Námořní boje před Port Arthurem (10.3.1904)

Moderátoři: Pátrač, kacermiroslav, Bleu

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Námořní boje před Port Arthurem (10.3.1904)

Příspěvek od kacermiroslav »

Námořní boje před Port Arthurem
Rusko-Japonská válka
10.března 1904


Obrázek
mapa bojiště Rusko-Japonské války

Od konce 19.století začal stále silněji probíhat boj světových velmocí o rozdělení si koloniálního panství mezi sebe a získání kromě zdroje surovin i potřebných odbytišť. Zvláště jiskřivá situace se vyvíjela na Dálném východě, kde se střetávaly zájmy carského Ruska s novou světovou průmyslovou velmocí, Japonským císařstvím. Japonsko se již v polovině 90-tých let 19.století vypořádalo se slábnoucí Čínou a v pozemních i námořních bitvách ji zasadilo drtivé porážky, vedoucí nakonec mimo jiné k ovládnutí Liaotungského poloostrova se strategickým přístavem Port Arthur, právě vítěznými Japonci. Evropské mocnosti Německo a Francie však na ruský nátlak dosáhly revize mírových smluv a Japonsko se muselo vzdát tohoto cenného zisku. Naopak Velká Británie a USA začaly otevřeně podporovat Japonsko, protože se jim nelíbila posílená pozice carského Ruska v tomto prostoru. Z Japonska se po vydatné pomoci jeho britských a amerických spojenců, prakticky přes noc stala silná a moderní průmyslová země, která však měla jednu velkou slabinu, a to nedostatek vlastních zdrojů surovin. Proto znovu obrátila svou pozornost na ovládnutí Korejského poloostrova. Rusové je však díky svým dobrým vztahům s Čínou předešli a na dobu 25 let si pronajali celý Liaotungský poloostrov včetně přístavu v Port Arthuru. Již před tím v roce 1896 podepsalo Rusko s Čínou smlouvu vzájemné pomoci v případě války s Japonskem. Dále se Rusko rozhodlo posílit své strategické panství i železnicí přes Mandžusko, která spojila ruská území s přístavem Vladivostok. To vše k nelibosti Japonska, které tak začalo hledat záminku k vyprovokování válečného konfliktu s carským Ruskem. Za tímto účelem začalo Japonsko budovat silnou námořní flotilu a důkladně se připravovat na nadcházející válku.


Složení sil
Japonsku podařilo vybudovat silnou a vyváženou flotilu, která v roce 1904 byla složena ze 6 bitevních lodí, 8 pancéřových křižníků (ty byly konstruovány tak, že se mohly postavit bitevním lodím), 18 chráněných křižníků, 20 torpédoborců a 62 torpédovek. Celkem mělo Japonsko v roce 1904 k dispozici 128 válečných plavidel postavených nebo modernizovaných po roce 1885, což představovalo sedmou největší námořní velmoc světa. Velkou výhodou japonského námořnictva bylo jeho soustředění u domovských ostrovů, zkušenosti z předchozích námořních bojů s Čínou (1894-1895), mladé a agresivní velení bez zbytečných byrokratických problémů.

