Hlavní novinkou je použití nového kanónu západní ráže 120 mm o délce 50 kalibrů (6000 mm). K dispozici je slovenský kanón TG MSB nebo ukrajinský KBM2. Obě zbraně dokáží používat standardní NATO munici - například německé průbojné náboje DM53/63 s wolframovým penetrátorem.Dzin píše:T-72. Jaký konkrétně kanon má být použit? Jediné o čem se mluví je 120mm L/50, ale tím to končí. Jak byla provedena modernizace věže na tento kanon? Pokud vím, zatím se to nezveřejnilo.
Podle polských médií jsou korba a věž tanku nově chráněny nejnovějším německým kompozitním a polským reaktivním pancířem (ERAWA 1/2). Nejsilnější čelní pancíř věže dosahuje odolnosti ekvivalentu 800 mm homogenního válcovaného pancíře (RHAe).klingy píše:Dzine na PT-16 nebola pouzita ERAWA, len AMAP
Teď jde o to, jestli mají přesnější údaje AN a nebo ta polská sajta...klingy píše:Aarone primarne sa pise, ze pouziti Amapu na celo veze a korby + dodatocnaa moznost instalacie reaktiveho panciera na boky korby
http://www.konflikty.pl/technika-wojsko ... pieniedzy/
Ty tanky jsou vyráběny tehdejší technologií s přihlédnutím k tehdejším požadavků a konstrukce je potom jim přizpůsobena. Pro příklad mají malou věž, protože ve své době představovala těžko zasažitelný cíl a má specifický tvar, protože byla vyrobena odléváním a je pro tento postup optimalizovaná z hlediska dosahování maximální pancéřové síly a výrobních nákladů. Jenže s postupem času se schopnost moderních SŘP zasahovat ruskou tankovou techniku stala takovou, že původní záměr přestal platit. Podobně i pancéřová ochrana přestala být účinná a kompaktnost celého řešení zabraňovala jejímu podstatnějšímu zlepšení. Veškerá řešení, která byla zvolena se ukázala jen jako dočasná nebo jednoúčelová.
Vlezie sa do T-72 potrebná osádka,vlezie.Dzin píše:...
Ty tanky jsou vyráběny tehdejší technologií s přihlédnutím k tehdejším požadavků a konstrukce je potom jim přizpůsobena. Pro příklad mají malou věž, protože ve své době představovala těžko zasažitelný cíl a má specifický tvar, protože byla vyrobena odléváním a je pro tento postup optimalizovaná z hlediska dosahování maximální pancéřové síly a výrobních nákladů. ...
Akorát dosavadní Rheinmetall L55 nemá moc smysl dávat za vzor, jelikož je i Němci chtějí nahradit výkonějším, vysokotlakým kanónem L55A1. Ten dokáže používat jak munici DM53 a DM63/63A1 s wolframovým penetrátorem, ale především novou podkaliberní munici (APFSDS-T), značenou jako KE2020, která má být zavedena kolem roku 2022. Nový L55A1 je o 20 % výkonnější než jeho předchůdce L55. Tedy pořízení zmíněných kanónů, byť v ráži 120 mm, nemá moc smysl, jelikož až bysme ho namontovali na vozidla, tak už bude zastaralý. Navíc osobně pochybuju o tom, že slovenský kanón TG MSB nebo ukrajinský KBM2, dosahují parametrů současného kanónu L55 od Rheinmetallu, antož aby se mohly vyrovnat jeho nástupci L55A1Aaron Goldstein píše: Hlavní novinkou je použití nového kanónu západní ráže 120 mm o délce 50 kalibrů (6000 mm). K dispozici je slovenský kanón TG MSB nebo ukrajinský KBM2. Obě zbraně dokáží používat standardní NATO munici - například německé průbojné náboje DM53/63 s wolframovým penetrátorem.
Tady šlo o to, že u PT-16 dle tvrzení Dzina není uváděn konkrétní kanón... Tato citace to vyvrací... (podívej se na co přesně reaguji)...Rase píše:Akorát dosavadní Rheinmetall L55 nemá moc smysl dávat za vzor, jelikož je i Němci chtějí nahradit výkonějším, vysokotlakým kanónem L55A1. Ten dokáže používat jak munici DM53 a DM63/63A1 s wolframovým penetrátorem, ale především novou podkaliberní munici (APFSDS-T), značenou jako KE2020, která má být zavedena kolem roku 2022. Nový L55A1 je o 20 % výkonnější než jeho předchůdce L55. Tedy pořízení zmíněných kanónů, byť v ráži 120 mm, nemá moc smysl, jelikož až bysme ho namontovali na vozidla, tak už bude zastaralý. Navíc osobně pochybuju o tom, že slovenský kanón TG MSB nebo ukrajinský KBM2, dosahují parametrů současného kanónu L55 od Rheinmetallu, antož aby se mohly vyrovnat jeho nástupci L55A1Aaron Goldstein píše: Hlavní novinkou je použití nového kanónu západní ráže 120 mm o délce 50 kalibrů (6000 mm). K dispozici je slovenský kanón TG MSB nebo ukrajinský KBM2. Obě zbraně dokáží používat standardní NATO munici - například německé průbojné náboje DM53/63 s wolframovým penetrátorem.
Ale ano, u toho starsiho nabijeciho automatu byl problem prave v tom, ze diky delene munici byla ta cast s penetratorem kratka a byl tedy kratky i penetrator. Nejnovejsi model ma tuto cast naboje delsi a je tedy i delsi penetrator. Delena munice ma tuto cast kratsi, nez jednotny naboj. Stara Tecka pouzivala system automatickeho nabijeni s delenou muici z duvodu (mimo jineho) mensich prostorovych naroku. Nebo to chapu spatne?Julesak píše:Či je munícia delená alebo nie priebojnosť neovplyvňuje...
Co má PT-91 za automat??? (když už jsme u těch Poláků)... Protože se v souvislosti s ním mluvilo o novém protipancéřovém náboji...skelet píše:a vzhledem k tomu, že se bavíme o hypotetické M5Cz, tak se táži.. dělá takový automat někdo mimo Rusko?
Chápeš to dobře. Z hlediska průbojnosti se jedná opravdu o značné omezení...nikoli však z hlediska palebné síly...Proč? Protože dle mých znalostí platí, co jsem postoval už v tématu "Obecné výhody ruských tanků-DSV" (a starším článku T-72B versus M1A1HA Abrams) tedy že:kozlustechnykus píše:Ale ano, u toho starsiho nabijeciho automatu byl problem prave v tom, ze diky delene munici byla ta cast s penetratorem kratka a byl tedy kratky i penetrator. Nejnovejsi model ma tuto cast naboje delsi a je tedy i delsi penetrator. Delena munice ma tuto cast kratsi, nez jednotny naboj. Stara Tecka pouzivala system automatickeho nabijeni s delenou muici z duvodu (mimo jineho) mensich prostorovych naroku. Nebo to chapu spatne?
proč to podrobněji vysvětluji v daném tématu: http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=234&t=7444#p247546V článku T-72B versus M1A1HA Abrams jsem vyslovil hypotézu o tom, že míra nepenetračního poškození tanku (vyřazení senzorů či kanónu , způsobení otřesu osádce,poškození věnce věže atd.) v případě zásahu APFSDS municí, je přímo úměrná jeho kinetické energii a nepřímo úměrná hloubce průniku granátu.
Jinými slovy čím větší dopadovou kinetickou energii granát má a zároveň čím má menší průbojnost, tím větší silou působí na celou kostrukci tanku a tím větší je šance na jeho poškození i v případě že neprobije pancíř.
