Prusko-Rakouská válka 1866

Moderátoři: Pátrač, kacermiroslav

Odpovědět
Uživatelský avatar
Bleu
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1693
Registrován: 29/9/2009, 00:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Prusko-Rakouská válka 1866

Příspěvek od Bleu »

ještě jedna poznámka, která tu nepadla - spousta necností jehlovek je spjata se jejím prvním vzorem tj. 1842 resp 1848. Verze kterou měla alespoň část Prusů byla model 1865, která pokud se nemýlím měla hlaveň už s drážkovaným vývrtem a do jisté míry pak i dořešené těsnění.
Obrázek

"Slepému neukážeš, hluchému nepovíš, debilovi nedokážeš..."
- Anonym -

Historie bude mít právo nárokovat si místo mezi znalostmi opravdu hodnými úsilí pouze tehdy, pokud nám místo pouhého výčtu postrádajícího souvislosti a prakticky i omezení umožní racionální řazení a postupnou srozumitelnost.
Marc Bloch, 1942
Uživatelský avatar
badaxe
poručík
poručík
Příspěvky: 786
Registrován: 1/10/2011, 13:49

Re: Prusko-Rakouská válka 1866

Příspěvek od badaxe »

Aniž bych snižoval velkého Chucka, je to blbost. A právě že ten příměr s kamenem nesedí je nesmysl ho používat. Rychlost střely se po dráze výrazně mění, takže se mění i její energie (klesá) a i kdybys střílel pod úhlem který zajišťuje maximální dostřel, tak gravitace danou ztrátu nevyrovná. To je prostě fakt. Stačí se podívat na rychlosti střely pro daný náboj po délce dráhy. Takže samozřejmě dojde k protnutí té energie a toho co je ještě potřebné pro nějaký účinek. Střela není zpomalována jen odporem vzduchu, ale i vírem za střelou, gravitací (ta v první fázi při stoupání střelu zpomaluje, později když se křivka vrací směrem dolů se část energie vrací). Takže příměr s kamenem nesedí (ostatně i ten se docela zpomalí) a střela svou energii výrazně snižuje ke konci dráhy. Kdyby to tak nebylo, nepohybovala by se po křivce, ale podle středověké představy po přímce s tím že na konci spadne dolů. Prostě střela nemůže mít stejnou energii po celé délce letu a tím ani na konci nemá ani dost energie na dostatečné poškození cíle (tedy třeba zabití člověka). Pokud tedy nebereme že na konci ti střela ušpiní huberťák a to tě tak naštve že tě raní mrtvice :-) prostě někde ke konci dráhy má střela už velmi malou rychlost a její energie už na nějaké větší zranění nestačí. To že ti udělá modřinu (asi jako ta Chuckova vržená jeho paží a zaměřená bystrým okem) už holt za nebezpečné asi brát nemůžeme. Pokud je nějaká energie (můžeme se hádat jaká to je) pak střela na své dráze prostě dosáhne rychlosti kdy násobek její váhy a rychlosti klesne pod tuto hranici. A jak je to v Cimrmanovi, můžeme s tím nesouhlasit, ale je to asi jediné co se dá dělat :-)
Jen pro zajímavost jsem se podíval jak moc je to v reálu (tedy měřením nikoli výpočtem) pro střelivo firmy Lapua a ráži 308 Winchester je to ve vzdálenosti 100 m od ústí rychlost 734 m/s tedy asi 2x rychleji než zvuk, ve vzdálenosti 1000m je to ale už pouze 302 m/s (tedy tam už je podzvuková) vzhledem k tomu že střela tohoto náboje doletí asi 3,5 km dá se asi s úspěchem pochybovat že by na konci ještě měli nějaký zajímavý účinek. Ono je to právě o tom že nesmysl hlásaný na vojně a realita se liší. Dostřel náboje (pokud tím myslíme kam "až to doletí" a účinný dostřel, tedy "kde to ještě zabije" je prostě různý. Obecně čím rychlejší je střela. Tím větší je i snížení rychlosti (jde o stlačitelnost vzduchu v nadzvukových rychlostech).
Po pravdě je dost jedno jak moc daleko se dá dostřelit, a jak daleko daný náboj je schopen zranit. Ve skutečnosti jde vždy o vzdálenost na kterou je za prvé vidět cíl a za druhé i o přesnost dané zbraně, tedy na jakou vzdálenost je schopna trefit onen výše zmíněný terč v nějakém uspokojivém procentu. Takže i když udělám flintu co střílí na 10 km je mi to celkem na nic, stejně budu střílet na vzdálenost mnohem menší, protože prostě na takovou dálku nevidím a tedy ani střílet nemohu.
Ale myslím že debata o tom jak moc je střela na konci svého dostřelu schopna zranit už by měla být jinde. Trochu to ukazuje film o chybách filmu "Zachraňme vojína Ryana", je tam ukázáno jak se střela chová ve vodě, tedy prostředí mnohem hustším, to do určité míra simuluje to jak se střela chová v normálním prostředí na velkou vzdálenost. Pokus je opravdu průkazný, doporučuji shlédnout (jmenuje se to Skutečný příběh vojína Ryana) a i mimo tohle je tam dost zajímavostí.