Carské Rusko na tom ale také nebylo co se námořních složek týče nijak špatně. Ba naopak. V roce 1904 obsazovalo čtvrtou světovou příčku mezi námořními velmocemi s celkem 234 válečnými plavidly postavenými, nebo modernizovanými po roce 1885. Pokud bychom počítali i starší válečná plavidla bez rozlišení jejich bojové hodnoty, stáří atd., tak mělo Rusko ve stavu celkem 335 válečných plavidel o celkové tonáží 543.100 tun, což byla třetí příčka na světě. Tato síla představovala 27 bitevních lodí, 5 pancéřových křižníků, 14 chráněných křižníků, 48 torpédoborců, 116 torpédovek, 3 ponorky a řadu dělových člunů a monitorů. Papírově tedy na tom bylo při srovnání výrazně lépe Rusko, ale mělo to jeden velký háček. Rusko, aby si mohlo udržet své postavení mezi světovými velmocemi, muselo chránit své obrovské území a zájmy hned na třech mořích a to na Baltském a Černém moři a na Dálném východě v Asii. Jednotlivá loďstva tak byla od sebe vzdálena tisíce námořních mil a navíc Černomořské loďstvo bylo uzavřené na moři, protože díky špatným vztahům s Tureckem prakticky nepřipadalo v úvahu, že by mohlo proplout přes Bospor a Dardanely. Baltské a Východoasijské loďstvo pak bylo spolu dosažitelné jen za podmínek obeplutí půlky světa, protože severní cesta byla z důvodu dlouhých zim a množství ledu prakticky neprůjezdná.


Válka začíná
Již koncem roku 1903 se začala na japonských opevněních v přístavech objevovat nová děla, navíc u Saseby byl dokonce položen minový zátaras. V přístavech se hromadila transportní plavidla, vojenské sklady se plnily potřebným materiálem. Jednání byla ze strany Japonska i nadále úmyslně protahovaná, k řešení situace na Dálném východě byly předkládány návrhy, které byly pro Rusko nepřijatelné i přes ochotu carské vlády k ústupkům. Japonské přípravy, v Petrohradě přehlížené, neunikly pozornosti ruské flotily v Port Arthuru. Vláda však i nadále nevěřila varováním, přesto se ruská tichomořská flotila začala alespoň zvolna připravovat na možnou válku. Ta však byla v japonských plánech již dávno neodvratná. Teď již jen šlo o to, najít vhodnou záminku k vypuknutí války, aby Japonsko nemohlo být bráno jako agresor

Válku začalo 8.února 1904 japonské námořnictvo a to torpédováním ruské dálnovýchodní flotily, která byla připravena k vyplutí na kotvě v přístavu Port Arthur (Lu-ta). Japonský torpédový útok byl úspěšný a poškodil dvě nejmodernější ruské bitevní lodě Retvizan a Cesarevič. Dále byl poškozen i chráněný křižník Pallada. O den později po zahájení prvních válečných akcí zaútočily japonské válečné lodě na ruská plavidla kotvící v korejském přístavu Čemulpcho (Inčon). Ruské lodě, chráněný křižník Varjag a dělový člun Korejec, podlehly obrovské nepřátelské přesile. Týden po porážce ruských plavidel v Čemulpchu provedli Japonci v tomto přístavišti vylodění a pronikli na sever k řece Jalu (Yalu), kde 1.května zvítězili nad ruskou armádou, jež se jim pokoušela klást odpor, a Mandžuskem si razili cestu k přístavu Port Arthur. Japonské síly dislokované v Mandžusku porazily ruskou armádu na řece Motein-lung.

Podrobnější informace o příčinách vzniku Rusko-Japonské války najdete ZDE: http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3033


Přípravy v Port Arthuru
Nový vítr zavál do strategického přístavu Port Arhuru s novým ruským velitelem tichomořské flotily admirálem S.O.Makarovem. Ten začal pracovat na vylepšení bojeschopnosti flotily a přístavu již během své tři týdny trvající cesty vlakem na Dálný východ. Jedno z jeho prvních rozhodnutí bylo soustředění sil v Tichomoří a jejich posílení o eskadru A.A.Vireniuse, která byla složena z řadové bitevní lodě Osljabja (1898) a křižníků Aurora, Dmitrij Donskij (1883) a sedmi torpédoborců a nalézala se na Předním východě. Avšak zde prvně admirál Makarov narazil. Admiralita totiž rozhodla tuto Vireniusovou eskadru dne 2.března převelet zpět do Ruska. Taktéž zamítla Makarovův požadavek na stavbu malých a rychlých torpédových plavidel o výtlaku 20 t. Úkolem těchto malých torpédových plavidel měl být především průzkum. Kromě těchto aktivit chtěl Makarov posílit vzdělání důstojníků a chystal vydání taktické příručky (jejíž byl autorem) v množství 500 kusů, ale i zde narazil na neochotu Admirality. Na Dálném východě v Mukdenu se Makarov setkal s místodržitelem Alexejevem, kterého seznámil se svými záměry. Alexejev pak ve svém telegramu ze dne 7.března vyjádřil souhlas s Makarovými plány. Zároveň požádal Admiralitu o objednání výroby torpédových člunů dle Makarovových návrhů.

