Český sněm se zříká Slezska a Kladska (1743)

Moderátoři: Pátrač, kacermiroslav

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Český sněm se zříká Slezska a Kladska (1743)

Příspěvek od kacermiroslav »

Zřeknutí se Slezska a Kladska - První válka o rakouské dědictví

Z hodin dějepisu si snad někdo vzpomene, že habsburský monarcha Karel VI. (v Čechách jako Karel VII.) neměl mužského potomka a tak byl nucen vydat tzv. Pragmatickou sankci, kterou jako svého následníka ustanovil dceru Marii Terezií (vládla v letech 1740-1780). Ta se skutečně po smrti otce 20. října 1740 ujímá vlády v rakouských zemích (jako rakouská arcivévodkyně, vévodkyně lotrinská a toskánská…atd.), do kterých kromě jiných patřilo i české království. Prakticky ihned od prvních dní své vlády musela Marie Terezie čelit problémům jak s okolními zeměmi, které se rozhodli Pragmatickou sankci odmítnout, tak i uvnitř monarchie, kde část politických kruhů nelibě nesla, že by jim měla vládnout žena. Nicméně během prvních měsíců se Marie Terezie projevila jako schopná panovnice, která pochybovačné hlasy uvnitř říše rychle umlčela a to i přes to, že v té době byla ve vysokém stupni těhotenství. Uvnitř rakouské říše si tak panovnice počínala zdatně. Horší to bylo směrem za hranice, kde především v osobě pruského krále Friedricha II. (vládl v letech 1740-1786) jí vyrostl velký soupeř. Prakticky ihned v prvních dnech její vlády vznesl pruský král požadavek na celé Slezsko výměnou za dva milióny zlatých a za záruky rakouských držav v Říši i za prosazení zvolení jejího manžela Františka Lotrinského císařem. Nabídka byla Marii Terezií předložená 15. listopadu 1740 s tím, že lhůta k odpovědi byla určena na jeden měsíc a den, 16. prosince 1740. Pruský král ale na odpověď čekal marně a proto ihned začal vojensky obsazovat celé Slezsko. Tím byla započatá První válka o rakouské dědictví. Rakušané se snažili na tento drzý pruský akt odpovědět rovněž vojenskou silou, když do Slezska vyslalo 16.000 vojáků. Nicméně nepřátel bylo jednou tolik a tak byla rakouská vojska 10. dubna 1741 v bitvě u Majulowic (Mollwitz) poražená. Holt Marie Terezie po svém otci zdědila armádu v nepříliš dobré kondici a navíc se do boje vrhla bez zajištění spojeneckých smluv namířených proti Prusku. Pouze Anglie byla ochotná Rakousku poskytnout finanční pomoc, nikoliv vojáky, kterých potřepala Říše více. Po první porážce následovali bohužel další neúspěchy. Právě tato první bitva nastartovala zájem dalších velmocí urvat si něco z rakouského dědictví. Na stranu Pruska se tak přidala Francie, Španělsko, Bavorsko a Sasko. Panovnice tedy hledala pomoc v jižní části svého panství v Uhrách, kam (do Prešpurku) v červnu 1741 přicestovala. Uherské stavy za určité ústupky, nakonec odhlasovali pomoc panovnicí. Rakouská armáda se tak mohla v létě 1741 pyšnit zvýšením počtů na cca 30.000 mužů ve zbrani. Nicméně v té době se do války vložila vojensky i Francie. Její vojska dne 15. srpna 1741 překročila Rýn pod záminkou, že jdou na pomoc bavorskému kurfiřtovi Karlu Albrechtovi. Nicméně Bavorskem francouzské vojsko jen prošlo a již 15. září 1741 dobylo rakouský Linec, kde si Karel Albrecht nechal vojskem odpřísáhnout věrnost. Bylo tedy jasné, že Rakousko bude muset válčit na dvou frontách zároveň s tím, že francouzské a bavorské vojsko se nachází v srdci Rakouska, nedaleko od Vídně. V této chvíli ale Vídeň nebyl schopna pokračovat dál ve válce a proto přistoupila na odstoupení území Slezska a Kladska (až po řeku Nisu v Kladsku). Dohoda byla podepsána v Klein-Schenellendorfu. Mezitím spojená vojska Francie, Saska a Bavorska dobyla Prahu. Karel Albrecht se nechal provolat českým králem (7.12.1741) a dále na počátku roku 1742 pokračoval v úspěšném tažení proti Rakousku, když 12. února 1742 dobyl Mnichov. Téhož dne se nechal na úkor chotě Marie Terezie korunovat římskoněmeckým císařem. Pruský král se ale rozhodl na jaře odstoupit od předchozí smlouvy, kterou mu Rakousko přenechávalo Slezsko a Kladsko a vpadl s vojskem do Čech, kde 17. května 1742 v bitvě u Čáslavi a později u Chotusic porazil rakouská vojska. V této chvíli do války významně zasáhla Anglie, která zprostředkovala mezi Pruskem a Rakouskem mír. Ten byl slavnostně podepsán 28. července 1742 v Berlíně (předběžný klid zbraní byl podepsán ve Vratislavi 11. června 1742). V ní Prusko definitivně získalo Horní i Dolní Slezsko (celkem cca 40.000 km2) a hrabství kladské (cca 1.650 km2). Pruský král ještě požadoval území dnešního Královehradeckého kraje, to ale Marie Terezie rezolutně odmítla a to i pokud by to mělo vést k další válce. Rakousku tak z území bývalého Slezska zůstalo jen Těšínsko, Opava a Krnov. K mírovému jednání přistoupil též August III. Saský a odvolal svá vojska z Čech. Země Koruny české tak definitivně přišli o dědičná území, která české království vlastnilo po celá staletí. Především Kladsko patřilo prakticky od doby prvních Přemyslovců do českého státu. Ztráta Slezska pak byla zase pro změnu velkou hospodářskou a surovinou ztrátou, protože ve Slezsku se nacházela hojná ložiska uhlí, o která byla vedená válka ještě v roce 1919 (s Polskem).