(příspěvky spojeny) *T*
Obrázek

Socialisté ti slibují střechu nad hlavou, slibují tě nakrmit slaninou a fazolemi, slibují tě léčit, když onemocníš.
To vše jsou ale věci, které se dostane každý vězeň nebo otrok.
(Ronald Reagan)
Uživatelský avatar
kopapaka
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 3837
Registrován: 26/1/2008, 20:47
Bydliště: kósek od Prostějova

Re: Prusko-Rakouská válka 1866

Příspěvek od kopapaka »

badaxe píše:Jen pro zajímavost jsem se podíval jak moc je to v reálu (tedy měřením nikoli výpočtem) pro střelivo firmy Lapua a ráži 308 Winchester je to ve vzdálenosti 100 m od ústí rychlost 734 m/s tedy asi 2x rychleji než zvuk, ve vzdálenosti 1000m je to ale už pouze 302 m/s (tedy tam už je podzvuková) vzhledem k tomu že střela tohoto náboje doletí asi 3,5 km dá se asi s úspěchem pochybovat že by na konci ještě měli nějaký zajímavý účinek. Ono je to právě o tom že nesmysl hlásaný na vojně a realita se liší.
V SR byla svého času uvedeno, že zrovna 308Win. má max dostřel 3900m ( náměr - 32°, úsťovka 830m/s, střela 9.5 g ). Dopadová energie je 70J...
Ono je tím smrtící účinkem myšleno, že ještě může zabít.
ObrázekObrázek Obrázek
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
Uživatelský avatar
Bleu
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1693
Registrován: 29/9/2009, 00:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Prusko-Rakouská válka 1866

Příspěvek od Bleu »

pro představu - střelba na 800 yardu se springfiledem 1861. Hmotnost střely bude kolem 34-36gramů.
Obrázek

"Slepému neukážeš, hluchému nepovíš, debilovi nedokážeš..."
- Anonym -

Historie bude mít právo nárokovat si místo mezi znalostmi opravdu hodnými úsilí pouze tehdy, pokud nám místo pouhého výčtu postrádajícího souvislosti a prakticky i omezení umožní racionální řazení a postupnou srozumitelnost.
Marc Bloch, 1942
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11489
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Re: Prusko-Rakouská válka 1866

Příspěvek od Dzin »

Beda píše:Jeste k tem puskam, je nekde uvedeno na jakou vzdalenost to zabijelo, zranovalo ? Jako treba u SA-58 pisou ze po celou drahou letu ma strela smrtici ucinek. Jiste ma to jinou strelu. Tam nas ucili na jakou dalku strilet na jednotlivce, na skupinu.
To platilo i tehdy. Jinak, jak napsal kopaka, smrtícím účinkem se míní, že střela má dost energie na to, aby ti mohla způsobit zranění, které ti může přivodit smrt.

