Len taká otázka ohľadom tých problémov s depresiou kanonu a s vežovým postavením. Nevzniklo to náhodou len na základe jednej bitvy kde boli izraelci na nejakej náhornej planine a syrčania dole na planine pod nimi? Alebo to bola naozaj častá bojová situácia?
Tak tahle situace nebyla jen specifická pro Golany. Palba tanků z výšky se odehrávala i na suezské frontě, kde tanky byly postaveny na rampy/náspy z písku.
Ty byly vysoké kolem 60m a v téhle "disciplíně" tam kralovaly egyptské T 62 při palbě přes průplav. Tedy při palbě na velkou vzdálenost s převýšením.
Zemakt píše:Přesně tak, ale výhoda to pořád bude. Ono to malé procento lze i vztáhnout na procentuální přesnost SŘP. Zde se také kolikrát uvádí rozdíl v desetinách. Ikdyž pak si zde přečteš jak to funguje v reálu a vše je jinak.
Každopádně již od tankového pravěku platí, jak mašinky nasadíš tak také dopadneš.
No, ako to v tom reále funguje nám práve v praxi ukazujú tie videa zásahov Abramsov a Leopardov. Je vidieť že tie PTRS na to stačia. A to že bude pri jednom type pravdepodobnosť úspešnéj likvidácie tanku 90% a u druhého tanku so silnejším pancierom bude 89%, to asi z vojensko-strategického hladiska veľmi nezaváži.
V tom prípade pôjde hlavne o to čo si k tomu pripojil.
jak mašinky nasadíš tak také dopadneš
Edmund Burke: "Jediné čo potrebujú nečisté sily k svojmu víťazstvu je to, aby slušní ľudia neurobili nič."
No, ako to v tom reále funguje nám práve v praxi ukazujú tie videa zásahov Abramsov a Leopardov. Je vidieť že tie PTRS na to stačia. A to že bude pri jednom type pravdepodobnosť úspešnéj likvidácie tanku 90% a u druhého tanku so silnejším pancierom bude 89%, to asi z vojensko-strategického hladiska veľmi nezaváži.
Může být. Na druhou stranu videí, kdy to tank po zásahu PTŘS z boku rozchodí asi moc není. Já si matně vzpomínám na pár. Znamená to tedy hypotetickou "90%" úspěšnost, či jen neatraktivnost takovéhoto videa pro PR účely té či oné strany?
Skeptik: díky, znamená to tedy že v návaznosti na
průbojnost PTŘS s kumulativní hlavicí není závislá na vzdálenosti cíle
, je dopadová energie v tomto směru zcela marginální jev?
"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Zemakt píše:Skeptik: díky, znamená to tedy že v návaznosti na
průbojnost PTŘS s kumulativní hlavicí není závislá na vzdálenosti cíle
, je dopadová energie v tomto směru zcela marginální jev?
Pokud vím, tak ano. Ve srovnání s energií kumulativního paprsku na jednotku plochy je de-facto zanedbatelná.
"Hádá-li se člověk s blbcem déle než pět minut, hádají se blbci dva," Jan Werich
"Važte si lidí, kteří hledají pravdu, a střezte se těch, kteří tvrdí, že ji našli," Voltaire
Skeptik
Zkusím ho nějak jinak nahrát, protože je na něm vidět to, že ikdyž nezasáhnou tanky NATO svůj terč, stále mohou zasáhnout T-90. Naproti tomu, když nezasáhnout ruské tanky svůj terč nejspíše zcela minou Abramse a navíc ikdyž ho zasáhnou, mohou být mimo čelní průmět Abramse.
Těch 3000 metrů už je v onom výsledku. Při cvičení se střílí na vzdálenosti 1600 - 3000 metrů.
Se siluetou jsem to už vysvětloval dříve. Ale ještě jednou. Základem toho, že se hůře ruský tank trefí je dán teorií střelby resp. teorií rozptylu. Pravděpodobnost zásahu souvisí s dvěma chybami, zjednodušeně chybou zamíření a chybou rozptylu. Chyba zamíření se míní, když se provede správné zamíření, tak stále se zde vyskytují určité odchylky, které způsobí chybu. Chyba rozptylu znamená, že ikdyž je střela vypálena tak, že by zasáhla přesně cíl, stále zde existují odchylky, které mohou způsobit vychýlení střely.
