Jelena Pavlovna

Moderátoři: Pátrač, kacermiroslav, Bleu

Odpovědět
Uživatelský avatar
Ljubov
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 851
Registrován: 13/7/2008, 17:17
Bydliště: Udmurtsko

Jelena Pavlovna

Příspěvek od Ljubov »

Jelena Pavlovna
(Frederika Württembergská
)

(1807 – 1873)

"Musíme chytit talentované mladé lidi za šosy!"
velkokněžna Jelena Pavlovna

Obrázek

Frederika Charlotta Marie, kněžna württembergská, se narodila 9. ledna roku 1807 v německém Stuttgartu. Jejími rodiči byli kníže Pavel Württembergský a Kateřina Charlotta Saxe-Hildburghausenská. Frederika byla jejich nejstarší dcera, měla tři bratry (Frederika Karla Augusta, Pavla Fridricha a Augusta) a jednu setru, Paulinu Frederiku Marii.
Dětství strávila v Paříži s otcem a sestrou, kde se seznámila s francouzskými dějinami a kulturou. Dostalo se jí skvělého vzdělání, udivovala okolí svými znalostmi a přehledem. I po svém odjezdu z Francie si pravidelně dopisovala s přírodovědcem a zoologem Georgem Cuvierem.

V roce 1822 ji car Alexander I. vybral jako vhodnou ženu pro svého mladšího bratra Michaila přesně dle zavedené tradice, že si ruští panovníci vybírají většinou za manželky německé nebo pruské princezny. Michailovi prozradil, že Charlotta je velmi inteligentní a bystrá dívka a navzdory tomu, že jí bylo teprve patnáct let, působila vyspěle.
Na společném setkání dívka okouzlila všechny hosty i ruského nápadníka. Záhy byl domluven sňatek.

Obrázek
Jelena Pavlovna roku 1820

Charlotta přijela do Ruska v roce 1823, během dlouhé cesty si stihla přečíst všech dvanáct dílů Dějin říše ruské od Nikolaje Karamzina. Když dorazila do Petrohradu, mluvila rusky téměř plynně. Po několika měsících souhlasila k přijetí pravoslavné víry. Vybrali jí jméno Jelena Pavlovna na počest byzantské císařovny Heleny.
Svatba se konala 20. února roku 1824 v Petrohradě, pár se po sérii večírku na jejich počest usadil v Michajlovském paláci. Po smrti manželky cara Pavla I. , Marji Fjodorovny, roku 1828 Michail zdědil rozsáhlý palácový komplex v Pavlovsku, který se svou ženou často navštěvovali. Na přání Marji Fjodorovny byla Jelena jmenována velitelkou 10. dragounského novgorodského pluku.

Manželství s Michailem bylo šťastné. Narodilo se jim pět dcer: Marja (*1825), Alžběta (*1826), Kateřina (*1827), Alexandra (*1831) a Anna (*1834). Dospělosti se dožily pouze tři, Marja zemřela roku 1846 bez potomků, Alžběta se provdala do Lucemburska a Kateřina do Německa.

Obrázek
Jeleniny dcery

Carův bratr trpěl stejnou chorobu jako všichni Romanovci, posedlostí vojenskou přípravou. Michail se svým starším bratrem Mikulášem si rád hrál na vojáky, když se stal Mikuláš carem, jmenoval bratra velitelem carské gardy. A Michail plnil svůj úkol výborně, sledoval gardisty na každém kroku a kontroloval, jestli je jejich uniforma dobře vyžehlena.
Se svými gardisty nevynechal jediný ples, aby mu neunikla žádná hezká dvorní dáma. Rád bavil společnost svými vtípky a pojmenoval členy rodiny často ironickými přezdívkami. Přesto, že jeho vojáci museli přísně dodržovat veškerá pravidla, často jim pomáhal. Sám hrál karty a věděl, jak snadno lze prohrát. Když proto nějaký gardista potřeboval půjčit, podstrčil pod dveře Michailovy pracovny obálku s žádostí o potřebnou částku a za pár minut putovala obálka zpátky - ale už plná peněz.
Na vzdělanou manželku si moc času nenašel, ale ona mu to nikdy nevyčítala. Věnovala se svým zálibám a dětem. Velkokníže Michail zemřel brzy, roku 1849 ve Varšavě. Od jeho smrti nosila výhradně černé šaty.

Obrázek
Velkokníže Michail Pavlovič

Zanedlouho po svém příjezdu do Ruska se pilná dívka stala pravidelnou účastnicí přednášek na Petrohradské universitě. Rovněž navštěvovala Akademii věd a Svobodnou ekonomickou společnost. Podporovala moc pravoslaví a zasadila se o vystavění řady klášterů.
Když nastoupil roku 1825 na trůn Mikuláš I., mohla si jen ona dovolit zpochybnit jeho rozhodnutí. Panovník sice nenáviděl inteligentní ženy, které by se odvážily vstupovat do politiky, ale kdo ví proč, Jeleně Pavlovně to dovolil. Říkal jí "Rodinný učenec.".
Když slavná imperátorka Kateřina II. napsala své memoáry a její syn Pavel z nich zjistil, jak nenáviděla jeho drahého otce, nechal knihu zapečetit. Nikdo si jí už neměl přečíst, aby se nedozvěděl, jakou hanbu vnesla do Romanovského rodu. Jakmile byl Mikuláš korunován, dal memoáry rozpečetit a přečetl si je. Jediný, komu je ukázal, byla právě Jelena.

