F-35 Budoucnost nadzvukového letectva AČR

[Starlight]

Nejvíce lítají američani a izraelci, za něma je VB s cca 200+ letovýma hodinama , německo se snaží dostat se někam ke 180 hodinám, ale moc to asi nejde, na těch 180 hodin se snaží NATO dostat, jak to jde nevím.
150 se nejeví jako nějak málo, oproti zbytku NATO

Neplést si nálet na pilota a nálet na letadlo za rok.

Německých 180 hodin, na které Luftwaffe přistoupila z důvodů nedostatku financí, je číslo na stíhacího pilota (Eurofighteru a Tornada) za rok. 180 hodin na pilota je NATO doporučené minimum (může se dělit na 140 reálných a 40 na simulátorech s věrnou simulací) pro bojově nasaditelného pilota (a není tím myšleno, že je certifikován jen na air-policing). Luftwaffe to řeší právě kombinací 140 LH na reálný letounu a k tomu povolených 40 hodin na skutečně high-tech simulátorech. Na jeden bojový letoun je potřeba počítat v průměru s 1,5 pilotem.

Nejvíce čísel pochopitelně zveřejnují americké ozbrojené síly. Například v letech 2008-2012 odlétaly letouny F-16C USAF zařazené u jednotek v průměru 239-273 LH za rok. V případě operačního nasazení v konfliktu jako byl Afganistán se těchto hodnot dosahuje za měsíc provozu.

[kenavf]

150 hodín na lietadlo ročne, za 30 rokov by to bolo 4500 hodín. Nie je to nejako málo, keď sa rieši životnosť lietadiel(draku) 8000 až 12000 hodín? Veď to by bola už 60 ročná herka. Alebo v USA lietajú na jednom lietadle viacerí piloti?(dvaja až traja?)

[tomas.kotnour]

Těchto 150 hodin na stroj (a 100 hodin na pilota) je čas strávený ve vzduchu. Avšak pro opotřebení konstrukce letounu je třeba započítat to, co tam to letadlo dělá. Jinak se na letounu projeví hodinový přelet do výcvikového prostoru a jinak výcvik vzdušného boje. A právě tím argumentuje naše MO, že výcvik našich pilotů začíná prakticky hned po startu, zatímco zahraniční piloti (při porovnání s piloty USAF) musí před zahájením výcviku ještě přeletět do výcvikového prostoru. Takže i tento nižší nálet se zas tak negativně neprojevuje na schopnostech pilotů. Také je třeba podotknout, že vzhledem k původním schopnostem letounů Gripen piloti cvičili pouze vzdušné souboje. Takže nálet pilotů víceúčelových strojů se ještě musí rozdělit mezi výcvik útoků na pozemní cíle a vzdušné souboje. V blízké budoucnosti bude zajímavé sledovat, jak si povedou naši piloti, až budou trénovat i útoky na pozemní cíle.

[Starlight]

Pokud toto tvrdí naše MO, tak je to čirý alibismus, respektive lakování na růžovo.

Nálet a čerpání únavového života konstrukce letounu je něco jiného než nálet pilotů, kde se počítá každá minuta letové praxe. Pochopitelně při průměrném náletu na jeden JAS-39 150 LH a zhruba 1,5 násobku pilotů na jeden letoun, nemůže vyjít jiné číslo než roční průměrný nálet 100 LH na jednoho pilota. Toto číslo se může okecávat, jak chce, ale na podstatě to nic nemění. I některé letky Eurofighterů Luftwaffe jsou pouze čistě stíhací a mají požadované minimum 140 LH (+ 40 simulátory) na pilota.

Skutečností tedy je, že ty chybějící hodiny někde chybí = 21. základna taktického letectva, 21. taktické křídlo křídlo a jeho 211. taktická letka jsou v NATO certifikovány jen na úkoly v rámci systému NATINAMDS a nic více. Úkoly jako ofenzivní vzdušný boj a defenzivní vzdušný boj se sice cvičí, ale k certifikaci je ještě cesta daleká. To samé platí o použití proti pozemním cílům, kde je 211. letka na začátku.

