Český moderní bojový tank T-72M4 CZ

Odpovědět
Uživatelský avatar
Spandau
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 123
Registrován: 17/10/2009, 19:49

Příspěvek od Spandau »

Alchymista píše:
cover72 píše:... asymetricky - dovybavit tanky o dálkově ovládaná vozítka, jež by vysílala impulsy shodné se zaměřovacím při přehledovým módem účinných prostředků PVO - systémy REB nepřátelských vrtulníků by zjančily a jejich posádky by buď napadly dálkové robůtky a tím daly tanku čas k jejich zaměření a likvidaci kanonem, nebo rovnou utekly z oblasti s tím, že si AČR pořídila Tunguzky a "tohle tedy v plánu nebylo"...
S tým nepochodíš - na "strašenie" Tunguzkou potrebuješ nejaké Tunguzky aj reálne mať...
Moderna mala 20mm kanóniky Oerlikon KAA - s tým môžeš na vrtuľníky strieľať tak maximálne na 2km, skôr len na niečo viac ako 1km. Keby tam boli 30mm napríklad 2A42 z BVP-2, už by to bolo zaujímavejšie, dostrel na vzdušný cieľ by dosiahol 2,5-3km, ale na bitevné vrtuľníky je to stále dosť málo.
Moderna sa postupne vyvíjala, boli tri verzie. Tá prvá mala 2x20mm Oerlikon KAA. Streľba z dvoch kanónov naraz ale príliš namáhala uloženie veže, a navyše niekoho napadlo že máme aj výkonejší kanón vyrábaný doma - 30mm 2A42. Druhá a tretia verzia už mali 1 x 30mm 2A42 na veliteľovej strane veže.
Alchymista píše:U T-64B z roku 1976 sa uvádza pancierovanie typu "K-formula", čo by mal byť "mnohovrstvý" pancier, obsahujúci podľa jednej skupiny zdrojov sklené vlákno (fiber glass), podľa inej syntetický zafír či korund (Al2O3), v plastovej matrici. Hrúbka čela korby je uvádzaná 80+105+20mm a hrúbka čela veže 150+150+40mm, ale o presnejšej štruktúre vloženej vrstvy sa toho stále veľa nevie - ani ako je usporiadaná, či tvorí jeden blok alebo niekoľko vrstiev, či sú v nej ďalšie vrstvy ocele, ako sú usporiadané vlákna či tyče atď.
Tak, tak. Doštičky umelého korundu zaliate do dentakrylu vystuženého sklenými vláknami. Ten materiál, resp. kompozit sa nazýva Steklotekstolit.
A: "Počul som, že internetové diskusie spôsobujú degeneráciu. Je to pravda???"
B: "IMHO LOL"
Uživatelský avatar
jano
desátník
desátník
Příspěvky: 44
Registrován: 1/6/2010, 12:15

Příspěvek od jano »

Jinak zcela nová věž byla vyvíjena na Slovensku ve spolupráci s francouzským Giatem. Vycházela z Leclercu, a byla vyzbrojena 120mm kanónem GIAT s automatickým nabíjením. Bohužel zůstala jen v projektu.
Táto Slovensko Francúzska veža bola určená na modernizáciu hlavne T72 ale ja Leopard 1 a M60 mala mať systém riadenia paľby z T72M2 a podla nákresov aj 30mm kanón ale nebudem to o tom moc písať kto sa chce o tom projekte dozvedieť viac tak sa môže pozrieť
tu


Obrázek
Uživatelský avatar
cover72
7. Major
7. Major
Příspěvky: 3160
Registrován: 12/6/2007, 20:09

Příspěvek od cover72 »

Peterz: AAR-47 je právě onen varovný systém z vrtulníků (v tom článku je o něm asi 5 řádek, proto jsem odkazoval na konkrétní kapitolu). Jenže je asi rozdíl detekovat bodové zdroje světla/záření pohybující se v malém množství na úrovni letové hladiny vrtulníku a detekovat obdobné zdroje na povrchu, kde bliká, svítí, hoří a bouchá úplně všechno a navíc je tam hromada dýmu. Proto pochybnost.
Průzkumnou roli jsem pak myslel přesně z důvodu, k jakému jsi došel - samostatný průzkumný prostředek by měl daleko nižší šanci na přežití. Tvůj tank by možná vydržel i zásah PT kanonem (při dořešeném pancéřování dle diskuse) a každopádně by měl znatelně větší hybnost v hustě zarostlém terénu..