Nejvíce se na výsledné chybě podílí rozptyl a to tak výrazně, že do 2000 metrů je výsledný chyba zásahu dána z cca 80 procent právě rozptylem. U něj nám vzniká rozptylový obrazec, u podkaliberní tankové munice je to skoro přesný kruh, který ukazuje, kam střela vždy dopadne, když je zamířena na střed. Může dopadnou kamkoliv a není možno predikovat, kam to přesně bude.
Tzn. že když zamířím na střed průmětu tanku a udělám si kolem něj kružnici představující rozptylový obrazec, může se stát, že bude větší. Tedy že část výstřelů byť naprosto přesně zamířena, půjde mimo. To byl hlavní důvod, proč bylo původně ruské tanky hůře zasáhnout, protože rozptyl tehdejších zbraní byl tak velký, že ikdyž byl zamířen přesný střed průmětu, byl rozptylový obrazec větší, než průmět tanku. Abychom si uvědomili, o čem píši, tak rozptylový obrazec střely BM-9 na dva kilometry má průměr 4,32 metru a modernější BM-15 má 3,2 metru. Starší západní munice na tom byla stejně. Šířka T-90 je 3,37 a výška 2,28 metru, takže když si představíš kružnici se středem na průmětu T-90 o výše napsaném průměru, tak docela dost přesahuje, hlavně na výšku.
Jak jsme si řekli, hlavní problém byl rozptyl zbraně. Ten se ale u západních tanků podařilo (hlavně díky zlepšení přesnosti výroby) snížit na velmi malou mez. DM-53 při palbě ze Rheinmetalu 120mm L55 má na 2000 metrů rozptyl maximálně 0,8 metru (udávají se i nižší hodnoty, někdy i výrazně, ale beru tu největší možnou). Tedy kruh o poloměru 0,4 metru. Takže když si umístíš kruh o průměru 0,8 metru na průmět T-90 zjistíš, že je o dost menší.
Ruské tanky tak přišli o svoji největší výhodu. Dříve platilo, že ikdyž si přesně zamířil na střed průmětu, rozptyl zbraně byl tak velký, že nemuselo dojít k zásau. Nyní je to tak, že nemusíš zamířit ani přesně na střed, a stejně máš 100 procentní jistotu zásahu.
Ruské tanky tak díky zmenšení rozptylu zbraní přišli o svojí největší výhodu. Tzn. když se střetl ruský/sovětský tank se západním, tak měl ruský výhodu, protože byl hůře zasažitelný, než obráceně. Jeho pravděpodobnost zásahu je minimálně stejná, jako, že on zasáhne ten západní. To ale nyní neplatí, když se střetne ruský a západní, tak ruský už tuto výhodu nemá. Když se střetne západní či ruský se sebou samým, je to s nulovým součtem tehdy i teď.
kenavf
viz. výše. Nejde o pravděpodobnost zásahu obecně, ale o onu výhodu, že je ruský tank hůře zasažitelný. Je třeba to porovnávat při vzájemném odstřelování. Dříve se ta výhoda projevovala, nyní už ne.
Jinak ano, menší cíl je hůře zasařitelný, pokud to budeme brát v rovině obecné, potom ano bude ruský tank hůře zasažitelný, než západní. Ale pokud to budeme brát v rovině střetu dvou tanků, protom je to tka jak jsme psal. Sověti šli prostě cestou zmenšení tanku a vsadili na to, že je západní tanky hůře zasáhnou, což ve své době mělo opodstatnění, ale to nyní už neplatí a schopnost zasáhnout ruský tank není nijak menší, než schopnost zasáhnout ten západní. Ovšem jak plyne z výše napsaného, pokud budeme používat starší (technologicky) zbraně, potom ruské tanky tuto schopnost dál mají.
Výběr tanku bude potom ovlivněn potencionálním protivníkem.
Zemakt
Jak píše Skeptik, je to naprosto zanedbatelné a to nejen fakticky, ale i teoreticky. Představ si, jak funguje kumulativní hlavice. Jakmile dojde k určitému zatížení, hlavice exploduje a vytvoří se průpalný paprsek. Není tam žádná doba, kdy by se měla kinetická energie hlavice projevit. Prostě jakoby hlavice se "vypaří" ihned po kontaktu a místo ní se "zhmotní" kumulativní paprsek.
NANUK
Tam mi to tedy ujasni. Když píšeš o tloušťce bočního pancíře Leopardu 2 jako 180 mm, máš na mysli co?
Už jsme to tu rozebíral, co přesně s tím odměrem nepochopil? Neumíš si to představit? Na netu i v literatuře se dají dohledat obrázky a i zde na palbě se vyskytují.