Hodně se tu diskutovalo cvičení SKY AVENGER 2018. Většině unikl ten zásadní rozdíl – piloti ANG s letouny F-16, kteří doma plní také mise air-policing, se jako bojeschopný útvar přesunuli přes oceán, bez odkladu si s našimi zacvičili vzdušný boj a poté si zacvičili protizemní mise typu CAS, kde naše Gripeny mohly jen přihlížet. Nakonec se zase spořádaně odlétli domů.

[Wasp]

Je to otázka financí a ČR nechce dávat více peněz, to je celé. Mě se zase líbí to, že ČR dokáže i s takovým néletem hodin, který není úplně nízký celkem obstát, a to je hlavní.
Mohlo by to být lepší, ale všichni víme proč tomu tak není.

[tomas.kotnour]

Není nějaké technické minimum, které letouny musí splňovat, aby je bylo vůbec možné certifikovat pro nasazení do aliančních leteckých operací? Třeba vybavení Link-16?

[Starlight]

@Wasp

Promiň to je další alibismus. VzS AČR s tímto stavem spokojené nejsou. Už jenom to, že se na oficiálních místech otevírá otázka, jak bude řešené taktické letectvo v budoucnosti (druhá polovina příští desetiletí) budiž důkazem.

Srovnání se stavem u vyspělých letectev NATO je zrcadlo, do kterého koukají 20 let a které jim rychle řekne pravdu, jak na to doopravdy jsou. Tím se pochopitelně nikdo nechlubí a oslavné PR články pro veřejnost na tom nic nemění.

To že je tu rozpočtový rámec, respektive nějaký jeho výhled do budoucnosti si pochopitelně uvědomují. Současně si ale uvědomují, že taktické letectvo má už dnes před sebou úkoly, které neodpovídají současným schopnostem. Proto se otevírá diskuse co dál. Vzniká tu totiž unikátní situace, které se už asi nebude opakovat.

V druhé polovině 20. let nám totiž současně končí stávající nájemní smlouva (2027 s opcí do 2029) a současně bude končit další 8-letý opravárenský cyklus letounů L-159A (2028-2030), které jsou už dnes zastaralé. To pochopitelně vede k úvahám nad řadou variant – od pokračování se stávajícími typy letounů (utratí za ně další peníze ale odložit rozhodnutí o jejich nahrazení do další dekády, kdy ve výrobě už bude asi jen F-35) a až po nahrazení obou stávajících typů bojových letounů jedním typem nadzvukového letounu (i varianta s JAS-39C/D je předmětem úvah).

[kenavf]

Těchto 150 hodin na stroj (a 100 hodin na pilota) je čas strávený ve vzduchu. Avšak pro opotřebení konstrukce letounu je třeba započítat to, co tam to letadlo dělá. Jinak se na letounu projeví hodinový přelet do výcvikového prostoru a jinak výcvik vzdušného boje. ..

http://letectvi.wz.cz/usa/f16/ F-16

Technická životnost draku je 8000 letových hodin při 55% využití zmíněného času na nácvik vzdušného boje, 20% při výcviku ničení pozemních cílů a 25% pro běžné létání.

[Starlight]

Životnost draku F-16 USAF byla v roce 2017 prodloužena (za podmínky určitých drakových úprav) na 12 000 letových hodin. Letos v létě první F-16 verze Block 50, který byl vyrobený v roce 1990, dosáhl náletu 10 000 letových hodin. Tedy za 29 let nalétala v průměru 345 letových hodin ročně.

[Skeptik]

Letos v létě první F-16 verze Block 50, který byl vyrobený v roce 1990, dosáhl náletu 10 000 letových hodin. Tedy za 29 let nalétala v průměru 345 letových hodin ročně.

Jsi si jistý?
Protože první F-16C block 50 byla vyrobena v říjnu 1991 a předána USAF v dubnu 1992.
Nejedná se o nějakou konverzi staršího stroje?

[Starlight]

Já to opsal dobře.