Alchymista: ne nutně. V případě mnou navrženého scénáře by nebyl problém koupit z RF nějaké ty jejich nafukovací "modely" a vhodně je rozmístit (např. u Temelína, u tamní baterie Kubů - tedy jestli tam pořád je) i s vysílačem signálů, aby se rakušáci koukli průzkumem a zanesli si to do svých plánů. A pak už by jen koukali, že máme najednou 30 Tungusek :D Ale tohle by chtělo - když tak - založit samostatné téma na vypracování taktiky obrany země proti napadení sousedy. Nebylo by to nezajímavé..

Co se odolnosti vrtulníků týče - simulátor EE:Apache Havoc i ve své vylepšené verzi (do které psali skuteční piloti mašiny) bere jako účinný dosah 2A46 proti pěchotě a vrtulníkům 4km - nezapomínej, že i dost odolně postavený Apache odolává jen střelám do 23mm a to jen na nejexponovanějších místech. PAH-1 sestřelíš i UKčkem a na EC Tiger by stačil půlpalcák, odolněji to stavěné není. Kontinentální západní Evropa si libuje v lehce pancéřovaných, agilních vrtulnících.. Vzhledem k tomu, že nějaké fire-and-forget PTŘS jako jsou AGM-114L se u našich sousedů opět nekonají a stealth potah tanku by ho do značné míry schoval před IR senzory vrtulníků je to řešitelné..
A L-159 by si proti helkám taky nevedla zle.
Warthog
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 103
Registrován: 23/4/2010, 21:48

Příspěvek od Warthog »

Cover72:
Není PAH-1 a EC Tiger stejný stroj (alespoň co se týče strukturální odolnosti)?
K odolnosti. UKčkem sestřelíš skoro každý vrtulník, když máš štěstí. Výjimkou snad je jen Mi28 a Ka50 kvůli výborné ochraně ze všech stran (nedávno tu někdo dával zajímavé video na téma co vydrží sklo Mi28).
U dalších pancéřovaných vrtulníků je "jen" snížena šance sestřelu.
A navíc odolnost Tigeru je udávána jako ekvivalentní AH-64 (většina součástí odolná proti 50-ce a některé vůči 23 mm HE).
Uživatelský avatar
cover72
7. Major
7. Major
Příspěvky: 3160
Registrován: 12/6/2007, 20:09

Příspěvek od cover72 »

PAH-1 by měl být ten vojenský Bo-105..
Tiger měl právě udávané o dost lehčí pancéřování - prý jen prostory posádky - a vůbec méně zodolněných částí (zásah 23mm HEI vydrží i hřídel ocasního rotoru Apache). Stroj, jež má o třetinu nižší MTOW prostě nemůže mít stejnou odolnost..
Petrz
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 938
Registrován: 6/1/2009, 17:57
Bydliště: Děčín

Příspěvek od Petrz »

Špatne. Takto to nefunguje.
Přiznám se , že nevím,který hlavní činitel(vysoká teplota,kinetická energie?) kum.paprsku způsobuje probíjení. Logika uspořádání vychází z předpokladu, že ocel se bude snadněji tavit, vzhledem k tomu že má teplotu tavení kolem 1550°C a karbid boru cca.2450°(titan cca.1700°C).
Hliník jsem tam dal kvůli snížení ceny i hmotnosti,ale také z důvodu mimořádně velké tepelné vodivosti(dobře by odváděl z titanu teplo).

Pokud ale účinek kumulativního paprsku spočívá hlavně v tlakovém působení(jak jsem se nyní dočetl)a ne v tavení materiálu(jak jsem si myslel),pak je možné že mnou navrhované schéma je neúčinné.