Dne 8.března 1904 dorazil admirál Makarov do Port Arthuru. Ihned po svém příjezdu se zajímal o stav eskadry a výcvik posádek. Zjistil že úroveň výcviku je nedostatečná a že z vnitřní rejdy je během přílivu schopno vyplout pouze devět lodí. Taktéž se zaměřil na 24 torpédových plavidel, do kterých vkládal velké naděje. I zde byl zklamán, protože pouze 8 plavidel bylo provozuschopných a při následných zkouškách se ještě dvě plavidla porouchala a musela se vrátit na základnu. Při manévrovacích zkouškách Makarov ke své nelibosti zjistil, že eskadra je schopna manévrovat pouze při maximálně 12 uzlové rychlosti. Pokud byla rychlost zvýšena o dva uzle, již se celá sestava začala neúměrně protahovat a rozpadat. Navíc lodě měli velkou spotřebu uhlí a objevovaly se časté poruchy strojů. Přes tyto všechny neduhy se Makarov plně věnoval zvýšení bojeschopnosti eskadry, výcviku a zlepšení obrany přístavu směrem od moře. Neváhal i přes nelibost místodržícího Alexejeva vyměnit neschopné důstojníky. Jeho cílem byla schopnost vyplutí celé eskadry během jediného přílivu a především pak získání nadvlády nad mořem u břehů Liaotungského poloostrova. Také měl v plánu položit minové zátarasy a častými výjezdy z přístavu ohrožovat nepřátelské námořní spoje. Praktický celý březen se věnoval výcviku plavidel a posádek. Každý den pak vysílal na průzkum torpédová plavidla a zřídil strážní službu na vnější rejdě.


----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

První boj před Port Arthurem
10.března 1904


K prvnímu střetu s nepřítelem před Port Arthurem došlo v ranních hodinách dne 10.března 1904. Tedy pouhé dva dny poté, co do Port Arhuru dorazil nový velitel S.O.Makarov. Ráno opustily přístav torpédoborce Vynoslivyj, Vlastnyj, Vnimatělnyj a Besstrašnyj (1899) a nabrali směr k Elliotovým ostrovům, aby zde prováděly průzkum. Nedaleko poloostrova Ljaotěšan nečekaně ve 4:30 hod narazily na první oddíl japonských torpédoborců a svedly s nimi asi 50 minutový dělostřelecký souboj. Japonská divize torpédoborců byla složena z těchto plavidel Shirakumo (třída Shirakumo), Asashiwo (třída Shirakumo), Kasumi (třída Akatsuki), Akatsuki (třída Akatsuki) a Tatsuta (třída Tatsuta). Obě flotily torpédoborců pluly proti sobě a navzájem se ostřelovaly bez vydatnějšího poškození plavidel na jedné či druhé straně. Aktivně se bojů na straně zapojily především torpédoborce Asashiwo, Kasumi a Akatsuki. Posledně jmenovaný pak měl palbou zničený pomocný parovod, ale bojeschopnost celé divize nebyla snížena. V průběhu bojů Japonci přišli o 7 mužů a dalších 9 bylo zraněných.