Co se týká efektivního dostřelu, u Lorenzky ho znám jako 900 metrů (1200 kroků) u jehlovky 600 metrů (800 kroků). Na tuhle vzdálenost se ovšem normálně palba nevedla, resp. maximálně tak harcovnické jednotky. Ostatně, Lorenzka pro řadového pěšáka měla hledí na max. 675 m (900 kroků) obdobně to měli Prusové. Takže třeba i ten údaj 500 kroků (375 m) pro Prusy by mi seděl.
Naposledy upravil(a) Dzin dne 6/1/2013, 15:56, celkem upraveno 1 x.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11489
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Re: Prusko-Rakouská válka 1866

Příspěvek od Dzin »

Bublifuk píše:Ostatně v těch řídkých případech, kdy docházelo ke střeleckým soubojům v rozptýlenějších formacích, měli Rakušané nad Prusy dokonce převahu, hlavně pokud bojovaly samostatně jejich myslivecké jednotky. To byli výteční střelci, kteří uměli kvalit Lorenzek slušne využít.
Aněco blíže bys k tomu neměl?
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Uživatelský avatar
badaxe
poručík
poručík
Příspěvky: 786
Registrován: 1/10/2011, 13:49

Re: Prusko-Rakouská válka 1866

Příspěvek od badaxe »

to kopapaka, ta čísla co uvádím, tedy rychlost ve vzdálenosti 100 a 1000 metrů jsou z radarového měření, tedy asi nejpřesněji jak to uvést jde, snížení rychlosti je značné a nelineární (na začátku je mnohem výraznější). Ve vzdálenosti více než tří kilometrů bude rychlost už značně nižší a bude se blížit tomu jak to hází Chuck :-) Prostě to jinak proběhnout nemůže. Buď střelu zpomalí nějaká překážka (třeba člověk), nebo ji až k nule zpomalí přírodní zákony. Měření je od firmy Lapua pro její střelivo, pro náboje firmy Sierra je to obdobné jen nepatrně posunuté směrem nahoru (na vzdálenost 1000 m je to 310 m/s). Dá se tedy čekat že to bude fungovat všude stejně, jen průběh u nižších rychlostí bude méně prudký. Počáteční rychlost je 800 m/s
Obrázek

Socialisté ti slibují střechu nad hlavou, slibují tě nakrmit slaninou a fazolemi, slibují tě léčit, když onemocníš.
To vše jsou ale věci, které se dostane každý vězeň nebo otrok.
(Ronald Reagan)
Uživatelský avatar
kopapaka
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 3837
Registrován: 26/1/2008, 20:47
Bydliště: kósek od Prostějova

Re: Prusko-Rakouská válka 1866

Příspěvek od kopapaka »

badaxe: dobře, ještě jednou a pomalu.
Střela náboje 308 Win o hmotnosti 9,5 g vystřelená rychlostí 830 m/s pod úhlem 32° má ve vzdálenosti 3900 m dopadovou energii 70 J.
Pro 7,62x39 mm jsem někde viděl max dostřel nějakých 2600 m a dopadovou energii 40 J.
Opět dostačující pro smrtelné zranění.

Maximální dostřely různých zbraní:
Ráže, hmotnost střely, poč. rychlost, max. dostřel(úhel 32°),dopadová energie.
Brok 4 mm -------- 0,38g, 420m/s, 390m, 0,24J.
Diabolka 4,5mm - 0,53g, 180m/s, 335m, 0,31J.
22 LR ---------------- 2,55g, 330m/s, 1310m, 6J.
38 Sp - ---------------10,2g, 265m/s, 1420m, 29J.
9 Luger ------------------ 8g, 350m/s, 1710m, 26J.
45ACP - -------------14,9g, 245m/s, 1700m, 56J.
223 Rem - -----------3,56g, 960m/s, 2800m, 17J.
308 Win --------------- 9,5g, 830m/s, 3900m, 70J.

Max. výškový dostřel a následná dopadová energie při výstřelu kolmo nahoru.
Brok 4 mm - --------290m, 0,28J.
Diabolka 4,5 mm - 240m, 0,39J.
22 LR ----------------- 965m, 7,8J.
38 Sp ----------------- 945m, 40J.
9 Luger ------------- 1180m, 34J.
45 ACP ------------- 1090m, 77J.
223 Rem ----------- 2050m, 22J.
308 Win ------------ 2750m, 95J.
Zdroj: Střelecký magazín č. 6/2003.