Díky míru s Pruskem mohla Vídeň vyčlenit síly, se kterými se původně počítalo právě proti severnímu sousedovi, proti spojeneckému vojsku Francie, Bavorska a Saska, které okupovalo Čechy. Francouzská šlechta, která byla původně v Českých zemích oslavována jako osvoboditelé od Habsburské monarchie, si ale počínala dosti krutě vůči obyvatelstvu i české šlechtě a tak o svou přízeň brzy přišla. Rakouské vojsko tak s širokou podporou Čech znovu koncem roku 1742 (26. prosince) toto území ovládlo a vyhnalo Karla Albrechta i jeho muže. Na začátku roku 1743 se tak Marie Terezie mohla vypravit do Čech (do Prahy přijela 29. dubna), aby se zde nechala 12. května 1743 korunovat českou královnou. Trpkou příchutí pak bylo zřeknutí se Slezska a Kladska českým sněmem.

Bohužel ani ztráta tak obrovského území, jakým bylo Slezsko a Kladsko (téměř 42.000 km2) nezabránila v dalších choutkách pruského krále na české území, které vedli k dalším válkám o rakouské dědictví. To je ale již jiná kapitola.

Obrázek
Území Slezska na pozadí současné mapy

Český sněm se zříká Slezska a Kladska
16. června 1743

My, stavové království Českého, shromáždění na zemském sněmu, svědčíme a vyznáváme před každým, zvláště však tam, kde toho bude potřeba: když v konečné mírové smlouvě mezi Jejím královským Veličenstvem Uherskou a Českou královnou, naší nejmilostivější paní z jedné, a Milostí krále Pruského z druhé strany, uzavřené dne 28. července minulého roku 1742, v odstavci XI. a XII. stalo se následující vyměření:

Článek XI.
Její veličenstvo královna Uherská a Česká vzdává se navždy za Sebe jakož i za Své dědice a nástupce, a po smíru přiměje české stavy, aby se vzdali všech práv, která až posud vykonávala Česká koruna nad mnohými stavy, městy a okrsky, náležejícími od starodávna ke kurfiřtskému domu Braniborskému, ať by byly jakéhokoliv jména, stavu nebo povahy, takže již nikdy v budoucnosti nebudou pokládány za léna České koruny, nýbrž uznány a prohlášeny za osvobozené z tohoto poměru.