U pancíře chobham jsem vycházel z toho co píší na www.mainbattletanks.cz :"Tak vznikl asi nejslavnější pancíř všech dob - Chobham. Kumulativní paprsek pronikající skrz pancíř narazí na keramickou vrstvu, která jej výrazně zpomalí a paprsek se rozptýlí v plastové vrstvě. Penetrátor podkaliberní munice zase keramika naruší a roztříští, takže ztratí svou průbojnou schopnost."

V tom měl(také) spočívat smysl karbidu boru,v narušení a otupení penetrátoru.

Pokud jde o naftu ,tak jak podotkl Ionor(a jak jsem kdysi i já někde četl),tu používali Izraelci u Merkavy,takže to asi až takový problém není.

Jelikož na výbušniny(a munici obecně) jsi z nás dvou expert rozhodně ty tak se zeptám, zdali v mém modelu je něco použitelného popř. jak by jsi ho upravil, či jaký jiný model bys navrhl ty.

Ionor: Jsem si vědom existence T-72-120 nicméně tam se (pokud se nemýlím,když tak mne oprav)jedná o napasování zadního převisu na stávající "starou" věž, čímž není odstraněna hlavní(jedna z hlavních) slabina T-72.
Prvotním impulsem k napsání tohoto pojednání,byla možnost (po přemístění nabíjecího automatu do zádě věže) posadit osádku hlouběji do korby,což mi přijde ideální řešení.To že takto některé tanky asi už řešené jsou si uvědomuji.
Způsobů jak udělat efektivní kompozitní pancíř je nepočítaně (ikdyž čelní štít Abramse s DU deskou je krapet hardcore), otázkou je cena, možná by vyšlo nakonec mnohem levněji (a skoro stejně efektivně) použít prostě Chobham v rovinnych deskách jako u tanků Challenger/Abrams (samozřejmě s velkým sklonem čelního štítu)
Sancho: Máš pravdu i pokud by můj návrh pancíře fungoval,cena by byla velký problém. Použití už existujícího typu pancíře(třeba chobhamu) by asi vyšlo levněji,už vzhledem k tomu, že by se nemuselo nic vyvíjet.

cover72:Ohledně výstražného systému,to nedokážu posoudit,co mne tak ale napadá,letící ŘS by to snad detekovat mohlo(nebo je to nesmysl).
ObrázekObrázek

Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

Petrz - obraz kumulatívneho prierazu je v dostupnej literatúre popísaný dosť slabo, odbornej literatúra je veľmi málo a je často stará až zastaralá - len minimum prác, ktoré sa mi podarilo nájsť, je mladších ako štvrťstoročia, z novších prác sú to v lepšom prípade zlomky, v horšom len abstrakty a anotácie. :evil:

Podmienky v kumulatívnom prúde a na jeho čele, predovšetkým tlak, spôsobujú, že sa kumulatívny prúd i pancier chovajú "v prvom priblížení" ako kvapaliny. Kumulatívny prúd je aj sám o sebe vysoko dynamický objekt - existuje v ňom viskózne prúdenie, rôzne oblasti lúča v pozdĺžnom smere i v priereze majú rôznu rýchlosť a ich pohyb je rovnobežný len zdanlivo.
Jedným z dôsledkov je, že šírka/priemer kanálu, ktorý kumulatívny lúč vytvára v materiále prekážky závisí ma rýchlosti a mernej hmotnosti materiálu lúča a mernej hmotnosti materiálu prekážky, ale aj na ďalších mechanických a fyzikálnych vlastnostiach materiálu prúdu a prekážky. Mení sa však nielen priemer kanálu, ale aj priemer samotného kumulatívneho prúdu a predovšetkým tvar jeho čela.
Kumulatívny prúd vo voľnom priestore (v atmosfére) vytvára na čele akýsi "hríbik" s priemerom "klobúčiku" niekoľko krát (5-10x) väčším ako priemer prúdu v nasledujúcej časti. Je to zrejme dôsledok aerodynamického odporu.
Pri náraze na pevnú prekážku (kovový pancier) je prevažná časť tohoto "hríbiku" odstrihnutá a odtrhnutá od prúdu a v povrchu prekážky vytvára plytký kráter, ktorý pokračuje kuželovým kanálom o priemere zodpovedajúcom v čelnej časti 2-3 priemerom kumulatívneho prúdu (kuželovitosť je potom dôsledkom erózie stien kanálu spätne prúdiacim materiálom vytlačeným z miesta styku prúdu a prekážky na čele prúdu - spätne prúdiaci materiál však neeroduje len steny kanálu, ale i okraje prúdu!). Keď prúd prenikne do časti s menšou hustotou a pevnosťou, priemer čela prúdu sa zväčší a z materiálu prekážky je odstránený väčší objem materiálu - ten ale prúdi spätne pozdĺž prúdu a eroduje kanál i samotný prúd.
Pri náraze na ďalšiu vrstvu s vysokou hustotou a pevnosťou je okraj čelnej časti "ostrihnutý" a vytvára "povrchový" kráter - ale už na rozhraní viac a menej hustého a pevného materiálu prekážky, teda v jej vnútri. Energia a hmota prúdu spotrebovaná na vytvorenie týchto kráterov na rozhraní rôznych materiálov samozrejme znižuje priebojnosť prúdu.

Dôvod pre použitie syntetického korundu a nitridu bóru v pancieri proti kumulatívnym strelám by som videl v ich vysokej tvrdosti, pevnosti a vysokej teplote tavenia - oba materiály zrejme okamžite po opustení oblasti extrémneho tlaku na styku kumulatívneho prúdu a pancieru prechádzajú do tuhej fázy a sú to výborné brusivá - pri spätnom prúdení okolo prenikajúceho kumulatívneho prúdu budú mať vysoké erozívne účinky na pohybujúci sa prúd a tým budú znižovať jeho priemer a hmotnosť, čo sa samozrejme podpíše na zníženej priebojnosti.

Podmienky, za ktorých prebíja pancier kinetický penetrator typu APFSDS (šípová strela) je svojím spôsobom ešte zložitejšie ako prieraz pancieru kumulatívnym prúdom, pretože časť javov je spojená s hydrodynamickým prierazom ako u kumulatívneho prúdu a časť s klasickým prierazom, typickým pre nižšie rýchlosti. Kým u kumulatívneho prúdu môžeme celkom zanedbať zmeny smeru prúdu na šikmom rozhraní dvoch materiálov, u kinetického penetrátoru to už možné nie je. Podobne musíme brať vo výrazne väčšom rozsahu do úvahy deje spojené s pretvarovním čelnej časti penetratoru pri náraze na veľmi pevné a tvrdé prekážky (s tvrdosťou a pevnosťou vyššou ako má materiál penetrátoru).
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Uživatelský avatar
Ionor
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 877
Registrován: 18/6/2008, 03:56
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Ionor »

Petrz: počítačová simulácia tvarovanej nálože
http://www.ansys.com/assets/animations/scj-masonry.gif

Inak literatúra je, minimálne v angličtine v dostatočnom zastúpení.
Na fórum už neprispievam, smerujte svoje nezmysli na ostatných členov fóra...
(Tech channel) youtube.com/user/IonorRea
(Satire channel) youtube.com/channel/UCjS5hvJT-No5zoxPKdX1qCA
Uživatelský avatar
kopapaka
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 3837
Registrován: 26/1/2008, 20:47
Bydliště: kósek od Prostějova

Příspěvek od kopapaka »

Ionor: Literatura v Angličtině je možná zastoupená dostatečně, ale většina z ní spadá pod:
Alchymista píše:obraz kumulatívneho prierazu je v dostupnej literatúre popísaný dosť slabo, odbornej literatúra je veľmi málo a je často stará až zastaralá - len minimum prác, ktoré sa mi podarilo nájsť, je mladších ako štvrťstoročia, z novších prác sú to v lepšom prípade zlomky, v horšom len abstrakty a anotácie.
Ale pokud se Alchymista plete, tak proč o tom něco nenapíšeš?
Navíc takhle odborná literatura je většině palbáků nedostupná.
Třeba jediné co mám doma já je pár let starý dvojdílný článek který vyšel ve Střelecké revue...
ObrázekObrázek Obrázek
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