Edit: Ještě pro všechny případy:
Výpočet max. dostřelu včetně rychlosti a energie pro FMJ střelu Hornady 123gr a rychlost 715m/s...
Ares píše:Maximum Distance
Input Data
Manufacturer: Hornady
Description: Spire Point
Caliber: 0.310 in
Weight: 123.0 gr
Muzzle Velocity: 715.0 m/sec

Temperature: 20.0 °C
Pressure: 29.92 in Hg
Humidity: 78.0 lb/ft³
Altitude: 200.0 m
Std. Atmosphere at Altitude: No
Pressure is Corrected: No

Output Data
Atmospheric Density: 0.07466 lb/ft³
Speed of Sound: 343.2 m/sec
Initial Angle: 30.0 deg
Terminal Angle: 62.5 deg
Terminal Range: 2968.8 m
Terminal Velocity: 106.3 m/sec
Terminal Time: 24.0 s
Terminal Energy: 45,01 J
http://zbranekvalitne.cz/forum/viewtopic.php?f=10&t=426
ObrázekObrázek Obrázek
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
Uživatelský avatar
badaxe
poručík
poručík
Příspěvky: 786
Registrován: 1/10/2011, 13:49

Re: Prusko-Rakouská válka 1866

Příspěvek od badaxe »

Tak znovu a hodně pomalu, kdepak to v onom časopise vzali? Měřili to oni? Vypočetl to někdo? A jakpak došli k oné energii? To se střela na konci své dráhy (i při ideálním úhlu třeba těch 32° pohybuje nějakou rychlostí (jak jinak by měla oněch 70J) a pak skončí? Ono je to právě o tom že střela i při tom úhlu funguje tak, že se pere rychlost jejího letu s gravitací, je brzděna (především odporem vzduchu a také vírem za střelou). To co uvádím je měření firmy která dané střelivo vyrábí. Pokud dopadovou energií míníme hmotu krát rychlost, pak se na dráze střely nutně dostaneš k bodu kde bude dána prakticky jen hmotou, protože rychlost bude už nulová.
Ale sem to rozhodně nepatří a pokud chceš pokračovat můžeš přes SZ. Mimochodem ten výpočet je sice hezký, ale nepřesný, použil jsem měřenou rychlost právě proto že výpočty jsou zatížené chybou o čemž se ví. Pokud se o balistiku zajímáš hlouběji než jen čtením někde na netu jistě to víš.
Obrázek

Socialisté ti slibují střechu nad hlavou, slibují tě nakrmit slaninou a fazolemi, slibují tě léčit, když onemocníš.
To vše jsou ale věci, které se dostane každý vězeň nebo otrok.
(Ronald Reagan)
Uživatelský avatar
Bleu
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1693
Registrován: 29/9/2009, 00:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Prusko-Rakouská válka 1866

Příspěvek od Bleu »

fakt má .308win nějakou souvislost s válkou 1866?
Obrázek

"Slepému neukážeš, hluchému nepovíš, debilovi nedokážeš..."
- Anonym -

Historie bude mít právo nárokovat si místo mezi znalostmi opravdu hodnými úsilí pouze tehdy, pokud nám místo pouhého výčtu postrádajícího souvislosti a prakticky i omezení umožní racionální řazení a postupnou srozumitelnost.
Marc Bloch, 1942
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11489
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Re: Prusko-Rakouská válka 1866

Příspěvek od Dzin »

Nemá a původně jsme myslel, že kopaka to dal jen tak pro příklad, takžeuž toho necháme..
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Beda
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 266
Registrován: 28/7/2012, 02:01

Re: Prusko-Rakouská válka 1866

Příspěvek od Beda »

Nejspis se to bude muset overit v prakticky. Jedna ceta jako strelci a druha ceta jako terce. Dostatek strel a prachu pro strelce a dostatek rumu na cilove plose.

Asi jsem to zpusobil svym dotazem ja. Ze nektera strela dokaze usmrtit po cele draze letu.

Tady se probiraji pusky, taktika atd. Vypada to ze byl uprednostovany boj na bodaky, nez palba z vetsi vzdalenosti, mimo dostrel prusaku. Kdyz se bezelo v houfech, ne v rojnici, tak ta rychlost palby byla vrazedna, ani se moc mirit nemuselo. Ona by asi ani ta jehlovka v behu moc nabijet nesla. Tak rozhodla ve vetsi mire taktika.

