...labutí píseň Surinova projektu TNH a oddělení SPE...
Vedle projektu Tanku všeobecného použití (TVP, více ZDE) probíhal v poválečném Československu vývoj lehkého průzkumného tanku. Nešlo doslova o novou konstrukci, konstruktéři oddělení SPE (speciální konstrukce) mohli vycházet z válečného projektu lehkého průzkumného tanku TNH n.A.. Vynikající konstrukce předválečného tanku umožnila pokračovat v tradici firmy ČKD a vznikl tak projekt moderního lehkého průzkumného tanku. Jeho tovární označení bylo TNH 57/900 a pokusím se zde něco málo o tomto projektu napsat.
Rodokmen tohoto lehkého tanku začíná u předválečné konstrukce TNH, lehkého tanku, určeného pro Irán. Zde se již rýsuje základní koncepce lehkých tanků Praga, překonávajících ve své době asi všechny své konkurenty, a to nejen ve třídě lehkých tanků. Zdokonalený tank TNH-S zvítězil asi v nejvýznamnější předválečné soutěži naší armády, pod označením LT vz.38 se měl stát moderní ocelovou pěstí naší armády. Pěstí se záhy stal, ale bohužel to byl Wehrmachr, kdo využil tento tank při svém blitzkriegu na západní frontě. V roce 1940 zadal Zbrojní úřad specifikaci pro vývoj moderního rychlého průzkumného tanku, schopného dosáhnout rychlosti přes 50 km/h. Byly osloveny firmy Škoda, BMM (ČKD) a MAN, jehož Pz II L za poněkud nejasných okolností zvítězil v tomto tendru. Pragovácký TNH neue Ausführung (n.A.) byl vyroben pouze v pěti exemplářích, poslední z nich byl po válce použit coby základ pro nový projekt TNH 57/900. Ten se měl měl svými parametry vyrovnat středním tankům o hmotnosti 30-40 tun.
Druhá světová válka znamenala konečnou stanici pro lehké tanky coby základ tankového vojska. Otěže přebírají střední a těžké tanky, lehké tanky jsou odsunuty k druhořadým úkolům. Výjimkou je použití malých a rychlých tanků specializovaných průzkumných strojů, schopných za určitých okolností napadnout i těžší tanky nepřítele a likvidovat obrněné a chráněné cíle. V ČKD byl k stále k dispozici neozbrojený prototyp TNH n.A., základní kostra tanku byla tedy k dispozici.
Oproti předválečným předkům došlo u nového tanku k několika změnám. Poměrně zásadní změnou byl přechod od technologie nýtování k elektricky svařovanému trupu i věži. Koncepce podvozku zůstává stejná, tvoří ji čtveřice velkých pojezdových kol, přední hnací a zadní napínací kolo. Pád podpírá uprostřed nahoře pouze jedna kladka. Čelo korby tvoří jedna skloněná pancéřová deska o síle 50 mm, bočnice mají sílu 30 mm a zadní partie 20 mm. Stejné hodnoty pancéřovaní má i věž.
V projektu se počítalo s variantou s benzínovým i naftovým motorem. Kapalinou chlazený benzinový osmiválec Praga o objemu 14 800 ccm měl při 2500 ot/min výkon 250 HP. Vzduchem chlazený dvanáctiválcový diesel Tatra o objemu 14 482 ccm dával při 2200 ot/min výkon 210 HP. Při stejném množství PHM byl dojezd tanku s dieselem o 100 km větší. Dojezd benzínové verze je 150 km, naftové 250 km. Maximální rychlost měla být na silnici 48 km/h.
Hlavní vyzbroj tohoto tanku měl tvořil původně 47 mm kanon Škoda A24, později ho měl ale nahradit výkonnější kanon A25 ráže 57 mm. Sekundární výzbroj měl tvořit koaxiální kulomet vedle kanonu a klasický kulomet v čelní stěně korby. Ráže kulometů se neudávala, mohlo jít o kulomety ráže 7,62 nebo 7,92 mm. Elevace kanonu byla -5° až +20°, spřažený kulomet mohl být odpojen a využíván coby samostatná zbraň. Palebný průměr činil 50 granátů a 3000 nábojů. Vlastnosti kanonu se vlastně uvádí i v názvu projektu, tříkilový granát kanonu ráže 57 mm měl mít úsťovou rychlost 900 m/s. Výkon kanonu měl vyšší než kanon ráže 75 mm tanku M4 Sherman.
autor: Ivo Pejčoch
Osádku tvoří čtveřice mužů, stanoviště řidiče je klasicky umístěno v trupu. Ve věži má své stanoviště střelec, nabíječ a velitel, plnící zároveň funkci radisty. Spekulovalo se i o verzi s tříčlennou osádkou, ta však nebyla tak efektivní jako plnohodnotná čtyřčlenná osádka
Práce na projektu začínají v roce 1949, je postaven pouze technologický vzorek s dřevěnou maketou věže, využívající TNH n.A. Jako u tanku TVP je tím pověstných hřebíkem do rakve rozhodnutí vlády o ukončení vývoje tanků a zavedení licenční výroby T-34/85 z listopadu 1949.
Narazil jsem na ještě jeden pozdější československý projekt, mělo se jednat o plovoucí tank „Leták“. Snad se k němu někdy v dohledné době vrátím.
Technické data TNH 57/900 (jen projekt)
délka – ? m
šířka – ? m
výška – ? m
hmotnost – ? t
pancéřovaní – 20 až 50 mm
výkon motoru – 250/220 HP
maximální rychlost – 48 km/h
dojezd – 150/250 km
osádka – 4
Děkuji panu Ivo Pejčochovi za možnost použití jeho bokorysu tanku TNH 57/900
zdroje:
Ivo Pejčoch – Tanky Praga – Historie obrněných vozidel ČKD 1918-1956