JAPONSKO - 1.divize torpédoborců:
Shirakumo, Asashiwo (třída Shirakumo), Kasumi, Akatsuki (třída Akatsuki), doprovod Tatsuta (chráněný křižník 3.třídy; třída Tatsuta)

Shirakumo – 1x76,2mm, 5x57mm
Asashiwo – 1x76,2mm, 5x57mm
Kasumi – 1x76,2mm, 5x57mm
Akatsuki – 1x76,2mm, 5x57mm
Tatsuta – 12x76mm (do boje příliš nezasáhl)

RUSKO
Vynoslivyj -2x75mm (nebo 1x75mm a několik menších rychlopalných děl)
Vlastnyj – 2x75mm (nebo 1x75mm a několik menších rychlopalných děl)
Vnimatělnyj – 2x75mm (nebo 1x75mm a několik menších rychlopalných děl)
Besstrašnyj – 2x75mm (nebo 1x75mm a několik menších rychlopalných děl)


Závěr
Jednalo se o malou šarvátku, které měla krátké trvání a nepřesnou mušku a jako takovou jí lze těžko hodnotit. Přesto papírové předpoklady zvýhodňovaly Japonskou divizi v jejichž řadách byl i chráněný křižník. Ten sice nemohl stačit rychlým torpédoborcům, ale byl lépe chráněn a dobře vyzbrojen. A vzhledem k protisměrným pohybům obou eskader se mohl dostat do palebné pozice, alespoň na omezenou dobu. Japonské torpédoborce pak nedokázaly využít svou převahu v rychlosti a pokusit se zabránit uniknutí ruských plavidel do přístavu. Zničení nepřítele však nebylo hlavní prioritou Japonců, kteří stejně jako Rusové zde prováděli průzkum.


----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Druhý boj před Port Arthurem
10.března 1904


Tou dobou se kolem Elliotových ostrovů vyskytovaly další dva ruské torpédoborce a to Rešitělnyj (Reshitelny) a Stěreguščij (Steregushchiy, ex-Kulik), které ostrovy obepluly, ale když nenarazily na žádné stopy po nepříteli, vydaly se na zpáteční cestu do Port Arthuru. Při zpáteční cestě se tito střetly v 7 hod se čtyřmi japonskými torpédoborci z 3.divize a svedly s nimi nerovný boj (pátá loď eskadry, chráněný křižník 3.třídy Chihaya do bojů nezasáhla pro svou malou 21 uzlovou rychlost). Jejich jedinou záchranou bylo probít se na základnu a přivolat posily. Torpédoborec Rešitělnyj byl mnoha zásahy vážně poškozen, ale životně důležité části lodě zůstaly nepoškozené. A tak se mu podařilo před japonskou přesilou uniknout na základnu. Mezitím byl ale Stěreguščij pod palbou čtyř torpédoborců obklíčen a pomalu se měnil ve vrak. Loď měla poškozenou pohonnou jednotku, prostřílené komíny, ze kterých se valila pára, zničené parní kotle…atd. Velitel A.S.Sergejev byl na můstku raněn a příďové dělo po jednom z blízkých zásahů ztratilo obsluhu (děla neměla ochranné štíty a tak obsluha byla vystavena střepinám z blízkých zásahů). Nová obsluha děla tak musela být zajištěna z topičů a strojníků, kteří v podpalubí u zničených strojů byli již stejně k ničemu. Boj trval přibližně hodinu a nevyhnul se poškození ani na japonské straně, kde torpédoborec Sazanami byl 8x zasažen a Akebono utržil dokonce 27 ran. Tou dobou se ale již Stěreguščij neměl čím bránit a přestal tak odpovídat na střelbu. Z japonských lodí se zdálo, že nikdo z posádky již není schopen boje. Proto se Japonci rozhodli k nepříteli vyslat člun s výsadkem, který se měl lodi zmocnit a pokud možno udržet ji na hladině. V 8:40 hod přirazil člun s výsadkem k bokům Stěreguščije a námořníci se pokusili vzít ruskou loď do vleku. Na lodi však nebyli všichni mrtví, jak se Japonci domnívali. V podpalubí zůstali ještě dva námořníci, kteří uzavřeli palubní příklopy a otevřeli zavodňovací ventily. Tím byl osud torpédoborce zpečetěn. Výsadek musel narychlo opustit potápějící se loď, která klesla ke dnu v 9:50 hod.
Obrázek japonský torpédoborec Akebono

