Baltimorské parní dělo
Moderátoři: Pátrač, kacermiroslav, Bleu
Baltimorské parní dělo
Baltimorské parní dělo
Jindy též nazýváno Winansovo parní dělo. Je méně známou skutečností, že vojskům Konfederace docházel v posledním období občanské války střelný prach. Potřeba v kombinaci s nejmodernější technikou té doby daly vzniknout pozoruhodnému vynálezu, který se zapsal do povědomí mnoha lidí. Je ale třeba zmínit, že mýtus kolem tohoto parního děla, nebo parní pušky, je výplodem hlav novinářů, kteří umě vykonstruovali celou tuto bublinu. Tato pozoruhodná zbraň se dostala na veřejnost po 19. dubnu 1861, kdy se střetla vojska Unie a Konfederace poblíž města Baltimore, stát Maryland. Čtenáři po celých Spojených státech se tehdy prvně dozvěděli o záhadné zbrani, která dokázala odrazit vojáky Unie, snažící se dostat skrz město po železnici vedoucí do Washingtonu. Ač byla vynalezena a postavena někým jiným, bývá tato zbraň nejčastěji spojována s osobou vynálezce Rossem Winansem, tehdejším průkopníkem parních strojů. Winans přišel se zajímavým vynálezem válcovitého, obrněného parníku poháněném párem kovových vrtulí – zvaném Winans Cigar ship – Winansova doutníková loď. Parní zbraň je ale připisována vynálezci Williamu Joslinovi z Ohia a Charlesy S. Dickinsonovi, který obstaral finanční prostředky potřebné ke stavbě. Ta byla úspěšně postavena již roku 1860 v Bostnu. Později stroj převezl do Baltimoru, kde byla dána k dispozici místní policii. Zbraň byla umístěna v obchodě patřícím Rossi Winansovi a jeho synovi Thomasovi, který byl v té době městským radním. Ve zmíněném Winansově obchodě se tehdy prodávala munice a další drobnosti. Tehdy tisk spojil obě věci dohromady a tak se veřejnost poprvé dozvěděla o Winansově parním dělu. Po 19. dubnu 1861 se vrátil do města Dickinson a zbraň se rozhodl prodat vojskům Konfederace. Zhruba v polovině cesty byla zbraň zabavena hlídkou Unie, která ji převezla do svého tábora v Relay, ve státě Maryland. Kvůli údajnému spojení s touto zbraní byl federální vládou zadržen Ross Winan, prý že dodával zbraně nepřátelům vlády, leč po osmačtyřiceti hodinách byl propuštěn. Vyšetřovatelé patrně pochopili, že zbraň byla jen vystavena v jeho obchodě. Zbraň byla nakonec poslána do Annapolisu, a později do pevnosti Monroe. Její pouť skončila v Massachusetts. Parní dělo bylo vystavováno na nejrůznějších akcích dlouho po skončení občanské války. Vyřazena byla až na konci 19. století. Zvěsti o jejím praktickém použitý jsou nejspíše pouhé historky přikrášlené tiskem. Reálně nebyla nikdy použita v praxi a není ani známo zda byla schopná zabít člověka. Repliku zbraně postavil a otestoval tým bořičů mýtů – Mythbusters a můžete ji najít i na youtubu (epizoda 93). Zbraň měla prý střílet dvacetimilimetrové kuličky, které byly sypány do horizontálně se otáčejícího bubnu, který vytvářel odstředivou sílu. Zbraň nevystřelila, dokud se neotevřela speciální přepážka, která umožnila kuličce opustit válec – ta pak byla usměrněna zužující se trubicí aby střela letěla rovně. Pohon samotného válce ale není nikde zmíněn – patrně nikomu nepřipadal nijak unikátní, jednalo se tedy o klasický parní motor. Někdy se zmiňuje, že bylo postaveno i druhé dělo tohoto typu, ale nejspíše se jedná jen o fámu.