Ekvivalentní tloušťky pancířů. Ano vím, že se jedná o relativní srovnávání na základě odborných odhadů. Ale kdyby sis dal tu práci a přečetl si moje starší příspěvky, pak bys zjistit, že na to tady upozorňuji docela často a uvědomuji si to. Používám to proto jen, když je potřeba nějaké srovnání a jsem o to žádán. Třeba ony průbojnosti RPG-7 a Fagotu, které tu uvádíš a které ti nedělá problém akceptovat, jsou většinou stejného ranku, tedy vypočtené hodnoty. Reálně nastřílené se obvykle neuvádějí.
Ostatně proto, když už srovnávám podle tohoto, používám jeden zdroj, protože srovnávat napříč zdroji je ještě více ošemetné. Daleko raději srovnávám relativně, což ale jsem tu také ve starších příspěvcích uváděl.
Hodnoty, se kterými pracujeme nejsou zákon, ale jsou dobré pro představu. Jedná se o údaje odborníků na toto, kteří tomu rozumějí a jsou ochotní a schopní nějaké dávat. Jestli ti jde jen o to, abychom si toto uvědomovali, tak to už tu bylo probíráno dlouho.
Potom mi definuj, co je to řidičský a motor-převodový prostor, když definici bojového prostoru v tanku podmiňuješ tímto.
Když nechceš diskutovat, nemohu ti v tom bránit, ale když už se rozhodneš něco napsat, měl bys být schopen vyargumentovat.
To Dzin:
Chybu rozptylu si teda uviedol ako kruh 0,8m.
Koľko je chyba zamierenia?(aký by to bol kruh)
P.S. K tej kumulatívnej PTRS
Jej kumulatívny efekt by mal fungovať aj v prípade že by si ju len "nejako priložil k pancieru a odpálil", kumulatívny paprsok je formovaný náložou PTRS a tvarom "vložky". Rýchlosť by ho nemala veľmi ovplyvňovať.
Kumulatívny efekt využívajú aj niektoré ERA a aj pyrotechnici na "rezanie konštrukcií".
Edmund Burke: "Jediné čo potrebujú nečisté sily k svojmu víťazstvu je to, aby slušní ľudia neurobili nič."
První je ten, co už jsme dával, tedy jak vypadají terče Ruska a NATO na průmětech Abramse a T-90
Druhý je potom ukázka, jak vypadá rozptylový obrazec podkaliberní šípově stabilizovsané munice na T-90 na 2000 metrů. Postupně je to DM-53, BM-15 a BM-9.
Hezky to ukazuje onu mizející výhodu malé siluety.
kenavf
Ta je velmi malá. Mám někde uváděnou chybu pro SŘP Kladivo z T-54/55, až to najdu, napíši. Je to ale velmi málo. Ovšem musíme si uvědomit, že je to chyba SŘP. Tedy chyba, která nastane, pokud provedu správné zamíření, za což odpovídá posádka. Toto ale bývá hlavní chyba, tedy že střelec/velitel nezamíří optimálně. Např. pro zasažení cíle je nejlepší mířit na jeho střed, ale střelec zamíří půl metru vedle a to okamžitě změní výslednou pravděpodobnost zásahu.
Když nám výrobce uvádí vypočtené pravděpodobnosti zásahu, třeba že M1A2 zasahuje cíl s pravděpodobností 0,95 a T-90 s 0,8. Je to údaj jakoby pro samotný tank, kdyby pálil bez posádky a vše by bylo provedeno ideálně. Zásah lidského faktoru potom udělá to, že reálná přesnost palby je nižší, někdy i výrazně. Nejčastěji se na špatném zamíření podílí stres posádky. Prostě podobný případ, jako když sportovní střelec na soutěži má trefit alespoň 6, což by normálně v tréninku dal levou zadní a místo toho trefí 4, netrefí vůbec nebo dokonce trefí cizí terč. Sport je na to dobrý pro příklad, princip je stejný a známe moře případů ze všech disciplýn.
Hele Dzine, proč se při své argumentaci vyhýbáš srovnání porovnatelných (v čase) zbraní a uchyluješ se k "podvůdku", kdy vytáhneš na jedné straně kus z r. 1972 a na straně druhé kus z r. 1997?