Článek XII.
Její Veličenstvo královna Uherská a Česká zavazuje se a slibuje, že po smíru přiměje české stavy k tomu, aby vydali prohlášení, jímž se zříkají všech států, závislých někdy na České koruně, které se tímto mírem postupují Jeho Veličenstva pruskému králi se vší svrchovaností a nezávislostí od jmenované koruny. A když nyní nejvýše zmíněné Její královské Veličenstvo o takovém uzavření míru a o uvedeném obsahu obou zde uvedených odstavců nejmilostivější zprávu dalo, abychom souhlasně s Ním v něm smluvené zřeknutí také z naší strany dali a obvyklým způsobem vyhotovili: chtěli jsme tímto otevřeným listem takové zřeknutí v nejlepším způsobě práva a nejzávazněji učiniti a z naší strany dáti a činíme tak tímto a zříkáváme se všeho, co Její královské Veličenstvo, naše nejmilostivější paní, postoupilo Veličenstvu krále Pruského ze státu a práv, jež někdy ke koruně České náležela, vše podle obšírného obsahu výše řečené mírové smlouvy věrně a bez překážky. Stalo se při obecném shromáždění sněmovním na královském Hradě Pražském dne 16. měsíce července roku 1743.

(Zdroj: kolektiv - Minulost našeho státu v dokumentech – Praha 1971, Originál uložen ve Státním ústředním archívu)
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Kruan
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 293
Registrován: 30/11/2009, 17:20

Příspěvek od Kruan »

Prakticky se jednalo o úvodní fázi pozdějšího mnohem rozsáhlejšího konfliktu, vlastně se posléze jednalo o skutečnou WWI - Sedmiletou válku. Válka o Rakouské dědictví předznamenala, že Rakouský Dům nebude ten, který bude tahat figurami na světové šachovnici, ale bude zastávat pozici velmoci druhého řádu.

Další diskutabilní oblast je nakolik bylo Slezko reálně navázáno na Čechy a Moravu. Jazykově už asi ne, jednalo se o německy hovořící oblast. Náboženskou orientaci si přesně nepamatuji, .domnívám se, že většina obyvatelstva v tíhla k luteránskému Sasku. Těžko se dá považovat ztrátu Slezka za nějakou ztrátu Čechů ve smyslu kmene nebo národa.

K politickému rozdělení došlo již na počátku Husitských válek a vztah mezi Prahou a Vratislaví se odehrával spíš v rovině obchodních vztahů.

Doporučuji přečíst http://libri.cz/kniha.php?kniha=85
Uživatelský avatar
Bleu
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1693
Registrován: 29/9/2009, 00:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Bleu »

Já jen doplním, že je dobré si k danému přešíst ještě alespoň tenhle článek.
http://obzor.hyperlink.cz/HO200112.HTM
Obrázek

"Slepému neukážeš, hluchému nepovíš, debilovi nedokážeš..."
- Anonym -

Historie bude mít právo nárokovat si místo mezi znalostmi opravdu hodnými úsilí pouze tehdy, pokud nám místo pouhého výčtu postrádajícího souvislosti a prakticky i omezení umožní racionální řazení a postupnou srozumitelnost.
Marc Bloch, 1942
Uživatelský avatar
Kruan
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 293
Registrován: 30/11/2009, 17:20

Příspěvek od Kruan »

Bleu: článek nabízí krásné shrnutí, jen mi tam trochu chybí návaznost na tzv. Indiánské války viz. Poslední Mohykán a všechnoi, co se odehrávalo za Atlantikem.

Jinak toto období je pozapomenuto, ačkoli se v té době rozhodovalo o současném rozdělení světa - včetně Ruska a jeho kolonizace Sibiře.

A za druhé - asi nevědomě, ale toto období je vybíráno filmaři v tématech historizujících pohádek. S Čerty nejsou žerty, všechno, co se odehrává na mlýně...
Uživatelský avatar
Bleu
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1693
Registrován: 29/9/2009, 00:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Bleu »

Návaznost na indiánské války není až tak zásadní. Jednak proto, že začínají v roce 1754, tedy 6 let po uzavření míru, a jednak pro to, že ve válce o dědictví rakouské se podstatně věci, na rozdíl od války sedmileté děly v Evropě a ne v koloniích.
Obrázek

"Slepému neukážeš, hluchému nepovíš, debilovi nedokážeš..."
- Anonym -

Historie bude mít právo nárokovat si místo mezi znalostmi opravdu hodnými úsilí pouze tehdy, pokud nám místo pouhého výčtu postrádajícího souvislosti a prakticky i omezení umožní racionální řazení a postupnou srozumitelnost.
Marc Bloch, 1942
Uživatelský avatar
Kruan
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 293
Registrován: 30/11/2009, 17:20