Zdroj:
http://www.2ndmdinfantryus.org/winans.html
http://www.sonofthesouth.net/leefoundat ... am-gun.htm
http://www.cowanauctions.com/auctions/i ... emId=70383
Naposledy upravil(a) Rase dne 25/9/2022, 11:17, celkem upraveno 2 x.
Prohlašuji klasicky: vida, zase jsem se poučil.
Ono v té době bylo stlačené plynné médium zdatnou konkurencí střelnému prachu, a nejen při jeho nedostatku. Perkinsův patent parního děla z roku 1824, Löbnitzův patent (tentokrát vzduchovky) z roku 1834, a dokonce se v parních dělech angažoval v roce 1854 známý Sir Henry Bessemer. Ten o rok později patentoval Bessemerův způsob výroby oceli a vše předtím bylo zapomenuto.
Bylo sice zapomenuto samočinné dělo ovládané párou, ale nový materiál dovolil zvýšit výkon děl s klasickou obsluhou.
Ono v té době bylo stlačené plynné médium zdatnou konkurencí střelnému prachu, a nejen při jeho nedostatku. Perkinsův patent parního děla z roku 1824, Löbnitzův patent (tentokrát vzduchovky) z roku 1834, a dokonce se v parních dělech angažoval v roce 1854 známý Sir Henry Bessemer. Ten o rok později patentoval Bessemerův způsob výroby oceli a vše předtím bylo zapomenuto.
Bylo sice zapomenuto samočinné dělo ovládané párou, ale nový materiál dovolil zvýšit výkon děl s klasickou obsluhou.
Myslím že i rakouské armádě měly dlouhou tradici pušky střílející na stlačený vzduch (větrovky). Používaly je jednotky myslivců k zabíjení nepřátelských důstojníků ze zálohy. Byly totiž prakticky neslyšné. Pára je velice zvláštní věc, její použití v technice mě nepřestává fascinovat - stejně tak stlačený vzduch.
"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Kopapaka - ho hodně jsi tam toho v těch pár řádcích nasypal. Co tak to trošku rozvést - jsi šikovný maník - dokážeš to. Mě by to zajímalo - kolega Rase sem nosí takové podivuhodnosti, a zdá se že jsi také v obraze - tak mu pomož.
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Rekonstrukce kanónu proběhla v pořadu Mythbusters nebo-li Bořiči mýtů
http://www.youtube.com/watch?v=omShXzBTBH4
http://www.youtube.com/watch?v=omShXzBTBH4
http://www.youtube.com/watch?v=omShXzBTBH4
http://www.youtube.com/watch?v=omShXzBTBH4
http://www.youtube.com/watch?v=omShXzBTBH4
http://www.youtube.com/watch?v=omShXzBTBH4
Výpočty odborníků udávají hodnotu energie, potřebné na vyřazení osoby, 81 J. Dvoucentimetrová olověná koule má hmotnost 47,333 g; aby získala energii 81 J, musí se pohybovat rychlostí 58,5 m/s. Tuto rychlost získá v rotujícím bubnu o průměru 1 m, který koná 1120 obr/min. Nepředpokládají se ztráty energie nárazy koule na součásti vrhacího mechanismu při jeho opouštění.Rase píše:Reálně nebyla nikdy použita v praxi a není ani známo zda byla schopná zabít člověka.
Děkuju, trochu sem ale začal hledat informace o otáčkách, jestli tehdy stroje vůbec dokázaly vyvinout dostatečnou rychlost (nebo-li otáčky). Moc se v tom ale nevyznám, tady je pár citací, můžete si prostudovat odkazy:
...základní problém u klasických hlavně jednočinných strojů jsou otáčky. S rostoucími otáčkami roste i potřeba oleje a hrozí zadření. Pak je nutné udělat kompromis a nepřekročit určité množství otáček. Velké stroje měly většinou otáčky mezi 80 až 250 za minutu.