Ionor, vyslovene píšem "v dostupnej literatúre" - novšia literatúra samozrejme existuje, ale nie je pre nás (ako amatérskych či poloprofesionálnych záujemcov) dostupná - materiály s cenami začínajúcimi na $25 za článok a $1000 za knihu či zborník z konferencie nemôžem považovať za "dostupnú" pre neprofesionálov.
Linkovaná simulácia je dobrá - ale jej vytvorenie je zrejme mimo možnosti kohokoľvek z tohoto fóra - Ansys, C-safe a podobný simulačný software je jednak veľmi drahý i pre profesionálov, a jednak neskutočne náročný na hardware. Navyše, špecializované materiálové knihovne podliehajú špeciálnemu režimu a sú neraz priamo "tajné", so všetkými dôsledkami.
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Uživatelský avatar
Ionor
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 877
Registrován: 18/6/2008, 03:56
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Ionor »

Alchymista: námatkovo trebars Fundamentals of Shaped Charges a
Computer Simulation of Shaped Charge Problems

Zložité to je, ale pre ľudí ktorých to zaujma a zo skúsenosťami trebars v 3D Studio Max alebo Pro Engineer a podobných, nieje ani ANSYS Autodyne až taký problém.

Ohľadom ceny, ako všetko ostatné aj tieto veci sa dajú zohnať rôznymi cestami, záleží na tvojich finančných možnostiach, resp. skúsenostiach s internetom (to sa týka aj literatúry) v niektorých prípadoch nemusíš mať ani inú voľbu ako sa k danej literatúre dostať.
PS: keby si mal zaujmem skús sa v prameňoch internetu poobzerať po Explosives Books Collection
Petrz
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 938
Registrován: 6/1/2009, 17:57
Bydliště: Děčín

Příspěvek od Petrz »

Alchymista: Díky za názorné vysvětlení.
Myslím žes to podal skvěle,ale přece jen mi není něco jasné.
Z této věty:
Energia a hmota prúdu spotrebovaná na vytvorenie týchto kráterov na rozhraní rôznych materiálov samozrejme znižuje priebojnosť prúdu.
by se dalo usuzovat,že hlavní ztráta energie se děje na rozhraní materiálů. Jeli tomu tak zajímalo by mne proč.
Chápu,že pokud proudí paprsek vzduchem,tak má vysokou kinetickou energii a tu při náraze na husté a pevné prostředí musí toto prostředí(pancíř)absorbovat. Nějak mi ale nedochází proč by střídání hustých a pevných materiálů s těmi méně hustými a pevnými spotřebovalo více energie paprsku než samotný průnik oním hustším a pevným materiálem.
Je to dáno tím ,že při neustále se opakujícím vytvářením kráterům musí paprsek odstranit více materiálů,neboť vytváří krátery o průměru dejme tomu 6 krát větším průměru(než má paprsek),než kdyby prorážel homogenní pancíř,kde by vytvářel kanál o konstantním a menším průměru(2 až 3 průměry paprsku)?

Dá se to takto velmi zjednodušeně chápat?

Dalo by se z toho usuzovat,že lepší než 400mm homogenní ocelový monoblok by bylo 10 ocelových plátů o síle 40mm s např. 5cm vzduchovou mezerou ?
ObrázekObrázek

Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

Ionor - Prvú mám v DJVU, vydanie z roku 1989, druhú nie.
A tú kolekciu vyskúšam - dik.