Příspěvek od Kruan »

Bleu: ano, otevřená válka v Novém Světě ofiko začala později, ale to datum zahájení války v kolonii je podružné . Mě jen není jasná celková situace. Jestli se události ve Střední Evropě odehrávaly samy od sebe nebo měly návaznost na zbytek světa, víceméně ve vleku. Těch GBP 500.000,-- byla obrovská bezprecedentní podpora,ze strany Anglie nevídaná nikdy předtím, nikdy potom
Uživatelský avatar
Bleu
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1693
Registrován: 29/9/2009, 00:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Bleu »

Však indiánské války nebyly. Oficiální se stávají až v roce 1756. Po roce 1748 vládl v koloniích jakštakš mír. Na to jestli Fritz napadne Rakousko vliv opravdu neměly.
Obrázek

"Slepému neukážeš, hluchému nepovíš, debilovi nedokážeš..."
- Anonym -

Historie bude mít právo nárokovat si místo mezi znalostmi opravdu hodnými úsilí pouze tehdy, pokud nám místo pouhého výčtu postrádajícího souvislosti a prakticky i omezení umožní racionální řazení a postupnou srozumitelnost.
Marc Bloch, 1942
Uživatelský avatar
Sova
vojín
vojín
Příspěvky: 19
Registrován: 18/1/2009, 11:56
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Sova »

Užívejme prosím správných historických názvů...
Pokud je myšlen český prostor celkově, tak je na místě označit jej jako České země, nebo Země Koruny české.
Asi vypadám jako rýpal, ale na slovo "Čechy" myšleno pro celou republiku/prostor jsem alergický.
Je to hodně ignorantské.
Děkuji a nezlobte se.
Necessity hath no law
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Kruan píše: Další diskutabilní oblast je nakolik bylo Slezko reálně navázáno na Čechy a Moravu. Jazykově už asi ne, jednalo se o německy hovořící oblast. Náboženskou orientaci si přesně nepamatuji, .domnívám se, že většina obyvatelstva v tíhla k luteránskému Sasku. Těžko se dá považovat ztrátu Slezka za nějakou ztrátu Čechů ve smyslu kmene nebo národa.

K politickému rozdělení došlo již na počátku Husitských válek a vztah mezi Prahou a Vratislaví se odehrával spíš v rovině obchodních vztahů.
Dovolím si nesouhlasit. Slezsko bylo součástí Českého království nějakých 400 let (Kladsko ještě mnohem déle), což je dostatečně dlouhá doba na vzájemné provázání ve všech směrech, i když samozřejmě nějaké rozdíly tu byly. Co se náboženství týče, tak Čechy a Morava byly násilně rekatolizované na rozdíl od Slezska, takže to bych taky jako argument moc nepoužíval. Ostatně bylo to dobře vidět, kolik lidí se přihlásilo k jiné víře, když tak koncem 18.století mohli učinit. Německý vliv samozřejmě pronikal i do Slezska, stejně jako do Českého pohraničí, ale opět bych to nějak dramaticky v té době neviděl. Pořád se jednalo o převážně slovanský prostor, který před získáním Českým státem patřil polskému království. Německý element sem ve velkém začal pronikat právě až po záboru Fridrichem II.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
t.hajek
7. Major
7. Major
Příspěvky: 442
Registrován: 26/2/2009, 12:03
Bydliště: Praha

Příspěvek od t.hajek »

V jaké jiné oblasti než v obchodě byly Čechy a Morava svázány se Slezskem? Větší provázání vidím jen ve sňatcích mezi šlechtou.
Už otázka proč byly Čechy a Morava násilně rekatolizovány a protestantské Slezsko ne, dává tušit, že to provázání rozhodně nebylo na úrovni náboženské. Obdobně styky kulturní nebyly v polovině 18. století na velké výši.