Mezitím do Port Arthuru dorazil poškozený torpédoborec Rešitělnyj, který ihned vyburcoval základnu. Makarov ihned vyslal k místu střetnutí křižník Novik, na jehož palubě byl osobně přítomen, a poté co byl k plavbě připraven jej následoval i křižník Bajan. Oba křižníky však na místo střetnutí připluly pozdě. Po nepříteli ani vlastním plavidle nebyly žádné stopy. Makarov však aspoň námořníkům mohl dokázat, že se nebojí riskovat svou osobu ani na tak malém plavidle, jakým byl Novik a hnal se za nepřítelem.

JAPONSKO - 3.divize torpédoborců:
Usugumo, Shinonome, (třída Murakumo), Sazanami, Akebono, (třída Ikazuchi), doprovod Chihaya (chráněný křižník 3. třídy; třída Chihaya)

Sazanami – 2x76,2mm, 4x57mm
Akebono – 2x76,2mm, 4x57mm
Usugumo – 2x76,2mm, 4x57mm
Shinonome – 2x76,2mm, 4x57mm
Chihaya – 2x120mm, 4x76mm (do boje nezasáhl)

RUSKO
Rešitělnyj – 2x75mm (nebo 1x75mm a několik menších rychlopalných děl)
Stěreguščij – 2x75mm (nebo 1x75mm a několik menších rychlopalných děl)

Obrázek ruský torpédoborec Rešitělnyj


Závěr
Ruské torpédoborce bojovaly hrdinně a i přes dvojnásobnou přesilu způsobily nepříteli škody na lodích (Sazanami obdržel 8 zásahů, Akebono 27 zásahů) i lidech (2 mrtvý a 4 zranění). Torpédoborci Rešitělnyj se podařilo i přes velkou přesilu probít se k domovu a uniknout. Druhý torpédoborec již takové štěstí neměl a stal se obětí soustředěné palebné přesily nepřítele. Přesto bojoval až do hořkého konce. Na palubě Stěreguščije a Rešitělnyje padlo celkem 49 námořníků (z toho 4 důstojníci), 4 námořníci padli do zajetí. Vzhledem k jasné japonské převaze v palebné síle, počtu plavidel i rychlosti je spíše japonskou ostudou, že jim poškozený druhý torpédoborec mohl uniknout do Port Arturu.

Další podrobnosti ZDE: http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=4084&highlight=
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Třetí boj před Port Arthurem
10.března 1904


Ten stejný den co se střetly torpédoborce obou stran u Elliotových ostrovů, využily hlavní japonské síly toho, že většina ruských těžkých plavidel kotvila na vnitřní rejdě a díky odlivu nemohla vyplout z přístavu (to byla velká nevýhoda přístavu Port Artur). Před přístav se tak mohla dostat japonská bitevní eskadra tvořena řadovými bitevními loděmi Hatsute, Shikishima, Yashima a křižníkem Akasi, kterou vedl kontraadmirál T.Nasiby. Japonci vpluli do zálivu za vrcholky Ljaotešanu a odtud provedli palebný přepad z těžkých děl. Aby projektily překonaly vrcholky hor, musela být palba vedena horní skupinou úhlů. Palebný přepad portarthurského přístavu trval celé dvě a půl hodiny a poté byla eskadra vystřídána druhým oddílem, který byl složen z bitevní lodě Mikasa, Asahi a Fuji. Druhý oddíl pak pokračoval v palbě dalších 45 minut. Pro dosažení alespoň nějaké šance na zásah kotvících ruských plavidel stál před přístavem ve vzdálenosti cca 8-10 námořních mil japonský křižník. Celkem na rejdu přístavu dopadlo 154 projektilů ráže 305 mm (což představuje téměř 60 tun projektilů), ale výsledek tomu neodpovídal. Jedinou poškozen lodí byl křižník Askold a jeden projektil prorazil keson, ze kterého se opravovala poškozená bitevní loď Retvizan.