Protože o tohle srovnání nám jde, jak se měnila šance zásahu tanku s "malou siluetou" v průběhu doby. Tedy když se střílelo na ruský tank, jaký byl rozdíl mezi rokem 1970 a 2000 a jak to vypadalo z hlediska šance, že ho výstřel mine. Jestli ti jde o to, proč používám BM-9, 15 a DM-53, tak ne proto, abych dokazoval, že DM-53 je lepší, ale pro tyto munici znám rozptylový vzorec a beru je jako zástupce v daném čase. Pokud se mi nebo někomu jinému podaří dohledat rozptylový vzorec pro zbraně/munici západních tanků v letech 1960/70/80 atd. použiji je. Výsledek bude ale velmi podobný.
Dzin píše:... Tedy chyba, která nastane, pokud provedu správné zamíření, za což odpovídá posádka. Toto ale bývá hlavní chyba, tedy že střelec/velitel nezamíří optimálně..
Píšeš že chyba zamierenia je veľmi malá, takže zostaňme u tých 0,8m.
Ale veľkú chybu do toho zavádza obsluha a to dáva vo výsledku tých 75% pre najlepšie osádky(druhé miesto v súťaži ich snáď už umožňuje zaradiť do kategorie "najlepšie"). Takže argument že "na veľkosti záleži", zostáva v praxi v platnosti. To ako si niekto nadefinuje veľkosť terčov, aby zodpovedali reálnemu boju, je asi na inú diskusiu.
Edmund Burke: "Jediné čo potrebujú nečisté sily k svojmu víťazstvu je to, aby slušní ľudia neurobili nič."
Dzine, sorry, ale dokola opakuješ věci se kterými nepolemizuji. Ano, pravděpodobnost zásahu tanku se v čase neustále zlepšuje, a ano výhoda menší siluety se snižuje úměrně tomu.
ALE NENÍ PRAVDA, ŽE BY ZMIZELA ZCELA = pořád výhodou je.
Pokud by byla pravda vše co píšeš (a teď to vědomě zjednoduším) tak rozptylový obrazec moderních APFSDS střel (bez ohledu na zemi původu) je < 1 metr, a současně chyby zaměření jsou díky pokročilé SŘP (opět bez ohledu na zemi původu), pak by při velikosti dnešních tanků (terčů) měl být každý výstřel zásahem.
Ale ty srovnávací soutěže vycházejí jinak. PROČ?
Soutěží tam jen ty nejhorší osádky?
Ještě jednou opakuji ... v roce 2016 stříleli nejlépe polské posádky s tanky 1A4 Leopard 2 a na vzdálenost do 2.000 metrů zaznamenávali cca 75% zásahů (z chodu i ze zastávky)
dtto je vidět při Tankovém biatlonu.
"Hádá-li se člověk s blbcem déle než pět minut, hádají se blbci dva," Jan Werich
"Važte si lidí, kteří hledají pravdu, a střezte se těch, kteří tvrdí, že ji našli," Voltaire
kenavf + Skeptik
Vezmeme si pravděpodobnost zasažení cíle, rozložíme si chyby, které se na tom podílejí, tak potom velikost ruského tanku a z ní plynoucí chyba o kterou se sníží pravděpodobnost zásahu je dnes už prakticky zanedbatelná. Nejvíce se na tom projevují chyby, kterých se dopouštějí posádky tanku (nebavíme se o vzdálenostech nad 3000 metrů). Chyba, která je daná velikostí terče není dnes tak významná v prorovnání s těmi ostatními.
Pokud je mi znáno, v soutěži nato mají být standartní posádky, žádné speciální určené pro soutěžení, ale klasické z provozu.
Jen mi napiš, když porovnáváš zmíněné dvě soutěže, na té NATO střílí na výrazně menší terče než u Rusů. Výsledky mají vycházet podobně, neukazuje to tedy na to, že na velikosti cíle už tolik nezáleží? Tedy u západních tanků a osádek, střílející na menší cíl a dosahujících stejných výsledků.
Celá debata je přeci primárně o tom, jaká je racionální modernizace T-72. Prostě vybrat si ruský tank proto, že je "malý" a tedy bude "těžké ho zasáhnout" neodpovídá dnešní realitě. Pro moderní západní tank už ta velikost není tak podstatná.
Původ paradoxu jak ho popsal Skeptik má velice jednoduchý původ.
Existuje chyba zbraně a chyba zaměření.
A Dzin a druzí, poloměry těchto chyb prostě nesčítají, beru je na vědomí a nepracují s nimi dál. Jenže součet těchto chyb to jaksi nebere na vědomí a žije svým životem dál podle fyzikálních zákonů.