Německý živel se ve Slezsku začal usazovat již za Piastovců ve 13. století, zejména v důsledku vylidnění zěmě po mongolském vpádu. Již za Husitských válek původní slovanské obyvatelstvo žilo v převážné míře na venkově. Ve městech se mluvilo německy. Stejně tak se germanizovala šlechta včetně přežívajících Piastovců. Politická elita vedla zemi v rámci ZKČ jiným směrem než politici Čech a Moravy.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Kruan
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 293
Registrován: 30/11/2009, 17:20

Příspěvek od Kruan »

[quote="kacermiroslav"

Dovolím si nesouhlasit. Slezsko bylo součástí Českého království nějakých 400 let [/quote]

Není těch 400 let trochu přehnaný údaj ? Kromě toho, středověká lenní práva bych do nějakých vlivů raději moc nepočítal.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Těch 400 není přehnaných. Jukni sem: http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2856

Prakticky od roku 1335 bylo Slezsko součástí českého království.
ObrázekObrázekObrázek
jmodrak
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1376
Registrován: 20/1/2010, 20:53

Příspěvek od jmodrak »

Keď sa rozprúdila rozprúdila debata po Johanovej práci o pobielohorskom vývoji v Čechách, argumentoval som v istej časti diskusie zaostalosťou Čiech, aj v rámci ríše, napr. so Sliezkom, taktiež súčasťou českého kráľovstva. Sliezsko a Lužica boli v rovnakom postavení ako Morava a previazanosť či už politická, obchodná alebo rodinná či náboženská bola rovnako ako u Moravy. U Kladzka možno ešte väčšia. Vývoj išiel rozdielne po konci 30 roč. vojny. Lužica pripadla Sasku, v ostatných krajinách ČK išiel dalo by sa povedať tým istým smerom - násilná rekatolizácia, hosp. úpadok atď. Rozdielny vývoj Sliezska na jednej strane a Čiech +Morava na druhej bol daný osobou Jozefa I. Ten urobil zo Sliezska "dielňu" ríše, uskutočnil reformy, ktoré v Čechách prebehli až za Jozefa II, t.j. náboženská sloboda, dokonca vrátil niektoré zabavené kostoly protestantom, zrušenie roboty a u priem. robotníctva aj poddanstva, reforma právna, finančná atď. Tento inteligentný Habsburg si vybral Sliezsko ako "laboratórium" ešte ako spoluvládca svojho otca Leopolda. Podobný osud "čakal" aj Moravu, ale je ho smrť tomu zabránila. Výsledky je ho reforiem boli úžasne. Zatiaľ čo napr. v Čechách bolo do roku 1720 do 5 manufaktúr, z toho iba 1 veľká ,v Sliezsku okolo 300. Celé dediny prechádzali na nepoľnohospodársku obživu, podľa niektorých údajov okolo 330 obcí sa okolo roku 1720 už neživilo poľnohospodárstvom. Toto všetko sa vykonalo v relatívne krátkom období vlády Jozefa I. V podstate Čechy nebyť straty Sliezska a Longobardska, by sa asi nikdy nedostali z feudalizmu a nestali sa takou priemyselnou krajinou, akou sa stali po roku 1866. Náskok Sliezska bol bezmála 100 rokov.
Uživatelský avatar
Kruan
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 293
Registrován: 30/11/2009, 17:20

Příspěvek od Kruan »

kacermiroslav píše:Těch 400 není přehnaných. Jukni sem: http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2856

Prakticky od roku 1335 bylo Slezsko součástí českého království.
Já bych přeci jen raději odečetl i pauzy, 15. stol prakticky celé, část 16. a velkou část 17. A doba, kdy se Slezsku vládlo z Hradčan? Ještě bych výrazně ubral.

A jen dodal, že územně Slezsko nikdy nebylo součást Koruny celé. A narozdíl od Království Českého a Markrabství Moravského se jednalo o shluk různě malých panství, obdobně jako ve zbytku toho území, co si dnes říká Německo.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Samozřejmě Slezsko se fakt nedává srovnávat s vlastními Čechy a Moravou, jakožto základem území království. Nicméně bylo součástí království a basta fidli:-) takže ztráta to rozhodně byla. To je jako kdybychom ztratili Chebsko, které také ne vždy bylo součástí království. A díky vyspělosti Slezska, byla ta ztráta pro monarchii dvojnásobná. A pro nás z pozdějšího hlediska taky. Ostatně před vznikem ČSR v roce 1918 existovalo několik modelů map, na kterých se počítalo se vznikem republiky včetně Slezska. Když si vezmeme surovinové zdroje, především černé zlato "uhlí", tak ekonomika nové republiky na tom mohla být lépe, kdyby jsme měli i Slezsko. Ale to je jen takové, co by bylo...kdyby:-))))
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „ostatní“