USAF to má z našeho pohledu nepřesně ( https://www.af.mil/News/Article-Display ... -af-first/ ). Letoun F-16 výrobního čísla 90-0808 je 8. vyrobený letoun Blocku 50. Byl objednán ve FY 1990 a od začátku výroby je majetkem USAF, proto to počítají už od roku 1990. Dokončen a předán do provozu byl ale až v roce 1992. Takže to máme nějakých 27 let provozu s průměrným náletem 370 letových hodin ročně!

A stále létá jako za mlada (video z 20. října 2019):

https://youtu.be/BP2Ai2UXQ-c

[HONZIK11]

A stále létá jako za mlada... A když mu podvěsis přídavnou nádrž a nějakou tu 500kg bombicku tak bude mi negativní vzepeti.

[Starlight]

@HONZIK11
Promiň, nemám čas na tento typ rádoby vtipných a chytrých poznámek. Napiš prosím ještě jednou, co vlastně chceš vyjádřit.

[tomas.kotnour]

Když si to tedy nějak shrneme, tak pro bojově použitelné letectvo by bylo třeba mít 24 strojů a 36 pilotů a podle minima LW celkový roční nálet 5 040 letových hodin. Při 35 000 $ za letovou hodinu F-35 by to znamenalo 4,2 mld. Kč ročně na provozní výdaje. Pro porovnání, na provoz a údržbu VzS AČR je letos plánováno vynaložit 2,546 mld. Kč a k tomu pronájem letounů Gripen za 1,633 mil. Kč. Takže prakticky totožná částka.

[HONZIK11]

@HONZIK11
Promiň, nemám čas na tento typ rádoby vtipných a chytrých poznámek. Napiš prosím ještě jednou, co vlastně chceš vyjádřit.

Promijet neni co . Je to demo ukazka. Odtizeny a ocesany letoun od vseho hmotneho.Ale lita to.

[Starlight]

Když si to tedy nějak shrneme, tak pro bojově použitelné letectvo by bylo třeba mít 24 strojů a 36 pilotů a podle minima LW celkový roční nálet 5 040 letových hodin. Při 35 000 $ za letovou hodinu F-35 by to znamenalo 4,2 mld. Kč ročně na provozní výdaje. Pro porovnání, na provoz a údržbu VzS AČR je letos plánováno vynaložit 2,546 mld. Kč a k tomu pronájem letounů Gripen za 1,633 mil. Kč. Takže prakticky totožná částka.

Pozor na česká jablka a americké hrušky. V ceně za letovou hodinu F-35 má USAF náklady na personál i náklady na modernizace. To VzS AČR v rozpočtu na provozní výdaje nemají. A nepochybuji, že by se daly najít další odlišnosti v metodikách.

[tomas.kotnour]

Lepší je počítat více a být příjemně překvapen, než být nakonec zaskočen. Přišlo mi, že v těch osobních nákladech toho musí být započítáno více. U F-35 se počítá s náletem 250 hodin/rok po dobu 30 roků. Současné provozní náklady se pohybují nad předpokládanou úrovní, takže osobní náklady se nejspíše pohybují nad úrovní 10 000 $ na letovou hodinu, což by znamenalo 2 500 000 $ na rok pro všechny piloty a techniky. Když je průměrný plat pilota USAF kolem 110 000 $ za rok, zatímco u mechaniků je to průměrně 58 000 $ avšak hodně záleží a specializaci, musí být v osobních nákladech započítáni i lidé podílející se na vyšších stupních údržby, avšak pořád v rámci letectva. Ta by se v případě VzS AČR odehrávala v zahraničí a jak ukazuje příklad údržby letounů CASA, cena je stejná, ať servis probíhá v Polsku nebo ve Španělsku. Podle mě by se mohlo ušetřit tak 3 - 4 000 $ na LH za lidi, co by byli v Čáslavi, a tedy placeni z jiné položky. Na druhou stranu by se tato údržba musela kupovat jako služba, což rozhodně nebude za náklady.

Jedna z vhod F-35 by měly být neustále rostoucí schopnosti. Když se podívám do SARu F-35, tak je počítáno s náklady na průběžná vylepšení v hodnotě 2 000 $ na letovou hodinu. 250 h/rok po dobu 30 let, to máme 15 mil. $ (v cenách 2012), to bych v tom výpočtu nechal. Nejspíše to budou jenom SW updaty, na nějakou obměnu avioniky a ostatních elektronických systémů by ta částka byla vzhledem k ceně samotného letounu hodně optimistická.