Z tohoto palebného přepadu se Rusové poučili a Makarov nechal ihned určit tři bitevní lodě, které měly v případě dalšího útoku palbu opětovat. K řízení jejich palby pak nechal zřídit speciální skupinu dělostřeleckých důstojníků, která měla pozorovatelnu na Ljaošanu a s bitevními loděmi přístavu byla spojena pomoci telefonní linky.

O den později již byla konečně eskadra schopna poprvé v plném počtu 5 bitevních lodí, 6 křižníků a 7 torpédoborců vyplout z přístavu během přílivu. Eskadra zkontrolovala blízké ostrovy, ale poté, co neshledala žádné důkazy po přítomnosti nepřátelských plavidel, se vrátila do přístavu.
Obrázek japonská bitevní loď Mikasa



Zdroje:
Historie válek – David Brownstone a Irene Franck - 1999
Válečné lodě (2) – Hynek, Klučina – 1986
www.russojapanesewar.com
www.warshipsww2.eu
www.steelnavy.com
www.battleships.ru
www.wikipedia.org

Zvláštní poděkování Martanovi za kontrolu pravopisu
Naposledy upravil(a) kacermiroslav dne 18/5/2010, 15:57, celkem upraveno 5 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1717
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

Píšeš, že Japonsko hledalo záminku, ale potom ji nikde neuvádíš. Tak co teda byla nakonec ta záminka?
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

hydrostar píše:Píšeš, že Japonsko hledalo záminku, ale potom ji nikde neuvádíš. Tak co teda byla nakonec ta záminka?
Přečti si ještě jednou pozorněji odstavec "Válka začíná". Zde je psáno....Válku začalo 8.února 1904 japonské námořnictvo a to torpédováním ruské dálnovýchodní flotily, která byla připravena k vyplutí na kotvě v přístavu Port Arthur (Lu-ta). Japonský torpédový útok byl úspěšný a poškodil dvě nejmodernější ruské bitevní lodě Retvizan a Cesarevič. Dále byla poškozena i bitevní loď Pallada. O den později po zahájení prvních válečných akcí zaútočily japonské válečné lodě na ruská plavidla kotvící v korejském přístavu Čemulpcho (Inčon).

Jedná se tedy o válečnou akci bez vyhlášení války. Japonsko bylo jasným agresorem v této válce.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1717
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

No právě, já jsem pořád čekal, že napíšeš, že je k tomu něco vyprovokovalo. Takže oni sice pořád čekali, ale nekonec to navydrželi a zaútočili sami. Pochopil jsem to dobře?
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4079
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Příspěvek od jarl »

hydrostar-Japonci použili jako záminku pro přepad ruské eskadry událost, k níž došlo o něco dříve v korejském přístavu Čemulpcho, odkud se pokusil odplout ruský dělový člun Korejec, čemuž Japonci zabránili a Korejec vypálil několik ran. Japonci dodnes tvrdí, že rusko-japonská válka nezačala před Port Arturem, ale už u Čemulpcha.

kacermiroslav- Tvůj článek dobře popisuje první námořní boje téhle války, ale už po prvním přečtení jsem objevil několik chybných údajů ohledně lodí:
Rusové neměli 5 pancéřových křižníků, ale pouze 4 (Rjurik,Rossija,Gromoboj a Bajan)
Pallada nebyla bitevní loď, ale chráněný křižník.
Japonské torpédoborce nenesly děla ráže 80 mm, ale dvě děla ráže 76 mm a několik ráže 57 mm. (Pokud jsi jejich ráži úmyslně zaokrouhlil potom by bylo dobré zaokrouhlit i děla ruských torpédoborců)
Ruské torpédoborce neměli dvě děla ráže 75 mm, ale pouze jedno a k tomu několik děl ráže 47 mm.

