové lodě (mno..přestavět....moc na nich uděláno nebylo:-) Navíc po válce se Rusům rýsoval nový soupeř, USA a Velká Británie, obě země s velkým množstvím těžkých křižníků. A jelikož těsně po válce nikdo pořádně nevěděl jak dál se budou hladinové lodě používat, tak asi počítali s třídou Krondštadt (Stalingrad), jako s lovcem těchto těžkých křižníků. Aspoň podobně uvažovali Američané, když začali stavět třídu USS Ajlaška.
- místo ruských 305mm děl měla být dodána německá děla Krupp 380 mm. Nebyl nikdu spuštěn na vodu... 