[Skeptik]

Lepší je počítat více a být příjemně překvapen, než být nakonec zaskočen. .

Ano, toto je absolutně pravda.
A k tomu, aby se to správně spočítali musí být známý veškeré údaje a hlavně to, jak se k těm číslům došlo.

Jak psal Starlight, uvedená čísla jsou jablka a hrušky ... já bych dokonce řekl jablka a brambory, protože se neshodují ani v tom, že by se jednalo o ovoce

[Rase]

Američané sondují zájem ČR o své nové letouny

Nákup dvanácti vrtulníků, který ministr obrany Lubomír Metnar označil za významný milník v česko-amerických vztazích, nemusí zůstat posledním velkým vojenským kontraktem mezi USA a Českem. V budoucnu by ho mohlo zdaleka překonat dodání amerických stíhaček F-16 nebo F-35. Američané podle zjištění Aktuálně.cz už aktivně sondují, zda by Česko mělo o stíhačky zájem. Jakými nadzvukovými letouny budou Češi chránit v příštím půlstoletí svůj vzdušný prostor? Budou se dál spoléhat na pronajímané švédské stíhačky JAS-39 Gripen, nebo využijí nepokrytého zájmu USA dodat výkonnější stroje F-16 s mnohem větší bojovou hodnotou a perspektivně i F-35? Odpověď musí česká vláda najít už v nejbližší době. "Je už nejvyšší čas," říká jeden z vysokých manažerů českého vojenského letectva, jenž si vzhledem k politické citlivosti a obrannému významu tématu nepřeje být jmenován. A není zdaleka sám. Stratégové poukazují na délku výroby stíhaček (zhruba tři roky), výcvik pilotů a pozemního personálu (jeden až dva roky) i komplikované akviziční řízení. "A jsme hned na sedmi letech. Což je doba, kdy končí pronájem švédských Gripenů. A čím později s tím začneme, tím silnější bude vyjednávací pozice Švédů. Oni - a ne my - si pak budou diktovat podmínky prodloužení kontraktu. Čas hraje pro ně," říká zmíněný manažer. A připomíná otálení s výběrem stíhaček z přelomu tisíciletí - po odstoupení a protestech USA, Belgie či Francie kvůli neprůhlednosti soutěže nezbylo Praze nic jiného než přistoupit na požadavky Švédů. "Tohle si moc dobře uvědomují oni, ale i Američané," dodává expert. "Platíme za pronájem Gripenů velmi draze a stíhačky přitom nejsou naše. Jejich nasazení limituje i smlouva se Švédy," konstatuje například bývalý náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý. Za českou stranu se k tomu politici a diplomaté zatím vyjadřují zdrženlivě a jen mimo záznam, ale jednu věc potvrzují - Američané velmi aktivně sondují, zda by Česko mělo o jejich stíhačky zájem."Výrobci nadzvukových letounů, americké nevyjímaje, pochopitelně situaci v Česku znají a s přibývajícím časem lze předpokládat jejich rostoucí aktivitu," řekl Aktuálně.cz ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) po pátečním příletu z USA. Oficiálně během jednání s americkým ministrem obrany Markem Esperem podle Metnara otázku "nadzvukového letectva" neřešili. V rámci svého programu ve Washingtonu se ovšem český ministr setkal s představiteli organizace ACEBA (American-Central European Business Association), která sdružuje velké americké firmy a investory se zaměřením na střední a východní Evropu. "A zástupci některých firem se o toto téma (nahrazení pronajímaných švédských stíhaček Gripen americkými stroji - pozn. red.) zajímali," potvrdil ministr Metnar o schůzce, na které byli kromě jiných přítomni i zástupci americké zbrojařské firmy Lockheed Martin, tedy výrobce stíhaček F-16 a F-35. Nabídky jsme připraveni položit na stůl, tvrdí USA

