Většina neplavajících BVP (Warrior, Puma, Ulan, Šakal, CV90, Ajax, Ascod) mají schopnost brodit od 1,2 m do 1,5 m a když se kouknu na vodstvo v ČR, tak ta schopnost plavby je stále důležitá. ČR má vysokou hustotu řek, říček, které křižují republiku horizontálně, vertikálně a rybníků (tř. v Jižních Čechách), kde hloubka těchto vodních toků je často více než 1,5 m a šířka 30 m a více v délkách i desítek kilometrů. Určitě to nebude průměrně každých 200 km. Navíc neschopnost plavat dává nepříteli tu výhodu, že mu usnadníte úvahu jak útočit či bránit se. Když to hodně zjednoduším, tak bude vědět už od začátku odkud přijedete...hmmmm nemají možnost plavat, musí se vyhýbat vodním překážkám o hloubce větší než 1,5 m, musí použít mosty, u těchto vodních překážek si můžu dovolit méně vojáků...atd.cover72 píše:Mně také vychází, že by stačilo brodit. Pokud se matně pamatuji ze své oblíbené bichle "Strategic geography", řeka, kterou je nutné přeplava, se v Evropě vyskytuje v průměru co 200km. Což při délce ČR opravdu není důvod plavat.
Menší říčky stačí přebrodit.
Ale krom toho tu stejně je problém se strmostí břehů a jejich případným kluzkým vybetonováním, protože nic není horeší, než když Bevko přeplave řeku... A pak se z ní nevyhrabe na souš.
Tunac: střílny jsou nesmysl, nepoužitelné. V situaci, kdy by výsadek mohl používat střílny, by měl být venku a Bevko krýt proti slepým úhlům. A ve všech jiných případech jsou střílny jen strukturálně slabý bod, zhoršující pancíř, znemožňující instalaci přídavného pancíře a slabina proti ZHN, které se díky ISIS bohužel vrací na bojiště.
Na zjišťování strmosti břehů byli ženisti-průzkumníci, mapy, ženisti atd., kteří vybírali nejvhodnější prostory pro překonání vodní překážky a případně tyto břehy mechanicky upravovali (třeba i výbušninou).