...při otáčkách až 3000 za minutu pracuje moderní stroj naprosto plynule. Stroj je bezúdržbový a naprosto čistý ekologický.
http://petrsedyabcd.blog.cz/1004/vysoke ... ich-stroju
Už první parní turbína se otáčela rychlostí 18 000 otáček za minutu a další typy byly ještě výkonnější
http://ireferaty.lidovky.cz/302/1816/Parni-stroj
Něco zajimavého ještě tady:
http://petrsedyabcd.blog.cz/0912/moznos ... ych-otacek
...základní problém u klasických hlavně jednočinných strojů jsou otáčky. S rostoucími otáčkami roste i potřeba oleje a hrozí zadření. Pak je nutné udělat kompromis a nepřekročit určité množství otáček. Velké stroje měly většinou otáčky mezi 80 až 250 za minutu.
...při otáčkách až 3000 za minutu pracuje moderní stroj naprosto plynule. Stroj je bezúdržbový a naprosto čistý ekologický.
http://petrsedyabcd.blog.cz/1004/vysoke ... ich-stroju
Už první parní turbína se otáčela rychlostí 18 000 otáček za minutu a další typy byly ještě výkonnější
http://ireferaty.lidovky.cz/302/1816/Parni-stroj
Něco zajimavého ještě tady:
http://petrsedyabcd.blog.cz/0912/moznos ... ych-otacek
Jenom mě tak napadlo, zda vůbec byly tehdejší kotle a technika schopná dosáhnout daného výkonu - přeci jen nebala tehdejší technika na tak vysoké úrovni jako dnes - tehdy se na přesnost moc nejelo. Otázka je jak by se válec, řemeny a jiné drobnosti, chovaly při oněch 1120 otáčkách/min. Jinak tvoje údaje a výpočty jsou velice zajímavé - děkuju za podrobné výpočty.
Naposledy upravil(a) Rase dne 18/3/2023, 09:44, celkem upraveno 1 x.
"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
- El Diablo
- Kapitán
- Příspěvky: 1875
- Registrován: 21/11/2008, 14:11
- Bydliště: Xeenemünde
- Kontaktovat uživatele:
Podle těch obrázků bych odhadoval průměr bubnu tak na 2m, při tomto průměru a požadované rychlosti odpovídající tehdejším puškám by se musel otáčet rychlostí asi 2800RPM
http://shop.brustech.cz/prepocet-rpm-na-m-s/
http://forum.gunshop.cz/ustova-rychlost-t10813.html
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kinetick%C3%A1_energie
BTW vynálezcem parní lokomotivy nebyl Stephenson ale http://cs.wikipedia.org/wiki/Richard_Trevithick
http://shop.brustech.cz/prepocet-rpm-na-m-s/
http://forum.gunshop.cz/ustova-rychlost-t10813.html
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kinetick%C3%A1_energie
BTW vynálezcem parní lokomotivy nebyl Stephenson ale http://cs.wikipedia.org/wiki/Richard_Trevithick
"Co cítíte, když střílíte teroristy?"
"Zpětný ráz."
Takže se sejdeme v Šestce na Šedesát šestce zejtra ráno v šest. Zapamatuješ si to?
Můžeš mi to ještě šestkrát zvopakovat?
I šestiletý dítě by si to pamatovalo.
Re: Baltimorské parní dělo
V podstatě se obdobný koncept oprašuje u NASA, v podobě katapultování materiálu na oběžnou dráhu. Suborbitální katapult startupu SpinLaunch funguje překvapivě dobře a při jubilejním desátém odpalu poprvé vystřelil náklad s reálnými přístroji partnerů, mezi nimiž jsou NASA, Airbus, Cornell University a Outpost Space. Test byl naprosto úspěšný a veškerá zařízení po odpalu fungovala.
https://www.osel.cz/12534-kosmicky-prak ... logii.html
https://www.osel.cz/12534-kosmicky-prak ... logii.html
"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"