Metnar přitom nebyl ani zdaleka prvním vysokým českým politikem, který se v rámci jednání se sdružením ACEBA s firmou Lockheed Martin setkal. Už nejméně třikrát s americkými zbrojaři jednal i premiér Andrej Babiš. Schůzky se uskutečnily v roce 2018 a v květnu 2019, kdy zástupci amerických zbrojařských firem navštívili Prahu. V září 2019 pak proběhla v New Yorku třetí schůzka v rámci Babišova programu při Valném shromáždění OSN. Na tomto setkání měl podle českých diplomatů sám Babiš zmínit teoretickou možnost budoucího nákupu letounu F-35. Právě tento stroj se podle leteckých expertů stane v následujících desetiletích zcela dominantní stíhačkou evropských armád NATO. Se zástupci zbrojařských firem, včetně společnosti Lockheed Martin, se pak ve Washingtonu na konci října setkal i předseda českého Senátu Jaroslav Kubera (ODS). Eric Stewart, zakladatel a prezident sdružení ACEBA, při té příležitosti v rozhovoru pro Aktuálně.cz potvrdil, že americká strana je připravena položit nabídky na stůl. "Vede se o tom velmi živá konverzace. My jsme optimisté - doufáme, že to budou americké stroje," uvedl Eric Stewart na adresu výběru Česka mezi dosavadními pronajatými švédskými stíhačkami Gripen a některým z amerických strojů. Na budoucí zajištění ochrany vzdušného prostoru se náčelníka Generálního štábu Aleše Opaty nedávno zeptala i šéfka sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS). A dozvěděla se, že je nejvyšší čas se tématu věnovat. Respektive že je třeba zodpovědět otázku, zda Česko prodlouží po roce 2027 kontrakt na pronájem Gripenů, nebo začne jednat s USA. "Bylo mi řečeno, že se pracuje na analýzách, které počítají i s jinými stroji, než máme doposud," svěřila se Černochová. Poslankyně je zastánkyní koupě a nikoliv pronájmu stíhaček - jak říká, "poněkud problematického". Například Slovensko si přibližně za stejnou cenu 40 mld (tu Česko zaplatí za Gripeny pro období let 2005-2027) hodlá koupit 14 nových stíhaček F-16. Gripeny jsou podle generála Šedivého kromě toho jen obtížně použitelné ve spojeneckých operacích, jakkoliv v době míru plně dostačují k ochraně českého vzdušného prostoru.
České stíhací letectvo trápí nicméně v tuto chvíli poněkud jiný problém - extrémní přetížení stíhacích pilotů. Manažeři českého letectva hovoří dokonce o více než svízelných personálních poměrech. Se 14 stíhačkami Gripen létá 21 pilotů, kteří plní úkoly vzdušné ochrany země, čtyřiadvacetihodinových pohotovostí, výcviku, ale i zahraničních misí jen za cenu značných přesčasů a mimořádného vypětí. "Pár let to tak lze dělat. Avšak my žijeme v tomto provizoriu, jakési dočasnosti, už od roku 2005," popisuje poměry, o nichž se na veřejnosti příliš nemluví, vlivný důstojník ze štábu českého letectva. Jakkoliv jsou tedy z jeho hlediska začínající jednání o pořízení amerických stíhaček či ponechání si těch švédských pro obranu země důležitá, nemenší váhu má diskuse o konečném počtu těchto letounů. "Koncem provizoria jsou dvě letky stíhaček - tedy 24 strojů. Ať již těch švédských, nebo amerických. Jen to je cesta ze svízelné personální situace, přetěžování pilotů i pozemního personálu. Je to i cesta k aktivnímu členství v NATO a zapojení se do společných operací. Vystoupení z tohoto provizoria je pro nás důležitější než to, k jakým stíhačkám se nakonec vláda přikloní," apeluje na politiky člen štábu českého letectva.

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/zacal ... z-ow1rvQEA

[niko]

Chlapi ja vam zelam tie F-35, aje ked si myslim, ze na defenzivne ulohy velmi nie su a ich prevadzka tiez nie je uplne lacna. Ale tak drzim palce, nech vyberiete najlepsie ako sa da.