Urcite si vyrobci delaji testy streliva a urcite se to delalo i za RU. Neumeli zmerit ty J a tak se strilelo do prken. Asi se malo vi ze v Opocne byla firma DUO a ta udelala pro poutove strelnice vzduchovku a nakonec ji museli upravit, dokazala zabijet. Take to odzkouseli na prknech.

Nekdy pred sto lety a driv se strelivo zkouselo i na poravenych zlocincich, povesil se a strilelo se do nich.

Dnes se to meri uz jinak.
Uživatelský avatar
Bleu
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1693
Registrován: 29/9/2009, 00:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Prusko-Rakouská válka 1866

Příspěvek od Bleu »

A ještě jedna věc - já se tak trochu obávám, že výrazně lepší balistické vlastnosti lorenzek budou tak trochu "mýtus" - britové píšou že po stránce střeleckýc hvlastností jsou na tom jehlovky v zásadě stejně jako jejich zbraně - tj. klony enfieldů. A stejně tak Prusové píšou, že jediná výhoda jehlovky je v rychlosti palby, že ve všem ostatním je srovnatelná s zepředu nabíjenýma flitama ať už s kompresní střelou nebo se střelo typu Minié.
Obrázek

"Slepému neukážeš, hluchému nepovíš, debilovi nedokážeš..."
- Anonym -

Historie bude mít právo nárokovat si místo mezi znalostmi opravdu hodnými úsilí pouze tehdy, pokud nám místo pouhého výčtu postrádajícího souvislosti a prakticky i omezení umožní racionální řazení a postupnou srozumitelnost.
Marc Bloch, 1942
vodouch
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 936
Registrován: 15/1/2008, 23:15
Bydliště: Praha

Re: Prusko-Rakouská válka 1866

Příspěvek od vodouch »

Bleu píše:A ještě jedna věc - já se tak trochu obávám, že výrazně lepší balistické vlastnosti lorenzek budou tak trochu "mýtus" ...
Ty lepší balistické vlastnosti Lorenzky se objevily ve více textech-českém, německém (nebyli oni Prusové Němci?) i anglickém (autorem anglického textu podle odkazu na literaturu mohl být britský občan. Ale je pravda, že co autor, to názor).
Možná by mohla být zajímavá poznámka ohledně použitého střeliva.
Jehlovka: patrona vz. 1855-střela žaludového aerodynamického tvaru (podkaliberní, zasazená v sabotu); poměr vah prach-střela 1:6; úsťová rychlost 300 m/s
Aumüller v souvislosti se střelivem uvádí: Pruské jehlovky ... jsou ale od 300 m už prakticky nepřesné, protože se střely při letu kvůli nedostatečnému vedení v hlavni převracejí (überschlagen; to slovo má několik dalších významů-zkřížit, přeskočit, vynechat, proudit; výraz převracet se mi připadá nejblíž k věci).
Beneš poznamenává: Střela se od sabotu dost často neoddělila-po výstřelu byl slyšet bzučivý zvuk a střelec věděl, že s největší pravděpodobností nezasáhl cíl.
Lorenzka: patrona vz. 1854-střela válcově ogivální, kompresní Lorenz-Wilkinson; poměr vah prach-střela 1:7; úsťová rychlost 370 m/s
Bleu píše:A stejně tak Prusové píšou, že jediná výhoda jehlovky je v rychlosti palby, že ve všem ostatním je srovnatelná se zepředu nabíjenýma flintama, ať už s kompresní střelou nebo se střelou typu Minié.
Reklama je holt reklama. Ale občas se Prusové taky trochu sekli-třeba za pět let po Sadové s mitrailleusou ...
Obrázek
Uživatelský avatar
Bleu
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1693
Registrován: 29/9/2009, 00:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Prusko-Rakouská válka 1866

Příspěvek od Bleu »

ad ta druhá část - mě to právě moc jako reklama nepřijde, spíš právě naopak, si byli vědomi nevýhod.
Obrázek