Spolu s Mikulášovým synem Konstantinem se podílela na tvorbě nových zákonů. Měla přesně naplánované, kdy a jak budou osvobozeni rolníci a uvažovala o ústavě. Následník Alexander se vedle nich trochu ztrácel. Jeho žena, tichá Marja Alexandrovna v ní našla dobrou přítelkyni.
Zvlášť záslužný byl i její nápad založit hnutí milosrdných sester, z něhož se časem vyvinul ruský Červený kříž. Roku 1854 si velkokněžně uvědomila, že by její sestřičky mohly pomoci v bojích na Krymu. Nechala vylepit letáky, v nichž prosila všechny ženy, které nejsou vázány rodinnými povinnostmi, aby se k ní přidaly a pomohly vojákům. Pod vedením skvělého chirurga Nikolaje Pirogova působilo na dvě stě žen v obleženém Sevastopolu.
V Michajlovském paláci Jelena otevřela sklad léků. Každý si mohl přijít a vzít si, co potřebuje. Sama velkokněžna dohlížela každý den na činnost svých sester a pomáhala ošetřovat lehčí zranění.
Když byl roku 1863 formálně založen Mezinárodní červený kříž, vzpomněl si jeden z jeho zakladatelů, Jean Henri Dunant, na Jeleniny zásluhy a upozornil na její dobročinnost celý svět.
Po válce otevřela zdravotnickou školu, v Petrohradě postavila Alžbětinskou dětskou nemocnici, několik sirotčinců a dětských domovů. Maxmiliánská nemocnice prošla pod jejíma rukama rozsáhlou rekonstrukcí, aby splnila nároky tehdejší doby.

Obrázek
Sídlo řádu milosrdných sester v Petrohradě

Vedle politiky bylo její doménou umění. V dětství se setkala s díly francouzských umělců a naučila se hodnotit kvalitu. Rozhodla se, že musí vyhledat nadané umělce i v Rusku. Heslem její mise bylo "chytit mladé talentované lidi za šosy.". V hudebním salónku se záhy objevuje Anton Grigorijevič Rubinstein, jehož klavírní umění všechny nadchlo. Stal se velkokněžniným důvěrným přítelem a spolu založili první ruskou konzervatoř. Na této škole studoval později třeba Petr Iljič Čajkovskij.
Vydala též sebrané spisy Nikolaje Gogola, které dlouho sháněla mezi jeho příbuznými.
Jejím jménem byla přeložena díla sv. Jana Zlatoústého a dostala se k veřejnosti. V roce 1862 byl na její příkaz položen základní kámen ke stavbě pravoslavného kostela v Karlových Varech. Byl dokončen o dva roky později.

Mezi lety 1840 až 1873 pořádala každý týden v Michajlovském paláci večírky, nazvané výstižně "Čtvrtky". Pozvaní přátelé Jeleny Pavlovny společně diskutovali o politice, kultuře a nejnovějších událostech. Stál se členem jejího klubu znamenalo pro společnost mnoho. Stálými návštěvníky byla řada pozdějších reformátorů, ministrů, populárních spisovatelů a filosofů – Nikolaj Miljutin, Fjodor básník Tutčev, publicista Jurij Samarin nebo německý přírodovědec Alexander von Humboldt. Některých posezení se účastnil i car Alexander II. s manželkou Marjou Alexandrovnou.

Když se Alexander II. začal vážněji zabývat manifestem o zrušení nevolnictví, diskutoval o všech svých nápadech s Jelenou Pavlovnou. Nejprve chtěl reformu odložit na později (čili na neurčito), jak činili jeho předci. Jenže tím by se situace nejenže nevyřešila, ale dokonce zhoršila. Miliony rolníků by jednoho krásného dne povstaly a ani sebelepší armádě by se je nepodařilo uklidnit. V této době mu ještě žádný atentát nehrozil, po deseti letech bude jen marně vzpomínat a litovat toho, že s liberalizací kdy začínal. Jelena Pavlovna ho dlouho přesvědčovala, až se jí to podařilo. 19. února 1861 dostali rolníci svobodu.
Své panství v Poltavské gubernii zahrnující 12 měst na rozloze 9090 desjatin půdy (desjatina je stará ruská plošná jednotka, odpovídá asi 10925 metrům čtverečním) naplánovala rozdělit mezi jejich obyvatele. Brzy jí napodobili i jiní příslušníci carské rodiny i někteří šlechtici.
Za své úsilí při prosazování manifestu jí společnost přezdívala "Velkokněžna osvoboditelka" a od Alexandra II. získala zlatou medaili.