Mirek58
Ale já je beru a psal jsme to tu viz. výše zde na stránce. Jde ovšem o tom, že se tu trochu zaměňují chyby a chyby. Chyby zamíření o kterých mluvíš nejsou ty chyby, které jsme zmiňovali v případě střelce. Tedy že špatně zamíří. Jedná se o chyby, kterou má zaměřovač při zamíření, chyba určení dálky k cíli, rychlosti pohybu cíle atd. ne, že člověk se splete a špatně zamíří.
Ten první druh chyb je postihnutelný, zatímco ten druhý ne. Chyby zamíření řeší systém řízení palby. Jak přesně je schopen cíl zaměřit, odečíst jeho rychlost, vzdálenost atd. Moderní SŘP právě tyto chyby do značné míry eliminují.
Součet těchto dvou chyb nám potom určuje výslednou chybu. Ale do toho se nezapočítá chyba člověka a ani nemůže. Jak by si je chtěl kvantifikovat? Jak určit, úroveň vycvičenosti posádky, jestli bude mít střelec nervy a udělá něco nepředpokládaného atd.? To se podchytit nedá.
Tudíž můžeme pracovat s tím, co se podchytit dá, to jsou ony dvě chyby, zamíření a rozptylu. Tu první nám řeší SŘP a tu druhou výrobní a provozní procesy. A obě dvě tyto chyby už dokážeme dostat na takovou úroveň, že rozměry ruských tanků v tom nehrají zásadnější roli, než těch západních.
Pokud se ale budeme bavit o člověku, tam potom hraje roli všechno možné, ale to se prostě nedá nijak postihnout a kvantifikovat. Proto může horší tank podat lepší výkon. A proto je důležité posádky cvičit, aby se tyto chyby co nejvíce eliminovali. Ale to neznamená, že kvalita stroje není postihnutelná a je tedy k ničemu.
kenavf
Hledal jsem to Kladivo a bohužel ho nemám. :-(
Musíš sa baviť o všetkom:
Chyba zbrane,chyba SRP,chyba človeka a vo výsledku máš tých 75% úspešnosť.(chyba zbrane a chyba SRP=0% to znamená že tých 25% neúspechu spôsobuje človek, tak čo s tým urobíme)
Tých 25% problémov skrátka reálne existuje a z niečoho skrátka vznikajú a je to niečo čo sa doposiaľ nepodarilo eliminovať.
K tým "bežným" osádkam posielaným na súťaže, tomuto tvojmu tvrdeniu aj veríš? Bol si na vojne?
Edmund Burke: "Jediné čo potrebujú nečisté sily k svojmu víťazstvu je to, aby slušní ľudia neurobili nič."
kenavf
Jak už jsem psal, hodnotit se dá tank jako technický systém a posádka jako lidský faktor. Nemůžeš to ale kombinovat a na základě jednoho hodnotit druhé (maximálně v rámci specifického úkolu, jako třeba nároky na výcvik atd.). Tedy třeba na základě výkonu posádky hodnotit tank. T-34/76 byl v roce 1941 jednozančně nejlepším tankem na světě. Ale bojové výsledky byly v jeho podání katastrofální. Znamená to tedy, že to byl špatný tank?
Nemůžeme hodnotit všechyn armády podle naší, hlavně ne ze starší doby, kde je spíše odpovídající té ruské. Určitě mají nějakou přípravu, ale je otázka, jestli to tvoří jejich hlavní náplň. Ono to bude souviset i s tím, co jejich armáda obecně dělá. Třeba americká provádí primárně nácvik na svoje bojové mise a na výslekdách je to často vidět.
Mirek58
Nidke jsme to nenašel, ale dovolím si dedukovat. Bude se určitě zlepšovat. Primárně přesnost u podkaliberní munice se šípovou stabilizací souvisí s tím, jak je vedena hlavní a jak snadno se oddělí vodící prvky. To byl právě problém prvních podkaliberek Rusů/Sovětů, které měli malé vodící prvky, aby se dobře oddělovaly, ale to současně znamenalo, že hůře vedly hlavní. V tomhle je důležitá přesnost výroby.