"Slepému neukážeš, hluchému nepovíš, debilovi nedokážeš..."
- Anonym -

Historie bude mít právo nárokovat si místo mezi znalostmi opravdu hodnými úsilí pouze tehdy, pokud nám místo pouhého výčtu postrádajícího souvislosti a prakticky i omezení umožní racionální řazení a postupnou srozumitelnost.
Marc Bloch, 1942
Bublifuk
praporčík
praporčík
Příspěvky: 353
Registrován: 2/9/2008, 16:20
Bydliště: Praha

Re: Prusko-Rakouská válka 1866

Příspěvek od Bublifuk »

Badaxe: Když už jsme u těch perliček, tak Prusové po válce konvertovali cca 36.000 ukořistěných Lorenzek na jehlovky a zavedli je do výzbroje pod označením "Zündnadel-Defensiongewehr Ö/M" (nebo také M 1854/II). Bohužel nemůžu nikde vyhrabat porovnání s klasickou Dreyse...
Tedy abych byl přesný, celkem logicky je zavedli pouze do výzbroje Landwehru, nikoli do prvosledových jednotek (jiná munice atd.). Je to samozřejmě trochu spekulace, ale kdyby Lorenzky nebyly dobré, tak by to asi nedělali, resp. by konvertovali třeba svoje vlastní předovky, k nimž už munici měli, což?
Dzin: zkusím dohledat, někde jsem to opravdu četl 8-)
Obrázek

Nemůžeš tvrdit, že civilizace nezaznamenává určitý pokrok, neboť v každé další válce Tě zabijí novým způsobem.
W.Rogers
Bublifuk
praporčík
praporčík
Příspěvky: 353
Registrován: 2/9/2008, 16:20
Bydliště: Praha

Re: Prusko-Rakouská válka 1866

Příspěvek od Bublifuk »

Bleu píše:ještě jedna poznámka, která tu nepadla - spousta necností jehlovek je spjata se jejím prvním vzorem tj. 1842 resp 1848. Verze kterou měla alespoň část Prusů byla model 1865, která pokud se nemýlím měla hlaveň už s drážkovaným vývrtem a do jisté míry pak i dořešené těsnění.
Nerad bych se mýlil, ale mám za to, že hladký vývrt hlavně měly pouze prototypy. Ty co byly zavedeny do pruské armády měly už drážkovanou hlaveň, a to vč. modelu 1842/48. Jejich nižší výkon a přesnost byl dán "pouze" únikem plynů přes hůře těsnicí závěr a nevhodnou (podkaliberní) střelou (Patrone M55).
Jinak M1865 se od M1842 lišil tím, že byl o něco kratší (délkově mezi Jaeger a Infanterie gewehr), byl o cca 0,5kg lehčí a měl lepší hledí. Myslím, že si to pleteš s tzv. konverzí Beck, která ale nebyla výsadou pouze M1865, postupně byla prováděna v podstatě u všech modelů. Čelo závěru po konverzi bylo rovné, nikoli oblé, bylo přidáno gumové těsnění + použita (právě u ostatních modelů) i ta mířidla z M1865.
Tato konverze byla ale prováděna až po válce 1866, právě proto, že si Prusové všimli horších balistických vlastností jehlovky a chtěli s tím něco udělat. Zkusili něco i s municí, zkoušky nového náboje započali v r.1868, ten ale nestihli před prusko-francouzskou válkou zavést. Do výzbroje byl přijat jako Patrone n/A (= neue art) M.72. Výkony se údajně zvedly dost podstatně, ale na scénu už v tu dobu přicházel Mauser, že...
Obrázek

Nemůžeš tvrdit, že civilizace nezaznamenává určitý pokrok, neboť v každé další válce Tě zabijí novým způsobem.
W.Rogers
Uživatelský avatar
Bleu
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1693
Registrován: 29/9/2009, 00:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Prusko-Rakouská válka 1866

Příspěvek od Bleu »