Petrz - Ano - striedanie prostredí je efektívnejšie ako homogénny blok, dokonca aj na seba priložené pláty v niekoľkých vrstvách sú o niečo málo účinnejšie ako monolit. Všimni si detailnejšie túto fotku http://fofanov.armor.kiev.ua/Tanks/ARM/ ... at_pen.jpg a pozri sa na styky dvoch plátov - celkom dobre viditeľné je to na styku prvé a druhého a hlavne druhého a tretieho plátu zľava.
Ale straty na rozhraní dvoch prostredí nie sú jedinými stratami, ako som uviedol, pohyb kumulatívneho prúdu je ovplyvnený i prostredím, cez ktoré prúd preniká.
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Petrz
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 938
Registrován: 6/1/2009, 17:57
Bydliště: Děčín

Příspěvek od Petrz »

Alchymista:Ještě jednou díky,myslím, že už to chápu. Na obrázku je to dobře vidět. :)
A co z tohoto pohledu říkáš na můj návrh pancíře ocel a v něm "zalitá" zrna karbidu boru(či křemíku). Pokud bych použil např.několik takovýchto desek oddělených vzduchovou mezerou? Vím že už jsi se k tomu vyjadřoval,ale myslíš si že by pancíř typu ocel+zrna karbidu boru(křemíku) byl efektivnější než samotný plát karbidu?resp. měl by nějaké výhody?
Ale straty na rozhraní dvoch prostredí nie sú jedinými stratami, ako som uviedol, pohyb kumulatívneho prúdu je ovplyvnený i prostredím, cez ktoré prúd preniká.

Ano, pokud máš na mysli narušení paprsku vlivem vytékajícího materiálu pancíře to jsem pochopil(snad).
ObrázekObrázek

Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.
Uživatelský avatar
Spandau
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 123
Registrován: 17/10/2009, 19:49

Příspěvek od Spandau »

Snáď sa Alchymista nenahnevá ak odpoviem za neho, veď on to ešte určite doplní.

Áno, dva 60 milimetrové pláty ocele medzi ktorými je 60 milimetrová vrstva vzduchu má omnoho vyššiu ochrannú schopnosť voči HEAT než jeden 120 milimetrový plát. Príkladom ti môže byť nemecký tank Leopard 1, konštruktéri pri ňom použili zrovna toto riešenie.

Áno, kompozit tvorený ocelou a umelým korundom (je lacnejší než bór, a ochrana je podobná) bude mať vyššiu ochrannú schopnosť než len vrstva korundu. Kedže sa bude jednať už o kompozitný materiál - jeho vlastnosti budú odlišné než vlastnosti dvoch samostatných látok. A väčšinou si kompozitné materiály odnášajú iba to dobré zo svojich pôvodných dvoch / troch / štyroch.....zložiek.

Navyše. Oceľ, titán či hliník tam musíš dať tak či tak. Vrchná vrstva musí byť vždy kovová (príp. kompozit ktorého matricou bude kov), a odolávať kalibrom aspoň do 30mm. Pretože všetky tie korundy, bóry, keramiky a neviem čo všetko ešte sú krehké a ľahko "ohlodateľné" malými kalibrami.

Mohlo by ťa zaujímať: http://www.niistali.ru/science/secure_en.htm
Spôsoby akými rapídne zvýšiť odolnosť tanku, bez toho aby sa rapídne zvýšila jeho hmotnosť.
A: "Počul som, že internetové diskusie spôsobujú degeneráciu. Je to pravda???"
B: "IMHO LOL"
Warthog
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 103
Registrován: 23/4/2010, 21:48

Příspěvek od Warthog »

cover72 píše:PAH-1 by měl být ten vojenský Bo-105..
Tiger měl právě udávané o dost lehčí pancéřování - prý jen prostory posádky - a vůbec méně zodolněných částí (zásah 23mm HEI vydrží i hřídel ocasního rotoru Apache). Stroj, jež má o třetinu nižší MTOW prostě nemůže mít stejnou odolnost..
Jo s tím PAH-1 máš recht.
Ale s tím druhým nesouhlas. Ostatně tím nepřímo naznačuješ že ruské tanky nemůžou mít stejnou odolnost jako západní :).