Celkově se ruské vodící prvky zlepšují, takže se zlepšuje i jejich rozptyl. Co jsme viděl poslední typy, ty už vypadají docela dobře, ale mají mít stále u nich problémy s dosažením požadované jakosti (myslím, že i na palbě se to tak před dvěma léty probíralo). Viděl bych to, že by rozptyl mohl být tak poloviční, než má BM-15. Ale je to jen moje dedukce, potvrzené to nikde nemám, byť se snažím hledat. On je docela problém v tom, že nejnovější munici Rusové nevyvážejí a sami o ní říkají jen to, co chtějí, aby se vědělo, takže není mnoho co porovnávat. Ale i to, že výrobce údaje o rozptylu neposkytuje (minimálně jsme je nenalezl) by mohlo něco nasvědčovat, protože u DM-53 se s tím Němci pochlubili.
No já nevím, ale mě se zdá, že přesnost střel se podstatně šla na úroveň Nato.
Četl jsem pozn z předváděce T 80U ( plus Abrams, Leo, Lec) pro řeky vloni a tam se střílelo na cíl Nato ( 2,3x2,3m) na 2500m a statické úlohy byly splněny na 100%. Myslím, že rusové stříleli BM22. Problém tam vznikl díky konstrukci kanonu ( ohyb kanonu při "dávce 10ti střel -tep roztažnost) a problémy se zaměřovači v noci.
Tedy střely se dostaly na úroveň Nato už dávno.
Mirek58
Myslím, že vím, o čem píšeš. Uvedu ty výsledky celé, tedy pro palbu.
zásah první ranou z místa terč o rozměru 2,3 x 2,3 na vzdálenost 1600 metrů - T-80UE splnil
10 výstřelů za pohybu při rychlosti 40 km/h na vzdálenost 1000 - 1200 metrů na terč 2,3 x 2,3 - T-80UE zásáhl sice všemi 10ti ranami, ale měl rychlost jen 20 - 25 km/h
10 výstřelů ze stoje na vzdálenost 2000 metrů do terče 2,3x2,3 metru - T-80UE zasáhl 8x
10 výstřelů za pohybu při rychlosti 40 km/h na vzdálenost 2000 metrů terč 2,3 x 2,3 metru - T-80UE zasáhl 3x
zásah prvním výstřelem z místa v noci na 1000 m terč 2,3 x 2,3 m - T-80UE splnil
zásah prvním výstřelem za jízdy v noci na vzdálenost 1000 m terč 2,3 x 2,3 m, rychlost 40 km/h - T-80UE nesplnil
10 výstřelů v noci z místa, vzdálenost 1500 m, terč 2,3 x 2,3 m. - T-80UE 8x zasáhl
10 výstřelů v noci za pohybu 40 km/h, vzdálenost 1500 m, terč 2,3 x 2,3 m. - T-80UE 5x zasáhl
zásah prvním výstřelem ze stoje na pohybující se cíl rychlostí 40 km/h na vzdálenost 1000 - 1200 m, terč 2,3 x 4,6 m. - T-80UE splnil
10 výstřelů ze stoje na pohybující se cíl rychlostí 20 - 30 km/h na vzdálenost 1500 m, terč 2,3 x 4,6 m. - T-80UE 9x zasáhl
10 výstřelů za pohybu při rychlosti 40 km/h na pohybující se cíl rychlostí 20 - 30 km/h na vzdálenost 1500 - 1700 m, terč 2,3 x 4,6 m. - T-80UE 6x zasáhl. Zde je poznamenáno, že test prováděla řecká posádka, následně ho provedla ruská a docílila 9 zásahů
Rychlost palby alespoň 7 ran za minutu při vystřelení 25 výstřelů ze stoje na 2 cíle 2,3 x 2,3 m pod úhlem 100 milsů na vzdálenost 1500 m. - T-80UE nesplnil, dosáhl 6 výstřelů za minutu.
Jen ještě, mělo se jednat o variantu T-80UE.
Naposledy upravil(a) Dzin dne 20/7/2018, 09:17, celkem upraveno 2 x.
Dzine, no vidíš. Konečně něco konkrétního
Můžeš uvést i výsledky těch ostatních tanků? Tedy Leo2; Abrams a Leclerc?
Jinak té soutěže NATO se už dva roky účastní i Ukrajinci. Letos s moderním Bulatem vyhořeli, ale vloni, s T-64BM prý nastříleli třetí nejlepší výsledek - hned za Rakušáky a Poláky na Leo2.
"Hádá-li se člověk s blbcem déle než pět minut, hádají se blbci dva," Jan Werich
"Važte si lidí, kteří hledají pravdu, a střezte se těch, kteří tvrdí, že ji našli," Voltaire