Bublifuk - jj asi budeš mít recht, todle jsem nevěděl.
Obrázek

"Slepému neukážeš, hluchému nepovíš, debilovi nedokážeš..."
- Anonym -

Historie bude mít právo nárokovat si místo mezi znalostmi opravdu hodnými úsilí pouze tehdy, pokud nám místo pouhého výčtu postrádajícího souvislosti a prakticky i omezení umožní racionální řazení a postupnou srozumitelnost.
Marc Bloch, 1942
Bublifuk
praporčík
praporčík
Příspěvky: 353
Registrován: 2/9/2008, 16:20
Bydliště: Praha

Re: Prusko-Rakouská válka 1866

Příspěvek od Bublifuk »

Dzin: Tak částečně plním a zatím alespoň uvedu boj 22.praporu polních myslivců u obce Bříza (bitva u Hradce Králové). Prapor tvořil zadní voj Abeleho brigády a kryl rakouský ústup na daném úseku (levé křídlo). Myslivci zaujaly obranné postavení na nedalekém kopci a odtud postřelovali jednotky Mutiova sboru. Je třeba zdůraznit, že jejich obrana byla členěna do hloubky a palba byla vedena ze skrytu a vleže(!). Za těchto podmínek 22.prapor zastavil postup necelých tří praporů pruské pěchoty, které s nim sváděly střelecký souboj a vydržel ve svých postaveních až do soumraku, kdy se rovněž stáhl.

Dovolím si citovat hlášení velitele praporu oberstleutnanta von Nidlefa (kráceno):
"Výšina, na které náš prapor zastavil byla velmi vhodná pro houževnatou obranu. Velmi dobrý vstřel a výstřel, záloha našla částečný skryt v terénu, útok s překvapením byl vyloučen. ...... Byli jsme zasypáni prudkou, ale špatně mířenou a málo účinnou rychlopalbou. Naši myslivci, ležící v trávě a obezřetně a střílející, měli jen zanedbatelné ztráty. ... Tento samostatný boj 22. mysliveckého praporu trval až do soumraku, palba pruské pěchoty byla neúčinná, přestřelovali nás, jen z jabloní na nás čas od času spadla ustřelkená větev."

Dle: Bělina, Fučík - Válka 1866

Toto líčení je samozřejmě líčení poněkud tendenční, on pan podplukovník na jiném místě téhož hlášení přiznává, že krom ustřelených větví trefili například i jeho, a to dokonce do hrudi, ale je faktem, že 22. prapor tímto způsobem zastavil postup Prusů, kteří zde měli lokální převahu v mužích cca 2,5:1 a vydržel na bojišti až do chvíle, kdy tam zůstal za Rakušany trapně osamocen (vydržel dokonce déle, než dvě jezdecké divize, které byly vyčleněny pro krytí ústupu levého křídla, což je dosti výmluvné). Další najdu 8-)
Obrázek

Nemůžeš tvrdit, že civilizace nezaznamenává určitý pokrok, neboť v každé další válce Tě zabijí novým způsobem.
W.Rogers
vodouch
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 936
Registrován: 15/1/2008, 23:15
Bydliště: Praha

Re: Prusko-Rakouská válka 1866

Příspěvek od vodouch »

Bublifuk píše:Badaxe: Když už jsme u těch perliček, tak Prusové po válce konvertovali cca 36.000 ukořistěných Lorenzek na jehlovky a zavedli je do výzbroje pod označením "Zündnadel-Defensiongewehr Ö/M" (nebo také M 1854/II). Bohužel nemůžu nikde vyhrabat porovnání s klasickou Dreyse...
Rekonstrukce spočívala v převrtání hlavně Lorenzky na ráži jehlovky a montáže závěru z pruské jezdecké karabiny vz. 1857; ten byl kratší. Puška se nabíjela kratším nábojem-vz. 1855 s menší prachovou náloží-a měla menší dostřel.
Bublifuk píše:Je to samozřejmě trochu spekulace, ale kdyby Lorenzky nebyly dobré, tak by to asi nedělali, resp. by konvertovali třeba svoje vlastní předovky, k nimž už munici měli, což?
Na Lorenzkách byly zkoušeny i další konverze, třeba na systém Luck nebo na závěrový systém Krnka. Třeba proto, že byly dobré (nebo proto, že byly k dispozici).
Obrázek
Odpovědět

Zpět na „významné nebo zajímavé vojenské události“