Petrz:
Těší mě, že používáš moje staré stránky jako zdroj informací, ale přece jen jsou už téměř deset let staré a existuje spousta nových zdrojů.
Doporučuji zejména přehled od Lakovského. Pdf-ko z netu zmizelo, ale přepis jsem našel zde http://www.strategypage.com/militaryforums/2-19002.aspx.
Petrz
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 938
Registrován: 6/1/2009, 17:57
Bydliště: Děčín

Příspěvek od Petrz »

Spandau: Díky za odpověď. Už jsem tak nějak pochopil proč by měly mít oddělené pláty vyšší odolnost než jednolitý pancíř.
Ohledně toho kompozitu,mne šlo o to zdali by rozptýlení korundu na velmi malá zrna(do ocele) nedegradovalo jeho vlastnosti. Alchymista mi vlastně odpověděl co se týká heat munice, zrna by fungovala jako "brusivo" které narušuje paprsek. Otázkou je jak by takový pancíř fungoval vůči APFSDS munici,zde si nejsem jistý,zdali by nebyl lepší korund(vcelku) např. mezi deskami ocele.

Warthog: Mě zas těší,že poznávám autora takovýchto stránek. Muselo to dát spousty práce...škoda jen,že jsi na nich přestal pracovat(tedy nechci se tě nějak dotknout,soudím podle toho že je tam poměrně hodně nedodělaných odkazů)
ObrázekObrázek

Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.
Uživatelský avatar
Ionor
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 877
Registrován: 18/6/2008, 03:56
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Ionor »

Petrz: materiály s vysokou hustotou ako DU,W sú voči APFSDS najlepšie. Majú najvyšší index na daný objem. Keramiky sú presný opak z hľadiska objemu sú síce neefektívne, ale zase pokiaľ ti ide o pomer váhy ku ochrane sú na tom lepšie. Pokiaľ zisťuješ kvality materiálu oproti KE munícii, musíš dbať hlavne na hustotu a húževnatosť resp. krehkosť. Pokiaľ chceš použiť veľmi krehké hoci tvrdé materiály (napr. keramika) musíš ich zakapslovať v nejakej matrici kôly ich slabej odolnosti voči lomu.

V skratke na zrna sa ti dávať neoplatí pretože tvrdé a krehké materiály sa pôsobením síl rozdrobia samé,čo je aj dôvod prečo tam nemôžeš dať dosku, ale kombináciu s kovovou mriežkou ktorá je húževnatá a doplní nedostatky napr. keramiky. Pri materiáloch v zrnách strácaš voči pevným a tuhým odpor potrebný k ich rozbitiu čiže žiadna výhra teda okrem nižšej ceny.
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

Materiál v rozptýlených zrnách viacmenej stráca zmysel, pokiaľ je veľkosť zŕn menšia ako priemer kumulatívneho prúdu alebo priemer kinetického penetrátoru. Aj keď by boli schopné pohyb prúdu či penetrátoru narušiť, matrica, v ktorej sú zaliate, povolí obvykle skôr a zrno je odsunuté.
Určitý zmysel by to malo, len pokiaľ by zrná tvorili podstatnú časť hmoty pancieru a kovová matrica predstavovala len tmel či "lepidlo" držiaci zrná pohromade - teda plast by bol nahradený kovom.

Ionor - "Explosives Books Collection" je už doma, ale veľa nového mi nepriniesla. Viac ako polovicu materiálov už mám a veľká časť z nových sú len patentové spisy. Je tam síce zopár pre mňa nových vecí okolo formovania kumulatívneho prúdu, ale zrejme žiadny týkajúci sa vzťahu kumulatívny prúd - pancier.
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Petrz
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 938
Registrován: 6/1/2009, 17:57
Bydliště: Děčín

Příspěvek od Petrz »

Ionor,Alchymiista: Díky,tak nějak jsem to tušil.No aspoň jsem o velmi důležitý poznatek bohatší(efekt vrstveného pancíře)....
ObrázekObrázek

Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.
Odpovědět

Zpět na „Obrněná technika a dělostřelectvo“