Ovšem znovu opakuji, že tvůj článek boje na moři popisuje dobře a přináší čtenáři cenné poučení.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

hydrostar píše:No právě, já jsem pořád čekal, že napíšeš, že je k tomu něco vyprovokovalo. Takže oni sice pořád čekali, ale nekonec to navydrželi a zaútočili sami. Pochopil jsem to dobře?
Aha...tak to jo.....napíšu to tedy trošku podrobněji:
Dne 8.února 1904 v 8:30 hod přijal Korejec na svou palubu poštu od evropských lodí, které tou dobou kotvily na rejdě a připravoval se k odplutí. Avšak již o čtvrt hodiny později připlul na rejdu parník Sungari, který patřil ruské společnosti „Východočínské železné dráhy“, na němž byl americký vojenský agent, který přivezl informace, že další den 9.února 1904 vypukne válka. Tím se odjezd Korejce opozdil až do 15:40 hod. Když konečně odpoledne vyplul, potkal se s blížícím se Uriovým oddílem. Jako první plul pancéřový křižník Chioda, který zde ještě před pár dny kotvil, následovali jej další dva křižníky, poté 3 transportní plavidla a jako poslední další tři křižníky. Zleva plula 4 torpédová plavidla. Dělový člun Korejec informoval Varjag o přítomnosti japonských plavidel, načež jim vyplul vstříc. Vydal se přímo mezi křižníky na jedné a torpédoborce na straně druhé. Když byl Korejec na úrovni druhého japonského křižníku, vybočilo náhle třetí japonské plavidlo, pancéřový křižník Asama ze sestavy a zastoupil Korejci cestu. Současně se k němu vydali i torpédoborci s jasným úmyslem nepustit Korejce jako svědka jejich příjezdu z přístavu. Poté se verze různí. Jsou samozřejmě dvě, jedna japonská a jedna ruská. Dodnes není zcela jasné, která verze je ta pravdivá. Podlé ruské verze, která se zdá být věrohodnější, byl Korejec napaden torpédy načež odpověděl palbou ze svých starých příďových děl ráže 203 mm (na každé straně po jednom). Ze tří vystřelených torpéd dvě cíl minula a třetí neudrželo nastavenou hloubku a před Korejcem se potopilo. Právě palba Korejce se pak stala jednou z příčin vypuknutí rusko-japonské války. Alespoň japonská propaganda za svědectví admirála Uria tvrdila, že jejich plavidla byla ruským plavidlem napadena první.

Jinak podrobněji jsem se o tom rozepsal ZDE: http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3039
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

jarl píše:kacermiroslav- Tvůj článek dobře popisuje první námořní boje téhle války, ale už po prvním přečtení jsem objevil několik chybných údajů ohledně lodí:
Rusové neměli 5 pancéřových křižníků, ale pouze 4 (Rjurik,Rossija,Gromoboj a Bajan)
Pallada nebyla bitevní loď, ale chráněný křižník.
Japonské torpédoborce nenesly děla ráže 80 mm, ale dvě děla ráže 76 mm a několik ráže 57 mm. (Pokud jsi jejich ráži úmyslně zaokrouhlil potom by bylo dobré zaokrouhlit i děla ruských torpédoborců)
Ruské torpédoborce neměli dvě děla ráže 75 mm, ale pouze jedno a k tomu několik děl ráže 47 mm.
Co se pancéřovýc křižníků týče, tak to není tak jednoznačné ten počet. Podle zdroje www.warshipsww2.eu mělo Rusko v době Rusko-Japonské války dokonce 7 pancéřovýc křižníků. Otázkou je, které z těchto plavidel snesou zařazení do kategorie pancéřových křižníků tak jak ji známe dnes. Z historie víme, že u lodí se jejich bojová hodnota časem většinou snižuje a podle toho se měnilo i jejich zařazení. Například u Rakousko-Uherska řadové bitevní lodě Monarch (1895) jsou na počátku WW1 již označeny jako lodě pobřežní obrany, i když jejich původní zařazení v době jejich vzniku bylo bitevní loď. Takže mezi ruské pancéřové křižníky v roce 1904 patřila i další plavidla, které v té době snesla označení pancéřový křižník (alespoň s troškou vodky v hlavě:-)))