Zemřela 2. února roku 1873 v místě, kde se narodila. Bylo jí šestašedesát let. Pohřbena je v Petropavlovské pevnosti v Petrohradě vedle svého manžela Michaila a dcer Alexandry a Anny.

28. dubna roku 2004 jí byl postaven v Petrohradě památník.
_______________
* poznámky:

Žádnou knížku pouze o Jeleně Pavlovně jsem nenašla, spousta informací se dá nelézt v memoárech Nikolaje Miljutina, vzpomínal na i Čajkovskij, Puškin nebo Turgeněv. Jestli jsou k dostání v Česku vážně nevím.

Tento životopis je trochu kratší než jiné, ale myslím, že stejně už musíte mít těch Romanovců až dost..
Obrázek
All for our vantage. Then, in God’s name, march.
Every rose grows merry with time.
There’s never a rose grows fairer with time.

Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

S potěšením jsem si přečetl další lidský příběh z Ruských dějin. Co či spíše koho nám nabídneš příště Ljubov?

A nemáš něco nového o ženách bojujících v Druhé Světové válce?
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Ljubov
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 851
Registrován: 13/7/2008, 17:17
Bydliště: Udmurtsko

Příspěvek od Ljubov »

Děkuju.
Co příště? Slíbila jsem velkoknížete Nikolaje Nikolajeviče, nejvyššího velitele ruských armád WW1. Nejspíš mi to bude trvat dlouho, musím se nějak vypořádat se spoustou bitev, kterých se účastnil. Škoda že je nemůžu vynechat. No, ale bude to alespoň životopis někoho, kdo opravdu bojoval. Doufám.
Do druhé světové války se už raději nemíchám, stačila mi bohatě Máša Borovičenko aby mi došlo, že je to vážně mimo můj zájem a ty výsledky nestojí za nic. :roll:
Obrázek
All for our vantage. Then, in God’s name, march.
Every rose grows merry with time.
There’s never a rose grows fairer with time.

Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Ty výsledky byly spíše dobé a dokonce se na Tvje články vázaly diskuse která nebyla špatná. Velkokníže Nikolaj? To bude mazec. Dej se do toho, to bude šupa jak kdy spadne almara. Nemůžu se dočkat.

Ale mám jeden návrh či spíše dotaz - myslíš, že bys ve svých zdrojích dokázala dohledat od dob Petra Velikého kdo a jakou dobu byl chronologicky považován za vrchníího velitele ruské armády tedy mimo cara? Pokud v těch dávných dobách vůbec rusko tuto funkci znalo.
Naposledy upravil(a) Pátrač dne 29/3/2009, 20:58, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
radecky
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 197
Registrován: 7/11/2008, 19:25

Příspěvek od radecky »

Velkokníže Nikolaj Nikolajevič, už teď se těším. Kolik vlastně měřil, víš-li to ? Prý mu museli lepit na dveře bílý pruh, aby se zohnul, když vcházel do dveří?
Uživatelský avatar
Ljubov
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 851
Registrován: 13/7/2008, 17:17
Bydliště: Udmurtsko

Příspěvek od Ljubov »

Dívala jsem se po těch vrchních velitelích, ale bohužel jsem nic nenašla. Seznam většiny generálů nebo ministrů války mám, ale s tímhle nemůžu sloužit. Zároveň nemám bližší informace o přesné výšce Nikolaje Nikolajeviče, ale když se účastnil jakési přehlídky a doprovázel cara, dali jim přezdívky "Malý a Velký Mikuláš.".

Následná diskuse byla dobrá, ale ty úvodní články.. No, raději už o nich ani slovo. Budu se snažit, aby Nikolaj neskončil podobně. Ale když vidím tu frontu na Kavkaze a potom ještě s Němci a Rakušáky.. Moc chytré to ode mě zkrátka nebylo.
Obrázek
All for our vantage. Then, in God’s name, march.
Every rose grows merry with time.
There’s never a rose grows fairer with time.

Uživatelský avatar
Zdeněk
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 117
Registrován: 21/1/2009, 08:20
Bydliště: Vysoké Mýto

Příspěvek od Zdeněk »

Tvoje články se mi líbí, Ljubov. Na Nikolaje Nikolajeviče jsem zvědavý.
Uživatelský avatar
Ljubov
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 851
Registrován: 13/7/2008, 17:17
Bydliště: Udmurtsko

Příspěvek od Ljubov »

Děkuju. Snad se mi to podaří napsat tak, aby to splnilo vaše představy. A když ne, určitě se to potom v diskusi pročistí. V tom spoléhám na vás.
Obrázek
All for our vantage. Then, in God’s name, march.
Every rose grows merry with time.
There’s never a rose grows fairer with time.

Odpovědět

Zpět na „osobnosti a dynastie“