Za Palladu díky. Už jednou jsem tuto chybu udělal a opět jsem jí opakoval:-(

Japonské a ruské torpédoborce opět nesli podle zdroje www.warshipsww2.eu tu výzbroj, kterou jsem uvedl v úvodním článku. Chyba je vzniklá značením jedné a té samé zbraně v Japonsku a Velké Británii. Britové toto dělo značili jako 12-pdr [3"/40 (76.2 cm)] 12cwt QF HA Marks I, II and V. Japonci pak měli hned několik oficiálních označení a to: 3"/40 (7.62 cm) 41st Year Type (Model 1908) a 8 cm/40 (3") 41st Year Type (Model 1908). Takže záleží na tom, kdo se ve zdroji setká s jakou verzí. Ale pro lepší orientaci všechna ta děla přeznačím na 76,2 mm.

Co se ruských torpédoborců týče, tak jedno dělo ráže 75 mm a další menší rychlopalná děla měla plavidla po dostavbě. Později bya výzbroj změněna právě na 2x75mm, což odpovídá době Rusko-Japonské války.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1717
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

Ok, to sem přehlédl. Omlouvám se. To mnohé vysvětluje.
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4079
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Příspěvek od jarl »

kacermiroslav-teoreticky můžeme sloučit kategorii takzvaných obrněných křižníků s pancéřovými, ovšem v tom případě by jich Rusové neměli pět ani sedm, ale ještě více. Předpokládám, že počet pět jsi našel ve Válečných lodích od Hynka a Klučiny. Nemohl tenhle chybný počet vzniknout tak, že tihle autoři započítali i loď Kňaz Potěmkyn Tavričeskij, který v té době Rusové nesmyslně klasifikovali jako pancéřový křižník?

Ohledně výzbroje ruských torpédoborců bych se přikláněl k názoru, že v době rusko-japonské války nesly pouze jedno dělo ráže 75 mm, a přezbrojeny byly až později, právě na základě zkušeností z tohohle konfliktu, kde se jejich výzbroj ukázala jako nedostatečná, což uvádí i portál www.batteships.ru , který uvádíš v použitých zdrojích. Ale uznávám, že dopátrat se absolutní pravdy je takřka nemožné. Sám si rvu vzteky vlasy z hlavy, když při psaní vlastních článků narážím na tolik protichůdných zdrojů.

V tvém článku mi chybý popis boje mezi ruskou a japonskou eskadrou, k němuž došlo hned následující den po přepadení Port Arturu. Nevadilo by ti pokud bych sem o tom něco napsal? Samozrějmě pokud se do toho chceš pustit sám, budu to respektovat.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

To Jarl:
Těch pět ruských pancéřových křižníků počítali Hynek a Klučina postavených po roce 1885 nebo modernizovaných po tomto datumu. Více viz. ZDE: http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3441

Co se dělové výzbroje týče, tak to asi fakt těžko dohledáme, jestli měli jedno nebo dvě děla. Ale v jednom zdroji píšou, ....že bylo zničeno dělo na přídi.....předpokládám, že tedy obdobné bylo i na zádi.

Klidně zpracuj tu další bitvu u Port Arthuru. Já ted momentálně pracuju na bitvě ve Žlutém moři 10.8.1904 a výhledově mám v plánu bitvu u Cušimy.
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „významné nebo zajímavé vojenské události“